Astronomický rok 2015 V následujícím článku jsou vybrány nejzajímavější nebeské úkazy a události vztahující se k astronomii, které nám nabídne nadcházející rok. Dnes si projdeme první pololetí 2015. Ze 3. na 4. ledna 2015 nastává maximum meteorického roje Kvadrantid. Jedná se o pravidelný nadprůměrně bohatý roj, jehož frekvence se každoročně v čase vrcholu aktivity pohybuje kolem 40 meteorů za hodinu. Mateřským tělesem je zaniklá kometa známá pod označením 2003 EH1. Meteory roje jsou pozorovatelné již od 1. až do 5. ledna. V letošním roce nebude pozorování roje bohužel příliš nakloněn Měsíc nacházející se blízko úplňku (5.1.). Slabší meteory nám tak zůstanou skryty v jeho jasu. Meteory budou vylétat ze souhvězdí Pastýře, ale sledovat je bude možné prakticky po celé obloze. Únor 2015 sonda Dawn u trpasličí planetky Ceres. Sonda NASA s označením Dawn se přiblíží v průběhu února 2015 k trpasličí planetě Ceres. Ceres je největším objektem v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Právě díky své velikosti a téměř kulovému tvaru je nyní označována jako trpasličí planeta, tedy do kategorie kam spadá například i Pluto. Ceres má průměr kolem 950 km. Sonda Dawn bude objekt několik měsíců studovat a zpřesní naše představy o tomto typu drobných těles v naší sluneční soustavě. 6. února 2015 se dostane Jupiter do opozice. Obří planeta projde v nejmenší vzdálenosti od Země na opačné straně oblohy než Slunce a bude k nám přivracet celou osvětlenou polokouli. Opozice je vždy nejvhodnější čas pro pozorování a fotografování příslušného objektu. Sledovat budeme moci nejen vlastní planetu ale i jeho velké měsíce. Již středně velký dalekohled by nám měl ukázat určité detaily v oblačné pásové pokrývce planety. Zajímavostí je, že právě v letošní zimě bude vrcholit kampaň sledování vzájemných úkazů Galileovských měsíců planety. 21. února 2015 nastane konjunkce Venuše a Marsu. Jasné planety Venuše a Mars budou pozorovatelné přibližně půl stupně od sebe krátce po západu Slunce nízko nad západním obzorem. Nedaleko nalezneme i úzký srpek Měsíce. V případě nepříznivého počasí dostaneme příležitost podívat se na dvojici planet i o jeden večer později. 20. března 2015 dojde k úplnému zatmění Slunce. Pokud úkaz budeme sledovat z pásu totality procházejícím Severním ledovým oceánem spatříme při úplné fázi sluneční korónu. Jako částečné bude zatmění pozorovatelné z Grónska, Evropy, severní Afriky a Sibiře. Ze střední Evropy bude možné vidět Slunce zakryté z více než 70%.
4. dubna 2015 bude možné pozorovat úplné zatmění Měsíce. Během zatmění bude Měsíc postupně tmavnout až při úplné fázi získá nezvykle nahnědlou až načervenalou barvu. Nejlépe budou moci Měsíc ponořený do stínu Země pozorovat zájemci z oblasti Tichého oceánu. V Evropě nebude úkaz sledovatelný ani částečně. V noci z 22. na 23. dubna 2015 nastane maximu aktivity meteorického roje Lyridy. Lyriky jsou pravidelný roj, který produkuje v čase maxima kolem 20 meteorů za hodinu. Jedná se o prachové částice uvolněné z mateřské komety C/1861 G1 Thatcher. Aktivita roje trvá od 16. do 25. dubna. Vrchol činnosti je letos očekáván v noci z 22. na 23. dubna. Meteory roje jsou typické tím, že za svou světelnou drahou zanechávají jasné prachové stopy pozorovatelné ještě několik sekund po přeletu. Měsíc ve fázi mezi novem a první čtvrtí zapadá ještě před místní půlnocí, což nám dovolí využít k pozorování tmavou oblohu druhé poloviny noci. Radiant roje se promítá do souhvězdí Lyry a meteory bude možné spatřit po celé obloze. V noci z 5. na 6. května 2015 dojde k maximu aktivity meteorického roje Eta Akvarid. Roj je pravidelným každoročním zdrojem až 60 meteorů za hodinu. Jeho lepší pozorovatelnost je z jižní polokoule. Na severní polokouli jeho hodinová frekvence dosahuje hodnoty pouhých 30 meteorů. Jedná se o pozůstatky uvolněné ze známé Halleyovy komety, kterou pozorujeme při jejích návratech už tisíce let. Roj zahajuje svoji aktivitu již kolem 19. dubna a končí ji 28. května. Maximum ale letos přichází v noci z 5. na 6. května. Problémem bude téměř úplňkový Měsíc, který sledování roje bude rušit v průběhu celé noci a nechá vyniknout pouze silným meteorům. Pozorování na severní polokouli je možné až v období před svítáním, kdy se radiant v souhvězdí Vodnáře dostane nad obzor. 23. května 2015 prochází opozicí Saturn. Planeta ozdobná mohutným prstencem projde nejblíže Zemi a přikloní se k nám celou Sluncem osvícenou polokouli. Jedná se o období, kdy Saturn a jeho jasné měsíce budou nejlépe pozorovatelné a fotografovatelné. Střední a větší dalekohledy nám krásně ukážou soustavu Saturnových prstenců a několik nejjasnějších měsíců. 14. července 2015 se dostane sonda New Horizons k Plutu. Podle letového plánu by sonda NASA pojmenovaná New Horizons po devíti a půl letech cesty sluneční soustavou měla dorazit ke svému cíli trpasličí planetě Pluto. Start se uskutečnil 19. ledna 2006. Jedná se o první lidmi vyrobené zařízení, které je určeno k blízkému zkoumání Pluta. Sonda New Horizons nám jistě přinese zcela nový pohled na tento vzdálený svět a to nejen co se týká vlastního tělesa ale i jeho měsíců. Po průletu kolem trpasličí planety bude sonda pokračovat v letu do Kuiperova pásu, kde se pokusí setkakt s některým z dalších ledových těles nacházejících se na okraji naší sluneční soustavy. V noci z 28. na 29. července 2015 nastává maximum meteorického roje delta Akvarid. Delta Akvaridy je průměrný meteorický roj, který produkuje ve svém maximu až 20 meteorů za hodinu. Je tvořen pozůstatky komet Marsden a Kracht. Roj je aktivní v období od 12. července do 23. srpna. Maximum pak každoročně přichází večer 28. a ráno 29. července. V letošním roce ovšem bohužel uvidíme jen nejjasnější meteory. Slabší záblesky nám zakryje svým jasem Měsíc krátce před úplňkem. Meteory vylétající ze souhvězdí Vodnáře budou pozorovatelné náhodně prakticky po celé obloze a hlavní bude vybrat si tmavé pozorovací stanoviště.
Noc z 12. na 13. srpna 2015 maximum Perseid. Perseidy jsou jedním z nejznámějších pravidelných meteorických rojů. Hodinová frekvence v maximu aktivity se pohybuje kolem 60 meteorů. Jedná se o pozůstatky komety Swift-Tuttle, která byla objevena roku 1862. Svoji známost si Perseidy zasloužily produkcí velkého počtu jasných meteorů ale i ročním obdobím, v němž vrcholí. Roj je aktivní od 17. července do 24. srpna s maximem v noci z 12. na 13. srpna. Letošní rok je příznivý pro sledování roje i s ohledem na fázi Měsíce, který bude krátce před novem. Můžeme se tak připravit na zajímavou show. Se stoupajícím radiantem se budou v průběhu noci zlepšovat i pozorovací podmínky a nejlepším časem pro sledování Perseid tak bude časné ráno 13. 8. před začátkem svítání. Jako u každého pozorování meteorů je i tentokrát vhodné si vybrat tmavé stanoviště. 1. září 2015 planeta Neptun v opozici se Sluncem. Modrá obří ledová planeta projde nejmenší vzdáleností od Země a při pohledu z naší planety bude plně osvětlena slunečními paprsky. Právě opozice je nejlepším časem pro sledování a fotografování. I přesto se nám Neptun v dalekohledu bude jevit pouze jako drobná namodralá tečka. Důvodem je skutečnost, že i v opozici je nejvzdálenější planeta naší sluneční soustavy plných 28,953 AU od Země a její jasnost nepřekročí +7,8mag. 13. září 2015 dojde k částečnému zatmění Slunce. Bohužel z Evropy si tento úkaz neužijeme. Pozorovat jej budou moci zájemci z jihu Afriky, Madagaskaru a Antarktidy. Při částečném zatmění není z žádného místa na Zemi pozorovatelná totalita a maximální zatmění v průběhu tohoto úkazu bude 0,7875 v jednotkách průměru slunečního disku. 28. září 2015 nás čeká úplné zatmění Měsíce. Tentokrát bude mít Evropa větší štěstí a budeme mít možnost sledovat v podstatě celý jeho průběh. Obdobně na tom budou pozorovatelé v Africe a Jižní a Střední Americe. V průběhu úkazu bude Měsíc postupně tmavnout a ve fázi úplného zatmění získá typickou cihlovou až tmavočervenou barvu. Během částečných fází bude možné určovat časy kontaktů jednotlivých výrazných povrchových útvarů na Měsíci se stínem. Z 8. na 9. října 2015 nastává maximum meteorického roje Drakonid. Drakonidy jsou menším meteorickým rojem s maximální hodinovou frekvencí do 10 meteorů. Jedná se o pozůstatek komety 21P Giacobini-Zinner, která byla poprvé spatřena koncem roku 1900. Aktivita roje je každoročně patrná od 6. do 10. října a letos vrcholí v noci z 8. na 9. 10. Měsíc není v roce 2015 pozorování Drakonid příliš nakloněn, ale nevylučuje je. Ve fázi po poslední čtvrti bude na obloze vadit především ve druhé polovině noci. Při pozorování z tmavého místa nejlépe kolem půlnoci se ale jistě nějakého zástupce Drakonid, který vylétne z radiantu v souhvězdí Draka, dočkáme.
11. října 2015 dojde k opozici planety Uran. Modrozelený ledový obr se na opačnou stranu vůči Slunci při pohledu ze Země dostává 11. října. To je také datum, kdy bude na své dráze nejblíže k naší planetě a uvidíme kompletně osvětlený celý jeho kotouček. S ohledem na jeho aktuální jasnost 5,7 mag by teoreticky mohl být pozorovatelný i neozbrojenýma očima. Avšak i v dalekohledu jej spatříme pouze jako nepatrný kotouček bez možnosti rozeznat jakékoli detaily. V noci z 21. na 22. října nás čeká meteorický roj Orionid. Orionidy jsou průměrným rojem s maximální hodinovou frekvencí v maximu kolem 20 meteorů. Jedná se o jeden z rojů spojených se známou Halleyovou kometou. Dlouhá aktivita roje je pravidelně patrná od 2. října až do 2. listopadu. Letošní vrchol je očekáván v noci z 21. na 22. října. Měsíc v první čtvrti bude rušit pouze v první polovině noci a nad ránem budou pro pozorování podmínky již příznivé. Takže doporučení zní sledovat oblohu z tmavého místa po půlnoci. Radiant roje se nachází v souhvězdí Orion, které se právě v časných ranních hodinách dostane nejvýš nad jižní obzor. 26. října 2015 se k sobě přiblíží Venuše a Jupiter. Konjunkce dvou nejjasnějších planet sluneční soustavy se dočkáme časně ráno 26. října nad východo-jihovýchodním obzorem. Do výšky 23 nad obzorem se vedle sebe budou promítat Venuše (-4,4 mag) a Jupiter (-1,8 mag) a to kolem páté hodiny místního času ráno. Tedy v čase, kdy právě bude začínat astronomické svítání (Slunce -18 ). Zářivější Venuše bude nepatrně níž než Jupiter posunutý vůči ní nahoru a doleva (východně). Vzájemná vzdálenost planet bude přibližně jeden obloukový stupeň. O dva dny později, 28. října 2015, se k jasné dvojici přidá Mars. Do blízkosti nepřehlédnutelné dvojice Venuše, Jupiter se dostane 28. října ještě třetí planeta Mars (1,7 mag). Nejvýš nad obzorem nalezneme Jupiter, přibližně o dva stupně níž Venuši a další tři stupně ještě níže a kousek východně naoranžovělý Mars. Trojici nejlépe uvidíme na východo-jihovýchodě kolem 5. hodiny ráno při astronomickém svítání. Na noc z 5. na 6. listopadu 2015 připadá maximum meteorického roje Taurid. Tauridy jsou velice dlouhodobým, ale řídkým rojem produkujícím v maximu pouhých 10 až 15 meteorů za hodinu. Je to o to neobvyklejší tím, že se jedná o dva samostatné proudy částic, které se překrývají. První z nich má původ v planetce 2004 TG10 a druhý je produkován kometou 2P Encke. Roj je v činnosti již od 7. září a končí až 10. prosince. Ploché maximum je očekáváno v noci z 5. na 6. 11. Měsíc v poslední čtvrti bude výrazně rušit pozorování především ve druhé polovině noci. Radiant se nachází v souhvězdí Býka a po půlnoci se můžeme dočkat několika jasnějších Taurid. Jejich počet však nepřesáhne jednotky meteorů.
V noci ze 17. na 18. listopadu 2015 dojde k maximu roje Leonid. Meteorická roj Leonidy je většinou jen průměrný, s hodinovou produkcí v maximu kolem 15 meteorů. Unikátní je ovšem v tom, že s periodou 33 let vykazuje velice bohaté spršky s frekvencí stovek až tisíců meteorů v hodině. Naposledy jsme mohli něco takového pozorovat v roce 2001. Leonidy jsou pozůstatkem komety Temple-Tuttle objevené v roce 1865, která má oběžnou periodu shodující se s bohatými návraty roje. Leonidy jsou každoročně aktivní od 6. do 30. listopadu. Při maximu, v noci ze 17. na 18. 11., bude letos Měsíc kolem první čtvrti a na obloze bude vadit jen v první polovině noci. Nejlepší pozorovací podmínky nás tedy čekají po půlnoci. Meteory roje vylétají ze souhvězdí Lva a mohou se objevit prakticky kdekoli na obloze. Meteorický roj Geminidy v noci z 13. na 14. prosince. Geminidy jsou nekorunovaným králem všech meteorických rojů v průběhu roku. Jedná se bezesporu o každoročně nejbohatší spršku meteorů, která produkuje v maximu aktivity až 120 záblesků za hodinu. Zdrojem jsou prachové částice uvolněné z mateřského tělesa roje planetky s označením 3200 Phaethon, objevené v roce 1982. Měsíc na večerní obloze v podobě úzkého srpku jen několik dnů po novu zapadne chvíli po soumraku a umožní nám po zbytek noci ideální podmínky pro pozorování. Meteory vyletující ze souhvězdí Blíženců budou nejpočetnější díky vysoko položenému radiantu po půlnoci 14. 12. Z 22. na 23. prosince 2015 vrcholí aktivita meteorického roje Ursid. Ursidy jsou méně výrazným rojem s maximální frekvencí kolísající z roku na rok mezi 5 až 10 meteory za hodinu. Mateřským tělesem roje je prach uvolněný z komety Tuttle. Ta byla objevena již roku 1790. Roj je aktivní v období od 17. do 25. prosince. Jeho letošní vrchol 22. 12. se bohužel hodně blíží měsíčnímu úplňku, který svým jasem ještě jistě výrazně ukrojí z již tak dosti nízké hodinové frekvence. Radiant roje se promítá do souhvězdí Malého medvěda, ale s jeho meteory se můžete potkat prakticky po celé obloze.