1
Monitorování letu mšic v České republice v roce 212 a jejich očekávaný stav v roce 213 Aphid monitoring systém in the Czech Republic in 212 and aphid forecast for 213 Zpracovali pracovníci referátu monitoringu letu mšic Opava: Svatopluk Rychlý, Olga Škulavíková OBSAH CONTENT 1. Úvod Introduction... 3 2. Letová aktivita mšic v roce 211 Aphid migration 211... 5 2.1. První nálety a vrcholy letové aktivity The first catches and the peaks of migration... 7 2.2. Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration... 12 3. Letová aktivita vybraných druhů mšic 21-211 Migration of selected aphid in 21-211... 15 4. Prognóza výskytu mšic v jarním období 212 Forecast of aphid incidence for spring in 212x 4.1. Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic Dwarf virus incidence and cereal aphid forecasts... 21 4.2. Mšice v bramborách Potato aphid... 23 4.3. Mšice v ostatních plodinách Aphis in some other crops... 24 5. Evropská databáze mšic (projekt EXAMINE) The Europe-wide database on aphid incidence (EXAMINE project)... 25 6. Diskuze a závěr Discussion and conclusion... 25 7. Poděkování Acknowledgements... 28 8. Příloha, tabulky, grafy a fotografie Supplement, tables, graphs and photographs... 29 Vydává Státní rostlinolékařská správa, Sekce ochrany proti škodlivým organismům, Oddělení diagnostické laboratoře Olomouc, Referát monitoringu letu mšic, Jaselská 16, 746 82 Opava Kontakt: tel. 553 631 226, mobil 724 344 497, e-mail: remolem@srs.cz Vyšlo v roce 213 Neprodejné. Pořizování a rozšiřování kopií jen se souhlasem vydavatele. 2
1. Úvod Introduction Integrovaná ochrana rostlin - sousloví, které je v současné době skloňováno ve všech pádech a není se čemu divit. Tlak na dostatek kvalitních potravin je celosvětovým fenoménem. Jedním z důležitých pilířů integrované ochrany je včasná a přesná diagnostika škodlivých činitelů. Právě jedním z podstatných střípků, ze kterých se skládá mozaika podkladů, pro dobře prováděnou integrovanou ochranu, je monitoring letu mšic. Již více jak 2 let jsou pomocí sítě sacích pastí typu Johnson-Taylor (umístěných na stanicích ÚKZÚZ v Čáslavi, Chrlicích, Lípě u Havlíčkova Brodu, Věrovanech a Žatci) zjišťovány počty u vybraných druhů mšic. Stejně jako v předchozích letech byly determinovány následující druhy mšic: Acyrthosiphon pisum (kyjatka hrachová) Aphis fabae (mšice maková) Aphis nasturtii (mšice řešetláková) Aphis spp. (především: Aphis frangulae mšice krušinová, Aphis craccivora - mšice vojtěšková, Aphis idaei mšice maliníková, Aphis ruminis) Brachycaudus helichrysi (mšice slívová) Brevicoryne brassicae (mšice zelná) Diuraphis noxia (mšice zhoubná) Dysaphis spp. (zejména: Dysaphis pyri mšice svízelová, Dysaphis plantaginea mšice jitrocelová) Hyalopterus pruni (mšice švestková) Hyperomyzus lactucae (mšice lociková) Macrosiphum euphorbiae (kyjatka zahradní) Metopolophium dirhodum (kyjatka travní) Myzus persicae (mšice broskvoňová) Phorodon humuli (mšice chmelová) Rhopalosiphum padi (mšice střemchová) Sitobion avenae (kyjatka osenní) 3
Rozměr mšic není nikterak velký. Velká je ovšem jejich škodlivost, spočívající v mimořádné rozmnožovací schopnosti, přizpůsobivosti a schopnosti přenášet původce virových chorob rostlin. Úsilí pochopit vývojové cykly mšic, předejít jejich škodlivým gradacím a vhodně načasovat ochranné zásahy, vedlo k vytvoření sací pasti a celé sítě monitoringu těchto škůdců. V našich podmínkách jsou využívány pasti typu Johnson-Taylor, které pomocí silného ventilátoru nasávají vzdušný plankton ve výšce 12,2 m, kde je jeho koncentrace největší. Pasti jsou v provozu nepřetržitě vždy od 1. dubna do 3. listopadu, s výjimkou poruch na těchto pastích. Obsluhy vybírají vzorky denně nebo využívají zařízení k automatickému posunu vzorkovnic a pak je odebírají dvakrát týdně, a to vždy v pondělí a čtvrtek. Letos se kromě týdenního výpadku v úvodu sezóny na stanici Věrovany podařilo zajistit plynulý provoz po celé monitorovací období. Vzorky ze sacích pastí jsou dopravovány do opavské laboratoře, kde probíhá jejich zpracování. Nejdříve se z nich odstraní ostatní hmyz a následně jsou mšice determinovány a spočítány. Během sezóny jsou výsledky rozborů týdně zveřejňovány jako Aphid Bulletin na webových stránkách SRS (www.srs.cz). Pro lepší představu o průběhu letové aktivity mšic je na stránkách umístěn také graf, srovnávající průběh letu mšice střemchové s průměry v letech se silným a slabým rizikem šíření viróz. V uplynulé sezóně bylo zpracováno 1.211 vzorků ze sítě sacích pastí a 117 vzorků ze sítě žlutých Lambersových misek. Bylo vydáno 36 čísel Aphid Bulletinu, včetně obrazových příloh. Přehled o letové aktivitě mšic v roce 212 byl zpracován z podkladů a informací získaných denním vyhodnocováním úlovků mšic. Členění publikace je obdobné jako v předešlých letech. Všechny důležité informace o lokalitách a provozu pastí jsou umístěny v tabulkové části. V Opavě dne 14. února 213 Ing. Svatopluk Rychlý Vedoucí referátu monitoringu letu mšic 4
2. Letová aktivita mšic v roce 212 Aphid migration in 212 Průběh letové aktivity monitorovaných druhů mšic je zachycen v přiložených grafech. Grafy č. 1 15 znázorňují migraci mšic na jednotlivých lokalitách sacích pastí. Srovnání letové dynamiky v roce 212 s rokem předešlým a průměrem let 1992 211 znázorňují grafy č. 16 85. Graf č. 86 zachycuje úlovky bramborových mšic ve žlutých miskách umístěných v porostech brambor v Lípě u Havlíčkova Brodu. Grafy č. 87 91 znázorňují letovou aktivitu Rhopalosiphum padi a nabízí srovnání s průměrem v letech s nízkým a vysokým rizikem šíření viru BYDV. V roce 212, jsme se v souvislosti s počasím setkali s několika závažnými problémy. Na přelomu ledna a února, to byly velmi vysoké mrazy, které zastihly ozimy bez sněhové pokrývky a na mnoha místech tak znamenaly vymrznutí porostů. Mrazy klesající pod -2 C mimo jiné také zdecimovaly populace anholocyklických kmenů mšic. Jejich účinek však neohrozil nakladená vajíčka, která jsou i na takové mrazy dobře připravená. Druhým dlouhotrvajícím problémem byl nedostatek srážek, a to především na Moravě. Důsledky sucha, které byly patrné v nižších výnosech způsobených menším nasazením výnosotvorných prvků, či nižší HTS například u obilovin. Sucho pravděpodobně také stálo za výrazným snížením populační hustoty mšic. Podle našich pozorování, tvořila výjimku pouze oblast reprezentovaná stanicí Čáslav, kde i podzimní záchyty byly nadprůměrné, i když jen u Rhopalosiphum padi. Překvapením loňské sezóny byl také mráz, který navzdory pranostikám nastal až 18. května, ale naštěstí způsobil většinou jen přechodné škody na porostech vzešlých brambor a zeleniny. Konec léta a podzim, byl příznivější a nově založené porosty vstupovaly do zimy v dobrém stavu. O podzimu lze říci, že byl relativně teplý a dlouhý. Na státní svátek 28. října, když jsme se i v nížinách dočkali sněhové pokrývky, takže to vypadalo, že už přišla zima. Šlo jen o krátkodobý výkyv. Následně v listopadu opět panovalo podzimní počasí. Celkově lze rok 212 hodnotit jako teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný. Co se týče teplot, byl jediným chladnějším měsícem na celém území únor, ale na některých stanicích také říjen. Podíváme-li se na dny, kdy napršelo nad 1 mm srážek, zjistíme, že jich bylo zhruba 14 za celý rok. Při provedení srovnání měsíčních srážek s normálem, se ukázalo, že na stanici Chrlice napršelo více, než uvádí normál jen v měsíci červnu, srpnu, říjnu a prosinci. U stanice Čáslav, kde lze hovořit o příznivější srážkové bilanci, byly nadprůměrné srážky naměřeny navíc ještě v lednu, dubnu a červenci. 5
V úvodu jsme se již dotkli některých aspektů počasí, které měly vliv na populaci mšic. Anholocyklické kmeny byly zničeny v mrazivém období na začátku února. Po vylíhnutí mšic, však již žádné výrazné výkyvy v počasí nenastaly, a proto se mohly zakladatelky i jejich potomstvo na primárních rostlinách úspěšně vyvíjet a následně množit. Jarní přelet byl silný takřka na všech stanicích, s výjimkou Lípy. Rozdíl v letové vlně proti ostatním létům byl především v tom, že proběhl během krátkého období, trvajícího jen 4 až 6 týdnů, s největšími úlovky v 25. týdnu. Podprůměrných až průměrných hodnot bylo dosaženo u Diuraphis noxia, Phorodon humuli, Sitobion avenae a Brachycaudus helichrysi, u ostatních druhů byly úlovky nadprůměrné. Jarní vlna, byla poměrně krátká. Od poloviny července až do konce srpna pak nastalo období s nízkými hodnotami úlovků. Zpětně lze říci, že za toto mohlo hlavně nedostatek srážek, který se projevil mimo jiné zahuštěním buněčných šťáv a malými přírůstky mladých šťavnatých pletiv. Destruktivně se na populacích mšic podepsaly i vysoké letní teploty, které v druhé polovině srpna dosahovaly až k 35 C. Tak se stalo, že většího přeletu na podzim jsme se dočkali pouze u jediného druhu a pouze na jedné stanici. Jednalo se o Rhopalosiphum padi v Čáslavi, kde přeci jenom nebyl deficit srážek tak výrazný jako na jiných místech. Podzimní přelet byl navzdory tomu, že počasí bylo příznivé, u většiny druhů slabý. Výjimku tvořily průměrné hodnoty zaznamenané u Aphis nasturtii v Čáslavi a Phorodon humuli ve Věrovanech a dokonce nadprůměrné v Chrlicích a Lípě. Samostatnou kapitolou pak byl naprosto nečekaně silný přelet Rhopalosiphum padi zjištěný na stanici Čáslav. Charakteristické pro podzimní migraci byly slabé úlovky, ale normální délka trvání letové vlny. Ještě 29. listopadu byly zaznamenávány záchyty mšic. Bezprostředně po vypnutí pastí, na začátku prosince, se ochladilo a je vysoce pravděpodobné, že došlo k faktickému ukončení letu. V prosinci se navíc zaznamenaly několikadenní mrazivá období, při kterých dochází k redukci přezimujících samiček mšic. S tím souvisí menší riziko šíření viróz a rovněž pozdější nástup přímé škodlivosti mšic na jaře. Během sezóny 212 bylo pomocí sacích pastí uloveno a determinováno 145.213 kusů okřídlených mšic. Tento počet se velmi blíží hodnotě 155.597 kusů zjištěné v kalamitním roce 1994. Hlavní podíl na tomto výsledku měl silný jarní přelet většiny druhů. U Rhopalosiphum padi byly letos na některých stanicích dokonce zaznamenány nejvyšší týdenní záchyty za celou dobu provozu pastí. Pro srovnání uvádíme také hodnotu 15.259 kusů mšic ulovených v roce 211, kdy se na celkovém počtu zásadní měrou podepsal pro změnu silný podzimní přelet této mšice. 6
Podobně silný záchyt byl také ve žlutých Lambersových miskách. Za celou sezónu bylo v 5 miskách umístěných v porostech brambor odchyceno 16.237 kusů mšic. Téměř 6% připadalo na Brevicoryne brassicae, která byla zachycena v období, kdy opouštěla porosty zrajících řepek a přelétávala na brukvovitou zeleninu a plevele. Přestože v jarním období bylo pozorováno větší množství mšic jak u obilovin, cukrovky, řepky i ovocných dřevin, silnější výskyt přímých škod byl zaznamenán pouze lokálně. Ani u viróz přenášených mšicemi nebyly zjištěny zvýšené výskyt. Naopak u obilovin jednoznačně převyšoval výskyt WDV, virózy, jejíž původce je přenášen křískem polním (Psammotettix alienus). 2.1. První nálety a vrcholy letové aktivity The first catches and the peaks of migration V příloze, v tabulce č. 3, jsou uvedena data a počty prvních úlovků u sledovaných druhů mšic. Prvním letošním úlovkem byla 5. dubna Myzus persicae na stanici Žatec; dalším 8. dubna stejný druh mšice v Chrlicích. Na této stanici byly uloveny ještě 3 kusy Myzus persicae 19. dubna. Ve všech případech šlo pravděpodobně o potomky mšic, které přezimovaly mimo venkovní prostředí. Jinak byl totiž duben na úlovky skoupý a teprve v jeho závěru, od 27., lze hovořit o počátku letové aktivity. 27. dubna byl zachycen 1 ks mšice ze skupiny ostatních (Žatec), 28. dubna 3 ks Rhopalosiphum padi (Věrovany) a překvapivě 1 samec téže mšice (Žatec). Poslední dubnový den pak byl na první úlovky velmi bohatý: stanice Čáslav a Chrlice po jednom kusu Acyrthosiphon pisum, v Chrlicích dále 1 ks Aphis spp., 1 ks Rhopalosiphum padi, 1 ks Sitobion avenae a 6 ks mšic ze skupiny ostatních, na stanici Lípa 1 ks ostatní mšice; na stanici Věrovany 1 ks Aphis fabae, 3 ks Aphis spp., 1 ks Brachycaudus helichrysi a 4 ks ostatních mšic a konečně stanice Žatec, 2 ks Metopolophium dirhodum. Pozdní začátek letové aktivity jednoznačně ukazuje na fakt, že mrazivé období ze začátku února mělo pro přezimující anholocyklické kmeny fatální následky. Jarní populace jsou holocyklické mšice, vzešlé ze zakladatelek, vylíhlých z vajíček na zimních hostitelích. Jarní průběh počasí byl pro množení mšic příznivý. Po odeznění silných mrazů v polovině února, již k žádným výrazným poklesům teploty nedocházelo a populace mšic se velmi úspěšně zvětšovaly. Hovořilo-li se v roce 211 u většiny druhů mšic o slabém jarním 7
přeletu, pak v roce 212 to opravdu neplatilo. Jarní letová vlna byla u většiny druhů mšic nadprůměrná a to přesto, že trvala kratší dobu, než je obvyklé. Vrcholy náletů mšic do sacích pastí jsou uvedeny v příloze v tabulce č. 4. Acyrthosiphon pisum 3. dubna byly na stanici Čáslav (1 ks) a Chrlice (1 ks), odchyceny první exempláře této mšice. Na zbylých stanicích pak byla zachycena v prvním květnovém týdnu. Intenzita přeletu se různila podle stanic. V Žatci byla nadprůměrná, v Chrlicích a Věrovanech průměrná a v Čáslavi a Lípě slabá. Co však mají letové vlny společné, je 4 až 5 týdnů trvající období nejsilnějšího přeletu a vrchol letu v 23. až 25. týdnu. Obvykle nastává vrchol později, v 27. až 29. týdnu a letová vlna bývá dvojnásobná v trvání 8 až 9 týdnů. Právě krátká doba letu způsobila, že týdenní hodnoty, např. v Čáslavi, byly sice rekordně vysoké, ovšem za celé období migrace dokonce podprůměrné. Aphis fabae (obr. č. 1) podle naší prognózy byl, na základě osazení brslenů vajíčky, očekáván silný výskyt na střední Moravě, reprezentované stanicí Věrovany. Prognóza zde vyšla bezezbytku a přelet tam byl opravdu nadprůměrný. Ovšem nejen tam, s nadprůměrnými hodnotami jsme se sekali i na ostatních stanicích, kromě Lípy, kde byl přelet slabý. První nálet mšice makové byl zaznamenán právě ve Věrovanech 3. dubna. Na ostatních lokalitách to bylo v prvním květnovém týdnu. Také u této mšice byl vrchol letu o týden až dva časnější a celková doba letu kratší. Na rozdíl od kyjatky hrachové však byl nálet opravdu tak vysoký, že i kratší doba letu stačila na nadprůměrné hodnoty celé letové vlny. V tomto roce bylo třeba přistoupit k insekticidnímu ošetření cukrovek i máku, aby se zabránilo hospodářské škodlivosti. Aphis nasturtii první okřídlená samička byla ulovena 4. května v Chrlicích. V Žatci, Věrovanech a Čáslavi to bylo mezi 19. a 24. květnem a v Lípě dokonce až 1. června. Také u této mšice byl vrchol letu časnější než je průměr a letová aktivita proběhla v kratším časovém období, ale na všech stanicích, kromě Lípy, byl let nadprůměrný. Právě v Lípě, kde je v souvislosti s pěstováním brambor výskyt této mšice bedlivě sledován, došlo k situaci, která byla popisována u kyjatka hrachové. Intenzivní, ale velmi krátký let, promítnutý do celé sezóny znamenal dokonce podprůměrné hodnoty. 8
Mšice Aphis spp. první záchyt byl 3. dubna, a to 1 ks na stanici Chrlice a 3 kusy ve Věrovanech. Během prvních 5 dní měsíce května byly zachyceny na ostatních stanicích. V popisu letové aktivity se budeme opakovat časný vrchol letu v 25. respektive 26. týdnu a krátká intenzivní letová vlna, která znamenala nadnormální hodnoty na všech stanicích kromě Lípy. Brachycaudus helichrysi první záchyt byl 3. dubna ve Věrovanech, na ostatních lokalitách byly první záchyty v období od 4. do 9. května. Vrchol jarního přeletu byl na všech stanicích ve 25. týdnu. Letošní rok nebyl pro let této mšice ideální, na všech pastech bez rozdílu, se dosáhlo za celou sezónu jen podprůměrných hodnot a to i tam, kde záznamy ukazují na vysoké hodnoty při vrcholu letu. Překvapivý byl také neočekávaně časný nálet samců do sacích pastí. Nejednalo se o ojedinělé záchyty, ale ve 23. a 24. týdnu to byly pravidelné úlovky na všech pastech kromě Lípy. Brevicoryne brassicae (obr. č. 2) první záchyty byly 26. května shodně na stanici Lípa (1 ks) a Žatec (1 ks). Do konce měsíce byla zachycena i na ostatních pastech. Vrchol letu byl, stejně jako u ostatních mšic, časnější, odehrál se ve 26. až 27. týdnu. Letová vlna byla krátká. Zajímavé je, že na pastech umístěných na Moravě (Chrlice, Věrovany) se navzdory krátké době letové vlny odchytlo abnormálně vysoké množství úlovků, naopak na stanicích v Čechách (Čáslav, Žatec) byla letová vlna jen průměrná a na stanici Lípa dokonce slabá. Diuraphis noxia (obr. č. 3) podle očekávání byl prví záchyt na stanici Chrlice, a to 8. června. V červnu pak následně v Čáslavi (14. 6.) a Věrovanech (2. 6.), v Lípě pak byl první nálet až 13. července a v Žatci nebyla ani letos ulovena vůbec. Po létech se slabými či dokonce nulovými záchyty populační hustota narůstala, celkově však byla letová aktivita stále podprůměrná na všech stanicích. Hyalopterus pruni první úlovek byl zaznamenán na stanici Čáslav 9. května. Na ostatních lokalitách se první nálety a s nimi spojený začátek letové vlny projevil jako velmi vyrovnaný, 18. května v Chrlicích a Lípě, 2. května v Žatci a 22. května ve Věrovanech. V Lípě byla letová aktivita podprůměrná, přestože ve 25. týdnu při vrcholu letu jsme zaznamenali vysoké záchyty. V následujících týdnech však aktivita prudce poklesala, a to mělo za následek zkrácení letové vlny. To se odrazilo na snížení celkového počtu odchycených mšic pod průměrnou hodnotu. Na ostatních stanicích byla migrace 9
nadprůměrná. Také zde se vrchol jevil časnější než obvykle, ale letová vlna nebyla výrazně kratší, než v předešlých obdobích. Hyperomyzus lactucae první záchyt byl 15. května ve Věrovanech, na ostatních stanicích téměř o měsíc později 11. (Čáslav, Chrlice) a 16. června (Lípa, Žatec). Úlovky této mšice jsou jen v řádech kusů, přesto lze vysledovat její letovou aktivitu, protože na všech stanicích byla zachycena přibližně ve stejnou dobu odpovídající 24. 25. týdnu. Macrosiphum euphorbiae - první záchyt byl 16. června v Žatci následován 17. června v Čáslavi. Na ostatních stanicích nebyla zachycena vůbec. Za celou sezónu se dosáhlo odchytu pouze 8 ks, letovou vlnu tudíž nelze vysledovat. Metopolophium dirhodum (obr. č. 4) prvním záchytem byly 2 ks z 3. dubna v Žatci, dalším 2 ks ve Věrovanech 1. května. Na těchto dvou stanicích byl zaznamenán také silný jarní přelet, podílely se na něm jak silné záchyty tak i normálně dlouhá doba přeletu. Na ostatních stanicích se zaznamenaly tyto skutečnosti: první záchyt byl pozdnější, až mezi 9. a 2. květnem, vrchol letu v 25. týdnu časnější o dva týdny než je obvyklé a letová vlna krátká. Celkově to znamenalo podprůměrnou letovou aktivitu. Myzus persicae (obr. č. 5) zástupce tohoto druhu byl vůbec první ulovenou mšicí této sezóny, a to 5. dubna v Žatci. Pro zajímavost, se ve Věrovanech ojevil první nálet až o dva měsíce později, tedy 6. června. Vrchol letu nastal v 25. až 27. týdnu a kromě Chrlic s průměrnou aktivitou, kde byl let na všech stanicích podprůměrný. Jeho průběh oproti jiným letům se jevil jako atypický, i u této mšice se dá hovořit o velmi krátké době letové aktivity. Phorodon humuli první nálety byly zaznamenány během měsíce května, nejdříve v Chrlicích (5. 5.), nejpozději v Lípě (28. 5.). Letová aktivita v tomto roce je však slabá, pouze v Čáslavi se celkové hodnoty blížily průměru. Rhopalosiphum padi (obr. č. 6) první záchyt byl 28. dubna, jednalo se o 3 ks samiček ve Věrovanech a 1 ks samečka v Žatci. Během následujícího týdne se první záchyty zaznamenaly i na ostatních lokalitách. Také u této mšice byla letová vlna kratší, než je obvyklé. Její vrchol, odpovídal dlouhodobým sledováním, nastal na všech stanicích v 25. týdnu. Kromě Lípy s průměrnou aktivitou, byl přelet na ostatních lokalitách nadprůměrný. 1
Týdenní úlovek 6.882 ks znamenal pro stanici Chrlice nejsilnější záchyt za celou dobu sledování a překonal tak hodnotu 3.91 kusů z roku 1996. Pozoruhodné také je, že v tom roce nastal vrchol letu až v 3. týdnu, tedy o celý měsíc později než tomu bylo letos. Sitobion avenae (obr. č. 7) první záchyt této mšice byl 3. dubna v Chrlicích, na ostatních stanicích v průběhu května a v Čáslavi dokonce až 3. června. Pro průběh letové vlny platilo to, co bylo zmiňováno u předešlých druhů. Krátká doba přeletu s relativně časným vrcholem, připadajícím na 25. a v Žatci na 26. týden. Hodnoty záchytů byly na všech lokalitách podprůměrné. Skupina ostatních mšic první záchyty proběhly v průběhu 5 dnů. Nejdříve to bylo 27. dubna v Žatci (1 ks), 3. dubna na stanici Chrlice (6 ks), Lípa (1 ks) a Věrovany (4 ks) a 1. května v Čáslavi (1 ks). Let druhů ze skupiny ostatních se v Lípě a Věrovanech jevil jako podprůměrný a na ostatních stanicích nadprůměrný. Vrchol nastal ve 25. týdnu pouze v Lípě, jak znázorňuje graf č. 83. Zde zaznamenala křivka dva výrazné vrcholy, z nichž první byl dosažen již v 19. týdnu. 11
2.2. Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Po období nadprůměrného jarního přeletu nejméně poloviny sledovaných druhů mšic, následovalo období redukce jejich počtů. Na tento pokles mělo značný vliv sucho, které se na většině území v létě ještě prohlubovalo a přineslo negativní vlivy na množení mšic. Z hlediska hospodářského, šlo o jeden z mála pozitivních dopadů suchého počasí. Termíny vrcholů podzimních přeletů jsou přehledně uvedeny v tabulce č. 5. Přehled o posledním náletu jednotlivých druhů mšic uvádí tabulka č. 6. V tabulce č. 7 jsou informace o prvních záchytech samců. Acyrthosiphon pisum - poslední záchyt byl 21. října na stanici Chrlice. Její podzimní přelet byl slabý a vrchol nastal ve 4. týdnu na všech stanicích. Aphis fabae posledním záchytem byl 4. listopadu (1 ks) na stanici Čáslav. Podzimní přelet se jevil jako podprůměrný. Vrchol podzimního letu byl různý podle stanic a pobíhal v období 38. až 42. týdne. Aphis nasturtii - jako poslední záchyt, byl registrován 1 ks samečka v Chrlicích. Na stanici Žatec nebyl tento druh vůbec uloven. Naopak v Čáslavi byl zaznamenán průměrný a na ostatních lokalitách podprůměrný přelet. Vrchol letu nastal v období 37. až 4. týdne. Aphis spp. posledním zachyceným jedincem byl 11. listopadu 1 samec na stanici Čáslav. Let byl podprůměrný na všech stanicích a jeho vrchol proběhl shodně ve 39. týdnu. Brachycaudus helichrysi poslední záchyt byl 16. listopadu v Žatci, jednalo se o samečka. Po slabém jarním přeletu nebyla překvapením podprůměrná podzimní migrace, jejíž vrchol nastal od 36. do 38. týdne. Překvapivě se naopak jevily velmi časné záchyty samců v 23. a 24. týdnu. Ty však ustaly a regulérní přelet samečků přišel až po 29. srpnu, kdy byl zachycen první podzimní samec v Čáslavi. Brevicoryne brassicae - posledním zachyceným exemplářem byl opět sameček a to 23. října v Žatci. I u této mšice byl pouze podprůměrný přelet na všech lokalitách s vrcholem vlny mezi 37. až 4. týdnem. 12
Diuraphis noxia - poslední záchyt se uskutečnil 12. října v Chrlicích. V Žatci nebyla letos ulovena vůbec a v Lípě v období podzimního přeletu, také ne. Na ostatních stanicích byla vlna podprůměrná, ale po letech velmi slabých či žádných úlovků je patrné narůstání populační hustoty. Dysaphis spp. poslední záchyty byly shodně po jednom kuse 25. října na stanicích Čáslav a Žatec. Také u této mšice nebyl v Lípě v podzimním období žádný záchyt. Na ostatních lokalitách se zaznamenaly slabé přelety s vrcholem v 39. a v Čáslavi dokonce až v 42. týdnu. Hyalopterus pruni - posledním záchytem byl sameček ulovený 12. listopadu v Čáslavi. Ani u této mšice nebyla žádná překvapení, letová vlna byla slabá a její vrchol byl rozdílný podle stanic, nastal mezi 37. až 43. týdnem. Hyperomyzus lactucae - poslední zachycenou mšicí tohoto druhu byl opět sameček, a to na stanici Čáslav 12. listopadu. Záchyty v řádech kusů byly zaznamenány na všech stanicích. Macrosiphum euphorbiae - v období podzimního přeletu byl uloven pouze 1 ks, a to 9. září na stanici Čáslav. Metopolophium dirhodum poslední záchyt byl zaznamenán v Čáslavi 28. října. Letová vlna byla opět podprůměrná a její vrchol nastal v rozmezí 39. až 43. týdne. Myzus persicae - poslední záchyt byl pro změnu v Chrlicích 21. listopadu a jednalo se o samečka. Letová aktivita byla slabá a její vrcholy na jednotlivých stanicích jsou zaznamenány rovněž od 39. do 43. týdne. Phorodon humuli - posledními záchyty byly shodně 4. listopadu na stanicích Chrlice a Věrovany, vždy po jednom samci této mšice. Tento druh byl jediný, kde se dosáhlo průměrné hodnoty přeletu na stanici Věrovany, dokonce nadprůměrných hodnot na stanicích Chrlice a Lípa. Zvláštní také bylo, že vrchol letu nastal později než obvykle, a to ve 42. až 43. týdnu. 13
Rhopalosiphum padi posledními zachycenými mšicemi tohoto druhu byly 29. listopadu 1 samička v Chrlicích a 1 sameček v Čáslavi. Kromě stanice Čáslav se na všech lokalitách zaznamenal slabý přelet s vrcholem ve 4. až 42. týdnu. Naopak v Čáslavi byla mimořádně silná podzimní migrace, která s hodnotou 23.869 ks překonala více než 3x průměrnou hodnotu (pro tuto stanici činící 7.26 ks). Stala se zatím nejvyšší sumární hodnotou pro podzimní přelet za celé období provozu sacích pastí. Vrchol letové vlny nastal na této lokalitě v 39. týdnu a 9.672 ks ulovených mšic je rovněž dosud nejvyšší týdenní hodnotou za celé sledování. Sitobion avenae poslední záchyt byl 29. listopadu ve Věrovanech. Pro tuto mšici je charakteristická slabá podzimní migrace, taková byla i letos. Vrchol letové aktivity se odehrál od 4. do 45. týdne. Ostatních mšice poslední záchyty byly 29. listopadu na stanici Chrlice (1 samička a 1 sameček) a Věrovany (1 sameček). Letová vlna byla průměrná až slabě podprůměrná na všech stanicích, vrchol nastal v 37. až 4. týdnu.. 14
3. Letová aktivita vybraných druhů mšic v letech 211 212 Migration of selected aphids in 211 212 Při pohledu na grafy č. 16 85 uveřejněné v příloze, kde je znázorněna letová aktivita vybraných druhů mšic v roce 211 a 212 je patrných několik momentů, které si vyžadují bližší pozornost. V květnu a červnu bylo možné vidět kolonie mšic na kulturních i divoce rostoucích rostlinách a plevelech. Proto také jarní migrace nejméně u poloviny sledovaných druhů proběhla jako silná, s rekordními týdenními záchyty, ale celkově po kratší období. To znamenalo, že ne vždy byly celkové součty odchycených mšic za letovou vlnu nadprůměrné. Vrchol letové aktivity nastal často i o několik týdnů dříve, než vykazují průměrná čísla. Zároveň však i konec jarní migrace nastal časněji, než je obvyklé. V létě došlo ke značné redukci počtu mšic v přírodě. Období útlumu letové aktivity bylo dlouhé a zahrnovalo poslední dvě dekády měsíce července a celý srpen. Podzimní přelet byl téměř u všech druhů velmi slabý a podprůměrný. Několikrát již bylo uvedeno, že hlavní příčinu tohoto stavu spatřujeme v suchu vyvolaném nedostatkem srážek. Protože letová dynamika je dobře patrná z grafů uveřejněných v příloze, byla podrobně popsána v předešlých kapitolách. Dále se pozornost zaměří na letovou aktivitu jednotlivých druhů mšic ve vztahu k lokalitám reprezentovaným sacími pastmi. Čáslav: V této oblasti byla podprůměrná letová aktivita u Acyrthosiphon pisum, Brachycaudus helichrysi, Diuraphis noxia, Macrosiphum euphorbiae, Myzus persicae, Phorodon humuli a Sitobion avenae. U Brevicoryne brassicae byla průměrná jarní letová aktivita, ale podzimní se jevila jako podprůměrná. Ze záznamů lze vyčíst silný jarní přelet u zástupců rudu Aphis, včetně Aphis fabae a Aphis nasturtii, dále u Hyalopterus pruni, Rhopalosiphum padi a ostatních mšic. U Rhopalosiphum padi je vhodné se pozastavit, protože její letová vlna byla v tomto roce opravdu pozoruhodná. Rhopalosiphum padi Pro připomenutí, zmíníme již dříve napsané skutečnosti. Na této stanici začala létat od 2. května, to odpovídá polovině 18. týdne. Celý květem zůstávaly týdenní úlovky do 5 ks (to není nijak neobvyklé). Na přelomu května a června (22. týden) se počet ve vzorcích pomalu zvyšoval, v polovině měsíce již přesahoval 1. kusů a v 25. týdnu (18. 6 24. 6.) nastal vrchol jarní letové vlny s týdenním úlovkem 3.336 kusů samiček. 15
Následoval prudký pokles, neboť v 26. týdnu byl týdenní záchyt pouze 517 ks a o týden později už nedosahoval ani 1 ks. V poměrně dlouhém období od 28. do 34. týdne dosahovaly týdenní úlovky maximálně 1 ks. Z grafu č. 71 je pak velmi dobře patrné, že počátek intenzivního letu nastal nejméně o tři týdny dříve, než je obvyklé, vrchol migrace o týden dříve, ale hlavně, celá vlna odezněla zhruba o pět týdnů časněji. Z toho vyplývá, že hlavní přelet proběhl v měsíci červnu. Průměry napovídají, že přelet většinou trvá ještě celý měsíc červenec, což letos vůbec nepřicházelo v úvahu. Takový průběh migrace mělo na svědomí počasí, především sucho a nerovnoměrné rozdělení srážek, méně pak nadprůměrné teploty. Než se budeme věnovat průběhu podzimní letové vlny, zaměřme ještě pozornost meteorologickým údajům, ze kterých vyplývá, že na území reprezentovaném stanicí Čáslav spadlo v červenci nadnormální množství srážek a v měsíci srpnu mírný nadprůměr, což zlepšilo vodní bilanci v půdě. To vysvětluje, proč právě pouze na této stanici, došlo k zaznamenání vysoké hodnoty při podzimní migraci. Na začátku září, v 36. týdnu, se pomalu zvyšovalo množství odchycených mšic. Jejich počet, však rychle narůstal a na konci září, v 39. týdnu, se dosáhlo maxima letu s týdenním úlovkem 9.672 kusů. Počty úlovků pak rychle klesaly, ale zastavily se na průměrných hodnotách, kde zůstaly do konce monitorovacího období. Vrátíme-li se znovu ke grafu č. 71, vidíme podzimní migraci, která začala v obvyklou dobu, ale s výraznou progresí. Vrchol letu nastal o 14 dnů dříve a celková délka letu odpovídala průměru. Podíváme-li se na graf č. 87, kde je možné porovnat letovou aktivitu s průměrem let s vysokým rizikem přenosu BYDV, pak je teprve zřejmé, že letošní let byl nejméně o dva týdny časnější. To může znamenat, navzdory silné migraci, nižší riziko přenosu viróz na podzim. Toto tvrzení je podpořeno také skutečností, že při pozorování v terénu nebyly zjišťovány mšice na nových osevech a ve vzorcích ze sacích pastí, byli hojně zastoupeni samci. Lze tedy soudit, že v takovýchto případech, podzimní let směřuje převážně na zimního hostitele střemchu obecnou (Prunus padus). Chrlice: U této pasti byly zaznamenány podprůměrné záchyty u Brachycaudus helichrysi, Diuraphis noxia, Metopolophium dirhodum a Sitobion avenae. Průměrné hodnoty u Acyrthosiphon pisum a Myzus persicae v jarním a ostatních mšic v podzimním období. Silné záchyty u Aphis fabae, Aphis nasturtii i ostatních mšic z rodu Aphis, Brevicoryne brassicae, 16
Hyalopterus pruni, Rhopalosiphum padi a ostatních mšic na jaře a Phorodon humuli na podzim. Na této lokalitě by za zmínku stálo popsat průběh letu Diuraphis noxia. Pro tuto teplomilnou mšici, jsou typické cyklické změny v populační hustotě i areálu rozšíření. V letech 21 a 211 nebyla v Chrlicích vůbec zachycena. Letošní rok přinesl oživení její aktivity. Na grafu č. 47 je zřejmé, že počty byly zhruba poloviční oproti průměru. Křivka odpovídající průběhu migrace však měla typický tvar se dvěma výraznými vrcholy. Začátek letu nastal až po 8. červnu, to je téměř o měsíc později než udává průměr. Prvního vrcholu letové vlny se však dosáhlo už o týden dříve. Druhý vrchol letu nastal v 28. týdnu, to přesně odpovídá průměru. Z grafu také vyplývá, že silnější bývá první vrchol migrace, letos tomu bylo ale obráceně. V podzimní migraci je patrné, že byla podprůměrná, její vrchol nastal o týden později, než tomu bývá obvykle. Také u této mšice je na grafu patrné delší období bez letové aktivity mezi jarní a podzimní migrací. Letová aktivita Hyalopterus pruni byla na této lokalitě silná. Průběh migrace je dobře patný z grafu č. 52. Podobně jako u většiny mšic v letošním roce, je vidět bouřlivý a dřívější nástup vrcholu letové křivky, a to v 25. týdnu. U této mšice nebyl pokles počtu ve vzorcích tak razantní, přesto v 29. týdnu, je možné hovořit o ukončení přeletu. V průměru se setkáváme s dobou migrace o 4. týdny delší. Lípa: Rok 212 nebyl pro mšice na této lokalitě příznivý. Během jarního přeletu se u všech sledovaných druhů zjistily podprůměrné hodnoty, pouze u Rhopalosiphum padi průměrné. Podzimní přelet se jeví obdobně, avšak mšicí s dokonce nadprůměrnou aktivitou byla Phorodon humuli. Na této stanici je pozornost zaměřena především na Aphis nasturtii a Myzus persicae. Oba druhy měly letos jen podprůměrnou letovou vlnu, navzdory tomu způsobily nemalé starosti pěstitelům brambor související s přenosem těžkých viróz. V průběhu letové křivky u Aphis nasturtii je zřetelné, že se celkově jednalo o podprůměrnou jarní migraci, nastala mezi 22. a 27. týdnem (měsíc červen). Došlo k poměrně silnému náletu do sacích pastí (viz graf č. 28). Na křivce je patrný první vrchol ve 24. a druhý v 26. týdnu, pak let zcela ustal. Z grafu také vyplývá, že let byl proti normálu, velmi časný. U Myzus persicae byl nálet podprůměrný, patrné v grafu č. 63. Začal ve 2. týdnu jak je obvyklé a od 23. do 26. týdne se hodnoty nejvíce blížily průměru. V 27. týdnu byl, ale 17
ukončen a v 28. a 3. byly zaznamenány pouze jednotkové záchyty. Vrchol jarního přeletu nastal stejně, jako u Aphis nasturtii, a to v 26. týdnu. Za povšimnutí stojí, že tato období zvýšeného tlaku jsou shodná pro obě sledované mšice. U grafu č. 86, kde jsou uváděny součty počtu obou mšic, zachycených do Lambersových misek, umístěných v porostech brambor, je jasně patrný časný nálet. Období nadprůměrného letu mezi 24. a 28. týdnem a pak výrazný pokles bez dalších úlovků. K podzimnímu přeletu lze jen ve stručnosti uvést, že byl u obou druhů slabý. Věrovany: Na této stanici byly zaznamenány slabé záchyty u Acyrthosiphon pisum, Brachycaudus helichrysi, Diuraphis noxia, Myzus persicae, Phorodon humuli, u Sitobion avenae i ostatních mšic. Průměrné hodnoty byly dosaženy u Phorodon humuli, ale pouze během podzimní migrace. Nadprůměrných záchytů se dosáhlo během jarního přeletu u Aphis fabae, Aphis nasturtii i ostatních mšic druhu Aphis, dále u Brevicoryne brassicae, Metopolophium dirhodum a Rhopalosiphum padi. Z grafu č. 24 lze vyčíst průběh migrace u Aphis fabae a z grafu č. 34 u ostatních mšic rodu Aphis. Průběh křivek je velmi podobný, proto jsou popsány dohromady. Let byl zahájen v 17. týdnu a u Aphis spp. se hned z počátku jevil jako nadprůměrný, ve 22. ještě markantněji. Ve 23. týdnu začaly počty narůstat, aby v 25. týdnu dosáhly svého jarního vrcholu. Následoval poměrně strmý pokles a v 27. týdnu již byly zaznamenávány pouze průměrné hodnoty. V 28. týdnu lze považovat přelet již za ukončený. Letní období bylo prakticky bez záchytů a od 38. týdne lze hovořit o velmi slabém podzimním přeletu. Také u těchto druhů byla hlavní jarní letová vlna v měsíci červnu, nejméně o týden až dva časnější a především u Aphis spp. o 5 týdnů kratší, než je obvyklé z předešlých období. Z grafu č. 59 pak lze vysledovat migrační vlnu Metopolophium dirhodum. Je zcela patrný časný nástup vrcholu migrace, shodou okolností opět v 25. týdnu a pro letošní rok typický prudký pokles letové aktivity v 27. týdnu, kdy došlo k ukončení jarní letové vlny. Z křivky jde vidět, že podle průměrných hodnot trvá jarní migrace obvykle ještě o 5 týdnů déle. 18
Žatec: Na této stanici byly podprůměrné hodnoty přeletu zjištěny u Brachycaudus helichrysi, Diuraphis noxia, Myzus persicae, Phorodon humuli a Sitobion avenae, průměrných hodnot bylo dosaženo během jarního přeletu u Acyrthosiphon pisum a Brevicoryne brassicae. Silný jarní přelet pak nastal u mšic z rodu Aphis, včetně Aphis fabae a Aphis nasturtii, u Hyalopterus pruni, Metopolophium dirhodum, Rhopalosiphum padi a ostatních mšic. Z grafu č. 2 lze vypozorovat průběh letové vlny Acyrthosiphon pisum. Křivka uvádí časný, ale trochu rozpačitý nástup letu. Intenzivněji začala mšice migrovat v 23. a hlavně 24. týdnu. Vrchol letu nastal v souladu s průměrem ve 25. týdnu. Zhruba o 6 týdnů časnější ukončení letu, pro letošní rok typické, nastalo i u tohoto druhu. Podzimní přelet byl velmi slabý. Na grafu č. 45, který uvádí, jak atypická letová vlna byla zaznamenána u Brevicoryne brassicae. Migrace v této oblasti trvá v průměru 15 týdnů a tvoří až čtyři nevýrazné vrcholy letu. Letos trvala migrace sotva 9 týdnů a nastal pouze jeden výrazný vrchol v 26. týdnu. I za tuto zkrácenou letovou vlnu, dokázalo přeletět průměru odpovídající množství mšic. Od 29. týdne však už byly záchyty jen sporadické a podzimní migrace velmi slabá. V žatecké oblasti stojí za pozornost letová křivka Phorodon humuli, uveřejněná v grafu č. 7. Přestože jarní i podzimní migrace byly podprůměrné, zaznamenal se atypický průběh letu. Jarní migrace proběhla v jakýchsi třech vlnách reprezentovaných třemi vrcholy na křivce. Absolutní vrchol letu nastal v 23. týdnu, což odpovídalo průměru. Byl však zaznamenán ještě jeden slabší vrchol v 25. Týdnu. V tomto týdnu jsou průměrné hodnoty již nižší. Obvykle let pokračuje až do 32. týdne. Letos byl ukončen o cca 6 týdnů dříve. Podzimní migrace začala později než je obvyklé, tedy až v 37. týdnu. V průměru je v tomto týdnu již zaznamenáván vrchol letu. Letová vlna byla podprůměrná, ale v jejím závěru v 45. týdnu, se podobně jako na jaře, vytvořil ještě jeden pozdní vrchol. Při hlubším porovnání letošních záchytů s průměrnými hodnotami lze uvést, že na všech stanicích byly zjištěny podprůměrné hodnoty u Diuraphis noxia (průběh byl popsán u stanice Chrlice), u Brachycaudus helichrysi a Sitobion avenae. 19
Pro Brachycaudus helichrysi nebyl letošní rok příznivý. Podprůměrných hodnot dosáhla při jarním i podzimním přeletu, na všech stanicích. Migrace proběhla v jedné letové vlně, s vrcholem ve 25. týdnu, rovněž na všech lokalitách. Vzhledem k velmi specifickému průběhu letu, který je patrný z křivek průměrných hodnot, viz grafy č. 36 až 4, nelze vyhodnotit, zda proběhla letová vlna dříve či později, než je obvyklé. Jistá je pouze zkrácená délka migrace. V Chrlicích, přes slabé záchyty, se průběh letové vlny nejvíce podobal průměru, což je dobře patrné z grafu č. 37. Hodnoty podzimního přeletu byly ještě nižší a průběh letu zcela netypický. Na průběhu letové aktivity Sitobion avenae je na všech stanicích několik společných rysů. Oproti průměru byl slabší, o 3-5 týdnů časnější a o stejnou dobu také kratší. Vrchol letu nastal v 25. týdnu, pouze v Žatci tomu bylo o týden později. Hodnoty při maximu letu překonaly průměr v Chrlicích a Žatci, ale na překročení průměru za celé období jarní migrace to nestačilo, právě v souvislosti s krátkou dobou letu. Letová aktivita ostatních mšic je uvedena v grafech č. 81-85. Tato skupina se podílí každoročně na celkovém počtu mšic 25 3%. Jinak tomu nebylo ani letos. Také u této různorodé skupiny je zřejmé kratší období jarního přeletu. Podzimní letová vlna nebyla silná, ale svou délkou odpovídala průměru. 2
4. Prognóza mšic v jarním období roku 213 Aphid incidence forecast for spring 213 4.1. Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic Dwarf virus incidence and cereal aphids forecasts U obilovin patří k nejsledovanějším původcům virových chorob virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV), který přenášejí obilní mšice (obr. č. 8) a virus zakrslosti pšenice (WDV), vektorem je křísek polní (Psammotettix alienus). Hlavní problémem uplynulé sezóny byl především WDV. Ze všech odebraných vzorků bylo téměř 54 % pozitivních na tuto virózu. S tím souvisel silný výskyt vektora na některých lokalitách. Předpoklad, že v roce 212 bude malé riziko šíření viróz přenášených mšicemi, se potvrdil. Z testovaných vzorků byl virus BYDV zjištěn pouze u 7 %. Při prognóze obilních mšic, především Rhopalosiphum padi, se v loňském roce odehrálo hned několik variant. Podle silného podzimního přeletu byl předpokládán i silný jarní přelet. Pokud se vezme v úvahu srovnání síly podzimní a po ní následující jarní migrace za posledních deset let, vycházelo, že jarní výskyty budou jen slabě nadprůměrné. V případě, že se zohlednili i vlivy zimního počasí a hledal se v historii podobný průběh zimy, jako byla ta z loňského období, bylo dosaženo prognózy se silnými jarními výskyty. Skutečnost, ale byla nakonec taková, že u Rhopalosiphum padi nastal masivní jarní přelet na všech stanicích, kromě Lípy, kde byl výskyt průměrný. Na rozdíl od minulého roku, kdy počty této mšice narostly až v letním období a projevilo se to silným podzimním přeletem, letošní rok znamenal silné výskyty v měsíci červnu. Na některých místech bylo z důvodů potřeby omezit přímou hospodářskou škodlivost, přistoupilo se tedy k ošetření. Letová vlna byla kratší, než je obvyklé zhruba o měsíc. Většinou dochází k přeletům ještě celý červenec, letos se záchyty vytvářely jen sporadicky. Podzimní migrace byla silná na stanici Čáslav, na ostatních lokalitách byla slabá. Přesto v Chrlicích a obzvláště pak v Lípě hodnoty překonaly průměry z let s nízkým rizikem šíření BYDV. Je málo pravděpodobné, že by to mělo znamenat zvýšené riziko šíření a to z důvodů výše popsaných. 21
U Metopolophium dirhodum byl předpoklad silného výskytu především v oblasti reprezentované pastí Věrovany, zde vyšla prognóza správně. Mimo předpoklad byl však silný výskyt na jaře také v Žatci. Podobně jako u Rhopalosiphum padi byly v období června lokality se zjištěným škodlivým výskytem Metopolophium dirhodum. Silná migrace byla dosažena ve Věrovanech a Žatci. Průběh letové vlny se jevil na všech stanicích obdobný. Začátek letu nastal v obvyklou dobu, záhy pokračoval prudkým nárůstem úlovků. Maximum letu bylo zaznamenáno v 25. týdnu. Pro letošní rok typická krátká doba migrace, ovlivnila celkovou sumu zachycených mšic. Podzimní letová vlna bývá slabá a ani letos tomu nebylo jinak. Dá se říci, že přelet byl ještě slabší než obvykle. Zjištěný stav výskytu Metopolophium dirhodum i BYDV, potvrzuje tvrzení o nízkém riziku šíření viróz na jaře. Začátek jara byl pro množení Sitobion avenae příznivý, ale suché a teplé počasí v průběhu vegetačního období nepřispělo k dalšímu rozvoji kolonií a podobně jako u jiných mšic byl let razantně ukončen na začátku července. Je zřejmě, že časnější byl vrchol jarní migrace, ale také konec letové vlny. Podzimní vlna byla slabá, odpovídající biologii této mšice, která zimuje na travách. O časnosti a síle jarních výskytů rozhoduje průběh povětrnosti. Pro příští vegetační sezónu lze tedy predikovat pouze průměrný výskyt obilních mšic a nízké riziko šíření BYDV. Pro oblast okolí Čáslavi, by připadalo v úvahu počítat se silnými jarními výskyty Rhopalosiphum padi, ale u viróz přenášených mšicemi nelze očekávat vyšší riziko, s ohledem na malé zdroje a pravděpodobný vznik jarních populací pouze holocyklickým způsobem, tedy z vajíček na zimních hostitelích. O početnosti jarních generací rozhoduje počet přezimujících vajíček jen z části. Podstatný je hlavně průběh počasí v jarních měsících, protože mšice díky partenogenetickému způsobu množení ve vegetační sezóně, jsou schopny vyprodukovat obrovské množství potomstva. Je třeba nepodceňovat také riziko šíření WDV, kde jsou potvrzeny silné výskyty virózy i vektory kříska polního (Psammotettix alienus). 22
4. 2. Mšice v bramborách Potato aphids Záchyty pro brambory nebezpečných Myzus persicae a Aphis nasturtii byly slabé. Tvořily dohromady jen něco málo přes 2 % úlovků, ale jejich hlavní přelet byl situován do velmi krátkého období a v případě, že nebyla vhodně načasována insekticidní clona, mohly způsobit problémy z hlediska přenosu těžkých viróz brambor. Jak již bylo dříve zmíněno, měl let obou druhů společné rysy byl časný (vrchol v 25. až 27. týdnu (18.6 8. 7.), krátký (23. 28. týden) a ve zmiňovaném období velmi intenzivní. Myzus persicae, pro sadbové brambory nebezpečná v souvislosti s přenosem těžkých viróz (PVY, zejména kmen Y NTN, PAV a PLRV), nemusela být hrozbou, pokud byla insekticidní clona nasazena včas. Do 26. týdne se její let jevil jako průměrný, pak nastal zlom a byla v pastech odlovena jen sporadicky. Slabé výskyty trvaly po celý zbytek vegetační sezóny. Ve žlutých miskách byla situace obdobná, jen k poklesu záchytů došlo asi o 14. dní později. Podzimní přelet na lokalitě Lípa, se jevil jako velmi slabý. U podzimní migrace byl vrchol letu až v 43. týdnu (22. 1. - 28. 1.), to je o celé dva týdny později, než v průměrných letech. V příští sezóně by nemusel být výskyt této mšice problémem. Nejvíce však bude záležet na průběhu počasí v jarních měsících. Aphis nasturtii, prognóza u této mšice vyšla jen z části. Předpoklad byl slabý výskyt bez rizika šíření viróz. Jak už bylo dříve zmíněno, celkově byla migrace slabá, ale mezi 23. a 26. týdnem byly zaznamenány nadprůměrné záchyty. Jednalo se o velmi krátký a časný přelet, který zvyšoval riziko přenosu viróz na porostech s nedostatečnou insekticidní clonou. Podzimní přelet byl mimořádně slabý. Riziko výskytu i přenosu viróz je malé. Je třeba mít na paměti, že mšice jsou nevyzpytatelné a jejich vývoj je vždy ovlivněn počasím. Vzhledem ke slabé podzimní migraci, nelze očekávat silné nálety ani u ostatních druhů mšic, které jsou sledované v bramborách s ohledem na přenos viróz. 23
4.3. Mšice v ostatních polních plodinách Aphid in some other crops Aphis fabae Loni byl předpoklad silnějších výskytů především na Moravě. Nakonec se zaznamenal silný výskyt na většině území republiky. Na některých lokalitách bylo třeba omezit přímé škody v cukrovkách a máku insekticidním ošetřením. V letních měsících došlo k redukci populací a podzimní migrace patřila k podprůměrným. Dalším vodítkem pro prognózu výskytu na jaře je osazení brslenů vajíčky. Silné osazení bylo zaznamenáno jen v okrese Jičín a střední v okresech ležících v Podkrušnohoří. Na většině území je pak osazení slabé nebo nulové. Bere-li se osazení brslenů jako berná mince, pak se jeví nebezpečí škodlivých výskytů na jaře jako malé. Rozhodující vliv má však jarní počasí, které toto tvrzení letos opět dokazovalo. Brachycaudus helichrysi Loňská prognóza se vyplnila. Opravdu byly zaznamenávány jen slabé výskyty tohoto druhu. Záchyty v pastech také svědčily, jak už bylo řečeno, o slabé migraci v jarním i podzimním období. Na většině území jsou zaznamenávány na slivoních nízké počty přezimujících vajíček. Středních hodnot bylo dosaženo jen na jihu Moravy (Znojmo) a Čech (Tábor). Zajímavé je silné osazení zaznamenané v okrese Louny. Slabá letová aktivita u této mšice je patrná již od podzimu 211. Je velmi pravděpodobné, že také v příštím roce bude jen slabé riziko škodlivých výskytů spojených s šířením šarky švestek (PPV). Brevicoryne brassicae Jarní přelet byl na stanicích Chrlice a Věrovany nad očekávání silný, na stanicích umístěných v Čechách byl jen průměrný. Podzimní migrace byla slabá na všech lokalitách. Ani osazení vajíčky nevěstí nijak silné jarní výskyty. Na některých lokalitách se ještě v závěru podzimu, než přišly trvalejší mrazy, vyskytovaly poměrně hojně samičky. Je jen malá naděje, že některé z nich přečkají zimu a na jaře budou pokračovat ve vývoji jako anholocyklické kmeny. Díky sněhové pokrývce však tato možnost, alespoň v nejteplejších regionech není zcela vyloučena. 24
Phorodon humuli Zcela v souladu s prognózou byl jarní přelet na všech stanicích slabý. Teprve v podzimní migraci byly zjištěny nadprůměrné hodnoty v Chrlicích a Lípě. Osázení švestek vajíčky mšic však v těchto oblastech silné není. Je předpoklad, že ani v letošním roce nebude mít tato mšice škodlivé výskyty. 5. Evropská databáze mšic (projekt EXAMINE) The Europe wide database on aphid incidence (EXAMINE PROJECT) Projekt evropské databáze mšic EXAMINE (EXploitation of Aphid Monitoring IN Europe) soustřeďuje informace o letové aktivitě ze 47 sacích pastí rozmístěných na území 11 zemí Evropy. Po několika letech omezené aktivity se v letošním roce očekává obnovení její činnosti v celé škále jejich aktivit. Konference se má konat v říjnu, ve švédském Kristianstadu. Očekává se jak účast států zastoupených v projektu v předchozím období spolupráce v monitoringu, tak i států zcela nových, jako je např. Čína, Jihoafrická republika, Nový Zéland a Tunis. 6. Diskuse a závěr Discussion and conclusion Během letošní monitorovací sezóny bylo pomocí sacích pastí uloveno 145.213 ks okřídlených mšic. Podle tohoto počtu, lze letošní sezónu považovat z hlediska výskytu mšic jako nadprůměrnou. Nejčastěji se vyskytující mšicí byla Rhopalosiphum padi, která tvořila 46,72 % úlovků, následovala skupina ostatních mšic s 24,22 %. Poměrně hojná byla také Hyalopterus pruni s 9,65 % a po letech také Brevicoryne brassicae s 6,95 % (viz graf č. 92). Průběh letové vlny byl až na občasné výjimky podobný u všech sledovaných druhů. Obecně lze říci, že migrace probíhala tímto způsobem. Zimní období na přelomu let 211 a 212 se až do konce ledna jevilo, jako velmi příznivé pro přezimování anholocyklických kmenů. Prudké ochlazení v závěru ledna, které pokračovalo, až do poloviny února znamenalo úplné zdecimování živých samiček. Mrazy klesající pod -2 C však neměly vliv na přezimující vajíčka. Potom, co se v polovině února oteplilo, nepřišlo již žádné déle trvající mrazivé období, které by mohlo ohrozit vylíhlé zakladatelky a jejich potomstvo. Po 15. květnu ještě došlo k poklesu teploty pod bod mrazu, 25
tento mráz poškodil vegetující rostliny, ale kolonií mšic se negativně nedotknul. Populaci mšic se dařilo a díky parthenogenezi se mšice úspěšně rozmnožovaly. V jarním období byly patrné výskyty rozsáhlých kolonií na různých rostlinách, včetně těch kulturních. Let mšic začal poměrně pozdě, až v samém závěru dubna a během května byl pozvolný. Byl to důsledek toho, že veškeré jarní populace byly jen holocyklické. Teplé počasí v červnu pak znamenalo velmi překotnou migraci s největšími přelety v druhé polovině měsíce. Prohlubující se sucho dalšímu rozvoji mšic nesvědčilo a let razantně ustal. Na začátku měsíce července byl u většiny druhů zaznamenán prudký pokles úlovků a žádné oživení letu nenastalo až do konce srpna. To znamenalo mimořádně krátkou letovou vlnu. U některých druhů byly v době maxima letu sice rekordní úlovky, ale tím, že byly soustředěny do krátkého časového horizontu, se za celou sezónu vlastně staly jen podprůměrné. Letní nadnormální teploty a hlavně nerovnoměrné nebo slabé srážky nepřály mšicím a tím byla ovlivněna podzimní migrace. U naprosté většiny druhů byla slabá. Obecně nelze stanovit období jejího maxima, které se jevilo jako druhově specifické. Díky poměrně teplému podzimu trvaly podmínky pro migraci až do konce monitorovacího období. Mšice nalétaly do pastí až do 29. listopadu, ale úlovky byly jen slabé. Z počtu ulovených samců lze usuzovat na fakt, že podzimní let směřoval na zimní hostitele. Počet nakladených vajíček na dřevinách odpovídá populační hodnotě na podzim. Jsou zjišťovány převážně slabé hodnoty počtů přezimujících vajíček na zimních hostitelích. Pro zdůraznění je provedena rekapitulace síly nejdříve jarního přeletu. Na stanici Lípa byl vyjma Rhopalosiphum padi s průměrnými hodnotami u všech sledovaných druhů zaznamenán jen podprůměrný přelet. Brachycaudus helichrysi, Sitobion avenae, Phorodon humuli a Diuraphis noxia měly na všech stanicích podprůměrnou migraci. U poslední zmiňované to znamenalo, po loňských nulových záchytech, tendenci k narůstání populační hustoty. Maximálně průměrné byly záchyty Acyrthosiphon pisum ve Věrovanech a v Chrlicích, kde k ní lze zařadit také Myzus persicae, na ostatních lokalitách byly i u těchto mšic pouze podprůměrné záchyty. U Metopolophium dirhodum se vyskytovaly podprůměrné záchyty všude kromě stanic Věrovany a Žatec. U Brevicoryne brassicae existovaly odchyty průměrné v Čáslavi a Žatci, ale nadprůměrné ve Věrovanech a Chrlicích. Na všech lokalitách, kromě Lípy byly zjištěny nadprůměrné úlovky u těchto druhů: Aphis fabae, Aphis nasturtii a skupiny Aphis, Hyalopterus pruni a Rhopalosiphum padi. U ostatních mšic nebyl kromě Lípy zjištěn nadprůměrný přelet ještě na stanici Věrovany. Po zrekapitulování podzimního přeletu, lze generálně říci, že byl podprůměrný u všech druhů a na všech stanicích. Pouze v Čáslavi u Aphis nasturtii, ve Věrovanech u Phorodon 26
humuli a v Čáslavi a Chrlicích u ostatních mšic byly průměrné záchyty. Dokonce nadprůměrný přelet byl zaznamenán u Phorodon humuli v Chrlicích a Lípě, a také Rhopalosiphum padi v Čáslavi. Na základě hodnot podzimního přeletu, počtů přezimujících vajíček i průběhu zimního počasí byly sestaveny dlouhodobé prognózy výskytu mšic v roce 213 na zimních a letních hostitelských rostlinách. Byly zpracovány pro Rhopalosiphum padi, Metopolophium dirhodum, Sitobion avenae, Myzus persicae, Aphis fabae, Brachycaudus helichrysi, Brevicoryne brassicae a Phorodon humuli a jsou součástí této publikace a zároveň umístěny na webových stránkách www.srs.cz. Shrnutí na závěr: Průběh letové aktivity korespondoval s povětrnostními podmínkami. Podzimní let v roce 211 byl výjimečně silný pouze u Rhopalosiphum padi a u ostatních druhů byl průměrný nebo dokonce slabý. Zimní podmínky nepřály přezimování živých mšic, ale nebyly tak extrémní, aby poškodily životaschopnost vajíček. Úroveň jejich výskytů na zimních hostitelských rostlinách byla slabá, popřípadě střední. Přesto jsme se dočkali silných výskytů v porostech i záchytů v pastech. Bylo to díky počasí na jaře roku 212, které působilo příznivě na růst a vývoj populací mšic. Na druhou stranu teplé a suché počasí v pozdním jaře a potom také v létě rozvoji mšic nepřálo. Díky tomu byla podzimní migrace mimořádně slabá s jediným překvapením. Několikrát zmiňovaný silný přelet Rhopalosiphum padi v Čáslavi. Lze tedy s jistotou konstatovat, že na vývoj mšic má zásadní vliv počasí. Při rozhodování, jak vést ochranu proti mšicím v letošním roce, mohou jako vodítko posloužit dlouhodobé prognózy, ale daleko operativnější, je sledovat počty ulovených mšic v sacích pastech a Lambersových miskách, tak jak jsou týdně zveřejňovány na webových stránkách www.srs.cz, pod odkazem Škodlivé organismy, Monitorování letu mšic (Aphid Bulletin). Rovněž grafické informace a o riziku šíření BYDV najdete na stejných stránkách v odkaze Letová křivka mšice střemchové. 27
7. Poděkování Acnowledgements Hlavní zásluhu na úspěšném zvládnutí další sezóny monitorování mšic mají především obsluhy sacích pastí a Lambersových misek, kterým za jejich obětavou práci mnohokrát děkujeme. Během vegetace jsou nezbytná pozorování v terénu a pro sestavení prognóz je třeba sesbírání velkého množství dat o osazení zimních hostitelů vajíčky. Těchto prací se rok co rok velmi dobře zhostí kolegové z oblastních pracovišť. Také jim za jejich nelehkou práci patří náš dík. Protože naše sací pasti jsou součástí evropského systému, je jen velmi dobře, že trvá naše spolupráce s pracovišti RIS Harpenden z Anglie a Landespflanzenschutzamt Mecklenburg Vorpommern v Německu ve spolkové zemi Meklenbursko Pomořansko. Pracovníkům obou společností děkujeme za cenné informace a dlouhodobou spolupráci. Děkujeme i vám všem, kteří využíváte při své práci námi zjištěná data o letu mšic, a věříme, že je doporučíte pozornosti vašich kolegů, kteří je třeba ještě neznají. 28
Fotopříloha: Obrázek č. 1: mšice maková (Aphis fabae) Obrázek č. 2: mšice zelná (Brevicoryne brassicae) 29
Obrázek č. 3: mšice zhoubná (Diuraphis noxia) Obrázek č. 4: kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) 3
Obrázek č. 5: mšice broskvoňová (Myzus persicae) Obrázek č. 6: mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) 31
Obrázek č. 7: kyjatka osenní (Sitobion avenae) Obrázek č. 8: společná kolonie mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) a kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) 32