ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

č. j. - 120 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Stupkové a soudců Mgr. Michala Kadlečka a JUDr. Leoše Nováka ve věci nezletilé: Adriana FXXXXX, narozená XXXXX bytem XXXXX zastoupená opatrovníkem městem Znojmo sídlem Obroková 1/12, 669 02 Znojmo dcery rodičů: Gabriela FXXXXX, narozená XXXXX bytem XXXXX zastoupená advokátem JUDr. Ivanem Ivaniškinem sídlem náměstí Svobody 208/16, 669 02 Znojmo Tomáš FXXXXX, narozený XXXXX bytem XXXXX o výkon rodičovské odpovědnosti a výživné o odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 4. 12. 2018 č. j. 2 Nc 38001/2018-90 takto: Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích II a III mění tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilé Adriany od 1. 7. 2017 do 31. 7. 2018 částkou 2.000 Kč měsíčně a od 1. 8. 2018 nadále částkou 2.300 Kč měsíčně. Výživné je otec povinen platit vždy do 10. dne v měsíci předem k rukám matky. Dlužné výživné za období od 1. 7. 2017 do 31. 3. 2019 ve výši 29.400 Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky do 9 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

2 V napadeném výroku V se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že od právní moci výroku o rozvodu manželství rodičů je otec povinen přispívat na výživu nezletilé Adriany částkou 2.700 Kč měsíčně. Výživné je otec povinen platit vždy do 10. dne v měsíci předem k rukám matky. Ve výroku VI se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou Adrianou každý sudý kalendářní týden v sobotu a v neděli vždy od 10.00 do 18.00 hodin a dále každoročně dne 26. 12. od 10.00 do 18.00 hodin s tím, že v době od 24. 12 do 26. 12. neplatí běžná úprava styku. Matka je povinna nezletilou Adrianu ke styku s otcem řádně a včas připravit a ve stanovenou dobu v místě svého bydliště otci předat. Otec je oprávněn ve stanovenou dobu nezletilou převzít v místě bydliště matky a zde je povinen ji ve stanovenou dobu po ukončení styku matce předat zpět. Rodiče jsou povinni poskytovat si při realizaci styku vzájemnou součinnost. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: Napadeným rozsudkem svěřil soud I. stupně nezletilou Adrianu do péče matky (výrok I), otce zavázal přispívat na její výživu od 1. 7. 2017 do 31. 8. 2018 částkou 1.700 Kč měsíčně a od 1. 9. 2018 nadále částkou 2.000 Kč měsíčně, splatnou k rukám matky vždy do 15. dne v měsíci předem (výrok II), dlužné výživné za období od 1. 7. 2017 do 30. 11. 2018 ve výši 19.800 Kč zavázal otce uhradit k rukám matky do pěti měsíců od právní moci rozsudku (výrok III), pro dobu po rozvodu manželství svěřil nezletilou Adrianu do péče matky (výrok IV), otce zavázal přispívat od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů na výživu nezletilé Adriany částkou 2.000 Kč měsíčně (výrok V), upravil styk otce s nezletilou Adrianou za dobu před i po rozvodu manželství na každou sudou sobotu od 10.00 do 18.00 hodin, sudou neděli od 10.00 do 18.00 hodin a dále každoročně dne 26. 12. od 10.00 do 18.00 hodin s tím, že v době vánočních svátků, tj. od 24. do 26. 12. neplatí běžná úprava styku, otec si nezletilou vyzvedne ve stanovený čas v místě bydliště matky a po ukončení styku ji v určený čas zde matce odevzdá (výrok VI) a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok VII). Rozhodl tak o návrhu matky na úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti a výživného a o návrhu otce na úpravu styku. Proti rozsudku podala odvolání matka, kterým napadla výroky II, III, V a VI, domáhala se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že soud sice zjišťoval výdělky otce, ale nezabýval se tím, jak přistupoval k zajištění svého příjmu. Pochybil rovněž při hodnocení jeho možností a schopností i s přihlédnutím k tomu, že u firmy Möbelix v Rakousku měl možnost dosahovat příjmu až 1.500 měsíčně. Tam pracoval od července 2017 do konce roku 2017, dobře placené zaměstnání v Rakousku ukončil a nechal se krátkodobě zaměstnat. Částka 2.000 Kč měsíčně neodpovídá ani potřebám nezletilé, nepřihlédl k tomu, že otec má lehkovážný přístup k plnění vyživovací povinnosti již ke třem dětem. Má oprávnění strojníka s praxí 3 roky, řidiče kamionu s praxí 5-6 let. Více jak půl roku neprojevil o nezletilou dceru zájem. Po jednání soudu nevyužíval možnost navykacího režimu, jeho zájem o kontakt je liknavý. Styk měl být upraven úžeji, a to pouze 1x za 14 dní v lichou sobotu od 10.00 do 17.00 hodin. Krajský soud v Brně jako soud odvolací ( 10 odstavec 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas ( 204 odstavec 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou ( 201 o. s. ř.) a je přípustné ( 201, 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadených výrocích II, III, V, VI a VII, řízení jeho vydání předcházející, k projednání odvolání nařídil

3 jednání ( 214 odstavec 1 o. s. ř.), u kterého doplnil dokazování, a dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro změnu rozsudku, jak pokud jde o výživné, tak i v úpravě styku. Odvolací soud doplnil dokazování a ze zprávy Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště Moravské Budějovice ze dne 20. 2. 2019 zjistil, že otec byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 2. 3. 2018 do 30. 4. 2018, podporu v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci nepobíral, a dále od 1. 11. 2018 do 16. 2. 2018 rovněž bez podpory; vyřazen byl v souvislosti s nástupem do zaměstnání v Rakousku. Ze zprávy Kontest, s. r. o., bylo zjištěno, že otec v ní byl zaměstnán od 1. 12. 2017 do 9. 2. 2018 na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou s pracovním úvazkem 40 hodin týdně, s hrubou měsíční mzdou 34.000 Kč, pracovní poměr byl zrušen ve zkušební době ze strany zaměstnavatele. Ze mzdového listu vyplynulo, že za prosinec 2017 činila čistá mzda otce 21.586 Kč a jiné dávky 1.010 Kč, v lednu 2018 otec odpracoval pouze 1 den, jeho čistá mzda činila 1.089 Kč a náhrada za nemoc 5.845 Kč, v únoru 2018 již otci žádné plnění ze strany zaměstnavatele poskytnuto nebylo. Opatrovník omluvil svoji neúčast u jednání odvolacího soudu a zaslal soudu zprávu ze dne 20. 3. 2019, ve které sdělil, že provedl aktuální šetření dne 27. 2. 2019 v místě bydliště matky, která byla s nezletilou doma zastižena, nezletilá měla neštovice, matka mu uváděla, že ve styku otce s nezletilou Adrianou nebrání, naopak dceru motivuje a podporuje ji, aby k otci šla, tato však bývá často nemocná. Otec podle matky svým nezodpovědným přístupem k onemocnění přispívá a je to spíše on, kdo ruší termíny styku. Matka opatrovníkovi sdělila, že psychický stav nezletilé, když nechodí tak často k otci, se zlepšil, již nemívá noční můry. Opatrovník hovořil telefonicky s otcem, který uvedl, že dceru 2 měsíce neviděl, naposledy styk proběhl na počátku ledna 2019, matku oslovuje buď SMS nebo telefonicky, jednou ověřoval absenci dcery v mateřské škole a zjistil, že ve škole je, byť mu matka tvrdila, že je nemocná, lékařku nekontaktoval. Podle otce je u něj Adriana spokojená, nepláče, uznává, že bývá často nemocná, její nemoc však nebývá natolik závažná, aby styk neproběhl. Opatrovník navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Z integrovaného portálu MPSV o hledání volných pracovních míst v okrese Třebíč bylo zjištěno okresu Třebíč 80 nabídek zaměstnavatelů obsahujících 158 volných míst pro řidiče, dále 5 nabídek obsahujících 6 volných míst pro opraváře zemědělských strojů, strojníky a 3 nabídky zaměstnavatelů obsahující 5 míst pro bagristy; mzdové rozpětí vyjádřeno v měsíční hrubé mzdě u řidičů bylo od 17.000 do 40.000 Kč (pro řidiče mezinárodní kamionové dopravy), u opravářů zemědělských strojů od 15.000 do 25.000 Kč a u bagristů 17.000 až 25.000 Kč. Z trestního příkazu vydaného Okresním soudem ve Znojmě dne 16. 11. 2017 č. j. 17 T 170/2017-51 vyplynulo, že otec jím byl shledán vinným, že v době od června 2016 do října 2017 neplnil řádně svoji vyživovací povinnost k dcerám Tereze a Gabriele, kdy za uvedené období dluží částku 42.300 Kč, když na výživném nepravidelně uhradil pouze 10.400 Kč, čímž spáchal přečin zanedbání povinné výživy podle 196 odstavec 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců s podmíněným odkladem na dobu dvou let, po kterou byl nad ním vysloven dohled. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 15. 5. 2018. Matka u jednání uvedla, že od ledna 2019 si otec bere dceru sudý víkend pouze v sobotu, takto se v roce 2019 uskutečnil styk 2x, 3x byl zrušen ze strany otce, jednou z její strany, když dcera byla nemocná. Alergie u nezletilé Adriany trvá, včetně doplatků za léky 500 Kč měsíčně, nezletilá navštěvuje mateřskou školu a dále hudební kroužek, náklady se proti tomu, co uváděla v řízení před soudem I. stupně, nezměnily. O platbách výživného otcem doložila matka podací lístky, ze kterých bylo zjištěno, že od února 2018 do února 2019, kdy bylo otcem výživné zaplaceno naposledy, otec zaplatil celkem 15.000 Kč. Uvedla, že jiným způsobem se na výživě nezletilé Adriany nepodílí. Sama pobírá rodičovský příspěvek a je jí placeno výživné manželky 1.500 Kč měsíčně. Otec netvrdil žádné změny ve svých poměrech, potvrdil, že jeho styk s dcerou se uskutečňuje o sudých víkendech. Se svými dalšími dcerami soudní úpravu styku nemá, tuto mají jeho rodiče. Výživné na dcery Terezu a Gabrielu platí v celkové výši 3.100 Kč měsíčně a dalších 2.500 Kč měsíčně splácí od prosince 2018 jako dlužné výživné. Pracovní poměr ve firmě Möbelix

4 v Rakousku ukončil v říjnu 2018, neboť musel dojíždět do Vídně, vstával ve 4 hodiny ráno, v 6 se začínalo, jezdilo se po celém Rakousku montovat nábytek a skončilo se třeba v 7 večer. Pokud jde o ukončení pracovního poměru v s. r. o. Kontest pracoval jako bagrista, byla to dočasná práce, která se stihla udělat v prosinci, pak mu zaměstnavatel řekl, ať jde marodit!, že již práci nemají. Nyní od 17. 12. 2018 opět pracuje v Rakousku jako třídič brambor ve firmě Landesprodukte Rupp. O tom doložil pracovní smlouvu a výplatní lístky, ze kterých vyplývá jeho čistý příjem 741,46 za prosinec 2018, 1.292,70 za leden 2019 a 1.292,70. za únor 2019. Vzdálenost do práce je 82 km jedna cesta, dojíždí denně autem, náklady na to činí 5.000 Kč měsíčně. V Rakousku by měl pracovat do dubna 2019, následně již má domluvené zaměstnání v České republice. Otec uvedl, že práci řidiče mezinárodní kamionové dopravy v minulosti vykonával, nyní již nemůže, neboť mu propadl profesní průkaz, musel by si udělat nový, chodit na školení, což představuje částku asi 30.000 Kč. Školení promeškal, což je asi 3 roky zpětně. Může řídit nákladní automobil jen do 3,5 t, proto jde na řidiče Avie, za školení se platí 2.500 Kč. Ohledně posledního kontaktu, který se neuskutečnil, otec předložil svůj mobilní telefon obsahující SMS odeslanou na číslo matky, kdy se dotazoval na styk, matka popřela, že by jí tato zpráva byla doručena. Po takto doplněném dokazování shledal odvolací soud odvolání matky zčásti důvodné, pokud jde o výši výživného otce pro nezletilou Adrianu, rozsudek soudu I. stupně proto podle 220 odstavec 1 písmeno a/, b/ o. s. ř. změnil. Ohledně úpravy styku byl rozsudek soudu I. stupně podle obsahu potvrzen, s ohledem na formulaci výroku a úpravu souvisejících povinností, formálně došlo k jeho změně. Rodiče nevedli společnou domácnost od července 2017, od té doby otec na výživu nezletilé Adriany nepřispíval. Soud I. stupně proto správně od uvedeného data vyměřil otci výživné. Rovněž správně definoval kritéria, která zákon stanoví pro určení jeho výše (srov. 913 o. z.), a kterými jsou odůvodněné potřeby nezletilého dítěte a možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného rodiče. Nezletilá Adriana je předškolního věku, má necelé čtyři roky, její obvyklé náklady zvyšují doplatky za léky (alergie) ve výši 500 Kč měsíčně, návštěva mateřské školy stojí 1.100 Kč měsíčně. Matka je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 3.800 Kč měsíčně a výživné manželky od otce ve výši 1.500 Kč měsíčně, svoji vyživovací povinnost k dceři plní zcela výkonem osobní péče. Je pravdou, že otec pracoval v posuzovaném období nepravidelně - v roce 2017 ve II. pololetí v Rakousku ve firmě Möbelix, kde jeho příjmy byly v přepočtu okolo 32.000 Kč měsíčně čistého, bez zohlednění nákladů na dojíždění, rovněž byl zaměstnán ve firmě Kontest, s. r. o., kde za prosinec 2017 si vydělal 22.596 Kč, byl veden jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, krátkodobě pracoval na základě dohody o provedení práce u Jana Jeřábka, a až v srpnu 2018 nastoupil opět do Rakouska do třídírny brambor, kde si v přepočtu vydělal 34.710 Kč v srpnu, v září 32.812 Kč a v říjnu 50.908 Kč. Po krátké evidenci na úřadu práce od 16. 12. nastoupil opět ke stejné firmě (Landesprodukte Rupp) jako třídič brambor, kde pracuje i nyní v přepočtu za 33.592 Kč (pozn. 1 = 26 Kč). Pokud otec takto nepravidelně pracoval v Rakousku i v České republice, dílem byl veden jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, nelze vycházet z jeho celkového faktického příjmu, který takto dosáhl (např. za rok 2018 by se jednalo o částku cca 13.000 Kč měsíčně), ale pro účely plnění jeho vyživovací povinnosti je třeba vycházet z příjmu, kterého by mohl dosahovat, pokud by jeho pracovní úsilí bylo dostatečné, řádné a nepřerušované, odpovídalo jeho kvalifikaci, praxi a nabídce volných pracovních míst na trhu práce, tj. z tzv. potenciality příjmu (srov. 913 odstavec 2 věta první o. z.). Takto možnosti a schopnosti otce hodnotil i soud I. stupně, který u něj vycházel z příjmu 25.000 Kč měsíčně hrubého, tj. 19.000 Kč čistého. Po doplnění přehledu volných pracovních míst však má odvolací soud za to, že lze zvažovat potenciální příjem otce vyšší, a to 30.000 Kč měsíčně hrubého, tj. 23.000 Kč měsíčně čistého. Nutno dodat, že i k propadnutí profesního průkazu řidiče mezinárodní kamionové dopravy došlo pochybením zmeškáním otce. Při zohlednění existence a plnění 2 dalších vyživovacích povinností ke starším dcerám a také vyživovací povinnosti k matce jako k manželce, považuje odvolací soud za přiměřené a zákonným kritériím odpovídající výživné pro nezletilou Adrianu za dobu od 1.

5 7. 2017 do 31. 7. 2018 ve výši 2.000 Kč měsíčně. Od srpna 2018, kdy je otec (s krátkou přetržkou) zaměstnán v Rakousku, lze tedy vycházet, po odečtení nákladů na dojíždění, z jeho příjmu ve výši cca 27.000 Kč měsíčně čistého, čemuž odpovídá výživné pro nezletilou Adrianu ve výši 2.300 Kč měsíčně. Výživné se platí předem vždy na měsíc dopředu (srov. 921 o. z.), proto byla jeho splatnost stanovena do 10. dne v měsíci, k rukám matky, v jejíž péči se nezletilá Adriana nachází. Za dobu od července 2017 do července 2018 měl otec na výživném pro Adrianu zaplatit 26.000 Kč (13 měsíců po 2.000 Kč) a od srpna 2018 do března 2019 18.400 Kč (8 měsíců po 2.300 Kč), tj. celkem 44.400 Kč. Za uvedené období na výživném zaplatil pouze 15.000 Kč, zbývá mu tak doplatit 29.400 Kč. S ohledem na celkovou výši této částky a na poměry otce (má další vyživovací povinnosti, byl i odsouzen za zanedbání povinné výživy, splácí dlužné výživné), povolil odvolací soud otci dlužné výživné do 9 měsíců od doručení tohoto rozsudku, přitom podotýká, že zákonné lhůtě k plnění jsou tří dny od doručení rozsudku (srov. 160 odstavec 1, 4 o. s. ř.). Ve výrocích II a III tak byl rozsudek soudu I. stupně změněn. K jeho další změně došlo i ve výroku V, kterým bylo otci výživné pro nezletilou Adrianu stanoveno pro dobu po rozvodu manželství rodičů, kdy soud I. stupně nezohlednil skutečnost, že po rozvodu manželství otci odpadne vyživovací povinnost k manželce matce, kterou dosud plní částkou 1.500 Kč měsíčně. Při stejných úvahách o výši jeho příjmu (27.000 Kč měsíčně), jak je uvedeno shora, tak za přiměřené výživné otce pro nezletilou Adrianu po rozvodu manželství rodičů odvolací soud považuje částku 2.700 Kč měsíčně. Pokud jde o styk nezletilé Adriany s otcem, jsou dány podmínky pro jeho úpravu rozhodnutím soudu (srov. 891 odstavec 1 o. z.), je v zájmu zdravého vývoje nezletilé Adriany, aby se s otcem pravidelně stýkala, limitujícím faktorem je četnost a šíře dosavadních kontaktů a nízký věk nezletilé. Odvolací soud přihlédl k předškolnímu věku Adriany, dosavadním nepravidelným a spíše kratším kontaktům i skutečnosti, že u otce dosud nepřespala, z tohoto důvodu nevyhověl požadavku otce a nestanovil delší termín styku o hlavních letních prázdninách. Tak tomu bude možné po té, co kontakty budou probíhat pravidelně, nezletilá si u otce zvykne a bude schopna u něj trávit víkendy i s přespáním. Je pravdou, že dosavadní kontakty nebyly příliš pravidelné, příčiny tohoto stavu každý z rodičů vysvětloval jinak, odvolací soud další dokazování ohledně této skutečnosti s ohledem na to, že jde o úpravu styku směřující a účinnou do budoucna, nepovažoval za účelné. Za odpovídající a přiměřenou tak má úpravu styku v rozsahu, jak o ní rozhodl soud I. stupně. V těchto intencích proto rozsudek soudu I. stupně upravil a upřesnil povinnosti rodičů s úpravou styku související. Odvolací soud dále poukazuje na odůvodnění napadeného rozsudku v odstavci 22. a apeluje na oba rodiče, na otce, aby termíny styku řádně a zodpovědně využíval, aby se jeho vztah s dcerou řádně rozvíjel a prohluboval; a na matku v tom směru, aby dceru ke kontaktům s otcem vedla a tyto podporovala. Ve vztahu k oběma rodičům pak poznamenává, že by měli ponechat stranou své konflikty, neboť navždy budou rodiči nezletilé Adriany, pro kterou budou vzorem chování v dospívání i další části života při navazování mezilidských vztahů, včetně vztahů partnerských a je v zájmu zdravého duševního vývoje nezletilé, aby rodiče pro ni byli pozitivním vzorem a ukázali jí, že jsou schopni být slušnými a spolupracujícími rodiči a že všechny své neshody řeší v prvé řadě dohodou. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením 23 z. ř. s., když zde nejsou žádné mimořádné skutečnosti ani důvody spočívající v okolnostech případu pro odklon od zásady, že v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, si každý z účastníků nese své náklady sám. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Poučení:

6 Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí / exekuci. Brno 2. dubna 2019 JUDr. Eva Stupková v. r. předsedkyně senátu