Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Každodenní život na Svojanovsku v letech 1938-1945 Bakalářská diplomová práce Lucie Graciasová Vedoucí práce: Mgr. Jiří Němec, Ph.D. Brno 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechnu použitou literaturu a prameny. 15. 5. 2014 podpis
Poděkování Zde bych chtěla poděkovat Mgr. Jiřímu Němcovi, Ph.D. za vedení práce, cenné připomínky a rady. Dále bych chtěla poděkovat kronikářce městyse Svojanov paní Růženě Stejskalové za propůjčení archiválií. V neposlední řadě děkuji pamětníkům za poskytnutí cenných informací.
Obsah 1. Úvod...6 1.1. Prameny...7 1.2. Literatura...9 2. Charakteristika oblasti...11 2.1. Základní geografické vymezení...11 2.2. Stručná historie Svojanova...12 2.3. Počty a struktura obyvatel...14 3. Nešťastná léta 1938-1939...15 4. Život ve stínu hákového kříže...18 4.1. Hospodářství...20 4.1.1 Zemědělství...21 4.1.2 Řemeslo, obchod a služby...23 4.1.3 Potravinová krize a povinné dodávky...25 4.2. Školství...27 4.2.1 Obecné školy...28 4.2.2 Měšťanská škola...31 4.3. Společenský život...32 4.3.1 Volný čas...32 4.3.2 Spolková činnost...34 4.3.3 Společenské akce...37 4.4. Církevní život...38
4.5. Zdravotní péče...39 4.6. Četnická stanice...41 4.7. Důsledky války...43 4.7.1 Nucená práce a koncentrační tábory...43 4.7.2 Odbojové organizace a partyzánské hnutí...45 5. Konec války...47 6. Závěr...48 7. Seznam zkratek...49 8. Seznam pramenů a literatury...49 8.1. Prameny...49 8.2. Literatura...51 9. Příloha...53 9.1. Vzpomínky pamětníků...53 9.2. Grafy...58 9.3. Fotografie...60
1. Úvod Tato bakalářská práce se snaží představit každodenní život na Svojanovsku v průběhu druhé světové války z pohledu obyčejných lidí, kterých se primárně válka nedotkla, ale které ovlivnily její důsledky. Pojem každodennost je velmi složité specifikovat. Hlavní její cíl představuje snaha popsat dějiny zdola a zevnitř. Každodennost tvoří rutinní události a lidé nacházející se v ní. Není možno někoho z ní vyloučit. Každý jedinec má možnost svým individuálním prožitkem ovlivnit život druhých. Každodennost představuje vše, co nás obklopuje, a co se soustřeďuje na zkušenost a sociální praxi jednotlivce. 1 Každodenní život je tedy tvořen kulturou, zdravotní péčí, stravou, religiozitou, běžným hospodářským životem. S tímto konceptem každodennosti, uvedeném v knize Z dějin české každodennosti, se ztotožňujeme i my, a proto bude práce vedena v tomto duchu. Jako Svojanovsko v práci chápeme oblast tvořenou třemi obcemi a pěti osadami, které i přesto, že byly samostatné, měly část služeb společných a umístěných v jednom centru. 2 Ke sloučení všech obcí, s malými územními změnami, došlo až v průběhu 70. let 20. století. K výběru tématu nás vedlo několik faktorů. Jedním z nich je osobní spjatost s oblastí a možnost vnímat změny, které dokumentují vzpomínky pamětníků. Další, neméně důležitý podnět, tvoří geografická poloha oblasti. V době první republiky se oblast nacházela ve vnitrozemí, nejbližší hranice byly vzdáleny přes 60 kilometrů. To se však změnilo s nástupem druhé republiky, kdy po německém záboru nakrátko procházela hranice obcí. Po krátkém čase se posunula o několik kilometrů za vesnici. 3 I přes své umístění a změny v politickém uspořádání se Svojanovsku podařilo udržet svůj ryze český a zemědělský charakter po celou dobu války. Téma jsme se rozhodli nevést chronologicky, ale uspořádat práci do menších tematicky uspořádaných kapitol, které pro dotvoření doby budou jistě účelnější. Pro lepší obraz 1 LENDEROVÁ, Milena JIRÁNEK, Tomáš MACKOVÁ, Marie: Z dějin české každodennosti. Život v 19. století. Praha 2009, s. 403. 2 Všechny tři obce měly společný farní úřad, poštovní a telegrafní úřad, četnickou stanici. 3 Stalo se tak 24. 11. 1938. Viz KONEČNÝ, Stanislav: Polička za mnichovské krize. Okupace města německou armádou ve dnech 10.10. - 24. 11. 1938. Litomyšl 2003, s. 157. 6
a viditelnější rozdíly začíná práce rokem 1938 a končí rokem 1945. Stěžejní složkou je život v protektorátu Čechy a Morava. Po úvodní části následuje kapitola věnovaná použitým pramenům a literatuře. V úvodní kapitole budou představeny a zhodnoceny nejdůležitější prameny použité v této práci. Poté následují kapitoly věnované Svojanovsku. Na začátek představíme celou oblast Svojanovska s jejími specifiky a stručnou historií. Na ni naváží základní události z konce první a počátku druhé republiky, které se bezpochyby nejvíce dotkly dané oblasti. Po základním nástinu toho, co předcházelo zkoumané době, se přesuneme do stěžejní části práce věnované protektorátu. Tato část je nejobsáhlejší a je věnována jednotlivým oblastem všedního života. Za tímto účelem jsme vybrali taková témata, jež poskytují ucelený pohled a v nichž jsou proměny každodenního života nejvíce patrné. Jedná se o témata týkající se hospodářství, vzdělání, kultury, zdravotnictví a kriminality. Nakonec přibližujeme události konce války a bezprostřední reakce na události dnů následujících. Práce je doplněna řadou dobových fotografií a grafů dotvářejících konečnou podobu všedního života na Svojanovsku. 1.1. Prameny Hlavní pramennou základnu práce tvoří kroniky vážící se ke Svojanovsku. Dochovalo se jich relativně velké množství, bohužel místy s neúplnými informacemi. Pro obecné údaje jsou nejstěžejnější pamětní knihy obce Předměstí a Svojanova, jež se dochovaly v opisech. Tyto kroniky nám utvoří základní rámec doby, v níž se celá situace odvíjela. Předkládají hlavně faktické informace, se snahou co nejmenšího subjektivního hodnocení prožitých událostí. Místy se jim to však úplně nepodařilo a objevují se zápisy prezentující vlastní názory pisatele. Uvedené názory a pohledy musíme podrobit kritickému pohledu, protože obecní kroniky jsou psány až s odstupem času v 70. letech 20. století na základě žádostí místních národních výborů. V 70. letech 20. století však již byl pohled na válečnou problematiku ovlivněn komunistickým režimem. Podobný, spíše informační, ráz mají kroniky školní, které i přesto, že byly psány v průběhu války, jsou použity pouze kvůli své faktické stránce. I když podávají cenné informace nejen o životě školním, ale i kulturním, neumožňují zjišťovat smýšlení lidí. 7
Naštěstí se dochovalo i několik kronik psaných tajně během války obyčejnými lidmi. Tento typ písemností není důležitý po své obsahové stránce, ale jako subjektivní pohled na vnímání doby. Jedná se o čtyři rodinné kroniky Ladislava Bačovského, Josefa Gregora, Františka Nečase a Leopolda Michla. V nich je zachycen život na vesnici očima obyčejného člověka, který okupaci vnímá úplně jinak, než jak ji popisují obecní kroniky. Uvádějí se zde vlastní zkušenosti pisatelů s Němci, problémy v hospodářství, dopad omezování osobního života v důsledku války. Daný typ pramene je pro zkoumání každodenního života velmi důležitý, protože ukazuje subjektivní pohled člověka na dobu, kterou prožil. Oficiální kroniky, dopsány dodatečně po válce nebo psány pod kontrolou režimu, nemohou subjektivní reflexi poskytnout. Posledním typem kronik zde použitých představují kroniky místních organizací. Z těch se dochovaly pouze zápisy sborů dobrovolných hasičů zachycujících jejich činnost. Četnost zápisů se ale stále snižuje, až v roce 1943 končí úplně. Zápisy zaznamenávají finanční stránku sborů, kulturní život a požární činnost. V hasičských kronikách se mj. objevují i zmínky o zasedání zastupitelstva obce Svojanov. Jedná se o jediné zmínky o schůzích obecních zastupitelstev na Svojanovsku. V SOkA Svitavy a v SOA v Zámrsku se z doby okupace zachovalo pouze několik vyhlášek týkajících se židovské populace. Jakékoliv jiné materiály ze zápisů schůzí se bohužel nedochovaly. Všechny výše popsané prameny jsou umístěny v archivu městyse Svojanov na obecním úřadě nebo v soukromém archivu kronikářky městyse Svojanov. Mimo kroniky tvoří pramennou základnu práce materiály ze SOkA Blansko a SOkA Svitavy. Z nich jsme čerpali záznamy spojené se zdravotnictvím a odvodovými akcemi. Kromě nařízení vztahujících se k odvodu se dochovaly i přesné soupisy zvířat určených pro odvod společně se soupisy sedláků. Několik drobných zpráv ze Svojanova se dochovalo i v MZA v Brně ve fonografických záznamech četnické stanice. Uloženy jsou zde především záznamy z konce války spojené s partyzánskou činností. Kromě kronik a archiválii jsme pro spolkovou činnost použili i regionální časopisy. Především se jedná o Výroční zprávy náčelníka Sokolské župy Krále Jiřího, které jako jediné dokládají sokolský život na Svojanovsku. Další časopis představuje východočeská Jitřenka, v níž se objevují informace o kulturním životě v Poličce a blízkém okolí. 8
Poslední typem pramene je orální historie. Orální historii jsme se rozhodli využít proto, že umožňuje nový subjektivní pohled na dobu okupace a může podat významné svědectví o místech, do nichž ostatní prameny nedosahují. Celá setkání byla vedena formou interview, před nímž jsme se informovali o jeho správném vedení v knize Miroslava Vaňka Orální historie: metodické a technické postupy. V této části velice vděčíme za spolupráci dvěma pamětníkům PhDr. Jaroslavu Petrovi a Lubomíru Žilovi. 1.2. Literatura Literaturu k tématu můžeme rozdělit do několika skupin. Jednu část tvoří obecná literatura, která představuje dobu protektorátu jako celek. Do této skupiny patří publikace Pavla Maršálka Protektorát Čechy a Morava, Jana Borise Uhlíře Protektorát Čechy a Morava v obrazech a Druhá republika od Jana Gebharta a Jana Kuklíka. 4 Všechny tři publikace zachycují obecné informace týkající se politické situace, hospodářství a obchodu. Rovněž představují velmi důležitý zdroj pro získání informací o situaci v letech 1938 až 1945. Po prostudování těchto publikací se můžeme začít věnovat další části literatury, která je již trochu specifičtější. Jedná se o knihy zachycující dobu protektorátu ve světle každodenní události. V tomto případě jde o publikaci Jana Gebharta a Jana Kuklíka Dramatické i všední dny protektorátu. Dále pak knihy od Járy Karla Všední život na Pardubicku v období nacistické okupace a druhé světové války a knihu Svobodný stát a okupace od Josefa Bartoše. 5 Všechny tři knihy jsou pro námi zkoumanou problematiku velmi přínosné. Oblast východních Čech zastupuje Jára Karl a Moravu Josef Bartoš. Šíří svého záměru nejsou od Svojanovska tak vzdálené. Bude zajímavé zkoumat rozdíly v náhledu na každodenní život uvedené v těchto publikacích. Mimo jiné publikace od Josefa Bartoše nabízí srovnání se situací v první republice, což ji tvoří ještě přínosnější. 4 MARŠÁLEK, Pavel: Protektorát Čechy a Morava. Státoprávní a politické aspekty nacistického okupačního režimu v českých zemích 1939 1945. Praha 2002. UHLÍŘ, Jan Boris: Protektorát Čechy a Morava v obrazech. Praha 2008. GEBHART, Jan KUKLÍK, Jan: Druhá republika 1938-1939. Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha 2004. 5 GEBHART, Jan KUKLÍK, Jan: Dramatické i všední dny protektorátu. Praha 1996. KARLA, Jára a kol: Všední život na Pardubicku v období nacistické okupace a druhé světové války (15. 3. 1939 květen 1945). Pardubice 2012. BARTOŠ, Josef- TRAPL, Miloš: Svobodný stát a okupace. (Vlastivěda moravská. Dějiny Moravy 4). Brno 2004. 9
Dále můžeme literaturu rozdělit, stejně jako celou práci, na jednotlivá témata. Na tomto místě bychom především vyzdvihli publikace zaměřené na oblast Svojanovska a přelomový rok 1938. Při úvodím představení oblasti nám kromě knihy od Ivana Matějky a Václava Petříčka Svojanovské letopisy 6 poslouží i knihy věnující se historii města Poličky, jako například Polička: věnné město českých královen od Stanislava Konečného a Jindřicha Růžičky nebo Dějiny Trpína a okolí od Josefa Krušiny 7 zachycující převážně hospodářskou situaci na konci první světové války a ve 20. letech 20. století. Tyto knihy přibližují život ve Svojanově a jeho okolí před vznikem protektorátu a umožňuji tak pohled na dobu první a druhé republiky. Rovněž zde vycházely zajímavé knihy zaměřené na konkrétní témata. Jedná se o publikace spojené s pomnichovskou situací a následným záborem českého území. Chronologický popis zmíněných událostí nacházíme v díle Stanislava Konečného Polička za Mnichovské krize, v článku ze sborníku Pomezí Čech a Moravy, Polička v roce 1938 od Lady Poulové nebo v díle Poličsko v letech 1938 a 1939 od stejné autorky. 8 Mezi další hodně vyzdvihovaná témata patří odbojové organizace a partyzánská hnutí. O odboji vznikla řada publikací. Většina však pochází ze 70. a 80. letech 20. století, tudíž se při analýze informací musíme oprostit od ideologické roviny. Takovými publikacemi jsou Partyzánské hnutí na Svitavsku od Jaroslava Glosera, Žijeme jejich odkazem od Petra Kopečného a Vladimíra Poláka a v neposlední řadě sborník prací Okres Svitavy a protifašistický odboj. 9 Ostatní použité publikace zachycují konkrétní témata v celoprotektorátním měřítku. S jejich pomocí pak doplňujeme informace získané z dobových kronik a archiválií. Do této kategorie spadá kniha od Jiřího Doležala Česká kultura za protektorátu, kde je pro nás nejzajímavější část ta, jež se věnuje školství. Dále pak kniha od Jiřího Štěpánka Přídělové doklady z období 6 Jedná se o publikaci, jejíž stěžejní část tvoří opisy místních kronik v čele s kronikou Josefa Gregora. Celý název této kroniky je, Pamětní Spis o Hradě Svojanově St. Svojanově a okolí léta páně 1937. 7 MATĚJKA, Ivan PETŘÍČEK, Václav: Svojanovské letopisy. Praha 2007. KONEČNÝ, Stanislav- Růžička, Jindřich: Polička. Věnné město českých královen. Litomyšl 2010. KRUŠINA, Josef: Dějiny Trpína a okolí. Praha 1948. 8 KONEČNÝ, Stanislav: Polička za mnichovské krize. Okupace města německou armádou ve dnech 10. října- 24. listopadu 1938. Litomyšl 2003. SKŘIVÁNEK, Milan: Pomezí Čech a Moravy. Sborník prací ze společenských a přírodních věd pro okres Svitavy. Sv. 1. Litomyšl 1997. POULOVÁ, Lada: Poličsko v letech 1938 a 1939. Ročníková práce. Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita. Opava 1996. 9 GLOSER, Jaroslav ml.: Partyzánské hnutí na Svitavsku. Svitavy 1975. KOPEČNÝ, Petr- POLÁK, Vladimír: Žijeme jejich odkazem. Protifašistický odboj na Blanensku a Boskovicku. Blansko 1985. Okres Svitavy a protifašistický odboj. Sborník materiálů. Svitavy 1985. 10
tzv. Protektorátu, 10 přidělovaných dokladů. kde je popsán celý princip přídělových systému doplněný ukázkami 2. Charakteristika oblasti 2.1. Základní geografické vymezení Svojanov leží na pomezí Čech a Moravy, na okraji Českomoravské vrchoviny, zhruba 20 km jihovýchodně od Poličky. Poličský region se skládá z 21 obcí. Jeho celková rozloha je 280 km² s 20 000 obyvateli. 11 Na severu sousedí s Litomyšlskem, na východě se Svitavskem a na jihu s okresy Blansko a Žďár nad Sázavou. Obec Svojanov leží v nejvýchodnější části regionu. Většina obce Svojanov se nachází v údolí tvořeném přírodním parkem a řekou Křetínkou. Přírodní park Údolí Křetínky má řadu specifik, mezi nejzajímavější patří výskyt českých granátů a rostlinných endemitů. Svojanov je oblastí hustě zalesněnou s převládající zemědělskou výrobou a tradiční dřevovýrobou. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 460 m n. m. Nejvyšším bodem je kopec Pupek za hradem Svojanovem s výškou 615 m n. m. 12 Dnešní Svojanov tvoří obec Svojanov a dalších šest osad Starý Svojanov, Korýtka, Předměstí, Dolní Lhota, Studenec a Hutě. Počet trvale žijících obyvatel se stále snižuje. V porovnání s posledním sčítáním uskutečněným před druhou světovou válkou je 5krát nižší. V současné době žije ve Svojanově okolo 360 obyvatel. Podle posledního sčítání lidu v roce 1930 žilo ve všech třech obcích okolo 1770 lidí. 13 Během protektorátu Čechy a Morava nebyl Svojanov jednou obcí, ale třemi samostatnými obcemi, které se sloučily až v roce 1976. 14 K velkým změnám docházelo i v okresní správě. 10 DOLEŽAL, Jiří: Česká kultura za protektorátu. Školství, písemnictví, kinematografie. Praha 1996. ŠTĚPEK, Jiří: Přídělové doklady z období tzv. Protektorátu. Praha 2010. 11 MRKOS, Zdeněk: Čítanka vlastivědy Poličska. 2012, s. 3. 12 PALLA, Karel: Průvodce po Svojanovsku. Svojanov 1936, Úvod. 13 Statistický lexikon obcí v zemi České: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. Zák. a nař. Země česká, sv. I. Praha 1934, s. 270. 14 RUŽKOVÁ, Jiřina ŠKRABAL, Josef: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, sv. 2. Praha 2006, s. 428, 494. 11
Až do roku 1940 spadaly všechny tři obce pod okresní úřad v Poličce. 15 Do konce války pak patřily pod okresní úřad v Boskovicích. Po obnovení poličského okresu, v září 1945, se Svojanov navrátil pod jeho správu a po jeho opětovném zrušení v roce 1960 k novému okresu Svitavy. 16 2.2. Stručná historie Svojanova Počátky obce jsou spojeny s výstavbou hradu Svojanov v polovině 13. století. Většina pramenů uvádí za zakladatele hradu Přemysla Otakara II., jenž nechal po vystavění města Poličky vybudovat i hrad Svojanov. 17 S tím jak se měnili páni na hradě, rozvíjeli se i vesnice pod hradem. Po Starém Svojanově vznikl Svojanov a další vesnice vzdalující se čím dál tím dále od hradu. Celá staletí Svojanovsko odolávalo nájezdům bojovníků, kteří tudy táhli během 30leté války, prusko-rakouské války a při mnoha jiných drancujících akcích. Svojanovsko bylo několikrát vydrancováno a několikrát vyhořelo. I přesto se historické památky, barokní a gotický kostel ze 14. století a kaple zasvěcená sv. Marii z Magdaly, zachovaly, stejně jako život, který ze zdejší oblasti nevymizel ani během těchto krutých staletích. Začátek 20. století nezačal nijak pozitivně s dobrým výhledem do budoucna. Brzy vypukla první světová válka, do které narukovalo mnoho místních mužů, a tak se celková zodpovědnost o hospodaření přenesla na zbylé obyvatele obcí, převážně na ženy. S probíhající válkou postupně rukovaly mladší a mladší ročníky až v posledním roce války byl předvolán ročník 1900. 18 Po skončení války se situace na venkově postupně zlepšovala. Šlo to ale obtížně, neboť na vesnicích chyběli muži padlí ve válce a díky nuceným odvodům nastal nedostatek surovin, jež se navíc vyznačovaly přemrštěnými cenami. 19 Po celkovém uklidnění situace a ustanovením nové vlády se život začal pomalu vracet do starých kolejí. Bohužel nebylo moc práce, a tak začala rapidně vzrůstat nezaměstnanost. Nezaměstnanost se podařilo zbrzdit výstavbou dvou textilních továren ve Svojanově, které 15 Okresní úřad Polička byl zrušen 15. října 1940 a jeho obce byly přiděleny k sousednímu okresu Boskovice. Viz Archiv městyse Svojanov: Kronika městské školy Svojanov (1940-1954), s. 10. 16 Dostupné na: http://www.soupispamatek.com/okres_policka/foto/policka/policka_historie.htm. Staženo 14. 2.2014. 17 ZAHRADNÍK, Pavel: Svojanov. Hrad. Dějiny objektu. Praha 2008, s. 2. 18 KRUŠINA, Josef: Dějiny Trpína a okolí. Praha 1948, s. 228. 19 Například cena vepřového masa za 1 kg vzrostla z 1,90 K v roce 1913 na 46K na konci války. Cena za 1 q brambor se zvýšila z 6 K na 120 K. Viz KRUŠINA, Josef: Dějiny Trpína a okolí. Praha 1948, s. 228. 12
byly schopny pojmout až 300 dělníků. 20 Bohužel textilní průmysl nepomohl zaměstnanosti na Svojanovsku na dlouho. Hospodářská krize v 30. letech 20. století silně zasáhla i textilní průmysl a tím se začala textilní výroba omezovat. Opět nastal rapidní růst nezaměstnanosti. Ten se na počátku 30let pohyboval až kolem 60 % všech dělníků na Svojanovsku. 21 Ke zlepšení situace došlo až v roce 1936, kdy lidé začali jezdit stavět opevnění a kasárny do Orlických hor ke Králíkům. 22 I přesto, že budování opevnění znamenalo blížící se válku, lidé pracovali s radostí. Byli vděční za jakýkoliv příjem. Není se tedy čemu divit, že vznik protektorátu nebyl vnímán až tak negativně, jak bychom si dnes mohli myslet. Lidem se sice nelíbilo, že jsou české země zařazeny pod správu Německa, na druhou stranu jim ale byla nabídnuta práce, jíž se od republiky nedočkali. 23 Během existence první republiky se volby do obecního zastupitelstva konaly pětkrát. Ve všech třech obcích se vždy umístila Čsl. strana sociálně demokratická, která zde měla velmi silné mandáty po celou dobu republiky. Dále se umísťovaly Čsl. strana lidová, Čsl. strana národních socialistů a Sdružení domkařů, živnostníků, malorolníků a dělníků. 24 I v posledních volbách v roce 1938 si prvenství udržela Čsl. strana sociálně demokratická, která získala 28,4% hlasů. 25 S prohlubující krizí se začala pozvolna rozvíjet i fašistická ideologie na Poličsku. V roce 1935 se dokonce fašistická schůze konala ve Starém Svojanově pod vedením Rudolfa Gajdy a za přítomnosti 150 lidí. 26 I přes cílenou propagandu nezískaly nacistické a fašistické strany na Svojanovsku ani v Poličce a českých vesnicích na poličsku jakékoliv zastoupení. 27 Volný čas se vrátil do stejných kolejí jako před válkou. Chodívalo se na pravidelné procházky po historických a přírodních památkách. Hasiči a tělovýchovná jednota Sokol pořádali svá pravidelná veřejná cvičení spojená s večerní zábavou. Ve velkém se pořádaly plesy, dožínky, masopustní průvody. V zimě se scházeli navečer lidé a vyprávěli si příběhy a historky. V létě se chodívalo na pouť ke kapli zasvěcené sv. Marii z Magdaly a do Svojanova na pouť 20 Archiv městyse Svojanov: Historie domovních čísel. Karton Svojanov. Popisná čísla 67, 86. 21 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Opis pamětní knihy obce Starý Svojanov, s. 13. 22 MATĚJKA, Ivan PETŘÍČEK, Václav: Svojanovské letopisy. Praha 2007, s. 273. 23 Viz příloha. Vzpomínky Lubomíra Žily. 24 Archiv městyse Svojanov: Pamětní kniha obce městyse Svojanova psána od r. 1918, s. 27. 25 NAVRÁTIL, Roman: Politický okres Polička v roce 1938 zmařené sny a naděje. Pedagogická fakulta, Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové. Polička 2000, s. 107. 26 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Opis pamětní knihy obce Starý Svojanov, s. 15. 27 POULOVÁ, Lada: Poličsko v letech 1938 a 1939. Ročníková práce. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita. Opava 1996, s. 19. 13
sv. Petra a Pavla. Při oslavách 28. října se pořádaly lampionové průvody s hudbou a divadelními představeními. 28 2.3. Počty a struktura obyvatel Záznamy o počtu a složení obyvatel se nám dochovaly z posledního sčítání obyvatel v roce 1930. Poté již další sčítání do vzniku protektorátu neproběhlo, a tak budeme vycházet právě ze záznamů zpracovaných při tomto sčítání. Svojanov obklopovaly vesnice náležející k politickým okresům Polička, Moravská Třebová a Boskovice. V poličském okresu, ke kterému náležel i Svojanov, převládala československá národnost k německé v porovnání 74:25. 29 Vesnic s převládající německou národností bylo jenom osm. Nejbližšími z nich Německá Bělá se 70 % německé národnosti byla vzdálena 8 km od Svojanova a vesnice Stašov s 90 % německé národnosti vzdálená 11 km od Svojanova. 30 Boskovický okres sousedící s obcí Předměstí, měl ještě silnější zastoupení československé národnosti, téměř 99 %. Německá národnost zde měla skoro stejné zastoupení jako židovská. 31 S okresem Moravská Třebová místní obce přímo nesousedily. Přesto nebyl vzdálen natolik, aby nemohl ovlivňovat život místních lidí. Nejblíže Svojanovsku ležely obce spadající pod soudní okres Svitavy, ve kterém tvořila německá národnost 89 % většinu. Nejbližšími vesnicemi s větším zastoupením německého obyvatelstva byly Moravská Chrastová a Brněnec, kde podíl české a německé národnosti byl téměř totožný. Čím bližší umístění vesnic k městu Svitavy a celé Hřebečské oblasti, tím více podíl německé národnosti vzrůstal. V celém Moravskotřebovském politickém okrese nebyla situace jiná. K německé národnosti se zde hlásilo celých 68 % osob. 32 Také proto došlo k začlenění tohoto okresu mezi odstoupená území tzv. Sudet. Tento zábor se zdál vzhledem k národnostnímu hledisku 28 Archiv městyse Svojanov: Pamětní kniha obce městyse Svojanova psána od r. 1918, s. 47. 29 Statistický lexikon obcí v zemi České: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. Zák. a nař. Země česká, sv. I. Praha 1934, s. XXII. 30 Tamtéž, s. 270. 31 Statistický lexikon obcí v zemi České: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. Zák. a nař. Země moravskoslezská, sv. II. Praha 1935, s. XVII. 32 Tamtéž, s. XIX. 14
oprávněný. To se však nedalo říct o záboru, který přišel 10. října 1938 s obsazením V. pásma. Do tohoto záboru byla začleněna část poličského okresu i s části Starého Svojanova. Naštěstí brzy došlo k vyjednávání a Starý Svojanov byl společně s dalšími vesnicemi (Rohoznou, Korouhví, Vítějevsem) 4. listopadu 1938 vyklizen. 33 Na samotném Svojanovsku žilo 1 774 obyvatel, z toho 99,5 % obyvatel se hlásilo k národnosti československé. Podle náboženského vyznání byly obce rovněž homogenní. Celých 92 % občanů se hlásilo k římsko-katolickému vyznání. Výskyt ostatních náboženských vyznání se pohyboval pod 5 %. Izraelskou víru uvedl pouhý jeden občan Svojanova. 34 Obdobná situace vládla v celém okresu Polička, kde se k římsko-katolickému vyznání hlásilo celých 86 % obyvatel, k evangelickému 11 % a k izraelskému pouze 0,3 % obyvatel. 35 Náboženská situace v okolních okresech byla téměř totožná s poličským okresem. Výjimku představoval pouze soudní okres Boskovice, kde se k izraelské víře přihlásilo 1,5 % lidí. 36 Jedná se o jedinou oblast z těchto tří okresů, kde se podíl izraelské víry dostal nad 1 %. 3. Nešťastná léta 1938-1939 Vztahy mezi Čechy a Němci nebyly ideální už během první republiky. První spory o území s německou menšinou proběhly hned na konci první světové války. Další následovaly po hospodářské krizi v 30. letech. Tyto spory vyústily při nástupu NSDAP k moci v čele s Adolfem Hitlerem. Tehdy začala svoji aktivitu stupňovat i Němci na českém území. Vytvořením vlastní strany SdP v čele s Konrádem Henleinem významně přispěli k situaci roku 1938. Všechny výše zmíněné nepříjemnosti byly vnímány a s napětím sledovány i na Svojanovsku. Proti Němcům se snažila bojovat celá země. Vydávala se nařízení a manifestovalo 33 Obsazena byla pouze větší část Starého Svojanova a demarkační čára vedla přes hrad Svojanov. Viz KONEČNÝ, Stanislav: Polička za mnichovské krize. Okupace města německou armádou ve dnech 10. října- 24. listopadu 1938. Litomyšl 2003, s. 157. 34 Statistický lexikon obcí v zemi České: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. Zák. a nař. Země česká, sv. I. Praha 1934, s. 270. 35 Tamtéž, s. XXII. 36 Statistický lexikon obcí v zemi České: úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. Zák. a nař. Země moravskoslezská, sv. II. Praha 1935, s. XX. 15
se na obranu republiky. 37 Po anšlusu Rakouska a vyhlášení Karlovarských požadavků 24. dubna 1938 proběhla v květnu částečná mobilizace. Na předválečné léto a své německé spolužáky vzpomíná ve své kronice i pan Nečas. Sice v ní zmiňuje, jak Němci chtěli rozbít republiku, ale na druhou stranu projevuje lítost nad osudem svých německých spolužáků, kteří se svojí činností na rozbití Československa podíleli. U našich německých spolužáků jsem nechápavě pozoroval na co si kreslí hákové kříže a píší nápisy NSDAP a podobné nápisy. To sudetští Němci zvýšili svoji politickou činnost, tajně se scházeli a s Henleinem kuli pikle proti republice. Moji spolužáci byli potom za to od Hitlera odměněni tím, že museli do války Nedovedu si to, ani představit, když tak mladí umírali někde v cizí zemi, za strašných podmínek. 38 Během neklidných jarních dní probíhaly na Svojanovsku volby do obecního zastupitelstva. Podle záznamů se však obešly bez násilností a protistátních projevů. Na Svojanovsku zvítězila Čsl. strana sociální demokracie následovaná Čsl. strana národních socialistů a Čsl. stranou živnostenskou. 39 Obdobná situace nastala i v Poličce, kde zvítězila Čsl. strana lidová, následovaná Čsl. stranou národních socialistů a jako třetí se umístila Čsl. strana sociální demokracie. 40 Významného umístění docílila SdP pouze v německých vesnicích na Poličsku. Volby byly na mnoha místech doprovázeny demonstracemi a letáky s protirepublikovou tematikou. Vše vyvrcholilo na podzim 1938 v zákazu veškerého shromaždování a k rozpuštění SdP v poličském okresu. 41 Po předložení požadavků Německa v Godesbergu 23. září 1938 byla zahájena mobilizace, které se účastnili i obyvatelé zdejších obcí. Uteklo několik napjatých dnů a přišlo 24. září. To byla úplná mobilizace U mnoha záložníků panovala bojovná nálada odcházeli odhodlaně i když věděli, že válka je neodvratná. 42 Mobilizace však neměla žádný hlubší význam, neboť již 30. září 1938 se v Mnichově podepsala dohoda o obsazení pohraničního území. I přes nepříznivou situaci si nikdo nepřipouštěl, že by mnichovské rozhodnutí nějak 37 Manifestace českých antifašistů proběhla 21. března a následně 1. května projevy Čechů a demokratických Němců ve Svitavách na podporu první republiky a proti fašismu. Viz GRUNTOVÁ, Jitka: Rok 1938 na Svitavsku a Moravskotřebovsku. In: Mnichov 1938. III, Praha 1988, s. 216. 38 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Tradice. Rodinná kronika Františka Nečase ze Starého Svojanova č. p. 45., s. 21. 39 NAVRÁTIL, Roman: Politický okres Polička v roce 1938 zmařené sny a naděje. Pedagogická fakulta, Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové. Polička 2000, s. 107. 40 POULOVÁ, Lada: Polička v roce 1938. Pomezí Čech a Moravy. Sv. 1. Sborník prací ze společenských a přírodních věd pro okres Svitavy. Litomyšl 1997, s. 153. 41 Tamtéž, s. 144-145. 42 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Opis kroniky Ladislava Bačovského, s. 31. 16
hlouběji ovlivnilo život zdejší, ryze české, oblasti. 43 První pásmo začalo být obsazováno již 1. října 1938. Obsazení posledního, V. pásma, se dokončilo 10. října. O vzniku V. pásma se rozhodlo až dodatečně 5. října v Berlíně s tím, že zábor se stal téměř totožný s Godesberskými požadavky. 44 Hlavním důvodem záboru V. pásma bylo co největší ochromení zbylého českého území. Zábor se dotkl části Starého Svojanova, kde demarkační čára přetínala silnici nad kostelem. Tímto uspořádáním zůstala menší část obce v Československu a větší část se stala říšskou. Po nečekaném záboru 10. října byli umístěni na hranici ve Starém Svojanově tři muži z praporu SOS Vysoké Mýto ze stavu četnictva. Vypomáhali jim místní četníci. Na německé straně střežili novou hranici ordneři. Demarkační čára vedla od Poličky přes hrad Svojanov, Starý Svojanov směrem na Bohuňov. 45 Jak fungovala stráž na hranicích ve Starém Svojanově, zachytil pan Nečas. Z jeho svědectví vyplývá, že nálada ve vesnici byla velmi uvolněná a přítomnost českých vojáků kladně hodnocena. Jeden držel stráž před stavením, dva byli na stráži někde v Kujálech v lese a ostatní buď hráli karty nebo byli v hospodě Někdy jsem jim také zahráli, zpívalo se a já se divil, co děvčat a paniček, až kdoví odkud, se pořád okolo našich najednou objevovalo. 46 Obce však se záborem nesouhlasily a účastnily se vedených jednání o uvolnění českých obcí. 21. listopadu 1938 se stanovila definitivní hranice mezi ČSR a Německem. 47 Konečné osvobození přišlo 24. listopadu 1938, kdy byla celá obec sjednocena pod Československou republiku. Hranice státu se posunula až za Vítějeves nad Bělou a zde se udržela až do 9. května 1945. 48 Po těchto nelehkých dnech se situace postupně uklidňovala a začínal běžný život druhé republiky. Ne vše se však vrátilo do zaběhnutých kolejí. Díky záboru přišla řada svojanovských občanů o práci v továrně v České Dlouhé a v Brněnci, které po záboru zůstaly v Sudetech. 49 Další velká změna proběhla ve školství, v jehož rámci došlo v prosinci 1938 k přesunutí české měšťanské školy ze zabrané Březové do Svojanova. 50 Bohužel to nebyl konec změn, které měly české země postihnout. Všechny tyto problémy směřovaly 43 KONEČNÝ, Stanislav: Polička za mnichovské krize. Okupace města německou armádou ve dnech 10. října - 24. listopadu 1938. Litomyšl 2003, s. 85. 44 KONEČNÝ, Stanislav: Polička za mnichovské krize. Okupace města německou armádou ve dnech 10. října - 24. listopadu 1938. Litomyšl 2003, s. 81. 45 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Opis kroniky Ladislava Bačovského, s. 34. 46 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Tradice. Rodinná kronika Františka Nečase ze Starého Svojanova č. p. 45., s. 23. 47 Tamtéž, s. 153. 48 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Opis kroniky Ladislava Bačovského, s. 34. 49 Tamtéž, s. 35. 50 Archiv městyse Svojanov: Pamětní kniha obce městyse Svojanov psána od r. 1918, s. 65. 17
k rozbití Československa, k němuž došlo 14. března 1939 po odtržení Slovenska. O den později byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. Tímto aktem končí neslavná a nedlouhá doba druhé republiky. 4. Život ve stínu hákového kříže Situace na území Čech a Moravy se měnila velice rychle. Obsazování započalo již v brzkých ranních hodinách 15. března a během dne bylo celé české území zabráno Němci. Informace o obsazení se bleskově šířila celou zemí a mezi lidmi vzbuzovala nejistotu a strach. Všude ten den se vyprávělo o té události. Člověk ještě neví jak se ty proměny urovnají kdo ví! Myslím že z toho všeho bude válka. 51 Následujícího dne došlo k potvrzení nového stavu výnosem vůdce a říšského kancléře o protektorátu Čechy a Morava. Tento výnos se stal základem státoprávního statutu okupovaných zemí. Tak vznikl protektorát Čechy a Morava, 52 pod jehož záštitou prožívali lidé jednu z nejtěžších etap svého života. Následné přepadení Polska na podzim 1939 a vyhlášení války atmosféru v protektorátu nijak neuklidnilo. Naopak se mezi lidmi objevovala naděje na možné změny v mezinárodních politických vztazích, které by vedly k brzké porážce Německa. 53 Bohužel tyto naděje naplněny nebyly a situace v protektorátu se spíše zhoršovala. Začalo docházet k regulacím v průmyslu a v zemědělství. Po chaosu a nedostatku zboží v obchodech vstoupila v platnost vyhláška o zavedení potravinových lístků a o dva měsíce později se na lístky začal vydávat i textil a obuv. Následkem toho se začal rozvíjet černý trh. 54 K největším změnám došlo s nástupem nového zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jenž provedl správní reformu a veškeré autonomní orgány podstoupil Němcům a kolaborantům. 55 Za jeho úřadování docházelo k největšímu odhalování odbojových organizací a zatýkání členů z těchto organizací. Tehdy také došlo k odhalení menší odbojové 51 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Pamětní Spis o Hradě Svojanově. St. Svojanově a okolí léta páně 1937. I. díl, s. 267. 52 Svojí podobou představoval protektorát spíše vazalský stát, k jehož zřízení došlo na základě jednostranné žádosti Německa. Postupně ztratil i svoji státní povahu, která měla být následně označována pouze jako protektorátní. Viz MARŠÁLEK, Pavel: Protektorát Čechy a Morava. Praha 2002 s. 26. 53 GEBHART, Jan KUKLÍK, Jan: Dramatické i všední dny protektorátu. Praha 1996, s. 67. 54 UHLÍŘ, Jan Boris: Protektorát Čechy a Morava v obrazech. Praha 2008, s. 535. 55 MARŠÁLEK, Pavel: Protektorát Čechy a Morava. Praha 2002, s. 68. 18
organizace působící na Svojanovsku. 56 Další vlna teroru přišla po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha 27. května 1942. Celý veřejný život byl znacifikován, teror probíhal nepřetržitě a systematicky. 57 Lidé museli podepisovat fotky věcí zanechaných na místě atentátu s tím, že jim nejsou povědomé. Podepisovat se musely i děti nad 10 let. 58 Stále se vyhrožovalo zabitím každého 10 obyvatele, pokud se atentátníci nenajdou. 59 Atentátníci nakonec byli odhaleni a teror se již nezhoršoval. Po těchto akcích na krátko ustála hlavní odbojová činnost, která se opět naplno rozvinula až v roce 1944 s výskytem prvních partyzánských jednotek na Moravě. 60 S ustupující německou armádou a přibližující se východní frontou začala u lidí vzrůstat obava a strach z blížící se fronty. K samotnému osvobození a zániku protektorátu došlo 5. května 1945. Po kapitulaci Německa 8. května skončila nejhrůznější válka v Evropě. K osvobození Svojanova došlo 10. května 1945 Rudou armádou. 61 Těžkosti daného období, zachycují i zápisy z místních kronik. Nejlepší bylo nic neslyšet a moc nemluvit. 62 Tento postol byl ten nejlepší, který mohl protektorátní občan učinit. Ztotožnit se s tichou masou a zbytečně na sebe neupozorňovat. Takto to vycítili i místní lidé, kteří svoje zápisy začali směřovat od roku 1942 k líčení počasí a k popisu hospodářských úkonů. 63 I přes veškeré útrapy působil život v protektorátu navenek normálně. To byl však jenom vnější dojem. Češi se museli smířit s tím, že už nejsou pány ve své vlastní zemi a mají svoji protektorátní příslušnost, která není rovnocenná s německou. Cizí okupace mění každý detail života nejen života veřejného, ale i každodenního, soukromého. Celá atmosféra je jaksi nezdravá a každý detail normálního života se stává abnormálním 64 Němci se snažili všemožně utiskovat a snižovat národní cítění Čechů. Zakazovali překládat některé německé názvy, zpívat národní písně a provádět některé sporty. Svoji propagaci šířili prostřednictvím kin, novin a letáků. 65 I přes jejich veškeré snahy se jim však národní 56 PETR, Jaroslav: Činnost ilegální organizace KSČ v Poličce. Okres Svitavy a protifašistický odboj. Svitavy 1985, s. 48-49. 57 MARŠÁLEK, Pavel: Protektorát Čechy a Morava. Praha 2002, s. 145. 58 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Kronika obce Kněževes, s. 72. 59 Archiv městyse Svojanov: Opis pamětní knihy obce Předměstí, s. 18. 60 KOPEČNÝ, Petr- POLÁK, Vladimír: Žijeme jejich odkazem. Protifašistický odboj na Blanensku a Boskovicku. Blansko 1985, s. 64. 61 Archiv městyse Svojanov: Kronika obecné školy Svojanov (1940-1953), s. 74. 62 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Pamětní Spis o Hradě Svojanově St. Svojanově a okolí léta páně 1937, I. díl, s. 280. 63 Tamtéž, s. 276. 64 MARŠÁLEK, Pavel: Protektorát Čechy a Morava. Praha 2002, s. 155. 65 Tamtéž, s. 158-159. 19
sebevědomí Čechů nepodařilo zlomit. To dokazuje i dobový příspěvek umístěny v knize Dramatické i všední dny protektorátu od Jana Gebharta a Jana Kuklíka. Mělo být pro nás asi trestem a znakem méněcennosti, že se tak krásné výrazy jako reichsprotektor, Protektorat Böhmen und Mähren atd. nesmějí překládat. Jsme však za to skutečně vděčni, čím cizejší toto všechno zůstane, tím lépe. I pro dnešek, i pro budoucnost. 66 Češi ignorovali propagandistický tisk, německý týdeník promítaný před filmy a vše co se jim snažili Němci podstrčit. Naopak se šířily popěvky, narážky a ilegální tiskoviny stavící se proti Němcům. 67 Změna v řízení státu se Svojanovska dotkla i po správní stránce. Roku 1940 byl vládním nařízením č. 389/40 zrušen okres Polička. Severní část okresu s městem Polička se připojila k Litomyšli, jižní část k politickému okresu v Boskovicích. K Boskovicím bylo přiděleno 12 obcí náležejících od této doby k zemi Moravské, Oberlandratu v Brně a okresnímu soudu a bernímu úřadu v Kunštátu. Proti tomuto nařízení podalo město Polička a Svojanov petici k českým a německým úřadům a říšskému protektorovi. Bohužel na petici nebyl brán zřetel a poličský okres po více jak 90. letech zanikl. 68 Změna okresu ani příslušnost k zemi Moravské se nijak významně neodrazila ani na životě místních lidí. Vzdálenost do nového okresního města zůstala stejná jako do starého. Dopravní obslužnost do nového okresu byla zajištěna, stejně jako zdravotní péče. 69 4.1.Hospodářství Již dlouho před vypuknutím druhé světové války mělo Německo připraveno válečné řízené hospodářství, které neváhalo nastolit ve všech podrobených územích. U nás bylo válečné hospodářství nastoleno během necelého roku v podobě, v jaké fungovalo v Německu a postupně docházelo k jeho vylepšování. Celý nový systém obsahoval jak staré, tak i nové 66 GEBHART, Jan KUKLÍK Jan: Dramatické i všední dny protektorátu. Praha 1996, s. 13. 67 Mezi lidmi se šířil humor protinacisticky zaměřený. Tak například místo protektorát říkávali, protentokrát. Tímto pojmem se snažili vyjádřit, že se pouze jedná o jednu epizodu v našich dějinách, která nemůže mít dlouhého trvání. Viz. GEBHART, Jan KUKLÍK Jan: Dramatické i všední dny protektorátu. Praha 1996, s. 12-13. Mezi místními obyvateli se říkávalo, že poslouchají rádio z Kroměříže, což znamená kromě z Říše Viz. Archiv městyse Svojanov: Opis pamětní knihy obce Předměstí, s. 18. 68 K okresu Boskovice byly přiděleny tyto obce: Nedvězí, Bystré, Hamry, Hartmanice, Hlásnice, Trpín, Rohozná, Svojanov, Starý Svojanov, Vítějeves, Předměstí a Chrastavec. Viz Archiv městyse Svojanov: Kronika městské školy Svojanov (1940-1954), s. 10. 69 Viz příloha. Vzpomínky Lubomíra Žily. 20
instituce s rozsáhlými pravomocemi. Pro větší efektivnost však byly zaváděny různé povinné evidence pracovních sil, zvířat, plodin a dalších věcí, které se dosud neprováděly. 70 První ránou pro zemědělství se stala situace po Mnichovu, kdy díky zábrannému území byla ochromena doprava. Dále došlo ke ztrátě významných podniků a pozemků v pohraničí. Hned po vzniku protektorátu byli do převážně židovských hospodářských podniků dosazování tzv. nucení správci, jejichž povinností se stal dohled nad podniky a majetkem. Ze svých statků byli pod různými záminkami vyháněni Židé i Češi a nahrazováni Němci. 71 Nic takového se však na Svojanovsku nedělo. Dochované materiály neuvádí sedláka, který by přišel o svůj majetek, nebo mu byl udělen nucený správce. Důvodem, proč tomu tak bylo, je fakt, že Svojanovsko nebylo nijak významným hospodářským a průmyslovým centrem. Žili zde převážně malí zemědělci, drobní obchodníci a z průmyslu se zde nacházely pouze dvě textilní firmy. 72 Na německá nařízení nejvíce doplácely menší podniky, řemeslné živnosti, obchody a služby. Nejvíce těchto podniků se zavíralo díky přídělovým systémům, a poté v roce 1943 při tzv. totální mobilizaci. 73 Úřady se během války snažily zajistit dostatek pracovních sil v zemědělství. Zvýšit zemědělskou výrobu se však nepodařilo. Díky válce se celkový objem zemědělské výroby zmenšoval, docházelo ke snižování zasetých ploch a tím i menším sklizním. Snižováním zemědělské výroby dávali zároveň zemědělci najevo nechuť vůči okupantům. Společně sabotovali dodávky, snažili se bojovat proti nuceným výkupům, prodávali svoje výrobky známým, nebo na černém trhu, jen aby se nedostaly k Němcům. 74 4.1.1 Zemědělství Zemědělství bylo a je důležitou součástí místního regionu. I během protektorátu se zde většina lidí živila převážně zemědělstvím, drobným řemeslnictvím a textilní výrobou. Textilní výroba zaměstnávala dělníky převážně ze Starého Svojanova, obchody a řemesla byla typická 70 GEBHART, Jan ŠEDIVÝ, Ivan (eds.): Česká společnost za velkých válek 20. století. Pokus o komparaci. Praha 2003, s. 48-49. 71 BERANOVÁ, Magdaléna KUBAČÁK, Antonín: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha 2010, s. 370-371. 72 Archiv městyse Svojanov: Historie domovních čísel. Karton Svojanov. Popisné číslo 67, 86. 73 BARTOŠ, Josef TRAPL, Miloš: Svobodný stát a okupace. (Vlastivěda Moravská. Dějiny Moravy 4). Brno 2004, s. 215. 74 BERANOVÁ, Magdaléna KUBAČÁK, Antonín: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha 2010, s. 372. 21
pro Svojanov a zemědělství pro Předměstí. 75 Výkon řemesla či práce v továrně však nebránila lidem vlastnit alespoň malé políčko a chovat zvířata. Naopak válečná situace a všudypřítomný nedostatek přispíval k zakládání chovů a snaze vypěstovat si alespoň něco málo na přilepšení k hubeným přídělům. Díky tomu se v kronikách velká pozornost věnovala počasí, s nímž je zemědělská výroba úzce spjata. Nejpřesněji jsou teploty a počasí popsány v kronice obce Předměstí, kde jsou v závislosti na počasí uvedeny i průběhy jednotlivých zemědělských úkonů a úroda za jednotlivé roky. Nejvíce se zde pěstovaly brambory, řepa a obilí. Chovala se převážně drobná drůbež, králíci, hovězí a vepřový dobytek. 76 Lidé byli živeni ze své úrody, jež jim po odvodech zbyla a díky přídělovým lístkům. S prodlužující se válkou se zvyšovaly potřeby Německa na zajištění potřebných surovin, a tak se zpřísňovala nařízení a zaváděla nová. Nejvíce se místních zemědělců dotkla nařízení stavící se proti rozvoji černého trhu. Mezi ně například patřilo zablokování odstředivek, máselnic a domácích šrotoven. 77 Dále pak byly uzavírány některé mlýny a do zbylých se muselo jezdit v konvojích s přesně stanovenými dávkami k semletí. Měsíčně bylo určeno 13 kg mouky na osobu. Na Svojanovsku se mlelo ve třech mlýnech v Hutích u Lidmilů, na Předměstí u Jedličků a u Dvořáků. 78 Další těžkosti způsobovaly stanovené osevy půdy, které předem určovaly, jaké plodiny musí být zasety. 79 Kromě diktování toho, kolik čeho může být zaseto a ponecháno, byly stanoveny soupisy zvířectva a povinné odvody, jenž musely být striktně dodržovány. Díky těmto soupisům víme, že drůbež zde vlastnilo 344 obyvatel a roční přírůstek mláďat se pohyboval kolem 921 kusů. 80 U soupisu hovězího dobytka se dochovaly záznamy pouze pro Starý Svojanov, kde na 56 chovatelů připadá 190 kusů hovězího dobytka. Při celkovém počtu 114 usedlostí se obyvatelé takřka každého druhého domu zabývali chovatelskou činnosti. Celkový počet koní v obci byl 21. Koně vlastnili větší hospodáři, kteří obdělávali minimálně 7 ha orné půdy a měli alespoň šest kusů hovězího dobytka. Více než pět kusů hovězího dobytka vlastnilo 75 Archiv městyse Svojanov: Kronika různá 1740-1998. Modrá archivní kniha- Obec Svojanov, Starý Svojanov, Předměstí, zápis z roku 1990. 76 Viz příloha. Vzpomínky Lubomíra Žily. 77 Archiv kronikářky městyse Svojanov: Opis kroniky Leopolda Michla z Bystrého, s. 35. 78 Archiv městyse Svojanov: Opis pamětní knihy obce Předměstí, s. 14. 79 V roce 1940 bylo stanoveno, že určité množství půdy musí být zaseto chlebovinou (žitem, ječmenem nebo pšenicí), bramborami a olejninami (len, mák, hořčice). Viz. Archiv kronikářky městyse Svojanov: Pamětní kniha obce. Městečko Olešnice založena roku 1859, s. 76. 80 Záznamy se dochovaly pouze z 3. 6. 1943. Viz. SOkA Blansko: fond Věci zásobovací a hospodářské, karton č. 755, fol. 4. 22
pouze 15 sedláků. 81 Ostatní obyvatelé byli převážně malí zemědělci většinou s jedním kusem dobytka. Sedláci byly podle kronik pravidelně kontrolovány četníky a německými vojáky, kteří zjišťovali, jestli jsou dodávky dodržovány a zda nějaký sedlák nemá něco přes počet. Kontrolovaly se jak zápisy v zemědělských knížkách, tak i celé usedlosti. Kontroly probíhaly vždy podobně, to je patrné ze záznamů obecních kronik. začínají v naší obci chodit prohlídky jsou to většinou protektorátní četníci, chovají se slušně, na závěr se dobře najedli a odchází. 82 Tento záznam o tom, jak přesně to fungovalo, doplňuje kronika obce Svojanov, Starosta obce se snaží zabránit domovním prohlídkám pohoštěním jídlem, lihovinami, kuřivem, což se většinou dařilo. 83 Jak se blížila fronta a s ní konec války, sedláci se zdráhali plnit dodávky a radši přiznávali menší množství vyrobených surovin, než doopravdy měli. Přebytek si zakopávali do země nebo zasypávali do sklepů, aby své zásoby při přechodu fronty zachránili. 84 Během války se rovněž projevoval nedostatek elektřiny, který se v zemědělství řešil například tím, že jeden den mohla mlátit obilí jedna polovina zemědělců a druhý den druhá. 85 Proud byl stále více omezován, až jej mohly používat jenom podniky důležité pro válku a od 17. dubna 1945 proud přestal jít úplně. 86 4.1.2 Řemeslo, obchod a služby Mimo zemědělství místní lidé pracovali v podnicích nacházejících se v katastru obce. Jednalo se o dvě textilní firmy fungující i během války. Větší z nich, firma Bratři Burešové ruční a mechanická tkalcovna, zaměstnávala kolem 80 dělníků a mimo Svojanov měla výrobnu, až do roku 1941, v Jugoslávii. Hlavní výrobu tvořily košilové látky, damaškové, ložní a povlakové kanafasy. Během války však firmě nebyla přidělována příze hlavně pro její nedůležitost ve válečném průmyslu, a tak postupně omezovala svoji výrobu až do dubna 1945, kdy byla postavena díky nedostatku proudu mimo provoz. 87 Druhou textilní továrnu 81 82 83 84 85 86 87 Záznamy z 1. 10. 1941. Viz SOkA Svitavy: fond Archiv obce Svojanov 1535-1945, f. 157, fasc. 1. Archiv městyse Svojanov: Opis pamětní knihy obce Předměstí, s. 17. Archiv městyse Svojanov: Pamětní kniha obce městyse Svojanova psána od r. 1918, s. 63. MATĚJKA, Ivan PETŘÍČEK, Václav: Svojanovské letopisy. Praha 2007, s. 300. Archiv kronikářky městyse Svojanov: Kronika obce Kněževes, s. 74-76. Archiv kronikářky městyse Svojanov: Pamětní kniha obce. Městečko Olešnice založena roku 1859, s. 92. Archiv městyse Svojanov: Historie domovních čísel. Karton Svojanov. Popisné číslo 67. 23
postavila firma Báder z Moravské Chrastové. Vlastnil ji Josef Helán, jenž svoji výrobu zaměřil na hedvábí a zaměstnávala až 60 dělníků. 88 Ostatní obyvatelé, kteří nepracovali v zemědělství nebo v továrnách, měli svoje malé živnosti. Nejvíce drobných řemeslníků bylo z řad obuvníků, truhlářů, zedníků a tkalců. Vyučených obuvníků bylo jedenáct, truhlářů osm, zedníků a tkalců šest. 89 Nacházelo se zde i několik obchodů se smíšeným zbožím, řeznictví, pekařství, cukrárny a dokonce prodejna tabáku. Většinou se jednalo o malé rodinné podniky zaměstnávající několik pomocníků. Velká část těchto obchodů se nacházela ve Svojanově. Konkrétně zde fungovaly tři obchody se smíšeným zbožím, tři pekárny, dvě řeznictví, dvě prodejny textilu, jedna cukrárna a benzínové čerpadlo před smíšeným zbožím pana Beneše. 90 Ve Starém Svojanově byl pouze jeden obchod spojený s řeznictvím a dvě pekárny. 91 Na Předměstí se nacházel pouze jeden malý obchod se smíšeným zbožím pana Svojanovského. 92 Ve zbylých osadách se žádné obchody nenacházely, a tak se muselo na nákupy jezdit do Svojanova, Starého Svojanova nebo na Předměstí. Všechny obchody se po celou dobu existence protektorátu neudržely. Smíšený obchod Marie Němcové byl z rozkazu úřadů zastaven, skončilo také pekařství pana Jedličky, díky jeho předčasné smrti v roce 1943. Obchody v protektorátu postihovaly převážně změny spojené s probíhající válkou. Prodávání na přídělové lístky a nahrazování některých komodit. 93 Mimo obchody se ve Svojanově nacházelo i zdravotní středisko, četnická stanice, poštovní úřad, noclehárna Klubu českých turistů a několik pohostinských zařízení. Nejvíce jich opět bylo ve Svojanově, kde nechybělo ubytování ve dvou hostincích a penzion Palla fungující od roku 1937. 94 Další hostince se nacházely ve Starém Svojanově, v Dolní Lhotě a v Hutích. 95 Tyto však nezajišťovaly možnost ubytování. 88 Tamtéž, popisné číslo 86. 89 SOkA Svitavy: fond Archiv obce Svojanov 1535-1945, f. 157, Kn 9. 90 Ve Svojanově smíšené zboží vlastnil Ladislav Beneš v č. p. 19, Marie Kubínová v č. p. 27, Marie Němcová v č. p. 68. Pekárny vlastnil František Truhlář v č. p. 12, Bedřich Jedlička v č. p. 22 a František Báča v č. p. 98. Řeznictví Josef Palla v č. p. 9, Emil Stejskal v č. p. 41. Cukrárnu vlastnili manželé Moravcovi v č. p. 53, prodejna textilu v č. p. 100 a v č. p. 19. Viz Archiv městyse Svojanov: Historie Domovních čísel. Karton Svojanov. Popisná čísla 19, 27,68, 12, 22, 98, 9, 41, 53, 100. 91 Ve Starém Svojanově obchod a řeznictví vlastnila Anna Gregorová v č. p. 79. Pekařství Josef Petříček v č. p. 10 a Jan Stejskal v č. p. 34. Viz Archív městyse Svojanov: Historie Domovních čísel. Karton Starý Svojanov. Popisná čísla 79, 10, 34. 92 Archiv městyse Svojanov: Historie Domovních čísel. Karton Předměstí. Popisné číslo 6. 93 V roce 1942 zmizela z obchodů káva a čaj. Káva byla nahrazena meltou a čaje Himčou. Do tabáku se přimíchávaly čajové náhražky. S prodlužující se válkou se množství nahrazovaných surovin zvyšovalo. Viz Archiv kronikářky městyse Svojanov: Kronika obce Kněževes, s. 72. 94 Archiv městyse Svojanov: Kronika obecné školy Svojanov (1940-1953), s. 43. 95 Archiv městyse Svojanov: Opis pamětní knihy obce Předměstí, s. 2. 24