Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému

Podobné dokumenty

Dřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Základy lesnické typologie

Lesnický typologický klasifikační systém (LTKS)

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) (zkratky dřevin dle vyhl. 84/96 Sb.)

Aplikace českých principů klasifikace lesních geobiocenóz ve Východních Karpatech na Ukrajině

Úvod do lesnické typologie a fytocenologie

Oblastní plány rozvoje lesů 2

Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků,

Náležitosti lesního hospodářského plánu. Kurz oceňování lesa Jan KADAVÝ

ZÁKLADNÍ ŠETŘENÍ K VYPRACOVÁNÍ OBLASTNÍHO PLÁNU ROZVOJE LESŮ PRO PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 9 RAKOVNICKO-KLADENSKÁ PAHORKATINA

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Výstupy oblastních plánů rozvoje lesů a jejich dostupnost

Základy lesnické typologie

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ABSTRAKT ABSTRACT. Ing. Petr DUJKA. Projektová činnost ve výstavbě

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

CZ.1.07/2.2.00/

Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA

Diferenciace současného stavu geobiocenóz

Národní Inventarizace lesů ČR

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Analýza lesnického hospodaření na revíru Přebuz (LS Kraslice)

Důležité faktory vstupující do. použití rostlin

I. Cirkulář a program

Lesnictví v České republice (stav k )

Funkce lesů Ing. Robert Hruban

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

Odpovídá výše podpory do lesního hospodářství významu lesů pro společnost?

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

OBSAH OPRL. Textová část

Biogeografická a podobná členění ČR. Petr Vybral, 2016

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

ZÁPIS. o státní závěrečné zkoušce. Lesnická a dřevařská fakulta ČESKÁ REPUBLIKA. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh

ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH OSNOV. ORP Lysá nad Labem LHO Lysá nad Labem ZO Mělník. s platností od do

Výstupy Národní inventarizace lesů

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

LESNICTVÍ FUNKCE LESŮ

Lesné vegetačné stupne

MAPOVÉ ZOBRAZENÍ PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU SMRKU ZTEPILÉHO [PICEA ABIES (L.) KARST.] V LESNÍCH EKOSYSTÉMECH ČR. Vratislav MANSFELD

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

Výtisk č.: číslo 2108/18/2014

Možnosti využití informací NIL pro oblastní plány rozvoje lesů

Základní charakteristika území

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

2. Účel a cíl koncepce, zdroje dat

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Mapování lesních stanovišť v UBC Alex Fraser Research Forest

Topografické mapování KMA/TOMA

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková

Přírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,

METODICKÉ POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ LOKÁLNÍHO ÚSES MULTIMEDIÁLNÍ UČEBNICE

Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Soubor map porostů první generace lesa založených na bývalých zemědělských půdách v jednotlivých PLO (GIS FLD ČZU v Praze)

Význam lesů pro společnost a jejich podpora ze strany státu a krajů

Lesnická typologie jako podklad pro oceňování lesů

Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR

První výsledky NIL2. 7. října Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Forest Management Institute, Czech Republic

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Přehled kartografické tvorby Zeměměřického úřadu

LHP. I. Hlavní legislativa se vztahem k LHP II. Postup vypracování LHP III. Součásti a náležitosti LHP IV. Využití LHP vlastníkem lesa

POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ

Výstupy Národní inventarizace lesů

PO SOUČASNOST BEGINNING UP TO THE PRESENT. Miroslav Mikeska

Ministerstvo zemědělství Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ V BABICI DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A V BABICI

Témata Ověření uplatnění vhodných introdukovaných dřevin v oblasti LS Vítkov v reakci na možné klimatické změny

OPRL - I. Účel, legislativa

Mapa porostní [1:10 000, vždy] (Lesprojekt, 1956)

Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL

ZP zadávací protokol pro vyhotovení LHP s platností k

enosti enosti s lesn enosti enosti pedagogikou pedagogikou na pedagogikou ce Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc

Transkript:

Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou lesů Brandýs nad Labem Praha MZe, 28. 6. 2018

Úvod - Lesnicko-typologický klasifikační systém (LTKS) = Typologický systém ÚHÚL - byl vytvořen v 70. letech 20. století ing. Eduardem Průšou a ing. Karlem Plívou - od vzniku neprošel dosud výraznými změnami nebo revizí - původně vytvořen pro hospodářskou aplikaci, postupně používán i pro jiné účely - vytvoření Databáze lesnické typologie a Oblastních typologických elaborátů poskytlo důležitý datový podklad pro revizi celého systému

Důvody změn LTKS - 11. 12. 9. 2012 odborná konference k výročí narození K. Plívy: Rozvoj lesnické typologie a její užití v lesnické praxi a) Pokrok v poznání přírodního prostředí a vývoj v přírodních vědách od doby vzniku LTKS, zejména v návaznosti na klasifikaci biotopů České republiky a probíhající změny přírodních podmínek. b) Vývoj LTKS na základě vyhodnocení výsledků zpracování OTE, v kterých bylo vyhodnoceno téměř 50 tisíc lesnicko-typologických terénních zápisů, a kvalitativně na základě terénních a analytických dat byly výrazně zpřesněny charakteristiky lesních typů. c) Výzvy ke změnám dala celá řada vědeckých pracovníků včetně autorů systému, pracovníků lesního provozu a samotní lesničtí typologové, kteří s LTKS pracují nejvíce.

Cíle změn LTKS a) vyšší přesnost a vypovídací schopnost jednotek LTKS b) uživatelská přístupnost c) přesnější aplikační využití v první řadě agregace do CHS a PCHS d) adaptace na klimatickou změnu úprava jednotek vodou ovlivněných stanovišť

Změny LTKS na úrovni lesního typu - současný stav: - označení a náplň lesního typu (LT) je vázána na PLO LT neporovnatelné mezi PLO napříč ČR - názvy LT podle bylin a travin - 5K7 Kyselá jedlová bučina se šťavelem - navržená úprava: - sjednocení označení a náplně LT, jednotná platnost napříč ČR - názvy LT podle ekologické vlastnosti ekotopu - 5K3 Kyselá jedlová bučina bohatší - jednotné číslování se podařilo zavést u 153 SLT z celkových 184 SLT tj. 83%. U zbylých 17% SLT je více specifických lesních typů než dva

Změny LTKS na úrovni lesního typu Označení LT v SLT: Příklady specifických LT: 0. antropogenní specifická - písčitá 1. modální specifická - podmáčená 2. chudší specifická - roklinová 3. bohatší specifická - s borovicí 4. sušší specifická - s borovicí na hadci 5. vlhčí specifická - se smrkem 6. hlinitější (jílovitější) specifická - sesuvná 7. skeletnatější specifická - slatinná 8. specifická specifická - stržová 9. specifická specifická - terasová

Změny LTKS na úrovni SLT a vyšší 1. souborů lesních typů (SLT) 1F a 2F upraveného pojetí edafické kategorie F středně bohatá, kamenitá stanoviště (bez ohledu na sklon svahu) 2. odstranění SLT 1W po vyhodnocení OTE byla jednotka shledána nadbytečnou, v praxi nebyla při mapování používána 3. sloučení SLT 1U s SLT 1L (sloučení měkkého a tvrdého luhu v nížinách) úprava členění lužních stanovišť v celé edafické kategorii L 4. přidání SLT 1R vymezení olšových společenstev na rašeliništích (slatinách) s mocností humolitu větší než 50 cm, stejně jako u ostatních jednotek edafické kategorie R 5. přidání SLT 4L specifická kamenitá podhorská lužní stanoviště a SLT 7L specifická horská lužní stanoviště 6. přidání SLT 4T původní SLT 5T byl rozdělen na SLT 4T a 5T podrobnější diferenciace trvale podmáčených chudých stanovišť středních poloh, analogie k edafické kategorii G

Změny LTKS na úrovni SLT a vyšší 7. změna SLT 7B na SLT 6B a SLT 8A na SLT 7A změněno po vyhodnocení OTE 8. přidání SLT 10 Z Arctoalpinum vysokohorské primární bezlesí - alpínský vegetační stupeň vylišen už prof. Zlatníkem - E. Průša a K. Plíva převzali od prof. Zlatníka, popsáno v literatuře, prakticky nemapováno - později mapováno jako 9. LVS subalpínský - návaznost na klasifikaci biotopů ČR společenstva A1 A6 - návaznost na geobiocenologický systém prof. Zlatníka

Změny v aplikaci LTKS do CHS - současný stav nejednoznačné (alternativní) přiřazení SLT do CHS nepřesné stanovištní vymezení CHS - zařazení SLT do CHS bylo přepracováno tak, aby nebylo možné alternativní zařazení (nová verze LT mapy po datu účinnosti nové vyhlášky) přesné stanovištní vymezení CHS - CHS jsou vymezeny SLT, tam kde je nutné tak částmi SLT nebo přímo lesními typy - změna u tzv. svahových typů (místo číslice 9 je použit index e exponované) - sloučení CHS 31 a 35 do CHS 41 a 45 - vytvoření podsouboru CHS (PCHS) z důvodu podrobnější diferenciace stanovištních podmínek v CHS důležité zejména u exponovaných stanovišť

Příloha č. 4. k vyhl. č. 83/1996 sb. návrh novely

Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému Dotazy, diskuse. Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou lesů Brandýs nad Labem Praha MZe, 28. 6. 2018