Oblastní plány rozvoje lesů 2

Transkript

1 Sborník příspěvků Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem a Česká lesnická společnost, z. s Praha, Ministerstvo zemědělství ČR Praha

2 Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou lesů Brandýs nad Labem. Cílem programu tohoto semináře je komplexně informovat o procesu aktualizace OPRL a současně poskytnout informace o změnách, které z tohoto procesu vyplývají. Odborný garant: Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D. ÚHÚL Brandýs nad Labem, vedoucí Oddělení OPRL a ekologie lesů tel.: , mansfeld.vratislav@uhul.cz Ing. Bc. Jana Čacká místopředsedkyně ČLS ÚHÚL Brandýs nad Labem, ředitelka pobočky Jablonec nad Nisou tel.: , cacka.jana@uhul.cz Organizační garant: Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D. tajemník ČLS tel.: , tajemnik@cesles.cz Ing. Eliška Trnková ÚHÚL Brandýs nad Labem, odborná referentka tel.: , trnkova.eliska@uhul.cz 2

3 Obsah: Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů...5 VÁCLAV TOMÁŠEK Předpokládaný časový rámec a postup tvorby oblastních plánů rozvoje lesů...8 JAROSLAV KUBIŠTA Význam oblastních plánů rozvoje lesů...13 VRATISLAV MANSFELD Úpravy lesnicko-typologického klasifikačního systému...18 Václav Zouhar Dřevinná skladba...20 Václav Zouhar Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění...23 VRATISLAV MANSFELD, Štěpán Křístek Ochrana lesů a bezpečnost produkce...29 ŠTĚPÁN KŘÍSTEK, Vincenc Zlatník, Naděžda Němejcová Funkce lesů...42 ROBERT HRUBAN Zpřístupňování lesů...55 ROMAN BYSTRICKÝ Výstupy oblastních plánů rozvoje lesů a jejich dostupnost...61 VRATISLAV MANSFELD, MILAN ŘÍHA Praha Praha

4 4

5 Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů VÁCLAV TOMÁŠEK Anotace Důvodem předložení nového návrhu vyhlášky je odstranění zjištěných nedostatků při praktické aplikaci současné, více než 20 let platné, vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, a doplnění nových požadavků vzešlých z lesnické praxe. Návrh nové vyhlášky aktivně reaguje na aktuální potřeby lesnického hospodaření v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku klimatické změny a potřebou implementace adaptačních opatření vyplývajících z usnesení vlády ze dne 16. ledna 2017 č. 34, o Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu. S ohledem na množství a povahu změn, které je třeba ve stávající vyhlášce č. 83/1996 Sb. učinit, bylo rozhodnuto stávající vyhlášku zrušit a vydat vyhlášku novou. Nový návrh upravuje zejména ustanovení stávající vyhlášky týkající se provádění změn a obsahové náplně oblastních plánů rozvoje lesů. Podrobně stanovuje principy členění typologického systému, jeho vedení a správy, včetně způsobu zařazování pozemků do typologického systému, jejich evidence a aktualizace. Dále návrh v souladu s úkoly Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu upravuje v přílohové části vyhlášky tzv. základní hospodářská doporučení pro cílové hospodářské soubory včetně těch nezbytných pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Návrh také nově zavádí jednotný postup pro tvorbu označení hospodářských souborů. Návrh vyhlášky akceptuje připomínky vzešlé od odborné lesnické veřejnosti, orgánů státní správy, vědeckých a výzkumných institucí a zájmových sdružení vlastníků lesů, ale i vlastní aplikační zkušenosti Ministerstva zemědělství a zpracovatele oblastních plánů, kterým je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Hlavními přínosy návrhu vyhlášky jsou odstranění věcných i procesních nedostatků v oblasti tvorby, aktualizace, správy a poskytování informací oblastních plánů, posílení jejich obsahové náplně včetně úpravy členění a správy typologického systému a nový návrh opatření vhodných pro adaptaci na předpokládanou změnu klimatu a trvale udržitelné lesnické hospodaření zpracovaný formou příloh. Navrhovaná právní úprava zavádí oproti dosavadní vyhlášce několik zásadních změn a doplnění, zejména: A. úpravu obsahové náplně oblastních plánů v souladu s požadavky praxe, včetně úpravy postupu provádění změn oblastních plánů a v odůvodněných případech umožnění změny doby jejich platnosti s ohledem na aktuální vývoj přírodních poměrů v dané přírodní lesní oblasti, B. úpravu členění typologického systému, jeho vedení a správy, včetně způsobu zařazování pozemků do typologického systému, jejich evidence a aktualizace, C. upřesnění vytyčení hranic jednotlivých přírodních lesních oblastí (příloha č. 1), D. úprava rámcového vymezení cílových hospodářských souborů (příloha č. 2) s ohledem na předpokládané dopady klimatické změny a zavedení jednotných podmínek pro jejich stanovení, E. úprava základních hospodářských doporučení podle hospodářských souborů pro odvození závazných ustanovení maximální celkové výše těžeb (příloha č. 3) s ohledem na předpokládané dopady klimatické změny, F. úprava přehledu souborů lesních typů ČR (příloha č. 4), G. úprava postupu odvození označení hospodářských souborů a jejich indexace (příloha č. 5). Praha

6 Hlavní legislativní úpravy dotýkající se lesnického hospodaření a plánování: 1. Úprava členění typologického systému, jeho vedení a správy, včetně způsobu zařazování pozemků do typologického systému, jejich evidence a aktualizace: Nová vyhláška mimo jiné zavádí částečné úpravy systému lesnické typologie spojené jak s očekávanou změnou přírodních podmínek, tak také s optimalizací vyvolanou potřebou sjednocení charakteristik jednotlivých lesních typů napříč celým územím ČR. Návrh nově pověřuje výlučnou správou a aktualizací systému lesnické typologie zpracovatele oblastních plánů rozvoje lesů. V následujících letech v rámci řádné obnovy oblastních plánů proběhne postupná kompletní aktualizace lesnické typologie na celém území ČR. Současné zařazení lesních pozemků do typologických jednotek zůstává v platnosti až do doby provedení této aktualizace. 2. Úprava rámcového vymezení cílových hospodářských souborů (příloha č. 2 vyhlášky) a návrhových opatření s ohledem na předpokládané dopady klimatické změny a zavedení jednotných podmínek pro jejich stanovení: Druhové spektrum vhodných tzv. hlavních dřevin (dřevin základních cílových) bylo upraveno tak, aby reflektovalo očekávaný teplotní posun, s důrazem na částečnou náhradu smrku stanovištně vhodnými dřevinami. Umělá obnova smrkem není doporučována v nižších polohách od 1. až do 3. lesního vegetačního stupně s výjimkou vhodných ekotypů a stanovišť zejména vodou ovlivněných a inverzních. Ve středních polohách 4. lesního vegetačního stupně nelze, vzhledem k pestrosti našich přírodních podmínek, pěstování smrku šablonovitě omezit, ale s ohledem na předpokládané dopady klimatické změny je označováno jako rizikové. Výčet vhodných melioračních a zpevňujících dřevin byl rozšířen v souladu s novými vědeckými poznatky a podněty z lesnické praxe. Dosavadní výčet tzv. přimíšených a vtroušených dřevin (pomocných dřevin) byl z vyhlášky vypuštěn a bude uváděn jako doporučení pouze v rámci oblastních plánů pro jednotlivé přírodní lesní oblasti. Tento postup umožní lesním hospodářům využívat k zalesnění další dříve opomíjené, stanovištně vhodné druhy dřevin, což jim usnadní obnovu a zároveň zlepší biodiverzitu daného stanoviště. Nově se do vyhlášky zavádí pojem dřeviny základní přípravné (DZP) reprezentované vlastním účelovým porostním typem. Tento porostní typ je označován číslem 8, které dříve označovalo porostní typ topolový (topolový porostní typ je nově označován pouze pomocí indexů viz níže). Druhy dřevin zahrnuté do porostního typu DZP jsou dočasně pěstovány pouze za účelem biologické přípravy (zástin, protierozní půdní kryt, meliorační funkce, atd.) kalamitních ploch pro dosažení následné přirozené či umělé obnovy dřevin základních cílových (DZC), které mohou být pěstovány pod ochranou těchto přípravných dřevin, či po jejich postupném zmýcení. Cílem pěstování dřevin základních přípravných tedy není náhrada (byť dočasná) produkční funkce lesních porostů odstraněných rozsáhlou nahodilou těžbou, ale naopak vytvoření optimálních podmínek pro urychlenou obnovu dřevin cílové druhové skladby a dosažení věkové diverzifikace obnovovaných porostů. Dřeviny základní přípravné mohou být dočasně pěstované na plochách po rozsáhlých kalamitních těžbách, kde není možné běžnými lesnickými postupy dosáhnout zdárné obnovy a odrůstání porostů dřevin základních cílových. Dřeviny základní přípravné jsou systematicky řazeny mezi tzv. základní dřeviny, tudíž pozemky zalesněné odpovídajícím počtem těchto jedinců lze považovat za obnovené či zalesněné ve smyslu 2 odst. 4) vyhlášky č. 139/2004 Sb. 3. Úprava základních hospodářských doporučení podle hospodářských souborů pro odvození závazných ustanovení maximální celkové výše těžeb (příloha č. 3) s ohledem na předpokládané dopady klimatické změny: Výsledkem provedeného odborného zhodnocení je navržení mírně snížených doporučených obmýtí při respektování současného širokého rozpětí spodní a horní hranice intervalu obmýtí a obnovní doby. Nově navržený rozsah a vzájemná kombinace uvedených parametrů umožňuje vlastníkům lesů nastavení vlastních parametrů odpovídajících jejich hospodářskému záměru při zachování trvalosti a vyrovnanosti produkce a respektování růstových a stanovištních podmínek včetně trendů jejich změn. Zcela nově bylo nastaveno obmýtí a obnovní doba pro výše uvedený nový porostní typ dřeviny základní přípravné. Nové parametry vychází z účelu vzniku tohoto porostního typu a jeho dočasné aplikace na kalamitních plochách. V nižších a středních polohách je doporučené rozpětí obmýtí stanoveno pouze na dobu let s cílem co nejdříve nahradit tuto přechodnou dřevinou skladbu dřevinami cílovými. Obnovní doba byla navržena také krátká (20 let) a je výsledkem expertního posouzení optimálního času pro zvládnutí zdárné obnovy cílových dřevin s pomocí jemnějších obnovních prvků a záměrem na co nejrychlejší převod na vhodný cílový porostní typ nejlépe odpovídající danému stanovišti. Naopak ve vyšších polohách je žádoucí dřevinám tohoto dočasného porostního 6

7 typu poskytnout více času na jejich vývoj a postupnou obnovu (horší klimatické a stanovištní podmínky, imisní zátěž, atd.). Proto je ve vyšších polohách navrženo doporučené obmýtí 50 let s rozpětím let. Tímto přístupem je také zohledněna současná problematika tzv. porostů náhradních dřevin po imisních kalamitách. 4. Úprava postupu odvození označení hospodářských souborů a jejich indexace (příloha č. 5): Nová právní úprava připouští ve specifických případech silně diferencovaných přírodních podmínek, stavu lesních porostů či specifických požadavků na plnění funkcí lesů ( 6 až 10 lesního zákona), na plošně nevýznamném území vytvářet při zpracování lesních hospodářských plánů a osnov tzv. sběrné hospodářské soubory. Cílem této přípustné generalizace je ve výše uvedených specifických případech upravit modelové hospodaření tak, aby bylo v lesnické praxi dobře uchopitelné (realizovatelné) a při tom stále odpovídalo principům trvale udržitelného hospodaření. Při stanovení základního hospodářského doporučení nezbytného pro odvození minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu je nutné přihlížet ke konkrétním vlastnostem daného stanoviště reprezentovaným soubory lesních typů a jejich částmi, případně přímo lesními typy. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin není možné stanovovat paušálně pro tzv. sběrný hospodářský soubor, nýbrž je nutné pro každou porostní skupinu, případně etáž, stanovit tento podíl s přihlédnutím ke konkrétním stanovištním podmínkám (typologii) a příslušnému podílu uvedenému v příloze č. 2 k této vyhlášce. Doposud obecně užívaný postup tvorby označení hospodářského souboru byl zachován, ale je nově doplněn o možnost využití indexů nahrazujících tzv. předsazené číslice hospodářských souborů, které neumožňovaly jednotné vedení celého systému. Nové indexy určující charakteristiky porostního typu jsou uváděny pro specifické vlastnosti porostů, jakými jsou např. nižší či naopak vyšší kvalita porostů, poškození nebo specifická druhová skladba dřevin, pro kterou je vhodné navrhnout samostatné hodnoty obmýtí a obnovní doby doporučující lesnímu hospodáři způsob jejich cíleného pěstování (např. topolové porosty, akátiny, porosty ohrožené klimatickou změnou, atd.). Cílem navržené úpravy je poskytnout lesnické praxi vyšší míru podrobnosti při označování a tvorbě specifických hospodářských souborů, které lépe reflektují hospodářské záměry lesních hospodářů a rozdílnost lokálních přírodních podmínek. Upravený systém také přináší vyšší míru jednotnosti umožňující vysoký stupeň standardizace a využití IT technologiemi pro zpracování a prezentaci dat (lesnické IS). Závěr: Snahou předkladatele vyhlášky bylo zajištění zpracování oblastních plánů ve formě souboru široce uplatnitelných, kontinuálně aktualizovaných informací poskytovaných jejich zpracovatelem ve standardizované digitální podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a nastavení výchozích (doporučených) parametrů pro konstrukci rámcových směrnic hospodaření, včetně základních hospodářských doporučení nutných pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a osnov, v souladu s požadavky lesnické praxe, principy trvale udržitelného hospodaření a měnícími se přírodními podmínkami. Dosažený výsledek v aplikační rovině prověří lesnická praxe v následujících letech. Praha

8 Předpokládaný časový rámec a postup tvorby oblastních plánů rozvoje lesů JAROSLAV KUBIŠTA Anotace Od schválení prvních oblastních plánů rozvoje lesů uplynulo řádově dvacet let. Během tohoto období došlo k mnoha změnám, které mají vliv na lesní hospodářství. Např. vstup České republiky do Evropské unie, vypracování dvou národních lesnických programů, aktivity spojené s uplatněním trvale udržitelného obhospodařování lesů v podmínkách ČR. Kromě toho byly upraveny legislativní předpisy dotýkající se lesního hospodářství, vývoj v oblasti deklarovaných funkcí lesa apod. Nastíněný sled událostí v českém lesnictví po dobu platnosti oblastních plánů rozvoje lesů významně ovlivní jeho aktualizaci. Oproti výchozím podmínkám, za kterých se schvalovaly první oblastní plány, existují zkušenosti, na které bude nutno navázat. Rovněž bude nutné v harmonogramu zohlednit změny, které vyplývají z novelizace vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb. ze dne 18. března 1996, o zpracování OPRL a o vymezení hospodářských souborů. Příspěvek seznámí účastníky s harmonogramem obnovy oblastních plánů rozvoje lesů, nejdůležitějšími termíny, způsobem podávání a vypořádání připomínek. Přehled organizace vypracování OPRL Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) zadává, kontroluje a schvaluje Ministerstvo zemědělství (MZe), zpracovává je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL). Zpracování OPRL lze rozdělit na několik časových úseků. 1. Přípravné práce 2. Vyhlášení záměru vypracovat OPRL 3. Podání připomínek ke zpracování OPRL 4. Základní šetření 5. Zpracování a finalizace OPRL 6. Závěrečné šetření Přípravné práce předchází vlastnímu procesu obnovy OPRL, který se nazývá aktualizace. Kromě toho jsou vybraná témata OPRL průběžně každoroční údržbou dat jednou za deset let revidována s ohledem na potřeby podrobného plánování nejen v lesním hospodářství. MZe prostřednictvím věstníku vyhlásí záměr vypracovat OPRL pro konkrétní přírodní lesní oblast (PLO). Aktuálně je tento záměr uveden ve Věstníku č.1 z roku 2018, kde pod č.j. 2242/2018-MZE dne uveřejnilo MZe záměr aktualizovat OPRL pro přírodní lesní oblasti 9, 11, 14, 21, 23, 34, 35, 38 a 40. Zároveň se záměrem vypracování OPRL pro konkrétní PLO vyhlásí MZe způsob a lhůtu pro uplatnění případných připomínek. Připomínky je možné podat písemně, elektronicky prostřednictvím datové schránky, nebo elektronicky podepsaným em. Na základě vyhlášeného záměru jsou následně uveřejněny na webových stránkách ÚHÚL konkrétní termíny pro konání základního šetření. 8

9 V průběhu základního šetření jsou stanoveny podmínky a podrobnosti pro zpracování oblastního plánu v dané PLO. Zároveň je rámcově uveden způsob vypořádání podaných připomínek a akceptované připomínky jsou zohledněny ve výše zmiňovaných podmínkách a podrobnostech. Následuje vlastní proces aktualizace oblastního plánu se zohledněním závěrů, které byly formulovány v rámci základního šetření. Celý proces je završen závěrečným šetřením, ve kterém MZe prověří, zda byly dodrženy podmínky stanovené základním šetřením. Termín konání závěrečného šetření bude avizován již v rámci základního šetření a definitivní datum bude opět publikováno na webu ÚHÚL. Regionální působnost Do obnovy OPRL budou zapojeny všechny pobočky ÚHÚL. Regionální působnost jednotlivých poboček názorně ilustruje mapka na obr. 1 Obr. 1 Regionální působnost poboček ÚHÚL Aktualizace oblastních plánů na jednotlivých PLO probíhá ve spolupráci poboček ÚHÚL, do jejichž územní působnosti konkrétní PLO spadá. Podle převažující plochy je pro každý oblastní plán stanovena garantující pobočka, která ve spolupráci s ústředím (koordinace přípravy podkladů, kontrolní mechanismy a vypořádání připomínek) zajistí vypracování a kompletaci výsledného díla i jeho prezentaci v rámci závěrečného šetření. Přehled pobočkové garance aktualizovaných PLO uvádí tabulka 1. Praha

10 Tab. 1 Přehled poboček garantujících jednotlivé OPRL Pobočka ÚHÚL OPRL pro PLO Jablonec nad Nisou 1 Krušné hory Plzeň 2 Podkrušnohorské pánve Plzeň 3 Karlovarská vrchovina Plzeň 4 Doupovské hory Jablonec nad Nisou 5 České Středohoří Plzeň 6 Západočeská pahorkatina Stará Boleslav 7 Brdská vrchovina Stará Boleslav 8 Křivoklátsko a Český les Stará Boleslav 9 Rakovnicko-kladenská pahorkatina Stará Boleslav 10 Středočeská pahorkatina Plzeň 11 Český les České Budějovice 12 Předhoří Šumavy a Novohradských hor České Budějovice 13 Šumava České Budějovice 14 Novohradské hory České Budějovice 15 Jihočeské pánve Brno 16 Českomoravská vrchovina Hradec Králové 17 Polabí Jablonec nad Nisou 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Jablonec nad Nisou 19 Lužická pískovcová vrchovina Jablonec nad Nisou 20 Lužická pahorkatina Jablonec nad Nisou 21 Jizerské hory a Ještěd Hradec Králové 22 Krkonoše Hradec Králové 23 Podkrkonoší Hradec Králové 24 Sudetské mezihoří Hradec Králové 25 Orlické hory Hradec Králové 26 Předhoří Orlických hor Olomouc 27 Hrubý Jeseník Olomouc 28 Předhoří Hrubého Jeseníku Frýdek-Místek 29 Nízký Jeseník Brno 30 Drahanská vrchovina Olomouc 31 Českomoravské mezihoří Frýdek-Místek 32 Slezská nížina Brno 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny Olomouc 34 Hornomoravský úval Brno 35 Jihomoravské úvaly Kroměříž 36 Středomoravské Karpaty Kroměříž 37 Kelečská pahorkatina Kroměříž 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Frýdek-Místek 39 Podbeskydská pahorkatina Frýdek-Místek 40 Moravskoslezské Beskydy Kroměříž 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky 10

11 Harmonogram obnovy OPRL Zpracování OPRL1 probíhalo v rozmezí let 1996 až První základní šetření se konalo na konci roku 1996 pro PLO 23 Podkrkonoší, poslední závěrečné šetření pak v roce 2001 pro PLO 16 Českomoravská vrchovina. S ohledem na všechny změny, ke kterým v průběhu posledních dvaceti let došlo, zejména pak na nárůst rozsahu odborných činností ÚHÚL a s tím souvisejícího nedostatku kapacit, bylo nezbytné harmonogram vypracování nových OPRL prodloužit. První základní šetření budou probíhat v letošním roce (2018), předpokládaný termín posledního závěrečného šetření je plánován na rok Tab. 2 Předpokládaný harmonogram obnovy OPRL PLO Přírodní lesní oblast Základní šetření Závěrečné šetření 9 Rakovnicko-kladenská pahorkatina Český les Novohradské hory Jizerské hory a Ještěd Podkrkonoší Hornomoravský úval Jihomoravské úvaly Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Moravskoslezské Beskydy Krušné hory Křivoklátsko a Český les Jihočeské pánve Lužická pahorkatina Orlické hory Předhoří Hrubého Jeseníku Drahanská vrchovina Podbeskydská pahorkatina Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky Podkrušnohorské pánve Brdská vrchovina Předhoří Šumavy a Novohradských hor Lužická pískovcová vrchovina Krkonoše Českomoravské mezihoří Slezská nížina Předhoří Českomoravské vrchoviny Kelečská pahorkatina Karlovarská vrchovina České středohoří Praha

12 PLO Přírodní lesní oblast Základní šetření Závěrečné šetření 10 Středočeská pahorkatina Šumava Českomoravská vrchovina Sudetské mezihoří Hrubý Jeseník Nízký Jeseník Středomoravské Karpaty Západočeská pahorkatina Polabí Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Předhoří Orlických hor Doupovské hory Přechodné období mezi novou vyhláškou a novým OPRL Předpokládaná účinnost vyhlášky nahrazující vyhlášku 83/1996 Sb. je k Jak bylo výše zmíněno, vypracování a schvalování nových OPRL bude probíhat až do roku Aby bylo možné aplikovat příslušná ustanovení vyhlášky při podrobném plánování, budou v průběhu roku 2018 provedeny změny OPRL1 v nezbytně nutném rozsahu, které umožní aplikovat do zpracování LHP a LHO základní hospodářská doporučení uvedená v nové vyhlášce. Změny se omezí pouze na přizpůsobení lesnické typologie a základní hospodářská doporučení pro jednotlivé hospodářské soubory. 12

13 Význam oblastních plánů rozvoje lesů VRATISLAV MANSFELD Anotace Oblastní plány rozvoje lesů stanoví pro přírodní lesní oblasti rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov a pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky. Zásady státní lesnické politiky vychází z mezinárodních procesů a odborných aktivit na národní úrovni. Jsou důležité při tvorbě strategických (koncepčních) dokumentů lesního hospodářství (např. Národní lesnický program), které využívají především Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí (Národní akční plán adaptace na změnu klimatu). Tyto procesy v podmínkách ČR definují koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů, který upřednostňuje multifunkční roli lesů. V této souvislosti oblastní plány doporučením k obhospodařování lesů zahrnují odezvu na extrémní projevy klimatické změny, podporují biodiverzitu lesů, posílení konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst v lesním hospodářství, při současném zlepšení ochrany lesů a přispívají k poskytování lesnických ekosystémových služeb. Úvod Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) navázaly na speciální lesnické průzkumy, které do roku 1996 probíhaly rok před tvorbou lesních hospodářských plánů (LHP). OPRL byly zpracovány jako zcela nový typ elaborátu v letech (ÚHÚL, ) pro všech 41 přírodních lesních oblastí, a jsou k dispozici v analogové a digitální formě. OPRL vznikaly v době ekonomických změn ve společnosti. Tyto transformační procesy významně ovlivňovaly lesní hospodářství (LH). Šlo především o privatizaci majetků, vzrůst významu vlastnictví, orientace na koncept trvale udržitelné obhospodařování lesů 1 a v neposlední řadě vznik soukromých taxačních subjektů. Základní podnět pro vypracování OPRL vyplývá z 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Lesní zákon v 23 odst. 1 konstatuje: Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Lesní zákon v 23 odst. 4 a v 31 odst. 7 odkazuje na speciální právní předpis, kterým je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb. ze dne 18. března 1996, o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů; tato v 1 odst. 1 konstatuje: Oblastní plány rozvoje lesů stanoví pro přírodní lesní oblasti vymezené v příloze č. 1, rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky 2 a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. OPRL hodnotí les z hlediska (Mansfeld, Křístek et Hruban, 2013): analýzy stavu lesů v přírodních lesních oblastech (PLO), které jsou založeny na průzkumech a rozborech specialistů OPRL (typologie lesů, ochrany lesů, funkčního zaměření lesů, dopravního zpřístupnění lesů), syntézy výsledků ekosystémových analýz promítnutých do návrhu rámcových směrnic hospodaření (RSH) jako plánovací součásti a podkladu pro vyhotovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (LHPO) včetně návrhu důležitých dlouhodobých opatření splňujících požadavek trvale udržitelného obhospodařování lesů. 1 ÚHÚL, 2008a: Trvale udržitelné hospodaření je správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i v budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a mezinárodní úrovni, a které tím nepoškozují ostatní ekosystémy (2. ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, Helsinky 1993). Dále je kladen důraz na integritu lesních ekosystémů, které souběžně společnosti poskytují ekologické, ekonomické, sociální a kulturní benefity ve prospěch současných a budoucích generací. 2 Zásady státní lesnické politiky schválené usnesením vlády ze dne 21. listopadu 2012 č. j Praha

14 OPRL dnes Oblastní plány jsou důležité při tvorbě strategických (koncepčních) dokumentů LH (např. Národní lesnický program), které využívají především Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo životního prostředí (Národní akční plán adaptace na změnu klimatu 3 ). Výsledky OPRL využívají pracovníci ochrany přírody (národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny), výzkumných ústavů, vědci a studenti na lesnických fakultách. Data OPRL jsou využívána např. při zpracování územně analytických podkladů 4, tvorbě plánů péče o zvláště chráněná území, SEA, EIA atd. OPRL v systematicky utříděné podobě nabízí objektivní podklady pro vlastníky lesů a státní správu lesů. Klíčovou roli sehrávají při tvorbě lesních hospodářských plánů. LHPO jsou legislativně zakotveny v lesním zákoně a ve vyhlášce č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. Pro území národních parků (NP) a zvláště chráněných území (ZCHÚ) vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, povinnost zpracovat plány péče. Na základě zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jsou stanoveny zásady územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodovací procesy v území. Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. V těchto procesech jsou využívány informace OPRL jako podklad pro zpracování vhodného managementu lesních ekosystémů a pro územní plánování. Proces plánování v OPRL zahrnuje tyto prvky (MANSFELD, KŘÍSTEK et HRUBAN, 2013): 1. Šetření o stavu lesa, 2. rozbor vývoje lesního hospodářství (řeší se na úrovni vlády a ministerstev), 3. zpracování zásad hospodaření v lesích, které formou doporučení obsahují rozsah usměrnění rozvoje LH k žádanému stavu, řeší MZe, 4. přenos zásad hospodaření v lesích z národní úrovně na oblastní úroveň (oblastní/územní usměrnění rozvoje LH), formou doporučení řeší MZe a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), 5. přenos z oblastní úrovně do úrovně porostní. Z dané situace jsou patrné tři plánovací úrovně: 1. Národní, je formulována státní lesnickou politikou a legislativou, 2. oblastní, je náplní OPRL, nebo plánů péče o národní parky, 3. lokální, je náplní LHPO, plánů péče o NP a dalších ZCHÚ, územně analytických podkladů. OPRL po roce 2018 Obsah oblastních plánů po roce 2018 bude i nadále podporovat multifunkční lesní hospodářství. Integrovaný přístup směrem k rozdílným kategoriím lesů s ohledem na přírodní podmínky bude založen na lesnicko-typologických jednotkách. Charakteristiky lesnicko-typologických jednotek jsou základním zdrojem informací jak pro podrobné hodnocení lesních stanovišť, tak i pro vyjádření dalších funkčních potenciálů lesů (MANSFELD et HRUBAN, 2015). Integrace funkcí lesa je v prvé řadě řešena s ohledem na podporu principu bezpečné produkce, protože jen tímto způsobem je možné prakticky naplnit zásady trvale udržitelného obhospodařování lesů. V tomto případě OPRL hodnotí potenciální produkci a míru ekologických účinků lesních stanovišť na lesní porosty, které ovlivňují ekonomiku pěstování lesů a existenci lesních porostů. 3 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP) je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) a byl schválen usnesením vlády ze dne 16. ledna 2017 č. 34. Akční plán je strukturován podle projevů změny klimatu, a to z důvodu významných mezisektorových přesahů jednotlivých projevů změny klimatu a potřeby meziresortní spolupráce při předcházení či řešení jejích negativních dopadů. 4 Strategie regionálního rozvoje ČR

15 OPRL poskytnou široké spektrum informací, které ovlivňují tyto procesy (MANSFELD, KŘÍSTEK et HRUBAN, 2013): 1. Přenos principů státní lesnické politiky (uplatnění zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů) v regionální oblasti při tvorbě lesních hospodářských plánů a v krajinném inženýrství. 2. Zpřístupnění údajů o lesích; tj. soustředěných, hospodářsky a ekosystémově využitelných informací o stavu lesů pro potřeby státní lesnické politiky a poskytování podkladů pro rozhodovací a regulační procesy. Obr. 1. OPRL jsou komplexním dílem, protože z hlediska plánování zahrnují dva základní procesy plán a jeho zpětnou vazbu monitoring. Zdroj: Koncepce oblastních plánů rozvoje lesů po roce 2018 První proces reprezentuje uplatnění principů státní lesnické politiky tok informací ze státní úrovně do regionů. Rámcové cíle a základní hospodářská doporučení musí brát v úvahu řádově stoletý produkční cyklus lesních porostů a pomalejší odezva dlouhověkých dřevin na hospodářské zásahy vyžaduje udržet jejich návaznost při obhospodařování lesů. Druhý proces představuje tok informací o stavu lesů z regionální úrovně směrem k státní výkonné moci. Lze jej označit jako odezvu na státní lesnickou politiku s cílem poskytnout aktuální informace o zájmovém území. Tento koncept vyžaduje průběžnou údržbu dat OPRL v datovém skladu ÚHÚL za účelem sledování vývoje (dynamiky změn) v lesích. Studium lesních ekosystémů vychází především z rozboru jeho složek (MÁLEK, 1983). Ekosystémové pojetí lesů je založeno na pochopení příčinných souvislostí v přírodě při volbě vhodného způsobu obhospodařování porostů. Tento způsob managementu lze chápat jako uplatnění diferencovaných způsobů hospodaření se zřetelem na přírodní podmínky, při kterém se zohledňuje funkční zaměření lesních porostů. Ekosystémové analýzy přináší hodnotné znalosti, které jsou v tomto případě vztaženy na ukazatele a kritéria třídimenzionálního modelu polyfunkčního obhospodařování lesů (MANSFELD, KŘÍSTEK et HRUBAN, 2013) prostřednictvím pilířů trvale udržitelného obhospodařování lesů. Produkční pilíř zahrnuje produkční funkce lesů. Na lesní porosty je nahlíženo předně jako na zdroj suroviny. Také obsahuje téma bezpečné produkce lesů, kterým navazuje na následující pilíř. Ekologický pilíř zastupuje naplnění lesnických funkcí s významnými prvky pro ochranu lesního stanoviště a přírodních ekosystémů, včetně podpory biodiverzity a v neposlední řadě problematiku klimatické změny. Sociální pilíř navazuje na předchozí pilíř managementem ochrany přírody v lesích a dále zahrnuje užitky lesa významné pro společnost; lesy jsou využívány k rekreaci, k podpoře léčby nemocných, ke studijním účelům, pro účely armády a policie a pod. Navazující syntéza získaných poznatků pomáhá odhalovat klíčové vztahy a jevy související s obhospodařováním lesů, jichž je zapotřebí pro prognózu, případně modelování. Význam a přínos OPRL je založen na pochopení relací mezi produkčním, ekologickým a sociálním pilířem v LH prostřednictvím indikátorů a ukazatelů oblastních plánů. Následně lze nabídnout informace nové znalosti včetně doporučení. Tento proces lze popsat takto: DATA=>INFORMACE=>ZNALOST=>DOPORUČENÍ Při současném množství dat a informací se musí posuzovat a třídit údaje za účelem jaký je poptáván. V průběhu jejich zpracování je lze přeměnit ve znalost, která je základem pro formulaci vhodného doporučení. Zpracování aktualizovaných témat OPRL prostřednictvím pilířů doposud nebylo realizováno. Tento přístup má za cíl indikátory, kritéria a ukazatele v oblastních plánech uspořádat v intenci konceptu trvale udržitelného obhospodařování lesů (MANSFELD et HRUŠKA, 2013). Kromě zpřehlednění výstupů oblastních plánů uživatelům, např. souhrnná zpráva za příslušnou PLO, lze hodnotit relace analyzovaných dat mezi sebou. Toto porovnání je možné v rámci jedné PLO anebo Praha

16 napříč přírodními lesními oblastmi. Opakované zpracování souhrnných zpráv po určité době přinese možnost posouzení změn v časových řadách a sledování trendů v LH. Operacionalizace dat OPRL kombinuje přístup matematicko-statistického zpracování dat se znalostmi experta specialisty OPRL. Pro veškeré ukazatele a indikátory oblastních plánů (hodnocení stanoviště, ochrana lesů, funkce lesů a zpřístupnění lesů) byl zvolen systém jednotného hodnocení výsledků na škále jedna až sedm s vizualizací prostřednictvím paprskovitých grafů (Obr. 2). Obr. 2 Paprskovitý graf posouzení pilířů udržitelnosti - produkční pilíř (modrá výseč), ekologický pilíř (zelená výseč), sociální pilíř (oranžová výseč). Stanovení hodnoty indikátoru v daném kritérii je nazýváno operacionalizací. Jednička znamená nejhorší a sedmička nejlepší, respektive ideální stav, případně nejnižší anebo nejvyšší vliv sledovaného ukazatele v OPRL. Obdržené hodnoty ukazatelů, kritérií a indikátorů OPRL indikují reálný stav jako důsledek způsobu obhospodařování lesů. Informace tohoto druhu jsou podkladem pro definování a naplnění principů státní lesnické politiky. Rovněž posilují význam OPRL jako plánovacího dokumentu. Indikátory uplatňované v důležitých plánovacích procesech (například v rámci strategických plánů rozvoje regionu) lze aplikovat jako kontrolní nástroj pro vyhodnocení účinnosti a úspěšnosti realizovaných opatření. Závěr Požadavky kladené na OPRL vyplývají z konceptu trvale udržitelného hospodaření v lesích. OPRL jsou zaměřeny na témata LH, která souvisí s bezpečnou a trvalou produkcí lesů, se zlepšením stavu a ochrany lesů, se zachováním a zlepšením biologické rozmanitosti v lesích, se zmírněním dopadů změn klimatu a se zabezpečením zvýšených požadavků na plnění mimoprodukčních funkcí lesa s podporou polyfunkčního využití lesů. Posláním oblastních plánů je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejných a vlastnických zájmů v lesích. Toho lze dosáhnout nalezením odpovídající podpory jednotlivých funkcí lesů. OPRL jsou zaměřeny na vytvoření objektivních podkladů pro rozhodovací procesy státní správy, samosprávy, pro tvorbu strategických (koncepčních) dokumentů nejen pro LH a jsou uplatněny při podrobném plánování především při tvorbě a schvalování LHPO. V případě OPRL se jedná 16

17 o jediný zdroj informací o lesích ČR, který v souvislém zobrazení poskytuje systematicky utříděné informace o lesích z pohledu jejich produkce, ekologie a sociálního významu. Tyto podklady podpoří ekonomickou prosperitu vlastníků lesů a přispějí k zajišťování společností očekávaného spektra lesnických ekosystémových služeb. Literatura MÁLEK, J. 1983: Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biogeocenologie lesa. Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků, Vojenský zeměpisný ústav, Praha, 237 s. MANSFELD, V., HRUŠKA, L., 2013: Kritéria a indikátory oblastních plánů rozvoje lesů. Lesnická práce, roč. 92, č. 10, s MANSFELD, V., KŘÍSTEK, Š., HRUBAN, R., 2013: Koncepce oblastních plánů rozvoje lesů po roce Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 28 s. (interní dokument ÚHÚL). Mansfeld, V., Hruban, R., 2015: Oblastní plány rozvoje lesů a jejich význam. Lesnická práce, roč. 94, č. 5, s ÚHÚL, : Oblastní plány rozvoje lesů: Jednotlivé separáty pro 41 PLO. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 41 sv. ÚHÚL, 2008: Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 76 s., ISBN ÚHÚL, 2008: Národní lesnický program pro období do roku Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 19 s., ISBN ÚHÚL, 2013: Závěry a doporučení koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 40 s., ISBN Vyhláška č. 83 ze dne , o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 1996, částka 28, s Zákon č. 289 ze dne , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). In: Sbírka zákonů, Česká republika. 1995, částka 76, s Praha

18 Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému Václav Zouhar Anotace Lesnicko-typologický klasifikační systém, dříve známý jako Typologický systém ÚHÚL, byl vytvořen v 70. letech 20. století Ing. Eduardem Průšou a Ing. Karlem Plívou. Od té doby byl používán v praxi pro tvorbu lesních hospodářských plánů. Jeho autoři na konci svého profesního působení na ÚHÚL vyzvali své následovníky k revizi celého systému na podkladě dat z terénních lesnicko-typologických ploch, kterých bylo v lesích tehdejší ČSR založeno téměř 40 tisíc. Po roce 2000 byla tato data shromážděna a byla vytvořena rozsáhlá databáze lesnické typologie. Lesničtí typologové následně na základě těchto dat vypracovali oblastní typologické elaboráty a začali pracovat na úpravách. Návrh úprav byl odborné veřejnosti představen na odborné konferenci v roce 2012, která se zabývala otázkami použití a dalšího rozvoje lesnické typologie. Závěry konference potvrdily zájem odborné veřejnosti na dalším rozvoji systému a proto byly navrženy úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému, které budou aplikovány do praxe prostřednictvím aktualizovaných oblastních plánů rozvoje lesů. Důvody změn lesnicko-typologického klasifikačního systému (LTKS) Důvody ke změnám v LTKS zaznívaly v podstatě od doby vzniku LTKS a všechny pak byly znovu připomenuty na konferenci, která se konala v roce 2012, a její téma bylo: Rozvoj lesnické typologie a její užití v lesnické praxi. Všechny tyto důvody lze shrnout do 3 základních oblastí: a) Pokrok v poznání přírodního prostředí a vývoj v přírodních vědách od doby vzniku LTKS, zejména v návaznosti na klasifikaci biotopů České republiky a probíhající změny přírodních podmínek. b) Vývoj LTKS na základě vyhodnocení výsledků zpracování oblastních typologických elaborátů (OTE), v kterých bylo vyhodnoceno téměř 50 tisíc lesnicko-typologických terénních zápisů, a kvalitativně na základě terénních a analytických dat byly výrazně zpřesněny charakteristiky lesních typů. c) Výzvy ke změnám dala celá řada vědeckých pracovníků včetně autorů systému, pracovníků lesního provozu a samotní lesničtí typologové, kteří s LTKS pracují nejvíce. Změny LTKS na úrovni lesního typu Nejvýznamnější změny byly provedeny na úrovni základní jednotky LTKS, tedy lesního typu. Lesní typy nebyly dosud v mnoha případech (jak v označení, tak v obsahové náplni) porovnatelné mezi jednotlivými přírodními lesními oblastmi (PLO). Na úrovni lesního typu se pracovalo s tzv. oblastní variantou. Vytvoření databáze lesnické typologie, vypracování OTE a jejich následné podrobné vyhodnocení umožnily sjednotit lesní typy v rámci každého souboru lesních typů (SLT) tak, aby jejich označení a obsahová náplň byly platné v kterékoliv PLO. Bylo zavedeno nové pojmenování lesních typů. Název lesního typu sestával dosud z názvu SLT, který byl doplněn názvem charakteristického druhu bylinné nebo travinné vegetace, který svými vlastnostmi vhodně charakterizoval vlastnosti lesního typu v souboru, např. v SLT 4K kyselá bučina byly mimo jiné tyto lesní typy: metličková, mechová a šťavelová. Metličkový typ, podle metličky křivolaké představoval typické (modální) stanoviště v rámci SLT 4K, mechový typ (podle typicky vysokého podílu mechů) představoval chudší stanoviště a šťavelový typ podle šťavele kyselého představoval v rámci SLT 4K bohatší stanoviště. Protože často docházelo k chybným interpretacím mezi názvy lesních typů a jejich vlastnostmi, byla navržena změna, kdy v názvu lesního typu se místo jména rostlinného druhu dává přímo označení ekologické varianty lesního typu v rámci SLT. Nově tedy na příkladu 4K najdeme lesní typy modální, chudší nebo bohatší. Výhodou tohoto pojmenování je snadná orientace mezi lesními typy v rámci SLT a také jednotné číslování těchto variant ve většině SLT. Jednotně pojmenované lesní typy doplňují ještě tzv. specifické lesní typy, to jsou takové, které se svými ekologickými vlastnostmi výrazně odlišují od běžných typů např. hadcový, stržový, histický apod. Jednotné číslování se podařilo zavést u 153 SLT z celkových 184 SLT tj. 83 %. U zbylých 17 % SLT je více specifických lesních typů než dva a tudíž zde nemohlo být jednotné číslování zavedeno. 18

19 Změny LTKS na úrovni vyšších jednotek a) Přidání SLT 1F a 2F vychází z upraveného pojetí celé edafické kategorie F středně bohatá, kamenitá stanoviště (bez ohledu na sklon svahu) a zohledňuje trofickou diferenciaci kamenitých stanovišť v 1. a 2. lesním vegetačním stupni (LVS). b) Odstranění SLT 1W po vyhodnocení OTE byla jednotka shledána nadbytečnou, v praxi nebyla při mapování používána. c) Sloučení SLT 1U s SLT 1L (sloučení měkkého a tvrdého luhu v nížinách) tak, aby byl zachován stejný postup členění lužních stanovišť v celé edafické kategorii L, kde ve vyšších polohách (v rámci vyšších LVS) edafická kategorie L obsahuje společenstva jak měkkého, tak tvrdého luhu. Soubory 1L a 1U byly systematickou výjimkou. d) Přidání SLT 1R vymezení olšových společenstev na rašeliništích (slatinách) s mocností humolitu větší než 50 cm, stejně jako u ostatních jednotek edafické kategorie R. Dříve byla tato stanoviště řazena do SLT 1T a 1G. e) Přidání SLT 4L pro podchycení specifických (kamenitých) podhorských lužních stanovišť, a SLT 7L pro podchycení specifických stanovišť a fytocenóz horských luhů. Tyto SLT byly zavedeny pro přesnější klasifikaci lužních stanovišť, která nebylo možné klasifikovat do stávajících jednotek edafické kategorie L nebo U. f) Přidání SLT 4T původní SLT 5T byl rozdělen na soubory 4T a 5T z důvodu podrobnější diferenciace trvale podmáčených chudých stanovišť středních poloh, obdobně jako v příbuzné edafické kategorii G. g) Po vyhodnocení OTE bylo SLT 7B překlasifikováno na SLT 6B a SLT 8A bylo překlasifikováno na SLT 7A. h) Přidání SLT 10Z stanoviště vysokohorského primárního bezlesí charakteru arktoalpinské tundry. Alpínský vegetační stupeň byl na území ČR vylišen a popsán už prof. A. Zlatníkem, který je autorem vegetační stupňovitosti používané v lesnicko-typologickém klasifikačním systému. Jeho koncepci vegetačních stupňů převzali také autoři Ing. Průša a Ing. Plíva, kteří jeho koncept mírně upravili. V jejich publikacích je při popisu vegetačních stupňů na území ČR také popisován alpínský vegetační stupeň, ale prakticky nebyl mapován, protože alpínské bezlesí nebylo z hospodářského hlediska předmětem zájmu. Později byla tato stanoviště mapována v rámci 9. LVS, přestože jeho charakteristice neodpovídají. Protože lesnicko-typologický klasifikační systém není dnes využíván pouze pro tvorbu oblastních plánů rozvoje lesů a lesních hospodářských plánů a osnov, ale je používán i pro návrh managementových opatření v ochraně přírody, nebo je používán jako srovnávací platforma výzkumných experimentů a pozorování, je smyslem zavedení alpínského stupně především snaha o co nejpřesnější systematiku přírodních stanovišť v ČR s návazností na obdobné klasifikační systémy. Zejména se jedná o návaznost na klasifikaci biotopů ČR, kde SLT 10Z odpovídá stanovištím kódu A1 až A6, a dále o návaznost na geobiocenologický systém, kde SLT 10Z odpovídá společenstvům 9. alpínského vegetačního stupně. Závěr Všechny změny v lesnicko-typologickém klasifikačním systému byly prováděny s cílem dosažení jeho zpřesnění a vyšší vypovídací schopnosti z hlediska pestrých přírodních podmínek v ČR. Jakkoliv se zdají některým uživatelům LTKS zbytečné, je třeba si uvědomit, že v době vzniku byl LTKS používán pouze pro tvorbu lesních hospodářských plánů a osnov. V současnosti je ale rozsah použití širší. Kromě toho, že je klíčovým podkladem pro speciální průzkumy OPRL (ochrana, funkce a zpřístupnění lesů), je LTKS používán následovně: je jako součást lesních hospodářských plánů a osnov podkladem pro stanovení hospodářských opatření, provozních a produkčních cílů, poskytuje podklady pro oceňování lesních pozemků (podle 12 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku), je podkladem pro přidělování dotací na hospodaření v lesích (příloha č. 9 k zákonu o státním rozpočtu), je podkladem pro hodnocení funkcí lesních ekosystémů, je používán jako srovnávací báze při výzkumu lesních ekosystémů, je nezbytný při zalesňování nelesní půdy pro stanovení vhodné druhové skladby nového lesního porostu, slouží jako podklad pro rozhodování orgánů státní správy lesů a státní správy ochrany přírody, je podkladem pro managementová opatření v chráněných územích. Aplikační použití LTKS je v současnosti mnohem širší než v době jeho vzniku. To je důvodem, proč je třeba udržovat LTKS v podobě, která bude co nejlépe vyhovovat rozsahu měnících se přírodních podmínek v ČR a okruhu uživatelů, kteří LTKS používají pro různé účely. Proto byly navrženy dílčí úpravy systému, který za téměř 50 let svého používání prokázal svoji potřebnost a opodstatněnost. Aktuálně se jedná o poskytnutí podkladů pro realizaci adaptačních opatření v reakci na extrémní projevy klimatické změny - především v problematice vodou ovlivněných stanovišť a v neposlední řadě úprava dřevinné skladby, včetně podpory druhové pestrosti v lesích. Praha

20 Dřevinná skladba Václav Zouhar Anotace Dřevinná skladba je nejdůležitější charakteristikou lesního porostu, která udává výčet dřevin a jejich vzájemné zastoupení v porostu. Definování dřevinné skladby se vždy odvíjí od cílů a funkcí, které má porost plnit a od prostorového měřítka. Ve vyhlášce č. 83/1996 Sb. je dřevinná skladba porostů definována pouze rámcově, protože parametry dřevinné skladby zde musí být dostatečně generalizovány za území celého státu. Tato druhová skladba porostů se stala přirozeně významným objektem připravované novelizace vyhlášky a oblastních plánů rozvoje lesů, a to zejména s ohledem na změny klimatických podmínek a související problémy s kalamitními výskyty abiotických i biotických činitelů, které zejména v posledních 20ti letech významně zasáhly do lesnického sektoru. Vyhláška č. 83/1996 sb. a návrh na její novelizaci z pohledu dřevinné skladby Současná vyhláška řeší ve své příloze č. 4 vymezení cílových hospodářských souborů (CHS) a k nim připojuje doporučení k druhové skladbě porostů. Druhová skladba porostů je ve vyhlášce definována jako: Doporučená cílová druhová skladba dřevin v mýtním věku diferencovaná dle cílových hospodářských souborů, která je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů optimální. Skladba je definována pomocí dřevin základních, melioračních a zpevňujících (MZD) a dřevin přimíšených a vtroušených. Jednoznačné definice těchto kategorií vyhláška neuvádí, autoři vyhlášky zřejmě předpokládali obecnou znalost těchto termínů spojených s pěstováním lesů nebo hospodářskou úpravou lesů. Jako velmi problematické se z dnešního pohledu jeví použití zkratek dřevin, které v sobě spojovaly často druhy s odlišnými ekologickými vlastnostmi. Asi nejvýraznějším příkladem je použití zkratky DB souhrnně pro dub letní a dub zimní, nebo zkratky JV pro javor mléč a javor klen. Do značné míry tím autoři vyhlášky ztížili použitelnost tohoto materiálu, protože takto vytvořené zkratky mohou vést k chybným přiřazením jednotlivých druhů ke konkrétnímu stanovišti. Což z hlediska ekologických nároků dřevin může být fatální např. při záměně dubu letního dubem zimním na výrazně oglejeném nebo podmáčeném stanovišti. Návrh novely přílohy č. 4. vyhlášky byl zpracován s cílem odstranit zjevné slabiny popsané výše a na základě zkušeností s aplikací v lesnickém provozu navrhnout další změny, které by zvýšily použitelnost přílohy vyhlášky. Skladba porostů je definována pouze částečně (rámcově) a obsahuje tyto položky: dřeviny základní cílové (DZC), dřeviny základní přípravné (DZP) a dřeviny meliorační a zpevňující (MZD). a. Dřeviny základní cílové - jsou definovány jako stanovištně vhodné dřeviny, případně jedna dřevina, které mají v lesním porostu rozhodující význam z hlediska optimálního plnění stanovených funkcí lesa. Tvoří základ doporučené cílové druhové skladby dřevin uváděné v oblastních plánech rozvoje lesů (OPRL). Nejvýznamnějšími rozdíly mezi současnou vyhláškou a návrhem novely je zařazení dubu letního a zimního mezi základní dřeviny ve středních polohách, v současné vyhlášce nebylo s duby jako hlavní dřevinou ve středních polohách uvažováno, a zároveň omezení použití smrku ztepilého. Toto omezení není na první pohled patrné, neboť je vyjádřeno touto poznámkou: Pěstování smrku ztepilého jako základní cílové dřeviny je s ohledem na možnou změnu klimatu na stanovištích 4. lesního vegetačního stupně (LVS) rizikové a na stanovištích 3. lesního vegetačního stupně velmi rizikové. Toto omezení je pak aplikováno na úrovni návrhu cílových druhových skladeb pro oblastní plány rozvoje lesů, kdy je podíl smrku ztepilého výrazně omezen oproti současnému stavu. b. Dřeviny základní přípravné - jsou definovány jako dřeviny s vhodnými ekologickými vlastnostmi pro přípravu stanoviště, dočasně pěstované na plochách po kalamitních těžbách v lesích nebo na zemědělských půdách při prvním zalesnění, za účelem přípravy těchto stanovišť na obnovu základními cílovými dřevinami. Zavedení přípravných dřevin je reakcí zejména na potřebu mít k dispozici vhodný nástroj pro obnovu lesních porostů na rozsáhlých kalamitních holinách, které jsou obtížně zalesnitelné z hlediska jejich rozlohy a časové náročnosti obnovy lesa po kalamitě. Seznam těchto dřevin pro jednotlivé CHS provedli pracovníci Výzkumného ústavu 20

21 lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. (VÚLHM) na základě vlastních vědeckých prací a dostupných literárních pramenů. Nejvíce diskutovanou dřevinnou, která je schopna plnit role přípravné dřeviny je samozřejmě smrk ztepilý. Na jeho ekologické vlastnosti a zejména pionýrské schopnosti je často ve světle kalamit rozsáhlých smrkových monokultur zapomínáno. c. Dřeviny meliorační a zpevňující jsou dřeviny, které plní v lesních porostech funkci meliorační, zpevňující nebo obě funkce současně. Při revizi výčtu MZD byla výchozím materiálem publikace VULHM (Kacálek, Mauer, Podrázský, Slodičák et al, 2017) a byly také zohledněny provozní zkušenosti z lesního provozu. Jejich výčet byl oproti současné vyhlášce rozšířen o celou řadu dřevin. MZD byly doplněny nejvíce dřevinami, které se přirozeně na daných typech stanovišť vyskytují jako přimíšené a vtroušené, neboť v současné vyhlášce byly tyto dřeviny často opomíjeny. Součástí MZD jsou v návrhu novely (stejně jako v současné vyhlášce) i dřeviny označované jako geograficky nepůvodní. Z návrhu novely vyhlášky byl odstraněn seznam dřevin přimíšených a vtroušených. Důvodem je skutečnost, že tento výčet dřevin byl ve stávající vyhlášce značně omezený z pohledu všech stanovištně vhodných dřevin. Vymezení druhové skladby porostů ve vyhlášce je pouze stanovením rámců, které musí mít celostátní platnost, což je důvodem poměrně vysoké generalizace některých údajů vztahujících se k dřevinné skladbě. Podrobnější vymezení cílové druhové skladby porostů je pak provedeno s ohledem na lokální přírodní podmínky a současný stav lesních porostů přímo v oblastních plánech rozvoje lesů. Oblastní plány rozvoje lesů V OPRL je dřevinná skladba již s ohledem na konkrétní přírodní lesní oblast (PLO) definována výrazně podrobněji. Rámec PLO již dovoluje diferencovat přístupy k dřevinným skladbám jak z pohledu konkrétních přírodních podmínek, tak z pohledu aktuálního stavu lesa. V OPRL pracujeme s těmito dřevinnými skladbami: 1) Přirozená druhová skladba (PDS) je vytvořena jako rekonstruovaná dřevinná skladba přirozených lesních společenstev, která by se v daných přírodních podmínkách vyvinula bez zásahů člověka. V lesním hospodářství byly dosud používány nejčastěji přirozené skladby rekonstruované K. Plívou a E. Průšou. Pro potřeby lesnické typologie a OPRL provedli lesničtí typologové revizi těchto skladeb a na základě rešerší literatury je doplnili zejména o přimíšené a vtroušené dřeviny. 2) Cílová druhová skladba (CDS) představuje doporučené zastoupení dřevin v mýtním věku, které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů optimální. CDS je konstruována v rámcovém plánování pro hospodářské soubory resp. porostní typy těchto hospodářských souborů v dané PLO, v podrobném plánování při obnově lesních hospodářských plánů a osnov je aplikována pro konkrétní porosty lesního majetku. Pro OPRL byly dosavadní CDS (Plíva, 2000) revidovány a přepracovány s těmito kritérii: Vyloučit smrk ztepilý z hospodaření v nižších polohách a omezit hospodaření se smrkem ve středních polohách. Ve středních polohách byl smrk omezen ve 3. lesním vegetačním stupni (LVS) do 30 % zastoupení a ve 4. LVS do 40 % zastoupení, s tím, že je doporučováno pro pěstování smrku vybírat mikroklimaticky vhodná stanoviště inverzní polohy, údolní stanoviště, stinné expozice. Byly rozpracovány CDS s duby jako hlavní dřevinnou pro CHS ve středních polohách. Byl kladen důraz na druhově bohatší porosty, a proto byly CDS navrhovány se širším spektrem stanovištně vhodných dřevin, než tomu bylo dosud. 3) Současná druhová skladba (SDS) vyjadřuje aktuální zastoupení dřevin v porostech, které je počítáno z dat souhrnných lesních hospodářských plánů. 4) Odvozená druhová skladba (ODS) představuje agregované zastoupení dřevin, které umožňuje bilanci a odhad trendu ve vývoji dřevinné skladby. Její hodnoty jsou především podkladem pro zhodnocení dopadů formulovaných v dané PLO. Vychází z CDS ovšem z hlediska své konstrukce agregace v RSH na PCHS se v reálných porostech nevyskytuje. Toto odvozené zastoupení je počítáno z CDS pomocí přepočtů plošného zastoupení jednotlivých HS, nebo vyšších hospodářských a územních jednotek. Tato skladba také umožňuje porovnání druhové skladby za jednotky, jako jsou CHS, PLO nebo celá Česká republika. Závěr Z hlediska naplnění zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů je stanovení cílové druhové skladby klíčovým momentem. V případě rámcového plánování v OPRL je upřesněn obsah vyhlášky v regionálních přírodních podmínkách PLO. Při sestavení CDS pro konkrétní porost je potřeba respektovat nejen přírodní podmínky (dané prostřednictvím CHS Praha

22 a jeho podsouborem) a současný stav porostu, ale především cíle hospodaření vlastníka lesa, které mohou být různé. Od čistě produkčních, zaměřených na maximální dřevní produkci až po cíle environmentální, zaměřené např. na biodiverzitu, podporu rekreačních funkcí apod. Rovněž je nutné připomenout, že úprava CDS a podpora biodiverzity v lesích jsou významná adaptační opatření v reakci na extrémní projevy klimatické změny. Je velmi obtížné odhadnout její negativní dopad v dlouhodobém horizontu v souvislosti s produkční dobou lesních porostů. Tyto skutečnosti komplikují stanovení obecně platných doporučení pro druhovu skladbu lesů. Za těchto okolností se navazuje na závěry a doporučení NLP 2 (ÚHÚL, 2013), které byly konkretizovány v průběhu tvorby Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu 1. V procesu dynamicky měnících se strategických (koncepčních) dokumentů mající vliv na obhospodařování lesů bylo přistoupeno k rámcovému návrhu druhových skladeb jako kompromisu mezi protichůdnými požadavky na funkci lesních porostů v České republice. Tyto lze stručně charakterizovat jako paralelní snahu o maximalizaci produkčních a environmentálních funkcí lesů na daném stanovišti. Tak jako u řady jiných kompromisních řešení nemusí současné návrhy rámcového vymezení druhových skladeb daných vyhláškou nebo OPRL naplňovat představy a cíle všech vlastníků lesů. Literatura Kacálek, D., Mauer, O., Podrázský, V., Slodičák, M. a kol., 2017: Meliorační a zpevňující funkce lesních dřevin. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady, 300 s. MZe ČR, 2016: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce Ministerstvo zemědělství, Praha. Simon J., Kadavý J., Macků J., 1998: Hospodářská úprava lesů. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 1998, 256 s. Plíva K., 2000: Trvale udržitelné obhospodařování lesů podle souborů lesních typů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. ÚHÚL, 2013: Závěry a doporučení koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 40 s., ISBN Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů. In: Sbírka zákonů, Česká republika, částka 28, s Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP) je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) a byl schválen usnesením vlády č. 34 ze dne 16. ledna Akční plán je strukturován podle projevů změny klimatu, a to z důvodu významných mezisektorových přesahů jednotlivých projevů změny klimatu a potřeby meziresortní spolupráce při předcházení či řešení jejích negativních dopadů. 22

23 Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění VRATISLAV MANSFELD, Štěpán Křístek Anotace Rámcové směrnice hospodaření jsou klíčovým výstupem oblastních plánů rozvoje lesů. Shrnují výsledky z rozboru stavu lesů z ekosystémových analýz a strukturovaným způsobem uplatňují doporučení a návrhy opatření z pohledu základních pilířů trvale udržitelného hospodaření v lesích. Obsahují důležité informace, které podporují trvale udržitelné obhospodařování lesů. Základní hospodářská doporučení rámcové směrnice hospodaření upřesňují, upravují a doplňují doporučení podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 83/1996 Sb. v konkrétních regionálních podmínkách; zohledňují zájmy vlastníků, potřeby společnosti a dalších subjektů. Jsou koncipována tak, aby obhospodařování lesních porostů bylo ekonomicky efektivní, přitom podpořilo biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesů. Zároveň jsou brány v úvahu oprávněné veřejné zájmy. Pochopení odborného obsahu rámcové směrnice hospodaření ve smyslu doporučení a odborného rámce je rozhodující při jejich správné aplikaci v podmínkách konkrétních lesních porostů. Úvod Extrémní projevy klimatické změny (KZ) mění přístup k obhospodařování lesů. Dynamika změn v oblasti životního prostředí a nárůst společenské poptávky po lesnických ekosystémových službách zesilují aktuálnost řešených problémů v lesním hospodářství (LH). Jedná se především o realizaci adaptačních opatření v reakci na KZ (např. Novák et al. 2017; Hlásný et al., 2016). V tomto procesu jsou významná doporučení a opatření formulovaná prostřednictvím oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) 1. Doporučení formulovaná v OPRL podporují principy trvale udržitelného obhospodařování lesů, při kterém se klade důraz na bezpečnou produkci, stabilitu a biodiverzitu lesních porostů. Základní hospodářská doporučení zpracovaná ve formě tzv. rámcových směrnic hospodaření (RSH) vycházejí ze zmocnění v 31, odst. 7 zákona č. 289/1995 Sb., 3, písm. f vyhlášky č. 84/1996 Sb. a především z vyhlášky č. 83/1996 Sb. včetně jejích příloh, resp. z návrhu nové právní úpravy vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů (Tomášek, 2018). Pro jednotlivé hospodářské soubory (HS), jsou RSH zpracovány diferencovaně podle stanoviště (přírodních podmínek), funkčního zaměření, druhové skladby a stavu lesních porostů dané přírodní lesní oblasti (PLO) 2. Tvoří stěžejní podklad pro tvorbu děl hospodářské úpravy lesů. RSH lze rovněž pokládat za zásady správné praxe, po kterých je poptávka nejen v souvislosti se zmíněnou KZ. Za připomenutí stojí porovnání s okolními státy. V zemích Evropské unie lze nalézt různé modely dokumentů zaměřených obdobně, jako jsou OPRL u nás. Jejich závaznost je proměnlivá, přičemž převažující formu je těžké určit. Lze pozorovat trend, při kterém klesá závaznost hospodářských plánů na úrovni našich lesních hospodářských plánů (LHP) a roste význam rámcových směrnic. 1 Odezva na usnesení vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2017, o Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, na měnící se přírodní podmínky v důsledku klimatické změny formou uplatnění novelizovaných ve vyhlášce o OPRL základních hospodářských doporučení pro cílové hospodářské soubory včetně těch nezbytných pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. 2 Charakter PLO se projevuje především v zastoupení určitých dřevin a v jejich potenciální produkci; ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám odolností, růstem a kvalitou, z podstatné části i stávajícím stavem lesních porostů (Plíva et Žlábek, 1986). Praha

24 Obsah rámcových směrnic hospodaření oblastních plánů Obsah RSH v OPRL v prvé řadě vyplývá z vyhlášky č. 83/1996 Sb. ze dne : oblastní plán stanoví pro přírodní lesní oblasti rámcové zásady hospodaření. Oblastní plán je podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Podobným způsobem jsou OPRL koncipovány v chystané novele této vyhlášky (Tomášek, 2018) a lze konstatovat, že předkládaná právní úprava oblastních plánů: respektuje systém diferenciace při zpracování oblastního plánu jsou v dané přírodní lesní oblasti vymezeny hospodářské soubory (HS) jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. HS jsou stanoveny v rámci cílových hospodářských souborů (CHS) charakterizovaných přírodními podmínkami (aplikace lesnicko-typologických jednotek), připouští možnost tvorby tzv. podsouborů CHS. Jejich pomocí lze lépe reagovat na místní stanovištní podmínky při zpracování oblastních plánů. V důsledku toho lze v RSH podrobněji nastavit modely vhodného lesnického hospodaření. Takto je možné lépe reagovat při rámcovém plánování na problémy související s KZ s ohledem na regionální přírodní podmínky dané oblasti, zavádí podrobnější způsob označování hospodářských souborů pomocí tzv. indexů (Tomášek, 2018). Rozdělení HS pomocí jejich indexace přinese větší přizpůsobení lesnického hospodaření místním přírodním podmínkám a podrobnější nastavení modelů vhodného lesnického hospodaření. Tvorba oblastního plánu je založena na výsledcích speciálních průzkumů (lesnické typologie, ochrany lesů, funkčního zaměření lesů a dopravního zpřístupnění lesů) v PLO. Lesnická typologie je výchozím podkladem pro trvale udržitelné a stanovišti odpovídající obhospodařování lesů; v tomto případě se vycházelo z aplikace souboru lesních typů (Plíva, 2000), která byla upravena o aktuální poznatky specialistů lesnické typologie. Lesnicko-typologická mapa a charakteristika příslušného lesního typu je důležitým zdrojem informací pro hodnocení lesních stanovišť (Zouhar, 2018b). Výsledky OPRL a potažmo RSH je nutné správně začlenit a následně uplatnit od detailu na úrovni lesních hospodářských plánů a osnov (LHPO) přes úroveň střední oblastní až po nejvyšší na národní (celostátní) úrovni, která je reprezentovaná obecnými principy zakotvenými v legislativě (předně vyhláška č. 83/1996 Sb. a její přílohy) anebo v lesnických politikách a programech. Střední úroveň, ve které se nachází RSH OPRL, je klíčová při jejich aplikaci ať už jako podklad pro podrobné plánování nebo jako dokumenty deklarující konkrétní postupy při realizaci koncepčních záměrů v lesním hospodářství. Informace z RSH je nutno správně přenést do všech úrovní. Přenos informací z oblastního plánu na úroveň lesního majetku, který je na místo přírodních hranic zpravidla vymezen hranicemi umělými (lidskými), má doporučující povahu. Z uvedeného vyplývá, že nelze od RSH OPRL očekávat totéž jako od RSH určených pro podrobné obhospodařování lesů v rámci LHPO. Oba typy směrnic jsou propojeny na základě principu, který respektuje doporučení a rámce oblastních plánů ( 3, písm. f vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Také nelze od RSH očekávat podrobnost, kterou nabízí učebnice pěstování lesů. V tomto případě RSH odkazují na aktuální výsledky odborných aktivit projektů, jejichž výstupem jsou certifikované metodiky 3. Při aktualizaci OPRL bylo stanoveno jako klíčové nalézt optimální detail pro formulaci hospodářských doporučení. Cílem je nastavení vhodné šíře hospodářských rámců, při současném dodržení polyfunkčního poslání lesů a zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů. Příliš široké rámce, které v podstatě umožní realizovat cokoliv, jsou nepatřičné. Na druhou stranu je také nevhodné RSH definovat v příliš úzkých rámcích, které budou omezující např. při schvalování LHP nebo uplatnění dotačních titulů. Na úpravě obsahu RSH úzce spolupracovali specialisté OPRL s pracovníky z Výzkumné stanice v Opočně, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v.v.i. (VÚLHM). Kromě pěstebních doporučení kolegové z VÚLHM poskytli podklady pro zpracování problematiky melioračních a zpevňujících dřevin (Kacálek et al., 2017; Slodičák et al., 2017), cílové dřevinné skladby (Slodičák et al., 2016) a postupech introdukce lesních dřevin (Slodičák et al., 2014). Kromě toho specialisté z ÚHÚL spolupracovali v problematice výchovy a obnovy lesních porostů s ohledem na klimatickou změnu také s emeritním profesorem Ústavu zakládání a pěstění lesů Mendelovy univerzity v Brně prof. Ing. Vladimírem Tesařem, CSc. 3 Např

25 Popis rámcových směrnic hospodaření oblastních plánů RSH představují stěžejní kapitolu OPRL. Lze je formulovat s obecnější platností než dosud, aby měly společnou osnovu pro všechny PLO (obdobně jako Plíva et Žlábek, 1989, kapitola 3). RSH budou uvádět a dále podrobněji rozpracovávat základní hospodářská doporučení. Podle 1, odst. 7 vyhlášky č. 83/1996 Sb. se jedná zejména o: cílovou druhovou skladbu, kterou se rozumí doporučené zastoupení dřevin v mýtním věku, vyjádřené v procentech, které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané přírodní lesní oblasti optimální, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní dobu, další doporučení v poznámce, např. hospodářský tvar. Vytvoření RSH pro jednotlivé cílové hospodářské soubory předchází proces, který zahrnuje ekosystémové analýzy založené na diferenciaci obhospodařování lesů: diferenciaci přírodních podmínek na lesnicko-typologickém základě, diferenciaci stavu porostů na úrovni porostních typů (HS v RSH), diferenciaci funkcí lesa na úrovni funkčních typů, diferenciaci způsobů hospodaření dle přírodních podmínek, stavu lesa a funkčních typů, klasifikaci terénních typů a těžebně-dopravních technologií. RSH budou standardně zpracovány pro les hospodářský a ochranný. RSH pro lesy zvláštního určení budou řešeny odchylkami od RSH pro hospodářský les, které budou průřezově aplikovatelné v každé PLO. Hospodaření (režim) v lesích zvláštního určení je definováno buď pouze obecně (např. ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod), nebo pro jednotlivé lokality ještě následně projektem, nebo plánem péče zpravidla s platností na 10 let (např. zvláště chráněná území, genové základny), nebo jsou jednotlivé případy specifikovány pouze projektem, řádem apod. (např. obory, bažantnice, výzkumné plochy, lázeňské lesy, rekreační lesy). Hospodářsko-úpravnické plánování je založeno v prvé řadě na konfrontaci stavu současných lesních porostů se stavem potenciálním. Při tomto rozboru má zásadní význam správné pochopení dřevinné skladby 4. Následuje formulace doporučení, která strukturou navazují na uspořádání RSH v OPRL 1 (ÚHÚL, ). RSH v OPRL budou členěny na část společnou pro celý CHS a položky specifické pro hlavní porostní typy hospodářské soubory v pojetí oblastního plánu. Následující výčet položek přibližuje obsah RSH jako výsledek pilotního ověření aktualizace OPRL na PLO 40. Výčet položek není definitivní. Výslednou podobu RSH ovlivní stanovisko MZe 5 před započetím procesu základních šetření oblastních plánů. Následně bude možné RSH zejména z pohledu spektra HS a navazujících doporučení ze strany zpracovatele považovat za konečnou. Společná část RSH daného CHS za příslušnou PLO obsahuje informace o: A. VYMEZENÍ CHS A PODSOUBORU CHS (PCHS) poskytuje přehled o lesnicko-typologických jednotkách jednotlivých stanovištních souborů podle návrhu novely vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů: zastoupení příslušných souborů lesních typů, jejich název a výměru za celou ČR a za PLO. Rozloha je udávaná v hektarech pro každý SLT dle zastoupení PCHS (zdroj OPRL). 4 Např. lesnicko-typologické jednotky 3. a 4. LVS se zřetelem na princip předběžné opatrnosti a KZ vyžadují podrobnější analýzu a diferenciaci ve vztahu k pěstování SM na stanovištích s nestejnou mírou ohrožení. 5 Návrh novely vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů počítá s obdobným výčtem základních hospodářských doporučení, jako platná vyhláška č. 83/1996 Sb., který je uveden výše. Praha

26 B. MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCÍCH DŘEVINÁCH (MZD) tabulka udává konkretizovaný výčet melioračních a zpevňujících dřevin dle PCHS v dané PLO a jejich minimální procentní zastoupení podle návrhu novely vyhlášky o OPRL (Tomášek, 2018). C. PŘIROZENÉ DRUHOVÉ SKLADBĚ (PDS) CHS NA ÚROVNI ČR členěné na PCHS, tj. na SLT a jejich části specifické lesní typy (LT); procentuální zastoupení skupin dřevin na základě podkladů lesnické typologie. Představuje zastoupení dřevin rekonstruované přirozené dřevinné skladby. D. SOUČASNÉ DRUHOVÉ SKLADBĚ (SDS) CHS NA ÚROVNI ČR členěné na PCHS (SLT a jejich části specifické LT); byla kalkulována na základě platných LHPO. E. ODVOZENÉ DRUHOVÉ SKLADBĚ (ODS) NA ÚROVNI ČR členěné na PCHS (SLT a jejich části specifické LT). Má význam pro zhodnocení dopadů doporučení formulovaných v OPRL. Podrobněji o dřevinné skladbě pojednává příspěvek Zouhara (2018a). F. GEOGRAFICKY NEPŮVODNÍCH DŘEVINÁCH V PLO informace o výskytu geograficky nepůvodních dřevin v PLO v % (data získaná z LHPO) a závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. G. TERÉNNÍ KLASIFIKACI tabulka uvádí plošné zastoupení technologických typů (dle únosnosti terénu, výskytu překážek a sklonu terénu) na základě možných použitelných prostředků pro vyklizování dřevní hmoty, při minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí (MACKŮ et al., 1992). H. LIMITUJÍCÍCH TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍCH TECHNOLOGIÍCH komentář k omezení techniky a technologických postupů těžby a dopravy dříví danému stanovištními podmínkami s ohledem na uplatnění ekologicky únosných těžebně-dopravních technologií. Položky specifické pro hlavní porostní typy Výčet porostních typů v RSH oblastních plánů je založen na analýze současné druhové skladby a HS používaných při obhospodařování lesních majetků podle výsledků analýzy dat LHPO. Kromě připomenutí legislativních omezení vyplývajících z ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 149/2003 Sb. a vyhlášky č. 83/1996 Sb. (maximální velikost holé seče, povolená max. šířka holé seče, doba zajištění kultur) se jedná o následující doporučení OPRL: 1. Doporučený perspektivní cíl hospodaření 2. Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb 3. Podíl MZD 4. Prioritní MZD 5. Obmýtí 6. Obnovní doba 7. Počátek obnovy 8. Návratná doba 9. Hospodářský způsob 10. Hospodářský tvar 11. Cílová druhová skladba (CDS) a CDS pro zalesnění mimo PUPFL 12. Obnovní postupy 13. Postupy výchovy 14. Adaptační opatření s ohledem na možnou klimatickou změnu 15. Opatření v poškozených porostech 16. Poznámka, v rámci které bude možné další upřesnění z hlediska základních hospodářských doporučení 17. Produkční potenciál porostního typu využití výsledků projektu NAZV č. QJ Diferenciace intenzit a postupů hospodaření ve vztahu k zajištění biodiverzity lesa a ekonomické životaschopnosti lesního hospodářství a výstupů Národní inventarizace lesů. Tyto podklady byly operacionalizovány pomocí indikátorů (MANSFELD et HRUŠKA, 2013) a ukazatelů z analytické textové části OPRL. 26

27 18. Bezpečná produkce porostního typu RSH nabídne pomocí operacionalizace ukazatelů OPRL volbu HS, který se z hlediska bezpečné produkce bude jevit jako potenciálně nejvhodnější. Tato bude založena na porovnání produkčního potenciálu a činitelů ohrožujících porostní typ v daných podmínkách oblasti. Podrobněji viz příspěvek Křístka et al. (2018). Závěr Rámcové směrnice hospodaření jsou klíčovým výstupem oblastních plánů rozvoje lesů. Obsahují základní hospodářská doporučení zpracovaná pro jednotlivé hospodářské soubory, a vytvářejí stěžejní rámcový podklad pro podrobné plánování v dalších dílech hospodářské úpravy lesů. S odkazem na důležitá adaptační opatření v kontextu extrémních projevů KZ v LH se jedná především o úpravu druhové skladby lesních porostů, podporu biodiverzity a zvýšení ekologické stability lesů. RSH v OPRL jsou zpracovány s ohledem na růstové podmínky přírodní lesní oblasti. Kromě toho, že berou v úvahu postoje vlastníků a správců lesů, také zohledňují potřeby společnosti v regionu. Jsou důležitým nástrojem aplikace principů státní lesnické politiky. Jsou vytvořeny s cílem doporučit vhodný způsob obhospodařování lesů tak, aby výsledky hospodaření byly ekonomicky efektivní a šetrné k lesům a mohou být východiskem pro minimalizaci střetů soukromých a veřejných zájmů na lesích. Je nutné správně chápat RSH v OPRL, které jsou zpracovány na úroveň přírodní lesní oblasti a ne konkrétního lesního majetku. Proto nelze očekávat, že RSH oblastních plánů budou po stránce obsahové a formální zcela identické s RSH v LHPO. Z toho důvodu je důležité správně uplatnit doporučení, která mají rámcový charakter vztažený k přírodní lesní oblasti. Při tomto procesu je nutné správně rozumět vyhlášce o oblastních plánech (Tomášek, 2018). OPRL mají prostřednictvím zadání MZe doporučit, jak vnímat koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů na regionální úrovni. Ovšem konečná volba konkrétního postupu je na vlastníkovi lesů, potažmo na odborném lesním hospodáři. V tomto ohledu správci lesů čelí závažné výzvě, jak dokládá hodnocení stavu lesů a v neposlední řadě poptávka po lesnických ekosystémových službách. Poděkování Aktualizace obsahu RSH v pilotním projektu OPRL vznikla ve spolupráci s kolegy z Výzkumné stanice Opočno (VÚLHM, v.v.i.) Ing. Jiřím Novákem, Ph.D. a doc. RNDr. Marianem Slodičákem, CSc., částečně také v rámci řešení projektu NAZV QK Poděkování rovněž náleží Ing. Ladislavu Šimerdovi, Ph.D., řediteli správy lesů Kristiny Colloredo-Mansfeldové za podnětné připomínky nejen k RSH a prof. Ing. Vladimíru Tesařovi, CSc., emeritnímu profesoru pěstování lesů na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy Univerzity v Brně, za doporučení zejména k postupům výchovy a pěstování lesů. Literatura HLÁSNY, T., MARUŠÁK, R., NOVÁK, J., BARKA, I., ČIHÁK, T., SLODIČÁK, M., 2016: Adaptace hospodaření ve smrkových porostech České republiky na změnu klimatu s důrazem na produkci lesa. [Adaptation of forest management in spruce forests of the Czech Republic to climate change with emphasize on forest production]. Certifikovaná metodika, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Strnady, 59 s. Lesnický průvodce 15/2016. ISBN KŘÍSTEK, Š., ZLATNÍK, V., NĚMEJCOVÁ N., 2018: Ochrana lesů a bezpečnost produkce. In: Sborník ze semináře Oblastní plány 2, Česká lesnická společnost, z.s., Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 28. června In prep. Kacálek, D., Mauer, O., Podrázský, V., Slodičák, M. et al., 2017: Meliorační a zpevňující funkce lesních dřevin. [Soil improving and stabilising functions of forest trees]. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v nakladatelství Lesnická práce, Strnady, 300 sp. ISBN MACKŮ, J., POPELKA J., SIMANOV V., 1992: Terénní klasifikace z pohledu ekologizace výrobních procesů v lesním hospodářství. Sborník konference, Technická univerzita Zvolen, MANSFELD, V., HRUŠKA, L., 2013: Kritéria a indikátory oblastních plánů rozvoje lesů. Lesnická práce, roč. 92, č. 10, s MANSFELD, V., HRUBAN, R., 2015: Oblastní plány rozvoje lesů a jejich význam. Lesnická práce, roč. 94, číslo 5. s NOVÁK, J., HLÁSNY, T., MARUŠÁK, R., DUŠEK, D., SLODIČÁK, M., 2017: Využití dubů při adaptaci lesů ČR na změnu klimatu: pěstování a hospodářská úprava lesa. [The use of oaks in forest adaptation to climate change in the Czech Republic: silviculture and forest management]. Certifikovaná metodika, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Strnady, 49 s., Lesnický průvodce 11/2017, ISBN Praha

28 PLÍVA, K., 2000: Trvale udržitelné obhospodařování lesů podle souboru lesních typů. 1. vydání, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 214 s. PLÍVA, K., ŽLÁBEK, I., 1986: Přírodní lesní oblasti ČR. 1. vydání, Praha: SZN, s. SLODIČÁK, M., KACÁLEK, D., MAUER, O., DUŠEK, D.,HOUŠKOVÁ, K., JURÁSEK, A., LEUGNER, J., NOVÁK, J., SOUČEK, J., ŠPULÁK, O., PODRÁZSKÝ, V., ZOUHAR, V., 2017: Meliorační a zpevňující funkce lesních dřevin v CHS borového a smrkového hospodářství. [Soil improving and stabilising functions of forest trees in site complexes of pine and spruce management]. Certifikovaná metodika, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Strnady, 44 s., Lesnický průvodce 7/2017. ISBN SLODIČÁK, M., KACÁLEK, D., MAUER, O., PODRÁZSKÝ, V., HOUŠKOVÁ, K., NOVÁK, J., SOUČEK, J., ŠPULÁK, O., 2016: Rámcové vymezení druhové skladby porostů podle cílových hospodářských souborů. [Framework proposition of species composition according to forest site complexes]. Podklady pro novelu vyhlášky č. 83/1996 Sb. SLODIČÁK, M., BERAN, F., NOVÁK, J., KACÁLEK, D., 2014: Douglaska tisolistá a její místo v lesním hospodářství v ČR. [Douglasfir and its place in the forest management of the Czech Republic]. In: Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR, Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, s. 6 19, ISBN TOMÁŠEK, V., 2018: Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. In: Sborník ze semináře, Česká lesnická společnost, z.s., Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 28. června In prep. ÚHÚL, : Oblastní plány rozvoje lesů: Jednotlivé separáty pro 41 PLO. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 41 sv. Vyhláška č. 83 ze dne o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 1996, částka 28, s Zákon č. 289 ze dne o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). In: Sbírka zákonů, Česká republika. 1995, částka 76, s Zákon č. 149 ze dne 18. dubna 2003 o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin). In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2003, částka 57: ZOUHAR, V., 2018a: Dřevinná skladba. In: Sborník ze semináře, Česká lesnická společnost, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 28. června In prep. ZOUHAR, V., 2018b: Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému. In: Sborník ze semináře Oblastní plány rozvoje lesů 2, Česká lesnická společnost, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 28. června In prep. 28

29 Ochrana lesů a bezpečnost produkce ŠTĚPÁN KŘÍSTEK, Vincenc Zlatník, Naděžda Němejcová Anotace Ochrana lesů se zabývá předcházením nebo zmírňováním negativních dopadů působení škodlivých činitelů a ekologickou stabilitou lesa. V oblastních plánech rozvoje lesů se zaměřuje především na dlouhodobá preventivní opatření ochrany lesů, která se promítají do základních parametrů hospodářské úpravy lesů. Vztah mezi škodlivým činitelem a škodou způsobenou na lesním porostu není přímočarý, ale je ovlivněn řadou podmínek prostředí a parametrů lesního porostu i nahodilých jevů. Celková míra ohrožení lesního porostu škodlivým činitelem je vyjádřena tzv. koeficientem bezpečnosti produkce, který na ordinální škále indikuje pravděpodobnost ne/dosažení požadovaných užitků v ideální míře, resp. pravděpodobnost zničení porostu před dosažením mýtného věku. Od bezpečnosti produkce (míry ohrožení porostu) se odvíjí rozsah opatření ochrany lesa a jejich zohlednění v rámcových směrnicích hospodaření. Bezpečnost produkce je kalkulována pro konkrétní stanovištní podmínky vyjádřené typologickou jednotkou, pro konkrétní porostní typ vyjádřený druhem převládající hospodářské dřeviny, a pro základní (nejběžnější) škodlivé činitele. Podle významu jednotlivých škodlivých činitelů v konkrétních podmínkách je pak stanoven celkový koeficient bezpečnosti produkce pro příslušný porostní typ hospodářského souboru. Úvod Lesní ekosystémy jsou vystaveny působení celé řady faktorů, které je narušují a omezují jejich růst akumulaci biomasy. V kulturních a člověkem využívaných lesích snižují tito škodliví činitelé produkci lesů, omezují plnění mimoprodukčních funkcí a poskytování ekosystémových služeb a zvyšují náklady na obhospodařování lesa a dosažení užitků z pěstování lesa. Z ekonomického hlediska narušení hospodářských lesů snižuje výnos z těžby dříví a naopak zvyšuje náklady na nahodilé těžby, obnovu a způsobuje problémy v lesním hospodářství (Savill, 1983). Každoročně je v Evropě vytěženo 35 milionů m 3 dříví jako důsledek přirozených disturbancí způsobených především vichřicemi (Schelhaas et al., 2003). Rovněž v České republice je podíl nahodilých těžeb na celkových těžbách dlouhodobě v desítkách procent (Rychtecká et Urbaňcová, 2008) a má vzestupný trend. Ochrana lesů se zabývá předcházením nebo zmírňováním negativních dopadů působení škodlivých činitelů a ekologickou stabilitou lesa. Integrovaná ochrana lesů v ekosystémovém pojetí respektuje přírodní podmínky a klade důraz na ekologickou stabilitu, využití přírodních procesů a minimalizaci dodatečných vkladů energie práce (Friedl et Holuša, 2011). V oblastních plánech rozvoje lesů (OPRL) se kapitola ochrany lesů zaměřuje především na analýzu působení a vývoje škodlivých činitelů a vyhodnocení dopadu působení škodlivých činitelů na stav lesních ekosystémů a lesní hospodářství. Účelem ochranářského průzkumu v OPRL je promítnutí vlivů škodlivých činitelů a opatření ochrany lesů do hospodářské úpravy lesů, zejména do základních rozhodnutí, časové a prostorové úpravy lesů, návrhu dřevinné skladby a doporučení výchovy a obnovních postupů. Na základě analýzy hodnotí míru ovlivnění hospodaření a potřeby obranných opatření. Bezpečnost produkce Koncept bezpečnosti produkce vychází z tradičního přístupu maximalizace výnosu měřeného průměrným celkovým přírůstem (CPP) a odhadu rizika pomocí pojistné matematiky (Kouba, 2001). Původní přístup hospodářské úpravy lesa pracuje s obmýtím (délkou doby obmýtní) jako základním parametrem časové úpravy (Korf, 1955) pasečného lesa věkových tříd, přičemž optimální hodnota obmýtí by měla odpovídat kulminaci (maximu) CPP, která z definice nastává v okamžiku rovnosti průměrného celkového přírůstu a celkového běžného přírůstu (CBP). Od tohoto modelu se odvíjí Praha

30 řada modifikací, které pracují např. s hodnotovým přírůstem CPP h (Simon, 2008) namísto objemového přírůstu CPP, nebo obmýtí různě upravují podle poptávaných sortimentů (např. v první polovině 20. století na Ostravsku pěstování smrkové doloviny s obmýtím 60 let), mimoprodukčních funkcí (např. prodlužování obmýtí v lesích ochranných a půdoochranných), zdravotního stavu (např. zkracování obmýtí u porostů poškozených imisemi, ohryzem a loupáním zvěří, hnilobami). Kalkulace bezpečnosti produkce základní model založený na kulminaci CPP doplňuje o riziko zničení části (zásoby, plochy) porostu v závislosti na věku, resp. pravděpodobnost přežití porostu do věku obmýtí. CPP je v tomto konceptu snížen o sumu nahodilých těžeb (Kouba et al., 2007) nebo zásob poškozených a zničených škodlivými činiteli a přírůstu, který z důvodu zničení porostu nenastal (snížení absolutní hodnoty přírůstu na nižší zásobě nebo časová ztráta přírůstu ve stádiu holiny). Průměrný celkový přírůst ideální (podle Simon, 2008, upraveno): Průměrný celkový přírůst snížený: Bezpečnost produkce: kde CPP je průměrný celkový přírůst (ideální = tabulkový); CPP (BP) je průměrný celkový přírůst skutečný = snížený o ztráty působením škodlivých činitelů; BP je bezpečnost produkce; u je obmýtí; V u je zásoba v době obmýtí; TC i je celková těžba ve věku i; TN i je úhrn nahodilých těžeb ve věku i; V i je ztráta na zásobě ve věku i. Zjednodušeně lze též bezpečnost produkce vyjádřit jako pravděpodobnost dosažení cílové (modelové) zásoby a hodnotit jako poměr skutečné zásoby všech porostů příslušného porostního typu na daném stanovišti ve věku obmýtí k modelové zásobě ve věku obmýtí: [4] [1] [2] [3] kde V u-skutečná je souhrn skutečných zásob všech porostů při dosažení mýtného věku; do souhrnu V u-modelová je nutné kromě tabulkových zásob všech porostů při dosažení mýtného věku připočítat také tabulkové zásoby odpovídající mýtnému věku pro porosty, které byly zničeny (vytěženy) před dosažením mýtného věku. Případně lze bezpečnost produkce vyjádřit jako poměr redukované plochy porostů, které dosáhly mýtného věku za dobu obmýtí, k celkové ploše porostů založených o jednu dobu obmýtí dříve: [5] kde P R~u je plocha porostů v roce R ve věku obmýtí; ρ je zakmenění; P R-u je plocha porostů obnovených v roce R - u. Další způsob hodnocení bezpečnosti produkce je pomocí podílu nahodilých těžeb na etátu: [6] kde TN je úhrn nahodilých těžeb za sledované období; MCVT je odpovídající časový podíl závazného ukazatele LHP maximální celková výše těžeb (etát). Je zřejmé, že při tomto způsobu výpočtu dosáhne bezpečnost produkce záporných hodnot v případě, že nahodilé těžby přesáhnou etát pro příslušné období. Rozdílné přístupy (SFM, 2009) k výpočtu bezpečnosti produkce dávají rozdílné výsledky, nejpřesnější a zároveň nejsložitější je postup [3], naopak nejjednodušší postup podle rovnice [6] vůbec nezohledňuje nezdar a odklad zalesnění a zničení porostu před dosažením hmoty hroubí, a nadhodnocuje nahodilé těžby mýtných a přestárlých porostů. Exaktní výpočet bezpečnosti produkce vyžaduje rozsáhlý soubor podrobných dat o zásobách, těžbách, nahodilých těžbách a nezdaru zalesnění. Při praktické dostupnosti pouze částečných dat lze provést odhad některých veličin pomocí distribučních funkcí (Kouba et al., 2007 viz Obr. 1) a závislosti veličin (zásoba, těžba) na věku porostu. V OPRL je z důvodu praktické nedostupnosti podrobných dat bezpečnost produkce odhadována nepřímo z kusých údajů o rozsahu poškození (objem nahodilých těžeb, plocha holin, poškození zásob a plocha poškozených porostů) na ordinální škále 1 až 7, kde 1 30

31 Četnost TN Obr. 1 Četnost ročních objemů nahodilých těžeb v ČR a vypočtené hustoty pravděpodobnosti dle Weibullova rozdělení (Kouba et al., 2007) představuje nejnižší bezpečnost produkce (zjednodušeně 100 % pravděpodobnost vytěžení porostu nahodilými těžbami před dosažením věku obmýtí) a 7 představuje nejvyšší bezpečnost produkce (nulová pravděpodobnost zničení porostu a nahodilých těžeb). Koeficient bezpečnosti produkce porostního typu (kbppt): kbppt= 0,5+BP 7; výsledek je zaokrouhlen na celé číslo. [7] Vztah mezi BP a odhadem kbppt: [8] Tab. 1 Ohrožení porostu podle koeficientu bezpečnosti produkce porostního typu kbppt BP Ohrožení 1 0 0,142 Mimořádné 2 0,143 0,285 Vysoké 3 0,286 0,428 Zhoršené 4 0,429 0,571 Střední 5 0,572 0,714 Nízké 6 0,715 0,857 Velmi nízké 7 0,858 1 Žádné Kauzální model Působení škodlivého činitele na vznik škody lze vyjádřit pomocí kauzálního vztahu, kde škodlivý činitel je příčinou a škoda následkem jeho působení. Dopad působení škodlivého činitele je modifikován řadou vlivů podmínek, zejména vlastností porostu (např. druhová skladba, věk, taxační parametry, prostorové uspořádání), stanoviště (např. půdní vlastnosti, orografie terénu, vodní režim), počasí atp. Pro pochopení a kvantifikaci vztahu mezi škodlivým činitelem a poškozením je potřeba popsat všechny tři vrcholy kauzálního trojúhelníku (viz Obr. 2): škodlivého činitele jako příčinu, poškození jako následek a podmínky, za kterých k poškození dochází. Komplexně lze vztahy jednotlivých faktorů vyjádřit pomocí kauzálního diagramu (Manktelow et al., 2016), jako na příklad na diagramu poškození sněhem (Obr. 3). Praha

32 Obr. 2 Kauzální trojúhelník vztahu mezi škodlivým činitelem a poškozením porostu Obr. 3 Kauzální diagram poškození sněhem 32

33 V OPRL je ohrožení a poškození porostů analyzováno podle jednotlivých škodlivých činitelů (vyhláška č. 83/1996 Sb.): větru, sněhu a námrazy (spolu), sucha, dřevokazných hub, zvěře (samostatně je analyzován okus a samostatně ohryz s loupáním), antropogenních činitelů (imise a depozice škodlivin v širším smyslu), a zón ohrožení lesa (Samec et al., 2012) jako souhrnu trvalých predispozic abiotického prostředí, které ovlivňují zdravotní stav lesních ekosystémů. Ohrožení klimatickou změnou je řešeno prostřednictvím adaptačních opatření (NAP, 2017), která jsou zohledněna v oblastních plánech. Jedná se především o úpravu cílové dřevinné skladby, podporu biodiverzity a další doporučení vedoucí k šetrnému využití stanoviště a vodního režimu v lesích. Vlastnosti a intenzita působení jednotlivých škodlivých činitelů je vyhodnocena přímo v případech faktorů, o kterých jsou taková data k dispozici: Mapa extrémních rychlostí větru (Pop et al., 2016) od Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Sněhová mapa (Němec et Stříž, 2011) a Námrazová mapa od Českého hydrometeorologického ústavu, sucho podle Atlasu podnebí České republiky (Tolasz et al., 2007), stavy zvěře podle myslivecké statistiky z výkazů MYSL1-01. V ostatních případech je působení škodlivých činitelů analyzováno prostřednictvím jejich dopadu na stav a poškození lesních dřevin. Pro zóny ohrožení lesa byly přebírány výsledky samostatného projektu realizovaného ÚHÚL v letech Škodlivé činitele v lese musíme posuzovat nejen z hlediska produkčního (vlastní výše škod), ale také ekologického (přírodního prostředí), kdy nízké relativní škody nemusí znamenat žádné ohrožení produkce (např. inertní souše), ale v případě jedle, tisu, ořešáků, jírovců a dalších cenných dřevin mohou znamenat ochuzení atraktivnosti lesa. Obě tato hlediska se nakonec projevují v sociální dimenzi například snížením výnosů z lesa, vlivem na zaměstnanost, omezením návštěvnosti lesů. Pro kvantifikaci škod na lesích je jako univerzální měřítko tradičně využíván objem nahodilých těžeb a rozsah nezdaru zalesnění. Tyto údaje si zpravidla evidují vlastníci lesů a lesní hospodáři, ale pro OPRL nejsou k dispozici, nebo jsou dostupné pouze menšinově. Proto bylo poškození lesních porostů analyzováno z jiných dat, získaných (i) vlastním šetřením: plochy větrných polomů, podíl hnilob na pařezech po plošné těžbě, nebo (ii) z výsledků národní inventarizace lesů (Jankovská et Štěrba, 2007): zlomy a ohnutí stromů, náhradní vrchol, poškození kmene hnilobou, okus terminálů, ohryz a loupání zvěří, defoliace, nebo z údajů o škodách, publikovaných každoročně lesní ochrannou službou (Knížek et al., 2017) Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.: nahodilé těžby způsobené větrem, sněhem a námrazou, suchem, podkorním hmyzem. Trvalé stanovištní podmínky, ve kterých k poškození škodlivými činiteli dochází, byly analyzovány především podle lesnicko-typologických jednotek: lesních typů (Plíva, 1971; Zouhar, 2018) a v souhrnu cílových hospodářských souborů (Plíva et Žlábek, 1989, viz Příloha 4 vyhlášky č. 83/1996 Sb.). Dále byla analyzována orografie terénu podle Digitálního modelu reliéfu 4. generace od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Analýza porostních podmínek se omezila především na hodnocení porostního typu podle převládající dřeviny (viz Tab. 2), příp. byl vzat v úvahu vliv věku porostu a struktury porostu. Praha

34 Tab. 2 Přehled současných porostních typů pro výpočet bezpečnosti produkce x) 1 Porostní typ Převládající dřevina(y) 2 1 smrkový smrk ztepilý 1* smrky introdukované smrk pichlavý, černý, sivý, omorika, Engelmannův, ostatní druhy rodu smrk 2 jedlový jedle bělokorá 2* jedle introdukované douglaska tisolistá, jedle obrovská, ojíněná, kavkazská, vznešená, ostatní druhy rodu jedle 3 borový borovice lesní 3* borovice introdukované borovice černá, Banksova, vejmutovka, limba, pokroucená, ostatní geograficky nepůvodní stromové druhy rodu borovice 4* modřínový modřín opadavý, ostatní druhy rodu modřín 4 ostatní jehličnaté borovice kleč, blatka, tis červený, jalovec obecný, ostatní výše neuvedené jehličnany 5 dubový dub letní, zimní, pýřitý, bahenní, cer, jilm habrolistý, drsný, vaz, lípa malolistá, velkolistá, stříbrná 5* duby introdukované dub letní slavonský, dub červený, ořešák královský, ořešák černý, ostatní nepůvodní druhy rodu dub 6 bukový buk lesní, javor mléč, klen, jasanolistý, třešeň ptačí, ostatní druhy rodu javor kromě babyky 7a akátový trnovník akát 7j jasanový jasan ztepilý, jasan úzkolistý, jasan americký, ostatní tvrdé listnáče 7t topolový topol bílý, osika, černý, ostatní druhy rodu topol včetně šlechtěných a kříženců 7* listnaté introdukované platan východní, kaštanovník jedlý, jírovec maďal, pajasan žlaznatý 7 listnaté smíšené javor babyka, jeřáb ptačí, muk, břek, střemcha obecná, jabloň lesní, hrušeň planá, keře, ostatní měkké listnáče jinde neuvedené 7o olšový olše lepkavá, šedá, křestice zelená 7n (8*) březový bříza bělokorá, pýřitá 9y vrbový vrba bílá, křehká, jíva Poznámky: 1 Číselné označení porostního typu = poslední číslice označení hospodářského souboru, 2 Názvy dřevin uvedeny podle Přílohy 4 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. Syntéza a doporučená opatření Koeficient bezpečnosti produkce kbppt je v OPRL odhadován v rámci přírodní lesní oblasti PLO (Plíva et Žlábek, 1986) pro jednotlivé škodlivé činitele a hospodářské soubory (HS) na základě diferenciace ohrožení podle stanovištních podmínek a podle porostního typu. To znamená, že z dostupných podkladů je provedena operacionalizace (Mansfeld et Hruška, 2013) ohrožení pro jednotlivé typy stanovišť vyjádřené cílovým hospodářským souborem. Potenciál ohrožení cílového hospodářského souboru příslušným škodlivým činitelem je vyjádřen na ordinální škále 1 (žádné, minimální ohrožení) až 7 (největší, extrémní ohrožení). Tato hodnota ohrožení platí pro konkrétního škodlivého činitele, tj. 1 je přiřazeno nejméně ohroženému stanovišti a 7 je přiřazeno nejvíce ohroženému stanovišti tímto jedním škodlivým činitelem, bez ohledu na ostatní škodlivé činitele. Obdobně je operacionalizováno ohrožení jednotlivých porostních typů 34

35 podle statistiky poškození dřevin příslušným škodlivým činitelem; při nedostupnosti statistických dat o poškození podle druhů dřevin je potenciál ohrožení dřeviny stanoven expertním odhadem podle podobnosti růstových vlastností druhů. Porostní typ je hodnocen na základě poškození převládající hospodářské dřeviny (dřevin) viz Tab. 2. Výsledný potenciál ohrožení hospodářského souboru konkrétním škodlivým činitelem je aritmetickým průměrem hodnoty potenciálu ohrožení cílového hospodářského souboru a potenciálu ohrožení porostního typu. Tento postup umožňuje porovnávat navzájem ohrožení mezi jednotlivými PLO, hospodářskými soubory, porostními typy, ale neumožňuje porovnávat navzájem jednotlivé škodlivé činitele, tj. ohrožení hnilobami na stupni 6 nemusí mít stejný hospodářský význam jako ohrožení podkorním hmyzem na stupni 6, nebo ohrožení větrem na stupni 3 může působit větší nahodilé těžby než ohrožení suchem na stupni 5. K porovnání významu škodlivých činitelů mezi sebou je nutné znát škody působené těmito škodlivými činiteli vyjádřené stejnou hospodářskou veličinou ve stejných jednotkách (objem nahodilých těžeb v m 3, plocha poškozených porostů v ha, nezdar zalesnění v ha apod.). Koeficient bezpečnosti produkce je vůči stupni ohrožení doplňkem do osmi: BP (HS) = 8 - potenciál ohrožení HS [9] Celková výsledná bezpečnost produkce pro porostní typ cílového hospodářského souboru neboli koeficient bezpečnosti produkce porostního typu kbppt se určí odborným kvalifikovaným (expertním) odhadem z hodnot bezpečnosti produkce (BP) pro jednotlivé škodlivé činitele podle váhy jednotlivých škodlivých činitelů v příslušné PLO. Váha jednotlivých škodlivých činitelů je přímo úměrná jejich dlouhodobému podílu na objemu nahodilých těžeb nebo intenzitě (procentu) poškození zásob nebo plochy poškozených porostů. Stupnice škodlivosti Orientační stupnice škodlivosti slouží ke kontrole vypočtené bezpečnosti produkce nebo se použije u škodlivých činitelů, pro které neexistují odpovídající celoplošné podklady, ale v konkrétní PLO mohou mít vážný hospodářský dopad. Jde o škodlivé činitele, které nejsou podchyceny v analytické části OPRL, přičemž je nezbytné jejich působení (rizika) expertně podchytit v rámcových směrnicích hospodaření (RSH), jako například nekrózu jasanu, kloubnatku smrkovou, plíseň olšovou, listožravý hmyz atp. ŠKODLIVOST 1: Jevy (škody, škodliví činitelé) velmi nízké až zanikající v porovnání s jinými PLO stav lepší oproti ostatním o více než 100 %. U jednotlivých patogenů má charakter zachyceného škodlivého jevu, zpravidla již bez provozního zásahu. Stávající úspěšná opatření se aplikují na jiné PLO s horším stavem. ŠKODLIVOST 2: Jevy s výrazně zlepšujícím se stavem o % (škody nízké v porovnání s jinými PLO). RSH a provozní opatření se nemění, zjišťuje se důvod zlepšení (např. vliv klimatu, vhodná provozní opatření) a stávající opatření se aplikují na jiné PLO s horším stavem. ŠKODLIVOST 3: Jevy se zlepšujícím se stavem o % (malé, podprůměrné). Provozní opatření a RSH se ponechávají, nadále se uplatňuje provozní ochrana zjišťuje se důvod zlepšení (evidence, provozní opatření, vliv počasí). ŠKODLIVOST 4: Jevy stagnující (průměrné, střední) do ±10 % oproti stavu v předchozím cyklu OPRL. Stav se řeší jen v rámci provozních opatření, opatření k bezpečnosti produkce v rámci RSH zůstávají, sleduje se celorepublikový trend škodlivého jevu a možnosti uplatnění. ŠKODLIVOST 5: Jevy se značně zhoršující se tendencí v PLO (škody značné), výše převyšuje republikový průměr do 50 %. Řešení v rámci změn v odchylkách RSH (bezpečnost produkce kombinuje provozní opatření s hospodářsko-úpravnickými postupy). ŠKODLIVOST 6: Jevy významné (vysoká ztráta produkce), převyšující stav v předchozím cyklu OPRL o %. Řešení v RSH (úprava obmýtí a obnovní doby, úprava druhové skladby, vytváření nových HS). ŠKODLIVOST 7: Jevy ohrožující podstatu lesa velmi vysoké ztráty (extrémní), převyšující stav v předchozím cyklu OPRL o více než 100 %. Rozpad porostů (porosty se postupným prořeďováním nedožijí obmýtí). Nahodilé těžby za decennium opakovaně převyšují etát, nebo etát je vytěžen jen v nahodilých těžbách. Stav lesa neumožňuje uplatnění těžební úpravy. Nutnost komplexního řešení adaptační vrstva (např. pro chřadnutí smrku). Výzkumné řešení. Radikální změna dřevinné skladby, změna hospodářského tvaru a způsobu, technická opatření, přípravné dřeviny, zvláštní HS. Praha

36 Tab. 3 Příklad rámcové směrnice hospodaření a popis položek spoluvytvářených specialistou ochrany lesů CHS 45 Doporučení OPRL Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb Porostní typ Živná stanoviště středních poloh 10 % 451i smrkový ohrožený (poškozený) Obmýtí (v letech) 100 Obnovní doba (v letech) 30 Hospodářský způsob Maximální velikost holé seče Maximální šířka holé seče Prodloužená doba zajištění kultur Cílová druhová skladba PCHS 45a nh, pn, NP 0,1 ha 15 m 2+5 BK 3, DB 2-3, MD 1-2, BO 0-1, JD 0-1, DG+JDO 0-1, JLH, JS, JV, KL, TR, LP 1-2 PCHS 45b BK 4, DB 1, MD 1-2, JD 1, DG+JDO 0-1, BO 0-1, SM 0-1, JLH, JS, JV, KL, LP, TR 1 PCHS 45c JV+KL 2, LP 1-2, JS 1-2, BK 1, DB 1, JLH 0-1, BB 0-1, TR 0-1, JD 0-1, HB 0-1, DG 0-1 Zalesnění mimo PUPFL dtto Upravený podíl MZD podle rozsahu kalamitních holin Příp. index označení porostního typu ohrožených / poškozených porostů podle vyhlášky o OPRL Úprava obmýtí a obnovní doby v případě doporučených opatření podle potenciálu ohrožení Úprava hospodářského způsobu v případě doporučených opatření podle potenciálu ohrožení Úprava velikosti a šířky holé seče v případě ohrožení větrem > 5 Úprava doby zajištění kultur v případě doporučených opatření podle potenciálu ohrožení Úprava CDS v případě doporučené změny porostního typu podle potenciálu ohrožení Doporučený cíl hospodaření Obnova Výchova Adaptační opatření s ohledem na možnou klimatickou změnu Opatření v poškozených porostech 1) Bezpečnost a kontinuita produkce, 2) Trvalé krytí půdy, 3) Smíšené a různověké porosty, 4) Kvalita dřeva, 5) Přeměna na 455 nebo 456 U SM výhradně, u ostatních DR přednostně přirozená obnova. Zahájit uvolněním vtroušených cílových dřevin i z podúrovně již v mladém věku porostu. Pomístná maloplošná skupinová seč clonná a v porostech připravených výchovou jen zralostní výběr. Do procloněných míst umisťovat podsadby a do zmlazení doplňovat chybějící cílové dřeviny (kromě SM). Ve všech věkových stádiích porostů: Od začátku podpora přimíšených dřevin CDS a MZD. V porostech s převahou SM ponechávat i BR, JR či OS do stádia nastávající kmenoviny. Cenné dřeviny chránit proti okusu, později i proti ohryzu a loupání. Zásadně včasná a intenzivní výchova porostů. Počátek výchovy ve stádiu zapojujících se mlazin. Silným úrovňovým zásahem upravit počty jedinců, popřípadě druhovou skladbu s nutností ponechání podúrovně, vytvořit tlouškově diferencované kmenoviny tak, aby SM měly dlouhé koruny. Odstraňovat jen konkurenty k cílovým stromům a podporovat kvalitní a zdravé jedince CDS a MZD. Pěstební zásahy opakovat co 5 let. 1) Zralostní výběr, 2) Kladný úrovňový zásah s ponecháním podúrovně, 3) Smíšené porosty, 4) Tloušťkově a prostorově rozrůzněné porosty, 5) SM výhradně z přirozené obnovy Zkrátit obmýtí na 80 let. Přednostně těžit poškozený SM. Včasná a intenzivní výchova kladným výběrem. Mezery dosazovat CDS a MZD. Využít i příravné dřeviny (BR, OS, JR, JIV). Jen při plošném rozpadu domýtit a přeměnit na PT 456. V nevychovávaných porostech slabé, ale časté zásahy s kladným výběrem. S obnovou začít co nejdříve, pomístnou maloplošnou sečí clonnou s podsadbami DCS a MZD. Úprava cílů hospodaření podle potenciálu ohrožení Úprava obnovního postupu podle doporučených opatření Úprava postupu výchovy podle doporučených opatření Adaptační opatření s ohledem na možnou klimatickou změnu Opatření pro poškozené porosty Koeficient bezpečnosti produkce porostního typu k BPPT Bezpečná produkce prostního typu Koeficient BPPT 2 36

37 Návrh opatření Podle koeficientu bezpečnosti produkce, resp. potenciálu ohrožení škodlivými činiteli, jsou navrhována preventivní a obranná opatření. Ta spočívají jednak v běžných obranných opatřeních (tzv. provozní ochrana lesa), dále ve změnách výchovy porostu, těžební úpravy a změnách základních hospodářských doporučení. V případě, že bezpečnost produkce nelze zajistit provozními obrannými opatřeními, přechází se k hospodářsko-úpravnickým metodám. Zabezpečení produkce hospodářsko-úpravnickými metodami jsou označována jako dlouhodobá opatření ochrany lesa. Tato jsou řešena v základních hospodářských doporučeních v RSH a mohou být také součástí adaptační vrstvy reagující na problémy spojené s projevy klimatické změny (NAP, 2017). Týkají se například hospodářského tvaru a způsobu, délky obmýtí apod. Uplatní se v případech, kdy podíl nahodilých těžeb již neumožňuje normální výchovu (nahodilé těžby v předmýtných porostech jsou vyšší než stanovená výše probírek), ale stále je nižší než přírůst. V případě, že nahodilé těžby přesahují po dvě decennia výši mýtních těžeb, je nezbytná předčasná obnova a přeměna porostních typů (změna dřevinné skladby). Tab. 4 Návrh opatření podle koeficientu bezpečnosti produkce Koeficient bezpečnosti produkce Škodlivost Opatření v RSH 7 1 = zanikající (žádná) Bez opatření, poznatky lze aplikovat na jiné PLO 6 2 = velmi nízká Základní kontrola a provozní ochrana 5 3 = nízká 4 4 = stagnující (střední) 3 5 = vyšší (zhoršená) 2 6 = vysoká 1 7 = mimořádná Provozní ochrana na úrovni asanace (odstraňování následků, např. souší) Běžná aktivní provozní opatření (technická, chemická, biologická) Provozní opatření ke zlepšování stavu lesa, RSH řeší výchovu a obnovní postupy Integrovaná ochrana, opatření aplikovaného výzkumu a HÚL dlouhodobá opatření Řešení výzkumnými projekty, změna hospodaření, přeměna dřevinné skladby Z hlediska bezpečnosti produkce je nejdůležitější absolutní výše škod (nízké škody se v lese zpravidla neřeší, a naopak vysoké škody se řeší převážně technickými opatřeními). Pro správné stanovení dlouhodobých opatření je potřeba zohledňovat jejich výši z hlediska průměrných hodnot v ČR. Toto porovnání je nutné také v případě, kdy nejsou k dispozici údaje z předešlého období. Vzájemná interakce trendu v PLO a její absolutní i relativní výše moduluje výsledná hospodářská doporučení v RSH. Mělo by dojít k určité objektivizaci hospodářských opatření proti škodlivým činitelům. Je nežádoucí zabývat se opatřeními proti nevýznamným jevům. Je však nutno expertně zohledňovat například škody v mladých porostech k etátu (celkové výši těžeb), neboť i když není etát překročen, může např. být mnohonásobně překročena normální paseka. Proto je třeba zohledňovat i výši nahodilých těžeb v předmýtných porostech. Do RSH vstupují dlouhodobá opatření ochrany lesa úpravou základních hospodářských doporučení a dalších položek. Každému škodlivému činiteli odpovídají doporučená opatření podle stupně škodlivosti. Vzhledem k tomu, že všechny výše uvedené definice bezpečnosti produkce závisí na délce obmýtí, bylo by matematicky nejjednodušším způsobem zvýšení bezpečnosti produkce zkrácení obmýtí na minimum. Takový formální přístup by samozřejmě popíral všechny důvody pěstování lesa, proto je koeficient bezpečnosti produkce nutné považovat pouze za jeden ze vstupů pro rozhodování o parametrech hospodaření, nikoliv za jediné měřítko! Vstup ochrany lesů do RSH je naznačen v Tab. 3. Praha

38 Analýza dopadů Doporučená opatření ochrany lesa jsou analyzována z hlediska jejich dopadu na základní pilíře trvale udržitelného lesního hospodářství: produkční, ekologický a sociální pilíř (Mansfeld et Hruban, 2015). V Tab. 5 je uveden stručný přehled navrhovaných opatření podle jednotlivých škodlivých činitelů, předpokládané přínosy (+) a rizika (-). Tab. 5 Přehled očekávaných dopadů opatření ochrany lesa Ohrožení, škodlivý činitel Opatření Dopady Produkční Ekologické Sociální SM z přirozené obnovy + lepší zdravotní stav + vyšší bezpečnost produkce - vyšší náklady na výchovu + zachování genofondu lokality + zlepšení zdravotního stavu - rozvoj chorob v přehoustlých porostech - obtížnější dosažení druhově pestrých porostů + snazší dopěstování druhově diferencovaných porostů - horší aplikovatelnost vnitřní prostorové úpravy + vyšší zaměstnanost odborných pracovníků - omezení zalesňování - vyšší nároky na odbornost lesních dělníků ve výchově Řadové míšení + levnější výchova - dražší ochrana + nižší nároky na odbornost + snazší kontrola zdravotního stavu - méně esteticky (krajinotvorně) vhodné + vyšší zaměstnanost - pracnost Chřadnutí smrku Technologickoorganizační opatření Chemické meliorace a podpora mykorhizy + eliminace prvních nerentabilních probírek + vyšší přirozená diferenciace - možnost vyšších ztrát na produkci + krátkodobé zvýšení přírůstu hnojením - vyšší náklady - nejistý výsledek + omezení sekundárních škod + menší výkyvy mikroklimatu ve starších porostech - vyšší rizika hmyzích a živelných škod - soustřeďování škod zvěří + možnost obnovení půdní mikrobiální činnosti + zlepšení humifikace - nebezpečí urychlení mineralizace humusu - vyšší výskyt buřeně + vyšší statická i ekologická stabilita porostů - nepůvodní dřeviny (DG, JDO) - nebezpečí šíření sypavek + vyšší zaměstnanost (ruční aplikace) - omezení vstupu do lesa (letecká aplikace) Alternativní druhová skladba + možnost vyšší hmotové produkce - horší odbyt - u jedle ekonomicky náročnější pěstování + zvýšení návštěvnické atraktivnosti - možná změna technologie zpracování dřeva - možná změna sortimentu dřevařské výroby + vyšší podíl souší pro energetické využití - nižší návštěvnická atraktivnost ZOL a problematika imisí Standardní hospodaření Omezení holosečí + intenzivnější předmýtní těžby - horší odbyt + nižší náklady na obnovu v případě přirozené obnovy - vyšší těžební náklady - nižší možnost využití klestu + následná obnova ve vyšší druhové diverzitě - předčasný rozpad porostů otevíráním jejich stěn + lepší mikroklima zejména pro klimaxové dřeviny + lepší předpoklady pro přirozenou obnovu - zhoršené podmínky pro světlomilné dřeviny - nebezpečí houbových chorob asimilačních orgánů + lepší uplatnění kvalifikované pracovní síly - nižší zaměstnanost málo kvalifikované pracovní síly 38

39 Asanace stromů silně poškozených hnilobou + snížení ztrát - nižší technická kvalita dřeva - vyšší podíly vlákniny + zvýšení statické stability - porušování zápoje - častější narušení opadu - rychlejší mineralizace - nebezpečí eroze + palivové dříví pro občany - horší odbyt u velkoodběratelů - zpravidla harvestorové těžby Správně volený postup obnovy porostů + omezení ztrát dřevní hmoty - vyšší náklady na těžbu a soustřeďování dříví na svazích - obtížnější těžba po vrstevnici + omezení rozsahu větrných polomů - postupy nevhodné pro světlomilné dřeviny + vyšší zaměstnanost kvalifikovaných pracovníků - omezení těžší mechanizace Tvorba a péče o porostní pláště (stejná dřevina) + ochrana vnitřních porostů + snížení nahodilých těžeb - nákladnější výchova - méně tvárné okrajové stromy - nižší kvalita + částečná eliminace škod námrazami - nebezpečí dýzových efektů + vyšší nároky na kvalifikaci Škody větrem Vnitřní prostorová úprava Vnější prostorová úprava + vyšší výnosy z výchovných těžeb + možnost zvýšení přírůstu - nákladnější výchova - méně kvalitní dřevo + omezení předčasného smýcení - dražší sadební materiál - nutnost ochrany - pracnost + vyšší statická stabilita - nebezpečí chřadnutí smrku + zvýšení druhové diverzity + často plodonosné dřeviny - nebezpečí rozlamování asymetrických korun mokrým sněhem - možnost vzniku turbulentního proudění + vyšší zaměstnanost kvalifikovaných pracovníků - pracnost + vyšší nároky na kvalifikaci pracovních sil Změna obmýtí i obnovní doby + nižší podíl hnilob + vyšší využití harvestorů - vyšší podíl slabšího dříví - snížení CPP a PMP + možnost rychlejší přeměny druhové skladby - možnost chřadnutí smrku - nebezpečí vyšších škod mechanizací + nárůst intenzity prací - změna struktury odbytu sortimentů - vyšší využití harvestorů Změna druhové skladby + nižší podíl nahodilých těžeb - horší realizace dříví na trhu + zlepšení stavu půdy + vyšší ekologická stabilita + vyšší druhová diverzita + vyšší podíl ruční práce + možnost místní výroby netradičních výrobků ze dřeva - vyšší nároky na kvalifikaci Škody sněhem Udržování horizontálního zápoje Vhodné zakmenění a zápoj Omezení velkoplošných monokultur sněhem ohrožených dřevin Preference vhodných ekotypů smrku + vyšší kvalita dříví - náročnější výchova + vyšší výnosy z výchovných těžeb + možnost zvýšení přírůstu - nákladnější výchova - méně kvalitní dřevo + nižší náklady na obnovu v případě přirozené obnovy - vyšší těžební náklady - nižší možnost využití klestu - vyšší pěstební náklady + možnost dosažení kvalitních výřezů (vč. rezonančního dřeva) - nižší přírůst + vyšší odolnost proti závěsu sněhu + částečná eliminace škod námrazami - snížení biodiverzity + vyšší statická stabilita - nebezpečí chřadnutí smrku + lepší mikroklima zejména pro klimaxové dřeviny + lepší předpoklady pro přirozenou obnovu - zhoršené podmínky pro světlomilné dřeviny - nebezpečí sypavky + nižší podíl kalamit + vyšší odolnost + vyšší zaměstnanost - vyšší nároky na kvalifikaci + vyšší zaměstnanost kvalifikovaných pracovníků - pracnost + lepší uplatnění kvalifikované pracovní síly - nižší uplatnění málo kvalifikované pracovní síly + rozvolněné porosty + vyšší estetika krajiny - nižší intenzita výchovy Praha

40 Zásady správné péče a výživy zvěře + snížení škod zvěří + možnost vyšších výnosů z myslivosti - náklady na krmiva - náklady na myslivecká zařízení + snížení škod - vyšší náklady - pracnost + zvýšení diverzity krajiny - snazší přežití slabších kusů + turisticky a rekreačně atraktivnější krajina - omezování naháněk Provozní ochrana výsadeb, nárostů a mlazin + možnost omezení škod na cenných dřevinách + zvýšení druhové diverzity dřevin - chemizace prostředí - znečištění prostředí plasty + zlepšení stavu ekosystému - možná lokální koncentrace škod zvěří + vyšší zaměstnanost Škody zvěří Stanovení odlovu dle stavu ekosystému, licenční odlov Vysazení velkých predátorů (vlk, rys, medvěd) + krátkodobé navýšení výnosů z myslivosti - snížení atraktivnosti honiteb (nižší stavy zvěře) + snížení škod zvěří + zdravější populace zvěře + předpoklad vyšší hodnoty trofejí - náhrady za škody na domácích zvířatech + vyšší druhová pestrost ekosystému + usnadnění obnovy některých druhů dřevin - nebezpečí predace i jiných druhů zvěře + snížení škod na zemědělských plodinách - možné konflikty s myslivci - dražší zvěřina pro spotřebitele + rekreačně atraktivnější krajina - nebezpečí napadení člověka - možnost omezení vstupu do lesů - predace domácích zvířat Škody podkorním hmyzem Zrušení volného chovu zvěře, přechod na oborní chov Asanace kůrovcového dříví Omezení až vyloučení SM hospodářství Odstraňování potěžebních zbytků Podpora přirozených nepřátel podkorního hmyzu + omezení škod + lepší zdravotní stav porostů (mimo oboru) + rychlejší zajištěnost kultur - omezení výnosů z myslivosti - náklady na založení a provoz obory + možnost omezení škod - horší odbyt - vysoké náklady + možnost omezení škod - horší odbyt - u jedle náročnější pěstování + možnost zvýšení výtěžnosti lesa - nízká rentabilita - u některých technologií vysoké pořizovací náklady + zpravidla ekonomicky nenáročné + zvýšení počtu a diverzity rostlin - možnost vyššího zabuřeňování + omezení kůrovcových kalamit - chemizace prostředí - nebezpečí zasažení jiných organismů + vyšší statická i ekologická stabilita porostů - nepůvodní dřeviny (DG, JDO) - nebezpečí šíření sypavek + eliminace některých škodlivých organismů - ochuzování stanoviště o organickou hmotu + zvýšení počtu některých živočichů - zpravidla málo účinné (význam v integrované ochraně lesa) + atraktivita obor - ochuzení krajiny + zaměstnanost - pracnost + atraktivnost pro návštěvníky - možná změna technologie zpracování dřeva a sortimentu dřevařské výroby + možnost zaměstnat i nekvalifikované dělníky + možnost samovýroby + spolupráce s ochránci přírody, ornitology apod. - pracnost Závěr Kapitola ochrany lesů je jedním z managementových podkladů pro rozhodování o postupech hospodaření s lesními porosty a dosahování užitků z pěstování lesa, ať už ekonomických produkčních, či plnění mimoprodukčních funkcí. V limitních případech je zajištění ochrany lesa základní podmínkou zachování podstaty lesa a jeho existence vůbec. Analýza působení lesních škodlivých činitelů směřuje k objektivizaci hodnocení jejich vlivu na hospodaření a k racionalizaci hospodářských postupů ať již přizpůsobením existenci škodlivých činitelů, nebo předcházením škodlivému působení. Měřítkem pro diferenciaci významu opatření ochrany lesů podle významu rizika poškození škodlivými činiteli je koeficient bezpečnosti produkce porostního typu hospodářského souboru OPRL. Na základě analýzy zjištěných dat jsou navrhována dlouhodobá preventivní opatření s cílem zvýšit stabilitu lesních ekosystémů a bezpečnost dosahování produkce a dalších potřebných užitků z lesa. Při rozhodování o dalším postupu hospodaření se tak nabízí podklad k hledání rovnováhy mezi stabilitou lesního ekosystému a maximalizací výnosu či poptávaných ekosystémových služeb. 40

41 Literatura Friedl, M., Holuša, O. (eds.), 2011: Regionální plán rozvoje lesů. Nástroj pro trvale udržitelný rozvoj lesních ekosystémů Ukrajinských Karpat. Folia Forestalia Bohemica 10. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 160 pp. Jankovská, Z., Štěrba, P. (eds.), 2007: Národní inventarizace lesů v České republice Úvod, metody, výsledky. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 224 pp. Knížek, M., Liška, J., Modlinger, R. (eds.), 2017: Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2016 a jejich očekávaný stav v roce Zpravodaj ochrany lesa. Supplementum 2017, 68 pp. Korf, V., 1955: Hospodářská úprava lesa. SZN Praha: 363 pp. Kouba, J., 2001: Teorie Náhodných procesů a konstrukce tabulek života lesa. In: Mezinárodní konference Funkčne integrované lesné hospodárstvo a trvalo udržiteľný rozvoj lesov a krajiny. TU Zvolen, , Kouba, J., Richterová-Nováková, J., Zahradník, D., 2007: Objemy roční nahodilé těžby v ČR a jejich N-letosti. Lesnická práce, 86/12, Manktelow, J., Jackson, K., Swift, Ch., Edwards, S., Bishop, L., Pearcey, E., Mugridge, T. et al., 2016: Systems Diagrams. Understanding How Factors Affect One Another. In: MindTools. Essential skills for an excellent career. [on-line: cit ]. Mansfeld, V., Hruška, L., 2013: Kritéria a indikátory oblastních plánů rozvoje lesů. Lesnická práce, 92/10, Mansfeld, V., Hruban, R., 2015: Oblastní plány rozvoje lesů a jejich význam. Lesnická práce, 94/5, NAP, 2017: Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Implementační dokument Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015). Ministerstvo životního prostředí, Praha: 59 pp. Němec, L., Stříž, M., 2011: Mapa zatížení sněhem v České republice. Meteorologické zprávy, 64/5, Plíva, K., 1971: Typologický systém ÚHÚL. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 90 pp. Plíva, K., Žlábek, I., 1986: Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN, Praha, 316 pp. Plíva, K., Žlábek, I., 1989: Provozní systémy v lesním plánování. SZN, Praha, 224 pp. Pop, L., Sokol, Z., Hanslian, D., 2016: A new method for estimating maximum wind gust speed with a given return period and a high areal resolution. Journal of Wind Engineering and Industrial Aerodynamics, 158, Rychtecká, P., Urbaňcová, N., 2008: Škodliví činitelé lesa v letech I. část Abiotičtí a antropogenní činitelé. Lesnická práce, 87/6, Samec, P., Tuček, P. et al., 2012: Modelování růstových podmínek lesů v České republice. UP Olomouc, 312 pp. Savill, P. S., 1983: Silviculture in windy climate. For. Abs., 44, SFM, 2009: Sustainable Forest Management Indicator Knowledge Base. SFM Lab, Sustainable Forest Management Research Group, University of British Columbia. [on-line: cit ]. Schelhaas, M. J., Nabuurs, G. J., Schuck, A., 2003: Natural disturbances in the European forests in the 19th and 20th centuries. Global Change Biology, 9, Simon, J., 2008: Hodnota přírůstu. In: Simon, J., Vacek, S. (eds.): Výkladový slovník hospodářské úpravy lesů. Mendelova univerzita, Brno, Tolasz, R., Brázdil, R., Bulíř, O., Dobrovolný, P., Dubrovský, M., Hájková, L. et al., 2007: Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav, Universita Palackého, Praha, Olomouc, 255 pp. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o oblastních plánech rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. In: Sbírka zákonů, Česká republika, částka 28, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. In: Sbírka zákonů, Česká republika, částka 28, Zouhar, V., 2018: Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému. In: Sborník ze semináře Oblastní plány rozvoje lesů 2, Česká lesnická společnost, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 28. června In prep. Praha

42 Funkce lesů ROBERT HRUBAN Anotace Člověk využívá lesy k plnění celé řady jeho potřeb. Tyto společensky využívané ekonomické, environmentální a sociální účinky lesů jsou odborně nazývány jako funkce lesů. Jejich hodnocení je součástí zpracování oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL). Pro druhý cyklus OPRL (OPRL 2) je mírně upravena metodika hodnocení funkcí lesů spolu s použitou terminologií a definičním aparátem. V rámci klasifikace funkcí lesů jsou vymezeny funkční potenciály, řízené a deklarované funkce lesů, zařazené podle principu OPRL 2 do tří základních pilířů trvale udržitelného obhospodařování lesů (produkční, ekologický a sociální pilíř). Funkční potenciály jsou pomocí matematicko-statistického přístupu standardizovány na 7 bodovou stupnici, jejíž pomocí je vyjádřena významnost dané funkce lesů a je stanovena funkční typizace. V analytické části hodnocení funkcí lesů je uveden výčet šetřených funkčních potenciálů, řízených a deklarovaných funkcí lesů v oblastních plánech. V závěrečné syntetické části jsou shrnuty výstupy OPRL přehled funkčního zaměření lesů jako podkladu pro kategorizaci lesů a střety a trendy vývoje veřejných zájmů v šetřeném území. Rovněž je věnován prostor pro srovnání přístupů řešení funkcí lesů v OPRL 1 (ÚHÚL, ) a OPRL 2. Úvod Les od nepaměti poskytuje člověku různé užitné hodnoty dnes nazývané jako funkce lesů nebo ekosystémové služby. Společenská poptávka po plnění funkcí lesů se v průběhu historie ovšem měnila. Les původně sloužil jako loviště, zdroj materiálu pro topení nebo prvotní průmyslovou výrobu, případně jako úkryt v případě ohrožení. S postupem času byl les místy značně exploatován a lidé si začali postupně uvědomovat, že z lesa není možné jen brát, ale je nutné do něj i něco dávat musí les chránit před nadměrným využíváním. Postupně se vytvořilo plánované lesní hospodářství, které je dlouhodobě postaveno na principech trvalosti a vyrovnanosti. Hospodaření bylo z počátku teoreticky striktně postaveno na výnosu z dříví a na jiné, než produkční funkce lesů, se ohled příliš nebral. Ještě v průběhu minulého století převládal názor "teorie úplavu", podle kterého mimoprodukční poslání lesa se nejlépe zabezpečí v "závěsu za dřevní produkcí", tj. jako automatický důsledek péče o produkci dřeva. Dnes je již společenská poptávka po environmentálním a sociálním působení lesů místy natolik silná, že tzv. mimoprodukční funkce lesů (rozumí se jiné funkce než dřevoprodukční) převažují nad jejich dřevoprodukčním posláním a lesní hospodaření se zde přizpůsobuje směrem k zajištění těchto mimoprodukčních funkcí. I ve zbývajících hospodářských lesích je management zaměřen na trvale udržitelné zajištění všech funkcí lesů s cílem ekosystémové optimalizace produkčního, ekologického a sociálního pilíře. Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) vedou evidenci funkčních požadavků na plnění funkcí lesů s cílem postihnout rozsah a významnost dílčích funkcí lesů prostřednictvím jejich funkčních účinků. Za tímto účelem byl vytvořen vlastní metodický a terminologický přístup. Funkce lesů - metodika, definice a terminologie, přístup v OPRL 2 Funkční účinky jsou jakékoliv efekty působené lesem, např. dílčí efekty biologické, fyzikální či chemické nebo souborné efekty produkční, klimatické, hydrické a vodohospodářské, půdo-ochranné, přírodo-ochranné, zdravotní nebo krajinotvorné. Účinky lesa, které jsou pro lidskou společnost užitečné a přímo či nepřímo využívané, jsou nazývány funkcemi lesa. Účinky lesa mohou být také záporné z hlediska lidských zájmů. V případě účinků záporných z hlediska zájmů veřejných mluvíme o dysfunkcích lesa. Účinnost (míra) pozitivních účinků lesních ekosystémů se odvíjí od podmínek a vlastností lesních ekosystémů a stability jejich ekosystémových procesů (Matějíček, 2003). Funkční efekty (dopady) funkcí lesů jsou závislé nejenom na účinnosti (míře) účinků lesních ekosystémů pro lidskou společnost, ale i na úrovni společenské potřeby prospěšnosti pro lidskou společnost. Funkční efekty vyjadřují skutečný užitek poskytovaný lesními ekosystémy (Papánek, 1978). Funkční efekty jsou vyjádřeny jako míra společenského využití funkcí lesa. 42

43 Funkce lesů jsou podle Krečmera (2006) pozitivně působící, tedy z antropického hlediska účelné a proto ve společenské praxi nepřímo i přímo využívané soubory environmentálních i sociálních účinků lesů na ovzduší, vodu, půdu a biotu, včetně člověka. Podle Papánka (1978) jsou funkce lesů výsledkem pozitivních účinků lesních ekosystémů pro lidskou společnost. Protože se posuzují pouze pozitivní účinky, je na ně pohlíženo jako na užitky. Na funkce lesů je možné pohlížet také jako na formu společenské objednávky, kterou lesní hospodářství plní v daných podmínkách (Matějíček, 2003). Jako samovolné (sdružené) funkce lesa jsou nazývány funkce lesů, které les plní již svou existencí nebo vznikají jako sdružené efekty existence lesů v krajině a procesů lesní výroby. V případě samovolných funkcí lesa hovoříme o nahodilých parametrech funkčních efektů (Navrátil, 2015). Jako realizované (řízené) funkce lesa nazývá Krečmer (2002) ty funkce lesů, které vznikají cíleně motivovanou lesnickou činností. V případě řízených funkcí lesa hovoříme o plánovitých parametrech funkčních efektů. Funkce řízené vyžadují vklady práce a kapitálu nejen vlastníka lesa, ale i společenského kapitálu. Funkční potenciály lesů vyjadřují žádoucí možnosti lesních ekosystémů poskytovat užitky lesů ve prospěch společnosti. Jsou určeny ekosystémovými, prostorovými a infrastrukturními podmínkami a stavem lesních porostů, z nichž vyplývají možnosti plnit funkce lesů (ÚHÚL, 2002). V případě sociálních funkcí lesů se při stanovení funkčních potenciálů uplatňují také společenské požadavky. Funkční potenciály lesů vyjadřují schopnosti lesů poskytovat tzv. samovolné funkce lesů. Deklarované funkce lesů jsou stanoveny deklarovanými požadavky na plnění funkcí lesů prostřednictvím legislativních ustanovení na základě právního předpisu nebo individuálního právního aktu (Hruban, 2018). Klasifikace funkcí lesů Klasifikace funkcí lesů v OPRL2 vychází z účelového (utilitárního) pojetí. Je to dáno návazností na metodiku použitou v OPRL 1 (Macků et al., 1996), zejména však praktickým osvědčením tohoto pojetí i jeho terminologie v běžné lesnické praxi, legislativě, výzkumu i při oceňování funkcí lesa. Rovněž tak zásadní mezinárodní dokumenty související s lesnictvím se přiklání k účelovému pojetí a v rámci svých tezí popisují funkce lesů jako příspěvky lesních ekosystémů na blaho člověka či společnosti (Alcamo, 2003). Přesto je nutné zdůraznit, že většina funkcí lesů, zejména u funkcí produkčních a ekologických, je ve své podstatě předurčena ekosystémovými podmínkami lesů. Proto není vhodné pohlížet na funkce lesů vyhraněně antropocentricky nebo ekosystémově, ale synteticky. Účelové pojetí hodnocení funkcí lesa je teoreticky srovnatelné s hodnocením lesních ekosystémových služeb. Oba dva přístupy v konečném hledisku hodnotí vliv účinků funkcí lesů/příspěvků lesních ekosystémů na člověka, potažmo lidskou společnost. Z účelového pojetí dělíme funkce lesa na produkční a mimoprodukční. Mimoprodukční funkce lesa se dále dělí na dvě hlavní skupiny ekologické a sociální. Souhrnně se vymezují funkce lesa: produkční, ekologické a sociální. Problematika funkcí lesa je značně složitá a projevuje se zejména v různých pohledech na terminologii, třídění, skupiny koncových uživatelů, ocenění apod. V následující tabulce je uveden základní přehled jednotlivých vztahů funkcí lesů. Tab. 1 Tabulka vztahů funkcí lesů rozdělení funkcí lesů v OPRL 2 Hledisko Funkce lesa Lesní zákon Funkce produkční Funkce mimoprodukční OPRL 1 Funkce produkční Funkce mimoprodukční Deklarované funkce OPRL 2 (pilíře TUOL*) Funkce produkční Funkce ekologické Funkce sociální Ekosystémové služby (MEA**) Zásobovací služby Regulovací služby Kulturní služby Skupina uživatelů Individuální (jednotlivci) Celospolečenská (globální) Společenská (komunitní) Tržní povaha užitků Zboží aj. Služby za nulový tarif Pozn.:* Trvale udržitelné obhospodařování lesů, ** Milenium Ecosystem Assesment (Alcamo, 2003) Vzhledem ke své povaze se problematika funkcí lesů rozpadá na několik samostatných dílčích bloků. Základním posláním šetření funkcí lesů v rámci OPRL 2 je stanovení funkčních potenciálů lesních ekosystémů (jako strana nabídky) a stanovení společenských požadavků na plnění funkcí lesů (jako strana poptávky). Ty jsou vyjádřeny prostřednictvím realizovaných (řízených) a deklarovaných funkcí lesů. V následující tabulce je uvedena klasifikace funkcí lesů v OPRL 2. Praha

44 Tab. 2 Klasifikace funkcí lesa Hlavní funkce dřevoprodukční hydrická reprodukční Funkce produkční Funkce lesa Funkce mimoprodukční Funkce produkční Funkce ekologické Funkce sociální Dílčí funkce/ Druhy užitků sortimenty dříví nehroubí štěpka vánoční stromky lesní plody léčivé rostliny (vodoprodukční, platba za ekosystémové služby) zvěřina pronájem pozemků prodej práva myslivosti školkařství prodej osiva Hlavní funkce dřevoprodukční edafická (půdo ochranná) klimatická (klimaochranná) hydrická půdotvorná rekreační rekreace protierozní zdravotněhygienická léčebná protisesuvná lázeňská protideflační stabilizační krajinotvorná protilavinová estetická břehoochranná výzkumně vzdělávací protizanášecí aerotechnická vzdělávací (kognitivní) výchovná výzkumná filtrační duchovní izolační kulturní spirituální antiradiační historická hygienická ochrana přírody životní prostředí organismů obranná biodiverzita infrastrukturní institucionální globální koloběh prvků ochranná pásma akumulace uhlíku ochrana proti povodním produkce kyslíku body ČHMÚ akumulační vodohospodářská (OPVZ) infiltrační vodoochranná (minerální vody) retardační retenční hydrická desukční detenční záplavová území protizáplavová kondenzační vodoochranná škody způsobené zvěří myslivost a lovectví venatorněsociální genofond zvěře (myslivost) veterinární ekologickostabilizační venatorněprodukční (myslivost) venatorněekologická (myslivost) Dílčí funkce/druhy užitků obnovitelný zdroj energie Hlavní funkce socioekonomická (dřevoprodukční) Dílčí funkce/druhy užitků tvorba HDP rozvoj venkova zaměstnanost nedřevněprodukční reprodukční ochrana genofondu reprodukční zdroj osiva Pozn.: Klasifikace funkcí lesa vychází z klasifikace Papánka (1978) v úpravě dle Matějíčka (2003) v konečné úpravě Mansfeld, Hruban (2014). 44

45 Hodnocení funkcí lesů je v OPRL 2 rozděleno na dílčí skupiny: hodnocení funkčních potenciálů, hodnocení realizovaných (řízených) funkcí a hodnocení deklarovaných funkcí. Hodnocení realizovaných (řízených) funkcí je za účelem zjednodušení struktury textu v rámci textové zprávy OPRL 2 přičleněno k funkčním potenciálům. Stanovení funkčních potenciálů Funkční potenciály vyjadřují potenciální možnosti lesních ekosystémů zajistit plnění funkcí lesů (ÚHÚL, 2002). Rámcově jsou funkční potenciály lesů vymezeny na základě vlastností stanoviště (ekotopu), determinujícího dřevinného patra a způsobu managementu lesních ekosystémů. V některých případech je při stanovení funkčních potenciálů nutné vzít v úvahu okolnosti společenského využití lesů. V obecné rovině představují funkční potenciály stranu objektivní nabídky plnění funkcí lesů les plní to, čeho je na základě svých vlastností schopen. Funkce lesů jsou plněny samovolně, pokud na něj nejsou kladeny zvláštní požadavky na zajištění jiných specifických funkcí (Krečmer, 2006). Funkční potenciály lze kvalitativně hodnotit pomocí bodové stupnice. Pro účely OPRL2 byla stanovena sedmibodová stupnice hodnocení (Mansfeld et Hruška, 2013), kde číslicí 1 jsou hodnoceny nejnižší účinky funkce a číslicí 7 nejvyšší účinky funkce. Obdobně tak postupoval např. Vyskot (2003). V rámci vymezení jednotlivých stupňů funkčních potenciálů jsou využity různé přístupy klasifikace funkčních potenciálů postavené na matematicko-statistických přístupech (standardizace, metoda percentilů, expertní metoda min-max standardizace). Ukázka stanovení funkčního intervalu sestaveného z percentilů je uvedena v následující tabulce. Tab. 3 Klasifikace funkčních potenciálů Funkční účinek Funkční interval (percentil) Funkční účinek - popis Typ funkčních potenciálů ,29 bezvýznamný funkčně nevhodný nízký funkční potenciál 2 14,30 28,57 velmi nízký (nízký) 3 28,58 42,86 nízký základní funkční potenciál 4 42,87 57,14 průměrný (běžný) 5 57,15 71,43 vysoký 6 71,44 85,71 velmi vysoký vysoký funkční potenciál 7 85, mimořádný (vysoký) Pro účely hodnocení funkčních potenciálů funkční typizaci je výhodné zjednodušit jejich klasifikaci na použitelné množství typů typů funkčních potenciálů. V následující tabulce je uvedeno vymezení typů funkčních potenciálů na základě hodnoty funkčního účinku potenciálu. Tab. 4 Vymezení funkčního typu na základě standardizované hodnoty celkového funkčního efektu Funkční účinek Typ funkčních potenciálů FP Popis nízký (omezený) funkční typ s omezeným plněním funkcí lesů základní (běžný) funkční typ s běžným plněním funkcí lesů vysoký funkční typ s vysokým plněním funkcí lesů Vztah vymezených funkcí lesů ke kategorizaci lesů Vybrané funkční potenciály (funkční účinek 6-7, funkční typ s vysokým plněním funkcí), realizované a deklarované funkce jsou v OPRL 2 vymezeny jako (potenciální) podklad ke kategorizaci lesů dle 6 9 lesního zákona. Praha

46 Funkční potenciály lesů V rámci hodnocení funkčních potenciálů v OPRL 2 jsou vymezeny následující skupiny funkčních potenciálů (s uvedením dílčích funkcí): 1. dřevoprodukční potenciál stanovištní dřevoprodukční potenciál, hodnotový dřevoprodukční potenciál, disponibilní zdroje biomasy (těžební zbytky), 2. nedřevně produkční potenciál produkce lesních plodů, včelařsky významné dřeviny, užitky plynoucí z výkonu práva myslivosti, 3. půdoochranný potenciál introskeletová eroze, eroze způsobená vodou (vodní eroze), lesy ve svážných územích, lesy na poddolovaných územích, 4. hydrický potenciál hydrický kvantitativní potenciál, hydrický kvalitativní potenciál, 5. klima-ochranný potenciál bioklimatická funkce lesů (ve městech), 6. ekologicko-stabilizační potenciál potenciální přirozenost porostů, odolnost lesních porostů vůči degradaci, 7. reprodukční potenciál dílčí populace lesních dřevin, potenciální zdroje reprodukčního materiálu (fenotypová klasifikace, semenné porosty), 8. rekreační potenciál rekreační potenciál území, 9. krajinotvorný potenciál krajinotvorná funkce lesů. Ukázka zhodnocení potenciálu na příkladu vodní eroze: Pro stanovení potenciálního ohrožení vodní erozí je pro účely OPRL 2 použita metoda USLE, kterou se provádí výpočet dlouhodobého průměrného smyvu půdy. Výpočet dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) podle univerzální rovnice USLE probíhá na základě vztahu: G=R K L S C P (konečná hodnota G je v jednotkách [t. ha -1 rok -1 ]), kde: R je faktor erozní účinnosti srážek odvozený pro území ČR, K je faktor erodovatelnosti půd odvozený pro půdy ČR ve vztahu k jednotkám TKSP (Janeček, 2012), L S je faktor délky a sklonu svahu stanovení z digitálního modelu 4. generace v prostředí GRASS/QGIS. C je faktor ochranného vlivu vegetace pro lesy se používá C = 0,005, pro účely OPRL 2 je použita hodnota pro vojtěšku (supluje podobnost vegetačního krytu s plochou lesa, kde je odstraněn dospělý les, ale zůstane zachována přízemní bylinná vegetace (po těžbě). P je faktor účinnosti protierozních opatření. Neuvažuje se pro velké územní celky (Janeček, 2012). Výsledná hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) je převedena do 7. bodové stupnice na základě standardizace pomocí kvantilů. 46

47 Obr. 1 Stanovení potenciálního ohrožení vodní erozí (lokalita: Lysá hora v Beskydech) Realizované (řízené) funkce lesů V rámci hodnocení realizovaných funkcí lesů v OPRL 2 jsou vymezeny následující skupiny realizovaných funkcí (s uvedením dílčích funkcí): 1. dřevoprodukční funkce lesy s dřevoprodukční funkcí, 2. půdoochranné funkce větrolamy a lesní ochranné pásy, břehové a doprovodné porosty, lesy na antropogenních půdách, lesy v lavinovém území, 3. hydrické funkce lesy s řízenou hydrickou funkcí (hydromeliorační okrsky), 4. klima-ochranné funkce lesy klima-bariérové, 5. ekologicko-stabilizační funkce přirozené lesy, porosty náhradních dřevin, 6. rekreační funkce lesy zatížené rekreací. Ukázka zhodnocení realizovaných funkcí na příkladu lesů s řízenou hydrickou funkcí: Lesy s řízenou hydromeliorační funkcí představují lesy, ve kterých je pomocí hydromelioračních opatření člověkem záměrně ovlivněn hydrický režim půdy. Lesy s desukční řízenou funkcí zahrnují lesní stanoviště, ve kterých je provedeno odvodnění za účelem zvýšení retenční schopnosti půd, produkční schopnosti lesních porostů, zvýšení ujímavosti obnovy po provedené těžbě předešlého porostu atd. Lesy s kombinovanou řízenou funkcí jsou lesy, ve kterých je provedeno Praha

48 umělé zavodňování za účelem zvýšení hladiny podzemní vody, akumulace vody a řízení rozlivu vody pro potřeby lesního a vodního hospodářství či ochrany přírody. Metodický postup aktualizace vrstvy MELI je postaven na terénním šetření hydromelioračních opatření v rámci běžné údržby. V rámci šetření se zjišťuje druh a zamokření melioračního okrsku a stav hydromeliorační sítě. Obr. 2 Vymezení hydromelioračních okrsků (lokalita: západní část ČR) Deklarované funkce lesů V rámci hodnocení deklarovaných funkcí lesů v OPRL 2 jsou vymezeny následující skupiny deklarovaných funkcí (s uvedením dílčích funkcí): 1. ochranné funkce lesů stanoviště lesů ochranných, 2. lesy vodohospodářské a vodoochranné lesy v ochranných pásmech vodních zdrojů, lesy v chráněných oblastech přirozené akumulace vod, lesy v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod, 3. lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny lesy na území velkoplošných zvláště chráněných území (NP, CHKO), lesy na území maloplošných zvláště chráněných území (NPR, NPP, PR, PP), lesy na území soustavy Natura 2000 (PO, EVL), lesy na území přírodních parků, památné stromy, lesy na území územních systémů ekologické stability, 4. lesy lázeňské lesy na území lázeňských míst a lesy lázeňské, 5. lesy s deklarovanými zájmy rekreace lesy příměstské a rekreační, 48

49 6. lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce lesy sloužící lesnické výuce, lesy s vědecko-výzkumnou funkcí, demonstrační objekty lesního hospodářství, 7. genetické zdroje lesních dřevin uznané genové základny, uznané zdroje reprodukčního materiálu, 8. lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře lesy v uznaných oborách a bažantnicích, 9. lesy s institucionální funkcí lesy s obrannou funkcí (lesy ve vojenských objektech a vojenských újezdech), lesy s kulturně-historickou funkcí (lesy na území ochranných pásem kulturních památek a území archeologických nalezišť), lesy s jiným veřejným zájmem. Jedná se o sklady munice (policejní a privátní), areály zbrojovek, střelnice mimo armády České republiky, zásoby státních hmotných rezerv, ochranná pásma infrastruktury, arboreta, farmové chovy aj. Ukázka zhodnocení deklarovaných funkcí na příkladu lesů v ochranných pásmech vodních zdrojů: Ochranná pásma vodních zdrojů (OPVZ) slouží podle 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo jsou využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes m 3. Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma: I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Metodický postup aktualizace vrstvy pásmo hygienické ochrany (PHO) je postaven na samostatném šetření specialistů funkcí lesů u vodoprávních úřadů (ORP, krajské úřady oddělení/odbory vodního hospodářství), pracoviště Vodovodů a kanalizací, VÚV TGM (DIBAVOD, VUV) a další zdroje. Obr. 3 Vymezení lesů v OPVZ (lokalita: západní část PLO 41) Praha

50 Analytické zhodnocení funkcí lesů V rámci analytické části textové zprávy OPRL 2 je provedeno podrobné zhodnocení výše uvedených dílčích funkcí lesů. V samostatné kapitole jsou hodnoceny funkční potenciály, k nimž jsou za účelem zpřehlednění textu přiřazeny realizované (řízené) funkce lesů, a zvlášť jsou hodnoceny deklarované funkce lesů. U každé dílčí funkce lesů jsou vyjádřeny plochy objektů (stupeň potenciálu, plocha realizované nebo deklarované funkce) a jejich zastoupení. U deklarovaných funkcí je vyjádřena plocha objektů ve dvou časových řezech: a) k roku 2004 (první datový sklad OPRL, data odpovídají výchozímu stavu v OPRL 1) a b) k roku zpracování OPRL 2 (nyní 2017). Každý výstup v rámci analytické části je opatřen definicí šetřené problematiky a komentářem výsledných hodnot. Hodnoty dílčí funkce jsou vyjádřeny pomocí tabulky a mohou být také vizuálně podpořeny doplňkovým grafem a kartogramem. Ukázka výstupu v kapitole deklarované funkce lesů v analytické části textové zprávy OPRL 2 na příkladu vyjádření lesů ve zvláště chráněných územích přírodních rezervacích v PLO 17: Přírodní rezervace (PR) jsou podle zákona č. 114/1992 Sb. menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. PR upravuje 33 zákona č. 114/1992 Sb., základní ochranné podmínky PR řeší 34 zákona č. 114/1992 Sb. O zařazení lesů na území PR do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů na základě návrhu vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Tab. 5 Plocha lesů v přírodních rezervacích (PR) [ha] Přírodní rezervace Rok 2004 Rok 2016 Přírodní rezervace celkem Ochranná pásma PR celkem Lesy v přírodních rezervacích Lesy v ochranných pásmech PR 545 Zdroj: ÚHÚL OPRL, AOPK Poznámka: k roku 2004 nejsou údaje o ochranných pásmech k dispozici. V Polabí se ve sledovaném období ( ) zvětšila plocha přírodních rezervací (PR) celkově o 982 ha a v rámci lesa o 678 ha. Ke změně došlo z důvodu vyhlášení šesti nových PR (o celkové ploše 351,49 ha) a přehlášení některých stávajících PR (celkově nárůst o 644,87 ha). Na druhou stranu byla původní PR Trotina přehlášena do kategorie přírodních památek (9,68 ha) a PR Bludy (4,77 ha) byla zrušena a zahrnuta do nově vyhlášené NPR Kněžičky. I když některé PR se nacházejí mimo les, tak z jejich celkové rozlohy představuje plošný podíl v lese 73,1 % a u ochranných pásem 51,1 %. V roce 2004 představoval podíl lesa v rámci PR 74,6 %. Obdobně i v rámci ČR představuje zastoupení lesa v PR 73,8 % a v ochranných pásmech 70 %. PR zaujímají 0,5 % rozlohy oblasti. V rámci lesa se jedná o 2,3 % z rozlohy lesa v oblasti. Současné mírné snížení podílu lesů v PR je způsobeno vyhlášením nových PR i mimo les (např. PR Pod Benáteckým vrchem se celá nachází mimo les 69,21 ha). 50

51 Obr. 4: Grafické vyjádření zastoupení přírodních rezervací (PR) a jejich ochranných pásem (OP) na ploše lesa [%] Zdroj: ÚHÚL OPRL, AOPK Obr. 5 Přírodní rezervace Zdroj: ÚHÚL OPRL, AOPK Praha

52 Tab. 6 Zařazení vrstev OPRL do subkategorií lesů OPRL, interní název vrstvy OPRL je uveden v závorce. Subkategorie lesů subkategorie 10 subkategorie 21a subkategorie 21b subkategorie 21c subkategorie 31a subkategorie 31b subkategorie 31c subkategorie 32a subkategorie 32b subkategorie 32c subkategorie 32d subkategorie 32e subkategorie 32f subkategorie 32g subkategorie 32h Vrstva OPRL lesy hospodářské (analytická hodnota) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (LOCH) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech (LOCH) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni (LOCH) ochranná pásma vodních zdrojů I. stupeň (OPVZ) lesy v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (PALZ) lesy v národních parcích (V_ZCHU) lesy v národních přírodních rezervacích (M_ZCHU) lesy v I. zóně CHKO (V_ZCHU) lesy v PR, NPP a PP (M_ZCHU) lesy lázeňského místa a lesy lázeňské vymezené statutem lázeňského místa nebo jiným rozhodnutím (LAZN) lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (MEST) lesy zatížené rekreací všechny typy (REKR) lesy sloužící lesnické výuce (SKOL) lesy sloužící lesnickému výzkumu (VYZK) lesy s vysokým potenciálem introskeletové eroze (ISE) lesy s vysokým potenciálem vodní eroze (USLE) lesy na aktivních sesuvech (ČGS_sesuvy) lesy v lavinovém území (POCH) větrolamy (LBAR) porosty náhradních dřevin (NAHRADNI_POROSTY) ochranná pásma vodních zdrojů II stupně (OPVZ) lesy s bioklimatickou funkcí města postižená exhalacemi polétavého prachu benzopyrenu, benzenu těžkých kovů, SO 2, CO 2 a dalších látek bez imisního limitu (BIOKLIMATICKA_ FUNKCE) lesy na území národních kulturních památek (NPU_NKP) genové základny (GENO) územní systémy ekologické stability (USES) přírodní lesy (VUKOZ_Prirodni lesy) evropsky významné lokality (EVL) uznané zdroje reprodukčního materiálu selektovaný RM (UZRM) lesy v uznaných oborách a bažantnicích (MYSL) lesy na území objektů důležitých pro obranu státu lesy vojenské (VOJN, VOJENSKE_UJEZDY) lesy s kulturně-historickou funkcí (KULT, ARCH) lesy s jiným veřejným zájmem (JINE) 52

53 Syntetické výstupy funkcí lesů V rámci syntetické části textové zprávy OPRL 2 je provedeno shrnutí funkčního zaměření lesů, které může být využito jako rámcový podklad pro kategorizaci lesů. Vybrané deklarované funkce lesů jsou využity ke tvorbě návrhu základních opatření (karty OPRL) a tvorbě rámcových směrnic hospodaření pro lesy zvláštního určení. Součástí syntetického zhodnocení funkcí lesů je stanovení střetů veřejných zájmů, které jsou způsobeny rozdílnými požadavky na plnění funkcí lesů různými skupinami uživatelů. Vlivem střetů zájmů a preferencí vybrané funkce může být omezena poptávka po plnění ostatních funkcích lesů. Les neposkytuje (ačkoliv by potenciálně mohl) všechny funkce, které jsou poptávány, protože je využíván preferenčně k určitému účelu. Základním významem hledání střetů zájmů je podchycení protichůdných požadavků ze strany uživatelů deklarovaných funkcí. Ty jsou deklarovány různými legislativními a normativními předpisy, a v obecné rovině z nich vyplývá specifické omezení pro lesní hospodaření. Omezení lesního hospodaření je vyjádřeno legislativními limity hospodaření, které jsou samostatnou přílohou OPRL 2. Vzhledem k tomu, že společenských požadavků na funkce lesů je velké množství stejně tak jako vrstev funkcí lesů v OPRL 2 je nutné je zařadit do přijatelného množství logických rámců. V tomto případě byly využity subkategorie dle lesního zákona, kterých je celkem 15. Přehled o zařazení vrstev OPRL do subkategorií lesů OPRL je uveden v tabulce 6. Vývoj veřejných zájmů je možné odhadovat ze změny plošného rozsahu deklarovaných funkcí mezi různými časovými řezy. Z rozdílů ploch dílčích funkcí mezi sledovanými obdobími je možné stanovit trend vývoje. Na základě analogie z uplynulého období je možné očekávat podobný vývoj v budoucnosti, byť jen v blízkém časovém horizontu. Trendy vývoje funkcí lesů jsou vyjádřeny v rámci potenciálních subkategorií lesů. Plochy subkategorií jsou vyjádřeny k roku 2004 a k roku zpracování OPRL 2. K těmto dvěma časovým řezům je vyjádřen i trend. 32h 32g 32f 32e 32d 32c 32b 32a 31c 31b 31a 21c 21b 21a Obr. 6: Příklad trendů využití funkcí lesa podle rozdělení do potenciálních subkategorií funkcí lesů [změny v %]. Závěrečné shrnutí Přístup k vymezení funkcí lesů v rámci OPRL 2 je velmi podobný tomu, který byl použit v OPRL 1 (ÚHÚL, ) a evolučně z něj vychází. Systém hodnocení funkcí lesů v OPRL 2 má vytvořen svůj vlastní metodický a terminologický aparát, který je popsán v metodice Hodnocení funkcí lesů v OPRL 2 (Hruban, 2018). Celkově je systém hodnocení funkcí lesů rozdělen na základě tří hlavních pilířů trvale udržitelného hospodaření (produkční, ekologický a sociální pilíř). Tomuto rozdělení je následně přizpůsobena i vnitřní struktura dělení funkcí. Systém hodnocení funkcí byl dále metodicky rozšířen ve smyslu vymezení nové skupiny funkcí realizovaných (řízených) funkcí lesů. Byla reflektována snaha o vyjádření kvalitativní významnosti určité dílčí funkce lesů, k čemuž byla vytvořena 7 bodová stupnice hodnocení funkčních potenciálů pomocí funkčních účinků. Metodicky byla nově vytvořena funkční typizace funkcí lesů. Systém hodnocení funkcí lesů je nyní komplexně připraven na zhodnocení funkčních účinků a funkčních efektů dílčích funkcí lesů a celkové zhodnocení funkcí lesů a jejich překryvů (střetů). Praha

54 Literatura Alcamo, J., 2003: Ecosystems and human well-being: a framework for assessment. Island Press, Washington, D.C., USA. Hruban, R., 2018: Hodnocení funkcí lesů v OPRL 2. Interní metodika ÚHÚL pro potřeby aktualizace OPRL. Janeček, M. a kol., 2012: Ochrana zemědělské půdy před erozí. ČZU Praha, FŽP, Praha. Krečmer, V., a kol., 2002: Komplexní funkce lesa, Strategie pro trvale udržitelný rozvoj lesních ekosystémů. Zpráva za modul 2A8 projektu UNDP Udržitelný rozvoj ČR: vytváření podmínek, UK Praha. Krečmer, V., Šišák, L., Šach, F., Švihla, V., Flora, M., 2006: K ekonomickému hodnocení mimotržních funkcí lesa z hledisek lesopolitických. Zprávy lesnického výzkumu, svazek 51, číslo 3/2006, VÚLHM. Macků, J. a kol.,1996: Oblastní plán rozvoje lesa. Metodika, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Mansfeld, V., Hruška, L., 2016: Kritéria a indikátory oblastních plánů rozvoje lesů. Lesnická práce, roč. 92, č. 10, s Mansfeld, V., Hruban, R., 2014: Oblastní plány rozvoje lesů a jejich význam. Lesnická práce, roč. 94, č. 5, s. 322, Kostelec nad Černými lesy. Matějíček, J., 2003: Vymezení základních pojmů a vztahů z oblasti mimoprodukčních funkcí lesa. VÚLHM, Strnady. Navrátil, P., 2015: Včlenění mimodřevních funkcí lesa do hospodaření na lesním majetku. Pracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Papánek, F., 1978: Teória a prax funkčne integrovaného lesného hospodárstva. Lesnícke studie, Bratislava, Príroda, 218 s. Šišák, L. a kol., 2010: Metodika sociálně-ekonomického hodnocení funkcí lesa. ČZÚ, Praha. ÚHÚL, : Oblastní plány rozvoje lesů: Jednotlivé separáty pro 41 PLO. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 41 sv. ÚHÚL, 2002: Oblastní plány rozvoje lesů. Lesnická práce s.r.o. Vyskot, I., 2003: Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. MŽP. 54

55 Zpřístupnění lesů ve druhém cyklu oblastních plánů rozvoje lesů ROMAN BYSTRICKÝ Anotace Moderní lesní hospodářství se bez kvalitní infrastruktury neobejde. Její podstatnou součástí je lesní dopravní síť tvořená lesními cestami různých tříd. Z hlediska hodnoty představují lesní cesty druhý nejcennější majetek po lesních pozemcích s lesními porosty (BECKER, 1995). Zachování a zhodnocení tohoto majetku si vyžaduje aktuální znalosti o jeho vlastnostech i struktuře. V rámci taxačních prací představují lesní cesty významné dělící a orientační prvky, na které navazuje prostorové rozdělení lesa (NERUDA, 2008). Současné lesní hospodářství působí v prostředí navzájem téměř neslučitelných požadavků společnosti. Lesní hospodář nebo vlastník lesa stojí často před problémem, který z produkčních, ekologických nebo sociálních požadavků společnosti má plnit a přitom nezanedbávat ty ostatní. Ve vážném protikladu jsou zejména ekonomické a environmentální požadavky společnosti. Základním zdrojem příjmů lesního hospodářství jsou finanční prostředky získané těžbou dříví. Ten je také hlavní příčinou potenciálního ohrožení základního výrobního prostředku lesního hospodářství (lesní půdy). Klíčovým momentem se tedy stává zachování kvality půdního fondu a jeho produkční schopnosti. Pro zajištění těchto požadavků je nutné mít nejen vhodnou těžebně-dopravní technologii, ale také kvalitní a vhodně řešené zpřístupnění lesa lesní cesty a dopravní linky všech kategorií, které omezí nebo úplně vyloučí pohyb těžké techniky po lesní půdě. Úvod V rámci taxačních prací představují lesní cesty významné dělící a orientační prvky, na které navazuje prostorové rozdělení lesa (NERUDA, 2008). Lesní cesty umožňují řádné obhospodařování majetku a svou existencí mu dávají hodnotu, respektive jeho hodnotu zvyšují. Čím dokonalejší, kvalitnější a účinnější zpřístupnění, tím je vyšší hodnota obhospodařovaného lesního majetku. Kromě řádného obhospodařování umožňují i kontrolu výkonu jednotlivých činností a dodavatelů, a to jak ze strany vlastníka, případně správce lesa, tak i ze strany státní správy lesa. Změny v systému obhospodařování lesa realizace prací dodavatelským způsobem, zvýšené požadavky veřejnosti na stav a využitelnost dopravní sítě a potřeba záchranných systémů si vyžadují kvalitní, geometricky přesné, dostatečně obsažné a aktuální informace o cestní síti. Požadavek na takovéto informace, platné pro celou ČR bez ohledu na vlastnictví, zůstává vysoce aktuální. Kromě lesního hospodářství jsou informace o lesních cestách využívány také pro hasičský a záchranný sbor ČR a pro potřeby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). Výstupy zpřístupnění lesů v druhém cyklu OPRL Výše popsané změny a vývoj za posledních 20 let se promítly do výsledné struktury OPRL pro nadcházející období. Struktura OPRL2 je uspořádána do tří částí (MANSFELD et ŘÍHA, 2018): 1. Všeobecná část zde kromě základních správních údajů jsou kapitoly zaměřené především na charakteristiku přírodních podmínek a historie zájmového území, údaje dopravního šetření se zde přímo nevyskytují. 2. Analytická část obsahuje důležitá lesnická témata a výsledky získané v rámci šetření údajů o stavu lesa se zaměřením na rozbor stavu lesa, stanovištních podmínek, problematiky funkce lesů, ochrany lesů i dopravního zpřístupnění. Jsou zde prezentovány výsledky inventarizace LDS, v rámci které je evidována délka lesních odvozních cest, skutečná hustota a zpřístupnění lesních porostů. Dále jsou v rámci analytické části určeny transportní segmenty a je vymezena těžebně dopravní klasifikace terénu. Praha

56 3. Syntetická část jedná se o kapitolu výsledků šetření vycházející z analytické části OPRL. Shrnuje obsah předchozích kapitol textové zprávy do rámcových doporučení s odhadem jejich dopadů na PLO. Z výsledků dopravního šetření jsou zde prezentovány především návrhy zpřístupňování lesů, vyhodnocení území ohrožených těžebně dopravní erozí, podíl lesních cest využívaných pro turistiku a jsou zde celkově zhodnoceny dopady doporučených opatření týkajících se zpřístupnění lesů. Ukázka výsledků pilotního projektu za PLO 21 Jizerské hory a Ještěd Délka lesních odvozních cest Délka lesní dopravní sítě (LDS) je vyjádřena absolutní celkovou délkou jednotlivých tříd lesních cest v kilometrech. V rámci aktualizace OPRL se provádí každoroční pozemní mapování lesní dopravní sítě (LDS) v rozsahu asi 10 % výměry všech lesů ČR bez ohledu na vlastnictví. Tab. 1 Délka lesní dopravní sítě [km, %] Ukazatel Rok 2003 Rok km % km % rozdíl % Odvozní cesta 1L 194,1 13,5 220,1 23,4 26,0 13,4 Odvozní cesta 2L 317,1 22,1 390,4 41,5 73,3 23,1 Veřejná odvozní 1L 557,3 38,8 61,3 6,5-496,0-89,0 Veřejná odvozní 2L 76,3 5,3 11,6 1,2-64,7-84,8 Návrhy 291,9 20,3 256,6 27,3-35,3-12,1 Vše 1 436,7 100,0 940,0 100,0-496,7-34,6 ČR ,7 100, ,4 100, ,3-27,9 Zdroj: ÚHÚL OPRL Komentář V posuzovaném období let došlo k výrazným změnám zejména ve využívání veřejných cest pro potřeby lesního hospodářství. Změnila se kritéria a metodika posuzování a značná část těchto komunikací byla vyřazena ze sítě cest využívaných pro lesní hospodářství. Došlo k nárůstu lesních odvozních cest třídy 1L a 2L. Poklesl podíl návrhů lesních cest, což lze interpretovat tak, že některé návrhy LDS byly realizovány. Graf 1 Struktura lesní dopravní sítě za PLO [%] Zdroj: ÚHÚL OPRL 56

57 Graf 2 Porovnání struktury lesní dopravní sítě za ČR a PLO 21 [%] Zdroj: ÚHÚL OPRL Komentář Pro porovnání stavu struktury lesní cestní sítě v PLO 21 byl zkonstruován graf 2. Zde lze posoudit situaci zpřístupnění PLO lesní cestní sítí v porovnání s celou ČR. Hodnoty jsou uváděny v %. V posuzované PLO 21 je zpřístupnění lesní cestní sítí nižší než republikový průměr. Od tohoto konstatovaní se liší pouze hodnota návrhů, kde v PLO 21 je vyšší procento návrhů na nové odvozní lesní cesty než v ČR. Skutečná hustota lesní dopravní sítě Definice Hustota lesní dopravní sítě se vyjadřuje jako průměrná délka lesních cest v běžných metrech na hektar lesa. Na rozdíl od celkové délky LDS, která představuje absolutní hodnoty, je hustota LDS číslem poměrným, přepočteným na jednotku plochy. Tab. 2 Skutečná hustota lesní cestní sítě [km, bm ha -1, %] Ukazatel Rok 2003 Rok 2017 Rozdíl hustoty km bm ha-1 km bm ha-1 bm ha-1 % Odvozní cesta 1L 194,1 4,8 220,1 5,5 0,7 12,7 Odvozní cesta 2L 317,1 7,9 390,4 9,7 1,8 18,5 Veřejná odvozní 1L 557,3 13,9 61,3 1,5-12,4-89,2 Veřejná odvozní 2L 76,3 1,9 11,6 0,3-1,6-84,2 Návrhy 291,9 7,3 256,6 6,4-0,9-12,3 Vše 1 436,7 35,9 940,0 23,4-12,5-34,8 ČR ,7 28, ,4 19,8-8,3-29,5 Zdroj: ÚHÚL OPRL Praha

58 Graf 3 Skutečná hustota lesní cestní sítě za PLO 21 [bm ha -1 ] Zdroj: ÚHÚL OPRL Graf 4 Hustota kategorií lesní dopravní sítě za ČR a PLO 21 [bm ha -1 ] Zdroj: ÚHÚL OPRL Komentář V posuzovaném období let došlo k nárůstu hustoty lesních odvozních cest. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že byla realizována nejen nová výstavba, ale také návrhy, což dokládá předchozí tabulka. Posuzovaná PLO má vyšší hustotu odvozních cest kategorie 1L a nižší hustotu cest kategorie 2L než je průměr ČR. Disproporce v části veřejných cest využívaných pro lesní hospodářství vznikly změnou metodiky inventarizace a posuzování lesních cest. 58

59 Zpřístupnění lesních porostů Definice Zpřístupnění lesních porostů poukazuje na rozdíl mezi skutečnou a modelovou hustotou lesní dopravní sítě. Hodnotí se velikost rozdílu mezi skutečnou a modelovou hustotou LDS. Tento rozdíl velmi přesně určuje rozsah potřebné výstavby lesních cest pro konkrétní územní jednotku. Tab. 3 Ukazatele lesní dopravní sítě zpřístupnění lesních porostů v roce 2017 za PLO 21 [bm ha -1, %] Ukazatel Hustota v bm ha-1 podle tříd Celková hustota v bm ha-1 Rozdíl v celkové hustotě skutečná modelová 1L 2L skutečná modelová bm ha-1 % PLO 21 5,5 9,7 15,2 21,8 6,6 32,2 ČR 5,0 10,5 15,4 18,9 3,5 24,1 Zdroj: ÚHÚL OPRL Komentář Skutečná hodnota hustoty lesní dopravní sítě posuzované PLO je nižší než modelová, což odpovídá celkové situaci v ČR. Graf 5 Ukazatele lesní dopravní sítě zpřístupnění lesních porostů v roce 2017 PLO 21 [bm ha -1 ] Zdroj: ÚHÚL OPRL Závěr V předloženém příspěvku je uvedena jen část ukazatelů lesní cestní sítě, které budou zahrnuty do OPRL. Různé změny a omezení v legislativě, členění a struktuře LH vyvolaly změny v charakteru zpracovávaných dat. Některé přibyly, u jiných se změnilo celkové pojetí. Všechny změny byly prováděny s cílem zvýšení kvality, úrovně a vypovídací schopnosti informací o lesní cestní síti. Nadále platí, že kvalitní a aktuální informace o vlastnostech a struktuře lesní dopravní sítě jsou pro moderní lesní hospodářství a pro rozhodování vlastníků lesů i orgánů státní správy lesů nepostradatelné. Praha

60 V rámci druhého cyklu OPRL je dopravní šetření zaměřené především na inventarizaci lesní dopravní sítě, zjištění struktury a hustoty lesní odvozní sítě za jednotlivé PLO, vymezení transportních segmentů a těžebně dopravních klasifikací terénu. V syntetické části OPRL je evidována vytíženost lesní dopravní sítě turistickou rekreací, vyhodnocuje se také podíl území ohroženého těžebně dopravní erozí a jsou vyhodnoceny návrhy zpřístupnění. Vrcholem dopravního šetření v rámci oblastních plánů rozvoje lesů je návrh opatření zpřístupnění lesů včetně popsání dopadů doporučených opatření. Pro vyhodnocení dopravního šetření je využita těžebně-dopravní klasifikace ÚHÚL, která je úplně odlišná od dříve využívaných klasifikací. Hlavní a zásadní rozdíl mezi touto klasifikací a jinými i předchozími klasifikacemi je ten, že dělí terény z hlediska citlivosti a rizika jejich poškození. Navrhuje technologie, které jsou vhodné pro danou lokalitu z hlediska ochrany půdního krytu a ne podle technických možností stroje využitého pro práci v daném prostředí. Z informací uvedených v předchozích částech příspěvku vyplývá, že situace posuzované PLO 21 je v některých parametrech lesní cestní sítě v porovnání s republikovým průměrem lepší, někde horší. V každém případě nelze říct, že stav zpřístupnění v PLO 21 je uspokojivý a není nutné dál pracovat na jeho rozvoji, údržbě a výstavbě lesní cestní sítě tak, aby bylo zajištěno trvale udržitelné hospodaření v lesích. Poskytování tohoto typu informací je také účel a smysl díla OPRL. LIiteratura BARTOŠ Z., 2010: Metodika šetření překážek na edafických kategoriích A+N (a tvorba GIS vrstev terénní a technologický typ). Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 35 str. BECKER, G., 1995: Walderschließung auf dem Prüfstand. AFZ der Wald 9/1995, s HAMET V., SYNEK M., 2008: Plošná údržba OPRL. Metodika tvorby mapy terénních typů, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 18 str. HANÁK, K. a kol., 2008: Stavby pro plnění funkcí lesa. Praha: Informační centrum ČKAIT, s.r.o., ISBN KŘÍSTEK Š., 2008: Pracovní postup. Těžebně-dopravní klasifikace, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 2 str. KŘÍSTEK Š., BARTOŠ Z., SOTORNÍK M., 2010: PPs Inventarizace odvozních cest v lesích: Propojek atd, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, interní dokument. KŘÍSTEK, Š., SOTORNÍK M., BARTOŠ Z., 2008: Plošná údržba OPRL: Zpřístupnění lesů. Pracovní postupy inventarizace lesní dopravní sítě, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. KŘÍSTEK, Š., URBAŇCOVÁ N., KLÁSEK R., 2008: Plošná údržba OPRL: Zpřístupnění lesů. Metodika s pracovními postupy, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. MACKŮ, J. a kol.,1999: Oblastní plány rozvoje lesů. Metodika, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. MACKŮ J., POPELKA J., SIMANOV V., 1992: Terénní klasifikace z pohledu ekologizace výrobních procesů v lesním hospodářství. Technická univerzita Zvolen, Sborník konference, s MANSFELD, V., ŘÍHA, M., 2018: Výstupy oblastních plánů rozvoje lesů a jejich dostupnost. Česká lesnická společnost, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 28. června In prep. MIKLOŠ, L., KŘÍSTEK, Š., 2008: Plošná údržba OPRL: Zpřístupnění lesů. Pracovní postupy: Propojení lesní dopravní sítě se sítí veřejných komunikací, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. NERUDA J. a kol., 2008: Harvestorové technologie lesní těžby. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s , ISBN SOTORNÍK M., KŘÍSTEK Š., 2008: Plošná údržba OPRL průchodnost terénu. Pracovní postup terénního šetření. Těžebnědopravní klasifikace, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 5 str. 60

61 Výstupy oblastních plánů rozvoje lesů a jejich dostupnost VRATISLAV MANSFELD, MILAN ŘÍHA Anotace Oblastní plány rozvoje lesů mají textové a mapové výstupy. Data jsou zpracována za jednotlivé přírodní lesní oblasti. Tematická struktura (osnova textové zprávy) a obsah mapových výstupů vyplývá ze zadání - vyhlášky MZe o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů. Výstupem oblastního plánu jsou mapy vyhotovené v souvislém zobrazení na podkladě státních mapových děl, grafické a tabelární přehledy a textová část obsahující zjištěné informace, výsledná doporučení a závěry. Výsledky uveřejní Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem způsobem umožňujícím dálkový přístup. Bude se jednat o publikování výsledků v digitální formě. Textové zprávy budou uloženy ve formátu PDF. Data GIS budou k dispozici ve formátu SHP a zobrazeny na geoportálu ÚHÚL. Úvod Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) nabízí systematicky utříděné informace o lesích tj. soustředěné, hospodářsky a ekosystémově využitelné informace o stavu lesů. Jejich náplň je vymezená lesnickou legislativou 1. OPRL zadává, kontroluje a schvaluje Ministerstvo zemědělství (MZe), zpracovává je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL). Kromě standardních lesnických témat obsahují řadu údajů, které jsou přebírány od jiných subjektů. Rozsah přebíraných podkladů je dán jejich impaktem na lesní hospodářství (LH). Z hlediska informačních technologií jsou oblastní plány jedním z klientů datového skladu informačního a datového centra ÚHÚL. Data klienta OPRL zahrnují výsledky speciálních lesnických průzkumů včetně lesnicko-typologického mapování. Kromě toho jsou při ekosystémových analýzách využita data dalších klientů datového skladu ÚHÚL (inventarizace lesů, evidence reprodukčního materiálu lesních dřevin, hospodářské úpravy lesů) a data převzatá od externích organizací (AOPK, ČHMÚ, ČSÚ, dále se jedná o lesní hospodářské plány a osnovy, výsledky projektů ) a úřadů (např. informace o kategorizaci lesů). Klient OPRL je založen na relační databázi SQL. Uložení dat v datovém skladu umožňuje zpracovat data v souvislém zobrazení. Správa a výstupy oblastních plánů rozvoje lesů Je zřejmé, že schválený obsah OPRL se bude postupně vzdalovat od aktuální situace v přírodních lesních oblastech (PLO). Zásadní pro udržení významu oblastních plánů je nutnost správy jejich obsahu tj. doplňování a obměňování stárnoucích dat. Jak bylo uvedeno v příspěvku Význam oblastních plánů rozvoje lesů, OPRL zahrnují dva základní procesy rozdílných informačních toků. Jejich řádný chod je úzce závislý na správném pochopení údržby zdrojových dat (MANSFELD, KŘÍSTEK et HRUBAN, 2013): 1. Na úrovni poskytování podkladů uživatelům je nutné data průběžně udržovat tak, aby byly k dispozici vhodné údaje. S ohledem na tento požadavek je údržba podkladových dat realizovaná každoročně cca na 1/10 území (uživatelská údržba dat OPRL). V důsledku toho je jednou za deset let zajištěna údržba podkladových dat na celém zájmovém území. 2. Naproti tomu syntetická část OPRL obsahuje údaje dlouhodobě relativně stálé: popisné charakteristiky přírodních podmínek, doporučení, rámcové směrnice doporučení V tomto případě je nutné zachovat konzervativní přístup k obhospodařování lesů s relativně stálou platností na 20 let. V případě závažné změny výchozích podmínek, signalizované analýzou údajů aktualizovaných podle bodu 1, lze navrhnout změnu těchto opatření a rámcových doporučení jako změnu OPRL ve smyslu 1 odst. 4 vyhl. č. 83/1996 Sb. Oblastní plány rozvoje lesů budou takto aktualizovány vždy při zásadní změně podmínek, za kterých byly schváleny ať už se jedná o změnu státní lesnické politiky anebo změnu na úrovni regionů (PLO) např. zásadní změna zdravotního stavu lesa. Mezi základní výstupy OPRL patří textové a mapové části. Textové části dělíme na textové zprávy a souhrnné zprávy. Tyto dokumenty jsou dostupné v tištěné a digitální podobě (formát pdf). Obě zprávy jsou zpracovány za PLO. Podrobnější popis výstupů OPRL: 1 OPRL jsou zakotveny v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích a vyhláškou č. 83/1996 Sb. Ministerstva zemědělství o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Praha

62 1. Textová zpráva včetně rámcových směrnic hospodaření (RSH). Výstupy tohoto typu zprostředkují přenos principů státní lesnické politiky (zásady trvale udržitelného obhospodařování lesů) do regionální oblasti plánování v lesním hospodářství a tvorby krajiny. Informace, které budou poskytovat, se zaměří na řešení klíčových problémů LH. Jedná se o doporučení, která mají relativně ustálenou povahu; vzhledem k dlouhé době produkční nelze strategii obhospodařování lesů měnit každý rok Obsah textové zprávy lze stručně rozdělit na tyto části: Všeobecná kromě základních správních údajů jsou kapitoly zaměřené především na charakteristiku přírodních podmínek zájmového území. Tato je z větší části popisná a shrnuje v podstatě relativně stálé údaje. Analytická obsahuje důležitá lesnická témata a výsledky získané v rámci šetření údajů o stavu lesa se zaměřením na rozbor stavu lesa, stanovištních podmínek, problematiky funkce lesů, ochrany lesů a dopravního zpřístupnění. Také zahrnuje podklady od jiných subjektů, které jsou v OPRL zohledněny z hlediska jejich vlivu na obhospodařování lesů. V těchto kapitolách jsou informace analytické základní pohled na dané téma z hlediska ukazatelů, včetně posouzení trendů. Volba ukazatelů byla podřízena výstupům ze syntetické části. Syntetická zpracovává výsledky z analytické části OPRL. Shrnuje obsah předchozích kapitol textové zprávy do rámcových doporučení s odhadem jejich dopadů na PLO. Syntéza dat oblastních plánů poskytuje víc, než např. popis stanoviště, přehled o hektarových zásobách, hodnocení stupně poškození Syntézou ukazatelů z analytické části budou údaje hodnoceny v relaci produkčního, ekologického a sociálního pilíře LH. Textová zpráva je dokument, který byl v minulosti zpracován a lze jej vztáhnout k procesu aktualizace oblastních plánů, kterým se bude měnit obsah tohoto výstupu. Jedná se o zachycení výchozích stavů, tj. informací schválených Ministerstvem zemědělství prostřednictvím vybraných ukazatelů. 2. K podchycení procesu změn v přírodní lesní oblasti jsou určeny souhrnné zprávy, které informují o vývoji změn od schváleného stavu (situaci dokumentovanou v textové zprávě). Rozsah rozdílností bude signalizován pomocí kritérií a indikátorů souhrnné zprávy. Zvolený postup kombinuje kvantitativní přístup založený na indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti (Mansfeld et Hruška, 2013). Cílem je lépe vystihnout reálný stav procesů v území. V důsledku toho lze proměnit data o území ve znalost a poskytnout klíčové podklady pro management regionů. Průběžné výstupy v podobě souhrnných zpráv za jednotlivé přírodní lesní oblasti naleznou uplatnění při hodnocení vlivu státní lesnické politiky na les a lesní hospodářství. Souhrnné zprávy budou zpravidla zpracovány jednou za deset let, nebo dle potřeby. Souhrnné zprávy nebyly doposud zpracovány a budou souviset především s údržbou dat OPRL. 3. Mapové výstupy. U map OPRL lze zvažovat jen digitální formu, respektive soubory a data, která umožní jejich tisk, včetně webové publikace. Uživatelé si budou mapy tisknout na vlastní náklady anebo je budou moci využívat formou webové služby. Mapové výstupy budou průběžně aktualizovány s ohledem na roční migraci dat do datového skladu a následně zpřístupněny na mapovém portálu ÚHÚL. 4. Další výstupy podle zadání MZe. Informační potenciál oblastních plánů umožňuje řešit specifické úkoly dle uživatelských požadavků. Zpřístupnění výsledků OPRL Mapy OPRL lze prohlížet v Katalogu mapových informací na webových stránkách ÚHÚL, kde jsou veřejně přístupné. Textové zprávy oblastních plánů jsou k dispozici na webu ÚHÚL. Zpracování výsledků oblastních plánů za PLO přináší určitá omezení při jejich využití za jiné územní jednotky. Data oblastních plánů mohou být zpracována i za jiná území. Pokud se k takovému kroku přistoupí, je nutné zohlednit, že metodika vyhotovení OPRL je založena na sdružení dat z heterogenních zdrojů. Např. při zpracování podkladů pro rozhodovací procesy za krajské upořádání musí se typ požadovaného výstupu pečlivě posoudit. Krajské uspořádání lesů často zahrnuje rozdílné přírodní lesní oblasti a nerespektování jejich specifik zpravidla povede k zavádějícím výsledkům. Východisko z této situace nabízí postup, který v případě uživatelského požadavku vždy ve výstupech zohlední diferenciaci lesů vyplývající ze zastoupení porostních typů 2 v dotčených PLO. Případný menší zájem o textové části OPRL je také dán tím, že postupem času přestávají být aktuální. V tomto případě nabývají na významu mapy OPRL přístupné na webu, protože jsou udržovány v stavu, který lze využít jako podklad pro podrobné plánování. 2 Hospodářskými soubory v OPRL se rozumí jednotky diferenciace hospodaření v lesích stanovené v rámci přírodních lesních oblastí a charakterizované funkčním zaměřením, přírodními podmínkami a stavem lesních porostů. 62

63 Textové části OPRL: K dispozici na webových stránkách ÚHÚL ve formátu PDF Mapové kompozice OPRL: 1. Geoportál ÚHÚL Potřebný detail jako podklad pro podrobné plánování zajišťuje mapový geoportál ÚHÚL. Zde jsou zobrazovány informace OPRL optimálně na úrovni měřítka 1: v souvislém zobrazení lesů v ČR. Praha

64 Rozcestník mapových kompozic - volba zobrazovaných informací Mapová kompozice OPRL - volba zobrazovaných informací (vrstev) - zobrazování dle měřítka 64

65 Legenda OPRL Mapová kompozice OPRL lesní vegetační stupeň - zobrazování dle měřítka - výpis informací o ploše Praha

66 Mapová kompozice OPRL lesnická typologie - zobrazování dle měřítka - výpis informací o ploše 2. Portál MZe eagri.cz informace resortu zemědělství Lesy 66

67 Přihlášení uživatele Portál MZe eagri.cz - nabídka mapových kompozic slouží úředníkům státní správy lesů (SSL) k přístupu k informacím (nejen na geoportál ÚHÚL) slouží úředníkům státní správy lesů (SSL) k přístupu k informacím (nejen na geoportál ÚHÚL) Praha