MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení Nábytek pro vybavení atypických kuchyní vycházející z výroby menší truhlářské firmy Bakalářská práce Akademický rok: Jméno a příjmení: 2010/2011 Lenka Velecká

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Nábytek pro vybavení atypických kuchyní vycházející z výroby menší truhlářské firmy zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité parametry. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve škole s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Podpis studenta:

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Josefu Hlavatému za cenné rady a připomínky při odborném vedení práce. Dále patří mé poděkování panu Ing. Bořivoji Najtovi za cenový návrh a firmám Hanák interiéry, Gorenje, Koryna a Oresi za pomoc při vypracování vizualizací a cenových nabídek pro tuto bakalářskou práci.

Jméno: Název bakalářské práce: Velecká Lenka Nábytek pro vybavení atypických kuchyní vycházející z výroby menší truhlářské firmy Abstrakt: Hlavním předmětem bakalářské práce je vytvoření a posouzení variant návrhů a cenových nabídek od malých truhlářských firem a velkých firem působících na českém trhu, ať už pouze s prodejem či vlastní výrobou kuchyňského nábytku. Bude také prozkoumána problematika kuchyňských sestav, a to výšky a hloubky jednotlivých prvků, druhy používaných materiálů, typy kuchyňských zařízení, doplňků, osvětlení, druhy podlah a obkladů. Klíčová slova: Kuchyňská linka, ergonomie, kuchyňské vybavení, kuchyňský nábytek, kuchyňská zařízení, návrh, cenová nabídka.

Name: Velecká Lenka Subject of bachelor thesis: Furniture for atypical cuisine based on the production of small carpentry business Abstrakt: The main subject of this thesis is to develop and assess design alternatives and quotations from a small carpentry business and large companies on the Czech market, be it only with our own production and sales of kitchen furniture. It also explored the issue of kitchen sets, and height and depth of features, the types of materials, types of kitchen equipment, accessories, lighting, types of flooring and wall tiles. Keywords: Kitchen, ergonomics, kitchen equipment, kitchen furniture, kitchen appliances, proposal, price range.

OBSAH Obsah... 6 1 Úvodní část... 8 1.1 Úvod... 8 1.2 Cíl práce... 9 1.3 Materiál a metodika... 10 2 Analýza současného stavu požadavků na kuchyňský nábytek... 11 2.1 Trendy a rozdělení kuchyní... 11 2.1.1 Trendy kuchyní... 11 2.1.2 Rozdělení kuchyní... 12 2.2 Ergonomie... 14 2.3 Kuchyňské vybavení a nábytek... 17 2.3.1 Výškové řazení pracovních ploch... 19 2.3.2 Hloubka pracovních ploch... 19 2.3.3 Materiál na výrobu kuchyňského nábytku... 23 2.3.4 Pracovní desky... 24 2.4 Kuchyňská zařízení... 26 2.4.1 Sporák... 27 2.4.2 Varná deska... 27 2.4.3 Odsavač par... 28 2.4.4 Trouba... 28 2.4.5 Mikrovlnná trouba... 29 2.4.6 Chladnička a mraznička... 29 2.4.7 Myčka nádobí... 29 2.4.8 Kávovar... 30 2.4.9 Dřez a dřezová baterie... 30 2.4.10 Drtič domovního odpadu... 31 2.5 Doplňky v kuchyních... 32 2.6 Osvětlení v kuchyních... 33

2.7 Podlahy a obklady v kuchyních... 34 2.7.1 Podlahy... 35 2.7.2 Obklady... 36 3 Zhodnocení vybavení firmy a její možnosti... 37 3.1 Identifikace společnosti... 37 3.2 Prostorové řešení společnosti... 38 3.3 Strojní vybavení společnosti... 39 4 Návrh konstrukčních a technologických řešení... 42 5 Vyhodnocení variant návrhů... 44 5.1 Návrh od firmy HANÁK interiéry... 44 5.2 Návrh od firmy GORENJE... 46 5.3 Návrh od firmy KORYNA... 48 5.4 Návrh od firmy ORESI... 49 5.5 Vlastní návrh... 51 5.6 Návrh od konkurenční truhlářské firmy Stolařství Najt... 52 6 Diskuze a návrhy pro použití v praxi... 53 7 Zhodnocení... 61 8 Závěr... 63 9 Summary... 64 10 Použitá literatura... 61 Seznam grafů, obrázků a tabulek... 68 Seznam použitých zkratek... 70 Seznam příloh... 71

1 ÚVODNÍ ČÁST 1.1 Úvod Nábytek, nejen v kuchyni, nás obklopuje celý život a svým vlivem nám dotváří životní styl. Proto je pro nás velmi důležitý nejen vzhled, ale i funkčnost a bezpečnost. Kuchyně je investicí na několik, někdy i desítek, let, a proto bychom rozhodně neměli na ní šetřit. Je nejdůležitější a nejfrekventovanější místností v celém bytě či domě. Můžeme ji považovat za obytný prostor a centrum domácnosti. Plní funkce přípravny pokrmů, skladiště potravin, úložiště nádobí i čisticích prostředků, někdy i prádelní a v poslední době i jídelní funkci. V dnešní době je kuchyně místem pro vaření, konzumaci, setkávání a příjemného posezení nejen s přáteli. V kuchyni se odehrává více než polovina domácích prací. V moderní, nadčasové kuchyni, se osvědčuje koncept jednoduchosti a nová generace komfortních a inteligentních spotřebičů, a proto může být i tento prostor velmi elegantní a zajímavý. Toto téma je velmi rozsáhlé a neustále se s vývojem nových technologií rozvíjí. V poslední době se jedná o největší proměnnou obytného prostoru v souvislosti se změnou životního stylu a zvyklostí, protože prochází velkými, mnohdy až bouřlivými změnami. Pro dobře fungující kuchyni není důležité, zda je sestavena ze standardních modulů, nebo je navržena atypicky. Kuchyně by neměla zabírat více pracovního úsilí a času, než je nezbytně nutné pro dobrý výsledek. Proto se zařizují velmi prakticky nejen s ohledem na ergonomické zásady, ale i promyšlením návaznosti jednotlivých pracovních center, spotřebičů a vhodných materiálů. Dbá se i na kvalitu zpracování výrobků, nejen kvůli dlouhodobé investici. Návrh a realizace kuchyně by měla být především z hlediska designu nadčasová, plně funkční, nenáročná na obsluhu a údržbu, ale přitom všem cenově dostupná. Doporučuje se, podle dlouholetých zkušeností, situovat kuchyni na sever nebo severovýchod, kvůli celodennímu osvětlení. Pokud je kuchyně propojena s jídelnou nebo obývacím pokojem, může být orientována na západ či na jih. Kuchyni 8

netvoří pouze skříně s elektrospotřebiči a odkládacími prostory, ale také druh podlahové krytiny, obklady mezi spodními a horními moduly a osvětlení, ať už celkové nebo místní. 1.2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce bude získání návrhů kuchyňské linky do zadaného půdorysu a cenových nabídek od vybraných společností, a posléze zhodnocení variant jejich návrhů. Osloveny budou velké firmy, Hanák, Gorenje, Koryna a Oresi, působící nejen na českém trhu, ať už s výrobou nebo jen distribucí kuchyní. Pro srovnání bude také zpracován návrh a cenová nabídka společností Velecký s. r. o., jako zástupce menší truhlářské výroby působící zatím jen na českém trhu. K této společnosti mám osobním vazby. Bude též oslovena konkurenční truhlářská firma, která vypracuje cenovou nabídku na mnou vytvořený návrh kuchyňské linky. Dalším cílem bude projít odbornou literaturu, normy a další dostupné materiály k tématu kuchyně a zhodnotit na jejím základě stav nabídky a poptávky na českém trhu. Jako prvotní body budou zkoumána veškerá kritéria kuchyně, doporučené výšky pracovních center, hloubky spodních a horních skříní a používané materiály pro výrobu kuchyní. Práce se bude zajímat také o jednotlivé spotřebiče, jako je například trouba, varná deska, odsavač par a drtič odpadů. Důležité budou také doplňky v kuchyních, osvětlení jednotlivých pracovních ploch, spotřebičů či skříněk, a druhy podlah a obkladů. Cílem práce také bude popsat malou truhlářskou firmu, která se zabývá výrobou kuchyní. V této části bude popsána společnost Velecký s. r. o., kde bude zkoumána firma jako celek, například kde firma sídlí, její velikost, počet zaměstnanců, z jakých hlavních a doplňkových materiálů vyrábí a její koncové produkty. Nedílnou součástí bude také prostorové řešení provozovny a prozkoumání strojního vybavení. 9

1.3 Materiál a metodika V práci bude využita odborná literatura z oboru kuchyní k uvedení do problematiky bakalářské práce s názvem Nábytek pro vybavení atypických kuchyní vycházející z výroby menší truhlářské firmy. Práce bude rozdělena na 5 částí, a to analýzu současného stavu požadavků na kuchyňský nábytek, zhodnocení vybavení firmy a její možnosti, návrh konstrukčních a technologických řešení, vyhodnocení variant návrhů a v poslední části na diskuzi s návrhy pro použití v praxi. První část, analýza současného stavu požadavků na kuchyňský nábytek, bude zaměřena na definování základních pojmů dle odborné literatury, na normy vztahující se k danému tématu a požadavky zákazníka. Zkoumány budou trendy a rozdělení kuchyní, ergonomie, jednotlivá kuchyňská vybavení a nábytek, dále kuchyňská zařízení, doplňky, osvětlení a v poslední řadě podlahy a obklady kuchyní. Vybavení firmy a jejími možnostmi ve výrobě se budeme zabývat v další kapitole. Zde bude identifikována konkrétní malá truhlářská firma, která byla vybrána, jako zástupce výrobce kuchyní na českém trhu pro tuto bakalářskou práci. Další kapitolou budou návrhy konstrukčních a technologických řešení. Hlavním cílem bude vybrání půdorysu, pro budoucí návrhy, a jeho vybavení kuchyňskými prvky. Proto budou osloveny společnosti Hanák, Gorenje, Koryna a Oresi, působící na českém trhu s prodejem a návrhy kuchyní. Budou požádány o zpracování zákaznických návrhů vybavení kuchyně do zadaného půdorysu. Vyhodnocení variant návrhů bude dalším bodem této bakalářské práce. Hodnotit se budou jednotlivé návrhy od společností Hanák, Gorenje, Koryna, Oresi, od menší truhlářské firmy Velecký s. r. o. a cenový návrh kuchyňské linky, dále od jedné z dalších menších truhlářských konkurenčních firem Stolařství Najt. Hodnotit se budou tvary jednotlivých linek, druhy použitých materiálů jak na korpusy, pracovní desky, dveře, tak i na podlahovou krytinu, výškové uzpůsobení jednotlivých center, druhy použitých elektrospotřebičů a doplňků, a cena. Poslední částí této bakalářské práce bude diskuze nad návrhy a jejich využití v praxi, a závěr. 10

2 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU POŽADAVKŮ NA KUCHYŇSKÝ NÁBYTEK 2.1 Trendy a rozdělení kuchyní 2.1.1 Trendy kuchyní Styl techno typickým řešením tohoto stylu je tvarová strohost a variabilita kuchyňských modulů, nábytků, nejprogresivnějších spotřebičů i doplňků, vyráběných převážně z kovu, skla či tvrzených plastů. Kuchyňské skříňky jsou jednoduchých tvarů s vnitřním detailním uspořádáním úložných prostor. Do designu kuchyní, stylu techno, se promítají i nároky na jednoduchost údržby. Celý interiér působí velmi čistě, ale k jeho přednostem patří hlavně účelnost a vysoká atraktivita. Součástí kompozice je i odpovídající osvětlení, obklady a dlažby. Styl retro uplatňuje se zejména ve velkých kuchyních rodinných městských vil a domů na venkově, kvůli potřebnému velkému prostoru místnosti. Typickými prvky je volba oblých tvarů nábytku, který zpravidla stojí na nožičkách či soklech, designérskými prvky, nebo solitérními kusy kuchyňského nábytku. Hlavním materiálem je masivní dřevo nebo jeho imitace. Někdy vzhled zjemní doplňující materiály teplých barev. Důležité je maximálně využívat denní světlo s doplněním umělého světla, které musí být vhodně rozmístěno. 11

2.1.2 Rozdělení kuchyní Podle činností, které jsou v kuchyni vykonávány: o kuchyně pracovní s pracovní plochou cca 5 8 m 2, které slouží pouze pro přípravu jídel včetně doprovodných funkcí; o kuchyně s prostorem pro příležitostné stolování s pracovní plochou 6 15 m 2 ; o kuchyně s úplným stolováním a jídelním prostorem s pracovní plochou 6 15m 2 ; o obytné kuchyně, kde je pracovní a jídelní část spojena s obývacím, případně i pracovním prostorem, o pracovní ploše od 16 m 2. Podle účelu a uživatelů: o bytové kuchyně; o kuchyně pro kanceláře, zdravotnická zařízení, pracovní či jiné provozy většinou se jedná o malé kuchyně. Tato kuchyně převážně slouží jen k rychlému občerstvení a přípravě nápojů, ale občas se zde nachází i malý jídelní kout; o kuchyně pro handicapované osoby kuchyně určené nejen vozíčkářům, ale i uživatelům se sníženou pohybovou nebo smyslovou schopností a starším lidem seniorům; o kuchyně pro mobilní ubytování apod. Podle velikosti lze rozčlenit na: o kuchyňské kouty patří k nejmenším prostorám a je velmi obtížné do nich umístit všechno potřebné zařízení i vybavení kuchyně. Proto se zde většinou uplatňují tak zvaná multifunkční centra, kde je úsporně umístěno varné, mycí i úložné centrum a pracovní plocha spojena s funkcí malého stolování nebo s odkládacími 12

plochami. Možností je také použití barového pultíku, který může oddělit kuchyňský kout od obytného prostoru. Novinkou, kterou se zabývají výrobci, je multifunkční skříň, v které je umístěn dřez a dvouplotýnkový vařič a nad nimi může být umístěna mikrovlnná trouba určená nejen na prohřívání, ale i pečení a grilování pokrmů. Dále jde do prostoru pod varnou deskou umístit malou chladničku a pod dřez sortér na odpad. Lze použít i členění center s různě vysokou pracovní plochou, ale doporučuje se jen u větších kuchyňských koutů. V této kuchyni mohou být umístěny mobilní korpusy, které lze podle potřeby přemísťovat i do ostatních prostorů; o malé kuchyně o ploše do 12 m 2 těchto druhů kuchyní je velmi mnoho, narazíme na ně zejména v panelových domech a malometrážních bytech. Výhodou je, že veškeré potřebné pomůcky jsou nadosah a při přípravě jídla se uživatel tolik nenaběhá. Lze zde podle velikosti místnosti použít různé uspořádání kuchyňské linky, a to do tvaru I (o úzké kuchyně), H nebo L (kuchyně přibližně o čtvercovém tvaru) a někdy i sestavu do tvaru U ; o velké kuchyně o ploše nad 12 m 2 velké obytné prostory jsou většinou koncipovány na tři větší části, a to pracovní, jídelní a pobytovou část, přičemž dělícím prvkem mezi kuchyní a obývacím pokojem bývá užší jídelní stůl nebo barový pult. Oddělení funkčních prostor odpovídá mnohdy i různá volba podlahových krytin. Prostor kuchyně lze podle provozované činnosti rozdělit na funkční centra, a to: o mycí centrum je tvořeno dřezy, odkapávací plochou a myčkou nádobí; o varné a pečící centrum pro tepelné zpracování potravin. Může být integrované v jeden spotřebič pro vaření i pečení, nebo mohou být umístěny odděleně varné desky a pečící trouby, popřípadě mikrovlnné trouby a grily; o přípravné centrum pracovní a skladovací plochy. 13

Výrobci uvádějí také rozdělení pracovních zón (center) na: o zóna zásoby, kde jsou uloženy potraviny (např. chléb, cukr, laskominy, nápoje, chlazené potraviny v lednici); o zóna ukládání, zde jsou uloženy např. jídelní příbory a nádobí, dezertní misky, zřídka používané drobné spotřebiče; o zóna mytí v této zóně se nacházejí mycí pomůcky a prostředky, náplně do myčky, třídění odpadu, odpadkové pytle, utěrky a nákupní tašky; o zóna přípravy, zde se nachází např. pracovní pomůcky a příbory, prkénka, octy, kuchyňský robot, dózy s potravinami, drobné elektrické spotřebiče; o zóna vaření/pečení, zde se nachází pracovní příbory, pánve, hrnce, formy na pečení, plechy, kořenky, chňapky. (Lhotáková a Trnková; 2006) 2.2 Ergonomie Podle knihy Kuchyň bez problémů se věda ergonomie zabývá vztahy mezi člověkem a prostředím, v němž se pohybuje, a předměty, které používá, k čemuž využívá poznatky z několika vědních disciplín. Když je řeč o ergonomii v kuchyni, většinou se tím myslí rozměrové souvislosti mezi zařízením kuchyně a kuchařem, respektive ostatními lidmi, kteří se v kuchyni pohybují, a při jejich určování se vychází hlavně z antropometrických údajů, tedy rozměrů lidského těla rozměr zařízení je zapotřebí přizpůsobit rozměrům kuchaře a způsobu, jakým vykonává jednotlivé pracovní činnosti (Kuhnová; 2005). 14

Optimálně: tělo v předklonu maximálně 20 ; ruce v lokti svírat tupý úhel; pokud jsou ruce v pravém úhlu, mělo by být mezi předloktím a pracovní deskou přibližně 100 mm; při práci v sedě je výška pracovní plochy 720 až 750 mm; výška základní pracovní plochy, sníženého varného centra a mycího centra Tabulka č. 1 Závislost výšek pracovních ploch na výšce postavy (Kuhnová; 2005) Výška postavy Výška základní pracovní plochy Snížené varné centrum Zvýšené mycí centrum do 1 500 mm 800 850 mm 700 750 mm 900 mm 1 500 1 650 mm 850 900 mm 750 800 mm 900 980 mm 1 700 mm a více 950 mm 850 mm 1 060 mm výška mezi pracovní plochou a horními skříňkami minimálně 500 mm; hloubka pracovní plochy 600 až 800 mm; vzdálenost dřezové nádoby od hrany pracovní plochy kolem 50 mm; výška soklu 100 až 150 mm; zahloubení soklu ideálně 100 mm nebo i více; standardní šířky skříněk kuchyňské linky 300, 450, 600, 800, 900 a 1 200 mm; hloubka spodních skříněk 600 mm a horních skříněk 300 až 350 mm (Kuhnová; 2005). 15

Ergonomická pravidla slušného stolování: prostor pro jednoho člověka u stolu: šířka minimálně 450 mm, optimálně 600 až 700 mm, a hloubka 300 až 400 mm; výška jídelního stolu 720 750 mm; mezi dvěma místy na stole naproti sobě servírovací pás široký přibližně 200 mm; velikost čtvercového stolu pro 4 osoby 750 až 850 mm; velikost obdélníkového stolu pro 4 osoby: délka stolu 900 1 200 mm a šířka 750 1 000 mm; sedadlo židle o průměru minimálně 300 mm; výška sedací plochy 420 až 460 mm; hloubka prostoru na židli optimálně 750 mm; zasunutí židle pod okraj stolu 250 až 350 mm; průchod za židlí minimálně 550 mm; průchod mezi židlí a pracovní linkou minimálně 1 200 mm; celková výška židle 720 až 750 mm; prostor na odsunutí židle od stolu minimálně 450 mm (Kuhnová; 2005). Obrázek č. 1 Optimální velikost stolu pro 4 osoby (Kuhnová; 2005) Obrázek č. 2 Optimální rozměry pro bary (Kuhnová; 2005) 16

Ergonomická pravidla pro noční, mléčné i domácí bary: šířka barového pultu 300 až 400 mm, výjimečně až 500 mm; výška barového pultu 1 až 1,15 m; šířka místa pro jednoho člověka minimálně 550 mm; vyčnívání barové desky nad svislou stěnou minimálně 220 mm; prostor na barovou židli 350 mm; výška barové židle 720 až 870 mm; výška podnožky barové žídle nad zemí 300 mm; průchod za barovou židlí minimálně 550 mm; vzdálenost mezi barovým pultem a ostatním nábytkem asi 1,6 m (Kuhnová; 2005). 2.3 Kuchyňské vybavení a nábytek Vybavení kuchyně se poslední dobou výrazně mění. Příčinou není pouze znovuobjevený charakter kuchyně, která už neslouží jen jako pracovní prostředí, ale také jako centrum setkávání všech členů domácnosti, v němž se uplatní i designérské kreace s použitím nových materiálů (Lhotáková a Trnková; 2006). Vytvořit kvalitní prostředí kuchyně znamená navrhnout dispoziční a provozní uspořádání prostoru pro vybavení i zařizovací předměty, včetně výběru a umístění vodovodních armatur a vyřešení dalších technických problémů, s dořešením těch nejmenších detailů (Lhotákové a Trnkové; 2006). Základ kuchyňské linky tvoří skříňky, regály a police. Provedení kuchyňského nábytku je v dnešní době velmi mnoho, jak klasických tak i netradičních typů, v široké škále materiálů. Je zde i velká variabilita tvarů, které jsou navrhovány s ohledem na budoucnost a komfort užívání. Kuchyňský nábytek slouží k ukládání kuchyňského nádobí, náčiní a různých dalších pomůcek k vaření a proto musí splňovat požadavky podle normy ČSN EN 14749 na Bytový a kuchyňský úložný nábytek a pracovní desky Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení. Kromě funkce ukládací působí nábytek 17

i po stránce designu, čímž je každá kuchyně svým způsobem jedinečná. Výběr mobiliáře, jeho sestavení, volba výšek jednotlivých prvků a jejich umístění v praxi znamená usnadnění řady prací v kuchyni. Trendem posledních let je zjednodušení linií nábytku a propracování úložného prostoru. Horní skříňky ustupují od klasických otevíracích dveří a používají se výklopy nebo nábytkové rolety. Tento druh dvířek šetří nejen místo, ale zároveň i poskytuje dobrou dostupnost uskladněných předmětů a jejich pohodlné vyjímání. Tyto dveře se často odlehčují hliníkovými rámečky se skly o tloušťce 4 mm. K novým trendům patří také kuchyně, kde se celý systém skříněk i spotřebičů připevňuje na stěnu. Závěsné skříňky se otevírají na pouhý dotek. Místo obkladaček jsou nad pracovní plochou skleněné panely, za kterými jsou ukryty další police (Lhotáková a Trnková; 2006). Police jsou velmi využívaným prvkem v kuchyňských sestavách. Mohou být umístěny na viditelných místech nebo skryté ve skříňkách, z nejrůznějšího materiálu. V dnešní době se začíná využívat místo klasických polic drátěných programů a přehledné zásuvkové systémy, tzv. plné nebo jen částečné, s dojezdem a velmi tichým chodem. Tiché a perfektní dovírání, jak u horních, tak spodních dvířek, je u moderních výrobků zajišťováno speciálními pístovými tlumiči. Velmi praktické a účelné jsou rohové výsuvy, které slouží k ukládání věcí v těžce přístupných rohových částech kuchyňských linek. Výsuvy jsou velmi praktické i u příborníkových zásuvek a hlubokých zásuvek pro ukládání hrnců, talířů a jiného kuchyňského náčiní (Lhotáková a Trnková; 2006). Stoly a židle by se měly do kuchyně hodit nejen materiálově, ale i barevně. Máme různě velké stoly či barové pulty. Velikost záleží na počtu strávníků v domácnosti a na jejich denních zvyklostech. Musíme také počítat s dostatkem místa kolem stolu, pro snadné usedání a vstávání. V dnešní době je možnost různých tvarů stolu, a to obdélníkového, čtvercového, kulatého a oválného, který je považován za nejpraktičtější, kvůli snadnému procházení. V malých prostorech se navrhují spíše pohotovostní stoly, jídelní pulty, pro rychlé občerstvení o výšce 850 900 mm. U jídelních pultů se doporučují židle 18

o výšce 550-600mm. Je tu i možnost navrhnout sklápěcí stůl na jedné noze s rozkládací deskou upevněnou na zdi doplněnou skládacími židlemi. Barový pult se dá umístit i do velké kuchyně a většinou se umísťuje do prostoru, anebo přiléhá ke stěně. Umožňuje komunikaci kuchaře se strávníky. Velmi praktické jsou pojízdné korpusy, servírovací stolky, které mohou být i několikapatrové, pro ukládání skleniček, nápojů a studených pokrmů. V moderních domácnostech roli úložiště potravin přebírají spížní skříně, chladničky a mrazničky. Velkoobjemové spížní skříně mohou být stabilní jako součást vybavení např. panelových domů, ale s příchodem výsuvných programů jsou nejvhodnějším řešením lehce pojízdné výsuvné skříně a boxy (zásuvky), (Lhotáková a Trnková; 2006). 2.3.1 Výškové řazení pracovních ploch Kuchyňské zóny a ergonomické sladění jednotlivých center jsou většinou přizpůsobeny výšce paní domu, která v kuchyni tráví nejvíce času. Nejníže by mělo být umístěno varné centrum, aby bylo možno pohodlně sledovat průběh vaření. Klasická přípravná pracovní plocha má mít výšku 800 až 950 mm od podlahy, nejvýše může být dřez s odkapávačem. Výška dřezu se volí podle postavy uživatele tak, aby bylo možné na dno dřezu volně položit ruce bez ohýbání, obvykle kolem 1 000 mm (Lhotáková a Trnková; 2006). 2.3.2 Hloubka pracovních ploch Hloubka pracovních desek se v dnešní době obvykle vyrábí 600 mm, ale je zde už i možnost tuto plochu zvětšit na 800 mm, anebo si nechat od výrobce vyrobit desku o vlastní velikosti. Širší desky se většinou používají do prostoru, kvůli užívání zadní části pro ukládání drobných kuchyňských potřeb, či návaznosti na barový pult. Hloubky v jedné pracovní ploše se mohou střídat podle toho, jaké je jejich funkční zaměření. Do pracovních ploch mohou být vestavěny elektrické kuchyňské přístroje, které jsou většinou přizpůsobeny hloubce pracovní desky 600 mm. 19

Kvalitní dispoziční řešení zvyšuje komfort bydlení. Jedno z kritérií pro dispoziční uspořádání v kuchyni je tzv. pracovní trojúhelník, aplikovaný v různých typech uspořádání kuchyňských sestav, který zachycuje nejdůležitější funkce kuchyně a jejich vzájemné vazby. Proto se mnohdy při plánování uspořádání jednotlivých částí kuchyně vychází právě z vazeb základních zón varné, mycí a přípravné. Postup při přípravě jídla začíná obvykle vyjmutím potravin z úložných prostor, jejich umístěním na pracovní plochu, někdy přes umytí potravin v mycím centru, může pokračovat tepelnou úpravou ve varném nebo pečícím centru a upravené jde ke konzumaci u jídelního stolu. Použité nádobí a kuchyňské náčiní se pak vrací přes mycí centrum do úložných prostor (Lhotáková a Trnková; 2006). Pokud je to možné, měl by být posun sousledných událostí v kuchyni pro praváka stále na pravou stranu a pro leváka na levou stranu. Rozměry pracovního trojúhelníku se liší podle velikosti a tvaru místnosti, v které je kuchyně situována, ale dá se použít všude. Součet všech stran pracovního trojúhelníku by se měl pohybovat okolo 4 až 7 metrů, z důvodu zbytečného naběhání či naopak stísněnosti. Uspořádání kuchyňské sestavy do tvaru písmene I Sestava do tvaru písmene I je nejjednodušší sestavou, která se uplatňuje v úzkých kuchyních nebo kuchyňských koutech. Nejčastěji se bere za samozřejmost, že tento tvar kuchyně užívá jedna až dvě osoby, proto by měla být šířka kuchyně minimálně 1,7 m, optimálně 2 m, pro jednoduché procházení. Je navržena do jedné linie, v níž je třeba uspořádat trojici center i podle toho, jestli je uživatel pravák či levák. Nejčastěji se proto volí dřez uprostřed linky. Optimální délka linky do tvaru I je přibližně 3 až 3,6 m. Stolování je situováno někde jinde nebo pomocí výsuvného, sklápěcího či úzkého stolku s hloubkou cca 300 mm, který je umístěn u protější strany než linka a sedící se dívá do stěny. 20

Uspořádání kuchyňské sestavy do tvaru písmene H Kuchyně do tvaru H je sestava s oboustrannými linkami, které bývají nejčastěji umístěny naproti sobě. Většinou bývá dřez a sporák nebo varná deska na jedné straně, chladnička, úložné a odkládací prostory na potraviny, případně i trouba, parní trouba, zabudovaný kávovar a podobně, na straně druhé. Může být použita v úzkých místnostech, jako pracovní prostor s dobrým dosahem ke všem centrům. Takto zařízený prostor patří do kategorie laboratorních kuchyní, tedy kuchyní určených hlavně na práci. Pro toto uspořádání se ideálně hodí prostor dlouhý optimálně 3 m a široký 2,4 m. V kuchyni kde je prostor, může být umístěn i jídelní stůl. Obrázek č. 3 Pracovní linka do tvaru písmene H (Lhotáková a Trnková; 2006) Obrázek č. 4 Pracovní linka do tvaru písmene H (Lhotáková a Trnková; 2006) Uspořádání kuchyňské sestavy do tvaru písmene L Uspořádání do tvaru L je velmi časté a oblíbené, především v širších prostorách o délce minimálně 2,7 m. Tato linka se většinou umísťuje do rohu prostoru, a proto zde nenastává problém v průchodu více osob a je zde skvělé místo pro jídelní stůl. Největším problémem je roh, jehož důkladné využití je relativně náročné nejen na přemýšlení, ale i na investice v dnešní době je řešen rohovými drátěnými programy. Obrázek č. 5 Pracovní linka do tvaru písmene L (Lhotáková a Trnková; 2006) 21

Uspořádání kuchyňské sestavy do tvaru písmene U Kuchyně do tvaru U je vhodná pro prostorné kuchyně a může mít více variant. Boční ramena nemusejí být sejně dlouhá a uspořádání jednotlivých center umožní velmi praktické návaznosti s tím, že vzdálenosti od sebe nejsou příliš velké. Může zde zasahovat do prostoru i jídelní kout. Vnitřní prostor mezi linkami musí být dostačující, optimálně 1,2 až 1,8 m, aby se zde vyhnuli nebo současně pracovaly, dvě osoby. Obrázek č. 6 Pracovní linka do tvaru písmene U (Lhotáková a Trnková; 2006) Obrázek č. 7 Pracovní linka do tvaru písmene U (Lhotáková a Trnková; 2006) Uspořádání kuchyňské sestavy do tvaru písmene G Typ kuchyně do tvaru G se uplatňuje u širokých kuchyní a v kuchyních s obytnou zónou. Její součástí může být i ostrůvek uprostřed, kde se mohou nacházet nějaká centra varné, mycí či přípravné, na které může navazovat jídelní stůl či barový pult. Spodní části ostrůvku mohou být využity ke skladování nádobí, čistících prostředku či vestavné chladničky na nápoje a zeleninu. Obrázek č. 8 Pracovní linka do tvaru písmene G (Lhotáková a Trnková; 2006) 22

Výzkumy prokázaly, že nejvíce kroků se při práci v kuchyni udělá u linky I, méně u typu L a nejméně u typu U nebo G (Lhotáková a Trnková; 2006). 2.3.3 Materiál na výrobu kuchyňského nábytku Materiál je důležitý činitel ekonomický, technický a estetický. Každý předmět v interiéru musí mít určitou fyzickou odolnost a být schopen plnit svou funkci. Svou přirozenou strukturou a barvou umožňuje realizovat konkrétní estetický záměr vytvořit požadovanou atmosféru interiéru. Velký vliv na utváření psychologického klimatu určitého objektu má struktura textura materiálu, ze kterého je ohraničení prostoru provedeno. Kuchyňský nábytek (resp. přední plochy, dveře kuchyně) je vyráběn z několika různých materiálů a odlišných technologií (Lhotáková a Trnková; 2006). Masivní dřevo je nejstarším materiálem pro výrobu nejen kuchyní, které dokáže vytvořit svébytnou atmosféru. Dnes ale tento materiál patří mezi nejluxusnější suroviny, proto se z něj v dnešní době dělají často jen dveře nebo jejich části. Masivní dřevo může celý prostor zútulnit a dát mu měkký vzhled. Přináší do kuchyně také dva základní faktory řešení, a to buď horizontální, nebo vertikální kresbu dřeva. Mezi standardně používané dřeviny patří buk, olše a bříza, do ušlechtilých dřevin patří dřevo dubu, ořechu, třešně, jasanu, jilmu a javoru. Do další luxusní kategorie pak spadají dřeva exotická, a to teak, webe, iroko. LTD laminovaná deska většinou se používá hlavně na korpusy v tloušťce 18 mm, u levnějších výrobců o tloušťce 16 mm a na výrobu zásuvek se občas používá v tloušťce 10mm. Hrany těchto dílců jsou olepeny ABS páskou většinou o standardních tloušťkách 0,5 a 2 mm nebo papírovou páskou. Barevná laminovaná deska je často kombinována s nerezovými doplňky, jako jsou úchytky a nerezové tyče, a matným sklem pro výplň dveří. 23

MDF deska povrchově upravená termofólií používá se kvalitní termofólie na dveře. Vytváří rovný, krásně hladký a kvalitní povrch. MDF deska povrchově upravená pigmentovým lakem na vysoký lesk považuje se za špičku v současných povrchových úpravách. Používá se jak na rovné a tvarové dílce, tak i na profilová dveře. MDF deska obalená dýhou tato technologie zaručuje tvarovou stálost dveře a je vhodnější do proměnlivého prostředí kuchyně. Kov a hliník současné trendy spíše upřednostňují celokovová dvířka nebo hliníkové rámy s výplní a to buď ze skla, pískovaného skla či plexiskla. Bambus poslední dobou se k nám dostávají kuchyně s PD deskami a dveřmi z bambusu, která působí lehce a přitom jsou pevná. Do kuchyní nastupují místo klasických materiálů (dřeva, čirého skla a keramiky) kovy, upravené sklo a plasty. Trendem nových designových kuchyní je jednoduchost, strohost, technický, chladný až poněkud neosobní vzhled. Je to kvůli sestavám, které jsou doplněné pouze nejnutnějšími doplňky působící elegantně, ale studeně. 2.3.4 Pracovní desky Všechny pracovní desky jsou dodávány ve velkých škálách typů, barevností, tloušťkách a mají boční plochy zakončeny postformingem. Pracovní plocha musí splňovat tyto požadavky: materiál nesmí obsahovat zdraví škodlivé prvky; nesmí se opotřebovávat; nesmí poškozovat potraviny; musí odolávat přírodním barvivům (např. mrkev, červené víno); povrch musí být snadno omyvatelný (hladký a neporézní); musí odolávat vysokým teplotám (alespoň krátkodobě). 24

Typy pracovních desek: Dřevěné nejčastějším materiálem na výrobu dřevěných pracovních desek (PD) jsou DTD desky s vysokotlakým laminátem a postformingovou hranou, desky z vysokotlakého laminátu s ABS hranou nebo nově i s hliníkovou hranou. Tyto desky se vyrábějí v různých vzorech imitující dřevěné dekory, kameny, mramory či jen obyčejné barvy. PD je možno vyrobit i z masivního dřeva. Nejčastěji se tyto desky vyrábějí z buku, dubu, javoru a týku a v interiéru vypadají luxusně. Tyto desky ale bohužel nejsou odolné proti mechanickému poškození a nesnáší styk s vodou, proto se jeho povrch upravuje povrchovou úpravou lakem, impregnací, voskem nebo citrusovým olejem. Jako nový trend jsou žádané biodesky třívrstvý materiál z masivu o síle 20 22 mm. Dalším druhem pracovní desky je deska, která má uprostřed voštinové jádro a 3, 4, nebo 8 mm tlustou krycí vrstvu z tenké dřevotřískové desky a tenké MDF desky. Výhodou této desky je nízká hmotnost, velmi dobrá stabilita a menší množství použitých surovin. Vyrábějí se v standardních tloušťkách 38, 50 a 60 mm. Dostává se k nám i pracovní deska z bambusu, o tloušťce 30 nebo 40 mm, která má strukturu sendvičové desky. Povrchově je upravena lněným nebo voskovým olejem. Desky z kompaktních materiálů jsou vyráběny z přírodních minerálních materiálů a pryskyřic. Obvykle je to drcený křemen s barevným pigmentem spojený s polyakrylátovou pryskyřicí nebo spojení žuly a akrylu, používaný pod názvem umělý kámen. Tyto desky jsou odolné vůči mechanickému i chemickému poškození a snadno se opracovávají. Prodávají se v široké škále odstínů a na trhu je najdeme pod názvy jako je například Corian (směs ze dvou třetin přírodních materiálů a jedné třetiny akrylického polymeru), Technistone, Varicor a Hi-Macs (antibakteriální umělý kámen). 25

Kamenné desky patří k velmi elegantním materiálům. Přední hrany jsou řešeny fazetkou nebo zaoblením. Patří sem leštěná žula, která se používá hlavně v luxusních kuchyních. Je velmi tvrdá, má dlouhou životnost, je odolná vůči chemickému poškození, snese vysoké teploty až 250 C a je odolná vůči poškrábání. Leštěná žula se používá i na obložení stěn nad pracovní plochou. Platinová žula je to novinka na trhu. Její povrch je leštěný, ale hrubý. Mramor není do kuchyně příliš vhodný, kvůli menšímu odolávání mechanickému poškození, kvůli jeho pórovitosti a měkkosti. Litý kámen patří mezi novější materiály, který umožňuje vytvořit barevnost v požadovaném odstínu. Vyrábí se technikou odlévání do forem, čímž se dosahuje homogenity materiálu a povrch je opatřen speciální povrchovou úpravou. Kovové desky používali se dříve většinou v profesionálních kuchyních, ale dnes se dostávají do domácností s luxusní kuchyní. Nerezová ocel je velmi hygienická, prakticky nezničitelná, ale náročná na údržbu. Kuchyňským deskám z nerezové oceli začínají konkurovat desky z hliníku, které jsou působivé a snadno se udržují (Lhotáková a Trnková; 2006). 2.4 Kuchyňská zařízení Elektrospotřebiče se řadí do tříd A až G, přičemž řada A je energeticky nejúspornější. Každé zařízení, kromě dřezu a vodovodní baterie, musí být napojen na elektrický obvod, proto se musí dbát na navržení elektroinstalace tak, aby se spotřebiče dali lehce odpojit, bez větších překážek a námahy. Je zde nutná i občasná očista jednotlivých zařízení, bezproblémový přístup a lehká údržba. 26

Podle normy ČSN 33 2130 (1985) elektrotechnické předpisy, vnitřní elektrické rozvody, se pro pevně připojené jednofázové spotřebiče o příkonu nad 1 200 VA zřizují samostatně jištěné obvody. Pouze spotřebiče do celkového příkonu 1 200 VA, nevyžadují jištění (např. ventilátor v bytovém jádru), lze připojit na společný obvod s jiným zařízením. Minimální průřez vodičů je 1,5 mm 2, ale může být snížen až na 0,75 mm 2, ale jen za podmínek, že vodič není delší než 10 m nebo nenapájí zásuvky. 2.4.1 Sporák Sporák je jednou z nejzákladnějších součástí kuchyně, ale dnes se od klasického sporáku upouští a preferuje se zvlášť trouba a varná deska. Na trhu je velká škála výrobců tohoto druhu a proto máme na výběr z různých designů, druhů a cenových relací. Vyrábějí se sporáky plynové, elektrické a jejich kombinace, z čehož plyne, že musíme mít u umístění sporáku vývod plynu, elektriky nebo obojího. 2.4.2 Varná deska Varné desky se vyrábějí také jako sporáky plynové, elektrické nebo jejich kombinace. Součástí varných ploch umístěných je sklokeramická deska, která je elegantní s rovným povrchem, lehce čistitelná a odolává různým zatížením, která mohou při vaření vzniknout. Jsou lehce ovladatelné a mají digitální displej nebo otočné knoflíky. Většinou mají barvu černou, někdy bílou a mohou být ohraničeny nerezovým rámečkem. Umístění varné desky může být samostatně v pracovní ploše, nebo pod ní může být umístěna trouba. K novinkám patří sklokeramické desky s infračervenými senzory. Dalšími novinkami jsou vysokovýkonné břidlicové desky s rychlými halogenovými plotýnkami, též desky s indukčním ohřevem, sklokeramická deska s topnými tělesy HiLight s indukčním ohřevem, doplněná o lávový gril. Dalším zlepšením je například Quickstar, který je vybaven spirálou, která plotnu velmi rychle zahřeje na určenou teplotu a pak ji rovnoměrně udržuje. 27

2.4.3 Odsavač par Při přípravě jídel na varném centru vznikají různé odéry pachy i vůně, které nemusejí být obyvatelům daného domu či bytu příjemné. Proto se tyto odéry snažíme eliminovat, aspoň z části, pomocí odsavačů digestoří. Vyrábějí se v různém designu, materiálech i barvách. Základní dělení digestoří je na odtahové a cirkulační. Dále podle umístění na ostrůvkové, které jsou umístěné nad volně stojící plochou, komínové jsou připevněny na stěnu a zabudované do kuchyňské linky pod zkrácenou skříňku nebo se tělo digestoře kryje například policemi na koření. Díky tzv. teleskopickým šachtám je možnost přizpůsobit výšku dle potřeby. Výkon odsavače by měl být dostatečný, nejlépe přibližně 6 až 12 x násobně větší než objem vzduchu v místnosti. Je zde nutné mít napojení nejen na elektrickou energii, ale i na odvětrávací šachtu. Nutná je i snadná údržba a bezproblémový přístup k filtrům, na které se chytá mastnota. Vzdálenost mezi varnou deskou a digestoří by měla být u elektrických desek minimálně 650 mm a u plynových desek přibližně 750 mm. 2.4.4 Trouba Vyrábějí se většinou v barvě bílé, černé nebo nerez a nabízejí volbu několika programů pečení. Vestavné trouby jsou ovládány elektronicky a umísťují se buď do výšky očí, nebo do spodní skříňky. Bývají kombinované s grily a mívají samočisticí stěny s celoskleněnými nebo částečně prosklenými dvířky. K vybavení trouby patří i tzv. tepelná jehlová sonda, kterou lze změřit stupeň propečení masa uvnitř. Na trhu je k dostání i parní trouba, ve které se dá připravovat i několik pokrmů najednou. Je ideální pro restování, pečení a vaření zeleniny, ryb, příloh i dezertů. Pracuje se suchým vzduchem a vlhkou párou a díky tomu vyniká intenzivní chuť potravin, zachovává se obsah vitamínů a minerálních látek v jídle. 28

2.4.5 Mikrovlnná trouba Tento typ trouby se používá hlavně k rozmrazování potravin, šetrnému pečení a ohřívání pokrmů. Uvnitř bývá umístěn otočný talíř, který umožňuje při minimální spotřebě energie rychlé a rovnoměrné ohřívání a zapékání pokrmů. Vyrábějí se vestavné i volně stojící, v různém designu i barvách, a mají různé programy na jednotlivé druhy pokrmů. Dnes se už vyrábí i kombinace trouby s mikrovlnnou troubou. 2.4.6 Chladnička a mraznička Tyto typy elektrospotřebičů slouží k uchovávání potravin při nižší teplotě. Vyrábějí se volně stojící, vestavné nebo polovestavné, v různých velikostech, různých uspořádání uvnitř, dohromady spojeny, či zvlášť a v různých barvách. Nesmějí stát vedle zdroje tepla sporáku nebo topení. Chladničky obsahují uvnitř různé zóny, které jsou dány pro jednotlivé druhy potravin. Teplota v chladničce se udržuje okolo +5 C. U mrazniček se teplota různí podle doby, za kterou potraviny máme v plánu zkonzumovat. Při teplotě -6 C a méně by se potraviny měli zkonzumovat do jednoho týdne, při teplotě - 2 C a méně do jednoho měsíce, při teplotě -18 C a méně do 2-3 měsíců a při teplotě -18 C až -25 C je rychlé zmrazení sloužící pro dlouhodobé uchovávání pokrmů (Kuhnová; 2005). 2.4.7 Myčka nádobí Myčka nádobí je v dnešní době neodmyslitelná součást kuchyně. Je ekonomicky výhodná a hlavně šetří vodu a energii. Vyrábí se jak vestavná, tak volně stojící, v šířkách 450 a 600 mm, v různém designu, barvách a má několik druhů programů. Je zde nutné myslet nejen na připojení spotřebiče do elektriky, ale také na přípojku vody a odpadu. 29

Nejnovější myčky jsou vybaveny systémy, které rozpoznají kolik je v myčce nádobí, jakého druhu a tomu přizpůsobí spotřebu vody a energie. Levnější myčky používají kondenzační sušení. Myčka zůstává po ukončení mytí ještě asi 10 minut uzavřena a i poté vyndáváte nádobí horké. Dražší modely využívají aktivní systém sušení, který umožňuje vyjmout nádobí ihned po doběhnutí programu a vychladlé, neboť sušení napomáhá ventilátor, který vytváří nucenou cirkulaci vzduchu uvnitř myčky nádobí (www.elektro-kuchyne.cz). 2.4.8 Kávovar K moderním elektrickým přístrojům, které nacházejí uplatnění v kuchyních, patří vestavný kávovar s integrovaným mlýnkem na kávu. Může se v něm připravit espreso, silná káva i napěněné cappuccino. Přístroj je vybaven zásobníky na jednotlivé ingredience a displej upozorní, co je třeba doplnit (Lhotáková a Trnková; 2006). 2.4.9 Dřez a dřezová baterie Dřez je nedílnou součástí mycího centra pro umývání nádobí a potravin, odběru vody pro vaření a pití, a další. Hygienická nezávadnost, mechanická odolnost proti poškození, tuhost materiálu, teplotní odolnost, nenasákavost, nenáročnost na údržbu a typ, to vše jsou důležité vlastnosti dřezů. Pro uživatele musí být dřez pro mytí pohodlný a uložen ve vhodné výšce. Na trhu je velká škála dřezů. Najdeme ho například v různých velikostech, tvarech, barvách, druzích materiálu, uspořádání. Jako doplňky dřezů můžou sloužit tvarové košíky na odkládání nádobí, nádržka se sítkem pro omývání zeleniny, ale také posuvné prkénko, které slouží nejen pro krájení zeleniny, odkládání vřelých hrnců, ale také pro zvětšení plochy, pokud díky němu překryjeme dřez. V dnešní době se též vyrábějí pracovní desky spojené s dřezy jednolité. Dřez můžeme umístit na rovnou pracovní plochu nebo do rohu či na ostrůvek. Vždy ho ale volíme podle umístění odpadu a přívodů vody. 30

Ke dřezu neodmyslitelně patří i dřezová baterie, která se také vyrábí v různém typu designu, barvě, materiálu a funkcích. Umísťuje se buď na stěnu, do pracovní desky nebo přímo do dřezu. Dřez musí také splňovat přísnou nejnovější evropskou normu ČSN EN 13310 a je certifikován značkou CE (http://www.nm-bydleni.cz). 2.4.10 Drtič domovního odpadu Drtiče zatím nepatří k výbavě každé kuchyně, ale pomalu se dostávají do každé luxusnější kuchyně. Principem je rozdrcení organických odpadů (slupek od ovoce, skořápek, zbytků jídla a jiné) na malé kousky o velikosti zrnka rýže a odvedením pomocí studené vody dále do kanalizace, žumpy nebo do domovní čistírny odpadních vod. Výhodou je zabránění unikání nežádoucích pachů a šíření různých bakterií. Drtiče se umísťují přímo do skříňky pod dřez, váží kolem 5 kg, mají objem asi 1 l, ovládají se většinou pneumaticky a jsou téměř vždy samočisticí. Podmínka pro montáž drtiče je otvor 92 mm ve dřezu, zásuvka na 220 V a zapojená voda. Vedli a vedou se u nás i ve světě stálé diskuze o fungování drtičů a jejich následcích. Výrobci a asociace APD udávají, že drtiče rozemelou organický odpad na malinké částečky, takže se nedostávají do kanalizací velké kusy organických zbytků a tím se nepodporuje rozvoj hlodavců, a díky průplachu drtiče tekoucí studenou vodou se neusazuje rozdrcený odpad ve vodovodních trubkách. 31

2.5 Doplňky v kuchyních Jako doplňky si můžeme představit vše co je v kuchyni potřebné pro pomoc při přípravě jídla. Patří sem především drátěné programy, různá madla, tyče pro zavěšení drobných pomůcek, kontejnery, odpadkové koše a jiné. Odpadkové koše se používají nejčastěji vestavné, zavěšené uvnitř na dveřích, nebo volně stojící. Koše musejí být především hygienické a funkční. Další funkcí může být systém s automatickým výsuvem při otevření dveří a současném otevření víka koše. Veškeré koše jsou různých velikostí, designů, tvarů a materiálů. V dnešní době se velmi využívají koše dělené pro třídění odpadů. Drátěné programy se vyrábějí už několik let z pochromované oceli v různých provedeních. Tyto programy můžeme umístit na pracovní desku, pod horní skříňky nebo na vícefunkční rampy a zavěsit na ně různé další prvky, jako jsou například drátěné košíky, háčky a držáky. Závěsné police mohou mít různé tvary podle účelu rohové police, police na kořenky, držáky na sklenice, na misky a jiné. Drátěný program se používá i dovnitř skříněk, pro uložení drobného nádobí, polic. Patří mezi ně i otočné košíky do rohových skříněk, drátěné výsuvy a další. Do prostoru se používají vertikální multifunkční pochromované tyče o ø 46 mm s kovovými košíky, skleněnými policemi, závěsy na skleničky či světly. V posledních modelech kuchyní se vyskytují také plastové roletky, které uzavírají část prostoru. Klasický systém vedení roletky do horní části skříňky můžeme použít až do výšky 1,25 m a šířky 900 mm. Otevírání nemá žádné prostorové nároky a splňuje vysoké estetické požadavky. K doplňkům v kuchyni patří i podpěry polic, konzoly barových pultů a různé vzpěry pro police a barové desky. Okolo pracovní desky je možné pomocí montážních komponentů sestavit různé tvary zábradlí pro zavěšování utěrek a drobných předmětů (Lhotáková a Trnková; 2006). Skleněné police osvětlené například LED páskem musejí mít přední boční plochu zabroušenou nebo upravenou pískováním, aby vycházející světlo z LED pásku se nelámalo a nevytvářelo nepříjemné světlo. 32

2.6 Osvětlení v kuchyních Kvalitní osvětlení patří k základům dobře fungující kuchyně. Je třeba vyřešit funkčně ucelený soubor světelných zdrojů, svítidel, jejich příslušenství a ovládání, souhrnně nazývaný osvětlovací soustava. Osvětlení v kuchyni musí být především dostatečné a bezpečné při výkonu domácích prací i při stolování. Základní předpisy pro navrhování osvětlení kuchyní vycházejí z ČSN 73 4301 (734301) dříve ČSN 36 0452 Umělé osvětlení obytných budov, ČSN 33 2000 7-713 Elektrická instalace budov, ČSN 33 2000 7 701 Prostory s vanou nebo sprchou a umývacím prostorem, což se týká mycího centra, a označení svítidel musí odpovídat ČSN 33 2312. Aby byly práce v kuchyni snazší a bezpečnější, je třeba je nasvětlit tak, aby bylo umožněno tzv. odstupňované osvětlení, které zajišťuje rovnoměrné osvětlení všech částí kuchyně podle vykonávané zrakové činnosti v jednotlivých pracovních i pobytových centrech (Lhotáková a Trnková; 2006). Kuchyně bývá většinou osvětlena denním světlem díky oknu. Pokud nejsou v místnosti okna, řeší se tento problém většinou pomocí střešních světlíků. Pro vzdálenější místa se používají tubusové světlovody, které vedou světlo ze střechy do hloubky objektu. Intenzita osvětlení by měla v kuchyni dosahovat kolem 300 luxů. Jako doplněk denního osvětlení se používá umělé osvětlení v podobě centrálního osvětlení s doplňujícím osvětlením. V dnešní době se nově využívá svítících lišt, které jsou umístěny, buď pod horními skříňkami kde osvětlují pracovní plochu, nebo v prostoru. Využívají se světla i pro vnitřní osvětlení skříněk, kvůli lepší viditelnosti v nich. V elektrospotřebičích, jako je například lednice a trouba, je světlo samozřejmostí. 33

Rozdělení osvětlení: centrální osvětlení celého prostoru; osvětlení pracovních ploch; osvětlení jídelního stolu nebo pultu; vnitřní osvětlení spotřebičů (např. pečící trouby, chladničky); vnitřní osvětlení skříněk; osvětlení obytné části u velkých kuchyní aj. Druhy osvětlení: zářivková svítidla praktická a poskytují nejvíce světla za nízkou cenu. Vydávají většinou ostré bílé světlo a nábytek zplošťují ; závěsné lampy nesvítí při vaření přímo do očí; bodové osvětlení instalováno buď jednotlivě, nebo jako vícenásobný světelný zdroj. Dá se natočit podle potřeby, ale nevýhodou je, že vrhá stín a odráží se od lesklých povrchů; reflektorová svítidla hezká a nenápadná, dají se zapustit do stropu; nepřímá nástěnná svítidla osvětlují strop, odkud se odráží světlo do místnosti (Lhotáková a Trnková; 2006). 2.7 Podlahy a obklady v kuchyních Podlahové krytiny a obklady stěn a dalších součástí v kuchyních tvoří velmi důležitou část návrhů kuchyně. Vzhledem k povaze provozu jsou na ně kladeny velmi specifické požadavky. Mezi oběma by měla být při návrhu rovnováha a zvolen odpovídající materiál. Mnohdy může stejný materiál posloužit pro podlahy i stěny (Lhotáková a Trnková; 2006). 34

2.7.1 Podlahy Podlahu je nutné vybírat podle specifikace, zda chceme prostor opticky zvětšit či zmenšit, nebo aby působila teple či chladně. Kuchyňská podlaha prošla v průběhu let mnoha změnami. Jako krytina podlah se dříve používalo hlavně dřevo a dlaždice, později linoleum a korek a v dnešní době se hodně používá PVC, marmoleum nebo lamino plovoucí podlahy. Podlaha musí být hlavně bezpečná, praktická na údržbu a trvanlivá. Nejčastěji se stále v kuchyních používá keramická dlažba, pro její pevnost, trvanlivost a snadnou údržbu. Důležité je u nich znát fyzikálně mechanické vlastnosti, jako je například nasákavost, která je udávaná v procentech, a otěruvzdornost. Z důvodu bezpečnosti se do kuchyní dávají dlaždice s protiskluzovou úpravou povrchu. Dlažba se vyrábí v různých velikostech, tvarech i texturách, z přírodního kamene, dřevěných parket či intarzií. Je chladná a proto se doporučuje umístit pod ni topení. Jako podlahová krytina se používá i dlažba z cihelného materiálu, známá pod názvem půdovka (dlaždice COTO). Dá se kombinovat s dřevěnými podlahami, je vhodná do interiéru i exteriéru. Cihlová dlažba se vyrábí z portlandských cementů, kameniva, říčních písků a minerálních barev. Do obytného prostoru se na podlahy používá méně často pískovec, žula nebo břidlice. Další nejstarší krytinou na podlahy je dřevo, ale pro jeho nasákavost se musí upravovat. Nejvhodnější je bukové a dubové dřevo, nově se používají exotické, vysoce odolné dřeviny s kvalitní povrchovou úpravou, jako je například webe, iroko, teak nebo nově také bambus. V poslední době se vrací jako podlahová krytina linoleum z přírodních obnovitelných surovin, pojivem z oleje z lněných semínek (80 %) a pryskyřice (20 %). Plnivem je z 65 % organický materiál (dřevěná a korková moučka) a z 35 % anorganický materiál (vápencová moučka, bílý a barevný pigment), (Lhotáková a Trnková; 2006). 35

Laminátová podlaha se skládá ze středně a vysoce hustých dřevovláknitých desek o síle 7 9 mm, jako pojivo se používají různé druhy pryskyřice. Povrchová vrstva se upravuje aplikováním dekoračních papírů nebo dekoračními laminátovými deskami, které jsou impregnovány melaminovou pryskyřicí. Pro dosažení vysoké mechanické odolnosti mají ještě dodatečnou užitnou vrstvu. (Lhotáková a Trnková; 2006). 2.7.2 Obklady Jedná se především o obložení mezi pracovní plochou a horními závěsnými skříňkami. Nejčastěji se používá keramický obklad, ale v dnešní době se využívají i laminované desky o tloušťkách 10 nebo 12 mm, dřevo, sklo nebo přírodní kámen. Obklady se vyrábějí v různých velikostech, barvách, strukturách, materiálech a tvarech. V interiérech retrostylu se používá mnohdy působivá mozaika, pro niž se používá keramika, sklo, mramor atd. Při jejím pokládání se nejčastěji vytváří samostatný dekor. Ovšem mozaiky z přírodních kamenů jsou velmi drahé, a to nejen díky samotné surovině, ale také kvůli zpracování, a v kuchyních jsou velmi náročné na údržbu. Výhodou mozaiky je možnost kombinovat ji s ostatními materiály obkladů, takže její používání nabízí širší možnosti různých variant a širokou škálu odstínů barev a dekorů. 36