Národní Strategie Bezpečnosti Silničního Provozu 2011-2020 ANALYTICKÁ ČÁST

NSBSPANALÝZA20110118 Národní Strategie Bezpečnosti Silničního Provozu 2011-2020 ANALYTICKÁ ČÁST 1

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Analýza vývoje nehodovosti v ČR... 4 2.1 Celkový vývoj nehodovosti... 4 2.2 Plnění Národní strategie na národní úrovni... 6 2.3 Plnění z pohledu cíle EU... 7 2.4 Ekonomický dopad nehodovosti... 9 2.5 Plnění opatření v jednotlivých oblastech Strategie... 11 2.6 Identifikace prioritních problémových oblastí pro období 2011 2020... 29 3 Analýza vývoje nehodovosti v zahraničí... 43 3.1 Mezinárodní srovnání... 43 3.2 Zkušenosti zemí s nejvyšším poklesem nehodovosti... 46 3.3 Shrnutí... 51 4 Evropský plán bezpečnosti silničního provozu... 53 5 Závěr... 56 2

1 Úvod Analytická část shrnuje výchozí podklady pro vypracování Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011-2020, která je pak následně vypracována ve dvou částech: v koncepční části - Strategickém plánu a realizační části Akčním programu. Analytická část se dělí na tři kapitoly: Analýza vývoje nehodovosti v České republice Analýza vývoje nehodovosti v zahraničí Evropský plán bezpečnosti silničního provozu Analýza vývoje nehodovosti v České republice, shrnutá v první kapitole, vychází ze zhodnocení výsledků a zkušeností získaných při návrhu a realizaci první Národní strategie bezpečnosti silničního provozu schválené v roce 2004. Tímto krokem si vláda České republiky vytýčila ambiciózní cíl, tj. snížit počet usmrcených v silničním provozu do roku 2010 na 50 % úrovně z roku 2002, tj. na 650 osob. Je zde zdokumentován vývoj nehodovosti a jejích dílčích charakteristik za období od roku 2002, který byl výchozím rokem pro stanovení cíle pro rok 2010. Z jeho průběhu vyplývá základní zjištění, že cíl byl reálně stanoven, že navržená opatření prokázala svou účinnost a že stanoveného cíle bylo možno dosáhnout, pokud by nedošlo k závažnému propadu v roce 2007. Podstatná část této kapitoly je pak věnována rozboru jednotlivých opatření a jejich plnění dle tohoto dokumentu. Návazně jsou pak identifikovány prioritní problémová oblasti pro další desetiletí. Ve druhé kapitole je zdokumentován souhrnný vývoj nehodovosti v zemích Evropské unie a demonstrováno postavení České republiky v evropském srovnání,i v širším světovém kontextu se zeměmi OECD s využitím databáze IRTAD.. Na rozdíl od předchozí a dosud platné Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, která se snažila ve svých opatřeních využít poznatků a zkušeností z nejvyspělejších zemí Evropy a transformovat je do našich podmínek, se tento dokument opírá o poznatky a analýzu zkušeností z evropských zemí, které v uplynulém desetiletí dosáhly radikálního snížení nehodovosti (Francie, Španělsko, Portugalsko, Lotyšsko, Litva). Dosavadní vývoj v zemích EU potvrzuje obdobné zjištění vyplývající z vývoje v České republice. Počet usmrcených se podařilo v šesti státech EU snížit prakticky na polovinu již v roce 2009. Mezi tyto úspěšné země patří Francie, Španělsko, Portugalsko a Estonsko, které měly dokonce v roce 2001 vyšší ukazatele nehodovosti ve srovnání s Českou republikou. Díky systémovému úsilí a důslednému zavedení nápravných opatření se jim podařilo radikálně snížit nehodovost a tyto země se zařadily již před Českou republiku. Znamená to, že i přes docílené pozitivní výsledky u nás byl pokles nehodovosti nižší než evropský průměr a naše země se propadla ze 14. příčky v pořadí zemí EU až na 18. místo. Třetí kapitola shrnuje dokument Evropské komise k politice bezpečnosti silničního provozu COM (2010) 389 final Towards a European road safety area: policy orientations on road safety, jehož principy, nástroje a cíle jsou v předkládané Národní strategii zapracovány. 3

2 Analýza vývoje nehodovosti v ČR 2.1 Celkový vývoj nehodovosti Základní obraz o nehodovosti a jejích následcích na pozemních komunikacích v České republice podává následující tabulka a graf. Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Dopravních nehod 211516 185664 190718 195851 196484 199262 187965 182736 160376 74 815 75522 celkem Usmrceno do 30 dnů Usmrceno do 24 h Těžce zraněno Lehce zraněno Hmotná škoda [miliard Kč] 1 486 1 334 1 431 1 447 1 382 1186 1 063 1 222 1 076 901 1 336 1 219 1 314 1 319 1 215 1 127 956 1 123 992 832 753 5 375 5 378 5 375 5 125 4 711 4 237 3 883 3 861 3 725 3 467 2 823 27 063 28 297 29 013 30 312 29 543 27 974 24 231 25 382 24 776 23 777 21 610 7,096 8,244 8,891 9,334 9,687 9,771 9,116* 8,467 7,741 4,981* 4,9 *v polovině let 2006 a 2009 byla změněna výše škody, při které je povinnost hlásit dopravní nehodu PČR Zdroj: ŘSDP PP ČR Tabulka 1: Celkové počty dopravních nehod a následků v ČR v letech 2000 2009 Všechny přímé ukazatele nehodovosti měly v porovnání s výchozím rokem 2002 klesající tendenci. Počet usmrcených a těžce zraněných klesal v průměru o více než 5 % ročně, počet lehce zraněných pak o téměř 3 % ročně. Pokud se tyto průměrné roční poklesy vztáhnou k roku 2003, poněvadž Národní strategie prakticky vstoupila v platnost až začátkem roku 2004, jsou tyto poklesy ještě výraznější počet usmrcených o 6,3 %, počet těžce zraněných o 5,5 % a počet lehce zraněných o 3,6 %. Tyto dosažené procentní poklesy v průběhu předchozí dekády ( i při zahrnutí mimořádného odchylky v roce 2007) jsou reálným základem pro stanovení parametrů pro příští desetiletí. Celkový počet dopravních nehod šetřených Policií ČR a návazně i výše hmotných škod však neposkytuje porovnatelné hodnoty, poněvadž v roce 2006 a 2009 se změnila hranice výše hmotné škody pro povinnost hlásit dopravní nehodu policii.proto tyto údaje proto nelze používat pro posuzování trendu nehodovosti v dlouhodobějším horizontu. Růst dopravních výkonů ve výši kolem 4 % ročně má prakticky stabilní průběh bez nějakých zásadních odchylek po celé porovnávané období. Důležité je podtrhnout, že jeho průběh má má jen v některých letech paralelní průběh s nárůstem počtu vozidel a to jak osobních, tak i celkového počtu motorových vozidel. Znamená to, že dopravní výkon roste rychleji než motorizace. Dopravní výkon vzrostl téměř o 10 % více oproti počtům vozidel. Tento vývoje názorně demonstrovám v grafu č. 1. 4

Stejně významné je zjištění, že vývoj základních ukazatelů nehodovosti vůbec neodráží výše uvedený nárust počtu vozidel a dopravního výkonu a má přesně opačný charakter. Mnohdy používaný argument o růstu nehodovosti jako důsledku rostoucí motorizace tedy nemá žádné věcné opodstatnění. 140% Vývoj ukazatelů nehodovosti a dopravy vzhledem k roku 2002 120% 100% 80% 60% usmrcení (24 hod.) usmrcení (30 dnů) těžce zranění lehce zranění 40% nehody se zraněním nehody celkem osobní automobily motorová vozidla celkem dopravní výkon 20% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: ŘSDP PP ČR. CDV Graf 1: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti a dopravy ve srovnání s rokem 2002 2.2 Plnění Národní strategie na národní úrovni Hlavním cílem Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011 2010 (dále jen Strategie 2010) 1 bylo snížit do roku 2010 počet usmrcených v silničním provozu na 50% jejich počtu v roce 2002. V roce 2002 bylo v ČR registrováno celkem 1314 úmrtí v silničním provozu (do 24h), respektive 1431 do 30 dnů, což by roce 2010 znamenalo maximální počet usmrcených ve výši 657 osob, respektive 716 osob. V roce 2003, který bylo jako prvním nastartováno plnění Strategie nedošlo k pozitivní změně v počtu usmrcených, naopak k jejich mírnému nárustu. Znamenalo to oproti původně očekávanému poklesuzvýšení cíleného poklesu v počtu usmrcených mezi roky 2003 a 2010 ve výši 9,5% ročně. V následujících dvou letech byl sice zaznamenán průměrný roční pokles ve výši 7,5%, ale nedostatečný i vůči původní cílené roční redukci. V roce 2006 však došlo k 15% poklesu, což znamenalo výrazné přiblížení se k původnímu cíli. Za výrazným poklesem v počtu usmrcených v roce 2006 je třeba vidět především aplikaci novely zákona o provozu 1 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu schválená usnesením Vlády České republiky ze dne 28. dubna 2004 č. 394 5

na pozemních komunikacích účinnou od druhé poloviny tohoto roku. Ta zavedla mj. do praxe bodový systém hodnocení řidičů. 1400 1200 1336 1219 1314 1319 1215 1127 1123 usmrcení 24 hod. usmrcení (předp.) 1000 956 992 800 832 753 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: ŘSDP PP ČR, CDV Graf 2: Předpokládaný a skutečný vývoj v počtu usmrcených (do 24 hod.) v silničním provozu Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet usmrcených (24 hod) 1314 1319 1215 1127 956 1123 992 832 753 Cíl 1314 1205 1105 1013 929 852 781 716 657 Cílený meziroční pokles 0 109 100 92 84 77 71 65 59 Skutečný pokles 0-5 104 88 171-167 131 160 79 Rozdíl 0-114 4-4 87-244 60 95 20 Plnění celkem 0-114 -110-114 -27-271 -211-116 -96 Zdroj: ŘSDP PP ČR, CDV Tabulka 2: Porovnání předpokládaného a skutečného počtu usmrcených v silničním provozu 6

200 150 100 50 0 2003-50 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010-100 -150-200 -250-300 Cílený meziroční pokles Skutečný meziroční pokles Meziroční rozdíl cíl - skutečnost Celkový rozdíl cíl - skutečnost Zdroj: CDV Graf 3: Porovnání předpokládaného a skutečného počtu usmrcených v silničním provozu V návaznosti na přípravu novely zákona o silničním provozu a s nabytím její účinnosti od července roku 2006 došlo ke krátkodobému výraznému zlepšení situace. Nastoupený trend roku 2006 ve snižování dopravní nehodovosti se však nepodařilo udržet následkem více faktorů (snížený policejní dohled, nízká vymahatelnost uložených sankcí, politické ovzduší a celková atmosféra ve společnosti). Celkově tak lze označit dosahovanou redukci v počtu usmrcených mezi výchozím rokem a rokem 2007 za nedostatečnou a výrazně zaostávající za předpokladem. V letech 2008 a 2009 však opět došlo k urychlení pozitivního vývoje. Otázkou, kterou nelze spolehlivě odpovědět, je, zda dojde k naplnění cílů. 2.3 Plnění z pohledu cíle EU Cílem EU obsaženým v Bílé knize Evropské dopravní politiky je redukce počtu usmrcených do roku 2010 na polovinu úrovně roku 2001 3 Cíl EU se vztahuje k počtu usmrcených do 30 3 Halving the number of road accident victims in the European Union by 2010: A shared responsibility. COMMUNICATION FROM THE COMMISSION COM(2003) 311 final 7

dnů a při vztažení na Českou republiku znamená pokles počtu usmrcených z 1334 v roce 2001 na 667 v roce 2010. Splnění cíle EU by znamenalo průměrný meziroční pokles ve výši 7,4 %, ovšem dosažený meziroční pokles v období 2001 až 2010 činil pouze 4,3 %, což je dáno především růstem počtu usmrcených v roce 2002 a 2003. V hodnotící zprávě EU za období 2001-2005 byla ČR zařazena mezi země dosahující naprosto minimální a nedostatečný pokles v počtu usmrcených. V hodnoceném období dosahoval průměrný meziroční pokles totiž pouze 1%, přičemž 1286 usmrcených v roce 2005 znamenalo 4% pokles oproti 1334 usmrceným v roce 2001. Splnění cíle EU se proto jevilo jako velmi ambiciózní a spíše nerealistické. Další vývoj nehodovosti v ČR od roku 2004, popsaný v předchozích kapitolách, však i přes odchylku v roce 2007, přinesl zásadní obrat a potvrdil tím i reálnost nastaveného cíle i v evropském kontextu.. Vždyť v porovnání s rokem 2003 bylo do roku 2010 docíleno již dříve uvedeného průměrného ročního poklesu dosahujícího 6,3 %, což je již pokles velmi blízký evropskému předpokladu. 1600 1400 1486 1334 1431 1447 1382 1286 1222 usmrcení 30 dnů usmrcení (předp. ČR) usmrcení (předp. EU) 1200 1063 1076 1000 901 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: ŘSDP PP ČR, CDV Graf 4: Předpokládaný a skutečný vývoj v počtu usmrcených (do 30 dnů) vzhledem k cíli EU 8

2.4 Ekonomický dopad nehodovosti Kromě závažných osobních tělesných a psychických dopadů dopravních nehod na jejich samotné účastníky, které je mnohdy poznamenají na celý život, i návazné sociální dopady na jejich rodiny, dochází i k mimořádně vysokým ekonomickým ztrátám. Výpočet ekonomických ztrát z nehodovosti je v ČR prováděn Centrem dopravního výzkumu, který vychází z vyčíslení přímých nákladů (zdravotní, administrativní náklady a hmotné škody) a nepřímých nákladů (ztráty na produkci) 4. Tyto výpočty jsou prováděny od roku 1993 na základě stejné metodiky a ročně aktualizovaných průměrnou meziroční mírou inflace udávanou ČSÚ, což umožňuje kontinuálně analyzovat dopad nehodovosti na ekonomiku našeho státu. V roce 2002 činily přímé i nepřímé náklady při úmrtí jedné osoby v důsledku dopravní nehody 8 mil. Kč, v roce 2009 dosáhly částky 10.6 mil. Kč. Evropská komise přitom už léta používá orientační hodnotu 1 mil. EUR vyčíslené ztráty při úmrtí jedné osoby v silničním provozu, která vychází z hodnot vypočítaných pro EU-15, což je 2,5násobek hodnoty používané u nás. U nehod s těžkým zraněním oceňovaná částka stoupla z 2,7 mil. Kč v roce 2002 na 3,6 mil. Kč v roce 2009. Počet Jednotkové náklady (tis. Kč) Výše ztrát (mld. Kč) Smrtelné zranění 901 10653 9,6 Těžké zranění 3467 3577 12,4 Lehké zranění 23777 402 9,6 Jen hmotné škody 53109 5 109 5,8 Celkem 37,4 Zdroj: CDV Tabulka 3:Celkové ekonomické ztráty z dopravních nehod v ČR za rok 2009 Celkové roční celospolečenské ztráty v důsledku silniční nehodovosti se pohybují v posledních deseti letech okolo výše 50 mld. Kč. Snížení tohoto objemu celospolečenských ztrát je možno docílit pouze realizací systémového přístupu řešení dopravní nehodovosti a jeho trvalé aplikace. Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Ztráty v mld. Kč 49,7 53,5 54,0 52,5 48,3 50,9 49,3 37,4 Tabulka 4: Celkové roční ekonomické ztráty z nehodovosti v ČR Zdroj: CDV 4 Ekon 5 Počet dopravních nehod, jen s hmotnou škodou. 9

Výrazné snížení ekonomických ztrát v roce 2009 je dáno nejen snížením následků nehod, ale je významně ovlivněno i změnou limitu hmotné škody pro povinnost hlášení nehody policii. Bezpečnost silničního provozu je tedy vedle humánního pohledu výrazně i záležitost ekonomická. Není přípustné, aby pro společnost měly dopravní nehody za následek tak velké sociální a ekonomické ztráty. Česká republika se stejně jako ostatní země Evropské unie potýká s vysokým počtem dopravních nehod. Pokud by se podařilo naplnit cíle NSBSP, resp. cíl evropské politiky dopravní bezpečnosti, bylo by zachráněno nejen mnoho lidských životů, hmotných i nehmotných ztrát, ale také by se snížily finanční ztráty, které vznikly v souvislosti s dopravními nehodami. Tyto prostředky by mohly být vynaloženy na realizaci dopravně bezpečnostních opatření, které by přinesly snížení dopravní nehodovosti a tím i snížení z nich vyplývajících celospolečenských ztrát. Zahraniční zkušenosti jednoznačně prokazují, že finanční prostředky investované do vhodně zvolených opatření vykazují extrémně vysokou návratnost. Tento aspekt je obzvláště aktuální v současné době, kdy se hledají účinná úsporná opatření a posuzuje pečlivě efektivnost vynaložených finančních prostředků. 10

2.5 Plnění opatření v jednotlivých oblastech Strategie Strategie 2010, kromě vytýčeného cíle snížení smrtelných následků nehod, vymezila devět základních nejproblémovějších oblastí, na které je třeba soustředit úsilí a jejichž zlepšení, by mělo příspět k jeho dosažení. Pro každou oblast byla stanovena nápravná opatření a konkrétní nástroje i odpovědnosti za jejich zavedení. V revidovaném dokumentu přijatém v dubnu 2008 byla tato opatření aktualizována a problémové oblasti doplněny o problematiku dopravní výchovy 7. Následná část vychází z výsledků pravidelného ročního vyhodnocování plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, které je předkládáno jako informační materiál vládě České republiky 8. Vývoj smrtelných následků nehod je porovnáván s celkovým poklesem, což umožňuje názorně posoudit, jak byla konkrétní oblast úspěšná z hlediska celkového vývoje. A. Snížení počtu nehod a jejich následků způsobených nepřiměřenou rychlostí Nepřiměřená rychlost jako příčina nehody s usmrcením osob má stále přímou souvislost s více jak 40 % všech úmrtí v silničním provozu a lze ji tedy jednoznačně označit za hlavní příčinu nehod se zraněním osob. Podíl nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí klesl pod 40% pouze v letech 2003 a 2004. Průměrný pokles počtu usmrcených při nehodách způsobených nepřiměřenou rychlostí byl v letech 2002-2009 5,7 % ročně, což je o něco méně ve srovnání s průměrným poklesem celkového počtu usmrcených při nehodách (6,3 %). 600 500 530 512 556 496 461 481 usmrcení rychlost 420 495 434 usmrcení celkem počet usmrc. do 24 hod. 400 300 200 370 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok Graf 5: Vývoj v počtu usmrcených vlivem nepřiměřené rychlosti 7 Revize a aktualizace Strategie na období 2008 2010 (2012) schválená usnesením vlády ČR ze dne 16.12. 2008 č.1584. 8 Informace o plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu za rok 2005, 2006. 2007, 2008, 2009 11

Poznámka ke grafu 4 a následujícím - silná plná čára představuje průměrný trend vývoje počtu usmrcených v dané oblasti, čárkovaná čára pak průměr vývoje celkového počtu Přitom prakticky ke dvěma třetinám osobních následků nehod dojde na komunikacích mimo obce, což bezprostředně souvisí s vyššími rychlostmi na těchto komunikacích. usmrcených. Vývoj v této nejkritičtější oblasti nelze označit za uspokojující, zvláště s ohledem na zvyšující se pasivní bezpečnost vozidel, úpravy křižovatek i průtahů městy, které by měly vést ke snížení počtu usmrcených vlivem nepřiměřené rychlosti. Chování řidičů s ohledem na volbu rychlosti se tak zřejmě příliš nezměnilo. Cenné informace o chování řidičů a respektování nejvyšší povolené rychlosti podávají údaje o rychlostech vozidel, které zjišťuje CDV v rámci Národní observatoře bezpečnosti silničního provozu. Do roku 2004 byl shodně, jak na komunikacích intravilánových, tak i extravilánových, zjištěn mírný nárůst průměrné, resp. 85% rychlosti vozidel. Na něj navázal významný pokles v roce 2005, který pak dále pokračoval na komunikacích v intravilánu. Naopak na extravilánových komunikacích se v dalších letech prakticky nezměnil. Rychlosti vozidel v intravilánu jsou však i nadále poměrně vysoké s ohledem na vysoké riziko ohrožení zranitelných účastníků silničního provozu. Stále významná část vozidel překračuje nejvyšší povolenou rychlost v městech a obcích. Na dálnicích byl zjištěn prakticky trvalý pokles rychlostí, o to větší nebezpečí představují vozidla jedoucí výrazně vyšší rychlostí. 160 Vývoj rychlosti (v85) 140 120 dálnice extravilán intravilán 100 80 60 40 20 0 2000 2002 2004 2006 2008 2010 Graf 6: Vývoj rychlosti V85 vozidel na vybraných profilech silničních komunikací Zdroj: CDV V roce 2008 bylo uděleno za překročení nejvyšší povolené rychlosti více jak 170 000 pokut, což je v přepočtu na obyvatele jedna z nejnižších hodnot v rámci EU. Evropský průměr se blíží hodnotě třikrát vyšší. V průběhu let 2005 až 2009 Ministerstvo dopravy uskutečnila řada informativních kampaní, intenzivně se využívalo masmedií, ve velké míře se využívají automatické měřiče rychlosti v obcích, které však mají jen informativní charakter. SFDI vyčlenil částky ročně kolem 100 mil.kč na program zvyšování bezpečnosti dopravy. Zklidňování dopravy se prosadilo při 12

rekonstrukci průtahů obcemi a došlo k významnější podpoře aplikace moderních zklidňovacích opatření při úpravách komunikací v obcích. Závěry: - Strategií vytýčený předpoklad záchrany 200 lidských životů by mohl být naplněn - nepřiměřená rychlost však stále zůstává nejzávažnějším příčinou nehod, - míru preventivního působení k snížení počtu nehod způsobených vlivem nepřiměřené rychlosti lze označit jako uspokojující, ale je ji třeba dále rozvíjet, - chybí výraznější podpora státu ve formě iniciačních grantů pro aplikaci prvků dopravního zklidňování v obcích, - kontrola dodržování rychlostí není stále dostatečná a postih není příliš účinný, - je třeba hledat možnosti automatického postihu rychlostních přestupků. B. Snížení počtu nehod a jejich následků způsobených nedáním přednosti v jízdě Cca 13 % všech usmrcených osob souvisí s nedáním přednosti v jízdě řidiči motorových vozidel. Nedání přednosti se řadí mezi projevy agresivního chování a patří také k nejčastějším příčinám nehod. Počet usmrcených má od roku 2002 celkově klesající tendenci, průměrný roční pokles pak činí 5,8 %, což je však opět o něco méně ve srovnání s průměrným poklesem celkového počtu usmrcených při nehodách (6,3 %). počet usmrc. do 24 hod. 200 180 160 140 120 100 80 60 143 125 172 161 191 142 usmrcení přednost 107 137 153 usmrcení celkem 113 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok Zdroj: ŘSDP PP ČR, CDV Graf 7: Vývoj v počtu usmrcených při nehodách s nedáním přednosti v jízdě řidiči motorových vozidel 13

počet těžce zran. do 24 hod. 1200 1000 800 600 400 900 976 1092 1005 987 873 těž. zran. přednost 841 915 912 856 těž. zran. celkem 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: ŘSDP PP ČR, CDV Graf 8: Vývoj počtu těžce zraněných při nehodách s nedáním přednosti v jízdě řidiči motorových vozidel Ještě výraznější odchylka se ukazuje u počtu těžce zraněných (graf 8), který výrazně zaostává za dosaženým celostátním poklesem počtu těžce zraněných.naopak počet lehce zraněných s celostátním trendem prakticky koresponduje. V průběhu uplynulého období jen postupně docházelo k úpravám dopravního prostoru, vedoucích ke zvýšené přehlednosti křižovatek a zpřehlednění dopravního značení. Výraznější aktivity byly vytvářeny při stavebně technických úpravách přechodů pro chodce. V omezenější míře, s výjimkou železničních přejezdů, se mediálně vytvářely podmínky pro bezpečnější a ohleduplnější chování na křižovatkách. Specifickým problémem jsou nehody na železničních přejezdech 50 45 40 35 35 37 35 44 39 usmrcení srážka s vlakem usmrcení celkem 30 30 25 20 22 22 24 21 15 10 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Graf 9: Vývoj počtu usmrcených při nehodách typu srážka s vlakem 14

Základní přehled o jejich vývoji je ilustrován v předchozím grafu. V uplynulých deseti letech došlo k výraznému snížení jejich počtu, v posledních čtyř letech však jejich počet stagnuje, přestože je tomuto problému věnována až mimořádná pozornost. HJiostě je to spojeno s výraznou medializací tohoto typu nehod, poněvadž, jejich následky mají nejzávažnější charakter Závěry: - Strategií vytýčený předpoklad záchrany 30 lidských životů by mohl být naplněn, - nedání přednosti v jízdě přesto zůstává závažným problémem, - zvyšování přehlednosti křižovatek probíhá různým tempem, iniciační státní granty vázané na bezpečnostní audit a cost-benefit analýzy by mohly být efektivní, - ke zvyšování bezpečnosti železničních přejezdů dochází bez předchozí identifikace nejnebezpečnějších přejezdů, - míra dohledu nad dodržováním přednosti v jízdě narůstá pomalu, na mnoha kritických křižovatkách by instalace kontrolních systémů mohla přinést významné výsledky, - výchovné působení, cílené především na řidiče, je spíše nedostatečné a zaměřené hlavně na represi. C. Snížení počtu nehod a jejich následků zaviněných pod vlivem návykových látek Počet nehod s přítomností alkoholu v krvi viníka, stejně jako počet zraněných a usmrcených, má od roku 2002 velmi výraznou klesající tendenci (kromě posledních 2 let). V roce 2008 došlo k výraznému nárůstu až k hodnotě 80 usmrcených při nehodách způsobených přítomností alkoholu v krvi viníka, v roce 2009 dokonce na 123. Přesto zůstává celková tendence velmi pozitivní, neboť za období 2002-2007 došlo k poklesu o téměř tři čtvrtiny, což byl zdaleka nejlepší výsledek ze všech klíčových oblastí Strategie 2010 (to již ovšem neplatí po roce 2008). 140 136 počet usmrc. do 24 hod. 120 100 80 60 40 109 101 111 usmrcení alkohol 59 59 42 usmrcení celkem 36 80 123 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok Graf 10: Vývoj v počtu usmrcených při nehodách s alkoholem (PP ČR) Zdroj: ŘSDP PP ČR, CDV 15

Počet kontrol provedených Policií je od roku 2002 spíše stabilní a znamená pravděpodobnost kontroly 0,15 na řidiče a rok, což je ve srovnání s okolními zeměmi číslo velmi nízké. Na druhé straně je vysoké povědomí řidičů o rizicích spojených s řízením pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, ke kterým přispívá řada kampaní zajišťovaných MD i dalšími subjekty. Kontraproduktivně však na veřejnost působí veřejné diskuze o smyslu a objektivnosti nulové tolerance vůči požití alkoholu při řízení a o návazném uvolnění této hranice. Pokud jsou navíc tyto diskuse s naprostou vážností iniciovány některými členy Senátu Parlamentu České republiky, i s patřičnou mediální podporou, je pak přirozeně v motoristické veřejnosti vytvářeno zpochybnění tohoto závažného opatření, očekávání jeho změny a jeho menší dodržování. Výrazný nárust smrtelných následků v posledních dvou letech je třeba dát do souvislosti se zpřesněním evidence smrtelných nehod u havarií, kdy nebyli postiženi další účastníci nehody, ale pouze řidič. Na počátku roku 2010 bylo z důvodu vysokého počtu usmrcených osob při nehodách zapříčiněných požitím alkoholu přijato zásadní opatření služby dopravní policie, podle něhož se požití alkoholu zjišťuje při každé policejní kontrole. Počet dopravních nehod způsobených pod vlivem návykových látek průběžně od roku 2003 narůstá. V roce 2009 došlo ke 133 nehodám způsobených pod vlivem návykových látek, při nichž bylo usmrceno 6 osob a dalších 70 jich bylo zraněno. Závěry: - Strategií vytýčený předpoklad záchrany 70 lidských životů nebyl vůbec naplněn, - výrazné změny počtu nehod s přítomností alkoholu do roku 2007, stejně jako následný prudký nárůst potvrzují nezbytnost systémové pozornosti problému alkoholu, - kombinace výchovného působení a přísného policejního dohledu vytváří pozitivní společenské vědomí, - stále velkým problémem jsou tzv. diskotékové nehody mladých lidí, - neexistují dostatečně hodnověrné údaje o počtu nehod pod vlivem drog a některých léků a jsou omezené možnosti jejich dostatečné kontroly, - chybí jasné označení léků ovlivňujících pozornost při řízení motorového vozidla a patřičná informovanost o negativních jevech spojených s jejich užíváním. D. Snížení vážnosti následků nehod zvýšeným používáním zádržných systémů Míra používání zádržných systémů měla v ČR v dřívějším období velmi nízkou úroveň, od roku 2002 však má míra používání zádržných systémů velmi pozitivně rostoucí tendenci a to díky zvýšenému povědomí řidičů o významu jejich používání. Používání bezpečnostních pásů na předních sedadlech se blíží evropskému standardu, naopak na zadních sedadlech zůstává dosud na velmi nízké úrovni. 16

100 Míra používání bezpečnostních pásů 90 80 70 60 50 40 30 20 10 přední sedadla zadní sedadla 0 2000 2002 2004 2006 2008 2010 Graf 11: Míra používání bezpečnostních pásů v osobních automobilech (CDV) Zdroj: CDV 80 70 60 50 přední+ 40 30 20 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Graf 12: Podíl usmrcených v osobních autech na předních sedadlech s pásy / bez pásů 80 70 zadní+ přední- zadní- 60 50 40 30 20 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Graf 13: Podíl usmrcených v osobních autech na zadních sedadlech s pásy / bez pásů 17

Dle odborné studie pásy zachránily při nehodách život 368 osobám v osobních automobilech. Dalších 167 životů mohlo být zachráněno, kdyby nepřipoutané osoby použily svůj bezpečnostní pás. Zásadní vliv na míru používání pásů pak mělo zavedení bodového systému v létě roku 2006, lze jej však také částečně přičíst zvýšenému dohledu Policie a především zvýšenému povědomí řidičů, které je výsledkem soustavného mediálního působení na řidiče. Kladným zjištěním rovněž je, že povědomí řidičů, přepravujících děti v dětském zádržném systému, je vysoké, a již se téměř nesetkáme s případem, kdy je dítě přepravováno mimo zádržný systém. Závěry: - Strategií vytýčený předpoklad záchrany 90 lidských životů byl i při skromných odhadech zcela naplněn, - pravidelné preventivní kampaně, zvýšené povědomí lidí díky informacím z médií a zvýšení pokut spolu se zavedením bodového systému se ukázaly být nezbytným základem pro zvyšování míry používání zádržných systémů, - nepoužití bezpečnostního zádržného systému je i nadále chápáno jak méně závažný přestupek, zvláště mladými lidmi a ve starších automobilech, nepoužívání bezpečnostních pásů je výrazné u spolujezdců na zadních sedadlech, - je třeba kontinuálně pokračovat v preventivních kampaních a soustředit se zejména na mladé lidi a používání pásů na zadních sedadlech. E. Zvýšení ochrany zranitelných účastníků silničního provozu Počet usmrcených zranitelných účastníků silničního provozu je chápán jako jeden z nejzávažnějších problémů bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR. Chodci a cyklisté, nejzranitelnější účastníci silničního provozu, tvoří 30% obětí v silničním provozu a tento podíl se nedaří snižovat. Postupně rostoucí motorizace, vedoucí k nižšímu podílu chodců v silničním provozu, by přitom měla vést k poklesu usmrcených chodců. Po roce 2002 byla pozorována výrazná redukce v počtu usmrcených v obou skupinách. V případě počtu usmrcených chodců byl až do roku 2005 registrován spíše minimální meziroční pokles ve výši 5% a teprve rok 2006 přinesl pokles významnější (celkově 2002-2009 meziroční průměr 7,4%). Pokles v počtu usmrcených cyklistů je stabilní (průměrně 8,5%) a nebyl významně ovlivněn změnami roku 2006. 18

350 300 250 315 282 269 256 243 244 chodci cyklisté trend (chodci) trend (cyklisté) usmrcení celkem počet usmrc. do 24 hod. 200 150 100 127 118 134 123 99 93 173 83 198 103 210 157 77 72 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok Zdroj: ŘSDP PP ČR, CDV Graf 14: Vývoj v počtu usmrcených zranitelných účastníků silničního provozu (PP ČR) Zvýšení ochrany dětí na pozemních komunikacích je jednou z priorit dopravní politiky MD a je jí věnována speciální pozornost, stejně tomu tak je i u dalších subjektů, včetně nevládních organizací. Závěry: - Strategií vytýčený předpoklad záchrany 160 lidských životů byl naplněn, - k naplnění stanoveného cíle významně přispěly nejen příslušné legislativní kroky směřující k vyšší ochraně zranitelných účastníků silničního provozu, pravidelné výchovné aktivity a preventivní kampaně zaměřené zejména na děti, ale i postupné úpravy ke zklidňování dopravy, - podíl zranitelných účastníků na nejzávažnějších následcích nehod zůstává stále vysoký a proto je třeba se specificky zaměřit na jejich nejrizikovější skupiny, - dohled Policie ČR nad chováním chodců a cyklistů je nedostatečně zaměřený na aspekty bezpečnosti. F. Vytváření bezpečného dopravního prostoru Vytváření bezpečného dopravního prostoru je dlouhodobá záležitost, vyžadující často významné investice, které často nejsou schopny obce či kraje pokrýt z vlastního rozpočtu. Přesto dosud nebyly nastartovány komplexní programy k iniciaci opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. V ČR bohužel neexistují data nutná k vyčíslení účinnosti či ekonomické návratnosti. 19

Významným parametrem bezpečného dopravního prostoru je výskyt pevných překážek v bezprostředním okolí komunikace, které pak následně zásadním způsobem ovlivňují závažnost následků nehody. Následný obrázek názorně podtrhuje závažnost tohoto problému na našich silnicích. Přitom je třeba zdůraznit, že stromy podél komunikací jsou nejvíce zastoupenou skupinou pevných překážek. 400 350 330 332 349 usmrcení srážka s pev. překážkou usmrcení celkem 300 250 291 288 303 250 302 267 226 200 150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: ŘSDP PP ČR, CDV Graf 15: Vývoj počtu usmrcených při nehodách typu srážka s pevnou překážkou V oblasti zavádění systematického zjišťování nehodových úseků a jejich odstraňování zatím nebyla přijata jednotná metodika, a to i přesto, že od roku 2006 existuje databanka nehod s přesnou lokalizací (GPS). Poměrně rozsáhlá aktivita byla zdokumentována v oblasti likvidace nepovolených reklamních zařízení. V roce 2006 byla MD schválena Metodika provádění bezpečnostního auditu a návazně bylo provedeno na krajských úřadech 14 akreditovaných školení Bezpečnostní audit pozemních komunikací problematika bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. V roce 2006 bylo zahájeno i školení bezpečnostních auditorů do roku 2009 bylo vyškoleno celkem 90 odborníků. Bezpečnostní audit je však stále založen na bázi dobrovolnosti a jeho provádění je založeno na osvícenosti jednotlivých krajů a investorů. V roce 2009 vznikla při MD pracovní skupina zaměřená na transpozici směrnice o řízení bezpečnosti infrastruktury a byla také schválena Metodika provádění inspekce pozemních komunikací. Hlavním problémem plnění opatření v rámci této části strategie je roztříštěnost a nesystematičnost způsobů provádění jednotlivých nástrojů. Taktéž chybí legislativní prostředí pro povinné uplatňování nástrojů tvorby bezpečných komunikací, a to zejména na nejvíce rizikových kategoriích pozemních komunikací na silnicích I. a II. tříd. Určitou naději na zlepšení situace znamená přijatá směrnice EU o řízení bezpečnosti infrastruktury, která by v ČR měla vstoupit v platnost v roce 2012. 20

Zavádění bezpečnostního auditu a jeho zadávání u nových komunikací i bezpečnostní inspekce stávajících komunikací do praxe je zatím velmi pomalé a není pravidlem. Závěry: - Strategií vytýčený předpoklad záchrany 700 lidských životů je velmi obtížné verifikovat, poněvadž nebylo zavedeno systémové vyhodnocování účinnosti realizovaných opatření, - vytváření bezpečného dopravního prostoru pozitivně ovlivňuje a vytváří podmínky pro bezpečné chování všech účastníků silničního provozu a mělo by speciálně reagovat na identifikované rizikové skupiny a riziková chování, stavební opatření vytvářejí trvalé podmínky pro žádoucí změny, tato opatření jsou však finančně náročnější, - je třeba postupně aplikovat nástroje směrnice EU o řízení bezpečnosti infrastruktury na celou silniční síť, zejména u nově budovaných staveb, - zavést systémové odstraňování nehodových lokalit. 21

G. Zlepšení opatření bezprostředně po nehodě. Byla zpracována novela zákona č. 361/2000 Sb., do které je začleněna nová povinná výbava pro autolékarničky, s povinností doplnit výbavu nejpozději k 1.1.2011. MD zpracovalo pilotní projekt pro spuštění ecall a číslo tísňové linky 112 bylo zprovozněno. Systémem ecall, který je v působnosti IZS, bylo dosaženo i lepší identifikace místa dopravní nehody a tím i včasné odborné lékařské pomoci zraněným. Problematika první pomoci je obsažena v celé řadě aktivit v působnosti MŠMT, Ministerstva vnitra i Ministerstva zdravotnictví. Neziskové organizace, především prostřednictvím ČČK, působí na poli osvětové činnosti mezi širokou veřejností. Poskytnutí první pomoci je jedním z nosných témat každoročních aktivit v rámci Týdnů pro zdraví, které se konají po celé republice. U stále většího počtu nehod zasahuje letecká záchranná služba, a zraněným je tak poskytnuta co nejrychlejší odborná péče. Úroveň lékařské přednemocniční péče má stále stoupající tendenci. Novela zákona sice řeší vytvoření příznivějších podmínek pro průjezd vozidel IZS, ale nekázeň řidičů ztěžuje dosažení místa nehody v co nejkratším čase, zvláště na dálnicích s velkou hustotou provozu. V současnosti je dostupnost přednemocniční péče zajištěna do 20 minut od vzniku události díky rozmístění síti stanic první pomoci, resp. sanitních středisek, která vyjíždějí k dopravním nehodám. Závěry: - Strategií vytýčený předpoklad záchrany 10 lidských životů je velmi obtížné měřitelný, poněvadž kvalita a rychlost, se kterou je poskytnuta lékařská pomoc po nehodě, není doposud systematicky monitorována - byly však vytvořeny významné předpoklady pro výrazné zvýšení efektivnosti ponehodové péče spočívající ve - snazší a rychlejší identifikaci místa dopravní nehody, - zákonem ošetřené povinnosti řidičů umožnit průjezd IZS, - modernějším a kvalitnějším vybavení jednotek IZS nejmodernější technikou umožňují poskytnout přednemocniční péči na vysoké úrovni, - není dostatečně využívaná možnost působení ve vzdělávací činnosti ve školách, v kurzech první pomoci pro řidiče a osvětové činnosti ČČK, - povědomí o způsobu poskytnutí první pomoci, nejen mezi stávajícími řidiči, se v posledních letech nezvyšovalo. 22

H. Dopravní výchova V předchozím období Ministerstvo dopravy zajistilo zahájení kontinuální dopravní výchovy od rodiny přes mateřské, základní a střední školy. Došlo také k rozvíjení a podpoře nových forem dopravní výchovy na všech stupních škol v rámci školních vzdělávacích programů. Byly zajištěny mediální kampaně zaměřené na zvýšení ochrany dětí spojené s vydáním příruček určených pro rodiče dětí, zajištění její distribuce do mateřských škol, škol a zdravotnických zařízení. V rámci prevence dětských úrazů v dopravě byla realizována distribuci materiálů vydaných v minulých letech. Pro žáky středních škol nebyla zatím uplatněna vhodná metodika výuky dopravní výchovy. V České republice není žádný jednotný systém přípravy žadatele o řidičské oprávnění. Hodinová dotace pro výcvik a výuku je sice dána zákonem č. 247/2000 Sb. ale není zcela postačující, především v oblasti výcviku bezpečné jízdy a také hodinová dotace ve výcviku jízdy s vozidlem se jeví jako nedostatečnou, především proto, že mladí řidiči jsou pachateli závažných dopravních nehod, s častým následkem úmrtí. Ve vzdělávání učitelů autoškol v posledních letech nedošlo k žádné závažnější změně ani v obsahu vzdělávání ani v přístupu státu k zajištění jednotné kvalitní přípravy pro učitele autoškol. Jako jediní pedagogičtí pracovníci nemusí mít absolvované pedagogické minimum. V přípravě učitele autoškoly je sice pedagogika zakotvena v osnově přípravy, ale vzhledem ke stále náročnějším požadavkům na vzdělávání ve všech oblastech školství, je zcela nezbytné zvýšit požadavky na úroveň vzdělání učitele autoškoly. Do vzdělávacího systému pro zkušební komisaře je zapotřebí zakotvit požadavky směrnice EU 2006/126/ES. Vzhledem k tomu, že do zákona musí být přijaty do ledna 2011, je nutné vypracovat nové osnovy a obsah vzdělávání ZK. Nebyl vypracován žádný nástroj pro následné vzdělávání a práci s pachateli dopravních přestupků. Kurzy bezpečné jízdy jsou pořádány jako placená forma výcviku pro řidiče, kteří v registru řidičů nemají zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocených méně než 6 body. V těchto kurzech je velmi postrádána péče dopravního psychologa, který by pracoval s bodově ohodnocenými řidiči. Pro řidiče profesionály je povinné další vzdělávání, v souladu se zákonem č. 247/2000 Sb. Vzhledem k demografickému vývoji bude třeba skupině senioři věnovat stále větší pozornost. Mělo by to být jedno z důležitých témat v připravované Strategii 2020. Závěry: - vzhledem k širokému spektru působení na širokou veřejnost Strategie nevytýčila konkrétní cíl v záchraně lidských životů, obdobně jako u vytváření bezpečného dopravního prostoru se jedná o soubor opatření, která by měla speciálně reagovat na identifikované rizikové skupiny a riziková chování, - speciální pozornost si vyžaduje zásadní zkvalitnění výuky v autoškolách rozšířením oblasti výcviku bezpečné jízdy, vzdělávání učitelů autoškol i vzdělávacím systému pro zkušební komisaře, - není rozvinut systém následného vzdělávání a práci s řidiči, kteří se opakovaně dopouštějí dopravních přestupků, - v dopravní výchově je třeba více akcentovat i skupinu seniorů. 23

I. Zvýšení respektu účastníků silničního provozu k dodržování právní úpravy Ke zvýšení respektu k dodržování právní úpravy je rozhodující nejenom intenzita dohledu ze strany Policie ČR, resp. obecní policie, ale i důrazná vymahatelnost práva. Respekt občanů k dodržování pravidel silničního provozu a k policii jako vykonavateli dohledu roste v českém prostředí jen velmi pomalu. Většina občanů sice vnímá zavedení sankcí za nejzávažnější dopravní delikty jako velmi potřebné pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, na druhou stranu většina těch samých občanů v roli řidiče či chodce alespoň občas pravidla silničního provozu vědomě porušuje. To má vliv na utváření jakési nepsané kolektivní normy všeobecně tolerovatelného chování v silničním provozu (zejména se jedná o porušování rychlostních limitů, používání telefonních přístrojů za jízdy, nedodržování povinnosti používat bezpečnostní pásy, přecházení vozovky mimo vyhrazená místa apod.), posílené vědomím malé pravděpodobnosti, že takovéto chování bude příslušnými kontrolními orgány odhaleno a potrestáno. Důležitým krokem při zvyšování respektu řidičů k dodržování právní úpravy bylo zavedení bodového systému, které přineslo z dlouhodobého hlediska významný pokles v počtu řidičů pravidelně či závažným způsobem nerespektujících právní úpravu. Z krátkodobého hlediska pak zavedení bodového systému a zvýšení sankcí přispělo k dočasnému zlepšení chování řidičů v silničním provozu, a to několik měsíců před a po účinnosti novely. Důvodem byla jednak silná politická a mediální podpora změn nastartovaných novelizací, jednak zvýšený důraz na dohled ze strany Policie ČR a obecní policie. Účinnost bodového systému je možné legislativními nástroji buď snížit (např. legislativní změnou, která by za dopravní delikty projednávané ve společném řízení přidělovala body pouze za jeden - nejpřísněji trestný delikt) nebo zvýšit (např. prostřednictvím propracovaného systému podmínek pro odepisování bodů, event. na základě vyhodnocení fungování bodového systému zvážit jeho zpřísnění u těch deliktů, které jsou z hlediska sledovaného cíle, tj. snížení dopravních nehod a jejich následků, nejzávažnější). Zpřísnění sankcí za dopravní delikty je velmi účinným nástrojem pro ovlivnění chování účastníků silničního provozu, ale pouze tehdy, jde-li ruku v ruce s vědomím či alespoň vysokou mírou pravděpodobnosti odhalení deliktu a jeho faktického potrestání. Dohled Policie ČR a obecní policie je limitován personálními a finančními zdroji, nezbytnými podmínkami pro výkon dohledu apod. Podstatného zvýšení intenzity kontroly při vynaložení menších nákladů lze dosáhnout ale i technickými prostředky, zejména systémem kamerového dozoru, a to na všech typech pozemních komunikací, včetně dálnic a rychlostních komunikací. To konec konců potvrzují i zkušeností ze zemí, které dosáhly během relativně krátkého období radikální změny přístupu řidičů k respektování práva v oblastech, jež mají bezprostřední dopad na nehodovost a počet usmrcených a zraněných osob v silničním provozu (viz kpt. 3.2). Zavedení automatizovaného způsobu kontroly dodržování těch pravidel silničního provozu, která takto kontrolovat lze (zejména dodržování rychlosti, jízdy na červenou apod.), umožní zaměřit technické a personální zdroje policie na kontrolu požadovaného chování, které je možné detekovat pouze přímou interakcí policisty a účastníka silničního provozu (zejména řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu a drog, dohled nad chováním chodců apod.). 24

Kromě zvýšení intenzity dohledu je pro zvýšení respektování práva občany také nezbytné, aby se zvýšila efektivita dohledu ze strany jak Policie ČR, tak obecní policie. Kromě jiného je možné efektivitu dohledu podpořit kvalitním technickým vybavením policistů, profesionálním řízením dohledu na základě přesných informací o aktuální situaci i na základě kvalitního vyhodnocení příslušných dat a zvýšenou vnitřní kontrolou (zaměřenou na cíl a lokalizaci dohledu, způsob provedení dohledu a odborné zpracování dopravních deliktů, případně projevy korupčního chování apod.). Za vhodný nástroj ke zvýšení efektivity práce Policie ČR považujeme i porovnání činnosti policie na úseku bezpečnosti silničního provozu a stavu nehodovosti, vč. jejích následků, v jednotlivých regionech v čase a porovnání těchto ukazatelů s využitím koeficientů i napříč kraji. Druhým aspektem je reálná a pokud možno bezprostřední hrozba faktického potrestání za spáchaný dopravní delikt. Zde vnímáme několik stěžejních faktorů, které omezují schopnost příslušných orgánů sankci uložit a vymoci: a) legislativní bariéry v oblasti přeshraničního vymáhání dopravních deliktů; b) legislativní bariéry v oblasti zjištění totožnosti přestupce, jenž se dopustil dopravního deliktu jednoznačně identifikovatelným vozidlem, které mají přímý dopad na možnost příslušného orgánu dopravní delikt projednat a potrestat; c) schopnost příslušného, zejména správního, orgánu zajistit v legislativně stanovené lhůtě projednání všech zjištěných či policií oznámených dopravních deliktů (otázka transparentnosti celého procesu projednávání deliktu, doby mezi zjištěním deliktu a zahájením projednání deliktu, doručování a přebírání předvolání, dostavení se k projednání deliktu, zjištění totožnosti delikventa, nízká míra přijetí vlastní odpovědnosti za deliktní chování spolu s neustále se zvyšujícími nároky na příslušný orgán v oblasti dokazování, otázka nastavení prekluzívní lhůty ); d) velké množství dopravních deliktů zjištěných kamerovým systémem a personální, technické a legislativní bariéry pro jejich rychlé vyřešení (otázka nastavení limitů systému, maximální možná automatizace procesu zjištění deliktu, možnosti identifikace vozidla a jeho provozovatele, zrychlené informování provozovatele vozidla o spáchání dopravního deliktu, motivace k dobrovolnému a včasnému zaplacení sankce); e) finanční a personální limity, které omezují možnost policejních orgánů řešit větší míru dopravních deliktů přímo na místě v blokovém řízení + podpora možnosti bezhotovostních plateb; f) nadbytečná administrativní zátěž policejních a správních orgánů, zrychlení procesu (zaměřit se na snížení administrativní zátěže např. cestou usnadnění přístupu obecní policie do centrálního registru motorových vozidel, zvážení oprávnění Policie ČR zapsat body za dopravní delikty řešené v blokovém řízení přímo do bodové karty řidiče apod.) Dalším faktorem, který může velmi podstatně ovlivnit respektování práva ze strany účastníků silničního provozu, je jejich motivace k dobrovolné akceptaci společností požadovaného chování. Tj. doporučujeme zaměřit se zejména na následující možnosti působení: a) profesionální, proaktivní mediální komunikaci s občany podloženou odbornými znalostmi a zkušenostmi; b) pravidelné preventivní a informační aktivity (přesně cílení aktivity, informování a přesvědčování se znalostí věci, ); 25

c) zajištění jednotné společenské podpory bezpečnosti silničního provozu na všech úrovních (otázka deklarování jasného cíle snížení dopravních nehod a jejich následků, definování bezpečnosti silničního provozu jako priority a podřízení veškerých aktivit /legislativních, finančních, preventivních, mediálních apod./ v této oblasti tomuto cíli, přijetí strategických dokumentů a jejich rozpracování až do konkrétních opatření, stanovení odpovědnosti za jejich plnění ); d) příkladné chování (politici, policie, celebrity ), nekompromisní odsouzení nežádoucího chování; e) ekonomické nástroje (např. cestou povinného ručení, zvážení zavedení progresivní sankce v případě jejího nezaplacení v termínu apod.); f) jiné nástroje (např. možnost kontrolovat si prostřednictvím internetu svůj stav bodů v bodovém systému, zavedení řidičského průkazu na zkoušku pro mladé začínající řidiče nebo řízení těchto osob po určitou dobu s asistencí, zveřejnění mapy rozmístění automatických systémů kontroly aj.) Závěry: Ke zvýšení respektu účastníků silničního provozu k dodržování pravidel silničního provozu navrhujeme následující: - posilování role bodového systému - zvýšení intenzity a efektivity dohledu - podporovat opatření vedoucích ke schopnosti příslušných orgánů uložit a vymoci sankci za dopravní delikty a - podporovat realizaci nástrojů, které motivují účastníky silničního provozu k dobrovolné akceptaci společností požadovaného chování. 26

J. Koordinování všech činností Koordinační činnost Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy zodpovědného za bezpečnost silničního provozu má zajistit účinnou spolupráci s ostatními ústředními orgány státní správy, územními samosprávami i nevládními a občanskými organizacemi. Závěry: - došlo ke zlepšení komunikace mezi všemi zainteresovanými subjekty, - vznikla Rada vlády pro BSP, která se schází dvakrát ročně a přináší hlavní doporučení pro tvorbu politiky bezpečnosti silničního provozu, - není zajištěn dostatečný monitoring a analýza aktivit na poli bezpečnosti silničního provozu, - doposud nedošlo k ustanovení pracovních skupin složených z odborníků ze státní správy, nevládních organizací a občanských sdružení i privátního sektoru na konkrétní problémy bezpečnosti silničního provozu, - zapojení dalších subjektů do systému prevence nehodovosti je zatím nedostatečné. 27

Shrnutí a závěry Pro prvních pět oblastí je možno vyhodnotit plnění pomocí přímých ukazatelů bezpečnosti. Pokles v počtu usmrcených do 24 hodin mezi roky 2009 a výchozím rokem 2002 je prezentován vedle odhadovaného průměrného meziročního poklesu za celé toto období. Oblast Přímý ukazatel Pokles 2002-2009 - Všichni usmrcení 36,7% 6,3% A Usmrcení kvůli nepřiměřené rychlosti 33,5% 5,7% B Usmrcení kvůli nedání přednosti v jízdě 34,3% 5,8% C Usmrcení při nehodách s alkoholem 9,6% 1,4% D Usmrcení kvůli nepoužití pásu 52% 8,95% E Usmrcení chodci a cyklisté 43,2% 7,8% Průměrný meziroční pokles Tabulka 5: Úspěšnost plnění NSBSP v jednotlivých oblastech měřitelných přímými ukazateli BSP Zatímco plnění v oblastech A, B a zejména C je podprůměrné, plnění v oblastech D a E lze označit za nadprůměrné. Zvláště pokrok v oblasti používání zádržných systémů lze považovat za úspěch. K mírně nadprůměrnému poklesu v počtu usmrcených zranitelných účastníků silničního provozu mohl částečně přispět jejich snížený počet v silničním provozu. Ukazuje se, že je třeba se samostatně koncentrovat na nejvíce rizikové skupiny zranitelných účastníků provozu. Vymáhání dodržování právní úpravy bude i nadále rozhodující pro další vývoj. Toto zahrnuje nejen vytvoření podmínek pro spravedlivou a důvěryhodnou práci příslušníků Policie, ale i její zefektivnění prostřednictvím aplikace nových technologií. Velký prostor ke snížení usmrcených v silničním provozu existuje i nadále v oblasti používání zádržných systémů, nejen v osobních automobilech, a používání ochranných přileb cyklisty a motocyklisty. U cyklistů by bylo vhodným řešením zavedení povinnosti používání cyklistické přilby u všech cyklistů bez omezení věku. Účinnějšími opatřeními směřujícími k dodržování rychlosti lze dosáhnout výrazné redukce v počtu usmrcených a zraněných v silničním provozu v dalších letech. Bezpečné dopravní prostředí nabízející dostatek prostoru všem účastníkům silničního provozu je třeba chápat jako nezbytnou podmínku pro bezpečnou dopravu na silnicích. Plošné zklidňování dopravy v centrech měst, zvýšení pasivní bezpečnosti stávajících extravilánových komunikací by měly probíhat paralelně s dostavbou dálniční sítě. V návrhu nové strategie je třeba vytvořit vzájemně provázaný komplexní systém ošetření nejvíce problémových oblastí bezpečnosti silničního provozu (rizikové skupiny účastníků silničního provozu, riziková a nebezpečná chování ohrožující ostatní) opatřeními v oblasti silniční infrastruktury a vozidel, výchovy a vzdělávání, postihu a legislativy a ITS technologií a především jejich kombinací. 28