Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011

Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Leden 2012 Analýza vývoje ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR za 3. čtvrtletí 2011

EXECUTIVE SUMMARY... 2 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 Výkonnost ekonomiky... 6 I.1.1 Ekonomický růst... 6 I.l.2 Reálná konvergence... 8 I.2 Trh práce... 9 I.3 Cenový a fiskální vývoj... 16 I.3.1 Cenový vývoj... 16 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání... 19 I.3.3 Fiskální vývoj... 21 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání... 24 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice... 26 I.4.1 Měnová politika... 26 I.4.2 Směnné kurzy, cenová a nákladová konkurenceschopnost... 28 I.4.3 Vnější rovnováha... 30 I.4.4 Přímé zahraniční investice... 35 I.5 Kapitálový trh... 39 I.5.1 Globální trhy... 39 I.5.2 Kapitálový trh v ČR... 41 II. PRŮMYSL... 45 II.1 Průmyslová výroba... 45 II.2 Produktivita a konkurenceschopnost jednotlivých odvětví... 52 II.3 Očekávaný vývoj v průmyslu... 54 II.4 Mezinárodní srovnání... 55 III. STAVEBNICTVÍ... 56 III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení... 56 III.2 Bytová výstavba... 61 III.3 Stavebnictví v EU... 62 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD... 64 IV.1 Souhrnné výsledky... 64 IV.2 Teritoriální struktura... 67 IV.3 Komoditní struktura... 68 IV.4 Zahraniční obchod EU... 71 IV.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu... 74 V. VNITŘNÍ OBCHOD... 75 V.1 Vnitřní obchod v EU... 78 Příloha Významné obchodní a investiční projekty českých firem v zahraničí v 3. čtvrtletí 2011... 81 Tabulková příloha V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30. 12. 2011. 1

EXECUTIVE SUMMARY Ekonomické prostředí ve druhé polovině roku bylo zatíženo dalším prohloubením dluhové krize eurozóny a sílícími obavami o její prosáknutí do reálné ekonomiky, s negativním dopadem na globální růst. Vývoj v Evropské unii, resp. v Německu (na kterém jsou domácí výrobci nejvíce závislí) je však pro otevřenou českou ekonomiku rozhodující. Výkonnost EU-27 zpomalila ve 3. čtvrtletí na meziročních 1,4 %, lépe si ale vedlo Německo. Jeho růst o 2,6 % sice představuje také zpomalení, ale struktura výdajů na produkt zároveň ukazuje, že největší evropské ekonomice pomáhá to, že není závislá pouze na zahraniční poptávce. Naopak německý růst byl tažen především domácí poptávkou, na které se prakticky stejnou měrou podílely vyšší výdaje na konečnou spotřebu i investice. Česká ekonomika dlouhodobě reálně konverguje k vyspělým zemím EU. Dopady nedávné finanční a hospodářské krize však proces sbližování přerušily a současná výše produktu na obyvatele (v paritě kupního standardu) se pohybuje na cca 80 % průměru Unie. Protože krize současně vyostřila možnosti uplatnění na světových trzích, je základním předpokladem další konvergence nezbytnost přizpůsobit se změnám konkurenčního prostředí. Výkonnostní mezeru vůči EU se však pravděpodobně nepodaří snížit ani v roce 2011. Ve 3. čtvrtletí meziroční růstové tempo domácí ekonomiky dále zmírnilo a úrovní 1,2 % zaostalo za dynamikou Unie. Ekonomický růst jako tradičně zachraňovala exportně orientovaná výroba motorových vozidel, která příznivě ovlivnila také produkci dodavatelských odvětví gumárenského a plastikářského průmyslu. Chmurnější obraz však poskytují mezičtvrtletní data, podle kterých tuzemská ekonomika proti 2. čtvrtletí dokonce oslabila o 0,1 p.b. a stojí na pokraji technické recese (definované jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích za sebou). Naproti tomu v Evropské unii se produkt proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 0,2 %. Již od počátku roku 2010 lze ve struktuře tuzemského produktu pozorovat trend posilování vnějšího sektoru na úkor domácí poptávky. Je tomu tak v důsledku snižování domácích výdajů, což se pak nezbytně promítá do výraznější ztráty tempa ekonomického růstu, než je tomu v případě ekonomik s větším domácím trhem a rozsáhlejší koupěschopnou poptávkou, omezenou v daleko menší míře rozpočtovou restrikcí. Ve 3. čtvrtletí byl domácí růst již tažen výhradně zahraničním obchodem. Ten sice vlivem zhoršujících se vnějších podmínek zpomalil dynamiku růstu obratu, postupně však zvyšuje předstih tempa růstu vývozu před dovozem (vývoz zboží a služeb ve stálých cenách vzrostl meziročně o 8,8 % a dovoz o 3,1 %), a tím vylepšuje přebytek obchodní bilance. Domácí poptávka ekonomický růst brzdila. Příčnou její ochablosti jsou restriktivní fiskální opatření, která výrazně omezila rozsah realizovaných veřejných staveb, a také nejistoty spojené s dalším 2

vývojem ovlivňující investiční aktivitu firem i domácností (hrubá tvorba fixního kapitálu se snížila o 1,9 %). Zároveň pokračuje útlum konečné spotřeby, jako odraz složité příjmové situace domácností a úsporného chování vládních institucí (konečná spotřeba klesla o 1,1 %). Na nabídkové straně ekonomiky průmysl postupně ztrácí na síle, nicméně nadále plní úlohu hlavního faktoru růstu. Jeho hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně reálně o 4,7 %, z toho zpracovatelského o 10,9 %. Díky dynamickému růstu a také vysokému váhovému zastoupení ve struktuře ekonomiky tak průmysl zcela pokryl celkové zvýšení hrubé přidané hodnoty o 1,1 %. Další tuzemská odvětví, s výjimkou peněžnictví a činností v oblasti nemovitostí, výrazně pokulhávala. Pokles hrubé přidané hodnoty postihl zejména stavebnictví, informační a komunikační činností a zemědělství. Na změny výkonnosti ekonomiky reagují charakteristiky trhu práce s určitým zpožděním. Proto ještě ve 3. čtvrtletí doznaly dalšího zlepšení, nicméně jeho míra od počátku roku slábne. Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 0,3 %, a to jak zásluhou růstu počtu podnikatelů, tak i zaměstnanců. Míra registrované nezaměstnanosti klesla v září na 8,0 %, tj. o 0,2 proc. bodu proti srpnu (o 0,5 p.b. meziročně), když k jejímu příznivému vývoji přispěly vyšší odchody do předčasného důchodu realizované za původních podmínek. Ve mzdové oblasti pokračoval umírněný vývoj, který byl tažen podnikatelskou sférou. Výplaty v nepodnikatelské sféře reálně klesají již od 2. čtvrtletí 2010. Slábnoucí domácí ekonomika a výdaje domácností omezené fiskální restrikcí a nízkým růstem reálných mezd silně omezily prostor pro růst cen. Průměrná míra inflace se od června držela převážně na úrovni 1,9 % (kde setrvala až do listopadu). Jejím zdrojem zůstaly světové ceny komodit, hlavně ropy a zemědělských plodin (tlačené nahoru zvýšenou poptávkou po surovinách zejména z asijských zemí), které se postupně promítaly do cen výrobců a následně přelévaly i do spotřebitelských cen. Ve srovnání se světem se však domácí inflace držela stále velmi nízko. Poptávková omezení se také projevila na výsledcích odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. V zásadě to platí i o vývoji v říjnu, kdy však zahraniční obchod příjemně překvapil. Průmyslová výroba dále ubrala na tempu, ve 3. čtvrtletí její růst meziročně oslabil na 3,7 %. Na výkonnost odvětví doléhá ochlazení ekonomické aktivity u hlavních obchodních partnerů a propad domácí poptávky, i když zpomalující efekt měla i vyšší základna předcházejícího roku. Nejlepších výsledků dosáhla výroba motorových vozidel s dvouciferným růstem produkce, naopak další významná odvětví zpracovatelského průmyslu si připisovala buď zpomalený růst (strojírenství, výroba kovových konstrukcí, výroba elektrických zařízení), nebo dokonce pokles (výroba počítačů, potravinářský průmysl, chemický průmysl). Značný propad produkce výroby počítačů (o 19,5 %) vedl současně k tomu, že ve zpracovatelském průmyslu se snížil podíl sektoru HIGH-TECH (o 2,8 p.b. na 9,8 %) ve prospěch středně a méně technologicky náročných výrob. 3

V průmyslu se zvýšila zaměstnanost (meziročně o 2,7 %) a rostla také produktivita práce, i když její tempo zpomalilo na 2,6 % (také na těchto výsledcích se pozitivně projevil rozhodující vliv výroby motorových vozidel, která zvýšila zaměstnanost o 7,7 % a produktivitu o 9,4 %). Růst produktivity práce v průmyslu byl nadále rychlejší než vývoj reálné mzdy a reálné jednotkové mzdové náklady tak prodloužily žádoucí trend jejich poklesu. Výrazně se propadla stavební produkce, ve 3. čtvrtletí byla o 8,4 % meziročně nižší. Pokles se dotkl zejména inženýrského stavitelství (- 14,6 %), které je postiženo úspornými opatřeními vlády. Stavebnictví se zároveň potýká se slabou poptávkou firem a domácností, protože přetrvávají nejistoty ohledně dalšího vývoje. Negativní dopad má i srovnatelná základna, která zahrnuje masivní dokončování fotovoltaických elektráren v předchozím roce. O tom, že odvětví ještě nedosáhlo svého dna, svědčí pokles zaměstnanosti o 7,2 %. Dynamika zahraničního obchodu (podle přeshraniční statistiky) ve 3. čtvrtletí proti první polovině roku značně zpomalila, a to především vlivem přetrvávajících problémů eurozóny (a také vysoké srovnávací základny roku 2010). Při meziročním zvýšení vývozu o 10 % a dovozu o 6,8 % dosáhlo kladné saldo obchodní bilance téměř 36 mld. Kč, což představuje meziroční zlepšení o cca 21 mld. Kč. Data za tři čtvrtletí jsou zároveň příslibem rekordního celoročního přebytku. Převážná část exportu směřovala tradičně do zemí EU (82,5 %), přičemž nejvyššího aktiva obchodní bilance bylo dosaženo s Německem (57 mld. Kč) a Slovenskem (25,5 mld. Kč). Nejhlubší schodek naopak vykázal obchod s Čínou (73 mld. Kč). Ve zbožové struktuře byly opět tahounem stroje a dopravní prostředky, které se na vývozu podílely 53,4 % a na dovozu 40,6 %. V říjnu vnější sektor přerušil tendenci oslabování růstu obratu a opět vylepšil přebytek obchodní bilance (meziročně o téměř 12 mld. Kč). Další oživení zahraničního obchodu je však vzhledem k hrozící recesi eurozóny málo pravděpodobné, protože rozhodující podíl exportu směřuje do tohoto seskupení. Maloobchodní tržby vlivem složité příjmové situace domácností ve 3. čtvrtletí prakticky stagnovaly, o jejich meziroční zvýšení o 0,5 % se postaral motoristický segment. Slábnoucí sklon obyvatelstva ke spotřebě je doprovázen změnou struktury prodejů, ve které se zvyšuje podíl nepotravinářského zboží na úkor potravin (prodej nepotravinářského zboží vzrostl o 0,8 %, zatímco potravin klesl o 2,7 %). Podle forem prodeje je patrný nárůst mimo prodejny, stánky a trhy, a to především prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (8,9 %). Na základě aktuálních poznatků očekáváme, že růst výkonnosti české ekonomiky v roce 2011 zpomalí pod 2 %. Tento odhad odráží další oslabení růstové tendence ve zbytku roku, a to především v důsledku zhoršujícího se vnějšího prostředí a úsporných opatření, které přijala vláda ke konsolidaci veřejných financí. 4

Hlavním tématem současného ekonomického vývoje je otázka, zda se eurozóně podaří zvládnout její dluhovou krizi. Jasnější odpověď zatím nedal ani prosincový summit EU usilující o prosazení přísnějších fiskálních pravidel s cílem vytvořit silnější hospodářskou unii. Proto převládají spíše negativní výhledy rostoucích rizik globální ekonomiky, které prohlubují nejistotu na finančních trzích a zesilují tlak recese. V utlumeném ekonomickém prostředí celosvětový obchod pouze stagnuje a podlomená důvěra a nezbytná fiskální opatření zároveň omezují domácí poptávku. Tyto trendy se pravděpodobně udrží ještě několik čtvrtletí, a dá se předpokládat, že následně zhorší i situaci na trhu práce. 5

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky I.1.1 Ekonomický růst Domácí ekonomika rostla slabším tempem, proti 2. čtvrtletí dokonce klesla Domácí ekonomika se ve 3. čtvrtletí 2011 potýkala se ztíženými podmínkami. Vnější prostředí bylo poznamenáno dalším ochlazením ekonomické aktivity hlavních obchodních partnerů a útlum domácí poptávky zasáhl nejen konečnou spotřebu, ale tentokrát nově i tvorbu hrubého kapitálu. Hrubý domácí produkt se sice meziročně zvýšil o 1,2 %, ale za dynamikou 2. čtvrtletí zaostal o 0,8 p.b. Tendence oslabování hospodářského růstu se tak již protáhla na jeden rok. Zároveň s HDP za 3. čtvrtletí ČSÚ revidoval časovou řadu čtvrtletních účtů. Částečně tím změnil pohled na nedávné období, protože podle nových údajů se ekonomika ve 2. čtvrtletí 2009 propadla na dno poklesem až o 5,8 %, zatímco původní data uváděla snížení o 4,8 %. Současně bylo následné oživení intenzivnější, ale kratší. Vrchol růstu činil 3,3 %, proti původním 2,8 %, a bylo ho dosaženo již ve 3. čtvrtletí 2010, tedy o dvě čtvrtletí dříve. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se růst ve 3. čtvrtletí dokonce snížil o 0,1 p.b. Ekonomika tak stojí na pokraji recese, protože špatné zprávy, které přicházejí ze světa, a slabá domácí poptávka, dávají jen malou naději na oživení v závěru roku 2011 (technické hledisko definuje recesi jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě). Graf č. I.1.1 - Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO Jediným zdrojem růstu byl zahraniční obchod, Ve struktuře produktu roste od počátku roku 2010 (s výjimkou 3. čtvrtletí 2010) význam vnějšího sektoru na úkor domácí poptávky. Ve 3. čtvrtletí 2011 čistý vývoz pokryl již celý meziroční přírůstek produktu. Vlivem zhoršení vnějšího prostředí však dynamika obratu zahraničního obchodu zpomalila, takže poprvé od počátku roku 2010 nedosáhla dvouciferné hodnoty. Vývoz zboží a služeb vzrostl meziročně reálně o 8,8 % a zvýšil předstih před 6

růstem dovozu. Naproti tomu dovoz oslabil tempo na 3,1 %, když reagoval na nízkou domácí poptávku. Výsledkem bylo výrazné meziroční zlepšení kladného salda zahraničního obchodu s pozitivním vlivem na ekonomický růst. Výše přebytku (39,2 mld. Kč) více než třikrát překonala úroveň srovnatelného období předchozího roku. k negativnímu vlivu konečné spotřeby se nově připojila tvorba hrubého kapitálu Pomalý meziroční růst nominálního produktu odrážel zhoršení směnných relací Růst hrubé přidané hodnoty zcela zajistil zpracovatelský průmysl Ekonomický růst tedy brzdila domácí poptávka, a to jak vlivem nižších výdajů na konečnou spotřebu, tak i na investice. Domácí poptávka klesá od počátku roku 2011, protože příjmová situace domácností nedoznává zlepšení a šetří také vláda. K meziročnímu snížení celkových výdajů na konečnou spotřebu o 1,2 % výrazněji přispěla vláda, jejíž restriktivní fiskální opatření snížily výdaje veřejného sektoru o 3,0 %. Pokles spotřeby domácností o 0,4 % se projevil především v omezení výdajů za potraviny, nápoje a tabákové výrobky. Nejistota kolem dalšího vývoje a úsporná opatření vlády mají nepříznivý dopad také na investiční aktivitu. Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla o 1,9 %, když propad investic do staveb a strojního zařízení byl jen částečně kompenzován růstem investic do dopravních prostředků. Vlivem mimořádně vysoké srovnatelné základny se poprvé v roce 2011 snížil stav zásob. Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně jen o 1,1 % na 957,8 mld. Kč. Je to nižší růst než v reálném vyjádření, ovlivněný poklesem implicitního deflátoru HDP o 0,1 %, a to zejména v důsledku nepříznivého vývoje směnných relací (deflátor vývozu zboží a služeb meziročně klesl o 0,2 %, zatímco deflátor dovozu zboží a služeb se zvýšil o 1,3 %). Naopak proti snížení úhrnné cenové hladiny působil deflátor výdajů domácností na konečnou spotřebu (růstem 1,7 %). Vývoj hrubé přidané hodnoty na nabídkové straně ekonomiky je v rozhodující míře určován zpracovatelským průmyslem. Ve 3. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně reálně o 1,1 % a zpracovatelský průmysl (jehož přidaná hodnota vzrostla dokonce o 10,9 %) pokryl celý její přírůstek (také díky vysokému váhovému zastoupení). Z ostatních odvětví rostlo nejvíce peněžnictví a pojišťovnictví (8,7 %) a dále činnosti v oblasti nemovitostí (6,2 %). Pokles naopak postihl především stavebnictví (-7,0 %), informační a komunikační činnosti (-4,5 %) a také zemědělství (-3,8 %). Tabulka č. I.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2011 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna Příspěvek ke změně Podíl odvětví v % % proc.body 3.Q 2009 3.Q 2010 NH celkem 1,1 1,1 100,0 100,0 v tom: Průmysl 4,7 1,4 30,5 31,0 z toho: zpracovatelský 10,9 2,6 23,3 24,2 Stavebnictví -7,0-0,5 7,3 6,5 Obchod a doprava -1,8-0,3 19,3 19,0 Peněžnictví a pojišťovnictví 8,7 0,4 4,6 5,0 Informační činnosti -4,5-0,2 5,1 5,0 Činnosti v nemovitostech 6,2 0,4 6,9 6,8 Pramen: ČSÚ, propočty MPO 7

Růst produktivity práce zpomalil Hrubá přidaná hodnota (růst 1,1 %) tedy vzrostla o něco méně než hrubý domácí produkt (1,2 %), protože zvýšení daně z produktů (o 1,3 %) nestačilo plně pokrýt pokles objemově méně významných dotací na produkty (-5,9 %). Prakticky celý přírůstek hrubé přidané hodnoty zajistila produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka), která vzrostla o 1,0 % (zvýšení zaměstnanosti o 0,1 % mělo na hospodářský růst podstatně nižší vliv). V předchozím roce, v důsledku poklesu zaměstnanosti, byl růst produktivity rychlejší než produktu. I.l.2 Reálná konvergence Česká republika přestala dohánět ekonomickou úroveň EU Domácí ekonomika dosáhla v roce 2010 cca 80 % průměrné výkonnosti EU- 27 a zaujala tak v rámci tohoto seskupení až 19. místo. V meziročním srovnání si dokonce pohoršila, protože dopady světové finanční a hospodářské krize na ni dolehly tíživěji než na Unii jako celek. Po období stabilizovaného vývoje, během kterého se přibližovala ekonomické úrovni Evropské unie, tak byl trend reálné ekonomické konvergence přerušen. Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly. V roce 2004, v době vstupu České republiky do Evropské Unie, dosahovala její ekonomická úroveň 78 % průměru EU, když z postkomunistických zemí na tom bylo lépe pouze Slovinsko. Od té doby nové členské státy postupně snižují svou výkonnostní mezeru k průměru Unie s tím, že rychlejší míry konvergence v zásadě dosahují méně rozvinuté ekonomiky. Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-27=100) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Slovensko ČR Francie Německo Švédsko Rakousko USA 2004 2010 Pramen: Eurostat, graf MPO Vývoj EU byl ve 3. čtvrtletí 2011 značně diferencovaný, Vlivem dluhové krize eurozóny je aktuální vývoj Evropské unie ve znamení zpomaleného růstu. Ve 3. čtvrtletí se její výkonnost meziročně zvýšila v průměru pouze o 1,4 %, výrazně se však lišila růstová dynamika mezi jednotlivými zeměmi. K nejrychleji rostoucím ekonomikám se nadále řadí 8

zejména nejzaostalejší země, Estonsko (růst 7,9 %), Litva (7,3 %), nebo Lotyšsko (5,3 %), zatímco z vyspělých protějšků si nejlépe vedlo Švédsko (4,6 %). Z pohledu české ekonomiky je významné, že solidního růstu dosáhli také její hlavní obchodní partneři Německo (2,6 %) a Slovensko (3,2 %), i když se nevyhnuli oslabení růstu. na výkonu české ekonomiky se projevil útlum domácí poptávky Domácí ekonomika si nevedla tak úspěšně, když za průměrným růstem EU- 27 mírně zaostala. Ze srovnání výdajové struktury hrubého domácího produktu vyplývá, že na rozdíl od univerzálněji zaměřených ekonomik doplácí nejen na oslabení zahraniční poptávky, ale především na nižší domácí výdaje. Příčinou nižšího růstu je tedy tuzemská poptávka. Graf č. I.l.2.2. srovnává vliv jednotlivých výdajových položek na hospodářský růst v České republice, EU, Německu a Polsku. Je z něj patrné, že na rozdíl od sousedních zemí byl ve 3. čtvrtletí 2011 tuzemský růst tažen pouze čistým exportem. To odráží fakt, že Česká republika je více závislá na zahraniční poptávce než Německo nebo Polsko, které mají větší domácí trh s vyšší koupěschopnou poptávkou, omezenou v daleko menší míře výdajovou restrikcí. Graf č. I.1.2.2 Struktura výdajů na HDP ve 3. čtvrtletí 2011 (v p.b.) 6 5 4 3 2 1 0-1 -2-3 -4 ČR EU-27 Německo Polsko Spotřeba domácností Spotřeba vlády Tvorba hrubého kapitálu Čistý vývoz Pramen: ČSÚ, Eurostat, Statistisches Bundesamt Deutschland, Central Statistical Office Of Poland V EU-27 ovlivnily růst všechny výdajové položky, ale rozhodujícím faktorem (s více než polovičním podílem) byl zahraniční obchod. I.2 Trh práce Zaměstnanost od druhého čtvrtletí 2010 stále roste Celková zaměstnanost (dle statistiky ČSÚ) se ve třetím čtvrtletí roku 2011 zvýšila proti stejnému období loňského roku o 16,8 tis. osob (o 0,3 %) na 4 928,9 tis. osob. Meziroční vzestup celkového počtu zaměstnaných osob byl způsoben jak nárůstem počtu osob v pozici zaměstnanců, tak růstem počtu podnikatelů. V porovnání s druhým čtvrtletím tohoto roku se průměrný počet zaměstnaných zvýšil o 7,4 tis. osob. Jde tedy o neustálý, i když pozvolný, nárůst zaměstnaných osob, a to již šesté čtvrtletí v řadě. 9

Míra zaměstnanosti dosáhla 66,1 % a ve srovnání se 3. čtvrtletím roku 2010 vzrostla o 0,6 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,3 procentního bodu na 74,6 %, míra zaměstnanosti žen se zvýšila o jeden procentní bod na 57,4 %. Míru zaměstnanosti pozitivně ovlivňoval vývoj v nejstarší desetileté skupině produktivního věku 55-64letých. U těchto osob míra zaměstnanosti neustále roste a je vyšší nejen v porovnání s údaji před rokem, ale převyšuje i úroveň z roku 2008. Je to důsledek zvýšení věkové hranice pro ukončení ekonomických aktivit, ať už z důvodu zvyšování věku potřebného pro vznik nároku na důchod či prodlužování vlastní pracovní činnosti jako rozhodující podmínky pro zachování si životní úrovně. Česká republika náleží v rámci EU mezi země s mírně nadprůměrnou mírou zaměstnanosti. Růst celkové zaměstnanosti se již delší dobu projevuje především v sekundárním sektoru, kde ve třetím čtvrtletí tohoto roku činil meziroční přírůstek počtu pracujících 30,6 tis. osob. Pro naši ekonomiku je vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru, především pak ve zpracovatelském průmyslu (podíl 26,5 %), charakteristický a je zároveň nejvyšším ze všech zemí EU. K nejvyšším v Evropě patří rovněž náš podíl pracujících ve stavebnictví a v těžbě a dobývání nerostných surovin. V terciálním sektoru však došlo oproti minulému čtvrtletí k poklesu, a to o 5,7 tis. osob. Zde je zaměstnanost nejvyšší v sekci dopravy a skladování. V primárním sektoru stále přetrvává tradičně nízký počet zaměstnaných osob, jejichž počet se mění jen nevýznamně. Růst úrovně zaměstnanosti se ve sledovaném čtvrtletí projevil naprostým poklesem počtu osob nezaměstnaných jeden rok a déle, kde ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 došlo ke snížení o 20, 8 tis. osob a jejich počet tak činil 139,6 tis. osob. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob z celkového počtu nezaměstnaných osob ve 3. čtvrtletí činil 40,4 %. Česká republika tak patří k několika málo zemím v Evropě, kde se podíl dlouhodobé nezaměstnanosti meziročně snížil. Hlavním tahounem růstu zaměstnanosti během ekonomického oživení ve 3. čtvrtletí 2011 byl převážně exportně orientovaný průmysl, těžící z oživení příznivého vývoje zahraniční poptávky. Nezaměstnanost meziročně poklesla Dle metodiky Českého statistického úřadu klesla obecná míra nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí letošního roku, oproti stejnému období roku předchozího, o 0,5 procentního bodu na 6,6 %. Z dlouhodobého pohledu je tato úroveň míry nezaměstnanosti nejnižší od 2. čtvrtletí roku 2009 a zároveň patří také k nejnižším v celé unii. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti trvale vysokoškoláci (2,9 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (4,8 %). Naopak vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje skupina osob se základním vzděláním (24,0 %). K 30. 9. 2011 bylo evidováno 35 313 čerstvých absolventů škol všech stupňů vzdělání, kteří se na celkové nezaměstnanosti podíleli 7,4 % (v červenci to bylo 5 % a v srpnu 5,8 %). Jejich úspěšnost při hledání uplatnění na trhu práce se v průběhu roku 2011 mírně zlepšila. Zatímco v letech 2008 2010 míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů stoupala ve všech kategoriích vzdělání, nejrychleji pak u absolventů s nižší úrovní vzdělání, v roce 2011 se situace absolventů na trhu práce začíná stabilizovat. V první polovině letošního roku 10

byly zaznamenány poměrně velmi malé výkyvy tohoto ukazatele. Mírný pokles byl patrný v případě absolventů nižší úrovně vzdělání. Stále však platí, že téměř každý pátý vyučený absolvent zůstává bez pracovního uplatnění. Průměrný počet nezaměstnaných osob (metodika ILO), očištěný od sezónních vlivů, se proti druhému čtvrtletí roku 2011 snížil o 15,1 tis. osob a dosáhl počtu 346,0 tis. osob. Porovnáme-li 3. čtvrtletí roku 2010 a 2011, pak se počet nezaměstnaných snížil o 28,2 tis. osob, což se projevilo stejnou měrou v mužské i ženské populaci. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) v měsíci září 2011 klesla oproti dvěma předcházejícím měsícům (červenec a srpen shodně 8,2 %) na 8,0 %. Nezaměstnanost v září obvykle klesá, tentokrát byl však její pokles rychlejší. Do statistik totiž na jedné straně přibylo méně absolventů a na straně druhé odcházelo z úřadů práce více lidí. Pokles byl rovněž způsoben odchodem lidí do předčasných penzí ještě za starých podmínek. Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 2009 6,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9,2 2010 9,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 8,7 8,6 8,5 8,5 8,6 9,6 2011 9,7 9,6 9,2 8,6 8,2 8,1 8,2 8,2 8,0 7,9 8,0 meziroční změna 10/09 v p.b. 3,0 2,5 2,0 1,3 0,8 0,5 0,3 0,1-0,1 0,0 0,0 meziroční změna 11/10 v p.b. -0,1-0,3-0,5-0,6-0,5-0,4-0,5-0,4-0,5-0,6-0,6 Pramen: MPSV Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 11 10 míra nezaměstnanosti v % 9 8 7 6 5 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 2008 2009 2010 2011 Pramen: MPSV, graf MPO 1 Český statistický úřad vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato skutečnost je příčinou rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ) a průměrné míry registrované nezaměstnanosti (MPSV). Ve výsledku jsou však trendy vývoje obou používaných statistických metodik podobné. 11

K 30. září 2011 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 475 115 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 6 420 osob méně než ke konci předchozího měsíce. V porovnání se stejným obdobím roku 2010 byl zaznamenán pokles o 25 366 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován v 64 okresech nejvyšší pokles byl v okresech Rychnov nad Kněžnou (o 6,4 %), Prachatice (o 6,2 %), Žďár nad Sázavou (o 4,8 %) a Plzeň-město (o 4,3 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 43 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (15,7 %), Bruntál (14,2 %), Jeseník (13,9 %), Děčín (13,2 %) a Karviná (13,0 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují okresy Praha-východ (3,4 %), Praha-západ a hl. m. Praha (4,0 %), Mladá Boleslav (4,7 %), Benešov (4,9 %) a Prachatice (4,6 %). Skladba okresů se u tohoto ekonomického ukazatele v průběhu roku 2011 nijak výrazně nemění, rovněž jeho hodnoty zůstávají bez výraznějších výkyvů. Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti pro 4. čtvrtletí 2011 Výsledky průzkumu Manpower Index trhu práce ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro čtvrté čtvrtletí 2011 stagnaci náboru pracovních sil. 7 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, 6 % předpovídá jeho snížení a 85 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro čtvrté čtvrtletí 2011 hodnotu +1 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím je index o 2 procentní body slabší, ale v meziročním srovnání hlásí zaměstnavatelé zlepšení o 3 procentní body. Z odvětvového hlediska hlásí nejoptimističtější Index pro zlepšení náborového prostředí obory zpracovatelského průmyslu (+10 %) a druhý kladný Index +6 % připadá zaměstnavatelům v sekcích Ubytování a stravování a Finance. Nejhůře situaci ohledně nárůstu pracovních sil pociťují zaměstnavatelé sekce Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov (Index -12 %) a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde je Index -10 %. Z regionálního pohledu budou největší náborové příležitosti tradičně v Praze s Čistým indexem trhu práce +7 %, což je oproti minulému čtvrtletí zlepšení o 2 procentní body. V Čechách bude situace na trhu práce poměrně nejistá s Indexem 0 %. Hůře už na tom bude Morava, kde se předpokládají utlumené náborové aktivity s indexem -2 %. Důležitým faktorem pro vytváření nových pracovních příležitostí je samozřejmě i zájem investorů, pro které je poloha České republiky ve středu Evropy stále lákadlem. Můžeme nabídnout jak kvalifikovanou pracovní sílu, tak i finanční podporu ve formě investičních pobídek či dotací z evropských fondů. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest zprostředkovala za I. pololetí 2011 celkem 123 investičních projektů v celkové hodnotě 16,3 mld. Kč. Oproti stejnému období roku 2010 jde o nárůst 132 %. Investoři se zde chystají vytvořit téměř 8 tisíc nových pracovních míst. Nejvíce projektů (34), po jejichž realizaci by mělo vzniknout 1 836 nových pracovních míst, zaznamenal Jihomoravský kraj. O největší projekt se v tomto období postarala společnost LEGO Group, která investovala 1,6 mld. Kč. V Kladně rozšíří výrobu a zaměstná 600 lidí. Následují firmy, které přislíbily investici v hodnotě 1,4 mld. Kč a spadají do odvětví výroby dopravních prostředků: Robert Bosch a Mubea Engineering AG. Společnost Mubea Engineering se chystá v rámci projektu vytvořit 608 nových pracovních míst, to je nejvíce ze všech firem, které si v prvním pololetí tohoto roku vybraly pro svou investici ČR. 12

Nezaměstnanost v říjnu 2011 poklesla o jednu desetinu na 7,9 %, navzdory odborníky očekávané 8% stagnaci. Indikátory trhu práce napovídají, že v příštím období se podmínky na trhu práce nikterak výrazně zlepšovat nebudou, spíše by měly zůstat více méně stejné. Růst počtu volných pracovních míst se zastavil a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se v říjnu zvýšil z 11,9 na 12,2. Další poklesy nezaměstnanosti přijdou, dle názorů odborníků, až v roce 2013, kdy by po výrazném ekonomickém zpomalení mohlo dojít k oživení ekonomického růstu. Počet volných pracovních míst v ČR se snížil Celkový počet uchazečů o zaměstnání se ke konci 3. čtvrtletí snížil o 1,3 % na 475 115 osob. K 30. 9. 2011 evidoval Úřad práce ČR celkem 39 795 volných pracovních míst, což bylo o 963 míst méně než v předchozím měsíci. Ač se dynamika růstu snížila, v meziročním srovnání vyznívá situace o něco příznivěji, neboť zde došlo k nárůstu o 4 695 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 11,9 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Děčín (38,7), Teplice (36,5), Bruntál (33,5), Jeseník (32,3) a Kroměříž (30,1). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 6 409, na jedno volné místo připadalo 5,5 uchazečů této kategorie. Současné snížení počtu volných míst může souviset i s opatrností firem přijímat nové pracovníky, a to především vzhledem k přetrvávajícím nepříznivým zprávám z finančního sektoru. Malé a střední firmy, které na každý takovýto signál reagují jako první, oznamují pro příští rok menší či větší propouštění. Mezi obory, kde už nyní hrozí propouštění, patří stavebnictví (stálým vlivem je zde sezónnost) a dále textilní průmysl, potravinářství nebo průmysl automobilový. Propuštěným lidem pak může pomoci rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy budou nabízeny především u profesí, které se na trhu práce řadí mezi tzv. nedostatkové. Jedná se především o řemesla, jako jsou zámečníci, pokrývači, svářeči, ale třeba i kominíci. Hospodářská komora ve spolupráci s podnikateli vytvořila speciální webovou stránku Národní rekvalifikace s nabídkou volných míst a rekvalifikací. V tuto chvíli web nabízí 250 profesí. Do roku 2015 by jich mělo být 1 100. Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo 20,0 18,0 16,0 počet uchazečů 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 2009 2010 2011 Pramen: MPSV, graf MPO 13

Nezaměstnanost v EU i eurozóně meziročně poklesla Míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM byla podle posledních dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v měsíci září v ČR 6,6 %, což nás řadí na šesté místo v celé EU. V Evropské unii (EU-27) činila míra nezaměstnanosti 9,7 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku (3,9 %), Nizozemsku (4,5 %), Lucembursku (4,8 %) a Německu (5,8 %). Vyšší než průměr EU-27 byl zaznamenán v Maďarsku (9,9 %), ve Francii (9,9 %), v Bulharsku (11,9 %), v Portugalsku (12,5 %), na Slovensku (13,5 %), v Irsku (14,2 %) a ve Španělsku (22,6 %). Za Estonsko, Řecko, Lotyšsko, Litvu a Velkou Británii nejsou údaje za září 2011 zatím k dispozici. (poslední dostupné údaje za červenec nebo srpen byly vyšší než míra nezaměstnanosti v ČR). Vážné problémy má Irsko, kde míra nezaměstnanosti a zároveň podíl nezaměstnaných déle než 1 rok meziročně významně vzrostl. Velmi nepříznivý vývoj nezaměstnanosti je v Řecku a kritická situace je ve Španělsku, kde míra nezaměstnanosti již dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních patnáct let. Závažný je také vývoj ve třech baltských státech Litvě, Lotyšsku a Estonsku, kde se obecná míra nezaměstnanosti meziročně sice snížila, ale zároveň došlo k podstatnému přesunu nezaměstnaných kratší dobu do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných. Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 2 ve vybraných zemích EU-27 (září 2011) Pramen: Eurostat, graf MPO Jak již bylo řečeno nejvyšší míra nezaměstnanosti, která stále roste a je zároveň v současné době i tou nejvyšší v Evropě, připadá již dlouhodobě na Španělsko (v září činila 22,6 %). Celkem bylo ve třetím čtvrtletí, podle údajů španělského statistického úřadu, bez práce 4,98 milionu Španělů. Zaměstnání tak nově ztratilo téměř 150 tisíc lidí, nejhorší byla situace ve službách, zemědělství a stavebnictví. Míra nezaměstnanosti v Řecku, dle posledních dostupných údajů, vystoupala v srpnu 2011 na nové maximum 18,4 %. V červenci činila v Řecku míra 2 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 14

nezaměstnanosti 16,5 %. Nejvíce postižena je skupina mladých lidí ve věku 15 až 24 let, v níž je bez práce 43,5 % lidí. To je dvojnásobek úrovně před třemi lety. Řecko má nezaměstnanost dlouhodobě vysoko nad průměrem Evropské unie i eurozóny. Podle sezonně přepočtených údajů byla nezaměstnanost v eurozóně v červenci na deseti procentech. Vývoj mezd byl z hlediska hospodářských odvětví silně diferencovaný V České republice rostou průměrné mzdy v posledních osmi čtvrtletích jen velmi pozvolna (oscilace mezi 0,1 až 0,9 %). Na tento vývoj mají vliv především dva činitelé, a to vývoj počtu zaměstnanců 3 a vývoj objemu mzdových prostředků. O pozitivní trend jde u objemu vývoje mzdových prostředků, kde v meziročním srovnání 2010/2011 došlo ve 3. čtvrtletí k celkovému zvýšení o 2 %. Počet zaměstnanců se však ve stejném období snížil o 0,3 % (o necelých 13 tisíc osob). Mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou se ve 3. čtvrtletí 2011 projevila opět různorodost mzdového vývoje. Zatímco v podnikatelské oblasti došlo k nárůstu průměrné mzdy o 2,7 %, v oblasti nepodnikatelské, kde výplaty reálně klesají dlouhodobě, to bylo pouze o 1,1 %. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře byl tak ve 3. čtvrtletí 2011 o 126 Kč nižší než průměrná mzda ve sféře podnikatelské. Značně diferencovaný byl vývoj z hlediska hospodářských odvětví, kdy v některých průměrné mzdy výrazně rostly (odvětví zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi a činnosti v oblasti nemovitostí), v jiných nominálně klesaly (veřejná správa a obrana, kulturní, zábavní a rekreační činnosti a vědecké a technické činnosti). Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku byl u průměrné mzdy v rámci celého národního hospodářství dosažen nominální růst 2,4 %, absolutně vyjádřeno činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v uvedeném období 24 089 Kč, což je o 562 Kč více než ve stejném období roku 2010. Celková průměrná reálná mzda ve 3. čtvrtletí 2011 meziročně vzrostla o 0,6 %. Faktor ovlivňující vývoj reálné mzdy inflace, vyjádřená indexem spotřebitelských cen, ve 3. čtvrtletí tohoto roku činila 101,8 %, což je meziroční nárůst o 1,8 %. Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků Pramen: ČSÚ, graf MPO 3 Počet zaměstnanců = evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty (dle metodiky ČSÚ) 15

I.3 Cenový a fiskální vývoj I.3.1 Cenový vývoj Inflace rostla v ČR jen pomalu Rychlejší růst spotřebitelských cen v sektorech bydlení a dopravy byl kompenzován zvolněním tempa růstu cen potravin Ceny v sekci rekreace a kultura, odívání a obuv a zařízení domácnosti zůstaly pod úrovní předchozího roku Zdrojem inflace ve 3. čtvrtletí 2011 zůstaly světové ceny komodit, hlavně ropy a zemědělských plodin. Zvýšená poptávka po surovinách, přicházející zejména z asijských zemí, tlačila nahoru ceny na světových trzích a ty se postupně promítaly do cen výrobců a následně přelévaly i do spotřebitelských cen. Ve srovnání se světem se však domácí inflace držela stále velmi nízko. Také ji táhly nákladové faktory, ale poptávková inflace byla tlumena slábnoucí domácí ekonomikou a výdaji domácností omezenými fiskální restrikcí a pomalým růstem reálných mezd. Prostor pro růst cen byl tedy silně omezen a průměrná míra inflace od června setrvávala převážně na úrovni 1,9 %, kde zůstala až do listopadu. Spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí 2011 v meziročním srovnání stagnovaly zhruba na úrovni předchozích dvou kvartálů, když stouply v průměru o 1,8 %. Přestože v rámci spotřebního koše docházelo k obousměrným cenovým pohybům, ceny bydlení, potravin a dopravy měly nadále rozhodující vliv na meziroční cenový vývoj (viz tab. č. 1). Téměř vyrovnaným tempem rostly ve 3. kvartále ceny v sektorech bydlení a doprava (v průměru meziročně o 2,8 %, resp. 2,9 %). V oddíle bydlení je ovlivnilo zejména další zvýšení cen zemního plynu meziročně v průměru o 11,5 % (ve 2. čtvrtletí o 8,5 %). Ceny elektřiny vzrostly stejně jako v 1. a 2. čtvrtletí o 4,8 %. Čisté nájemné stouplo o 3,2 % (z 2,4 % v předchozím), z toho regulované o 8,8 % a tržní pouze o 0,8 %. Mírné zrychlení nastalo i v oddíle doprava, jednak vlivem vyšších cen pohonných hmot, které vzrostly v 3. čtvrtletí v průměru o 9,4 % (proti 9,1 % v předchozím), jednak i zpomalením poklesu cen automobilů na 3,5 % (ze 4,8 % ve 2. čtvrtletí). Nejvyšší meziroční tempo růstu si zachovaly ceny potravin a nealkoholických nápojů, přesto, že se v průběhu 3. čtvrtletí přechodně vydaly opačným směrem. Stále však na ně tlačily vysoké ceny zemědělských výrobců, a zvolnění růstu cen potravin v průměru na 4 % (z 5,1 % ve 2. čtvrtletí) ovlivnily především nižší ceny zeleniny a ovoce (meziročně o 16,3 %, resp. o 5,9 %). Za pomalejším cenovým růstem stál i vývoj cen ve 3. čtvrtletí předchozího roku, kdy došlo ke zvýšení cen některých položek. To se projevilo zejména u olejů a tuků, kde ceny másla ve 3. čtvrtletí zmírnily růst na 10,8 % (z 19,6 % v 2. čtvrtletí). Vysoký meziroční růst cen (10 až 40 %) pokračoval u mouky, mléka, jedlých olejů, rostlinných tuků, cukru, kakaa a kávy, ale i chleba o 24,7 % (z 15,1 %) a běžného pečiva o 35,5 % (z 29 %). V oddíle rekreace a kultura, i přes sezónní růst cen dovolených, zůstaly ceny meziročně nižší v průměru o 2,3 %. Proti předchozímu roku klesly i ceny audiovizuálních a fotografických zařízení a zařízení pro zpracování dat (o 11,8 %). Meziroční pokles, který však ve 3. čtvrtletí zpomalil, pokračoval u oděvů, mobilních telefonů a služeb mobilních operátorů. Naopak k jeho prohloubení došlo u přístrojů a spotřebičů pro domácnost. 16

Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p.b.) 2011 průměr za rok Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad 2010 Ú h r n 1,5 1,7 1,8 1,7 1,6 2,0 1,8 1,7 1,7 1,8 2,3 2,5 v tom: potraviny a nealkoholické nápoje 0,3 0,7 0,7 0,6 0,7 1,2 0,8 0,8 0,6 0,7 0,9 0,9 alkoholické nápoje, tabák 0,4 0,3 0,4 0,3 0,2 0,3 0,3 0,2 0,3 0,2 0,3 0,2 odívání a obuv -0,1-0,2-0,2-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0 0,0 bydlení, voda, energie, paliva 0,5 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,9 bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 0,0-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0-0,1-0,1 zdraví 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 doprava 0,3 0,2 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,3 0,4 0,5 0,5 pošty a telekomunikace -0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 rekreace a kultura -0,1-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,1 vzdělávání 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 stravování a ubytování 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 ostatní zboží a služby 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 Pramen: ČSÚ Tržní ceny zpomalily ve 3. čtvrtletí růst na 1,2 % (z 1,3 % ve 2. čtvrtletí) a růst cen administrativně ovlivňovaných zrychlil na 4,5 % (ze 4 % v předchozím). Ve 4. čtvrtletí inflace intenzívně rostla I když výkon ekonomiky zvolňoval, inflace naopak nabírala vyšší tempo růstu. Ze zářijových 1,8 % vyšplhala v říjnu na 2,3 %, v listopadu již na 2,5 %, a po 10 měsících se vrátila nad hranici 2 %. Za zrychlením růstové dynamiky stály především ceny potravin, nápojů a dopravy. V říjnu stouply ceny hovězího masa o 4,9 % (z 3,7 % v září), vajec o 14,6 % (z 6,7 % v září), rostlinných tuků o 14,7 % (z 12,7 % v září), minerálních a stolních vod o 9 % (z 5,6 % v září). Vyšší než v roce 2010 byly ceny chleba o 25,7 %, běžného pečiva o 34,9 %, mouky o 28,1 %, mléka o 9,2 %, cukru o 27,8 % a kávy o 26,3 %. Ceny ovoce vzrostly o 6,1 %, zatímco v září byly ještě meziročně o 6,4 % nižší. Ceny alkoholických nápojů stouply o 3,3 %. V dopravě v říjnu dále zdražily pohonné hmoty na 11,5 % (z 10,7 % v září) a snížil se pokles cen automobilů na 2,1 % (z 3 %). V oblasti bydlení v říjnu zdražil zemní plyn o 12,5 %, elektřina o 4,6 %, vodné o 6,2 %, stočné o 5,8 %, teplo a teplá voda o 1,7 %. Čisté nájemné vzrostlo o 3,7 %, z toho regulované o 9,3 % a tržní o 1,3 %. Za říjnovým vzestupem cen stál zejména plánovaný růst snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. I když se snížená sazba DPH zvýší až od ledna 2012, obchodníci začali zdražovat s předstihem ve snaze získat dočasně větší marži na zboží a zůstat velkorysí v novém roce, kdy už ceny nebudou výrazně měnit. Opakuje se tak situace z konce roku 2007. Rychlejší růst domácích spotřebitelských cen bude zatím v dalších měsících limitován nízkou spotřebou domácností, omezenou fiskální restrikcí a nejistotami z dalšího vývoje dluhy zmítané evropské ekonomiky. Tempo růstu dovozních cen se opět začalo zrychlovat Pokračující růst dovozních cen byl i ve 3. čtvrtletí tažen vysokými cenami klíčových komodit na světových trzích, ale stále ještě tlumenými příznivým vývojem měnového kurzu české koruny. Dovozní ceny hned v červenci obrátily směr, když začaly opět zvyšovat tempo růstu, meziročně v průměru na 3,4 % (ve 2. čtvrtletí kleslo na 2,4 %). Vysoké ceny dovážených surovin a polotovarů se nejvíce promítly do cen primárních výrobců (ceny minerálních paliv vzrostly v průměru o 26 %, ostatních surovin o 12,9 %, chemikálií o 4,8 %, a ceny 17

polotovarů o 4,2 %), naproti tomu dovozní ceny komodit s vyšším stupněm zpracování díky silné koruně i nadále klesaly (ceny strojů a dopravních prostředků v průmětu o 3,7 % a ceny průmyslového a spotřebního zboží o 1,7 %). a promítat se do cen průmyslových výrobců, zejména rafinérských produktů V říjnu meziroční růst stagnoval na úrovni září Ceny průmyslových výrobců zpomalily ve 3. čtvrtletí růstovou dynamiku meziročně v průměru na 5,6 % (z 6,0 % ve 2. čtvrtletí), když ještě v dubnu kulminovaly 6,4% růstem (nejvyšším od března 2005). Přestože vývoj cen průmyslových výrobců nadále ovlivňovaly vysoké dovozní ceny významných surovin, v jejich struktuře již byly patrné určité změny, zejména odeznívání vlivu vstupů z neenergických surovin. Nejvíce meziročně stouply, přestože zvolnily tempo růstu, ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných výrobků v průměru o 21,4 % (v 2. čtvrtletí o 21,9 %), obecných kovů a kovodělných výrobků o 9,6 % (ve 2. čtvrtletí o 10,9 %) a v potravinářském průmyslu o 9 % (v 9,3 % v předchozím). Ceny v chemickém průmyslu vzrostly ve 3. čtvrtletí meziročně v průměru o 9,6 %, takže naopak zpevnily o 3,1 p.b. proti předchozímu čtvrtletí. Do cen v průmyslu se přenášel i růst cen v odvětví elektřiny, plynu a páry (v průměru meziročně o 4 %). V poklesu setrvaly ceny dopravních prostředků o 1,6 % a počítačů, elektronických a optických přístrojů o 2,3 %. V říjnu zůstalo tempo růstu cen průmyslových výrobců stejné jako v září, na úrovni 5,6 %. Významně vzrostly ceny koksu a rafinovaných ropných produktů o 26,4 %, potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 8,1 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 5,9 %. Meziročně klesly pouze ceny počítačů, elektronických a optických přístrojů o 0,8 %. Graf I.3.1.1 Vývoj cen energetických surovin, dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100) Pramen: ČSÚ, graf MPO Pouze ceny stavebních prací se držely pod úrovní roku 2010 Stavebnictví zažívá horší časy a ani vyhlídky nejsou dobré. Ceny stavebních prací proto setrvaly ve 3. čtvrtletí 2011 v průměru meziročně o 0,5 % pod úrovní předchozího roku, kde se drží již od března 2010. Příčinou propadu je redukce veřejných výdajů na infrastrukturu (zejména v inženýrském stavitelství), přetrvávající slabá poptávka po výstavbě bytů, konkurenční prostředí a nejistota ohledně dalšího vývoje domácí i globální ekonomiky. Ceny materiálů a výrobků 18

spotřebovávaných ve stavebnictví nadále sledovaly trend ve vývoji cen průmyslových výrobců a ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 2,5 % (ve 2. čtvrtletí o 3,1 %). Ceny zemědělských výrobců konečně zpomalily růst Výrazný meziroční vzestup cen zemědělských výrobců, který kulminoval v dubnu 2011 hodnotou 31,8 %, ve 3. čtvrtletí konečně zmírnil (v průměru na 16,6 % z 18,2 % ve 2. čtvrtletí). Byl především pod vlivem stále ještě dvouciferného růstu cen rostlinných výrobků, meziročně v průměru o 25,2 % (ve 2. čtvrtletí o 52,6 %). Ceny obilovin vzrostly o 44,5 %, olejnin o 39 %, ovoce o 15 %, naopak klesly ceny zeleniny o 31,3 % a brambor o 3,1 % (ty ve 2. čtvrtletí ještě rostly o 64,4 %). Vysoký meziroční přírůstek byl také ovlivněn nízkou srovnávací základnou z roku 2010. Ceny živočišných výrobků zatím nevybočily z trendu rychlejší růstu, který drží od 2. poloviny roku 2010 a ve 3. čtvrtletí stouply v průměru o 7,3 % (ve 2. kvartále o 7,8 %). Vyšší byly ceny mléka o 11,6 %, drůbeže o 11 % a skotu o 4,8 %, ceny prasat se nezměnily. Za zářijovým i říjnovým oslabením meziroční dynamiky růstu cen zemědělských výrobců (na 9,9 % v září, na 7,3 % v říjnu), stál příznivější vývoj cen komodit na světových trzích, spojený s dobrými klimatickými podmínkami a návratem některých tradičních exportérů na světový trh. Zvolnění cen rovněž podpořila domácí sklizeň, která byla z dlouhodobého hlediska výrazně nadprůměrná a dále i sezónní překmit některých tradičně kolísavých položek zemědělských výrobců (brambory, zelenina). Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2010 2011 leden březen červen září prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen Ceny - průmyslových výrobců -1,5-0,8 2,0 2,4 3,6 4,6 5,4 6,3 6,4 6,2 5,5 5,4 5,7 5,6 5,6 - stavebních prací 0,3-0,1-0,2-0,3-0,4-0,5-0,4-0,4-0,4-0,5-0,6-0,6-0,5-0,5-0,5 - zemědělských výrobců -6,3-4,9-2,7 16,4 23,6 23,0 29,7 31,0 31,8 31,5 27,1 23,6 16,4 9,9 7,3 - dovozní -3,9-2,6 4,9 6,2 5,9 4,6 4,3 5,3 4,7 2,1 0,4 2,4 3,0 5,0 6,9 Pramen: ČSÚ I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Inflace v Evropě zatím neustupuje Nákladová inflace postihla celý svět a spotřebitelské ceny v jednotlivých zemích kopírovaly směr vývoje cen komodit, jen úroveň růstu inflace byla odlišná, v závislosti na vnitřních podmínkách jednotlivých ekonomik. Vývoj inflace v mezinárodním srovnání (graf č. I.3.2.1) znázorňuje, že přibližně do poloviny roku 2009 se míra inflace v ČR pohybovala nad úrovní míry inflace v EU (zejména v důsledku výrazných jednorázových dopadů reformních opatření, provedených v roce 2008 v domácí ekonomice). Poté domácí inflace více méně sledovala její vývoj, ale dosahovala vždy nižších hodnot. Další očekávání ve vývoji inflace v mezinárodním měřítku bude záviset na míře zpomalení ekonomické aktivity ve světě a na postupném uvolňování napětí pramenícího z vysokého zadlužení, zejména evropských zemí. To se bude odvíjet od schopnosti eurozóny přijít s rychlým a účinným řešením záchranného mechanismu a schopnosti fiskálně slabých států pokročit ve strukturálních reformách a opatřeních. Z tohoto pohledu bude nyní klíčový především vývoj v Itálii. Absence důvěryhodného politického řešení dluhové krize eurozóny by krizi jen prohloubila a její řešení zdražila. 19

Graf č. I.3.2.1 Vývoj spotřebitelských cen v ČR, Evropské unii a v USA (meziroční změna) Pramen: ČSÚ, graf MPO Inflace rostla ve světě rychleji než u nás S inflací se ve 3. čtvrtletí 2011 potýkaly téměř všechny regiony. Domácí harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který stagnoval téměř po celé 1. pololetí meziročně na úrovni 1,9 % (s výjimkou dubnových 1,6 %), se ve 3. čtvrtletí začal zvolna zvyšovat, v září na 2,1 %, v říjnu již výrazněji na 2,6 %. Přesto zatím zařadil ČR mezi země s nejnižší dosaženou inflací. Rostoucí HICP v EU 27 i v eurozóně začal sice na počátku 3. čtvrtletí snižovat meziroční růstovou dynamiku (na 2,9 %, resp. na 2,5 %), od září však znovu přešel do dalšího růstu a vyšplhal na 3,3 %, resp. 3 %. Evropské státy s rozdílným hospodářským vývojem se ve svých výsledcích lišily. Nejvíce s inflací v září zápolilo Estonsko (meziročně na 5,4 %), nejméně Irsko (na 1,3 %). Ke zrychlení cenového růstu došlo v řadě zemí EU - v Německu zrychlil cenový růst v září na 2,9 % (z 2,5 % v srpnu), na Slovensku na 4,4 % (z 4,1 % v srpnu). Vývoj a rozptyl inflace ve vybraných zemích je patrný z tabulky uvedené v příloze. Graf č. I.3.2.2 Míra inflace v členských zemích EU a USA v září 2011 (v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Pozn.: míra inflace je průměr indexů za posledních 12 měsíců k průměru za předchozích 12 měsíců 20