HODNOCENÍ KVALITY PROCESŮ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB v Ústeckém kraji SOUHRNNÁ HODNOTÍCÍ ZPRÁVA červenec 2012 Objednatel: Ústecký kraj Zpracovatel:
Obsah ČÁST A SOUHRNNÉ HODNOCENÍ KVALITY PROCESŮ... 3 A.1 Shrnutí podkladů a vstupních informací... 4 A.2 Přehled a základní parametry SPRSS a komunitních plánů... 5 A.3 Podrobné vícekriteriální posouzení dokumentů... 7 A.4 Shrnutí zjištěných informací... 9 A.4.1 Úvod a metodické poznámky... 9 A.4.2 Komentář k výsledkům hodnocení... 9 A.5 Zobecnění dalších zjištěných skutečností... 13 A.5.1 Územní pokrytí... 13 A.5.2 Koordinace krajského a místních procesů... 13 A.5.3 Role samospráv... 13 ČÁST B HODNOCENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ÚZEMÍ... 15 B.1 Bílina... 15 B.2 Česká Kamenice... 15 B.3 Děčín... 15 B.4 Chomutov... 15 B.5 Jirkov... 15 B.6 Kadaň... 15 B.7 Litoměřice... 15 B.8 Litvínov... 15 B.9 Louny... 15 B.10 Lovosice... 15 B.11 Most... 15 B.12 Roudnice nad Labem... 15 B.13 Šluknovsko... 15 B.14. Ústí nad Labem... 15 B.15 Vejprty... 15 B.16 Žatec... 15 B.17 Ústecký kraj - SPRSS... 15 Strana 2 (celkem 15)
ČÁST A SOUHRNNÉ HODNOCENÍ KVALITY PROCESŮ Tato hodnotící zpráva vznikla jako výstup prací při realizaci zakázky Hodnocení kvality procesů plánování rozvoje sociálních služeb v rámci projektu Podpora plánování a transformace sociálních služeb v Ústeckém kraji, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00043. Projekt je financován z dotace poskytnuté v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu. Zpracovatel tohoto dokumentu byl vybrán na základě výběrového řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., O veřejných zakázkách v platném znění. Cílem zpracování tohoto dokumentu je v souladu se podmínkami smlouvy poskytnout odborný pohled na stav procesu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb na území Ústeckého kraje, na kvalitu dokumentů zpracovaných v rámci tohoto procesu a provést vyhodnocení. Toto vyhodnocení je provedeno ve shodě s Kritérii kvality plánování sociálních služeb podle metodiky MPSV. Práce na zakázce probíhaly ve dvou fázích tak, aby bylo dosaženo požadovaných výstupů. Jedním z výstupů je tato zpráva, druhým pak prezentace zprávy a doprovodných výstupů na společném setkání pracovníků obcí na Krajském úřadu Ústeckého kraje. Jako součást plnění byly realizovány zejména následující činnosti: Proběhlo převzetí podkladů od zadavatele část v elektronické podobě, část v tištěné verzi, jednalo se zejména o: o aktuální verze komunitních plánů, o aktuální verze Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Ústeckého kraje, o dokumentaci k procesu plánování rozvoje sociálních služeb (základní, dostupné informace včetně případných výstupů dříve provedených hodnocení), o přehled zásadních kontaktů na kompetentní osoby (na obcích i na krajském úřadu), o další případné podklady, zdroje dat a informací potřebných pro zpracování Hodnocení (jednací řády, statuty pracovních a řídicích struktur apod.). Byl upřesněn postup plnění zakázky na osobním jednání zástupců zadavatele a vybraného zpracovatele. Zpracovatel prostudoval a vyhodnotil všechny dostupné zdroje, dokumenty a podklady, zpracoval dílčí průběžné výsledky a upřesnil otázky pro následné kroky plnění zakázky. Proběhl kontakt s klíčovými osobami procesu plánování v úrovni kraje a v zadaných městech a regionech (celkem 16 míst + krajský úřad). Dále byly doplněny další chybějící informace, které se nepodařilo zjistit v průběhu předchozích kroků, a všechny získané informace byly zapracovány do pracovní verze této Hodnotící zprávy. Proběhlo pracovní projednání dílčích výstupů se zástupci kraje i dotčených území. Na základě doporučení vzešlých z projednání a získaných od zástupců jednotlivých území proběhla finalizace Hodnotící zprávy. Základní metodikou pro hodnocení stavu procesů bylo posouzení podle Kritérií kvality plánování sociálních služeb (metodika MPSV) v 8 základních klíčových oblastech: Legitimita, Popis aktuální situace, Kvalifikace a kompetentnost, Strana 3 (celkem 15)
Řízení procesu plánování, Zapojování aktérů, Kvalita plánů rozvoje sociálních služeb, Informovanost o procesu, Monitoring procesu a zvyšování kvality procesu. V této struktuře jsou zpracována hodnocení pro jednotlivá hodnocená území (tzn. 16 komunitních plánů + krajský SPRSS). Hodnocení vycházelo ze zkušeností členů hodnotitelského týmu se zpracováním a hodnocením procesů a plánů rozvoje sociálních služeb v krajské i místní úrovni. Do hodnocení byly promítnuty také dlouholeté zkušenosti z praxe ve veřejné správě, zejména v oblasti regionálního rozvoje, strategického plánování a realizace municipálních projektů. Výstupní dokument byl zpracován tak, aby byl co nejlépe využitelný z pohledu kraje i jednotlivých území. Proto byla zvolena forma souhrnné hodnotící zprávy, doplněné o samostatné přílohy, obsahující hodnocení procesů pro jednotlivá území a krajský SPRSS. A.1 SHRNUTÍ PODKLADŮ A VSTUPNÍCH INFORMACÍ Celkem bylo hodnoceno 16 území (měst nebo regionů, ve kterých je aktivní proces komunitního plánování) a dále výstupy procesu střednědobého plánování na úrovni Ústeckého kraje. K dispozici bylo celkem 15 komunitních plánů a Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Ústeckého kraje. Posuzováno bylo také území Šluknovska, kde je KP ve zpracování a proto nemohl být předmětem hodnocení ý dokument. Celkový přehled území a aktuálních dokumentů je uveden v tabulce v kap. A.2. Celkem 11 dokumentů bylo poskytnuto v tištěné verzi, 13 komunitních plánů bylo získáno v elektronické verzi (některé KP v obou formách), zbývající KP a celá řada dalších materiálů byla čerpána z www stránek dotčených měst a obcí. Z několika území (celkem 8) byly zpracovateli poskytnuty další doplňující podklady. Jednalo se zejména o jednací řády, statuty, metodické postupy, apod. V průběhu prací proběhly kontakty s místními zástupci ze všech 16 území i z ÚK. Stav zpracování komunitních plánů byl tedy posuzován na základě shrnutí všech dostupných informací, získaných z území Ústeckého kraje. Zvolený způsob posouzení dokumentů zahrnoval několik úrovní, jejichž výstupy jsou stručně shrnuty v následujících bodech: základní parametry, podrobné vícekriteriální posouzení (tabulka) s identifikací konkrétních nedostatků a problematických míst pro návrh doporučení, zobecnění a shrnutí zjištěných informací. Strana 4 (celkem 15)
A.2 PŘEHLED A ZÁKLADNÍ PARAMETRY SPRSS A KOMUNITNÍCH PLÁNŮ Základní parametry posuzovaných komunitních plánů jsou shrnuty v následující tabulce: stav návrhové klíčové KP rozpracovano způsob zpracování období termíny sti Bílina Česká Kamenice Děčín Chomutov Jirkov Kadaň (Region Kadaň- Klášterec) Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Roudnice (ORP) Šluknovsko Ústí nad Labem Vejprty Žatec SPRSS Ústecký kraj 2008-2010 2010-2015 2010-2012- KP 2009-2011 SPRM 2007- a SP začleňování 2012-2017 2012-2016 2010-2010- 2012-2014 2009-2011- 2014 2.KP 2009-2011 1.KP 2006-2008 1.KP 2008-2010 1.KP 2007-2008 původní KP do 2008 3.KP proces nepokračuje od 2010 2010-2012 - 2016 2010-2008- 2011 2008-2012- 02/2008 06/2010 09/2010 03/2012 2012 11/2011 ve zpracování nový KP 2012- vlastní (spolupráce ZU Plzeň a CKP Ústí n.l.) vlastní vlastní (spolupráce CKP Ústí n.l. a EDUKOL Olomouc) vlastní vlastní (spolupráce GI projekt) o.s. RADKA (spolupráce CKP Ústí, Aspectio Praha, SOCIOTRENDY Olomouc) 2010 vlastní 2009 02/2012 2008 vlastní (spolupráce CKP Ústí n.l.) vlastní (spolupráce CKP Ústí n.l.) vlastní (spolupráce CKP Ústí n.l.) 2010 vlastní 12/2009 do 12/2012 06/2010 11/2007 05/2008 02/2012 ve zpracování nový KP - 2016 ve zpracování nový KP příprava revize KP (do 12/2012) vlastní vlastní (spolupráce CKP Ústí n.l.) vlastní (spolupráce S2Splus, Litvínov) vlastní (spolupráce CKP Ústí n.l.) vlastní poznámka původní KP nebyl aktualizován první KP 2005-2007 první KP 2006-2008 1.KP Kadaň 2006-2010 2.KP 2008-2009 aktualizace SPRSS 2008-2011 Strana 5 (celkem 15)
Komentář a vysvětlivky k předchozí tabulce: Způsob zpracování vlastní = KP je zpracován vlastními silami, tj. zapojením pracovních skupin, pracovníků městských a obecních úřadů, zpravidla pod vedením určeného a vyškoleného koordinátora nebo metodika KP. Další tabulka zobrazuje návrhové období (časové horizonty) plánů rozvoje sociálních služeb: Návrhové období plánů město / území 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2014 2015 2016 2017 1 Bílina 2 Česká Kamenice 3 Děčín 4 Chomutov 5 Jirkov 6 Kadaň 7 Litoměřice 8 Litvínov 9 Louny 10 Lovosice 11 Most 12 Roudnice 13 Šluknovsko 14 Ústí nad Labem 15 Vejprty 16 Žatec 17 KRAJ Legenda: starší plány platné rozpracované Strana 6 (celkem 15)
A.3 PODROBNÉ VÍCEKRITERIÁLNÍ POSOUZENÍ DOKUMENTŮ Celkem bylo posuzováno 8 klíčových oblastí a 26 kritérií. Jednotlivá kritéria byla v souladu s metodikou hodnocena tříbodovou škálou, konkrétně byly přiřazovány hodnoty: A kriterium je naplněno Č kriterium je naplněno částečně N kriterium není naplněno K hodnocení byly využity všechny dostupné podklady a další potřebné informace byly doplňovány rozhovory s kompetentními osobami, aktivně zapojenými do procesu plánování (většinou s koordinátory KP v území, manažery skupin, zástupci místních samospráv, apod.). Postup hodnocení, kontakty a organizační záležitosti byly průběžně předmětem konzultací se zástupci objednatele (odbor sociálních věcí a zdravotnictví). Zpracovatelé si byli od počátku prací vědomi několika rizik, která mohla mít vliv na proces hodnocení a která se mohla promítnout také do jeho výstupů. Riziko možného subjektivního hodnocení (vyvážený na druhé straně nezávislostí hodnotitelů vůči řešenému území). Riziko nekompletnosti podkladů - i přes velkou snahu hodnotitelů se nemuselo ve všech případech podařit získat všechny relevantní materiály a informace, proto i výsledné hodnocení může být tímto ovlivněné. Riziko času - svoji roli mohl sehrát i poměrně krátký čas pro realizaci hodnocení. V průběhu hodnotícího procesu i při zpracování závěrečné zprávy byla ze strany zpracovatele věnována velká pozornost eliminaci uvedených rizik, přesto se mohla na výsledku práce projevit, ale nikoliv zásadním způsobem ovlivnit využitelnost dokumentu. Tu spatřujeme zejména v možnosti porovnat výstupy tohoto nezávislého hodnocení s vlastní sebereflexí odpovědných osob a skupin v území. Zhodnocení nejdůležitějších pozitiv procesu i upozornění na nevyužité možnosti či nedostatky by měly být použity jako inspirace pro další činnost v jednotlivých městech i v rámci celého kraje. Výsledky hodnocení byly shrnuty do následující tabulky, která umožňuje provést srovnání, a to jak z pohledu územního, tak i z pohledu hodnocení klíčových oblastí a jednotlivých kritérií. Poznámka: Vzájemné porovnávání jednotlivých území není hlavním cílem této práce, je totiž také ovlivněno celou řadou faktorů například charakterem území (město x větší region), různým stářím dokumentů, odlišným metodickým přístupem, rozdílnou rolí samosprávy a dalších aktérů, atd. Strana 7 (celkem 15)
Bílina Česká Kamenice Děčín Chomutov Jirkov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Roudnice nad Labem Šluknovsko Ústí nad Labem Vejprty Žatec kraj Hodnocení kvality procesů plánování rozvoje sociálních služeb - Ústecký kraj Souhrn hodnocení kriterií klíčová oblast kriterium 1.1. A N A A A A A A A A A N Č A Č A A 1. Legitimita 1.2. N N A Č Č A N N N A A N Č A A Č A 1.3. Č A A A A A A A A A A A N A A A A 2.1. Č Č A Č Č A Č Č A Č Č Č A A Č Č A 2. Popis aktuální situace 2.2. Č Č A Č Č A Č N N Č A Č A A Č Č Č 2.3. N Č A Č Č A N N N N Č N A A Č Č Č 3. Kvalifikace a kompetentnost 3.1. Č Č Č Č Č Č N N Č A Č A Č Č Č Č A 3.2. N A A A Č Č N Č A A Č A Č A Č Č A 4.1. Č Č A A A A Č Č Č A A A A A Č A A 4.2. Č N A A Č A A N A A A A A A N A A 4. Řízení procesu plánování 4.3. A A A A A A A A A A A A Č A Č A A 4.4. A A A A A A A Č A A A A A A A A A 4.5. Č Č A A Č A Č N Č Č A A Č A Č A Č 5.1. Č Č A Č Č Č Č Č A Č A Č Č A N Č A 5. Zapojování 5.2. A A A A A A A A A A A A A A Č A A 5.3. A A A A A A A Č A A A A Č A Č A Č 6.1. Č Č A Č Č A Č Č A Č Č Č Č A Č Č Č 6.2. Č N A Č A A Č Č Č Č A Č Č A Č Č A 6. Plán rozvoje sociálních služeb 6.3. Č Č A Č Č Č N A Č A A Č Č A Č Č Č 6.4. Č N Č N Č Č N A Č N A N Č Č N N A 6.5. A Č A Č A A Č Č Č A Č A Z A Č A Č 7. Informovanost 7.1. N Č Č Č Č Č N N Č Č Č Č Č Č Č Č A 7.2. Č Č A Č A A Č Č A A A A A A Č A Č 8.1. N Č A Č Č Č Č Č Č Č Č N Z A Č Č Č 8. Zvyšování kvality procesu 8.2. Č Č A Č Č Č A Č A A A A Č A Č Č Č 8.3. Č Č A N A A Č A A A N Č Č A Č A Č Legenda: A kriterium je naplněno Č N Z kriterium je naplněno částečně kriterium není naplněno kriterium zatím nelze hodnotit Strana 8 (celkem 15)
A.4 SHRNUTÍ ZJIŠTĚNÝCH INFORMACÍ A.4.1 Úvod a metodické poznámky Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, základní metodika hodnocení byla zadána objednatelem. Výklad a konkrétní způsob hodnocení podle některých kriterií však může být odlišný, což souvisí jak s obecnější formulací některých kriterií, tak s nutnou mírou subjektivity hodnocení. Část kriterií lze označit jako formální, protože zahrnují hodnocení založené na existenci či neexistenci konkrétního písemného dokumentu. K těmto kriteriím patří například 1.2, 4.1, 4.2, 7.1, 8.1 a některá další. V těchto případech ctili hodnotitelé základní definici kriteria a proto byla tato kriteria hodnocena poměrně často negativně. V hodnocení byl však doplněn komentář ve smyslu dokument není, ale v praxi funguje. V přístupu k hodnocení se zpracovatelé snažili na základě svých zkušeností uplatnit důraz na komplexnost zpracování plánů a jejich úplnost, zejména s ohledem na jejich využití jako argumentační základny pro obhájení navržených cílů a záměrů. Za velmi důležité jsou přitom považovány ekonomické analýzy a parametry, stejně jako prokazatelná potřebnost služeb. Specifickou částí hodnocení je proces střednědobého plánování v úrovni kraje. Na něj se některá kriteria uplatňují poměrně obtížně, nejsou zcela relevantní (například kriteria z klíčové oblasti Zapojování). Je to způsobeno odlišným legislativním zakotvením, zaměřením pouze na sociální služby, jiným rozsahem a charakterem řešeného území, kraj nelze považovat za komunitu a proto je nutné volit jiný přístup k zapojování aktérů atd A.4.2 Komentář k výsledkům hodnocení Z posouzení procesu a dokumentů dle výše popsané metodiky vzešly následující zásadní závěry, které jsou strukturovány jak podle klíčových oblastí a kritérií, tak i podle území. Vyzdvihnuty jsou jak nejúspěšnější hodnocení, tak i slabé oblasti, které si zasluhují pozornost v budoucím období při pokračování procesů plánování v jednotlivých hodnocených územích. Poznámka: Komentáře v této kapitole se týkají pouze hodnocení 16 území, tzn. není zde zahrnuto hodnocení krajského procesu (SPRSS). Výsledky hodnocení podle klíčových oblastí Při interpretaci výsledků hodnocení z pohledu 8 klíčových oblastí je nutné vzít do úvahy jejich různý charakter, přímé porovnávání je proto problematické a nebylo by zcela relevantní. Přesto lze konstatovat několik souhrnných poznatků: jako pozitivum a silné stránky lze hodnotit organizační zajištění procesů, jejich řízení a zapojení zásadních skupin aktérů, ve většině hodnocených území je patrný již delší dobu trvající proces a kontrolovaná kontinuita jeho výstupů, procesy jsou legitimní, jejich výstupy jsou schvalovány orgány samosprávy, Strana 9 (celkem 15)
problémy a nedostatky se nejvíce týkají obsahu a metodiky zpracování dokumentů (komunitních plánů), další prostor ke zlepšení je také v oblasti informování (veřejnosti i účastníků procesu). Srovnání klíčových oblastí podle podílu hodnocení typu A (= kriterium je naplněno) Nejvíce hodnocení A pro klíčovou oblast (průměr ze všech hodnocených území): Klíčová oblast č.4 - Řízení procesu plánování 71% hodnocení A Klíčová oblast č.1 - Legitimita 67% hodnocení A Klíčová oblast č.5 - Zapojování 67% hodnocení A Nejméně hodnocení A pro klíčovou oblast (průměr ze všech hodnocených území): Klíčová oblast č.2 - Aktuální popis situace 29% hodnocení A Klíčová oblast č.6 - Plán rozvoje služeb 30% hodnocení A Srovnání klíčových oblastí podle průměru hodnocení (tj. se započítáním všech typů hodnocení, 100% by odpovídalo hodnocení A ve všech územích) Nejvyšší průměr hodnocení pro klíčovou oblast: Klíčová oblast č.4 - Řízení procesu plánování 83% Klíčová oblast č.5 - Zapojování 82% Nejnižší průměr hodnocení pro klíčovou oblast: Klíčová oblast č.2 Popis aktuální situace 56% Klíčová oblast č.6 Plán rozvoje sociálních služeb 59% Strana 10 (celkem 15)
Výsledky hodnocení podle kritérií V následující části jsou uvedeny zásadní výsledky posouzení četnosti výskytu hodnocení typu A a N u jednotlivých kriterií. Nadpoloviční většina hodnocení typu A (tj. alespoň 9 území splňuje dané kriterium) celkem 9 kritérií (Kriteria 1.1, 1.3, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4, 5.2, 5.3, 7.2) Nejvíce hodnocení A Kriteria 4.4 a 5.2 15x (tj. 15 hodnocených území) Nejméně hodnocení A Kriterium 7.1 0x, Kriteria 3.1, 6.4 a 8.1 2x Nejvíce hodnocení N Kriterium 6.4 7x, Kriteria 1.2 a 2.3 6x Nejméně hodnocení N 0x - celkem 11 Kriterií (2.1, 3.2, 4.1, 4.3, 4.4, 5.1, 5.2, 5.3, 6.5, 7.2, 8.2) Nejlépe hodnocená kritéria Srovnání kriterií podle průměru hodnocení (tj. se započítáním všech typů hodnocení, 100% by odpovídalo hodnocení A ve všech územích) Kriterium 4.4 (Při jednání skupin podílejících se na plánování sociálních služeb je upřednostňováno konsenzuální rozhodování) 15xA, 1xČ, 0xN - 97% Kriterium 5.2 (Uživatelé, poskytovatelé i zadavatelé jsou zastoupeni v organizační struktuře a podílejí se na rozhodování) 15xA, 1xČ, 0xN - 97% Kriterium 4.3 (Členové pracovních skupin jsou obeznámeni s postupy práce a s formou výstupů pracovní skupiny, a zda podle toho postupují) 14xA, 2xČ, 0xN - 94% Kriterium 1.3 (Plán rozvoje sociálních služeb je samosprávou) 14xA, 1xČ, 1xN - 91% Kriterium 1.3 (Plán rozvoje sociálních služeb je samosprávou) 13xA, 3xČ, 0xN - 91% Nejhůře hodnocená kritéria Srovnání kriterií podle průměru hodnocení (tj. se započítáním všech typů hodnocení, 100% by odpovídalo hodnocení A ve všech územích) Kriterium 6.4 (V plánu jsou odděleny sociální služby od ostatních služeb) - 2xA, 7xČ, 7xN - 34% Kriterium 7.1 (Existuje písemný postup informování občanů v území, obsahuje uvedené oblasti a je naplňován) 0xA, 13xČ, 3xN 41% Kriterium 2.3 (Analýza zdrojů pro zajištění sociálních služeb je vztažena ke zjištěným potřebám) - 4xA, 6xČ, 6xN 44% Kriterium 8.1 (Existují postupy pro monitorování a vyhodnocování klíčových oblastí v procesu plánování a implementace plánu) 2xA, 11xČ, 2xN, 1xZ 47% Strana 11 (celkem 15)
Výsledky hodnocení podle území V následující části jsou uvedeny zásadní výsledky posouzení četnosti výskytu hodnocení typu A a N u jednotlivých území (KP). Nejvíce hodnocení A Děčín a Ústí nad Labem 23x, Kadaň 18x, Lovosice 16x Nejméně hodnocení A - Vejprty 3x, Bílina a Česká Kamenice 6x, Litvínov 7x Nejvíce hodnocení N Litoměřice a Litvínov 7x, Bílina 6x, Roudnice nad Labem 6x Nejméně hodnocení N Děčín, Jirkov, Ústí nad Labem a Kadaň 0x Nejvíce hodnocení Č Vejprty 20x, Česká Kamenice, Jirkov a Šluknovsko 15x Nejméně hodnocení Č Děčín a Ústí nad Labem 3x Strana 12 (celkem 15)
A.5 ZOBECNĚNÍ DALŠÍCH ZJIŠTĚNÝCH SKUTEČNOSTÍ A.5.1 Územní pokrytí Z hlediska územního pokrytí kraje (komunitními plány) je patrná neúplnost a nerovnoměrnost. Procesy byly zahájeny ve velkých městech, kde již mají delší tradici (někde více než desetiletou) a ve většině případů kontinuálně pokračují. Komunitní plány většinou řeší pouze vlastní město, i když územní působnost služeb zahrnuje zpravidla širší spádové území. V organizačních strukturách jsou ale málokde zapojeni zástupci okolních obcí, ve kterých není tím pádem zjištěna ani legitimita procesu. Z větších měst nejsou z území Ústeckého kraje do procesu KP zapojeny pouze Teplice. Menší města se přidávala později, proces a jeho zajištění tam jsou mnohdy jednodušší a obtížněji doložitelné. To ale nemusí znamenat, že je proces nefunkční a jeho výstupy nepoužitelné (v některých případech je tomu právě naopak). Pouze ve dvou územích je proces jednoznačně deklarován a uskutečňován jako regionální (Šluknovsko, Roudnicko). Zcela nepokrytá jsou území Podbořanska a Teplicka. A.5.2 Koordinace krajského a místních procesů Ve srovnání s některými jinými kraji v ČR lze konstatovat rozdíly v přístupu ke koordinaci krajského procesu střednědobého plánování a místních procesů komunitního plánování. V Ústeckém kraji je věnována pozornost vzájemné informovanosti, kontaktům a setkáváním osob odpovědných za zajištění procesu, vzdělávání všech aktérů, atd. Přímá podpora procesů v území (aktivní účast kraje, finanční pomoc při zpracování dokumentů, apod.) není ze strany kraje nabízena. Toto konstatování má souvislost se stavem pokrytí území (kap. A.5.1). V úrovni kraje je základní koordinace obou typů procesů zajišťována odborem sociálních věcí krajského úřadu Ústeckého kraje, hlavním článkem je pověřená pracovnice - koordinátorka plánování. Propojení je v praxi zajištěno zejména zapojením konkrétních osob do obou procesů, organizační struktury přímo propojené nejsou. Pro další období se připravuje změna organizační struktury pro přípravu nového SPRSS. Její součástí budou nově zřízené pracovní skupiny pro území všech (bývalých) okresů. A.5.3 Role samospráv V zapojení místních samospráv do procesu jsou v jednotlivých územích Ústeckého kraje značné rozdíly. Role zastupitelstva jako schvalujícího orgánu je naplněna ve všech územích, kde je proces aktivní. Různá je ale aktivita zapojení zástupců samosprávy v průběhu procesu, a to jak při tvorbě KP, tak i při jeho realizaci. V některých městech jsou velmi aktivně zapojeny další orgány Strana 13 (celkem 15)
samosprávy (komise nebo výbory), někde jsou tahouny procesu přímo zástupci vedení města (starosta, místostarosta). V těchto městech lze sledovat velmi pozitivní vliv této aktivní role, projevující se kontinuitou procesu, pravidelným sledováním plnění, vazbou na rozhodování města rozpočet, vazba na další koncepční rozhodnutí, apod. Prokazuje se, že politická podpora je jedním z klíčových faktorů úspěšnosti KP. Na pomyslné opačné straně hodnocení jsou naopak města, ve kterých je samospráva zapojena právě jen v momentu schvalování plánu. Tam mívá proces většinou problémy s podporou, s uplatňováním přijatých cílů a opatření, může vést k formálnosti procesu a ztrátě angažovanosti zapojených aktérů. Doporučení pro zvýšení kvality procesů - k zohlednění při dalším pokračování procesů - jsou uvedena vždy jako závěrečná kapitola v jednotlivých přílohách část B. celého výstupního materiálu. ZPRACOVATELÉ DĚKUJÍ VŠEM, KTEŘÍ SE AKTIVNĚ PODÍLELI NA ZPRACOVÁNÍ TOHOTO DOKUMENTU A VĚŘÍ, ŽE PŘISPĚJE KE ZVÝŠENÍ KVALITY PROCESŮ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI. Strana 14 (celkem 15)
ČÁST B HODNOCENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ÚZEMÍ Obsahem části B. jsou hodnotící zprávy pro 16 území určených v zakázce + SPRSS ústeckého kraje. Přehled příloh hodnocená území B.1 BÍLINA B.2 ČESKÁ KAMENICE B.3 DĚČÍN B.4 CHOMUTOV B.5 JIRKOV B.6 KADAŇ B.7 LITOMĚŘICE B.8 LITVÍNOV B.9 LOUNY B.10 LOVOSICE B.11 MOST B.12 ROUDNICE NAD LABEM B.13 ŠLUKNOVSKO B.14. ÚSTÍ NAD LABEM B.15 VEJPRTY B.16 ŽATEC B.17 ÚSTECKÝ KRAJ - SPRSS Strana 15 (celkem 15)