VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK období od 11. stol. do 13. stol.
po r. 1000 VENKOVSKÝ ŽIVOT zlepšení zemědělství - technické novinky: zlepšení mechanismu potahu, zdokonalení pluhu Jho nebo též jařmo je část postroje tažných zvířat, která přenáší tažnou sílu na pluh. Zprvu patrně jen dřevěná tyč, upevněná jednomu zvířeti přes čelo, později různě tvarovaná, která spojuje dvě zvířata do páru. Upevňovalo se na čelo, za rohy nebo před kohoutek. První zmínky o jhu jsou z období okolo roku 4000 př. n. l. Již od 10. století bylo postupně vytlačováno efektivnějším a pro zvířata pohodlnějším chomoutem. (Wikipedie)
VENKOVSKÝ ŽIVOT zlepšení zemědělství - technické novinky: zlepšení mechanismu potahu, zdokonalení pluhu
VENKOVSKÝ ŽIVOT zlepšení zemědělství - nová metoda: trojpolní hospodaření
VENKOVSKÝ ŽIVOT zlepšení zemědělství - plodiny: obiloviny (žito, pšenice, ječmen, oves) základ výživy. Luštěniny (hrách), zelenina (košťálová, listová). (Nebyly: brambory, kukuřice, papriky, rajčata, okurky, rýže apod.)
VENKOVSKÝ ŽIVOT zlepšení zemědělství - hospodářská zvířata: hovězí dobytek (krávy, tažní voli), kozy, ovce. V menším množství koně.
po r. 1000 VENKOVSKÝ ŽIVOT venkovská kolonizace - díky kvalitnějšímu zemědělství se počet obyvatel západní Evropy zvyšoval - rozšiřování zemědělské půdy, zakládání nových osad = kolonizace 12. 13. stol. - západoevropané osidlují i území ve východní Evropě - v Čechách a na Moravě kolonizovali převážně němečtí přistěhovalci rozsáhlé lesní oblasti v oblasti pohraničních hor Německá kolonizace pohraničí počíná nejpozději vládou pozdních Přemyslovců. Němci přišli na pozváníčeských panovníků, aby málo nebo zcela neosídlené pohraničníčeské oblasti kultivovali.češi totiž žili převážně v nížinách podél říčních toků a neměli zkušenosti s životem v horských oblastech. Příchozí Němci tuto oblast osídlili, půdu zúrodnili a vesměs úspěšně zde hospodařili. Tato dvě etnika, tj. Češi a Němci, žili v českém prostoru pospolu po dlouhá staletí, situace kolem jejich soužití se začala vyhrocovat až s příchodem nacionalismů 19. století. (Wikipedie)
VENKOVSKÝ ŽIVOT venkovská kolonizace - noví osadníci se usazovali na cizí půdě se svolením majitele a stávali se jeho poddanými - platili pevně stanovený nájem za půdu a několik dní v roce museli robotovat - půdu nevlastnili, ale mohli ji předávat potomkům Robota byla služba sedlákůči rolníků pro majitele panství. Ta zahrnovala velmi širokou paletu rozličných činností pro přesně daný počet dní v roce. Obvykle poskytovali sedláci tzv. ruční robotu či robotu s potahem. Ruční práce spočívaly například v tom, že sedláci museli na polích svých pánů plít plevel ("bejlí"). Při práci s potahem zase robotníci museli orat pole. Výraz robota s potahem se vztahuje na zapřažení vola nebo jiného zvířete před pluhem. Bez ohledu na životní potřeby sedláků byla robota téžčasto vyžadována při setí nebo žních a tím představovaly veliký problém pro poddané rolníky, kteří již právě v té době potřebovali zastat mnoho práce na svých vlastních polích. (Wikipedie)
po r. 1000 STŘEDOVĚKÁ MĚSTA rozšíření peněz - ve starověku peníze existovaly, ale převažoval výměnný obchod (zboží za zboží) - ve středověku se stále více začala vyjadřovat hodnota zboží v penězích - usnadnění obchodu, rozvoj řemesel
po r. 1000 STŘEDOVĚKÁ MĚSTA vznik nových měst - často v blízkosti křižovatek obchodních cest nebo u hradů - někdy na zcela nových místech ( na zeleném drnu ) - nejvýznamnější města založil panovník královská města - věnná města odváděla daně královně (Hradec Králové, Dvůr Králové, Mělník, Vysoké Mýto...) - také v místech těžby kovů (horní nebo báňská města) (Jihlava, Kutná Hora) - hustá síť měst vznikla v Itálii, Francii, dnešním Nizozemí a Belgii, v Porýní - ve východní Evropě se města rozvíjela později
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA vznik nových měst Střed města tvořilo náměstí tržiště, město obklopovaly hradby, nejdůležitějšími budovami byla radnice a kostel, nejvýstavnější domy okolo náměstí patřily nejbohatším měšťanům. Domy chudších či středně bohatých měšťanů se nacházely v postranních ulicích. Součástí středověkých měst však byla i rozsáhlá předměstí, v nichž stály domy řemeslníků a také zemědělské usedlosti a dvorce.
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA městská práva - práva (privilegia) získávala města od svých zakladatelů - právo postavit si hradby - právo soudní, právo hrdelní - právo pořádat trhy, právo mílové - právo várečné kniha Práva městská královstvíčeského titulní list, Jiří Melantrich z Aventina, 1579
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA městská práva
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA městské úřady a úředníci - rychtář zástupce vrchnosti - městská rada (konšelé), v čele purkmistr - zasedali na radnici - měšťané majitelé domů, řemeslníci - řemeslníci: mistr, tovaryš, učeň - sdružení řemeslníků = cechy
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA městské republiky - některá města byla samostatná, neměla nad sebou vrchnost - např. Benátky Florencie
STŘEDOVĚKÁ SPOLEČNOST trojí lid - duchovní - světský stav (panovníci, šlechtici) - dělný lid (řemeslníci, měšťané, rolníci) - kdo nikam nepatřil, žil na okraji společnosti v opovržení či izolaci: tuláci, žebráci, nevěstky, kacíři, pohané... - v izolaci žili rovněž lidé jiné než křesťanské víry, např. Židé
STŘEDOVĚKÁ SPOLEČNOST Židé - zvláštní postavení pod ochranou panovníka - v izolaci od zbytku společnosti (údajní viníci Kristova umučení) - často schopní obchodníci, učenci, lékaři... - ghetto = oddělená židovská část města - synagoga
STŘEDOVĚKÁ SPOLEČNOST univerzity - od 12. století - tzv. vysoká učení možnost vzdělání pro lidi z různých vrstev společnosti - filozofie, přírodní vědy, právo, lékařství, bohoslovectví - rektor v čele univerzity - univerzita se skládala z fakult (v čele děkani) - Itálie (Padova, Bologna); Francie (Paříž Sorbonna); Anglie (Oxford, Cambridge) - Praha Karlova univerzita až 1348
12. až 15. stol. gotický stavební sloh lomený oblouk žebrová klenba
12. až 15. stol. gotický stavební sloh katedrála v Remeši (Reims, Francie
12. stol. ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ - v 11. století získal přemyslovský kníže Vratislav II. nedědičný královský titul, ve 12. stol. stejně tak i Vladislav II. - český stát byl stálou součástí Svaté říše římské - Vladislav II. nechal postavit kamenný most přes Vltavu - Juditin most (předchůdce Karlova mostu)
13. stol. ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ Přemysl Otakar I. - roku 1212 císař Svatéříše římské vydal listinu (Zlatá bula sicilská), kterou potvrzuje Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul - české země se tak staly královstvím Náhrobek Přemysla Otakara I. v chrámu sv. Víta v Praze Zlatá bula sicilská
13. stol. ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ Přemysl Otakar II. - sňatkem i bojem získal rozsáhlá území, jeho moc sahala od Krkonoš po Jaderské moře ( král železný a zlatý ) - zabit v bitvě na Moravském poli (1278) (v dnešním Rakousku, jižně od Břeclavi) - rakouský rod Habsburků tak získal alpské a rakouské země tento stav pak trval až do roku 1918
Přemysl Otakar II. zabit v bitvě na Moravském poli (1278) (v dnešním Rakousku, jižně od Břeclavi) Náhrobek Přemysla Otakara II. v chrámu sv. Víta v Praze
13. stol. ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ Václav II. - byl korunován polským a pak i uherským králem - vrchol přemyslovské moci
13. stol. ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ Václav II. - v Kutné Hoře se razily stříbrné pražské groše velmi uznávané platidlo
13. stol. ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ Václav III. - ztratil uherskou korunu a hrozila mu i ztráta koruny polské - při vojenském tažení do Polska byl r. 1306 v Olomouci zavražděn - tím vymřel rod Přemyslovců po meči (nezůstal žádný mužský potomek) olomoucký hrad kolem roku 1300 (předpokládaná podoba)
poč. 14. stol. - po smrti Václava III. začaly spory o uprázdněný český trůn Pohřební insignie krále Rudolfa Habsburského, zv. Kaše, Praha 1307.
gotická kultura a společnost v Čechách sv. Anežka Přemyslovna dcera krále Přemysla Otakara I., tj. sestra krále Václava I. - zakladatelka kláštera v Praze (Anežský klášter) sv. Zdislava z Lemberka působila v kraji pod Ještědem - starala se o nemocné a trpící, zakladatelka špitálu
gotická kultura a společnost v Čechách Dalimilova kronika poč. 14. stol. - nejstaršíčesky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví