Základy biochemie KBC / BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407

Podobné dokumenty
Základy biochemie KBC / BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Základy biochemie KBC/BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Exprese genetické informace

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Struktura a funkce nukleových kyselin

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY

6. Nukleové kyseliny

Nukleové kyseliny. Struktura DNA a RNA. Milada Roštejnská. Helena Klímová

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

Kontrola genové exprese

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

Klonování gen a genové inženýrství

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

ÚVOD. Úvod ke struktuře nukleových kyselin Struktura DNA Replikace DNA Opravy DNA

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Kde se NK vyskytují?

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Struktura sacharidů a nukleových kyselin

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Centrální dogma molekulární biologie

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN

Struktura biomakromolekul

6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Exprese genetické informace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.

Izolace, klonování a analýza DNA

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Funkce imunitního systému

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Struktura sacharidů a nukleových kyselin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

Metodologie molekulární fylogeneze a taxonomie hmyzu Bi7770

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Kyselina hyaluronová. Kyselina hyaluronová. Streptococcus equi subsp. produkovaná kyselina hyaluronová a. Autor prezentace: Mgr.

ÚLOHA C Klonování PCR produktu do plasmidu

Genetika zvířat - MENDELU

Schéma průběhu transkripce

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu


Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D materiály k

NaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Genetický polymorfismus

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

Doučování IV. Ročník CHEMIE

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Kultivační metody stanovení mikroorganismů

Příprava rekombinantních molekul pro diagnostické účely

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Tomáš Oberhuber. Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Transkript:

Základy biochemie KBC / BC ukleové kyseliny Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

snova Úvod ke struktuře nukleových kyselin. Složení bází DA Dvojšroubovice DA Semikonzervativní replikace DA Metody sekvencování nukleových kyselin Technologie rekombinantní DA - klonovací techniky. olymerázová řetězová rekace CR Aplikace technologie rekombinantní DA. Typy ribonukleových kyselin.

Základní pojmy struktury nukleových kyselin ukleotidy mohou být spojovány do řetězců jako ribonuklové kyseliny (RA) nebo deoxyribonukleové kyseliny (DA). ukleové kyseliny jsou řetězce nukleotidů spojených fosfátovým můstkem mezi polohami 3 a 5 sousedních ribosových jednotek. Fosfáty polynukleotidů jsou kyselé při fyziologickém p a nukleové kyseliny jsou polyanionty. Spojení mezi jednotlivými nukleotidy se nazývá fosfodiesterová vazba. Koncový nukleotidový zbytek, jehož C5 není dále vázán se nazývá 5 konec. Analogicky 3 konec. Sekvence nukleotidů v nukleové kyselině se píše zleva doprava od 5 konce ke 3 konci.

Chemická struktura nukleové kyseliny konec 2 - - C2 4ᄡ 6 1 2 3 A 7 5 4 9 8 1ᄡ 2ᄡ 4 3 2 - C2 4ᄡ 1 C3 U(T) 5 6 1ᄡ 2ᄡ 2 2-3 C2 4ᄡ 4 C 5 6 1 1ᄡ 2ᄡ 1 6 2-2 3 9 8 C2 4ᄡ 7 5 4 2ᄡ konec 1ᄡ G

Zjednodušené schéma struktury nukleové kyseliny paucg. ísmeno p před názven tetranukleotidu reprezentuje fosfát na 5 konci. Vertikální čáry reprezentují ribosy, připojené báze jsou označeny písmenem, diagonální čáry s písmenem p reprezentují fosfodiesterové vazby. Čteme zleva do prava. Deoxy ekvivalent se liší pouze absencí 2 - a záměnou U za T, např. dpatcg. A 2ᄡ U G 2ᄡ 2ᄡ 2ᄡ C

Řětezec DA a RA: B ze B ze B ze - - - DA B ze B ze B ze - - RA -

Skladba bází deoxyribonukleové kyseliny DA mají stejné počty adeninů a thyminů (A = T) a stejné počty guaninů a cytosinů (G = C). Tato shoda se nazývá Chargaffovo pravidlo. Experimentálně zjištěné poměry složení bází různých organismů. rganismus A:T G:C A:G Člověk 1, 00 1, 00 1, 56 šenice 1, 00 0, 97 1, 22 Kvasinka 1, 03 1, 02 1, 67 Escherichia coli 1, 09 0, 99 1, 05 Serratia marcescens* 0, 95 0, 86 0, 70 * Gram negativní baktérie, enterobaktérie, pathogen.

Základní charakteristika DA Charakteristickou vlastností přirozeně se vyskytující DA je její délka. Je poskládána z velkého množství nukleotidů nese genetickou informaci. Kvantifikace informací, které nese DA: Každá pozice jedné ze čtyř bází odpovídá dvěma bitům informace (22 = 4). otom řetězec 5 200 nukleotidů nese 2 x 5 200 = 10 400 bitů nebo 1 300 bytů (1 byte = 8 bitů). Genom E. coli je jedna DA složená ze dvou řetězců obsahujících 4, 6 milionů nukleotidů, odpovídající 9, 2 milionu bitů, nebo 1, 15 megabytů informace. DA vyšších organismů je mnohem delší. Lidský genom obsahuje přibližně 4, 6 milionu nukleotidů rozdělených do 24 různých DA molekul, 22 autosomních, x a y pohlavních chromosomů. Další podstatnou vlastností DA je replikace-tvorba dvou kopií nukleové kyseliny z jedné. To umožňuje párování bází.

Elektronová mikrofotografie části genomu E. coli.

Dvojitá šroubovice DA roblém specifického párováním bází byl vyřešen při studiu prostorové (třírozměrné) struktury DA. Maurice Wilkins a Rosalinda Franklin získali rentgenové difrakční snímky vláken DA. Z těchto snímků se vydedukovalo, že DA je dvojšroubovice. James Watson a Francis Crick z těchto a dalších dat sestavili model DA (1953, ature, London). A) Dva helikální polynukleotidové řetězce se otáčí kolem společné osy. Řetězce se vinou antiparalelně. B) Vazby sacharidu s fosfáty jsou na vnější straně šroubovice a purinové a pyrimidinové báze leží uvnitř šroubovice. C) Báze jsou kolmé na osu šroubovice. Sousední báze jsou od sebe vzdáleny 3, 4 Å. elikální struktura se opakuje každých 34 Å, což je 10 bází (= 34 Å na závit / 3, 4 Å na bázi). Rotace 36o na bázi (360o na celý závit). D) růměr helixu je 20 Å.

Watson-Crickům model dvojité helix DA

sový pohled na DA. áry bází leží jeden na druhém.

omocný diagram k určení pravotočivé a levotočivé DA Levoto iv ravoto iv

árování bází DA Watson a Crick objevili, že guanin může být párován s cytosinem a adenin s thyminem. ublikoval již v roce 1950 E. Chargaff, ale Watson s Crickem to nevěděli. Stabilita dvojité helix DA je dána: A) Vodíkovými vazbami. B) Báze jsou udržovány mezi sebou Van der Walsovými silami a hydrofobními interakcemi. Guanin Cytosin C3 Adenin Thymin

Velký a malý žlábek na DA a povrchu dvojité šroubovice jsou dva žlábky: velký a malý. Důvodem je, že glykosidové vazby párů bází nejsou úplně stejné. Malý žlábek obsahuje pár bází pyrimidin -2 a purin -3 a velký žlábek je na opačné straně páru. Velk l bek Mal l bek

Strany malého a velkého žlábku: Strana velk ho l bku A Glykosidov vazba Strana velk ho l bku C3 T Glykosidov vazba G Glykosidov vazba C Glykosidov vazba Strana mal ho l bku Strana mal ho l bku Adenin- Thymin Guanin- Cytosin

Různé strukturní formy DA. elix B Watson-Crickova. Typ helixu A B Z Tvar nejširší střední nej užší Stoupání na pár bazí 2.3 Å 3.4 Å 3.8 Å růměr helixu 25.5 Å 23.7 Å 18.4 Å Smysl otáčení pravotočivá pravotočivá levotočivá anti anti střídavě anti a syn 11 10.4 12 25.3 Å 35.4 Å 45.6 Å 19º 1º 9º Velký žlábek úzký a velmi hluboký široký a celkem hluboký plochý Malý žlábek velmi široký a mělký úzký a celkem hluboký velmi úzký a hluboký Glykosidová vazba očet párů bází na j eden závit helixu Výška j ednoho závitu helixu dklon páru bází od kolmice na osu helixu

Semikonzervativní replikace DA okus M. Meselsona a F. Stahla (1958): Baktérie s původní (rodičovskou) DA byly pěstovány na médiu obsahujícím těžký isotop dusíku 15 (154Cl). o plné inkorporaci těžkého dusíku do DA, byly přeneseny do média s běžným isotopem dusíku 14. Zkoumalo se jaká bude distribuce obou dusíků po replikaci metodou rovnovážné sedimentace v hustotním gradientu. DA po extrakci byla rozpuštěna v koncentrovaném roztoku chloridu cesného o hustotě 1, 7 g.cm-3 (gradient zhruba stejný jako hustota DA). Molekuly DA putovaly při centrifugaci v hustotním gradientu na místa, kde byl gradient roven jejich hustotě. DA byla extrahována z baktérií v různých časech po transferu z 15 do 14.

Rozlišení 14 od 15 hustotním gradientem. A) UV absorpce. B) Densitogram.

Diagram semikonzervativní replikace vodn rodi ovsk molekula DA rvn generace dce in ch molekul DA Druh generace dce in ch molekul DA

Mechanismus replikace DA V roce 1958 Arthur Kornberg a jeho kolegové izolovali první enzym replikce nazvaný DA plymerasa, který katalyzuje tvorbu fosfodiesterové vazby mezi deoxynukleotidy. Celý replikační proces využívá dvacet proteinů. utný je DA templát a primer s volnou 3 skupinou. rimer je počáteční segment polymeru, který je prodlužován. Templát je sekvence DA nebo RA na které probíhá syntéza komplementární sekvence. ový řetězec DA se tvoří přímo na již existujícím DA templátě. datt G C C G T C dgtt C G G C i Aa Aa T C C G G C i Aa Aa T G C Aa

Tok informace z RA na DA u retrovirů (IV-1) Reverzn transkriptasa Vir ln RA Reverzn transkriptasa ybridn RA- DA dvoj レroubovice Reverzn transkriptasa DA p epsan z vir ln RA Dvoj レroubovice vir ln DA

Metody sekvencování nukleových kyselin Strategie sekvencování: Štěpení polymerů na specifické fragmenty, které mohou být celé sekvencovány. Určení pořadí nukleotidů každého fragmentu. Sestavení překrývajících se fragmentů tak, aby došlo k rekonstrukci původního polymeru. Enzymy: Restrikční enzymy (endonukleasy a exonukleasy) Restrikční endonukleasy typu II rozpoznávají a štěpí palindromovou sekvenci DA. alindrom je slovo nebo fráze, které se čtou stejně zleva i zprava. apř. refer nebo Madam, I am Adam. V palindromovém DA segmentu je sekvence nukleotidů stejná v obou řetězcích a segment má tzv. dvoučetnou symetrii. Fragmenty, které takto vznikají mohou mít lepivé nebo nelepivé konce. Restrikční enzymy se označují podle baktérií původu. apř. EcoRI je produková E. coli kmen RI13.

Restrikční místa. a) Generuje fragmenty s lepivými konci. b) Generuje fragmenty s nelepivými konci. a) Eco RI b) Eco RV M sto t pen M sto t pen - G - A - A - T - T - C - - G - A - T - A - T - C - - C - T - T - A - A - G - - C - T - A - T - A - G - M sto t pen M sto t pen sa symetrie

Dělení fragmentů nukleových kyselin elektroforézou. Gélová elektroforéza na polyakrylamidovém gélu, AGE. Výsledkem je restrikční mapa. J amky pro Vzorek nanesen vzorku ufr - Katoda Gel Sm r elektrofor zy Stojan ufr Anoda

Metoda sekvencování DA dle F. Sangera metoda ukončení řetězce nebo dideoxymetoda Enzym DA polymerasa I z E. coli (enzym podílející se na replikaci bakteriální DA). Jednovláknová DA jako templát a čtyři deoxynukleosidtrifosfáty (dt), dat, dct, dgt a dtt. Krátky polynukleotid primer, který je komplementární 3 koncem templátu DA a stává se 5 koncem nového řetězce. Syntéza DA je zakončována specifickými nukleotidy. Reakční směs také obsahuje označenou sloučeninu, buď jeden z dts nebo primer. značení může být radioaktivním isotopem (např. 32) nebo fluorescenčně. Klíčovou komponentou je malé množství 2, 3 dideoxynukleosidtrifosfátu (ddt), který nemá 3 -. Když je tato komponenta vřazena do syntetizovaného polynukleotidu, řetězec je ukončen.

2, 3 - Dideoxynukleosidtrifosfát - - - - B ZE C2 2,3 - Dideoxynukleosidtrifosf t

Reakce katalyzovaná DA polymerasou I TEML T TEML T G Aa G T C T Aa C G DA polymerasa I AaAa T C T G Aa G T C T Aa C C G AaAa T T i... RI MER dct dgt RI MER dgt...

Metoda sekvencování DA - terminace řetězce TEML T: RI MER: dat ddat dct dgt dtt GGCCA GGCCATCGTTGA CCGGTAGCAACT GG dat dct ddct dgt dtt GGC GGCC GGCCATC A C dat dct dgt ddgt dtt GGCCATCG GGCCATCGTTG G dat dct dgt dtt ddtt GGCCAT GGCCATCGT GGCCATCGTT T A G T T G C T A C C Sekvence komplement rn k templ tu DA

Automatické sekvencování DA. a primer v každé ze čtyř reakčních směsí jsou připojena fluorescenční barviva. Každá ze čtyř barevných křivek reprezentuje elektroforézou oddělený fragment s jedním dideoxynukleotidem. Barevné fragmenty: Zelená = ddat, červená = ddtt, černá = ddgt a modrá = ddct.

Technologie rekombinantní DA - klonovací techniky Klonování je produkce násobku identických organismů odvozených od jednoho předka. Klon je soubor buněk obsahujících vektor nesoucí žádanou DA. Metoda dovoluje připravit větší množství DA, které nelze získat např. izolací z bakteriální kultury. Genové inženýrství. Způsoby amplifikace segmentu DA: A) Specifický fragment DA vytvořený restrikčním enzymem, technikou CR (polymerázové řetězové reakce) nebo chemickou syntézou. B) Fragment je vnesen do jiné DA molekuly označené jako vektor, obsahující nezbytnou sekvenci k přímé replikaci DA. C) Vektor nesoucí vloženou DA je inkorporován do buněk, kde je replikován. D) Buňky obsahující požadovanou DA jsou odděleny. Klonovací vektory. ejčastěji plasmidy, kruhové DA molekuly od 1 po 200 kb z bakterií nebo kvasinek. (kb = 1 000 párů bází dvojšroubovice nebo 1 000 bází jednovláknové DA).

Technologie rekombinantní DA - klonovací techniky Laboratorní plasmidy jsou relativně malé kruhové DA, snadno se replikující, nesoucí geny specifické rezistence k jednomu nebo více antibiotikům a obsahující jedno nebo více míst pro restrikční endonukleasu, kam může být zavedena cizí DA. apř. E. coli plasmid označený puc18 (2, 69 kb) reprezentuje klonovací vektor (puc znamená plasmid Universal Cloning). oužívá se ke klonování DA do velikosti 10kb. bsahuje 13 restrikčních míst, tři geny rezistence k ampicilinu, lacz kódující enzym β -galaktosidasu. Bakteriofág λ je vektor klonující DA do 16 kb. Rekombinantní DA neboli chiméra ( podle řecké mytologie obluda se lví hlavou, kozím tělem a hadím ocasem) složená DA. Ligace (vazba). DA segment, který má být klonován má obvykle lepivé konce. DA ligasa je enzym katalyzující spojení segmentu DA s klonovacím vektorem. Transformace exprese chimerického plasmidu do hostitelské bakterie.

Konstrukce rekombinantní DA molekuly Ciz DA Klonovac vektor Restrik n endonukleasa Za len n c z ho fragmentu DA do klonovac ho vektoru Chimern DA

Transformace a selekce transformovaných buněk Selekce oddělení pouze těch hostitelských organismů, které byly transformovány a obsahují správně konstruovaný vektor. V případě plasmidového vektoru lze provést výběr za použití antibiotik a nebo chromogenních látek. apř. lacz gen v puc18 plasmidu kóduje enzym β -galaktosidasu, který štěpí bezbarvou látku X-gal na modrý produkt. E.coli transformované nemodifikovaným puc18 plasmidem tvoří modré kolonie. V případě, že plasmid obsahuje cizí DA inkorporovanou do jeho polylinker regionu, jsou kolonie bezbarvé, protože kódující sekvence lacz byla přerušena netvoří se funkční β galaktosidasa. Bakterie do kterých nebyl vnesen plasmid jsou také bezbarvé. Tyto bakterie mohou být odděleny přidáním antibiotika ampicilinu do růstového média (plasmid obshuje gen rezistence k ampicilinu). Závěr: Úspěšně transformované buňky tvoří bezbarvé kolonie za přítomnosti ampicilinu. Geny jako ampr jsou nazývány selekční

X-gal jako chromogen pro β -galaktosidasu Cl C2 Br 5- Brom- 4- chlor- 3- indolyl- - D- galaktosid (X- gal) (bezbarv ) 2 - Galaktosidasa Cl C2 Br - D- Galaktosa 5- Brom- 4- chlor- 3- hydroxyindol (modr )

olymerázová řetězová reakce (polymerase chain reaction-cr) Amplifikace (znásobení) DA. Segmenty DA po 6 kb mohou být zmnoženy metodou vyvinutou v roce 1985 K. Mullisem. rincip: DA vzorek je rozdělen na jednotlivá vlákna a inkubován s DA polymerasou, v reakční směsi jsou všechny čtyři dt, dva oligonukleotidové primery jejichž sekvence je komplementární se segmentem DA, který chceme zmnožit. rimery směrují DA polymerasu syntetizovat komplementární vlákna k původní DA. oužívá se tepelně stabilní Tag polymerasa izolovaná z Thermus aquaticus, která je stabilní do 75oC. roces probíhá cyklicky. o dvaceti cyklech se zvýší množství požadované sekvence DA asi milionkrát ( 220). Metoda umožňuje amplifikovat DA z 105 buněk a může být použita bez předchozí purifikace DA. oužívá se i klinicky k diagnostice onemocnění a k identifikaci lidí ze vzorků vlasů, spermií apod. (forensní chemie).

rvní cyklus CR: vodn dvoj roubovice DA dd len vl ken DA z h t ma ochlazen m a p ipojen primer dat, dtt, dgt, dct rodlu ov n nov ho vl kna DA R zn dlouh nov vl kna DA

Druhý cyklus CR (1.část): dd len vl ken DA z h t m a ochlazen m a p ipojen v t ho mno stv primer R zn dlouh nov vl kna DA

Druhý cyklus CR (2.část): dat, dtt, dgt, dct rodlu ov n nov ho vl kna DA Shodn dlouh vl kna DA atd.

Druhý cyklus CR (kompletní) dd len vl ken DA z h t m a ochlazen m a p ipojen v t ho mno stv primer rodlu ov n nov ho vl kna DA dat, dtt, dgt, dct Shodn dlouh vl kna DA atd.

Aplikace technologie rekombinantní DA rodukce proteinů. Bakteriální proteiny se připravují poměrně snadno. rodukce proteinů může dosáhnout až 30% hostitelských proteinů. Takovéto geneticky upravené organismy nazýváme nadprodukční. Bakteriální produkce eukaryotních proteinů je možná jen tehdy, kdy když rekombinantní DA nesoucí sekvenci kódující požadovaný protein také obsahuje bakteriální transkripční a translační kontrolní sekvenci. Mnohé eukaryotní geny jsou velké a obsahují části zvané introny, které jsou obyvkle před translací odstřiženy. Baktérie takový systém nemají. Mnoho proteinů je také posttranslačně modifikováno, aby byly funkční. bchází se použitím eukaryotních hostitelů jako jsou kvasinky nebo živočišné buňky. Bodová mutageneze (site directed mutagenesis). Bodová mutageneze byla vyvinuta M. Smithem. o izolaci genu je možné modifikovat nukleotidovou sekvenci a změnit tak aminokyselinovou sekvenci v kódovaném proteinu.

Transgenní organismy Transgenní organismy. Multibuněčný organismus je exprimován genem z jiného organismu je transgenní. Transplantovaný cizí gen se nazývá transgen. ejúspěšnějším transgenním organismem je kukuřice, která byla geneticky modifikována pro produkci proteinu, který je toxický pro požerový hmyz. Toxin je syntetizován půdním mikrobem Bacillus thuringiensis. Gen toxinu byl klonován do kukuřice Bt kukuřice. Do rýže byly naklonovány geny pro syntézu β -karotenu a gen pro protein ukládající Fe, ferritin. Tzv. zlatá rýže. Genová terapie je transfer nového genetického materiálu do buněk jednotlivců za účelem terapie. Jediným dosud známým výsledkem genové terapie je posílení nebo prakticky dodání části nutné pro funkci dětského imunitního systému. Do buněk kostní dřeně nemocných se vnese gen pro normální γ c cytokinový receptor. nemocnění zvané SCID-X1 (severe combined immunodeficiency disease). Cytokiny jsou malé peptidy produkované řadou různých buněk. Jsou to jakési signalizační molekuly působící hlavně v imunitním systému, kde ovlivňují růst, diferenciaci a chování buněk.

Ribonukleové kyseliny - RA Tři typy ribonukleových kyselin: Informační (mra), přenosová (tra) a ribosomální (rra). Informační mra je templát pro syntézu proteinů nebo translaci. Molekuly mra jsou produkovány z každého genu nebo skupiny genů. mra je heterogenní třída molekul. řenosová tra přenáší aktivované aminokyseliny na ribosomy k syntéze proteinů. Máme 20 proteinogenních aminokyselina tedy minimálně dvacet tra. tra sestává z asi 75 nukleotidů (hmotnost asi 25 kd) nejmenší RA. Ribosomální rra je hlavní součástí ribosomů, hraje obě role při syntéze proteinů, katalytickou a strukturální. apř. v E. coli jsou tři typy rra označené 23S, 16S a 5S podle sedimentačního koeficientu. V každém ribosomu jsou všechny tři rra.

Všechny buněčné RA jsou syntetizovány RA polymerasou Syntéza RA z DA templátu se nazývá transkripce a je katalyzována enzymem RA polymerasa. ro funkci RA polymerasy jsou nutné: Templát, preferuje dojšroubovici DA. Jednovláknová slouží také jako templát. Templátem není RA ani hybrid RA-DA. Aktivované prekurzory, všechny čtyři ribonukleotidtrifosfáty - AT, GT, UT a CT. Bivalentní kovové ionty Mg2 nebo Mn2. Směr syntézy je 5 3. Syntéza je poháněna hydrolýzou i. RA polymerasa nepotřebuje primer. RA polymerasa nemá nukleasovou aktivitu jakou má DA polymerasa a proto nemůže vyštípnout chybně vřazený nukleotid.

Transkripce, tvorba mra - RA polymerasová reakce RIMER - 2- - B ze B ze B ze B ze T E M L ᄡ T V ᄡ V L ᄡ K D A RIMER 2 i B ze B ze 2 i T E M L ᄡ T V ᄡ B ze B ze V L ᄡ K D A