M E T O D I K A ZNAČENÍ CYKLOTRAS V ČESKÉ REPUBLICE

K L U B Č E S K Ý C H T U R I S T Ů M E T O D I K A ZNAČENÍ CYKLOTRAS V ČESKÉ REPUBLICE Učební texty pro značkaře 2001

Tyto učební texty jsou určeny členům KČT pracujícím ve značkařských složkách. Ve smyslu jednotného řízení značení turistických tras spravovaných KČT jsou závaznou směrnicí pro tuto činnost. Měly by také sloužit ostatním zřizovatelům značených cyklotras i zpracovatelům projektů jejich značení jako přehledný materiál mapující v současné době platné zákony, vyhlášky a technické podmínky týkající se způsobu značení cyklotras u nás. Snahou KČT bylo vytvořit oficiálně platný stručný a přehledný materiál zabývající se metodikou značení cyklotras v ČR ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu (CDV) v Brně, které má tuto problematiku ve své náplni práce. V současné době totiž platí od 1.1.2001 nový Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhláška MDS ČR č. 30/2001 Sb. Přitom všechny technické podmínky (TP 65, TP 100, TP 108) i další normy vznikly před přijetím tohoto zákona i vyhlášky a pochopitelně na ně nenavazují. Jejich novelizovaná vydání mají být zpracována až v průběhu dalších pěti let. Přitom právě v současné době vzniká ohromné množství nových značených cyklotras a dle názoru KČT je nutné sjednotit způsob jejich značení. Přes opakované snahy KČT však neprojevilo CDV v Brně zájem na vzniku takovéhoto materiálu. Podle vyjádření odpovědného pracovníka CDV za tuto problematiku je prý všechno jasně dáno v současně platných technických podmínkách a normách a tento materiál není potřeba. Odezva uživatelů cyklotras i osobní zjištění značkařů KČT vypovídají však o různé kvalitě i způsobu značení cyklotras v jednotlivých regionech. Proto jsme se rozhodli vytvořit tento materiál samostatně i s tím vědomím, že (přes naši snahu) nemusí být úplný a zcela přesný. Chceme ho také průběžně doplňovat a upřesňovat v návaznosti na aktualizovaná vydání zde uvedených technických podmínek a dalších oficiálních materiálů, které se budou dotýkat problematiky značení cyklotras. Všem, kteří se na vzniku této metodiky podíleli, tímto velmi děkuji a uvítám i další připomínky a upřesnění následujícího textu. Září 2001 Mgr. Karel Markvart předseda Rady značení KČT

OBSAH: 1. Úvod 2. Zákony, vyhlášky, technické podmínky 2.1. Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích 2.2. Vyhláška MDS ČR č. 30/2001 Sb. 2.3. Technické podmínky č. 65 2.4. Technické podmínky č. 100 2.5. Technické podmínky č. 108 3. Pravidla volby a umísťování jednotlivých druhů dopravních značek pro cyklisty 3.1. Směrová tabule pro cyklisty (IS 19) 3.2. Návěst před křižovatkou pro cyklisty (IS 20) 3.3. Směrová tabulka pro cyklisty (IS 21) 3.4. Konec značené cyklotrasy 3.5. Odlišnosti značení cyklotras na účelových komunikacích 3.6. Zásady textové náplně směrových tabulí pro cyklisty 4. Odbočky ze značené cyklotrasy 5. Postup při zřizování nové značené cyklotrasy nebo sítě značených cyklotras 5.1. Návrh vedení cyklotras 5.2. Seznámení všech zainteresovaných s návrhem 5.3. Průzkum trasy a zpracování projektu značení 5.4. Připomínkové řízení, zpracování konečného projektu a jeho schválení 5.5. Výroba a osazení značek 5.6. Údržba značení 6. Metodika zpracování projektu značení cyklotrasy 7. Metodika údržby značených cyklotras a jejich evidence 8. Přílohy: 8.1. Vyobrazení informativních značek IS 19, IS 20 a IS 21 ve vyhlášce č. 30/2001 Sb. 8.2. Vyobrazení společného umístění značek IS 3 a IS 4 se značkami IS 19 a IS 21 8.3 Vzorový projekt značení cyklotrasy 8.4 Evidenční list značené cyklotrasy 8.5 Soupis textů směrových tabulí IS 19 a návěstí před křižovatkou IS 20 cyklotrasy 8.6 Soupis chybějících prvků značení cyklotrasy

1. ÚVOD Turistickým značením se rozumí celý komplex značení pro různé druhy přesunů. Tento materiál se zabývá pouze metodikou značení cyklotras svislými dopravními značkami dle 63 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Nezabývá se budováním cyklistických stezek, vodorovným značením pozemních komunikací pro cyklisty, pásovým značením cykloturistických tras ani značením speciálních tras pro horská a trekingová kola. Značenou cyklotrasou se rozumí dopravní cesta vedená po pozemní komunikaci (silnici, místní komunikaci např. stezce pro cyklisty - nebo účelové komunikaci, apod.), která je z hlediska bezpečnosti vhodná pro provoz cyklistů a je označena cykloznačkami. Průběh cyklotras je přitom nutno volit tak, aby byly sjízdné za každého počasí (s výjimkou námrazy a sněhové pokrývky) také na cestovním kole i pro rodiny s dětmi. Při navrhování cyklotras je třeba se vyhýbat jejich souběhům se značenými pěšími trasami; tento souběh je přípustný jen v nejnutnějších případech a pouze na širších účelových komunikacích, kde je nebezpečí střetu mezi pěšími a cykloturisty menší. Při plánování cyklotras po silnicích se vyhýbáme zatíženým úsekům a volíme pokud možno silnice s minimálním provozem. Značení cyklotras musí být provedeno tak, aby každého uživatele cyklistu vedlo spolehlivě a bezpečně a ten nebyl nucen směr další cesty hledat. Protože je umožněno každému jednotlivci využívat značené cyklotrasy na území celého státu, je nezbytné, aby každý zřizovatel značených cyklotras dodržoval jednotné zásady jejich značení. Klub českých turistů (dále KČT), jako garant jednotného značení cyklotras v České republice, nesmí připouštět odchylné způsoby značení cyklotras. 2. ZÁKONY, VYHLÁŠKY, TECHNICKÉ PODMÍNKY 2.1. Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích Zákon č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ze dne 14. září 2000 byl publikován ve sbírce zákonů, částce 98 z r. 2000 a nabyl platnosti k 1.1.2001. Pro účely této metodiky je podstatný: 1) 63 odst. (1) písm. e), který říká, že svislými dopravními značkami jsou informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních komunikacích nutné informace, slouží jeho orientaci nebo mu ukládají povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, 2) 63 odst. (2): Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti dělení informativních značek, 3) 78 odst. (1) a (2), které říkají, že Dopravní značky ( ) musí tvořit ucelený systém a ( ) smějí se užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. 2.2. Vyhláška MDS ČR č. 30/2001 Sb.

Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 30/2001 Sb. ze dne 10. ledna 2001, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích byla publikována ve sbírce zákonů, částce 11 z r. 2001 a platí od 1.1.2001. Pro účely této metodiky je podstatný: 1) 4 odst. (1) písm. a): Svislé dopravní značky jsou stálé dopravní značky, které jsou umístěny na sloupcích nebo konstrukcích pevně zabudovaných do terénu. 2) 5 odst. (1) a (2): Svislé dopravní značky se umísťují tak, aby byly pro účastníky provozu na pozemních komunikacích, pro které jsou určeny, včas a z dostatečné vzdálenosti viditelné a podle svého významu se obvykle umísťují při pravém okraji vozovky nebo nad vozovkou. 3) 13 odst. (1), písm. aa), který říká, že informativními značkami směrovými jsou: Směrová tabule pro cyklisty (s jedním cílem) ( č. IS 19a a č. IS 19c), Směrová tabule pro cyklisty (s dvěma cíli) (č. IS 19b a č. IS 19d), Návěst před křižovatkou pro cyklisty (č. IS 20) a Směrová tabulka pro cyklisty (č. IS 21a až IS 21c), které informují o směru a případně i o vzdálenosti v kilometrech k vyznačeným cílům a o číslu cyklistické trasy. Vyobrazení informativních značek směrových je uvedeno v příloze č. 3 této vyhlášky bodu 5 podbodu b). 4) 34 Přechodná ustanovení, který říká, že Označení dopravními značkami a dopravními zařízeními podle dosavadních právních předpisů platí do doby jejich nahrazení dopravními značkami ( ) podle této vyhlášky, nejdéle do 31. prosince 2006. Vyobrazení informativních značek IS 19, IS 20 a IS 21 v této vyhlášce je uvedeno v příloze 8.1. tohoto metodického materiálu. 2.3. Technické podmínky č. 65 Technické podmínky č. 65 (TP 65) Zásady umísťování dopravních značek a dopravních zařízení, schválené Ministerstvem vnitra pod č.j. OSS-2253/95 ze dne 28.11.1995 a Ministerstvem dopravy a spojů pod č.j. 22220/95-230 ze dne 28.11.1995 stanovují základní způsob umístění jednotlivých druhů dopravních značek a dopravních zařízení, boční, výškové a směrové umístění, jejich vzdálenosti, uspořádání a kombinace. Přesto, že byly vydány ještě před účinností zákona č. 361/2000 Sb. a vyhlášky č. 30/2001 Sb., je nutno se jimi řídit (až do jejich případné novelizace) i při umísťování informativních značek pro cyklisty. Pro účely metodiky značení cyklotras, tedy pro umístění značek IS 19, IS 20 a IS 21 je nutno dodržovat tyto zásady TP 65: - svislé dopravní značky se umísťují při pravém okraji silnice a přibližně kolmo ve směru jízdy vozidel, - nosné konstrukce značek nesmějí zasahovat do vymezené části dopravního prostoru stanovené volnou šířkou a volnou výškou silnice (včetně části vymezené pro cyklisty) podle ČSN 73 6101, ČSN 73 6110 a ČSN 73 6201, - spodní okraj nejníže umístěných dopravních značek (včetně dodatkových tabulek) je v obci nejméně 2,0 m nad úrovní vozovky a při umístění na chodníku nejméně 2,0 m nad úrovní chodníku, mimo obec ve výši nejméně 1,2 m nad úrovní vozovky a na mostě a na cyklistické stezce ve výši nejméně 2,5 m nad úrovní vozovky, - na jednom sloupku není dovoleno kombinovat značky různého provedení (reflexní, nereflexní) Tyto technické podmínky samozřejmě neřeší kombinaci značek různých druhů na jednom sloupku, uvedených ve vyhlášce č. 30/2001 Sb.. Přesto z nich lze odvodit, že směrové značky pro cyklisty nelze kombinovat s výstražnými značkami (A 1 až A 32), značkami

upravujícími přednost (P 1 až P 8), zákazovými značkami (B 1 až B 34) a příkazovými značkami (C 1 až C 13). S ostatními druhy značek, tj. se všemi informativními značkami provozními, směrovými a jinými je kombinovat lze. Dále lze dopravní značky pro cyklisty osazovat na lampy veřejného osvětlení, sloupy elektrického a jiného vedení a jiné vhodné objekty, pokud s takovým osazením souhlasí jejich majitel nebo správce. KČT bude do novelizovaného vydání TP 65 prosazovat také možnost umísťovat směrové tabulky pro cyklisty (IS 21) společně s dalšími dopravními značkami, např. B3 až B7, B9 až B11, C1 až C5, C8 až C14. 2.4. Technické podmínky č. 100 Technické podmínky č. 100 (TP 100) Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích, schválené Ministerstvem vnitra pod č.j. SC-108/99 ze dne 19.4. 1999 a Ministerstvem dopravy a spojů pod č.j. 22300/99-150 ze dne 16.6.1999 upravují podrobnosti o užití, provedení a umísťování svislých dopravních značek uvádějících vybrané cíle a směry k jejich dosažení a označující obslužná dopravní zařízení. Přesto, že byly vydány ještě před účinností zákona č. 361/2000 Sb. a vyhlášky č. 30/2001 Sb., je nutno se jimi řídit (až do jejich případné novelizace) i při umísťování informativních značek pro cyklisty. Pro účely metodiky značení cyklotras, tedy pro umístění a obsahovou náplň značek IS 19, IS 20 a IS 21 je nutno dodržovat tyto zásady TP 100: - informativní dopravní značení (dále jen IDZ) musí poskytovat účastníku silničního provozu přesné a jednoznačné informace o cílech a směrech k nim, - informace na dopravních značkách musí být přehledné a čitelné z dostatečné vzdálenosti; tomu je nutno přizpůsobit volbu druhu a počtu informací a jejich umístění ve vztahu k vedení silničního prostoru, - IDZ je součástí celého systému dopravního značení, nemá tedy odvádět pozornost od jiných významných dopravních značek a zakrývat je, - na jedné dopravní značce, resp. na kombinaci značek užitých společně, se nedoporučuje užít více než 10 informačních údajů, - název cíle se uvádí v jednom řádku textu a přednostně v nezkrácené podobě, v případě nutnosti se zkracuje doplňující slovo názvu obce, - vzdálenost k určenému cíli se stanoví ke středu obce a zaokrouhluje se na celé kilometry. Tyto technické podmínky určují také vzdálenosti IDZ od jiných značek (min. 30 m v obci a min. 50 m mimo obec, výjimečně také 30 m) a jejich umístění před křižovatkou (u směrových tabulí 30 100 m, výjimečně 10 m v obci a 30 150 m mimo obec a návěstí před křižovatkou 50 100 m v obci a 250 500 m mimo obec). Vzhledem k průměrné rychlosti cyklisty a provedení dopravních značek pro cyklisty je dodržení takovéto vzdálenosti naprosto nevyhovující a na úkor přesnosti a jasnosti poskytovaných informací. Z těchto důvodů KČT bude do novelizovaného vydání TP 100 prosazovat umísťování směrových tabulí a návěstí před křižovatkou pro cyklisty (IS 19 a IS 20) ve vzdálenosti 10 30 m od hranice křižovatky v obci i mimo obec a jejich umísťování od jiných značek ve vzdálenosti min. 10 m. 2.5. Technické podmínky č. 108 Technické podmínky č. 108 (TP 108) Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách, schválené Ministerstvem dopravy a spojů pod č.j. 22302/99-150 ze dne 16.6.1999

vycházejí ještě z původního způsobu značení cyklotras dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Do doby jejich nového vydání, které již bude navazovat na zákon č. 361/2000 Sb. a vyhlášku č. 30/2001 Sb. lze TP 108 používat jen jako základní orientační materiál, který např. zobrazuje společné umístění informativních značek IS 19 a IS 21 na sloupku s informativními směrovými značkami IS 3 a IS 4 (viz příloha 8.2. tohoto metodického materiálu). Neplatí však zde uvedená nutnost žádat MV ČR o výjimku k tomuto společnému umístění, neboť takováto rozhodnutí již dle zákona č. 361/2000 Sb. tomuto ministerstvu nepřísluší. Informativní značky pro cyklisty jsou návěstí v zájmu veřejné bezpečnosti podle 71 odst. 5. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a proto se povolení terénních úprav a prací od stavebního úřadu nevyžaduje. 3. PRAVIDLA VOLBY, UMÍSŤOVÁNÍ A OBSAHOVÉ NÁPLNĚ JEDNOTLI- VÝCH DRUHŮ DOPRAVNÍCH ZNAČEK PRO CYKLISTY 3.1. Směrová tabule pro cyklisty (IS 19) Směrová tabule pro cyklisty (IS 19) je dopravní značkou o rozměrech 200 x 700 mm, která informuje o cíli (cílech), směru, vzdálenosti k vyznačenému cíli (vyznačeným cílům), uváděné v kilometrech a evidenčním číslu trasy. Symbol jízdního kola a nad ním umístěné evidenční číslo cyklotrasy jsou uvedeny ve společném rámečku. Tento rámeček je na směrové tabuli umístěn následovně: - na levé straně směrové tabule pro směry přímo a vpravo, - na pravé straně směrové tabule pro směr vlevo. Zásady tvorby textů směrových tabulí pro cyklisty (IS 19) jsou podrobně uvedeny v bodě 3.6. tohoto metodického materiálu. Směrové tabule pro cyklisty se používají: a) na počátečním (cílovém) místě dané trasy, b) ve významných místech v průběhu trasy, např. v centrech měst a větších obcí, na vlakových nádražích a významnějších vlakových zastávkách a v dalších turisticky významných místech, kde se předpokládá, že cyklista bude na trasu nastupovat, c) na každém křížení s jinou cyklotrasou, pokud zde nejsou nahrazeny společnou návěstí před křižovatkou pro cyklisty (IS 20), d) při odbočení cyklotrasy z hlavní silnice na méně zřetelnou vedlejší silnici nebo na účelovou komunikaci. Směrových tabulí pro cyklisty dále používáme i pro vyznačení odbočky z cyklotrasy v blízkým významným cílům, např. k jiné blízké cyklotrase, do center měst, k vlakovým nádražím, kulturním, historickým a jiným zajímavostem. V takovém případě neuvádíme v rámečku směrové tabule žádné číslo, jen symbol kola (podrobněji viz bod 4.). 3.2. Návěst před křižovatkou pro cyklisty (IS 20) Návěst před křižovatkou pro cyklisty (IS 20) je dopravní značkou o rozměrech 600 x 400 mm, která informuje o směru k vyznačeným cílům. V horní části značky je zobrazen symbol jízdního kola a pod ním je schématicky vyjádřen tvar křižovatky. Šipkami je také

zobrazen směr další jízdy dané trasy (daných tras). Ve směru udaném šipkou je uvedeno i číslo trasy a vpravo nebo pod ní mohou být uvedeny názvy dalších cílů každé trasy. Návěsti před křižovatkou pro cyklisty se používají: a) před složitějšími křižovatkami ve městech a obcích i mimo obec, aby byl jasný další průběh trasy, b) na křížení s dalšími cyklotrasami mimo obec, kde není účelné osazovat několik směrových tabulí pro cyklisty (IS 19), c) na jiných křížení a významných místech, které z prostorových důvodů nelze osadit všemi potřebnými směrovými tabulemi pro cyklisty (IS 19); v takovém případě je však vhodné v každém směru pokračování tras osadit za takovou křižovatku příslušnou směrovou tabuli. 3.3. Směrová tabulka pro cyklisty (IS 21) Směrová tabulka pro cyklisty (IS 21) je dopravní značkou o rozměrech 200 x 300 mm, která informuje o čísle a dalším směru cyklotrasy. Zobrazuje pouze symbol jízdního kola a nad ním umístěné číslo trasy, případně plnou černou šipku vpravo nebo vlevo, přičemž číslo cyklotrasy je vždy umístěno ve směru šipky (tedy cyklista jede za číslem ). Směrová tabulka se užívá k upřesnění nebo potvrzení vedení trasy ve všech případech, kdy není účelné užití ostatních dopravních značek pro cyklisty. Je tedy nutné ji použít: a) na všech křižovatkách značené cyklotrasy se silnicemi označenými dopravním značením, b) na všech křižovatkách značené cyklotrasy s pozemními komunikacemi lepší nebo stejné kvality, c) jako potvrzení směru jízdy za křižovatkou označenou značkou IS 20 dle bodu 3.2.a), d) jako potvrzení směru jízdy na cyklotrase tak, aby vzdálenost dopravních značek pro cyklisty v každém směru jízdy nepřesáhla 4 km. 3.4. Konec značené cyklotrasy Tato informativní značka pro cyklisty je tvořena značkou IS 21a doplněnou šikmým červeným pruhem o šířce 40 mm, vedeným z pravého horního rohu do levého dolního rohu značky. Umísťuje se samostatně nebo společně s ostatními značkami navazujících cyklotras 10 30 m před koncovým místem cyklotrasy. Tato značka není uvedena ve Vyhlášce č. 30/2001 Sb., ale KČT bude usilovat o to, aby byla uvedena v příštím aktualizovaném vydání TP 108. 3.5. Odlišnosti značení cyklotras na účelových komunikacích Na účelových komunikacích s vyloučením automobilového provozu je možné po dohodě s vlastníkem nebo správcem této komunikace vyznačit cyklotrasy s využitím některých pravidel, která na pozemních komunikacích s automobilovým provozem nejsou možná. Jedná se konkrétně o tyto možnosti: a) instalace dopravních značek pro cyklisty na společný sloupek pro oba směry, který je osazen na vhodném místě přímo v křižovatce nebo po jedné straně trasy, b) nahrazení kovových nosičů značek dřevěnými sloupky na ocelové patce nebo plastovými sloupky (vždy o čtvercovém průřezu 80 x 80 mm); v takovém případě však

musí být značka objednána ve zvláštní úpravě se dvěma úhlovými nástavci pro použití vrutů, c) použití zjednodušených (a tedy levnějších) výlisků značek, které nemusí mít dvojitý ohyb i v rozích, d) použití nereflexní folie značek, pokud je to finančně výhodnější, e) použití zmenšených značek IS 19 a IS 20 na 75 % obvyklých rozměrů, f) ve výjimečných případech (při průběhu cyklotrasy územím NP, CHKO apod.) použití zmenšených značek IS 21 na 75 % obvyklých rozměrů; praxe však ukázala, že toto zmenšení je již na úkor viditelnosti a rozlišitelnosti a u uživatelů se tyto případy nesetkaly s dobrou odezvou. 3.6. Zásady textové náplně směrových tabulí pro cyklisty Pro potřeby tvorby textů směrových tabulí pro cyklisty (IS 19) rozdělujeme všechna turistická informační místa (dále TIM), na nichž je umístěna jakákoliv informační dopravní značka pro cyklisty (IS 19, IS 20 nebo IS 21) do těchto čtyř skupin: a) pomocná - jsou vyznačena pouze směrovými tabulkami pro cyklisty IS 21 dle bodu 3.3. b) doplňková jsou vyznačena také návěstími před křižovatkou pro cyklisty IS 20 dle bodu 3.2. odst. a) nebo směrovými tabulemi pro cyklisty IS 19 dle bodu 3.1. odst.d). c) významná jsou vyznačena také směrovými tabulemi pro cyklisty IS 19 dle bodu 3.1. odst. a) až c) nebo návěstími před křižovatkou pro cyklisty IS 20 dle bodu 3.2. odst. b) a c). d) cílová jsou to taková významná místa cyklotrasy, ve kterých cyklotrasa buď začíná či končí nebo ve kterých (u cyklotras delších než 30 km) se přerušuje textace cyklotrasy (např. na cyklotrase č. 5 v Brně nebudeme uvádět text Hať 264 km, ale uvedeme nejbližší cílové místo Blansko 26 km). Cílovými místy mohou být i místa ležící až za koncovým místem cyklotrasy a to tehdy, pokud koncovým místem cyklotrasy je významné místo ve smyslu bodu 3.2. odst.b), ležící těsně (do 5 km) před významným východištěm tras, kam cyklistu dovede cyklotrasa jiného čísla.. Při tvorbě textové náplně směrových tabulí pro cyklisty ve významných a cílových místech je projektant povinen dodržovat tato pravidla: - na každé směrové tabuli musí být uvedeno cílové místo cyklotrasy, - při použití směrové tabule se dvěma řádky textů, je cílové místo cyklotrasy uvedeno v horním textovém řádku, - v dolním textovém řádku je vždy uvedeno nejbližší významné místo cyklotrasy, - každé místo, které je jednou v textu použito, se musí vyskytovat na všech dalších směrových tabulích až do dosažení tohoto místa, - pomocná a doplňková místa cyklotrasy se na směrových tabulích pro cyklisty neuvádějí. Textová náplň směrových tabulí pro cyklisty v doplňkových místech je shodná s textovou náplní tabule na posledním předcházejícím významném místě cyklotrasy s tím, že kilometrové údaje jsou upraveny dle skutečnosti. Je také přípustné kilometrové údaje na těchto směrových tabulích neuvádět vůbec. 4. ODBOČKY ZE ZNAČENÉ CYKLOTRASY

K vyznačení krátkých odboček ze značené cyklotrasy k významným cílům, ležícím v její blízkosti (cca do 3 km), např. do centra města, ke hradu, zámku, muzeu, žel. stanici, ubytovacímu a stravovacímu zařízení, koupališti, k jiné blízké cyklotrase apod., se používá modifikované směrové tabule IS 19, která informuje o cíli, směru a vzdálenosti odbočky. Vzdálenost k cíli je však uvedena v desetinách kilometru (např. K cyklotrase č. 5077 2 km, Příbram, centrum 1,6 km, Hotel Bavor 0,8 km ). V případě, že se cíl nachází přímo na značené trase nebo do 50 m od ní, vzdálenost se neuvádí (např. Restaurace Kopeček, Muzeum, Tábor, žst ).V rámečku této modifikované značky IS 19 je umístěn pouze symbol kola bez čísla trasy. Značení odboček není uvedeno ve Vyhlášce č. 30/2001 Sb., ale KČT bude usilovat o to, aby byly uvedeny v příštím aktualizovaném vydání TP 108. 5. POSTUP PŘI ZŘIZOVÁNÍ NOVÉ ZNAČENÉ CYKLOTRASY NEBO SÍTĚ ZNAČENÝCH CYKLOTRAS Tento postup vzešel ze zkušeností KČT při vzniku současného systému cyklotras a měl by sloužit jako vodítko všem subjektům, které se chtějí stát zřizovateli dalších značených cyklotras nové cyklotrasy by totiž měly vhodně doplňovat ty již vyznačené a spolu s nimi tvořit ucelenou síť tras (nikoliv pouze izolované okruhy), kterou bude možno dále rozšířit a napojit na sousední území. 5.1. Návrh vedení cyklotras Ve vhodném měřítku mapy zakreslíme (po konzultaci s místními znalci a členy odborů KČT) navrhovaný cílový stav značených cyklotras v našem zájmovém území včetně cyklotras již vyznačených. Dbáme přitom na možnost dalšího napojení na vyznačené nebo plánované cyklotrasy v sousedních územích. 5.2. Seznámení všech zainteresovaných s návrhem S návrhem je nutné seznámit všechny zainteresované subjekty. Jsou jimi všechny příslušné Dopravní inspektoráty Policie ČR a referáty dopravy příslušných orgánů státní správy (pokud trasy plánujeme po silnicích) a dále majitelé nebo správci ostatních komunikací nebo pozemků, po kterých cyklotrasy chceme vést, tj. obce, Lesy ČR, soukromí vlastníci apod. Zasahují-li trasy do CHKO nebo NP, je nezbytné zajistit projednání vedení tras i s jejich Správami. Jako nejvhodnější se osvědčilo společné koordinační jednání, kam jsou pozváni zástupci měst a obcí na trase i všech dalších státních i jiných organizací a vlastníků nebo správců dotčených komunikací a pozemků. Zde jsou všichni seznámeni s navrženou sítí cyklotras i očekávanými přínosy pro daný region po realizaci tohoto návrhu. Každý subjekt také dostane možnost v dohodnutém termínu se vyjádřit k předloženému návrhu a jeho připomínky jsou pak do něho zapracovány. 5.3. Průzkum trasy a zpracování projektu značení Při průzkumu v terénu se zpracuje první návrh značení cyklotrasy (viz bod 6.). Návrh se rovněž zabývá stanovením hůře sjízdných úseků tras, které budou vyžadovat stavební

úpravu. Návrh na umístění jednotlivých druhů značek na nové samostatné sloupky musí brát ohled také na platná ochranná pásma. Jedná se o tyto druhy ochranných pásem kolem: - zařízení pro výrobu elektřiny a jejich rozvodných zařízení, - plynárenských a telekomunikačních zařízení, - zařízení pro výrobu či rozvod tepla, - nemovitých památek nebo zvláště chráněných území a památných stromů, - vodního zdroje, - letišť a leteckých staveb, - železniční, lanové, tramvajové a trolejbusové dráhy. 5.4. Připomínkové řízení, zpracování konečného projektu a jeho schválení Návrh projektu značení musí být odsouhlasen všemi dotčenými referáty dopravy příslušného orgánu státní správy na základě souhlasu příslušného Dopravního inspektorátu Policie ČR a všech vlastníků nebo správců silnic a místních komunikací, po kterých značené cyklotrasy povedou (viz též bod 5.2. a 5.3.). Dle jejich připomínek se ještě projekt upraví změní se konkrétní místo osazení či instalace prvku značení nebo jeho způsob, doplní se výstražné nebo příkazové dopravní značky apod. Klub českých turistů pak každé schválené trase přidělí její evidenční číslo, které je také zapracováno do projektu. Poté se zpracuje konečný projekt značení cyklotrasy dle bodu 6. 5.5. Výroba a osazení značek Výrobu a osazení prvků dopravního značení provede firma, která bude vybrána na základě výběrového řízení. Osloveny však mohou být jen firmy, které mají pro tyto činnosti potřebný certifikát a které budou garantovat výrobu, instalaci i osazení v potřebné kvalitě a tak, aby tvar značek, použitý materiál i způsob instalace a osazení odpovídal všem platným předpisům, vyhláškám a technickým podmínkám. 5.6. Údržba značení Údržbu značení všech cyklistických tras vyznačených podle této metodiky a platných předpisů bude na základě uzavřené dohody se zřizovatelem provádět Klub českých turistů, který ji bude i financovat. V případě nutnosti si však vyhrazuje právo požádat zřizovatele trasy o finanční příspěvek na výrobu a osazení chybějících nebo poničených prvků značení. 6. METODIKA ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU ZNAČENÍ CYKLOTRAS Projekt značení cyklotras jsou schopny zpracovat jak renomované projekční kanceláře, tak i poučení a zaškolení pracovníci jiných organizací včetně Klubu českých turistů. Jejich obsah je různý jak co do kvality, tak i úrovně zpracování a hlavně ceny za takový projekt požadované. Z tohoto důvodu zde uvádíme příklad nejjednoduššího projektu značení (viz příloha 8.4. tohoto metodického materiálu), jehož režijní cena (za kterou projekt zajistí pomocí svých členů KČT) za projetí tras a zpracování 4 originálů projektu včetně případných úprav vzniklých během schvalovacího řízení se pohybuje mezi 15 000 až 20 000 Kč za 100 km cyklotras v závislosti na potřebné hustotě značení. Jednoduchý a přitom úplný projekt značení cyklotras musí obsahovat tyto části:

a) úvod, který stručně popisuje navržené cyklotrasy, jejich zapojení do již existující sítě tras nebo návaznost na předpokládané další značené trasy v sousedních regionech, stručný popis jednotlivých cyklotras projektu a jejich celkovou kilometráž,. b) soupis nebo tabulku potřebných značek dle jednotlivých druhů a z toho plynoucí přesnou potřebu dalšího materiálu a tedy i upřesněnou celkovou cenu vyznačení jednotlivých cyklotras projektu, c) tabulku obsahující lokalitu, směr, typ, číslo stanoviště, umístění a osazení jednotlivých značek každé trasy, která je součástí projektu včetně značek dodatečně potřebných pro vyznačení návaznosti na již dříve realizované cyklotrasy; součástí této tabulky musí být i průběžná kilometráž trasy od jejího začátku, d) soupis textů směrových tabulí IS 19 a zobrazení návěstí před křižovatkou IS 20, e) kopie mapy vhodného měřítka se zákresem celkové sítě všech projektovaných cyklotras, příp. i dalších již vyznačených navazujících cyklotras, f) kopie map vhodného měřítka se zákresem jednotlivých cyklotras s vývodkami s čísly stanovišť všech značek určujícími jejich přesné umístění; doporučené měřítko mapy je 1 : 10 000 v městské zástavbě a u orientačně složitých úseků tras a 1 : 50 000 v ostatních úsecích. Výroba značek, sloupků i ostatního potřebného materiálu, osazení sloupků a instalace značek dle projektu příslušnou firmou s potřebnou certifikací stojí mezi 2000 a 3000 Kč za 1 km. 7. METODIKA ÚDRŽBY ZNAČENÝCH CYKLOTRAS A JEJICH EVIDENCE Zde bude popsán systém údržby značených cyklotras tak, aby mohl být použit jako učební text pro školení cykloznačkařů, i systém evidence cyklotras. Dále pak struktura Sekce cykloznačení RZ KČT (sekce region značkařský obvod) včetně náplně práce jednotlivých složek, jejich práv a povinností. Přesná náplň tohoto bodu bude známa až po jednání o kontrole a doznačování cykloznaček na silnicích, které by měly mít zatím ve své správě jednotlivé SÚSky. Jejich řízení však nyní přechází na kraje a samotná jejich budoucnost i způsob údržby vyznačených cyklotras jsou značně nejasné. 8. PŘÍLOHY 8.1. Vyobrazení informativních značek IS 19, IS 20 a IS 21 ve vyhlášce č. 30/2001 Sb. 8.2. Vyobrazení společného umístění značek IS 3 a IS 4 se značkami IS 19 a IS 21 8.3. Vzorový projekt značení cyklotrasy 8.4. Evidenční list značené cyklotrasy 8.5. Soupis textů směrových tabulí IS 19 a návěstí před křižovatkou IS 20 cyklotrasy 8.6. Soupis chybějících prvků značení cyklotrasy Pozn.: Přílohy 8.4. až 8.6. budou doplněny až po zpracování bodu 7. této metodiky.