www.pwc.cz/danovespory Aktuality z oblasti řešení daňových sporů 5. května 2011 Témata tohoto vydání: 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech 2. Příjmy z absolutně neplatných smluv v daňovém přiznání 3. Důkazní břemeno při určení ceny obvyklé 4. Daňové zvýhodnění nelze získat praktikou zneužívající právo 5. Správní praxi nelze měnit do minulosti
Finanční úřady nově jen v krajských městech Struktura české daňové správy by se měla od ledna 2012 zcela změnit. Dle návrhu ministerstva financí bude současná síť 199 finančních úřadů (FÚ) a jim nadřízených 8 finančních ředitelství zredukována na 14 finančních úřadů, které budou mít sídlo v krajských městech. Nynější finanční úřady se změní na územní pracoviště nových FÚ, přičemž zákon umožní jejich flexibilnější vznik a rušení. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších změn ve struktuře české daňové správy od jejího vzniku v roce 1991. Návrh zákona je v současnosti v legislativním procesu. O jeho dalším vývoji vás budeme informovat. Rádi bychom také připomněli, že dle již platného zákonného textu se 1.1.2012 zřizuje Specializovaný finanční úřad (SFÚ) pro banky, pojišťovny a ostatní poplatníky s obratem nad 2 mld. Kč. Jeho úlohou bude mimo jiné kontrolovat poplatníky v neobvyklých oborech podnikání zapojené do významných řetězců, či subjekty, u kterých existuje vyšší riziko daňových úniků. V legislativním procesu je v současnosti i novela soudního řádu správního. Kromě dalších změn nově zavádí, že v případě podání správní žaloby proti rozhodnutí finančního úřadu bude místo působnosti tohoto úřadu rozhodné i pro místní příslušnost soudu. Ze 207 finančních úřadů a ředitelství zbude 14 krajských úřadů, vysvětluje Petra Nováková Příjmy z absolutně neplatných smluv v daňovém přiznání ano, či ne? Daňově uznatelný může být i náklad, který vznikl na základě absolutně neplatné smlouvy. Vyplývá to z rozhodnutí, které vydal poslední březnový den Nejvyšší správní soud (NSS). Je však potřeba posoudit každý jednotlivý případ. Předmětem posuzování NSS byla smlouva o nájmu nebytového prostoru, o které civilní soud prohlásil, že je absolutně neplatná (tzn. je nutno se k ní chovat tak, jako by nikdy nebyla uzavřena). NSS řešil, jak se postavit k příjmům plynoucím z této smlouvy. Dovodil, že i v tomto případě je fyzická osoba povinna zdanit takový příjem dle 9 zákona o daních z příjmů. Dle NSS se pak plnění poskytnuté ze smlouvy, kterou však smluvní strany nezpochybňují, stává zdanitelným příjmem, a to bez ohledu na platnost smlouvy. Skutečnost, že smlouva byla absolutně neplatná, není pro daně rozhodná. NSS však zdůraznil, že v některých případech zákon o daních z příjmů platnou smlouvu vyžaduje (např. u odpisování). PwC Slide 2
Důkazní břemeno při určení ceny obvyklé leží na správci daně Správce daně je tím, kdo prokazuje spojeným osobám, že cena, kterou si mezi sebou sjednali, se liší od ceny obvyklé. Dospěl k tomu NSS v jednom ze svých lednových rozhodnutí. Dle NSS musí správce daně zjistit cenu skutečně sjednanou mezi společností a jí spojenou osobou, a dále cenu tzv. referenční. Tou je cena shodné nebo obdobné komodity sjednaná mezi reálně existujícími nezávislými subjekty. V případě, že nebylo možné určit referenční cenu dle skutečnosti, je možné použít odhadu, avšak opřeného o racionální a logickou úvahu a o ekonomickou zkušenost. NSS dále uvádí, že po svém zkoumání dospěje správce daně obvykle ke zjištění intervalu určitých cen. Z nich je pak povinen zvolit cenu pro daný daňový subjekt nejvýhodnější. Jestliže se takto určená cena liší od ceny, která byla daňovým subjektem skutečně uhrazena nebo stanovena, nemůže správce daně bez dalšího vysvětlení vzít cenu zjištěnou správcem daně za bernou minci. Naopak je povinen dát podnikateli prostor k vysvětlení tohoto rozdílu. Rozsudek NSS je cenný tím, že jednoznačně stanoví správci daně povinnost vycházet při stanovení ceny z té, která je pro daňový subjekt nejvýhodnější (tedy nikoliv např. hodnota mediánu), a dále i tím, že upravuje právo daňového subjektu vysvětlit případné rozdíly. Daňové zvýhodnění nelze získat praktikou zneužívající právo Nárok na odpočet DPH nelze uplatnit v případě, kdy daňový poplatník hodlá získat daňové zvýhodnění, jež je v rozporu s cíli sledovanými příslušnou právní úpravou. NSS tímto rozhodnutím potvrdil platnost principů, které vyslovil Evropský soudní dvůr v případu Halifax. Předmětem sporu byl nárok na odpočet při pořízení bytu, který byl dále pronajat plátci. Přestože všechny transakce splňovaly předpoklady pro uplatnění nároku na odpočet, hlavním účelem bylo zjevně získání daňového zvýhodnění z bytu sloužícího k bydlení. Tím byla porušena daňová neutralita, neboť celá uměle vytvořená situace měla umožnit daňové zvýhodnění, kterého by bez tohoto scénáře nebylo možné dosáhnout. I když daňové předpisy explicitně nezmiňují zásadu zákazu zneužití práva, dle NSS je možné ji podřadit pod obecnou zásadu zákonnosti. Transakce bez vlastní ekonomické podstaty s jediným či hlavním cílem v daňové úspoře, která je v rozporu se smyslem právní úpravy, je zneužitím práva. Jako taková nesmí vést k zamýšlené daňové úspoře. PwC Slide 3
Správní praxi nelze měnit do minulosti Správní praxe, která je ustálená, jednotná a dlouhodobá, je pro správní orgán závazná. Jak rozhodl NSS, nemůže být zpětně měněna. To platí i pro případy, kdy správní praxe není v souladu s právní úpravou, z níž vychází. Následně však došly k závěru, že jejich dřívější praxe byla nesprávná, a rozhodly se vymáhat dlužné pojistné, a to i zpětně. Existující správní praxi, byť by byla nezákonná, však dle rozhodnutí NSS nemohou správní orgány zpětně měnit. Porušují tím totiž princip legitimního očekávání. Pokud již dochází ke změně správní praxe, musí to být vždy pouze do budoucna a pouze na základě relevantních argumentů. Představujeme vám novou webovou sekci: Řešení daňových sporů a jednání s finančními úřady a soudy Existující správní praxi nelze zpětně měnit ani tehdy, když je nezákonná, zdůrazňuje Peter Chrenko. Rozhodnutí NSS navazuje na předchozí rozhodnutí Ústavního soudu, které se věnovalo otázce účasti zahraničních zaměstnanců na českém systému sociálního zabezpečení. Správní orgány v minulosti zastávaly názor, že se tito zaměstnanci českého systému neúčastní, přestože tento názor nebyl v souladu se smyslem příslušné právní úpravy. Dozvíte se: jaké změny přináší nový daňový řád co vás čeká při daňové kontrole jak probíhá daňové a soudní řízení jaké sankce vám hrozí kdy a jak je možné domáhat se náhrady škody od státu jak se (ne)dostat do problémů s finančním úřadem mnoho dalších praktických informací týkajících se daňového řízení www.pwc.cz/danovespory PwC Slide 4
Tým pro řešení daňových sporů Peter Chrenko partner, PwC Česká republika peter.chrenko@cz.pwc.com +420 251 152 600 Zuzana Vaněčková partner, PwC Česká republika zuzana.vaneckova@cz.pwc.com +420 251 152 800 Petra Nováková manažerka, PwC Česká republika petra.novakova@cz.pwc.com +420 251 152 679 Martin Kopecký manažer, PwC Česká republika martin.kopecky@cz.pwc.com +420 251 152 538 Informace obsažené v této publikaci mají obecný charakter a neslouží jako zdroj odborného poradenství. Nedoporučujeme, abyste na základě těchto informací podnikali konkrétní kroky bez dodatečné odborné konzultace. Neposkytujeme žádná prohlášení ani záruky (výslovné ani učiněné mlčky), pokud jde o úplnost a přesnost informací obsažených v této publikaci. Pricewaterhouse Coopers Česká republika, s.r.o., její členové, zaměstnanci a spolupracovníci, v rozsahu povoleném příslušnými právními předpisy, neodpovídají za jakékoliv následky způsobené případným jednáním, zdržením se jednání, spoléháním se na informace obsažené v této publikaci či jakýmkoliv rozhodnutím učiněným na základě informací v této publikaci. 2011 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. PwC je značka, pod níž členské společnosti PricewaterhouseCoopers International Limited (PwCIL) podnikají a poskytují své služby. Společně tvoří světovou síť společností PwC. Každá společnost je samostatným právním subjektem a jednotlivé společnosti nezastupují síť PwCIL ani žádnou jinou členskou společnost. PwCIL neposkytuje žádné služby klientům. PwCIL neodpovídá za jednání či opomenutí jednotlivých společností sítě PwC, ani nemůže kontrolovat výkon jejich profesionální činnosti či je jakýmkoli způsobem ovlivňovat.