Fakulta vojenského leadershipu Katedra ekonomie Investice a akvizice Téma 4: Rizika investičních projektů Brno 2014 Jana Boulaouad Ing. et Ing. Jana Boulaouad Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Seznam použitých a studijních zdrojů BREALEY, R. A. -- MYERS, S. C., Teorie a praxe firemních financí, Praha, Computer Press, 2000, ISBN 8072261894. LEVY, H. -- SARNAT, M., Kapitálové investice a finanční rozhodování, Praha, Grada, 1999, ISBN 8071695041. KISLINGOVA, E. Manažerské finance, Praha, C. H. Beck, 2007, ISBN 978-80-7179-903-0 MANDIKOVA, D. Cvičebnice z investičního rozhodování a dlouhodobého financování, Praha, Vysoka škola ekonomická, 2001, ISBN 8024502372 CLARK,. J. J. -- PRITCHARD,. R. E. -- HINDELANG,. T. J., Capital Budgeting: Planning and Control of capital Expenditure, Englewood Cliffs, Prentice Hall, 1989, ISBN 013114877X SCHOLLEOVÁ, Hana. Investiční controlling: Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: GRADA Publishing, 2009, 264 s. ISBN 978-80-247-2952-7. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 80-86119-91-2. BOUKAL, Petr a MIKOVCOVÁ. Nauka o podniku: (cvičebnice). Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996, 152 s. ISBN 80-7079-906-4. Podnikátor: Pomůže Vám v podnikání. Přehled metod hodnocení ekonomické efektivnosti investic [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz CHADIM, Tomáš. TZBInfo. Finanční kalkulátor pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic [online]. 2005 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/110-financni-kalkulator-pro-hodnoceniekonomicke-efektivnosti-investic
Vzdělávací cíl Vzdělávacím cílem absolvování tématu Rizika investičních projektů je schopnost charakterizovat příčiny vedoucí k riziku v rámci podnikatelských investic a jejich skupiny a dále schopnost posoudit a stanovit rizikovou politiku podniku.
Obsah Úvod Rizika investičních projektů Skupiny příčin existence podnikatelského rizika Riziková politika podniku Analýza rizika investičních projektů Obvyklé techniky promítání rizika do investic Závěr Úkoly pro samostatnou práci
Úvod Podnikatelským rizikem rozumíme nebezpeční, že se dosažené podnikatelské výsledky budou odchylovat od výsledků v podnikání očekávaným. Přístup k riziku, resp. jeho respektování je základním předpokladem pro správné rozhodování o investičních projektech.
Rizika investičních projektů Vysoké riziko neúspěšnosti podnikání se pojí zejména s následujícími oblastmi: zavádění nových druhů výrobků na trh; podnikový výzkum a vývoj. Při posuzování rizika existuje základní vztah mezi rizikem a nejistotou. Nejistotou chápeme stav, kdy nejsme schopni spolehlivě stanovit faktory, které nám v budoucnu ovlivní příslušnou situaci, např. hospodářský výsledek.
Skupiny příčin existence podnikatelského rizika Rozlišujeme základní skupiny příčin podnikatelského rizika, těmi jsou: A. Skupina rizik dle závislosti či nezávislosti na podnikatelské činnosti: objektivní; subjektivní; kombinované. B. Skupina rizik dle jednotlivých činností podniku: provozní; tržní; inovační;
investiční; finanční; celkové podnikatelské riziko. C. Skupina rizik dle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji a vývoji konkrétní organizace: systematické; nesystematické. D. Skupina rizik dle možnosti jejich ovlivňování: ovlivnitelné; neovlivnitelné
Příslušný podnikatel či manažer se k těmto rizikům může vyznačovat základními typy postojů: 1. averze k riziku; 2. sklon k riziku; 3. neutrální postoj k riziku. Ochrana oproti riziku vychází z pozice podnikatele z řady faktorů, kterými jsou: osobni založení příslušného subjektu; ekonomické postaveni (finanční síla) daného podniku; systém motivace subjektu (jako součást celkového řízení podniku).
Riziková politika podniku Rizikovou politiku podniku lze definovat jako takovou činnost podniku, která zahrnuje: identifikaci rizika; měření stupně rizika; kvantifikaci vlivu rizika na podnikatelskou činnost; ochranu proti rizikům.
Existují dva základní způsoby ochrany proti podnikatelským rizikům: a) Ofenzivní cesta odstraněním příčin rizika a tím jeho eliminaci. b) Defenzivní cesta snížení (redukce) nepříznivých důsledků rizika na přijatelnou míru.
Analýza rizika investičních projektů: Určeni kritických faktorů rizika investičního projektu. Jde o výběr rozhodujících faktorů, které determinují celý investiční projekt. Jedná se o ceny realizace, výkon zařízeni apod. Stanoveni bodu zvratu (vyrovnání) investičního projektu. Jde o vymezení kritické výše některé z veličin (ceny apod.), od níž se projekt stává nevýhodným, tzn. ČSH projektu začne nabývat záporných hodnot.
Požadovaná výnosnost a riziko: Z hlediska rozhodování o investičních projektech musí investor brát v úvahu základní skutečnosti: jaké jsou výnosové důsledky projektu; jaká rizika jsou spojena s peněžním tokem projektu; jaké důsledky má projekt z hlediska likvidity. Tato tři kriteria tvoří tzv. investiční trojúhelník. Ideální investice by měla podniku přinést co nejvyšší výnosnost, nejnižší riziko a maximální likviditu.
Riziková prémie Riziková prémie, kterou investor požaduje u riskantnějších projektů, vyplývá z různých příčin: podnikatelské riziko firmy; finanční riziko; tržní riziko; úrokové riziko.
Měřeni rizika v oblasti investičního rozhodováni Riziko konkrétního investičního projektu lze vyjádřit jako nebezpečí, že dosažené kapitálové výdaje a peněžní příjmy budou odlišné od předpokládaných. Přesněji můžeme riziko vyjádřit pomocí pravděpodobnosti. Pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem (výdaj) z investování, lze definovat jako v procentech vyjádřenou možnost jeho vzniku. Pravděpodobnost peněžních toků z investic může byt vyjádřena: objektivně na základě minulých údajů o peněžních tocích; subjektivně na základě odborného odhadu s ohledem na možné působení různých faktorů (faktoru cen, výše daňového zatížení apod.).
Obvyklé techniky promítání rizika do investic V další fází zohledňování investičního rizika je nutné tuto skutečnost promítnout do konkrétního kritéria, které používáme pro hodnocení efektivnosti projektů, např. do ČSH. Používáme následující technické postupy: I. Přímé promítání rizika; II. Nepřímé promítání rizika.
Přímé promítání rizika CSH A CSH B σ A σ B výslovným vyjádřením rizika každého projektu (pomoci rozptylu, směrodatné odchylky či variačního koeficientu) a vzájemným porovnáním stupně rizika projektu a jeho efektivnosti se uskutečni investiční rozhodnutí. Posuzuje se prostřednictvím čisté současné hodnoty a rozptylu. Podle tohoto kritéria je projektu A daná přednost před projektem B, jestliže platí jedna z následujících kritérií: CSH A CSH B a zároveň σ A < σ B nebo: CSH A > CSH B a zároveň σ A σ B, kde: čistá současná hodnota investičního projektu A ; čistá současná hodnota investičního projektu B ; rozptyl čisté současné hodnoty investičního projektu A ; rozptyl čisté současné hodnoty investičního projektu B.
Nepřímé promítání rizika Je úpravou diskontní sazby a rizika. Po této úpravě se následně určí čistá současná hodnota. Projekt je tedy následně hodnocen jednou veličinou, a to čistou současnou hodnotou zohledňující riziko. Nepřímé promítání rizika je nejobvyklejším způsobem zohledňování rizika. Vyskytuje se v následujících modifikacích: a) úprava požadované výnosnosti s ohledem na riziko; b) stanoveni rizikových tříd; c) metoda koeficientu jistoty.
Úprava diskontní sazby Spočívá v tom, že čím vyšší riziko investičního projektu zjistíme, tím vyšší volíme požadovanou míru výnosnosti pro stanovení čisté současné hodnoty. V důsledku vyšší diskontní sazby se snižuje aktualizovaná hodnota peněžních toků z investice a tím i celá čistá současná hodnota riskantnější varianty.
Stanoveni rizikových tříd V tomto případě se upravuje diskontní sazba, ale její úprava se opírá o rozdělení různých druhů hmotných investic a nehmotného investičního majetku do jednotlivých rizikových tříd.
Metoda koeficientu jistoty Dochází zde k úpravě čitatele výpočtu čisté současné hodnoty, nikoliv jmenovatele. Jistotní koeficient vyjadřuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane. Určuje se pro jednotlivé peněžní toky během doby investování a životnosti. Pomocí jistotního koeficientu se očekávaný riskantní, peněžní tok přepočte na jistý a ten se pak diskontuje pomoci bezrizikové požadované míry výnosnosti. Jistotní koeficient se pohybuje v rozmezí 0 1. Čím je vyšší, tím jsou očekávané peněžní toky z investic jistější. Pokud se rovná jedné, je peněžní tok považován za jistý.
Analýza citlivosti investičního projektu: Účelem této analýzy je zjistit, jak je očekávaný peněžní tok z projektu závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny, které rozhoduji o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Postup při této analýze je možné vyjádřit ve čtyřech krocích: 1. Musí se definovat závislost peněžních příjmů na faktorech, které je ovlivňuji. 2. Urči se nejpravděpodobnější hodnoty faktorů, které byly vzaty v úvahu při propočtu peněžních příjmů a stanoví se očekávaný peněžní příjem.
3. Urči se změněné hodnoty jednotlivých faktorů a jejich vliv na celkový peněžní příjem. 4. Stanoví se nejvýznamnější, eventuálně nejméně významný faktor, ovlivňující peněžní příjem. Pomocí výpočtů změněných peněžních příjmů pro různé úrovně změněných hodnot dostaneme matici citlivosti peněžních příjmů z projektu. Nepříznivou stránkou teto analýzy je to, že sleduje jednotlivé faktory izolovaně.
Počítačová simulace Základní postupové kroky při její aplikaci: 1. Formulace modelu projektu na počítač. Jde o přesný, rozvinutý model výpočtu čisté současné hodnoty, který respektuje všechny důležitě proměnné faktory. Sestaveni modelu, určeni vzájemných závislostí je nejobtížnější a nejdůležitější část celé simulace. 2. Stanoveni pravděpodobnosti prognostických chyb u každého proměnného faktoru, který je součástí modelu. 3. Pomoci PC se simuluje peněžní tok. Výsledkem PC simulace peněžních toků projektu je pravděpodobnostní rozloženi četnosti jeho čisté současné hodnoty.
Rozhodovací stromy Znázorňují pravděpodobnost vzniku po sobě následujících různých variant peněžních příjmů a z nich odvozených variant čisté současné hodnoty. Při uplatněni této techniky v investičním rozhodování se setkáváme se třemi pojmy: 1. Podmíněný peněžní příjem. 2. Podmíněná pravděpodobnost peněžního přijmu. 3. Společná pravděpodobnost peněžních příjmů.
Závěr Úspěšnost investičních projektů závisí do značné míry na kvalitě jejich přípravy. Součástí této přípravy by měla být práce s rizikem a nejistotou. Zajištění úspěšnosti investičních projektů, ať již směřovaných k rozšiřování výrobních kapacit, zavádění nových výrobků, technologií apod. může výrazně přispět k růstu organizace i ekonomiky jako takové. Naopak, jejich neúspěšnost může vést k značnému poklesu výkonnosti, nebo i ohrozit další existenci firmy. Je zřejmé, že budoucí hospodářské výsledky investičních projektů závisí do značné míry na mnoha faktorech s nejistým vývojem, tedy faktorech se značnou mírou rizika, které ovlivňují výnosy i náklady těchto projektů.
Děkuji za pozornost Dotazy?