POLITICKÝ PROGRAM PRO VOLBY DO ZASTUPITELSTVA OLOMOUCKÉHO KRAJE 2012
1. Pojetí kraje a daňová autonomie Kraje v nynější podobě byly vytvořeny na základě ústavního zákona 1 s právní účinností od 1. ledna 2000. Současná podoba krajů (včetně jejich počtu a hranic) prakticky přesně kopíruje krajské uspořádání vytvořené Klementem Gottwaldem a komunisty k 1. lednu 1949 2. Došlo tedy ke zrušení po staletí existujícího zemského zřízení a k razantnímu snížení samostatné působnosti, zejména v oblasti poměrně velké finanční nezávislosti tehdejších zemí na stát. Bohužel nová reforma krajského uspořádání, která je právně účinná již 12 let v tomto trendu jen nadále pokračuje. Jsme přesvědčeni, že kraje nemají dostatečnou autonomii především v daňových otázkách. V Rakousku, Německu či Švýcarské konfederaci zůstává většina peněz v obcích a spolkových zemích (resp. v kantonech). Zhruba o 33 % peněz se rozhoduje na celostátní úrovni, o dalších 33 % na spolkové úrovní a zbylá třetina spadá na konkrétní obce. V České republice však funguje vysoce neefektivní centralistický model, ve kterém je o většině peněz rozhodováno z Prahy (cca 90%). Chceme proto z velké části odstranit nesmyslný a neefektivní penězovod mezi kraji, Prahou a Bruselem, který představuje jen byrokracii a příležitost pro korupci na všech úrovních. Představu, že o penězích občanů rozhodne lépe úředník na druhém konci republiky či Evropy než samotní občané na úrovni regionální je zcela mylná. Občané krajů a obcí dovedou o svých penězích a o jejich investici v místě svého bydliště rozhodnout lépe než úředníci z Prahy či Bruselu. Zákon o krajské zřízení říká, že kraj je společenstvím občanů, kteří mají právo na samosprávu. 3 Jsme přesvědčeni, že tento 1 není dostatečně naplněn, protože kraje žádnou např. daňovou samosprávu (autonomii) nemají. Pouze přerozdělují peníze, o jejichž využití již bylo dávno bez principu subsidiarity rozhodnuto. 1 Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 2 Zákon č. 280/1948 Sb. 3 Zákon č. 129/2000 Sb. o krajském řízení, 1
Svobodní tedy prosazují transformaci daně z příjmu právnických osob a dnešní sazbu 19 % navrhujeme rozdělit na 2 části. První část v maximální výši 14 % bude na celostátní úrovni a stát z ní bude mít příjem do státního rozpočtu. Druhá část bude tvořena krajskou sazbou ve výši 0 % až 5 % a výnos z této daně bude mít kraj. Chceme se tedy alespoň částečně přiblížit švýcarskému modelu vnitrostátní daňové konkurence. Svobodní budou prosazovat krajskou sazbu ve výši 0 %, která bude zajímavá pro investory. Nízkou sazbu daně pro všechny právnické osoby v celém kraji považujeme za mnohonásobně lepší řešení lákání investorů a konkurování s ostatními kraji než neefektivní a nespravedlivé investiční pobídky, které jen pokřivují trh a uměle mění strukturu hospodářství. Návrh o daňové autonomii krajů podáme v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb, 35, 2a, který říká, že zastupitelstvo kraje má právo předkládat návrhy zákonů poslanecké sněmovně. Krajští zastupitelé tedy mají zákonodárnou iniciativu. 2. Vyrovnaný krajský rozpočet bez zbytečných dotací Svobodní jsou přesvědčeni o tom, že rozpočet státu, krajů i obcí musí být dlouhodobě vyrovnaný. Hospodářská politika Olomouckého kraje je však naprosto odlišná. Dluh Olomouckého kraje převyšuje částku 3,7 mld. korun 4 a je pravděpodobné, že do konce roku dluh dosáhne výše 4 mld. Kč. Olomoucký kraj patří (co do výše dluhu) mezi 3 nejvíce zadlužené kraje České republiky a to i přesto, že co do počtu obyvatel patří spíše mezi kraje středně velké. Za deficitní rozpočty a krajský dluh mohou i přebujelé krajské dotace soukromým firmám, financování mnoha zbytečných projektů z rozpočtu kraje (např. přestavba letiště Přerov Bochoř za minimálně desítky milionů Kč ročně, projekt BIS-RTD a URBACT 2 na uplatnění Lisabonské strategie atd.). Krajští zastupitelé také podporují zadlužování, aby Olomoucký kraj dosáhl na dotace z Evropské unie. Tato 4 Částka 3,7 mld. Kč dluhu odpovídá hodnotě 5 794 Kč krajského dluhu na obyvatele Olomouckého kraje
slova zaznívají prakticky od všech politických stran (nedávno např. náměstek hejtmana Ivan Kosatík za ODS) 5. Zadlužování kraje z důvodu, aby dosáhl na dotace z Evropské unie považujeme za nesprávný. Mnoho těchto tzv. kofinancovaných projektů je naprosto zbytečných a našli bychom minimálně desítky až stovky případů nejen zbytečných, ale mnohdy i nespravedlivých až škodlivých kofinancovaných projektů a především pak krajských dotací. Výdaje kraje mají podle nás směřovat na zajištění nezbytné krajské infrastruktury (opravy a stavba silnic), na zajištění bezpečnosti obyvatel (záchranná služba, hasiči, protipovodňová opatření, která jsou na mnoha místech kraje nezbytná a stále scházejí atd.) a na řádný provoz škol, jejichž provozovatelem je Olomoucký kraj. Kandidáti Svobodných budou v případě zvolení navrhovat rozpočet vždy jako vyrovnaný, případně přebytkový. Výjimku mohou za určitých okolností tvořit jen ničivé přírodní katastrofy. I zde však musí být vždy zpracován plán s konkrétními úsporami v letech nadcházeních, ve kterých bude muset být vytvořen přebytek, aby byl dluh kraje splacen. Budeme požadovat výrazné omezení krajských dotací a kofinancovat projekty s Evropskou unií jen tam, kde je to skutečně nezbytné, užitečné a dává smysl. 3. Lidové veto jako prvek přímé demokracie V České republice je v současné době převládá model řízení státu pomocí volených zástupců. Jsme přesvědčeni, že občané v průběhu volebního období mají jen minimální šance ovlivnit podobu zákonů. Zastupitelská demokracie je tedy bez korekcí demokracie přímé neúčinná. Prakticky všechny parlamentní politické strany vyhlašují referendum jen v případě, že se bojí sami rozhodnou a pokud k tomuto kroku dojde, podpoří ještě z peněz daňových poplatníků jednu názorovou skupinu. 6 5 Ivan Kosatík pro server Indes.cz; http://olomouc.idnes.cz/dluh-olomoucky-kraje-0r8-/olomouczpravy.aspx?c=a120725_1808192_olomouc-zpravy_stk 6 Viz. kampaň za podporu vstupu České republiky do Evropské unie, která byla hrazena z veřejných prostředků.
V současné době je sice vyvolání krajského referenda možné, ale tento návrh může podat jen zastupitelstvo kraje. 7 Svobodní tedy podporují tzv. lidové veto. Jsme přesvědčeni, že krajští zastupitelé jsou zvoleni od toho aby rozhodli. Pokud však občané kraje mají od krajských zastupitelů odlišný názor, mohou po sesbírání dostatečného počtu podpisů vyvolat referendum, ve kterém dojde k přijmutí nebo zamítnutí rozhodnutí krajského zastupitelstva. Toto rozhodnutí občanů však musí být závazné a krajští zastupitelé se výsledkem referenda musí řídit. Věříme, že se zastupitelé budou chtít referendu vyhnout a proto budou rozhodovat v zájmu občanů. Pokud by totiž došlo k zamítavému postoji občanů v referendu, budeme požadovat nové krajské volby. 4. Průhledné veřejné zakázky Jeden z důvodu deficitních rozpočtů Olomouckého kraje spatřujeme i neprůhledných veřejných zakázkách, které se často konají formou losování, bez řádného výběrového řízení a se smlouvami na nichž je uvaleno obchodní tajemství. Tyto prvky však tvoří uzavřený a naprosto neprůhledný systém, ve kterém nemusejí uspět vždy ti s nejlepším poměrem ceny a kvality, ale subjekty, které se umějí nejrůznější formou nejlépe ucházet o přízeň úředníků. Svobodní budou požadovat transparentní výběrová řízení, s veřejně přístupnými smlouvami na internetu bez obchodního tajemství. 5. Doprava Silniční a dálniční infrastruktura Olomouckého kraje rozhodně neodpovídá strategickému umístnění našeho kraje ve středu Evropy. Některá města Olomouckého kraje jsou přehlcena dopravou, protože chybí dálniční obchvat kolem nich. Místo stavby dálničního obchvatu zastupitelé města i kraje požadují průpich 7 Zákon 129/2000 Sb. ; 35, 2u
městem (např. Přerov). Dále zastupitelé kraje zvažují stavbu spalovny odpadu v Přerově pro celý Olomoucký a Zlínský kraj. Dopravu odpadu na spalování odpadu ze dvou krajů České republiky v těžkých nákladních automobilech by způsobilo totální kolaps dopravy. Svobodní jsou přesvědčeni, že kraj má vydávat peníze na základní infrastrukturu (viz. 2) a má tedy zajistit vhodnou kvalitu silnic a podpořit výstavbu nových dálnic v místech, kde je to nezbytné. Místo směřování prostředků tímto směrem však Olomoucký kraj uzavřel bez vypsání řádného tendru dlouhodobou smlouvu se společností České dráhy, přestože konkurenční soukromá společnost Student Agency nabízela provoz linek levněji a to s novými vlakovými soupravami. Přesto se vedení kraje tímto prakticky vůbec nezabývalo. Za zakázku bez vypsaného tendru zaplatí občané všech 14-ti krajů dohromady cca 150 miliard korun. Dalším nesmyslných projektem je například plánovaná přestavbu letiště Přerov - Bochoř na letiště mezinárodní veřejné. Přestože došlo a zřejmě dojde k dalšímu odsunu vrtulníkové letky z Přerova, vedení Olomouckého kraje, Zlínského kraje i města Přerova tento projekt nadále podporuje. Jen za poslední dva roky tento projekt přišel na 150 milionů korun. Celková přestavba letiště, která by umožnila civilní provoz letadel Boeing série 737 nebo Airbus A320 by zahrnovala zřejmě investici do skladu paliva dle přísných evropských směrnic, nové naváděcí systémy, které umožní přistávání letadel i za nízké viditelnosti, úpravu povrchu dráhy, stavbu zcela nového odbavovacího terminálu, který zcela chybí a celkové náklady mohou dosáhnou i řádu miliard. To považujeme s ohledem na zadluženost Olomouckého kraje jako naprosto nevhodné. Navíc v blízkosti se nachází letiště v Ostravě, Brně i letiště Schwechat ve Vídni a konkurence je v této oblasti nebývale vysoká. Navíc není na území kraje žádná firma, která by o letiště projevila zájem. Všichni investoři by byli raději za kvalitní dálniční síť a lepší silniční spojení. Svobodní jsou pro liberalizaci a deregulaci dopravního odvětví, podporuje tendry, ve kterých se mohou účastnit i soukromé firmy. Kraj také nesmí podnikat a deformovat tržní prostředí. Důrazně odmítáme monopol Českých drah na poskytování krajské železniční dopravy, utrácení peněz daňových poplatníků na nesmyslné projekty, které jen vedou k dalšímu navyšování
výdajů kraje a místo toho jsme pro zajištění kvalitní silniční a dálniční sítě a jejich rozvoj ze strany státu i kraje.