Otázka č. 1 Jako "laik" nemůžu nikdy správně rozeznat, že zranění dýchá? Musím počkat na příjezd lékaře. Pokud se mi zdá, že zranění nedýchá, můžu (ale nemusím) o tom informovat lékaře Z laického pohledu kontroli stavu dýchání existují u postiženého pouze dva stavy: buď zřetelně vidím, jak pravidelně dýchá (jako já) a nebo nedýchá. Otázka č. 2 Jako "laik" můžu rozeznat, zda zraněný dýchá? Jako laik můžu zkontrolovat, zda postižený viditelně a pravidelně dýchá. V případě, že si nejsem jistý tím, že dýchá, zahájím resuscitaci. Jako laik nemůžu poznat správnou frekvenci dýchání a zda zraněný dýchá. V případě, že vidím jakýkoliv nádech. Otázka č. 3 Když postižený náhle upadne do bezvědomí, musím ho umístit do stabilizované polohy? Samozřejmě, vždyť mu to ulehčí dýchání a mně jeho kontrolu. Navíc v této poloze vypadá postižený mnohem lépe, než na zádech. Do této polohy se postižený s náhlým bezvědomým či s poruchou dýchání nikdy neukládá. Jedinou vyjímkou je otrava alkoholem apod.. Otázka č. 4 Když je postižený v bezvědomí, neměl bych ho umisťovat do stabilizované polohy? Tato poloha není vhodná pro zraněného, který náhle zkolaboval a je v bezvědomí a hrozí u něj porucha dýchání. Tato poloha je určena pro všechny zraněné, kteří jsou v bezvědomí. Umožňuje dobrou kontrolu zraněného a je pro něho nejpohodlnější.
Otázka č. 5 Otázka č. 6 Tzv. "protišoková poloha" (zraněného položíma na záda a zvedneme Při rychlém poklesu tlaku (např. při rychlém postavení) může zvednutí mu nohy) je vhodná pro všechny zraněné či šokované. nohou postiženému pomoci. Je to přece jasné, zvednutím nohou steče krev k důležitým orgánům Krátkodobý vzestup krevního tlaku pomůže překlenout jeho dočasný a zabezpečíme tak zraněnému dostatečný přísun krve do mozku. pokles. Např. v souvislosti s odběrem krve Manipulace s postiženým navíc bolí a může způsobit další poškození, prohlubuje šokový stav a navíc narušuje komfort dýchání zraněného. Zvednutí nohou má význam pouze v případě, že je zraněný v silném šoku a potřebuje pořádně prokrvit mozek a další důležité orgány. Otázka č. 7 Otázka č. 8 Pokud je zraněný v bezvědomí, je důležité mu bezodkladně změřit Se nemusím bát, že by někdo neposkytnul pomoc. Minimálně, když puls na krkavici. to vypadá opravdu vážně. Měření pulsu je odedávna důležitou a nedílnou součástí první pomoci. Pokud o nahmatání pulsu laikem končí v 50% chybným závěrem. Laik může cítit ve stresové situaci vlastní tep v konečcích prstů. V davu lidí je určině někdo, kdo je zkušenější než já a určitě už všechno zařídil. Nesmíš spoléhat na ostatní. Pokud vyloženě nevidíš nikoho jednat, nespoléhej na ostatní a začni jednat!
Otázka č. 9 Otázka č. 10 V okamžiku, kdy má zraněný silné křeče, je nejlepší ho pevně Pokud má postižený silné křeče, musíme počkat, dokud neodezní. držet, snažit se mu vypáčit čelist a vytáhnout mu jazyk. Mezitím hlídáme hlavně, aby se se více nezranil. Po odeznění křečí položíme postiženého na záda, zakloníme hlavu a sledujeme dýchání. Postiženému jinak hrozí, že se může udusit jazykem. Nejlepší variantou je přichytit jazyk spínacím špendlíkem k tričku. Tento postup je nejlepší, do odeznění křečí nemůžeme se zraněným nic dělat. Nejlepší variantou je nepoužívat žádné násilí. V klidu počkáme, dokud Mnohem lepší je pokud možno vypáčit zraněnému čelist a snažit křeče nepominou a hlídáme, aby se o něco nezranil. se mu vytáhnout jazyk, aby se jím nemohl udusit. Otázka č. 11 Otázka č. 12 Pokud je zraněný v bezvědomí, je důležité mu bezodkladně změřit Se nemusím bát, že by někdo něco neudělal. Minimálně, když puls na krkavici. to vypadá opravdu vážně. Měření pulsu je nejlepší způsob jak zjistit odezvu srdce. Pokud o nahmatání pulsu laikem končí v 50% chybným závěrem. Laik může cítit ve stresové situaci vlastní tep v konečcích prstů. V davu lidí je určině někdo, kdo je zkušenější než já a určitě už všechno zařídil. Nesmíš spoléhat na ostatní. Pokud vyloženě nevidíš nikoho jednat, nespoléhej na ostatní a začni jednat!
Otázka č. 13 Otázka č. 14 V případě, že je zraněný v bezvědomí, hrozí nebezpečí zapadnutí jazyka. V případě, že je zraněný v bezvědomí, je nejlepším řešením umístit Proto ho musíme vytáhnout a přišpendlit ke rtu. Je to nejbezpečnější způsob, jak zajistíme dýchací cesty zraněného. Dýchací cesty uvolníme záklonem hlavy. Použití spínacího špendlíku hrozí riziko velkého krvácení. ho na záda a provést jemný záklon hlavy - uvolní se tím dýchací cesty. ústní dutiny a vyčistit ji (např. vyndat umělý hrup). Nejlepším způsobem, jak zprůchodnit dýchací cesty je vytáhnout jazyk a přišpěndlit ho ke spodnímu rtu. Před jemným zakloněním je však potřeba dát pozor na zkontrolování Otázka č. 15 Otázka č. 16 Pokud u zraněného hrozí poškození páteře (např. po úrazu), nesmíme Pokud dojde ke zranění při úrazu a postižený dýchá a je při s ním hýbat, ani když nedýchá? Je důležité více neporanit páteř, zraněný by mohl ochrnout. vědomí, je lepší s ním zbytečně nemanipulovat. Při ztrátě vědomí ho však opatrně otočíme na záda (při otočení fixujeme hlavu)? Je to potřeba pro kontrolu dýchání. Pokud nedýchá, tak ho opatrně a šetrně otočíme na záda a začneme s resuscitací. Zraněného nesmíme otočit na záda, ani když upadne do bezvědomí. Nebezpečí poranění páteře je moc velké.
Otázka č. 17 Otázka č. 18 Když leží zraněný v bezvědomí na zemi a asi dýchá, je vhodné Zraněnému, který je v bezvědomí, nesmíme podložit hlavu. mu podložit hlavu (zvýší se tím jeho pohodlí). Když už tam tak leží, začíná pomalu modrat, tak mu to čekání na lékaře aspoň trochu zpříjemníme. Předklon hlavy vede k uzavření dýchacích cest a následnému dušení zraněného. Pokud bysme mu hlavu předklonili, mohlo by dojít k uzavření dýchacích cest a následnému udušení zraněného. Neopak je lepší mu hlavu podložit - je to pro něho pohodlnější. Otázka č. 19 Otázka č. 20 Resuscitaci musíme provádět vždy podle příručky kombinací mačkání Pokud provádím resuscitaci, je potřeba provádět nepřímnou hrudníku a dýchání z plic do plic. masáž srdce co největší silou a co nejhlouběji. Velmi důležité je udržet si hlavně správný poměr stlačení hrudníku a vdechů. Dýchání z plic do plic provádíme, jen pokud ho umíme a jsme ochotni jej provést. Dýchání z plic do plic by se mělo vždy použít při resuscitaci dětí. Jen v tomto případě má masáž smysl. Srdce musíme stlačovat co nejsilněji. Nepřímou masáž srdce provádíme přiměřenou silou tak, abychom stlačili hrudník do hloubky cca 5-6 cm.
Otázka č. 21 Otázka č. 22 Frekvence resuscitace není přesně určena. U protišokové fólie je jedno, jakou stranou je otočená ke zraněnému. Důležité je to, že děláme aspoň něco a snažíme se. Vhodná frekvence resuscitace je přibližně 100 stlačení za minutu. Je to úplně jedno. Důležité je zraněného zabalit kolem dokola a dopřát mu tím tepelný komfort. Je přeci známo, že stříbrná strana chladí a zlatá strana hřeje! Otázka č. 23 Otázka č. 24 Cizí těleso se nesmí nikdy vyndat z rány. Při použití škrtidla musíme po chvilce škrtidlo uvolnit a pak zase utáhnout. Veškeré cizí předměty zaražené do těla musíme zajistit, aby se nehýbaly a rychle dopravit zraněného k lékaři. Cizí těleso z končetin nevyndaváme, jen když nejde lehce vytáhnout. Z dutin (např. břicho) cizí tělesa nikdy nevytahujeme. Je to důležité pro udržení živých tkání v poraněném místě. Jakmile jednou použijeme škrtidlo, už ho neuvolňujeme do doby, než ošetříme ránu.
Otázka č. 25 Otázka č. 26 Pokud k zastavení krvácení použijeme škrtidlo, už ho nesmíme povolit? V případě vážného zranění je zcela správné, když zraněného Je to tak. Musíme si také zapamatovat čas, kdy jsme zaškrcení provedli a nahlásit ho lékaři. naložíme do auta a rychle ho dopravíme do nemocnice. Zkrátíme tím čas čekání na ošetření. Vždy po cca 2 minutách musíme škrtidlo povolit a pak znova utáhnout. Nejenže tím ohrozíme sebe a zraněného, ale navíc o nás v nemocnici ani nebudou vědět a prodlouží se tím doba ošetření. Otázka č. 27 Otázka č. 28 Při volání na rychlou záchranou službu není potřeba uvést přesné Pokud máme stejné zdravotní problémy jako některý náš známý, můžeinformace, ale stačí říct vše jednou větou. Oni si to tam už přeberou. me bez starostí použít léky, které mu předepsal lékař. Pracovníci rychlé záchrané služby mají prostředky ke zjištění vaší přesné polohy a vše potřebné zjistí členové RZ po příjezdu. Při volání na RZ je důležité mluvit klidně a nechat se vést operátorem. Vždyť pokud máme podobné příznaky, není to žádný problém. Použití cizích léků může vést k závažným komplikacím.
Otázka č. 29 Otázka č. 30 Použití cizích léků při stejných problémech může způsobit Pokud má diabetik hypoglykemický šok, musíme do něj závažné komplikace včetně úmrtí. Musíme si uvědomit, že řada různých nemocí má podobné příznaky. A to i za použití síly. za každou cenu nějakým způsobem dostat cukr. Maximálně nám bude špatně, ale spíše nám použití cizích léků pomůže. Postižený musí být schopen sám udržet sklenici s oslazenou vodou či kousek čokolády. Pokud toho není schopen, voláme ZS.