Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech



Podobné dokumenty
Sešit pro laboratorní práci z biologie

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

BIOSFÉRA TEST. 1. Rozmístění vegetace na Zemi závisí hlavně na: a) zeměpisné šířce b) počasí c) rozložení pevnin a oceánů d) nadmořské výšce

BIOSFÉRA BIOSFÉRA. živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

Korespondenční soutěž Tajemství lesů

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý hod.

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Šablona č Přírodopis Biomy a jejich savci

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

, Brno Připravila: Hana Habrová. Přírodní poměry tropů

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Biomy světa. terestrické sladkovodní mořské

ends/pictures/f10_1.gif

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

BIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi

Biotické podmínky života

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

členění klimatologie

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S


BIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

členění klimatologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Životní podmínky se rovněž liší s nadmořskou výškou. V této souvislosti potom členíme zemský povrch na výškové stupně.

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Biosféra tropické deštné lesy Učební pomůcky:

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Podnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

4.4 Společenstva organismů

Fyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

BIOMY, BIOTOPY, ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ŽIVOTA A ADAPTACE

Jméno: Rostliny se vyskytují všude. Rostliny jsou pouze malé. Rostliny vyrábí vodu. Rostliny slouží jako potrava.

POLÁRNÍ OBLASTI. = živý obal Země. Vznikají tzv. VEGETAČNÍ PÁSY, které přibližně odpovídají pásům podnebným.

živý obal Země je tvořena živými organismy přírodní krajina bez zásahů člověka kulturní krajina je ovlivněna člověkem

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Obsah: Úvod Klíčové pojmy Biomy : 1.základní charakteristika podmínky pro život: světlo, teplo, voda, vzduch, živiny. 2. třídění a pěstování pokojovýc

Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů

JIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav

SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace

Úvod k lesním ekosystémům

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Biomy. Marcela Reňaková Štěpán David Jan Liška

EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)

Základy lesnické typologie

Regionální geografie světa Zdeněk Máčka

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

Atraktivní biologie 1

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

Globální cirkulace atmosféry

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

CO JE TO KLIMATOLOGIE

Charakter biomu je dán autotrofní složkou tj. charakterem rostlinstva (převažujícími životními formami rostlin)

Zemědělství podle podnebí. VY_32_INOVACE_Z.2.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/ ročník vyššího gymnázia

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Geologie a pedologie

Tundra a alpínské vysokohoří

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz

CZ.1.07/1.1.00/

ročník 7. č. 15 název

40.Tropické deštné lesy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Transkript:

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech

Základní pojmy Ekosystém strukturní a funkční celek, složený ze všech živých organismů a abiotického prostředí v daném časoprostoru Hranice: Konvergentní ostré Divergentní Ekoton Zonoekotony liniový přechod mezi dvěma ekosystémy Ekoklina pozvolný přechod se zonací v rámci gradientu

Základní pojmy Biom ekosystém širšího prostoru až regionálního rozsahu 1. Zonobiom odpovídá rámcovému makroklimatu a přísluší zonální půdě klimatický klimax 2. Azonální biom odpovídá na regionální a lokální zvláštnosti (orobiomy, extrazonální biomy) edafický klimax

Subarktická tundra a alpínské hole Jehličnaté tajgy a rašeliniště Lesy mírného pásma (opadavé širokolisté lesy) Stepi a kontinentální pouště Středozemní tvrdolisté lesy Pouště a halobiomy Savany a tropické sezónní lesy Tropické deštné lesy a mangrovy Pobřeží a oceány Polární pásmo Agroekosystémy Hydrické a terestrické ekosystémy

Subarktická tundra a alpínské hole

Základní charakteristika Nízké teploty (-16-36 ºC, 2 9 ºC) Srážky 150 300 mm Permafrost Krátké vegetační období (2 měsíce) Extrémní rozdíly v délce slunečního svitu během roku Velmi pomalé rozkladné procesy Vegetace lišejníky, mechy, trávy, ostřice, zakrslé dřeviny

Jehlovitý led, vytažený mrazem z provlhlé půdy, a vítr se podílejí na utváření charakteristické drnové vegetace.

Hlavní problémy prudké snížení početnosti mnoha živočišných druhů (20% pod antropogenním tlakem, 5% v kritickém stavu), nadměrný lov a pytlácký odstřel sobů narušení celistvosti rostlinného pokryvu, přílišné spásání v místech intenzivních chovu sobů, riziko erosních procesů narušení migračních sobích cest překročení ekologické valence přírodních územních celků nahromadění znečišťujících látek které se v podmínkách nízkých teplot a nedostatku mikroorganismů jen velmi pomalu rozkládají. tání permafrostu vlivem klimatických změn

Jehličnaté tajgy a rašeliniště

Základní charakteristika Teplotní výkyvy mezi létem a zimou ( - 10-36 ºC, 10 20 ºC) Srážky 300 600 mm Relativně delší vegetační období (2-3měsíce) Konstantnější oslunění během roku Pomalé rozkladné procesy podzolové půdy Relativně pomalý vývoj org. Cyklická disturbance požáry Vegetace převážně jehličnaté lesy s příměsí listnáčů, slabě vyvinuté keřové a bylinné patro,

Hlavní problémy snížení výměry území pokrytých lesem (a stanovišť velkého počtu druhů), zejména v jižní části, lesů vodoochranných, lesů větrolamů, příměstských lesů a zelených zón vytlačení a likvidace populací živočichů a rostlin v oblastech s intenzivním způsobem zemědělství a vysokým stupněm urbanizace disproporce mezi těžbou dřevní hmoty a zachováním vlastností lesa - vodoochranné, čištění vzduchu, stabilizace klimatu, rekreační a další vlastnosti lesů, toxický vliv znečištění antropogenního charakteru včetně kyselých dešťů na lesní ekosystémy, likvidace stanovišť živočichů a rostlin při provádění meliorací, orbě a jiných formách hospodářského využívání území

Lesy mírného pásma (opadavé širokolisté lesy)

Základní charakteristika mírné teploty (-6 +2 ºC, 14 19 ºC) dlouhá vegetační doba srážky hojné (750 1 500 mm) a rovnoměrně rozdělené rozkladné procesy relativně rychlé úrodná půda vegetace: dominují listnaté stromy (dub, buk, javor, lípa, habr, olše, vrby, jeřáby, atd.), keřové a bylinné patro dobře vyvinuto

Hlavní problémy Silný rozvoj lidské civilizace Kácení lesů a přeměna druhové skladby s dopadem na celkovou biodiverzitu Silné znečištění prostředí odpady a exhaláty Fragmentace krajiny Přeměna ekosystémů na agrocenózy Atd.

Stepi a kontinentální pouště

Základní charakteristika klima kontinentálního rázu, chladné zimy a suchá teplá léta, nerovnoměrné rozložení srážek během roku (250 750 mm) většinou v zimě, teploty +25 ºC až 15 ºC, podklad tvořívětšinou černozemě bohaté půdy, klimatický, edafický a požárový (Ohaio, Indiana, Illinois) klimax vegetace: tvoří travinná společenstva

Hlavní problémy Kolébka zemědělství (od neolitu vznik řady obilnin) Ve většině případů došlo k přeměně stepí na obilné kultury změna společenstev a ohrožení genofondu a biodiverzity Dochází k degradaci humusu při uvolňování oxidu uhličitého a vyplavování živin Ohrožení půd polutanty Introdukce nepůvodních druhů

Středozemní tvrdolisté lesy (Sklerofytní les - etéziová vegetace)

Základní charakteristika vlhké zimy, teplá suchá léta, teploty ( cca 0-27 ºC, mrazy ojedinělé), srážky (až 450-1200 mm, převážně v zimním období), půdy chudé, časté požáry, limitujícím prvkem voda a živiny (N), chaparral Amerika, macchie Středomoří, mellee srub Austrálie vegetace: převládá keřovitá životní forma (a roztroušené stromy), tuhé silné stálezelené listy (s voskovitou vrstvou či kryty chlupy, málo průduchů),

Hlavní problémy Přeměna původních biotopů na zemědělské kultury Degradace půd, zvýšená eroze a odnos látek, Kácení lesů, vysušování prostředí, zasolování půd atd.

Pouště a halobiomy

Základní charakteristika vysoké teploty a teplotní extrémy, nízké nerovnoměrné srážky (pod 250 mm), podklad - písčitý, skalnatý, kamenitý, štěrkový, situovány v oblastech obratníků (převládají tlakové výše, Sahara), centrální oblasti kontinentů ve vysokých nadmořských výškách (Gobi), srážkový stín hor (poušť Atacama v Chile, pouště S. Ameriky), vegetace: převládají tvrdolisté keře a sukulenty slanomilné druhy

Hlavní problémy rozšiřování vlivem lidských aktivit pastva, polaření

Savany a tropické sezónní lesy

Základní charakteristika sušší oblasti s častými požáry, intenzivní pastva nerovnoměrné rozložení srážek během roku (800 1500 mm), období sucha (až 6 měsíců) a období dešťů vegetace: převládají travinná společenstva světlomilná, opylení větrem, odolná vůči požárům, suchu, pastvě, různá délka stébel málo stromů (baobaby, akácie, blahovičníky), nízká druhová diverzita na jednotku plochy

Hlavní problémy Vypalování, pastva, sběr dřeva, kácení, likvidace fauny, především velkých kopytníků, přeměna biotopů a ohrožení biodiverzity

Tropické deštné lesy a mangrovy

Základní charakteristika nížinná pásma kolem rovníku, vydatné srážky (2 000 3 000 mm) rozložené rovnoměrně během roku, teploty vysoké (20-28 ºC) a bez větších výkyvů, vysoká druhová diverzita, vegetace: listnaté stromy, vysoká druhová rozmanitost a členitá vertikální struktura 3 stromová patra (přerůstavé, korunové a spodní stromové patro), vysoká produkce plodů, semen (kaloni, zoborožci, opice), květů velká barevnost a vůně k přilákání opylovačů (hmyz, kolibříci, strdimilové, netopýři, vítr u přerůstavých stromů), kauliflorie růst květu na kmenech, keřové a bylinné patro redukováno (palmy, kapradiny), rozvoj popínavých rostlin (liány) a epifytů (bromélie, orchideje) živiny vázány v organismech, půda chudá, nízká vrstva hrabanky, velký rozvoj hub a plísní, velmi rychlý rozklad (jehličí 7 let, dubový list 2 roky, list trop. stromu 6 neděl), mělce kořenící stromy se zesílenými bázemi či náběhy kmenů pro udržení stability

Typy deštných tropických lesů -Nížinný -Horský -Mlžný -Aluviální -Tropický bažinný les -Tropický rašelinný les

Hlavní problémy Kácení deštných lesů, ohrožení biodiverzity, degradace půd, zavlékání cizích druhů, přeměna na plantáže, uvolňování oxidu uhličitého

Pobřeží a oceány Polární pásmo Agroekosystémy Hydrické a terestrické ekosystémy