Vývoj vegetace (a prostředí) v geologické minulosti. Pavel Šamonil



Podobné dokumenty
Hadaikum. Starohory. Prahory. Prvohory. Druhohory. Kenozoikum třetihory a čtvrtohory

Základy geologie pro archeology. Kvartér

Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace

Kameny a voda Kameny kolem nás


Modul 02 - Přírodovědné předměty

Čas a jeho průběh. Časová osa

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu. tel

Disturbance v lesních ekosystémech

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Geologický vývoj a stavba ČR

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Rozšíření živočichů - zoogeografie

Stratigrafie kvartéru

World of Plants Sources for Botanical Courses

HLAVNÍ RYSY KVARTERNÍHO VÝVOJE STŘEDOEVROPSKÉ KRAJINY KLÍČEM K POZNÁNÍ BUDOUCÍHO VÝVOJE JE POZNÁNÍ MINULOSTI.

VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Tým ZŠ J. A. K. Blatná

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P rozlišit důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů ročník 9. č. 25 název

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Stratigrafie kvartéru

Ekologické faktory. Teplota. Čím vším ovlivňuje teplota organismy. Jak změny teploty (klimatu) ovlivnily flóru a faunu našeho území

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Příroda ve čtvrtohorách

Jak to bylo s českou přírodou

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/09. Název materiálu: Geologické oblasti České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Disturbanční faktory I

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

Název: Přírodní poměry Evropy

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY

Kameny a voda. Geobotanika

VY_32_INOVACE_ / První organismy na Zemi První organismy na Zemi

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9

Stratigrafický výzkum

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Tektonika zemských desek

Čtvrtohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Historická geologie časové zařazení částí zemské kůry, rekonstrukce vývoje povrchu v minulosti včetně vývoje biosféry v daných historických etapách

Evropa země, kde zapadá Slunce

Florogeneze. Vít Joza

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Cupressaceae Taxaceae

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Historický vývoj lesů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Sešit pro laboratorní práci z biologie

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Geologická minulost Země. Pangea a spol.

Maturitní otázky ze zeměpisu

Název: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie

Druhohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Úkol č. 1 (15 bodů) Jedna za druhou. 7. ročník (2012/13) 3. Sada. Doby ledové. Termín odevzdání 3. sady: 8. ledna Přátelé,

Prvohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Disturbanční faktory I

Literatura. uvedena na webových stranách ZČU Fak. Ped. KBI pod studium - geologie

Kreatismus, eternismus, generatio spontanea, abiogeneze chemie-biochemie-biologická evoluce

World of Plants Sources for Botanical Courses

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR

Geologický vývoj a stavba území ČR

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Přírodopis 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Zoologie

Geologický vývoj České republiky Kaňon Labe

CO JE TO KLIMATOLOGIE

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Úvod k lesním ekosystémům

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Maturitní otázky do zeměpisu

ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN. Zeměpis. 6.ročník


ATMOSFÉRA. Podnebné pásy

Regionální klimatický vývoj holocénu: Evropa (nástin)

Masarykova univerzita GEOLOGIE POLSKA

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PŘI DĚTSKÉ LÉČEBNĚ Ostrov u Macochy, Školní 363 INOVACE VÝUKY CZ.1.07/1.4.00/

Země průměr: 12756km vzdálenost od Slunce: 150mil.km oběh Slunce 365dní hmotnost kg. počet měsíců:1 Měsíc, průměr 3475km, vzd.380tis.km, oběžn

Geologická činnost gravitace 1. kameny - hranáče

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Environmentální archeologie

Rostliny nahosemenné

Sylabus pro rok 2010: Termíny: 3.3., 17.3., 31.3., 1.4. ( čtvrtek ), 14.4., 12.5.

Katedra ekologie a ŽP, PřF UP Olomouc 1

Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Transkript:

Vývoj vegetace (a prostředí) v geologické minulosti Pavel Šamonil

Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace

Struktura prezentace: Geologická minulost Země Prvohory až třetihory Čtvrtohory pleistocén Čtvrtohory holocén Struktura holocenních společenstev Co je vlastně klimax? Co poskytuje a neposkytuje výzkum pralesů?

Flórogeneze Vývoj rostlinstva není nahodilý Vývoj je odrazem geologické minulosti Evoluce rostlin vs. evoluce společenstev, ekosystémů Znalosti jsou neúplné a doklady nepřímé Konfrontace poznatků z různých oborů: geologie, geomorfologie, geochronologie ( 14 C,..), pedologie, sedimentologie, paleontologie, paleobotanika, paleoklimatologie, vědy o člověku antropologie, archeologie aj.

4,6 miliard let života Země = 1 den (24 hodin) (dle M. Whitfielda) Čas 0:0hod 4:0 hod 6:0hod 11:0 hod vznik Země první utuhlé horniny první život dostatek kyslíku ve vzduchu Čas 17:0hod 20:20 hod 21:50 hod 23:50 hod První eukaryotní buňka první živočich cévnaté rostliny člověk!!!! kolonizují kontinenty

Geologické éry (eratem) čas Čtvrtohory Třetihory Druhohory Prvohory Starohory Prahory.. Bam = kvartér } kenozoikum = terciér = mesozoikum = paleozoikum = proterozoikum = archaikum

= čtvrtohory = třetihory = druhohory = prvohory Fanerozoikum (eon) = život na Zemi

Rozvoj květeny souvisí s rozložením kontinentů a oceánů Květeny různých částí světa nikdy nebyly uniformní. Pouze kolísaly rozdíly. Kontinentální drift Pevninské mosty Klima (van Andel 1985, Strahler and Strahler 1987)

I. Paleozoikum

Paleozoikum ordovik pouze vodní rostliny (sinice, řasy) silur I. přechod vegetace na souš (Ryniofyty) rozvoj od tropických oblastí silur / devon první velké územní rozdíly v květenách V Africe již stromovité plavuně (Lepidodendrales) karbon Fytogeografické oblasti - angarská květena (dnes Asie, tehdy mírný severní pás) - gondwanská květena (dnes J Afrika a J Amerika, tehdy J mírný pás) - oblasti tropické

karbon / perm Paleozoikum I. rozvoj stromovitých forem plavuní (Lepidodendrales), přesliček (Calamitales), kapradin (Marattiales) perm / (trias) pokles rozrůzněnosti květen ústup výtrusných cévnatých rostlin nástup semenných rostlin

Mesozoikum II. www.mzm.cz www.kryptozoologie.estranky.cz.

Mesozoikum II. Křída tropy po 60 s.š. mírné klima až k severu studené klima jen omezeně Nahosemenné, na konci spodní křídy nástup krytosemenných Stále jiné rozložení pevnin a oceánů na konci křídy ochlazení Jinan dvoulaločný (Gingo biloba)

Terciér Mírné podnebí III. Tropické podnebí vrcholilo Alpinsko-himalajského vrásnění - vertikální pásmovitost vegetace hnědé uhlí základ současných klimatických pásem

Terciér III. Střední Evropa: květena tropická a subtropická květena mírného pásu jen ve vyšších polohách tvoří se květena pouštní a polopouštní (sub)tropického klimatu Rojovník bahenní (Ledum palustre) mírný pás opadavé listnaté dřeviny (Fagaceae, Betulaceae, Platanaceae, Salicaceae, Aceraceae - Salix, Betula, Alnus, Fagus, Castanea, Juglans, Quercus, Acer) příměs jehličnanů (Pinaceae, Cupressaceae, Taxodium, Glyptostrobus, Metasequoia, Sequoia, Ginkgo)

Terciér Tajga začíná se formovat v Asi ústup náročných dřevin zůstávají jen Picea, Pinus, Larix III. Stepní květena začíná se formovat ve střední Asii nové taxony - Festuca, Stipa Dnes zaniklé taxony: Taxodium, Cedrus, Thuja, Tsuga, Sequoia, Pseudotsuga, Pseudolarix, Liriodendron, Magnolia, Libocedrus, Chamaecyparis, Ginkgo, Carya, Ailanthus, Morus aj.

Terciér Od středního miocénu a zejména v pliocénu ochlazování Z jižní Evropy mizí tropická květena III. Formování květeny mírného pásu, tundrová květena Pokles hranice lesa a vytváření alpínské vegetace V Evropě nové taxony - Homogyne, Soldanella, Lunaria, Phyteuma (květena se podobá dnešní květeně ve východní Asii)

Rozšíření Fagus sylvatica v Evropě v miocénu (neogén)

Kvartér 1,805 mil. let dnešek (2,48 2,71 mil. let?) IV. Ústup moře, formování středoevropské krajiny vznik současných pohoří i říční sítě, tvorba současných ekosystémů, vývoj člověka

Teplota Průměrné roční teploty v terciéru a kvartéru západní a střední Evropa. Paleocén Eocén Oligocén Miocén Pliocén Pleistocén Holocén Upraveno dle Lang 1994 Čas (miliony let)

Teplota Čas

Možné příčiny kvartérního ochlazení klimatu: - změna zářivé energie Slunce a ozáření Země - změna pozice Země vůči Slunci (excentricita pohybu Země, vychýlení osy) Teplota - změna uspořádání kontinentů způsobená pohybem litosférických desek - zvýšení počtu a intenzity sopečných erupcí Stadiál chladný výkyv Interstadiál teplý výkyv Interglaciál = doba meziledová Glaciál = doba ledová Čas

Kvartérní klimatickosedimentační cyklus

Stratigrafické členění kvartéru (resp. pleistocénu) Alpské Penck a Brückner (1909) Glaciály bieber donau günz mindel riss würm Interglaciály bieber donau donau günz günz mindel (G-M) mindel riss (M-R) riss würm (R-W) Stadiály jsou označovány arabskou číslicí např. W 1 Interstadiály (Severoevropské) Glaciály pretegelen eburon menap elster saale weichsel V minulých ca 2,5 mil. letech proběhlo nejméně 30 chladných klimatických výkyvů

Interglaciál Teploty ca 8-12 C Pronikání teplomilných prvků fauny i flóry (hroši v Anglii) Do střední Evropy od J lesní dřeviny: Qurercus, Tilia, Acer, Fagus, Carpinus, Abies - vytváření zapojených lesů (Ložek 2001, dle Gerasimova) Severní Evropa v eemském interglaciálu. Moře zasahovalo hlouběji do pevniny oceánský ráz podnebí střední a východní Evropy ve srovnání s dneškem, teplejší

Interglaciál na našem území Ložek (2001) Eemský interglaciál krajina podobná té dnešní, soubor druhů jako dnes (i když mimo naše území) Ale bez vlivu člověka!

Glaciál Teploty ca -2 až -3 C Kontinentální (pevninský) ledovec dnes jen Antarktida a Grónsko Alpský ledovec Skandinávský ledovec evropská část pevninského ledovce Maximální rozšíření v Evropě: střední Německo, celé Polsko až k hranicím s ČR, velké rozlohy v Rusku; na Britských ostrovech samostatné ledové čapky spojené se Skandinávským ledovcem

Pevninský ledovec Horský ledovec

V pleniglaciálu bylo ledovcem pokryto asi 10% povrchu Země

Vliv na teplotu moře a směry mořských proudů Teplota moře v posledním glaciálu Teplota moře dnes