ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH



Podobné dokumenty
7 Fluorescence chlorofylu in vivo

Využití měření spektrální odrazivosti a odvozených specializovaných vegetačních indexů v pěstební technologii jarního ječmene

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Porovnávací degustace PIWI a evropských odrůd ve Valticích

PSI (Photon Systems Instruments), spol. s r.o. Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.

EKOTECH Fluorescence chlorofylu in vivo 1

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Vliv kapkové závlahy na výnos a kvalitu hroznů Effect of drip irrigation on yield and quality grapes

1- Úvod do fotosyntézy

Fluorescence chlorofylu

VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV

Závěrečná zpráva projektu Studium a výzkum donorů rezistence genetických zdrojů révy vinné za období

KONDIČNÍ PROGRAM PRO ŽENY

ASSESSMENT OF REDUCED DOSES EFFICACY OF GLYPHOSATE BY CHLOROPHYLL FLUORESCENCE MEASUREMENT

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Medaile č.vz. 1kolo Kategorie Alc. Zb.cukrKysel. č.š. množství ltr.vinařství Ročník Odrůda Zatřídění Body Zlatá 231 A1 13 3,5 7, Moravíno


Test toxicity při semichronické expozici vůči okřehku menšímu (Lemna minor L.)

VITAMÍNY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH. Retinoidy (vitamin A) A, E a D v nezmýdelnitelném podílu, K se rozkládá

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

PĚSTOVÁNÍ RÉVY VINNÉ MODERNÍ VINOHRADNICTVÍ. Pavel Pavloušek

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění

Využití fluorescence chlorofylu ke sledování fyziologického stavu vegetace

aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu

7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state )

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ

Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)

Praktikum III - Optika

Sekvenční injekční analýza laboratoř na ventilu (SIA-LOV) (Stanovení obsahu heparinu v injekčním roztoku)

Vybrané spektroskopické metody

Velkoobchodní ceník moravských vín

Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

EXTRAKCE, CHROMATOGRAFICKÉ DĚLENÍ (C18, TLC) A STANOVENÍ LISTOVÝCH BARVIV

BankKlient. Interface pro ú etní systémy. Verze 9.50

Struktura atomů a molekul

Fluorescenční mikroskopie

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

Ketózní mléčné ukazatele a jejich role v kontrole výskytu subklinické ketózy

Měření fluorescence chlorofylu hedery helix

Fotosyntéza Úžasná sluneční elektrárna

Fyzikální praktikum 1

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie

Vitis vinifera. Bc. Martina Karasová Aplikovaná genetika a šlechtění rostlin

SPM SPECTRUM NOVÁ UNIKÁTNÍ METODA PRO DIAGNOSTIKU LOŽISEK

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

srdečné víno z Čejkovic

Kvantitativní detekce houbových patogenů v rostlinných pletivech s využitím metod molekulární biologie

Identifikace barviv pomocí Ramanovy spektrometrie

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov


Využití fluorescence sinic a řas při hodnocení kvality vod. RNDr. Štěpán Zezulka, PhD.

Jak se ve světle nových dat v ČR vyvíjely vzdělanostní nerovnosti?

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

2. Fotosensitizované reakce a jejich mechanismus. 5. Samoorganizované porfyrinové nanostruktury a jednoduché aplikace

Jominiho zkouška prokalitelnosti

Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Základy vinohradnictví. Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

BIOLOGICKÉ ODBOURÁNÍ KYSELIN. Baroň M.

CHATEAU LEDNICE s.r.o. Nejdecká 714, Lednice na Moravě, Česká republika www. chateau-lednice.cz

Návod pro laboratorní úlohu: Komerční senzory plynů a jejich testování

Přístrojové vybavení pro detekci absorpce a fluorescence

Vlastnosti nejenergetičtějších částic ve vesmíru

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Vinný lístek hotelu Vinopa Wine list

Přípravek na ochranu rostlin. Quadris Max. Fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu určený k ochraně révy proti houbovým chorobám.

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/

Jednání OK , podklad k bodu 2: Návrhy k valorizaci důchodů

ení s chemickými látkami. l rní optiky

2. lekce. ODRŮDY RÉVY VINNÉ PĚSTOVANÉ V MORAVSKÝCH A ČESKÝCH VINICÍCH. 1. Odrůdy révy vinné. 2. Rozdělení odrůd révy vinné

Zvyšování retenční schopnosti půd aplikací kompostů. doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

Autonomní hlásiče kouře

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Šlechtění révy na rezistenci pomocí klasických a molekulárních metod

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák

Fyzikální praktikum 1

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Roční průběh základních fluorescenčních parametrů dvou stálezelených rostlin

Analyzátory OPTI firmy ROCHE

Fytoplazmy na révě vinné

FOTOSYNTÉZA CÍL EXPERIMENTU MODULY A SENZORY PŘÍSLUŠENSTVÍ POMŮCKY. Experiment B-10

Atraktivní biologie. Ozonová díra Antarktida

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

SKUPINOVÁ ANALÝZA MOTOROVÝCH NAFT

Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Transkript:

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZPRÁVA O UKONČENÍ PROJEKTU Projekt Název projektu: Změna optických vlastností listů révy vinné v závisloti na obsahu fenolických látek v místech infekce houbou Plasmopara viticola. Případová studie v terénu. Průběh řešení projektu : Průběh projektu byl mírně ovlivňen dodáním měřícího notebooku. Dosažené výsledky: V průběhu roku 21 byla dokončena terénní měření na experimentální vinici Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy Univerzity v Brně, zahradnické fakultě v Lednici, která vedla k ověření výsledků laboratorních experimentů (Cséfalvay et al. 29), tj. že F V /F M a/nebo Φ II jsou citlivými parametry vhodnými pro včasnou detekci infekce způsobené houbou Plasmopara viticola. Celkem bylo testováno 5 odrůd, z toho 3 citlivé a 2 odolné celkem 12 listů (tab.1) Odolné odrůdy Laurot Citlivé odrůdy Cabernet Sauvignon Malverina Rulandské Bílé Rulandské Šedé Tab.1 Kategorie zkoumaných odrůd (Odolné a citlivé) Od každé odrůdy jsme měřili celkem 1 listů zdravých a 1 listů infikovaných. Pomocí zobrazovacího fluorometru FluorCam jsme měřili distribuci parametru F V /F M (Obr.1). U všech listů signifikantní změny F V /F M v ploše listu korelovaly s místy napadení. V místech se sníženou aktivitou fotosystému II (snížená hodnota F V /F M ) jsme odebrali vzorky pro stanovení obsahu fenolických látek a fotosyntetických pigmentů. V případě citlivých odrůd v rané fázi infekce, kdy ještě nebyly znatelné žádné viditelné příznaky, heterogenní distribuce F V /F M ukázala malá místa na listech s lokálně sníženou fotosyntetickou aktivitou v důsledku

infekce. Jak infekce postupovala, míst se sníženou fotosyntetickou aktivitou přibývalo a jejich plocha se zvětšovala (Obr.1 ukazuje pouze pletivo v pozdní fázi infekce). V případě rezistentních (odolných) odrůd místa se sníženou Φ II v rané fázi infekce byla daleko rozsáhlejší. Zde nedocházelo k rozšiřování zasažených oblastí, ale rostlina infekci lokalizovala do velkého spotu na listu, který následně nekrotizoval. Nekróza infikovaného pletiva je jasně na viditelná na obr. 1 u odrůdy Laurot. Obr. 1 ukazuje typické příklady distribuce F V /F M u zdravých (horní řádek) a infikovaných (spodní řádek) listů citlivých a odolných listů révy vinné. Laurot Malverina CabSauv PinotBlanc PinotGris.8.3 Obr.1 Distribuce parametru F V/F M. Horní řádek pletivo zdravých listů, spodní řádek napadené pletivo. Na obr. 2 jsou průměrné hodnoty F V /F M u zdravých listů a v ohnisku napadení houbou Plasmopara viticola naměřené během terénních experimentů v roce 21. Je zřejmé, že snížení fotosyntetické aktivity v místě napadení je podobné jak u citlivých tak u odolných odrůd..8.7 Fv/Fm.6.4.3 Laurot Malverina CabSauv PinotBlanc PinotGris Obr. 2 F V/F M (efektivní kvantový výtěžek fotosystému II) u zdravých listů (bílé) a ohnisek napadení (černé) sloupce.

Snížená fotosyntetická aktivita v míste napadení byla způsobena poklesem koncentrace fotosyntetických pigmentů (Chl a, Tab.2). Pigmenty byly stanovovány spektrofotometricky podle Lichtenthalera (1987). Chlorophyll a (µg g -1 ) Fresh weight Control SEM Infected SEM Difference% Laurot 1232.2 ± 62,6 97.3 ± 45,2-26.36747281 Malverina 119.3 ± 35,9 72.3 ± 46,1-36715947 CabSauv 798 ± 47,2 546.8 ± 5,8-31.47869674 PinotBlanc 592 ± 12,3 524.8 ± 55,2-11.35135135 PinotGris 763.7 ± 27,9 46.8 ± 26, -39.6621711 Tab.2 Obsah chlorofylu a (µg g -1 ) čerstvé váhy U listů vybraných odrůd (Cabernet Sauvignon, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Laurot, Malverina) jsme měřili kinetiku fluorescence chlorofylu v aktinickém světle (2 µmol(fotonů).m -2.s -1, zhášecí analýza) a absorbční a reflektanční spektrum v UV a VIS světle (28-8 nm). Měřili jsme na temnotně adaptovaných listech (2 min temnotní adaptace) v laboratorních podmínkách. Pletivo napadené houbou Plasmopara viticola (černé symboly, Obr.3) vykazovalo nižší fluorescenční signál, který souvisí s nižším obsahem chlorofylu v místech napadení a pomalejší pokles fluorescence z lokálního maxima (F P ) v aktinickém světle. Ten naznačuje pomalejší transport elektronů z plastochinonového poolu. 5 Laurot F/F, rel.u. Pinot Blanc 45 4 Malverina Cab.Sauvignon Time Fd/2 35 3 25 2 15 Laurot Malverina Cabsauv PinotBlanc Control Infected Obr.3 Kinetiky Chl-F v místě napadení (černě) a u zdravého pletiva (bíle) Obr.4 Fd/2 parametr

S rychlostí transportu elektronů z plastochinonového poolu souvisí také parametr fd/2, počítaný jako rozdíl (F P -F S )/2 (F S -ustálená úroveň Chl-F; tzv. steady state). Polovina času transportu elektronů z lokálního maxima F P v aktinickém světle do úrovně ústálené Chl-F byla vyšší u všech sledovaných odrůd (Obr.4). 1 Differences in ref. spektra 5 D iffe re n c e, % -5-1 Laurot Pinot Blanc -15 4 45 5 55 6 65 7 75 8 wavelenght, nm Obr.5 Rozdíl v reflektanci u napadených a zdravých pletiv. Vybraný zástupce citlivé odrůdy (Pinot Blanc) a rezistentní odrůdy (Laurot). Největší rozdíl v reflektanci napadeného a zdravého pletiva citlivé a rezistentní odrůdy (Obr. 5) je v oblasti 67-69nm, ve které je maximální absorbce chlorofylu. Pokles koncentrace v chlorofylu v napadeném pletivu způsobuje největší změnu v reflektanci. Pokles koncentrace chlorofylu v napadených oblastech koreluje se vybranými indexy pro jeho neinvazivní odhad ( Gitelson and Merzlyak 1994, Chapelle et al. 1992, Vogelman et al. 1993), vyjímkou rezistentní odrůdy Laurot (Obr.6 A,B,C). Laurot vykazoval zvýšený obsah chlorofylu a jak v místě napadení, tak ve zdravém pletivu. 18 16 14 y =.3554x +.6833 R 2 =.631.45.4 y = 115x + 15 R 2 =.876 R75/R55 12 1 R675/R7.35.3.25 8 A.2 B 6.15 4 1 15 2 25 3 35 4 45.1 1 15 2 25 3 35 4 45 1.89 1.79 1.69 y = 223x +.9474 R 2 =.7984 Obr.6 Korelace vybraných reflektančních indexů s chemickou analýzou R74/R72 1.59 1.49 1.39 1.29 1.19 C 9 1 15 2 25 3 35 4

16 Control Resistant 3 Control Resistant ARI [R8*(1/R55-1/R7)] 14 12 1 8 6 4 2 Control Susceptible Infected Resistant Infected Susceptible A Red/Green 2.5 2 1.5 1 Control Susceptible Infected Resistant Infected Susceptible B 1 1.5 2 2.5 3 Anth. content (nmol*m-2) calculated per Fresh weight 1 1.5 2 2.5 3 Anth. content (nmol*m-2) calculated per Fresh weight Obr. 7 Korelace vybraných reflektančních indexů s chemickou analýzou Vybrané reflektanční indexy pro neinvazivní odhad obsahu antokyanů (ARI index a Red/Green index, Obr. 7 A,B) ukazují viditelný trend. U napadeného pletiva rezistentních odrůd je výrazně vyšší hodnota ARI a Red/Green indexu, zatímco zdravé pletivo rezistentních a citlivých odrůd stejně tak jako infikované pletivo citlivých odrůd vykazují podobný trend. Stav čerpání finančních prostředků: Měřící notebook Acer Dewarovy nádoby Mikropipeta Hirschmann Laboratorní materiál, chemikálie apod. Celkem čerpáno 22 Kč 13 69 Kč 4 2 Kč 9 Kč 48 71 Kč Využitelnost dosažených výsledků a navazující práce Výsledky této práce budou použiti při dalších studiích interakce patogenu Plasmopara viticola a hostujícího organismu Vitis vinifera, zejména se zaměřením na fluorescenční emise (FLD) napadených listů.