1- Úvod do fotosyntézy
|
|
- Bohuslav Matějka
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro FS z toho asi 0,2% na syntézu org. látek (0,8 kg m -2 rok -1 ) Sluneční soustava velikost objektů v měřítku - Wikipedia (i ve vzdálenostním měřítku) 1
2 Spektrum el.-mag. záření Spektrum slunečního záření - Maximum na povrchu Země kolem 600 nm žlutá (Planckův vyzařovací zákon) 2
3 Proč právě VIS pro FS? γ reabsorbováno Sluncem RTG - ionizace molekul UV narušuje vazby organických molekul VIS - PAR IR vibrace molekul : VIS absorpce pigmenty přechod do excitovaných stavů, - mezi el. hladinami - S 0 - S n (PAR nm) Základní koncept FS - Molekula pigmentu pohltí foton a dostane se do excitovaného stavu, ve kterém ochotně odevzdá elektron a ten se využije na tvorbu energeticky bohatých látek. Molekula pigmentu přijme chybějící elektron z jiného zdroje. Reakční centrum (RC) fixace CO 2 (redukce nitrátů,...) 1) P + P * (absorpce, obecně reverzibilní, zpětná reakce fluorescence) 2) P * + A P + + A - (silně ireverzibilní, unikátnost přírody speciální PPC: Reakční centrum nábojová separace změna konformace PPC), A - redukuje další molekuly - redukce CO 2 3) P + + e - P (elektron z jiného zdroje než A, H 2 S sirné baktérie, H 2 O sinice, řasy, nižší a vyšší rostliny, H 2 D D + 2H + + 2e - ; D: S, 1/2 O 2, - štěpení vody unikátní proteinový komplex připojený k reakčnímu centru, H + - acidifikace lumenu) P - katalyzátor, RC enzym A P e - např. H 2 O, H 2 S 3
4 Thylakoidní membrána - funkční schéma světelné reakce FS - thylakoidní membrána, temnotní reakce FS - stroma Z-schéma fotosyntézy - Molekula pigmentu pohltí foton a dostane se do excitovaného stavu, ve kterém ochotně odevzdá elektron a ten se využije na tvorbu energeticky bohatých látek. Molekula pigmentu přijme chybějící elektron z jiného zdroje. dimérchla přeměna světelné energie na chemickou v reakčních centrech fotosystémů - brána mezi světem fyziky a chemie změna standardního redoxního potenciálu při ph 7 až o 2 V! 4
5 Obecné schéma FS Světelná fáze Temnotní fáze Reakční centrum Fotochem. reakce ATP, NADPH Biochem. reakce fixace CO 2 (redukce nitrátů,...) H 2 O O 2, H + CO 2 (CH 2 O) H 2 O CO H 2 O (CH 2 O) + H 2 O + O 2 ( G > 0) NO H 2 O + H + NH H 2 O + O 2 SO H 2 O + H + HS H 2 O + O 2 2 H 2 O 2 H 2 + O 2 (řasy bez O 2 ) FS není jen asimilace CO 2! A P např. H 2 O Evoluce FS - 1 5
6 Evoluce FS - 2 A) Halobaktérie (Halobacterium halobium) - hlavní PPC bakteriorhodopsin (pigment retinal) H + pumpa poháněná světlem H + pumpovány vně org., gradient koncentrace H + - syntéza ATP pomocí ATP syntázy, závislost na ph okolí, syntéza ATP není spojena s přenosem e - B) Fotosyntetické baktérie - hlavní PPC bakteriální RC (bchl) ve zprohýbané plazmatické membráně, po excitaci bchl předává elektron chinonovému přenašeči, který přenáší i H + stejně jako bakteriorhodopsin, e - je předáván z chinonu na NAD+, ATP se tvoří jako u halobakterií, díky buněčné stěně spřažení přenosu e - a H + není tak silné, závislost na ph okolí C) Sinice (cyanobacteria, blue-green algae) - hlavní PPC fotosystém II (PSII) (chl a) a fotosystém I (PSI) (chl a) v ohraničeném membránovém systému ( zaškrcení plazmatické membrány FS baktérie ), PSII s anténami fykobilizomy, PSII štěpí vodu a transportuje e -, PSI - transportuje e - na ferredoxin (Fd) a odsud na NADP +, spřažení přenosu e - a H + jako u FS bakterií D) Řasy (algae), nižší a vyšší rostliny - hlavní PPC PSII a PSI jakou u sinic, ale součástí membrán (thylakoidní) autonomní organely - chloroplastu (endosymbiozovaná sinice), thylakoidy uzavřené thylakoidní membránou, jinak totéž co u sinic, nejsilnější spřažení přenosu e - a H + Evoluce FS - 3 6
7 Evoluce FS V ranném období Země redukční atmosféra (H 2 O, CO 2, H 2, CH 4, CO 2, NH 3, bez volného O 2 ) + UV záření + vyšší teploty syntéza org. molekul - Oparinova teorie koacerváty kapkový útvar (z bílkovin) ve vodném prostředí první živé organismy - přirozená syntéza aminokyselin Miller, Science 117, 1953, ; - báze NK - Oró, Biochem. Biophys. Res. Commun. 2, 1960, halobakterie 3,5 mld let - 1. sinice 3 mld let (kyslíková atmosféra, vznik O 3 ) - 1. eukarytické org. - 1,5 1 mld let (evoluce díky O 3 ) - C 4 a CAM evoluce díky horší funkci Rubisco při nárůstu poměru O 2 /CO 2 7
Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014
Fyziologie rostlin 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fotosyntéza 1. část - úvod - chloroplasty - sluneční záření -
Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Světelné reakce Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Literatura Plant Physiology (L.Taiz, E.Zeiger), kapitola 7 pdf verze na požádání www.planthys.net Fotosyntéza
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin
Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková proteinové komplexy thylakoidní membrány - jsou kódovány jak plastidovými tak jadernými geny 1905
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotosyntéza Fotosyntéza pohlcení energie slunečního záření a její přeměna na chemickou energii rovnováha fotosyntetisujících a heterotrofních
Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké
Fotosyntéza Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké rostliny. Zelené rostliny patří mezi autotrofy
Biosyntéza sacharidů 1
Biosyntéza sacharidů 1 S a c h a r id y p o tr a v y (š k r o b, g ly k o g e n, sa c h a r o sa, a j.) R e z e r v n í p o ly sa c h a r id y J in é m o n o sa c h a r id y Trávení (amylásy - sliny, pankreas)
7 Fluorescence chlorofylu in vivo
7 Fluorescence chlorofylu in vivo Petr Ilík KBF a CRH, PřF UP Fluorescence chlorofylu in vivo fluorescence in vivo z chlorofylu a (ostatní přídavné pigmenty přenos energie na chl a) indikátor neschopnosti
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku
6 Přenos elektronů a protonů
6 Přenos elektronů a protonů Petr Ilík KBF a CRH, PřF UP Evoluce FS 1 Halobaktérie H + pumpa http://www.rsc.org/publishing/chemtech/volume/2008/11/b acteriorhodopsin_insight.asp - Protonová pumpa halobakterií
Autor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.
Fyziologie Fotosyntéza Celým názvem: fotosyntetická asimilace - vznikla při ohrožení, že již nebudou anorg. l. rostliny začaly dělat fotosyntézu v atmosféře vzrostl počet O 2 = 1. energetická krize - nejdůležitější
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
B4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
Fotosyntéza. Ondřej Prášil
Fotosyntéza 2 Ondřej Prášil prasil@alga.cz 384-340430 Obsah přednášky membrány a organely světlo termodynamika historie Fotosyntetické membrány Electron tomography Cells contain ~100 chlorosomes appressed
Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
4 Přenos energie ve FS
4 Přenos energie ve FS Petr Ilík KF a CH, PřF UP Přenos energie (excitace) do C - 1-1 molekula chl je i při vysoké ozářenosti excitována max. 10x za sekundu neefektivní pro C - nténní systém s mnoha pigmenty
sekundy Femtosekundová spektroskopie, aneb
Femtosekundová spektroskopie, aneb co všechno se může stát za biliontinu sekundy Tomáš Polívka Laboratoř optické spektroskopie Časový vývoj Časové rozlišení ( ) = interval mezi dvěma následujícími obrázky
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu
Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)
Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 -->6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Dýchací
aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu
Měření fotosyntézy rostlin pomocí chlorofylové fluorescence aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu Fotosyntéza: Fotosyntéza je proces, ve kterém je světelná energie zachycena světlosběrnými
Fotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová
Fotosyntéza a Calvinův cyklus Eva Benešová Fotosyntéza světlo CO 2 + H 2 O O 2 + (CH 2 O) světlo 6CO 2 + 6H 2 O 6O 2 + C 6 H 12 O 6 Opět propojení toku elektronů se syntézou ATP. Zachycení světelné energie
Dýchací řetězec (Respirace)
Dýchací řetězec (Respirace) Buněčná respirace (analogie se spalovacím motorem) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 ---------> 6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Oxidativní
Energetický metabolismus rostlin
Energetický metabolismus rostlin Sylabus - témata (Fischer, Duchoslav) 1. Energie v živých systémech Formy energie a základní principy přeměny energií; změny volné energie, rovnovážná konstanta, spřažení
Energetický metabolismus rostlin. respirace
Energetický metabolismus rostlin Zdroje E: fotosyntéza respirace Variabilní využívání: - orgánové a pletivové rozdíly (kořen, prýt, pokožka, ) - změny při vývoji a diferenciaci - vliv dostupnosti vody,
FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI
FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI Pavel Peč Katedra biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzita Palackého v Olomouci Fotosyntéza fixuje na Zemi ročně asi 1011 tun uhlíku, což reprezentuje 1018 kj energie.
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů.
Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů. Šárka Gregorová, 2013 Poznámka: protože se tyhle dvě státnicové otázky z velké
Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa
8. Dýchací řetězec a fotosyntéza Obtížnost A Pomocí následující tabulky charakterizujte jednotlivé složky mitochondriálního dýchacího řetězce. SLOŽKA Pořadí v dýchacím řetězci 1) Molekulový typ 2) Charakteristika
35.Fotosyntéza. AZ Smart Marie Poštová
35.Fotosyntéza AZ Smart Marie Poštová m.postova@gmail.com Fotosyntéza - úvod Syntéza glukosy redukcí CO 2 : chlorofyl + slun.zareni 6 CO 2 + 12H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6O 2 + 6H 2 O (Kyslík vzniká fotolýzou
Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH
FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH ANIMACÍCH Výukový program vytvořený v programu Macromedia Flash Milada Roštejnská Helena Klímová Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH
Světelné reakce fotosyntézy. - fixace energie záření
Světelné reakce fotosyntézy - fixace energie záření Slunečnízáření Ultrafialové (UV, < 400 nm) Fotosynteticky aktivní radiace PAR, 400 až 700 nm (380-750nm) Infračervené (>750 nm) Sluneční záření http://www.giss.nasa.gov
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Název: Fotosyntéza. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy
Název: Fotosyntéza Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, biologie, matematika, fyzika Ročník: 5. Tématický celek:
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Ekologie fotosyntézy
Ekologie fotosyntézy Fotosyntéza Přeměna zářivé energie Slunce na energii chemických vazeb primární produkce organické hmoty fotochemický (Hillova reakce) a biochemický proces 1 mol přijatého CO 2 energetický
KBF/FOSY Fotosyntéza a stres LRR/FOSY Fotosyntéza
KBF/FOSY Fotosyntéza a stres LRR/FOSY Fotosyntéza Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. RNDr. Martina Špundová, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS biol. proces uchovávající en. slunce život na Zemi - závislý na energii
ANABOLISMUS SACHARIDŮ
zdroj sacharidů: autotrofní org. produkty fotosyntézy heterotrofní org. příjem v potravě důležitou roli hraje GLUKÓZA METABOLISMUS SACHARIDŮ ANABOLISMUS SACHARIDŮ 1. FOTOSYNTÉZA autotrofní org. 2. GLUKONEOGENEZE
Vylepšování fotosyntézy
Vylepšování fotosyntézy Využití fotosyntézy potraviny energie (paliva) Obojího bude podle predikcí potřebovat lidstvo čím dál tím víc. Energetické využití fotosyntézy potřeba nahrazení fosilních paliv
Energetický metabolismus rostlin
Energetický metabolismus rostlin Sylabus - témata (Fischer, Šantrůček) 1. Základy energetiky v živých systémech Formy energie a základní principy přeměny energií; změny volné energie, rovnovážná konstanta,
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Metabolismus příručka pro učitele
Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek
Co vás dnes čeká: Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury plastidy struktura, typy fotosyntetické pigmenty a jejich lokalizace Sluneční
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák
BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM
LÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS
LÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS Metabolismus = neustálý příjem, přeměna a výdej látek = probíhá po celou dobu života rostliny Dva typy procesů : ANABOLICKÉ KATABOLICKÉ ANABOLISMUS - energie se spotřebovává
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY
Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. 2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY Poznávání neuvěřitelně velkého množství chemických
Fotosyntéza ve dne Ch_054_Přírodní látky_fotosyntéza ve dne Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Měření fluorescence chlorofylu hedery helix
Měření fluorescence chlorofylu hedery helix V rámci cvičení blokového semináře PV225 Laboratoř systémové biologie Jan Kotrs, 2010 Cíl projektu Cílem laboratorní části bylo porovnání fotosyntetických schopností
Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3)
Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3) podmínky existence života. (1/2) podmínky existence života. 1 Přehled názorů a hypotéz Kreační hypotéza creo = tvořím => život byl stvořen Bohem,
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa
Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,
N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i
1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy
Fyziologie rostlin LS Fotosyntéza. Lukáš Fischer
Fyziologie rostlin LS 2013 Fotosyntéza Lukáš Fischer Jaderné reakce Záření O 2 CO 2 Biomasa FOTOSYNTÉZA Fotosynteticky aktivní záření (FAR): 400 až 700 nm Vliv záření na rostliny: 1. Přímý: (a) Umožňuje
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie
Umělá fotosyntéza. Michael Hagelberg. Tomáš Polívka, Ústav fyzikální biologie
Umělá fotosyntéza Michael Hagelberg Tomáš Polívka, Ústav fyzikální biologie Energetické požadavky společnosti Energetický rozdíl 14 TW, 2050 33 TW, 2100 Alternativy Fosilní paliva Jaderné štěpení Obnovitelné
BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák
BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM
PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele
Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).
Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie
Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie Roman Kouřil Katedra Biofyziky (http://biofyzika.upol.cz) Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Přírodovědecká fakulta, Univerzita
Stručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
EKOTECH Fluorescence chlorofylu in vivo 1
INDUKCE FLUORESCENCE CHLOROFYLU in vivo V PRŮBĚHU PRIMÁRNÍ FOTOSYNTÉZY U VYŠŠÍCH ROSTLIN RNDr. Karel Roháček, CSc. Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Ústav molekulární biologie rostlin, Branišovská 31, 370
ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.
ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci
Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Měření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy
Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy Měření množství dopadající energie světla Ozářenost: W.m -2 (= J.s -1.m -2 ) (osvětlenost: ln.m -2 = lux)? Fotonová (kvantová) ozářenost: mol.s -1.m
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN
FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN Martina Špundová Katedra biofyziky PřF UP Olomouc TRANSPORT VODY V ROSTLINÁCH 1. chemický a vodní potenciál 2. transport vody v rostlinách 3. metody a přístroje pro stanovení
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 2. Biologické principy fotosyntetické produkce rostlin Lubomír Nátr Lubomír Nátr 2. Biologické
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
Zdroje. Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava
Zdroje Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava Sluneční záření UV < 400 nm světelné 400 750 nm IR > 750 nm 7 48 45 Sluneční konstanta1390 W m 2 Forosyntéza Světelná fáze redukuje NADP a produkuje ATP Temná
2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY
Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. 2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY Poznávání neuvěřitelně velkého množství chemických
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
13. Spektroskopie základní pojmy
základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Fotofyzikální děje během fotosyntetické přeměny zářivé energie na biochemicky využitelnou formu
Fotofyzikální děje během fotosyntetické přeměny zářivé energie na biochemicky využitelnou formu RNDr. Karel Roháček, CSc. Biologické centrum AV ČR, Ústav molekulární biologie rostlin České Budějovice,
- metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy a jejich životním prostředím
Otázka: Obecné rysy metabolismu Předmět: Chemie Přidal(a): Bára V. ZÁKLADY LÁTKOVÉHO A ENERGETICKÉHO METABOLISMU - metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
RYCHLÁ KINETIKA FLUORESCENČNÍ INDUKCE
Teoretický úvod: FLUORESCENCE RYCHLÁ KINETIKA FLUORESCENČNÍ INDUKCE Praktikum fyziologie rostlin FLUORESCENCE 1. Co je to fluorescence? Emisi záření, ke kterému dochází při přechodu excitované molekuly
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno
Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak