VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky



Podobné dokumenty
EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY

Sekvenování genomu a bioinformatika Kmenové buňky vytvořené genetickou manipulací Materiálové a tkáňové inženýrství Editace genomu

RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

Lidské embryonální kmenové buňky Biologie, technologie a další

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Kmenové buňky a tkáňové náhrady naděje moderní medicíny.

Aktuální výzkum kmenových buněk: ze zkumavky k terapeutickému využití

Kmenové buňky a strategie buněčné terapie

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

METODY STUDIA PROTEINŮ

Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

Okruh otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Klinická hematologie a transfuzní služba

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (3. èást)

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Základní morfogenetické procesy

Kmenové buňky - významný vědecký objev 20. století

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:

Program. na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu. na léta

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast

Hypereozinofilní syndrom (HES) a chronická eozinofilní leukemie (CEL)

Genetika člověka GCPSB

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

Nádorové kmenové buňky - CSCs (Cancer stem cells)

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

NOVÝCH CHIRURGICKÝCH TECHNOLOGIÍ RUSKÁ FEDERACE - MOSKVA

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Pomocné látky se známým účinkem: propylenglykol, cetylstearylalkohol.

Radiační ochrana. Ing. Jiří Filip Oddělení radiační ochrany FNUSA

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ŽIVOT jako DÌDIÈNÉ SMRTELNÉ ONEMOCNÌNÍ pøenášené POHLAVNÍMI BUÒKAMI (Vývoj jedince a jeho patologie, oxidaèní stres, stárnutí, regenerace) - 1.

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Možná uplatnění proteomiky směrem do klinické praxe

Aciclovir AL krém 50 mg/g

Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie DIFERENCIACE BUNĚK. RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

Gastrulace, neurulace, somitogenese 508

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové

Zaměření bakalářské práce (témata BP)

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Kmenové buòky: nový pøíslib v medicínì

Etické a právní aspekty výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. JUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., LL.M. ÚSP AV ČR, v.v.i.

-v místě zlomeniny vzniká nejprve fibrózní tkáň, která je nahrazena spongiózní kostní tkání a nakonec kostí lamelární

Protein S100B ití v traumatologii. lková Roche s.r.o., Diagnostics Division

Části postižených tkání či orgánů / záněty, benigní či

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Dárcovství krve a typy odběrů MUDr. Simona Hohlová

Co je to imunoterapie?

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Aplikace průtokové cytometrie v klinické imunologii a hematologii

Od fyziologie k medicíně

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Funkce imunitního systému

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

Učební osnovy předmětu Biologie

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice

Pluripotentní, odvozené kmenové buňky. EpiSC

Vyšetření imunoglobulinů

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Výzkum kmenových buněk ve světle Úmluvy Martin Šolc 1/24

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Somatické kmenové buňky SSCs (Somatic stem cells)

LPMT: DEFINICE, ZAŘAZENÍ

OPERAČNÍ MANUÁL (OM) Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) Organizace: Mgr. Daniel Pagáč MBA. prim.mudr.pavel Jindra, Ph.D.

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Transkript:

PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK VÝVOJOVÁ BIOLOGIE I. Úvod do vývojové biologie II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie III. Kmenové buňky IV. Růstové faktory a signální transdukce

Kmenové buňky: definice a kritéria 1. Co je to kmenová buňka? Buňka, která má a)schopnost replikace v původní podobě beze změny svých vlastností (fenotypu) SELF-RENEWAL b)trvalou nebo dlouhodobou KAPACITU DIFERENCOVAT do různých buněčných typů Dle původu jsou kmenové buňky označovány jako a)embryonální transientní populace b)fetální c)dospělé (orgánové, tkáňové) Dle diferenciační kapacity existují kmenové buňky a)totipotentní b)pluripotentní c)multipotentní d)oligopotentní e)unipotentní U dospělých jsou KB zdrojem obnovy všech orgánů a tkání!!!

2. Proč je znalost biologie KB tak důležitá pro medicínu? pochopení mechanismů řídících proliferaci a diferenciaci KB je klíčem k léčbě nádorových onemocnění!!! možnost manipulovat s KB in vitro, případně řídit/kontrolovat jejich proliferaci a diferenciaci je základním předpokladem buněčných terapií!!! norma kumulace abnormalit nádor?!

3. Replikační kapacita KB in vivo a in vitro Replikační kapacita = počet zdvojení populace KB IN VIVO Dospělé KB -s výjimkami po celou dobu života IN VITRO Embryonální KB Neurální KB Ostatní dospělé KB -neomezeně -neomezeně -několikrát Pro srovnání Somatické buňky 20-50x Transformované buňky neomezeně

3. Klonalita KB self-renewal Klonalita KB = nejdůležitější vlastnost KB; schopnost dávat vznik identickým dceřinným KB Symetrické dělení Asymetrické dělení D i f e r e n c i a c e Buněčná smrt Embryonální KB Fetální a dospělé KB (s výjimkami) Kombinace např. neurální KB se dělí symetricky i asymetricky

4. Diferenciační kapacita KB - teorie Diferenciační kapacita různých typů KB klesá během vývoje ES = embryonální KB MAPC = multipotentní dospělé progenitorové buňky HSC = hematopoetické KB Embryonální KB jsou pluripotentní MAPC jsou multipotentní Nové objevy však ukazují na něco jiného!!! HSC jsou multipotentní

4. Diferenciační kapacita KB - praxe totipotence pluripotence multipotence oligopotence unipotence zygota embryonální KB hematopoetické KB gastrointestinální KB KB prostaty nediferencované buňky CFU-E & BFU-E CD34 neurony CFU-GM

Původ a derivace kmenových buněk 1. Historie embryonálních a hematopoetických KB 1855 Virchow omnis cellula e cellula 1917 Pappenheim KB v krvi 1950-75 kolektiv přenosy jader a rozdílná reprogramační kapacita 1961 kolektiv in vitro Colony-Forming Assay (CFA) 1970 kolektiv embryonální karcinomové buňky (EC buňky) 1981 kolektiv myší embryonální KB (mes buňky) 1980-X kolektiv různé dospělé KB 1998 kolektiv lidské embryonální KB (hes buňky)

2. Izolace/derivace KB Embryonální KB A B C Hematopoetické KB niche (hnízdo) KB mobilizace KB buněčné třídění Blastocysta +ZP Blastocysta -ZP ICM 24 hodin D E F ICM 7 dní ICM 10 dní = první pasáž 3 dny po pasáži CD34 + CD133 + c-kit + HLA-DR - CD38 - CD71 - CD45 - Buněčná linie!!! X Buněčná subpopulace!!!

Dospělé KB a jejich niche Obecná struktura a funkce niche Hierarchie KB v jejich niche (epiteliální KB GI) TA = tzv. transient amplifying buňky Hematopoetické KB v kostní dřeni 1-7 = signály kontrolující prostředí niche 8 = adhezní molekuly napomáhající přežívání hematopoetických KB Signály definující niche intestinálních KB a regulují jejich proliferaci a diferenciaci -Wnt, BMP, Notch, Ihh Niche je soubor podpůrných buněk, extracelulární matrix a signálních molekul

Charakterizace KB příklad 1 Růstové charakteristiky, morfologie a systém proteinových, cukerných a genových markerů definují typ/stav KB Nediferencované lidské embryonální KB Diferencované lidské embryonální KB Linie CCTL12 Linie CCTL14 TRA-1-60/PI AP SSEA-4/PI 8 days 8 days TRA-1-81/PI SSEA-1/PI Thy-1/PI 15 days 15 days Oct4 TRA-2-54/PI SSEA-3/PI CCTL9 MEFs 5 + 10 days 5 + 10 days

Charakterizace KB příklad 2 Průtoková cytometrie a membránové markery lidských embryonálních KB CCTL9 CCTL14 100.00 100.00 80.00 80.00 % Positive 60.00 40.00 CCTL9 TP1 % Positive 60.00 40.00 CCTL14 TP1 CCTL14 TP2 20.00 20.00 0.00 0.00 P3X A2B5 B159 P3X A2B5 B159 GCTM2 GCTM343 MC480 MC631 MC813-70 TG30 THY1 W6/32 TRA-1-81 TRA-1-85 TRA-2-49 TRA-2-54 VIN2Pb22 VINIS56 TRA-1-60 GCTM2 GCTM343 MC480 MC631 MC813-70 TG30 THY1 W6/32 TRA-1-81 TRA-1-85 TRA-2-49 TRA-2-54 VIN2Pb22 VINIS56 TRA-1-60 CCTL9 TP2 % Positive 100.00 80.00 60.00 40.00 20.00 0.00 CCTL12 P3X A2B5 B159 GCTM2 GCTM343 MC480 MC631 MC813-70 TG30 W6/32 TRA-1-81 TRA-1-85 TRA-2-49 TRA-2-54 VIN2Pb22 VINIS56 TRA-1-60 CCTL12 TP1 CCTL12 TP2 Antibody Code Antigen Comment A2B5 01 GT3 Ganglioside glycolipid B159 02 NCAM GCTM2 03 GCTM2 Keratan Sulphate related* GCTM343 04 GCTM343 Keratan Sulphate related* MC480 05 SSEA1 MC631 06 SSEA MC813-70 07 SSEA4 TG30 08 CD9 Thy-1 09 THY1 W6/32 10 HLA-A,-B-,-C TRA-1-81 11 TRA-1-81 Keratan Sulphate related* TRA-1-85 12 Ok(a) TRA-2-49 13 L-ALP TRA-2-54 14 L-ALP VIN2Pb22 15 GD2 Ganglioside glycolipid VINIS56 16 GD3 Ganglioside glycolipid TRA-1-60 17 TRA-1-60 Keratan Sulphate related * P3X control * GCTM2, GCTM343, TRA-1-81 and TRA-1-60 recognise a family of related high molecular weight glycoproteins, carrying keratan sulphate.

In vitro diferenciace lidských embryonálních KB současné pokroky Neurony, astrocyty, oligodendrocyty Kardiomyocyty Endoteliální buňky Pankreatické β buňky CD34+ hematopoetické progenitorové buňky Antigen-prezentující buňky a NK buňky Buňky plicního epitelu Osteoblasty Hepatocyty Melanocyty Buňky prostaty Vývoj účinných diferenciačních protokolů

Příklad: In vitro diferenciace hematopoetických buněk Embryonální KB Knock-out/Knock-in Analýza genové exprese D0 Mezodermální buňky Hematopoetické progenitory D5 Zralé krevní buňky D8 OP9 stromální buňky Časná hematopoéza Diferenciace hematopoetických KB Diferenciace B buněk Diferenciace osteoblastů D14 Hematopoetické progenitory pro transplantace???

Použití lidských embryonálních KB Studium vývoje člověka na buněčné a molekulární úrovni Nádorová biologie nádorové KB Tvorba modelů různých onemocnění Studium genových cílů pro nová léčiva Testování léčiv, teratogenních a toxických sloučenin Studium mechanismů regenerace tkání Buněčná terapie

Vývoj pro buněčnou terapii Krok 1 důkladná charakterizace a srovnání všech existujících linií lidských embryonálních KB!!! 1 st ISCI meeting, August 4-6, 2005, Bar Harbor, Maine, USA a mnoho dalších úkolů

Např. vývoj nových kultivačních systémů pro KB Funkční hydrogely jako nosiče embryonálních KB a prostředí pro jejich diferenciaci

Nové objevy v oblasti KB 2006 - populace velmi malých buněk v kostní dřeni, které se podobají embryonálním KB a které mají morfologii a markery nediferencovaných KB! SSEA-1 DAPI Sca-1 + lin - CD45 - buňky jsou asi 2-4µm velké Oct-4 DAPI Nanog DAPI Sca-1 + lin - CD45 + hematopoetické buňky jsou asi 8-10µm velké Ratajczak a kol., 2006

a diferencující in vitro do kardiomyocytů, neurálních a pankreatických buněk α aktinin DAPI troponin I DAPI GFP O4 DAPI nestin DAPI SSEA-1 DAPI β-iii tubulin DAPI c-peptid DAPI neurosféry??? embryoidní tělíska??? multiliniová diferenciace!!! Ratajczak a kol., 2006

Základní terminologie v oblasti KB: Totipotence- schopnost diferencovat do jakéhokoliv buněčného typu, včetně zárodečných buněk a trofoblastu; absolutní univerzálnost (oplozené jednobuněčné embryo zygota) Pluripotence- schopnost diferencovat do mnoha buněčných typů s výjimkou trofoblastu (?) (embryonální kmenové buňky) Multipotence- Oligopotence- schopnost diferencovat do mnoha buněčných typů v rámci jedné tkáně nebo orgánu (např. hematopoetické KB) schopnost produkovat více než jeden typ zralých buněk (např. myeloidní progenitory) Progenitorové buňky-termín často zaměňovaný s termínem KB; označuje buňky vzniklé z KB, které mohou pouze diferencovat ale nemají schopnost self-renewal Buněčná linie Plasticita- Transdiferenciace- Knock-out- Knock-in- buňky které mohou být udržovány a množeny in vitro a jsou imortalizované (nesmrtelné) nebo vykazují neomezeně dlouhou životaschopnost (nádorové linie, embryonální KB) termín používaný pro vyjádření schopnost KB vytvářet specializované buňky různých tkání a orgánů schopnost určitých buněk jednoho orgánu nebo tkáně, včetně KB nebo progenitorů diferencovat do buněk typických pro jiné orgány nebo tkáně (např. hematopoetické KB kardiomyocyty nebo hepatocyty) technika molekulární genetiky sloužící pro inaktivaci (umlčení) genu, většinou homologní rekombinací technika molekulární genetiky sloužící pro vložení genu do buňky

Prezentace přednášky bude přístupná na: https://is.muni.cz Studijní materiály Biologie - přednášky (jaro 2006)