Zpráva editora Čtyři menší spisy Jana Blahoslava, které jsme pojali do tohoto kniţního souboru, byly vesměs vydány jiţ dříve. Vzorné edice se dočkala především Filipika proti misomusům a dobře byl vydán jak Spis o zraku, tak i pojednání O původu a příčinách Jednoty bratrské. Vady kazatelů naproti tomu byly vydány na přelomu 19. a 20. století velmi nedostatečně. Proto u prvních tří spisů bereme do značné míry v úvahu spolehlivá vydání dřívější, kdeţto k starší edici a reedici Vad kazatelů nepřihlíţíme vůbec a vycházíme pouze z rukopisu jediného dochovaného opisu Blahoslavova textu; naše edice je v tomto posledním případě zcela původní a je ji moţno povaţovat za editio princeps. Obecné zásady zpracování textu Ve vydání všech čtyř Blahoslavových spisů jsme se snaţili dodrţovat jisté obecné zásady a konvence při úpravě textu. Poněvadţ jde o čtenářskou edici, byl kritický aparát omezen pouze na nejdůleţitější jevy. Jeho jednotlivé poloţky jsou číslovány římskými číslicemi a v textu jsou umístěny pod čarou. Původní interpunkce rukopisů byla převedena na dnešní úzus. Psaní s, z v předponách, předloţkách apod. bylo ponecháno podle rukopisů. Psaní velkých písmen bylo zpravidla převedeno na dnešní úzus. Výjimky jsou komentovány v kritickém aparátu. Majuskule jako výraz náboţenské úcty se pouţívají převáţně podle úzu ve vydání Bible (Písmo svaté Starého a Nového zákona. Ekumenický překlad), Praha (Česká katolická charita) 1987. Pravopisné odchylky od dnešního úzu v přejatých slovech a vlastních jménech jsou ponechány, pokud svědčí o starší integraci slova do českého lexikálního systému. Emendace a interpolace jsou označeny špičatými závorkami <...>. Foliace je uvedena v hranatých závorkách [...], konce stran se značí svislou čarou. Zkratky jsou zpravidla rozepsány, jen zkratka t. rozepisována nebyla, protoţe její interpretace je variabilní. Latinské úseky textu jsou vysázeny kurzívou. Podle běţných edičních zásad jsou vysázeny kurzívou i všechny výrazy upravené editorem včetně emendací a interpolací. Zkratka &c. se převádí na etc. Marginálie jsou zpravidla začleněny v rámečku na příslušné místo přímo do textu, pokud není uvedeno jinak. Arabskými číslicemi jsou uváděny vysvětlivky a poznámky i odkazy na ně; jsou umístěny aţ na konci textu. Dvojité špičaté uvozovky»...«zde uzavírají buď překlad, nebo parafrázi těch českých částí textu, které by mohly být dnešnímu čtenáři nesrozumitelné. Latinské citáty z Vulgáty, citáty z antických autorů, české a jiné citáty z bible jsou vysázeny kurzívou. Značka uvádí dodatečnou informaci. Ve vysvětlivkách a poznámkách se uţívá těchto zkratek pro častěji citovaná díla: Ekum. = ekumenický překlad Bible; viz výše Kral. = text Bible podle posledního vydání kralického z r. 1613 Vulg. = latinský text vulgátní Gram. = text Blahoslavovy Grammatiky (1571) podle vydání M. Čejky, D. Šlosara a J. Nechutové z r. 1991 BlahNZ = text Blahoslavova překladu Nového zákona z r. 1568
Kom. Moudr. = text J. A. Komenského Moudrosti starých Čechů (KNM XVIII A 33) podle vydání F. Svejkovského z r. 1954 Beza = Novum Testamentum sive Foedus Graece et Latine Theodoro Beza Interprete. S. l. 1565 V transkripci a grafické úpravě textu byl uplatněn standardní převod bratrského pravopisu na dnešní: w v; v u na začátku morfému; ſ s; ſſ š; ſs š na konci slova; sſ ss (jen zřídka sſ š, zpravidla na začátku slova); g j; j í; au ou; ay/ey/oy aj/ej/oj; spojka y i; cý/zý/ſý cí/zí/sí (kromě případů ve vyňatých slovech a tzv. analogických tvarech); cy/zy/sy ci/zi/si (kromě případů ve vyňatých slovech a tzv. analogických tvarech). Filipika proti misomusům K dopisu Lukáše Praţského M. Havlovi Ţateckému z r. 1502, opsanému do Akt Jednoty bratrské na fol. 101r-102r, připojil Jan Blahoslav hned na další folia 102r-106r přípisek vlastní rukou dne 15. února 1567 (viz Acta Unitatis Fratrum, sv. 9, Státní ústřední archiv v Praze, depozit Herrnhut, Archiv der Brüdergemeinde AB II R 1 No 1). Fotokopie tohoto textu jsou uloţeny v Ústavu pro českou literaturu na Strahově pod č. 534. První edici pořídil z přepisu Pavla Josefa Šafaříka Josef Jireček v Časopisu Českého musea. Další edici Corollaria připojil F. A. Slavík ke druhému vydání své edice Blahoslavových Vad kazatelů. Pavel Váša v Pochodni zažžené otiskuje text znovu podle edice Jirečkovy a Šafaříkovy s přihlédnutím k Cvrčkovu opisu v Aktech Jednoty bratrské. Z Váši pak otiskuje jeho část také Milan Kopecký v knize Český humanismus. Nejnovější a zatím nejlepší edici podle Blahoslavova autografu pořídil Amedeo Molnár a otiskl ji s opravami k vydání Vášovu a s otiskem dopisu Lukášova v kompendiu o českobratrské výchově. Znovu text z Molnárova vydání otiskuje Josef Janáček v knize Jan Blahoslav. Náš text Corrolaria i Lukášova dopisu vychází rovněţ z této vzorné edice Molnárovy. Literatura Rukopis: Acta Unitatis Fratrum 9, fol.102a - 106a, 15.-18.2.1567 (autograf). Fotokopie: Ústav pro českou literaturu AV ČR, č. 534 Janáček, Josef, Jan Blahoslav, Praha 1966, s. 164-171 (podle Molnárovy edice) Jireček, Josef, Blahoslavova filipika proti nepřátelům vzdělání vyššího v Jednotě bratrské, in: ČČM 35, 1861, s. 372-381 (z přepisu P. J. Šafaříka) Kopecký, Milan, Český humanismus, Praha 1988, s. 141-144 (část, podle Vášova vydání) Molnár, Amedeo (ed.), Českobratrská výchova před Komenským s. 147-157 Slavík, František August, Vady kazatelův a Filipika proti nepřátelům vyššího vzdělání v Jednotě bratrské, 1905 (na obálce 1906), s. 99-109 Váša, Pavel (ed.), Jan Blahoslav - Pochodně zažžená (Výbor z díla), Praha (Jan Laichter) 1949, s. 335-346 (podle vydání Jirečkova-Šafaříkova, s přihlédnutím k Cvrčkovu opisu v AUF) Z Blahoslavovy Filipiky proti misomusům, in: Z kralické tvrze 1, 1967, s. 25-27 (část)
Sekundární literatura: Chudoba, František, Br. Jana Blahoslava Vady kazatelův a Filipika proti nepřátelům vyššího vzdělání v Jednotě bratrské, in: ČMM 47, 1923, s. 294 (zpráva o edici a kritika edice) Chudoba, František, Jak přibývalo vědomostí o Janu Blahoslavovi od doby obrozenské, in: Sborník Blahoslavův (1523-1923). K čtyřstému výročí jeho narozenin. Pořádali V. Novotný a R. Urbánek, Přerov 1923, s. 1-33, odd. B, č. 40 Kabelík, J., in: ČMM 47,1923, s. 235-237 (zpráva) Krumpholc, Josef, Blahoslavova Filipika z pedagogického hlediska, in: Dílna lidskosti, roč. 5., č. 5, s. 81-87, Brno 1923 Michálek, Emanuel, K jazykovým prostředkům Blahoslavovy Filipiky, in: Strahovská knihovna 10,1975, s. 21-35 Škarka, Antonín, Jan Blahoslav (Literárně historický portrét, přípravná studie k Dějinám české literatury), in: Česká literatura 6, 1958, s. 172-174 Urbánek, Rudolf, Jednota bratrská a vyšší vzdělání až do doby Blahoslavovy, Spisy FF MU v Brně, sv. 1, 1923 Urbánek, Rudolf, K Blahoslavově "Filipice proti misomusům", in: Sborník Blahoslavův (1523-1923). K čtyřstému výročí jeho narozenin. Pořádali V. Novotný a R. Urbánek, Přerov 1923, s. 152-185 (za s.160 reprodukován začátek Filipiky v Blahoslavově autografu) Spis o zraku Vznik Spisu o zraku, jak člověk zrakem, to jest viděním a hleděním, sobě nebo jiným škoditi může je datován na 67. straně tisku slovy: Dátum ve čtvrtek po s. Lucii, Léta 1550. Blahoslavův rukopis se bohuţel nedochoval, k dispozici máme aţ tisk ze začátku 17. století, který je druhým přívazkem v exempláři knihy uloţené v Národní knihovně v Praze pod signaturou UK 54 D 123 (Knihopis č. 1164). Spis o zraku i obě další kníţky z roku 1610 jsou vytištěny ve Starém Městě praţském v tiskárně šumanské. Tisk Spisu o zraku není datován, ale jeho typografická charakteristika svědčí o době tisku blízké rovněţ roku 1610. V tisku Spisu o zraku se neuvádí jméno autora, ale Blahoslavovo autorství můţeme povaţovat za zaručené jednak podle autorovy Písničky o pokušeních libých ďábla, světa i těla otištěné ve Spise; její nápěv a variantní text je zaznamenán v Kancionálu šamotulském (Piesně chval Božských. Písně duchovní evanjelistské; Šamotuly [Oujezdecký] 1561, Knihopis 12860) na listech Qii Qiii; (srov. také Gram. fol. 276a); Blahoslavův katalog Písní duchovních některých... rejstřík (1561), fol. 332b, ji výslovně připisuje Bratru Janu Blahoslavovi (Kouba 1962, 76). Druhým důkazem je akrostich PŘEROV FELINOVI, jehoţ písmeny začínají strofy této písně. Poprvé se Spis o zraku uvádí (bez jména autora) v druhém vydání Jungmannovy Historie literatury české z r. 1849 (odd. IV, č. 675, str. 166). Roku 1875 se Spisem o zraku zabývá Josef Jireček, Nové objevy z literatury staročeské, in: ČČM 49 (1875), str. 169-170. Charakterizuje obsah kníţky a určuje za jejího autora Jana Blahoslava. O edici Spisu se postaral František Chudoba v kniţnici Špalíček nakladatelství Karla Reichla, Praha 1928 (Edici recenzoval O. Odloţilík v ČMM 52 (1928), s. 444-445.) V šumanském tisku se pouţívá bratrského pravopisu, který převádíme do dnešní podoby standardním způsobem. Upravujeme pouze interpunkci podle dnes běţných syntaktických zásad. Dále opravujeme zřejmé tiskařské nebo písařské chyby. Z kritického
aparátu vybíráme jen několik nejdůleţitějších případů. Tištěný text není stránkován, proto pouţíváme paginace doplněné do textu v edici F. Chudoby. Literatura Rukopis: z 18.12.1550, nedochoval se Tisk: Praha, Staré Město praţské (Impressí Šumanská) b. r. (kolem r. 1610), Knihopis 1164; Praha, UK 54 D 123, přívazek 2 Chudoba, František, Spis o zraku, Praha (Karel Reichel) 1928 (Špalíček 4) Sekundární literatura: Jireček, Josef, Nové objevy z literatury staročeské, in: ČČM 49, 1875, s. 169-170 (určení autorství; obsah spisu) Odloţilík, Otakar, in: ČMM 52, 1928, s. 444-445 (zpráva o edici) O původu a příčinách Jednoty bratrské Dílo se zachovalo ve dvou rukopisech: starší z nich (z roku 1547, označujeme jej jako rkp. A) je uloţen v Knihovně Národního musea v Praze pod signaturou V F 41 na foliích 67r 114v, druhý (z Drabíkovy pozůstalosti ze 17. století, označujeme jej jako rkp. B) rovněţ v Knihovně Národního musea v Praze, a to pod signaturou IV H 8, část 1, na foliích 1r 60v. V naší edici vydáváme text rukopisu A, v poznámkách se přihlíţí i k některým místům rukopisu B. Symbolem + se naznačuje, ţe uvedená slova jsou v rukopise B přidána. Text otiskujeme s menšími odchylkami převáţně z kritického vydání Otakara Odloţilíka podle rukopisu V F 41: Bratra Jana Přerovského spis O původu Jednoty bratrské a řádu v ní (in: Věstník Královské české společnosti nauk, 1928, Praha 1929, část VII). Z kritického aparátu vybíráme jen nejdůleţitější prvky, hlavně odkazy na pozdější marginálie (z tohoto důvodu je nezačleňujeme v rámečcích přímo do textu). Pokud jde o ostatní informace z kritického aparátu, odkazujeme na Odloţilíkovo vydání. Literatura Rukopisy: Praha, KNM V F 41, ff 67a - 114b (1547) Praha, KNM IV H 8, část 1, ff 1a - 60b (17. stol.) Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič, O původu jednoty bratrské a řádu v ní J. Blagoslava,
Sbornik otdelenia russkogo jazyka i slovesnosti Imperatorskoj Akademii Nauk 71, 1902, N 1 (podle rukopisu IV H 8) Odloţilík, Otakar, O původu Jednoty a řádu v ní, Praha (Karel Reichel)1928 (Špalíček 5) Odloţilík, Otakar, Bratra Jana Přerovského spis O původu Jednoty bratrské a řádu v ní, in: Věstník Královské české společnosti nauk1928, Praha 1929, N. 7 (kritické vydání, podle rukopisu V F 41) Váša, Pavel (ed.), Jan Blahoslav. Pochodně zažžená (Výbor z díla), Praha (Jan Laichter) 1949 s. 163-190 (části, podle vydání Odloţilíkova) Sekundární literatura: Navrátil, Bohumil, in: ČMM 52, 1928, s. 444 (zpráva o Odloţilíkově edici) [Anonymní zpráva o Odloţilíkově edici] in: ČČH 34, 1928, s. 660 Navrátil, Bohumil, in: ČMM 54, 1930, s. 262 (recenze Odloţilíkovy edice) Klik, Josef, in: ČČH 37, 1931, s. 433-434 (recenze Odloţilíkovy edice) Goll, Jaroslav, Br. Jana Blahoslava spisy historické, in: ČČM 51, 1877, s. 330-333 Jastrebov, N.V., B. Jana Blahoslava spis O původu Jednoty Bratrské a řádu v ní, in: ČČH 8, 1902, s. 52-68 Jastrebov, N.V., O domnělé druhé redakci "Původu" Blahoslavova, in: ČČH 12, 1906, s. 61-69 Schmidt, Walther E., Zur Brüdergeschichte des Blahoslaw, Věstník Královské české společnosti nauk 1904, Praha 1905, N. 8 Goll, Jaroslav, in: ČČH 11, 1905, s. 228-229 (zpráva) Škarka, Antonín, Jan Blahoslav (Literárně historický portrét, přípravná studie k Dějinám české literatury), in: Česká literatura 6, 1958, s. 155-156 Zíbrt, Čeněk, Sborník skladeb Bratra Vavřince Krasonického z r. 1590, in: ČČM 80, 1906, s. 152-153 (popis rukopisu V F 41) Vady kazatelů Pramenem edice je rukopis uloţený v Praze v Klementinu pod sign. UK XXVI A 24 (Vitia concionatorum), folia 1r 53r. Text Vad kazatelů (Vitia concionatorum) Jana Blahoslava pochází z doby kolem r. 1570 a je dochován v jediném opise z r. 1632, pořízeném anonymním bratrským exulantem. Dílo je nedocenitelným dokladem bratrské humanistické rétoriky a homiletiky 16. století. Je to zřejmě protějšek nedochovaných Ctností kazatelů (Virtutes concionatorum), o nichţ se Blahoslav zmiňuje na fol. 2v. Vitia se odvolávají i přímo navazují na řadu míst v Grammatice české, dokončené těsně před Blahoslavovou smrtí r. 1571, ale zřejmě pouţívané jiţ dříve. Vady kazatelů byly vydány F. A. Slavíkem v letech 1876 (nepřesné vydání, recenzované J. Jirečkem v ČČM 50, 1876, s. 753-754) a 1905 (s řadou oprav; kritiku vydání uveřejnil F. Chudoba v LF 33, 1906, s. 145-150). Tato dnes jiţ zastaralá a nevyhovující vydání nebereme v úvahu; naše čtení vychází důsledně z klementinského rukopisu (který byl do konce 2. světové války uchováván v městské knihovně ţitavské pod sign. B. 199 d ) a na mnoha místech se podstatně odchyluje od čtení Slavíkova a opravuje řadu jeho omylů v textu i ve vysvětlivkách. Text rukopisu je zapsán velmi čitelným kurzívním písmem jako první část malého kodexu oktávového formátu na 53 listech číslovaných recto folio vpravo nahoře kromě nečíslovaného titulního listu. Druhou částí kodexu je anonymní rétorická příručka Pastor seu Concionator.) V obou textech se pouţívá tzv. bratrského pravopisu.
Literatura Rukopis: Původní rukopis z doby kolem r. 1570-71 není známý Exulantský opis z r. 1632, Praha, UK XXVI A 24 (dříve Ţitava, Městská knihovna B 199d), fol. 1a - 53a Slavík, František August (ed.), Vady kazatelův. Z rukopisu městské knihovny v Ţitavě upravil F. A. Slavík, 1876 (nepřesné vydání) Slavík, František August (ed.), Vady kazatelův a Filipika proti nepřátelům vyššího vzdělání v Jednotě bratrské, 2. úplné vydání, upravil F. A. Slavík, 1905 (na obálce 1906) Váša, Pavel (ed.), Jan Blahoslav - Pochodně zažžená (Výbor z díla), Praha (Jan Laichter) 1949, s. 297-331 (jen ukázky, podle 2. vydání Slavíkova) Sekundární literatura: Chudoba, František, Jak přibývalo vědomostí o Janu Blahoslavovi od doby obrozenské, in: Sborník Blahoslavův (1523-1923). K čtyřstému výročí jeho narozenin. Pořádali V. Novotný a R. Urbánek, Přerov 1923, odd. B 50 Chudoba, František, Vady kazatelův a Filipika proti nepřátelům vyššího vzdělání v Jednotě bratrské (kritika Slavíkova vydání z r. 1905), in: LF 33, 1906, s. 145-150 Jireček, J., Vady kazatelův, in: ČČM 50, 1876, s. 753-754 (recenze) Molnár, Amedeo (ed.), Českobratrská výchova před Komenským, Praha 1956 s. 188-189 (s ukázkami) Molnár, Amedeo, Dvě kazatelské učebnice bratrských mládenců, in: Jednota bratrská 33 (1956), s. 5-7 (Blahoslavovy Vady a Hemmingsenovy De methodis libri II, Rostock 1555) Slavík, František August, K literární činnosti Br. Jana Blahoslava, in: ČČM 49, 1875, s. 274-276, 373-379 (s výtahem z díla) Škarka, Antonín, Jan Blahoslav (Literárně historický portrét, přípravná studie k Dějinám české literatury), in: Česká literatura 6, 1958, s. 168-169