Street Law 1.7. Základní práva a svobody ZÁKLADNÍ PRÁVA A SVOBODY (TEORETICKÁ âást LEKCE) Téma: Základní práva a svobody Cíle: poznat historický vývoj formulací základních práv a svobod, umět vysvětlit přirozenoprávní teorii Hugo Grotia, seznámit se s Všeobecnou deklarací lidských práv z roku 1948 a s dokumenty o lidských právech, které na ni navazují, charakterizovat Helsinskou smlouvu z roku 1975 a hnutí Charta 77, znát obsah Listiny základních práv a svobod. Klíčové pojmy: Všeobecná deklarace lidských práv, Listina základních práv a svobod Pomůcky: Všeobecná deklarace lidských práv, ostatní mezinárodněprávní dokumenty o lidských právech, Listina základních práv a svobod I. Pojem základních práv a svobod KaÏd ãlovûk má základní potfieby, bez jejichï uspokojování buì nemûïe existovat nebo se jeho Ïivot nemûïe úspû nû rozvíjet. Potfiebuje napfi. vyhovující bydlení, o acení, obïivu, péãi o zdraví, osobní bezpeãnost, vzdûlání, pracovní uplatnûní, svobodu pohybu. Ve v voji lidstva se odedávna filosofové a právníci pokou eli formulovat spravedlivé zásady, jak by se lidé mûli chovat, aby nikomu nebylo znemoïnûno uspokojování tûchto základních potfieb. Proslulá je napfi. pfiirozenoprávní teorie nizozemského právního filosofa Hugo Grotia (ãti Grocia) ze XVII. Století, podle které BÛh nebo pfiíroda prostfiednictvím lidského rozumu diktuje kaïdému ãlovûku pravidla chování absolutnû dokonalá, vûãná a nezmûnitelná, úãinná pro v echny lidi na celém svûtû pfiednostnû pfied nedokonal mi pravidly obsaïen mi v právních fiádech jednotliv ch státû. Na základû této teorie do lo pod hesly uplatàování pfiirozen ch práv v Evropû k nûkolika revolucím. PfiestoÏe pfiirozenoprávní teorie byla v dal ím v voji právní vûdy pfiekonána a opu tûna, pfietrvávají aï do souãasné doby snahy o pfiesné formulace základních práv a svobod náleïejících kaïdému ãlovûku. Otázky a úkoly: 1. Vyjmenujte, co povaïujete za nejdûleïitûj í Ïivotní potfieby kaïdého ãlovûka. (Viz pfiedchozí text) 2. Obstarejte si Listinu základních práv a svobod a vyhledejte v ní hospodáfiská, sociální a kulturní práva. (Ústava a usnesení o vyhlá ení Listiny základních práv a svobod, hlava 4, ãlánek 26 aï 35). 3. Mezi politick mi právy je kaïdému zaruãeno právo petiãní. Vysvûtlete, co znamenají v razy petice a petiãní právo. (Petiãní právo - podle Ústavy ãl. 18 - je právo obracet se sám nebo s jin mi ve skupinû na státní orgány s Ïádostmi, návrhy a stíïnostmi. Nesmí se jím zasahovat do nezávislosti soudu nebo se nesmí vyz vat k poru ování základních práv a svobod). II. Dokumenty o lidsk ch právech Ve XX. stol byla vytvofiena a v Organizaci Spojen ch národû pfiijata fiada mezinárodnûprávních dokumentû o lidsk ch právech poãínající V eobecnou deklarací lidsk ch práv z roku 1948. V tûchto dokumentech jsou podrobnû uvedena základní práva a svobody. 55 1.
1.7. Základní práva a svobody Street Law Poznámka: V razem základní práva a svobody je nahrazen GrotiÛv v raz pfiirozená práva, kter z dûvodu zachování jednoznaãnosti právních termínû uï má b t ponechán pouze právní historii a nemá se pouïívat v souvislosti se soudob m platn m právem. Z fiady dokumentû navazujících na V eobecnou deklaraci lidsk ch práv jsou nejv znamnûj í: Mezinárodní pakt o hospodáfisk ch, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o obãansk ch a politick ch právech. Oba tyto pakty byly pfiijaty na zasedání XXI. Valného shromáïdûní OSN v roce 1966. Deklarace práv dûtí pfiijatá jednomyslnû na zasedání XIV. Valného shromáïdûní OSN v roce 1959. Úmluva o politick ch právech Ïen z roku 1952 a Deklarace o odstranûní diskriminace Ïen z roku 1967. Tato deklarace byla v OSN pfiijata jednomyslnû. Mezinárodní úmluva o odstranûní v ech forem rasové diskriminace pfiijatá na zasedání XX. Valného shromáïdûní OSN v roce 1965. Pfiedstavitelé v ech evropsk ch státû podepsali v roce 1975 v Helsinkách smlouvu, ve které jednak dohodli mezinárodní zaji tûní bezpeãnosti Evropy a jejích obyvatel a rozvoj mezistátních hospodáfisk ch stykû, jednak zdûraznili nutnost dodrïování v ech mezinárodních úmluv o lidsk ch právech. Helsinská smlouva odstartovala v voj, kter vedl po patnácti letech k zániku nedemokratick ch totalitních reïimû ve státech v chodní a stfiední Evropy. Vznikla zde obãanská hnutí dûslednû prosazující ochranu základních práv a svobod. Takov m hnutím byla v na í republice Charta 77, která se od roku 1977 stala nejdûleïitûj ím ohniskem stateãného obãanského odporu proti poru ování základních práv a svobod reïimem vládnoucím tehdy v âeskoslovensku. Otázky a úkoly: 1. Z jakého dûvodu se základní práva a svobody nemají naz vat pfiirozená práva? (Viz pfiedchozí text.) 2. Obstarejte si a prostudujte nûkteré mezinárodnûprávní dokumenty o lidsk ch právech. (Viz dokumenty o lidsk ch právech.) 3. Uveìte jména nûkter ch osobností, které se velmi angaïovaly v ãinnosti Charty 77. (Havel, Patoãka, Uhl, Ruml, Dienstbier, a dal í ) 1. 56 III. Listina základních práv a svobod Demokratické státy pfievzaly obsah mezinárodních dokumentû o lidsk ch právech do sv ch platn ch právních fiádû. V na em státû je na jejich základnû zpracována Listina základních práv a svobod pfiipojená k Ústavû âeské republiky jako souãást ústavního pofiádku âeské republiky. Listina základních práv a svobod obsahuje 44 ãlánky a je rozdûlena do esti ãástí nazvan ch hlavy. Struãn pfiehled hlav a jejich obsahu: 1. Obecná ustanovení - v této ãásti je mimo jiné uvedeno, Ïe ná stát je zaloïen na demokratick ch hodnotách a nesmí se vázat ani na v luãnou ideologii ani na náboïenské vyznání. 2. Lidská práva a základní svobody - dvanáct ãlánkû se t ká základních lidsk ch práv a svobod, napfi. ochrany Ïivota (vylouãení trestu smrti), osobní svobody, majetku, obydlí, svobody pohybu, svobody my lení, svûdomí
Street Law 1.7. Základní práva a svobody a náboïenského vyznání. Dal ích sedm ãlánkû upravuje politická práva, napfi. svobodu projevu a právo na informace, petiãní právo, právo shromaïìování a sdruïování, právo obãanû podílet se na správû vefiejn ch vûcí. 3. Práva národnostních men in ObãanÛm tvofiícím národnostní men iny se zaruãuje v estrann rozvoj vlastní kultury, právo pfiijímat a roz ifiovat informace v matefiském jazyku a sdruïovat se v národnostních sdruïeních. 4. Hospodáfiská, sociální a kulturní práva Je zaruãeno mimo jiné právo na svobodnou volbu povolání a právo podnikat, právo vytváfiet odborové organizace, právo na spravedlivou odmûnu za práci, na hmotné zabezpeãení ve stáfií a pfii nezpûsobilosti k práci, právo na ochranu zdraví. 5. Právo na soudní a jinou právní ochranu KaÏd se mûïe domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanoven ch pfiípadech u jiného orgánu. Kdo neovládá jazyk, jímï se vede jednání, má právo na tlumoãníka. 6. Ustanovení spoleãná V této závûreãné hlavû je mimo jiné uvedeno, Ïe âeská republika poskytuje azyl cizincûm pronásledovan m za uplatàování politick ch práv a svobod. Otázky a úkoly: 1. Jaké národnostní men iny jsou v âeské republice? (Slováci, Poláci, Maìafii, Nûmci, Romové, aj. viz Listina zákl. práv a svobod, hlava III. ãl. 24-25.) 2. Uveìte pfiíklad, za jak ch okolností by zneuïití svobody projevu bylo trestn m ãinem (napfi. pomluva, xenofobní a fa istické názory presentované na vefiejnosti, v médiích, viz také studentské pracovní listy lekce 1.6). 3. Pokuste se vysvûtlit, co v echno zahrnuje právo na ochranu zdraví (Listina zákl. práv a svobod, hlava IV. ãl. 29 a 31). 57 1.
1.7. Základní práva a svobody Street Law VET ELCI (PRAKTICKÁ âást-listy PRO UâITELE) Téma: Cíle: Trvání: Pomůcky: Metody: Základní práva svobody seznámit se s částí Všeobecné deklarace lidských práv, uvědomit si důležitost tohoto dokumentu a dodržování lidských práv. 45 minut pracovní listy, fixy, archy papíru, text Všeobecné deklarace lidských práv a svobod skupinová práce, diskuse, analýza textu I. Vetfielci Spoleãnû si se studenty pfieãtûte pfiíbûh Vetfielci ze studentsk ch pracovních listû. Rozdûlte studenty do 3-4 ãlenn ch skupin. Vyzvûte je, aè ve skupinách vyberou z V eobecné deklarace lid. práv (v bûr tûchto práv je uveden ve studentském pracovním listu) a navrhnou, která z nich chtûjí zachovat. Své návrhy i protinávrhy musí zdûvodnit. Úkolem je vyfiazovat práva, která se jim zdají ménû dûleïitá, aï se dostanou k poãtu deseti. KaÏdá skupina zapisuje ãísla vybran ch práv na archy papíru, které jsou pfiilepeny na stûnách. MÛÏete také dát kaïdé skupinû jednotlivé ãlánky rozstfiíhané tak, aby kaïd ãlánek byl na samostatném prouïku papíru. Studenti potom vybraná práva nezapisují na archy papíru, ale vybírají je mezi nastfiíhan mi ãlánky. Pokud se rozhodnete pouïít tuto metodu s nastfiíhan mi prouïky, pouïijte pracovní list (jednodu e mûïete ãlánky zkopírovat a nastfiíhat). II. Dal í rozkaz VetfielcÛ Studenti pokraãují v práci ve stejn ch skupinách. Oznamte studentûm, Ïe se vetfielci mezitím rozhodli posílit své pozice a pfiikázali zkrátit seznam práv je tû o polovinu. Studenti pokraãují v aktivitû, dokud se neshodnou na pûti nejdûleïitûj ích právech. III. Proã právû tato práva? Nastává spoleãná diskuse nad závûry skupinové práce. VÏdy jeden mluvãí ze skupiny sdûlí dûvody, proã vybrali právû tato práva. Studenti mohou mluvit i o tûch právech, která vy krtli aï nakonec, a proã se tak rozhodli. Dal í student ze skupiny krátce naãrtne, jak by asi vypadal jejich Ïivot, kdyby mûli pouze 5 práv. Otázky k diskusi: 1. Li il by se od va eho souãasného Ïivota, nebo by se nic v razného nezmûnilo? 2. Shodly se skupiny na nûkter ch právech? 3. Proã zrovna tato práva povaïují za nejdûleïitûj í? 1. 58
Street Law 1.7. Základní práva a svobody KdyÏ v echny skupiny pfiednesou své v sledky, mûly by reagovat na v sledky druh ch skupin a diskutovat o nich. JestliÏe se v sledky jednotliv ch skupin li í, mûli by si studenti vzájemnû objasnit, která dûleïitá rizika vzali, pfiípadnû nevzali do úvahy. Dal í otázky k rozvíjení tématu a obohacení spoleãné diskuse: Jaké velké nebezpeãí by hrozilo jejich ÏivotÛm? Rodinû? Osobní svobodû? Osobnímu bezpeãí? Zdraví? DÛstojnosti a osobní cti? Vzdûlávání? Obydlí? Majetku? Hmotnému zabezpeãení? Svobodû pohybu? Svobodû my lení a náboïenského vyznání? Svobodû projevu? Právu na informace? Politick m právûm? PrávÛm men in? Právu na soudní ochranu? atd. Skupiny se obvykle snaïí hájit svûj v bûr tak, Ïe poukazují na vût í nebezpeãí, která by hrozila v pfiípadû, Ïe by se zbavili nûkterého z ponechan ch práv. V eobecná deklarace lidsk ch práv - viz studentské pracovní listy 59 1.
1.7. Základní práva a svobody Street Law VET ELCI (PRACOVNÍ LISTY PRO STUDENTY) âíslo ãlánku Struãn obsah ãlánkû V eobecné deklarace lidsk ch práv âlánek 1 âlánek 3 âlánek 4 âlánek 5 âlánek 7 âlánek 9 âlánek 11 âlánek 12 âlánek 13 âlánek 15 âlánek 16 âlánek 17 âlánek 18 âlánek 19 âlánek 20 âlánek 21 âlánek 23 âlánek 25 âlánek 26 V ichni lidé se rodí svobodní a rovní v dûstojnosti a právech. KaÏd má právo na Ïivot, svobodu a osobní bezpeãnost. Nikdo nesmí b t drïen v otroctví nebo nevolnictví. Nikdo nesmí b t podrobován muãení nebo krutému, nelidskému ãi poniïujícímu zacházení nebo trestu. V ichni jsou si pfied zákonem rovni a mají právo na stejnou zákonnou ochranu bez jakéhokoli rozdílu. Nikdo nesmí b t svévolnû zatãen, zadrïen nebo vyho tûn. Nikdo nesmí b t odsouzen pro nûjak ãin nebo opomenutí, které v dobû,kdy byly spáchány, nebyly podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestn m ãinem. Nikdo nesmí b t vystaven svévolnému zasahování do soukromého Ïivota, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokûm na svou ãest a povûst. KaÏd má právo volnû se pohybovat a svobodnû si volit bydli tû uvnitfi urãitého státu. KaÏd mé právo na státní pfiíslu nost. MuÏi i Ïeny, jakmile dosáhli zletilosti, mají právo bez jakéhokoli omezení z dûvodû rasov ch, národnostních nebo náboïensk ch, uzavfiít sàatek a zaloïit rodinu. KaÏd má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jin mi, nikdo nesmí b t svévolnû svého majetku zbaven. KaÏd má právo na svobodu my lení, svûdomí a náboïenství. KaÏd má právo na svobodu pfiesvûdãení a projevu. KaÏdému je zaruãena svoboda pokojného shromaïìování a sdruïování. Základem vládní moci budiï vûle lidu.tato vûle má b t vyjádfiena pravidelnû konan mi a fiádnû provádûn mi volbami, na základû v eobecného a rovného hlasovacího práva tajn m hlasováním. KaÏd má bez jakékoli diskriminace nárok na stejn plat za stejnou práci. KaÏd má právo na Ïivotní úroveà pfiimûfienou zdraví a blahobytu jeho i jeho rodiny, ãítajíc v to potravu, atstvo, bydlení, lékafiskou péãi a nezbytné sociální sluïby. KaÏd má právo na vzdûlání. Vzdûlání nechè je bezplatné, alespoà v poãáteãních a základních stupních. âlánek 28 KaÏd je pfii v konu sv ch práv a svobod podroben pouze takov m omezením, která stanoví zákon v hradnû proto, aby bylo zaji tûno uznání a zachování práv a svobod ostatních. 1. 60
Street Law 1.7. Základní práva a svobody I. Vetfielci Na planetû Zemi pfiistáli Vetfielci z jiné galaxie. Pomocí tajné zbranû mohli ze svûta vymazat v echno, co se jim zachtûlo. Vládli proto neomezenou mocí. Na Zemi zavádûli zcela nová pravidla souïití. Nikdo netu í, proã se pfiesto rozhodli zachovat Pozem ÈanÛm nûkterá souãasná práva. Ze V eobecné deklarace lidsk ch práv zaãali nejprve vy krtávat sami. Potom je napadlo, Ïe zbytek úprav nechají na lidech sam ch. Rozeslali tedy do svûta tuto zprávu: Vyberte si z tûchto dvaceti práv jen deset, jinak. Hrozivá zvûst se rychle roz ífiila po celém svûtû a v ichni zaãali bedlivû vybírat Zadání úkolu ke skupinové práci: Pfieãtûte si vybrané ãlánky V eobecné deklarace lidsk ch práv na pfiiloïeném pracovním listu. Navrhnûte, která práva chcete zachovat a jak své návrhy i protinávrhy zdûvodàujete. Vyfiazujte práva, která se vám zdají ménû dûleïitá, aï se dostanete k poãtu deseti. KdyÏ jste hotovi, poãkejte na dal í instrukce uãitele. II. Dal í rozkaz VetfielcÛ! Vetfielci se rozhodli posílit své pozice a nafiizují zkrátit seznam práv je tû o polovinu. III. Proã právû tato práva? Krátce naãrtnûte, jak by vypadal vá Ïivot, kdyby mûl pouze 5 práv. Li il by se v raznû od na eho souãasného Ïivota, nebo by se nic v raznû nemûnilo? Dal í otázky k diskusi Jaké velké nebezpeãí by hrozilo va im: ÏivotÛm? osobní svobodû? zdraví? vzdûlávání? majetku? svobodû pohybu? svobodû projevu? politick m právûm? rodinû? osobnímu bezpeãí? dûstojnosti a osobní cti? obydlí? hmotnému zabezpeãení? svobodû my lení a náboïenského vyznání? právu na informace? právûm men in? právu na soudní ochranu? V imnûte si, zda se i ostatní pracovní skupiny shodly na nûkter ch právech. Proã je povaïujete za nejdûleïitûj í? 61 1.
1.7. Základní práva a svobody Street Law Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecnou deklaraci lidských práv přijalo Valné shromáždění OSN formou rezoluce dne 10. prosince 1948. Vzorem a základem pro tento dokument se stala formulace základních lidských práv a svobod v Deklaraci nezávislosti USA a Deklaraci práv člověka a občana z Velké francouzské revoluce. Všeobecná deklarace lidských práv je pokládána za základ tzv. mezinárodní listiny lidských práv (řady mezinárodních dokumentů upravujících blíže základní lidské práva). Samotná práva obsažená ve Všeobecné deklaraci lidských práv nejsou v jednotlivých státech přímo použitelná. Deklarace pouze obecně stanoví zásady a meze pro zákonodárce jednotlivých států. Konkrétní práva a povinnosti občanů toho kterého státu určují až vnitrostátní předpisy, které musí být v souladu s požadavky Všeobecné deklarace lidských práv. Na druhé straně Všeobecná deklarace lidských práv definuje ta nejzákladnější lidská práva, kterými je nadán každý člověk bez ohledu na to, jestli je jeho domovský stát ve svých zákonech upravuje, či nikoliv. Jedinou přirozenou mezí těchto základních lidských práv jsou pouze stejná práva každého jiného člověka. Seznam základních lidských práv a svobod v České republice je obsažen v Listině základních práv a svobod přijaté 9. ledna 1991 (č. 2/1993 Sb.). Evropský systém ochrany lidských práv je postaven na Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod přijaté po vzoru Všeobecné deklarace lidských práv v rámci Rady Evropy. 1. 62