Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI
OSTNOKOŽCI mořští živočichové druhotně paprsčitě souměrní pětičetná tělní souměrnost Tělo: nepravidelný kulovitý tvar nebo podoba centrálního terče s vybíhajícími rameny
OSTNOKOŽCI Pohyb: pomocí mnoha drobných podií = panožek nebo pohybů ramen v podkožním vazivu > vápenité destičky nebo jehličky ty mohou splynout v kostru a ta vybíhá v ostny vnitřní kostra endoskelet > podkožní opora velmi starobylý kmen >prvohory největší rozvoj dosáhli v druhohorách
OSTNOKOŽCI Larvy ostnokožců : dvoustraně souměrné zčásti obrvené tělo plavou součástí zooplanktonu prodělají metamorfózu : > ztrácí schopnost plavat > mění se jejich souměrnost na paprsčitou
OSTNOKOŽCI Společným znakem orgánových soustav: kruhovitá struktura - prstenec ( kanál nebo pruh) kolem trávicí trubice z trávicí trubice vybíhají paprsčitě boční větve
OSTNOKOŽCI Ambulakrální soustava: systém vodních cév umožňuje: pohyb panožek dýchání vylučování
OSTNOKOŽCI Pseudohemální soustava : systém kanálů význam není zcela objasněn? přívod živin nervové soustavě Nervová soustava: rozptýlená chybí ganglia
OSTNOKOŽCI gonochoristé zralé pohlavní buňky vypouštějí do vody > kde dojde k oplození vajíčka: poměrně velká, chudá na žloutek, úplné rýhování používají se v laboratoři vývoj nepřímý obrovská schopnost regenerace oddělují části těla - ramena samovolně > schopnost autotomie
LILIJICE nejprimitivnější žijící ostnokožci tvar těla připomíná květy rostlin Stavba: centrální kalich na kalich nasedají pohyblivá a ohebná ramena stopka celé tělo přichyceno k podkladu část lilijic se uvolňuje a pohybuje se z místa na místo mikrofágové lilijice
HVĚZDICE volně pohyblivý ostnokožci tělo má podobu 5ticípé či vícecípé hvězdy plynule vyrůstající z těla predátoři na dně moří > polypy, korýši, ježovky, mlži mohou likvidovat i korálové útesy hvězdice trnová řitní otvor je nahoře ústa dole vychlípitelný žaludek (mimotělní trávení) > kořist nasávají Hvězdice růžová evropská moře hvězdice
HADICE druhově nejbohatší skupina štíhlá ramena vyrůstají ze zřetelně odděleného těla slepá trávicí soustava ( pouze vakovitý žaludek) Pohyb: jen pomocí ramen panožky : jen pro zisk potravy (měkkýši, mnohoštětinatci.) největší schopnost autotomie živí se i mrtvými těly Hadice obecná Středozemní moře
JEŽOVKY kulovitá, bochníčkovitá nebo srdčitá těla: nemají ramena! mají vápenitou souvislou pevnou kostru > celistvá schránka
JEŽOVKY ostny: dlouhé a pohyblivé ( kloubní plošky ) klíšťkovité útvary = pedicellarie mezi ostny ústa mají na spodní straně kousací a žvýkací orgán: Aristotelova lucerna > zuby a lišty > ohryzávání nánosů na dně, na skalách
SUMÝŠI redukovaná podkožní kostra > destičky vakovitý tvar těla mořské okurky řitní a ústní otvor umístěny v protilehlých částech dospělí sumýši ztratili paprsčitou souměrnost >dvoustranně souměrní Vodní plíce: vznikly jako vychlípenina střeva dýchací a vylučovací funkce SUMÝŠ
SUMÝŠI Nebezpečí: vyvrhuje část střeva predátorova pozornost chybějící část střeva dorůstá charakterističtí živočichové přílivové zóny tropických moří Sumýš jedlý evropská moře
OSTNOKOŽCI
OSTNOKOŽCI
ZDROJE JELÍNEK, Jan, Vladimír ZICHÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie pro gymnázia: teoretická a praktická část. 2. dopl. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, 551 s. ISBN 80-718-2050-4 PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 3. upr. vyd. Praha: Scientia, 2000, 286 s. ISBN 80-718-3203-0 ROSYPAL, Stanislav. Fylogeneze, systém a biologie organismů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992, 744 s. ISBN 80-042-2815-1 SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s., xvi s. obr. příl. ISBN 80-716-8909-2 BOHÁČ, Dobroslav. Cvičení z biologie. 1. vyd. Praha: spn, 1984, 797 s. ISBN 14-305-84.