Cesty k raketoplánu petr tomek
Co je raketoplán? Letadlo s raketovým pohonem. Idea prosazována už od počátku vývoje kapalinových raketových motorů. Od počátku považován za nástroj dosahování extrémních rychlostí a výšek, včetně možnosti kosmického letu. Obecné třídění a) atmosférický raketoplán b) orbitální raketoplán c) lunární raketoplán LUNEX (výjimka)
1928 11. června 1928, první raketoplán Lippischova Ente, pilot Fritz Stammer, pohon: 2 prachové rakety Sander
30. září 1929 Opel-Sander-Hatry RAK.1 první raketoplán který vzlétl vlastním pohonem, pilot Fritz von Opel, pohon: 16 prachových raket 1929
1939 20. června 1939 první raketoplán s kapalinovým motorem Heinkel He-176 pilot Erich Warsitz
1941 13. srpen 1941 první let, prvního sériově vyráběného raketoplánu Me 163
1947 Prolomení zvukové bariéry 14. října 1947 X-1, pilot Chuck Yeager
19. červenec 1963 první raketoplán za hranicí vesmíru, North American X-15 dosažená výška 106,010 m, pilot Joe Walker 1963
1981 12. až 14. dubna první orbitální let raketoplánu Columbia první raketoplán na oběžné dráze
Kosmické raketoplány podle rychlosti při které jsou využitelné jejich aerodynamické řídicí plochy Všechny kosmické raketoplány byly navrženy tak aby využívaly vztlaku už od hypersonických rychlostí, ale jeich aerodynamické řízení je určeno pro určitou rychlost. Na tom závisí, jak velká je oblast na které mohou díky svému manévrování vybírat plochu k přistání. a) pozvukové raketoplány b) supersonické raketoplány c) hypersonické raketoplány
Podzvukové raketoplány Výhody: přistávací dráha se výrazně neliší od přistávají dráhy letadel přistání v rychlostech běžných pro velká dopravní letadla Nevýhody: schopné aerodynamického manévrování až při rychlostech nižších než MACH 1 (nebo jen mírně vyšších) Ve srovnání s ostatními druhy raketoplánů je výběr oblastí pro přistání nejmenší
Supersonické raketoplány Výhody řiditelné od rychlostí nižších než MACH 5 relativně velký dolet (nižší než u hypersonických raketoplánů) nevýhody přistání vysokou rychlostí, nutnost stavět zvláštní přistávací dráhy
Hypersonické raketoplány Výhody: řiditelnost už při vstupu do atmosféry velký dolet a množství přistávacích míst Nevýhody: přistání ve vysoké rychlosti, v některých případech nutnost nahrazení nosné plochy, výsuvnými křídly, rotorem, motory nebo padáky
Hyper 3 USA vztlakové těleso 1969-1970
X-30 NASP USA 80 léta 20 století
Projekt CEV od firmy Lockheed
Skylon dosud neuskutečněný britský projekt
Raketoplány podle velikosti a)malé pouze posádka případně nějaký přístroj b)střední posádka + náklad odpovídající přibližně lodi Sojuz až ATV c) velké posádka + náklad velkých rozměrů zastupuje těžkou nosnou raketu
Okřídlené Gemini počátek 60 let asi nejradikálnější varianta přestavby lodě Gemini projekt laciného kosmického raketoplánu pro armádu.
Malé raketoplány pouze posádka případně nějaký přístroj, často navrhovány jako špionážní nebo bojové X-20 Dyna Soar šedesátá léta 20 století
Mig 105-11 Spiral jednomístný, 1964-1978 délka 8,5 metru
Středně velké raketoplány posádka + náklad odpovídající přibližně lodi Sojuz až ATV výhody: Menší tepelný štít, nižší hmotnost a náklady než v velkých raketoplánů. Menší nároky na startovní rampu. Možnost použití alternativních způsobů vynášení. (ideální velikost raketoplánu) Nevýhody: Nehodí se k tranportu větších kusů zařízení. (na tuto práci jsou ale výhodnější jednostupňové rakety)
Vztlakové těleso Kliper Rusko 2004-? délka 12 metrů, posádka 6
MAKS stavěný v SSSR (1988) typický střední raketoplán délka 19,3 metru
Velké nákladní raketoplány posádka + náklad velkých rozměrů zastupuje těžkou nosnou raketu, někdy dokonce navrhovány jako automatické Výhody: Mohou nést velký náklad nejen na oběžnou dráhu ale i zpět Nevýhody: Na vynášenínákladu jsou zpravidla až několikasetkrát dražší než jednorázové nosné rakety.
North American Rockwell C-1057 "Breadbox" Space Shuttle (1972)
Gluškoljot MTK-VP SSSR první polovina 70 let 20 století
Gluškoljot MTK-VP SSSR první polovina 70 let 20 století
Gluškoljot MTK-VP SSSR první polovina 70 let 20 století
Automatický nákladní raketoplán Eněrgija 2 neboli GK 175 SSSR studie 1989
Kosmické raketoplány podle nosiče a) vynášené nosnou raketou b) Vynášené atmosférickým raketoplánem c) SSTO d) jiné systémy (rampa, výškový start)
Raketoplány vynášené nosnou raketou Výhody: není třeba vyvíjet zvláštní nosič pro raketoplán Nevýhody: cena nosné rakety, která zpravidla není vícenásobně použitelná
Spiral pozdní verze sedmdesátá léta 20 století
Orbitální raketoplány vynášené atmosférickým raketoplánem Výhody: Celý systém je mnohonásobně použitelný Nevýhody: nutnost vývoje suborbitálního nosiče
Space Shuttle USA vývojová fáze roku 1969
Koncept Triamese USA 1968 Dva ze tří identických raketoplánů slouží jako první stupeň (vertikální start)
Raketoplány SSTO Výhody: Celý raketoplán by byl v ideálním případě opakovaně znovupoužitelný Nevýhody: Rozměrný tepelný štít, u řešení s klasickými raketovými motory také malá nosnost
MG-19 Gurkoljot SSSR SSTO ukončen 1974 jaderné proudové motory a jaderný raketový motor
VentureStar projekt USA 1996 2001
Systém MAKS výškový start SSSR 1988 až 1991
Původní vzhled projektu Mig 50-50 Spiral hypersonický nosič (Mach 6-8) vynáší nosnou raketu s raketoplánem
Sänger 2 studie Německo 1985 První stupeň poháněn šesti koaxiálními turboramjety
Shuttle II Glideback koncept NASA
Gryphon od firmy Andresws Sapce suborbitální raketoplán slouží jako mnohonásobně použitelný první stupeň.
Intermediate experimental Vehicle ESA projekt