ČASOPIS PRO OBČANY PRAHY 6 10, Kč ročník 19. 1/2 2008 Na Masopustu v Břenově Sousedé z Břevnova zažaovai huk Bude v Šárce gofové hřiště a hote? První číso vyšo v roce 1888. Vydávání obnoveno v březnu 1990.
dnes v istě: Zajímavost pro vás Spoečenská kronika Chvíe s křížovkou 22. edna od 16 hodin se konao savnostní otevření nově zrekonstruované zákadní ško y na Dědině, která stáa městskou část 134 miiónů korun. Rekonstrukce trvaa tři roky a děa se za provozu škoy. Po prohídce tříd, těocvičny, jídeny a daších zařízení, náse dova v aue koncert škoního souboru. Na snímku starosta Tomáš Chaupa při zahájení, kterého se zúčastnia řada předáků m.č. Prahy 6. Přes rekordní cenu oprav dětem a ško ám to všechno ze srdce přejeme. Počasí v prosinci a ednu: První poovina prosince bya vemi tepá s tepotní mi odchykami více než 5 C od normáu. Pak až do konce panovao mrazivé a suché počasí. Průměrná tepota bya 1,1 C, sabě nad normáem. Max. tep ota bya poměrně vysoká 12,9 C dne 7. 12. Min. tepota bya 6,1 C dne 20. 12. Ledových dní byo 12 a mrazových dní 17. Srážkově by prosinec pod normání 70 % normáu. Spado 20,2 mm srážek. Max. množství spado 6,9 mm dne 11. 12. Srážky byy rozděeny nepravideně. Spady v první poovi ně měsíce, pak již byo sucho. Panovay hoomrazy, nesněžio a nevyskyt se ani jediný den se sněho vou pokrývkou. Vivem převádající tepotní inverze bya nadprůměrná obačnost. Byy sice 2 dny jasné, ae 23 dní byo zamračených. Začátkem edna dozněa zima. Pak se otepio a od druhé pooviny edna panovao mimořádně tepé počasí. Průměrná tepota v ednu bya 3,1 C. Tato tepota odpovídá průměrné tepotě března. Max. tepota bya 12,1 C dne 19. 1. a min. tepota bya 4,5 C. O nastupujícím gobáním otepení svědčí tato skutečnost. Normáně se dříve vyskyto 6 dní za 100 et s průměrnou tepotou více jak 10,0 C. Za posedních 10 et jich byo již 9! Byy jen tři dni edo vé a 11 dní mrazových. Srážek spado 29,7 mm tj. 110 % normáu. Max. množství srážek spado 6,7 mm dne 5. 1. Tepý eden také sníži počet dní se sněžením na 3. Spado jen 7 cm sněhu a sněho vá pokrývka trvaa 8 dní. Byo nadprůměrně 19 dní zamračených a 2 dny se siným větrem. SM Nejméně 50 et scházejí se bývaí a aktivní hráči SK Břevnov na Štědrý den dopoedne na hřišti, aby si chviku zahrái a popřái si do Nového roku. Ae manšaft již není, ani hřiště, Břevnov je bez fotbau, a tak zbyo jen u přáteského posezení 24. 12. 2007. Zajímavost pro vás 75. Tak vypada původní skeník oranžérie na terasách Břevnovského káštera ještě ve 40. etech minuého stoetí, než se začaa propadat střecha a všechno vzao ryche za své. Skeník postavi K.I. Dietzenhofer v r. 1737 a souži zhruba do r. 1950, dokud v kášteře ještě pracova posední zahradník A. Morávek. Dnes je z oranžérie pro mno hé záhadné torzo, které však čeká na brzkou obnovu, jako ceá zahrada. časopis pro občany Prahy 6 První číso vyšo v roce 1888 Vydávání obnoveno v březnu 1990 Ročník 19., číso 1 2 / 2008 Datum uzávěrky: 14. 2. 2008 Vydává a tiskne Vydavateství a re dakce časopisu Břevnovan Adresa: Nad Závěrkou 17, 169 00 Praha 6 Břevnov, e mai: brevnovanpraha @tiscai.cz Povoeno odborem kutury NVP r. č. 50/90 Rozšiřují prodejny ta báku, potravin aj. Vydavate a redak ce: Mgr. P. Krchov, mobi: 732 243 922, te./fax: 233 358 350 Grafická úpra va: M. Wágner Foto: Mgr. P. Krchov a M. Wágner Iustrace: akad. maíř a so chař Z. Háša a M. Wágner Sazba: Jeffi Otištěné názory nemusejí být to tožné se stanovisky redakce. Za věc nou správnost textů odpovídají autoři čánků. Naše konto: 1939 122 339 / 0800. 2
Tristní je pohed na prázdné, ae funkční fotbaové hřiště SK Břevnov, když oddí už není, stejně jako na kmeny pokácených ip na hospo dářském dvoře káštera. V kášteře však historie nekončí, je zde den ně vemi živo. Na zdejší masopustní karneva se dostavi např. Rum cajs s Mankou a Cipískem, na Popeeční středu přišy stovky idí pro kříž na čeo a sovo kněze: Nezapomeň, že prach jsi a v prach se obrátíš. Zpravodajství Břevnovana Z káštera. Ještě včera stáy zeené smrky v baziice, Betém by obkopen dětmi a dospě ými a nabité avice a uičky při mších dokreso vay savnostní atmosféru Vánoc. To už je ae voni, stejně jako mše sivestrovská a novoroční, která je vždy zasvěcena Panně Marii. Mše v kášteře jsou navštěvovány stáe hojněji a je obzvášť potěšitené, že madými idmi. Stáe častěji předčítají z Bibe a Kancionáu. Je s nimi v baziice dobře. 8. 12. po zhruba 90 etech se do Čech vrátiy řádové sestry benediktinky. Je jich sído na Bíé Hoře požehna v sobotu 8. 12. 2007 kardiná Mirosav Vk. 9. 12. v 9 hodin při mši sv. účinkova chrám. sbor pod vedením A. Meichara. Missu sine nomine od L. Viada ny. 11. 12. Divado v pavionu Vojtěška hráo divado pro děti. 12. 12. v 18 hod. souži p. převor Prokop Siostrzonek adventní mši sv. pro děti a mádež. 19. 12. v 17 a v 19.30 hod. uskutečněny předvánoční koncerty souboru HRADIŠŤAN. 24. 12. o Štědrém dnu v 16 hod. soužena vigiie z Narození Páně. Účinko vaa Schoa za varhanního doprovodu Marka Čihaře, spouúčinkovaa A. Rükcková na fét nu. Dirigovaa Magda Šocová. V nabité bazii ce bya úžasná atmosféra. O půnoční bohosuž bě sova zazněa Česká mše vánoční J. J. Ryby v podání chrám. sboru a orchestru. Dirigova Adof Meichar. V baziice by takový náva, že desítky idí se vracey domů, nebyo možné se tam dostat. 25. 12. Na Boží hod v 9 hodin o mši sv. opět zpíva chrám. sbor, rovněž tak v 15 hodin v baziice zněy vánoční zpěvy. 30. 12. na svátek sv. Rodiny v 9 hodin byy obnove ny manžeské siby. 31. 12. v 16 hodin bya soužena mše sv. na poděkování za přijaté mi osti v upynuém roce 2007. 1. 1. 2008 o sav nosti Matky Boží Pany Marie, kterým by i den moditeb za mír, zpíva opět v 10 hodin chrám. sbor. 6. 1. o savnosti Zjevení Páně souženy mše sv. se svěcením vody, kadia a křídy. Mše sv. v 9 hod. bya přenášena českým rozhasem. Ceebrova p. převor Prokop Siostrzonek, na varhany hrá Marek Čihař. Spouúčinkovaa břevnovská Schoa. Odpoedne téhož dne v 15 hodin zazně nádherný koncert v podání Ireny Budweiserové. 13. 1. na svátek Křtu Páně skončia doba vánoční. Téhož dne v 15 hodin odpoedne v Tereziánském sáe se kona kon certní pořad Porta coei : obrazy z dějin české a sovenské církve. Hudba P. Kořínek, spouú činkovai A. Strejček a Pražské jazzové kvinte to. 14. 1. v 18 hodin v baziice sv. Markéty osaveno při mši sv. 1015 výročí břevnovského káštera. 2. 2. na svátek Uvedení Páně do chrá mu (Hromnice) bya soužena mše sv. svěcením svící v 9 hodin ráno. 3. 2. v 9 hodin při mši sv. zazněa v podání chrám. sboru Missa brevis F. Picky, Adoramus Te Christe a Buď cíem mým S. Šebka, a O bone Jesu M. A. Ingiegneria. Diri gova A. Meichar. Téhož dne odpoedne od 15.30 se ve Vojtěšce kona dětský karneva nav štívený desítkami dětí v roztomiých maskách. Na datum 6. 2. připada Popeeční středa den přísného pustu. Byy souženy 3 mše sv. v 7, v 16 a v 18 hod. s udíením popece. Každý pá tek a neděi od 17.15 hod. jsou křížové cesty po ceou dobu postní. 10. 2. při farní mši sv. v 9 hod. přijetí katechumenů mezi čekatee křtu. 12. 2. 16. 2. se konao duchovní cvičení ko munity. 23. 2. při mši sv. v 10 hod. osavi nej starší čen komunity P. Jan Koh své 80. naroze niny. 1. 3. v 18 hodin vzpomenuto při mši sv. 14 výročí úmrtí Kara Krya. Letošní sádka do břevnovských ryb níků. Koncem dubna by měi břevnovští rybáři osadit Pivovarský rybník a Vincek novou sád kou kapříků. Předseda spoku pan Nachtiga uved, že by rádi osadii také větší množství ínů, kteří jsou finančně výhodnější pro organi zaci. Břevnovští rybáři by se také měi zúčastnit vypuštění Kajetánky, kde ještě jsou nějaké ryby, ae také zajímavá fauna, protože rybník neby mnoho et vypuštěn. Izraeci, kteří ceý rozehý prostor koupii, měi by už etos začít s rekon strukcí Kajetánky, parku, skeníku a rybníka. Tři generace ve Veehradské uici. ZUŠ Nad Aejí 28 vás zve na výstavu Tři ge nerace, konanou k 50. výročí škoy. Vernisáž břevnovské výtvarnice Věry Dubské a žáků se bude konat 12. 3. 2008 od 16.30 hod. v prosto rách gaerie Veehradská 26, Omega Tepotech na, Praha 3. Výstava potrvá do 18. dubna a otevřeno bude Po až Čt 8.00 16.30 hod., Pá 8.00 15.00 hodin. Stížnosti. Někteří občané si stěžují na pře množení koček domácích v okoí Břevnovské ho káštera a hřbitova, které tam chodí zase jiní občané krmit. Záežitost podána v Informační kanceáři v Břevnově a voáno do Dejvic na Odbor životního prostředí, aby se našo výcho disko. Na jaře v ptačích hnízdech kočky naděa jí pěknou paseku. Uděejte s tím něco! Domá hají se sousedé v Informační kanceáři v Břevnově, když poukazují na stáe se zhoršu jící dopravní situaci. Např. Maobřevnováci chtějí stejně tak pěknou refíž, jako je na Běo horské u zastávky Říčanova. Jiní kritizují stáé průjezdy tiráků po Patočkově u., daší maý počet přechodů na Běohorské atd. Nový rybník v Břevnově, který je stáe za opocením na Hádkově, můžete spatřit pou ze tak, že vystoupíte na ávku pro pěší, která vede přes Patočkovu uici. Jméno rybník dosud nemá. A bude v kompetenci Magistrátu ho po jmenovat. Jedna ze čtenářek istu však již po saa někoik návrhů, které jsou odvozeny od potoka Brusnice: Brusník, Brusníček. Rybník také není ještě zcea napněn, má se znovu vy pustit, vyčistit a pak znovu napustit. Gymnázium Nad Aejí si zase jednou při pomenuo, nad čí že aejí to vastně stojí. V předvečer 107. výročí úmrtí básníka Juia Ze yera (29. 1. 1901), který pobíž proži tři roky, byo savnostně otevřeno a jemu věnováno té měř zrekonstruované škoní divado hrou Po kad studentů gymnázia Petra Hoffmanna a Martina Šorma. Učebna č. 105 se proměnia v Divado Juia Zeyera, čímž se škoa přihá sia ke géniově opomíjenému uměeckému pře sahu. Rekonstrukce škoního divada, v němž se konají představení studentských divadeních spoků, koncerty a přednášky, stáe probíhá. Za svěcení Juiu Zeyerovi brzy zvěční kovová des ka nad vchodem do divada. Hra Pokad bya po úspěšné premiéře 28. 1. uvedena ještě sedm pokračování na str. 48 EKO PATROL Papírenská 12, 160 00 Praha 6 odvoz odpadů a sutí kontejnerovými vozy LIAZ, AVIA, skápěče MULTICAR ikvidace černých skádek úkid komunikací a poch, údržba komunikační zeeně Dispečink, nepřetržitá sužba: Dispečink: 233 320 311 Mobi: 602 620 757 3
pokračování ze str. 3 krát tak, aby ji shéda většina studentů. Toto ro mantické drama, téže věnováno Juiu Zeyerovi, zo brazuje hedání pravého pokadu idského života. Zda hrdina savný pokad nakonec skutečně naez ne? To již nechť posoudí diváci. Autoři jsou ae přesvědčeni, že ano. (M. Š.) Z břevnovského chrámového sboru. Tak jsme se přehoupi do nového roku a začínáme opět zkoušet nanovo. Čekají nás nové mše a moteta od známých i méně známých autorů. Vemi aktivním obdobím budou veikonoce. Na veikonoční neděi budeme zpívat novou Haydnovu mši, na kterou už se těšíme, sice se ji budeme muset naučit, ae s naší snahou a nadšením se nám to určitě podaří. Jako každý rok nás čeká zpívání v Karových Varech a jako každý rok se tam těšíme. Časem budeme mít i nějaký koncert, ae o přesném datu vám dáme ješ tě vědět. Něco máo o autorovi, který je nám bíz ký. W. A. Mozart se narodi v Sacburku roku 1756, by to jeden z největších géniů všech dob a za svůj krátký život napsa neuvěřitené množství dě. Jeho día se nám zpívají veice dobře, mají krásnou meodii, ae havně v sobě mají něco, čím vás uchvátí. Zváště Requiem jsme trénovai s ás kou a nadšením. Těšíme se, až opět budeme něco Tradiční maškarní bá v Pyramidě mě ráz: Oympijské hry v Břevnově. Účastníci si to pěkně užii a ti, co přiši do sáu nazí, jen v prostěradech a představovai antický oympijský duch her (na snímku), také získai první cenu v soutěži masek, kterou uděia oympijská jury živnostenského spoku. Masopustní karnevay se v Břevnově nekonay jen na škoách a škokách, ae i ve Vojtěšce Břevnovského káštera, kde se sešo někoik desítek dětí zdejší farnosti. Za dětmi ovšem nepřiše tentokrát Mikuáš, ae Rumcajs s Mankou a Cipískem. Masopust v Břevnově 2008. Knihkupec Pave Jak žádnou egraci nezkazí, tím spí še ne masopustní. Letos si na chodníku zatancova s jednou roztockou kozou a ži vým medvědem. zpívat, ať už to bude mše nebo nějaké jiné dío. Kára Machýčková Dvě právní poradny ve Šikov ce. Hned v jedné uici v Břevnově naézají se dvě právní poradny, které poskytují své sužby zdarma. Sdružení Občanská inspirace nabízí bezpatnou právní a sociání poradnu pro občany každé úterý od 9.30 do 11.30 hod. bez objednání. Adresa: Ob čanská inspirace, Šikova 47, přízemí domu, te. 774 707 744. Druhá kanceář sídí ve Šikově 20 a poskytuje bezpatnou právní poradnu ve věcech souvisejících s bydením. Tuto advokátní kanceář zřídi Úřad městské části Praha 6. Otevírací doba: Po 16.00 18.00, Út 10.00 12.00, St 15.00 17.00, Pá 10.00 12.00 hod. Objednat se můžete na te. čísech: 220 396 133, 220 396 157. Objed naní kienti mají přednost. Otevřený Norbertov. 15. edna uspořádaa ZŠ Norbertov Den otevřených dveří, přičemž byo možné navštívit ibovonou třídu během výuky a popovídat si s kantory. Tradiční více jak stodese tietá střešovická škoa má co nabídnout: zcea no vou jídenu a těocvičnu, stabiní učiteský sbor, pravidené zájezdy na škoy v přírodě a do Angie, yžařské, pavecké kurzy, řadu kroužků a samozřej mě moderní výuku jazyků a počítačů. Nabídka je mnohem pestřejší a bya určena především pro ro diče, kteří zvažují, kam přihásí své ratoesti do první třídy. Také rodičům dětí v I. stupni by Den otevřených dveří určen, aby si prohédi na místě, co škoa děá, vytváří. Však také návštěva bya, protože ZŠ Norbertov má po éta dobrý zvuk. Trafika u Kaštanu už nebude. Na píse mnou stížnost občanů starostou městské části roz hodnuto, že nová trafika, která zde bya instaová na na skonku roku, bude definitivně zrušena. Ze spoku. Živnostenský spoek v Břevnově se rozouči se starým rokem vánoční Svatoštěpán skou zábavou, konanou jako první tancovačka po 50 etech Na Marjánce. 1. a 2. února by uspořádán již po čtrnácté Břevnovský masopust. V těchto dnech rozhodováno představenstvem o termínu ko nání řádné vané hromady, kde bude opět po dvou etech voeno nové vedení spoku a schváen pro gram činnosti na etošní rok. Jednou za čtvrt roku se také přijímají noví čenové spoku: v prosinci přistoupii JUDr. Jiří Kuděj, advokátní kanceář Šikova 20 a JUDr. Jiří Krofta tamtéž. 18. prosince osavia ZŠ Pod Marjánkou 50 et trvání. Seši se i někteří studenti tohoto pů vodního břevnovského gymnasia, dříve jedenácti etky. Osavy se konay v hoteu Pyramida. Magických 8 na Ořechovce. V posedním ednovém týdnu se kona v biografu Ořechovka pod záštitou starosty T. Chaupy fimový festiva nazvaný Magických 8. Promítnuta zde bya zdarma koekce hraných fimů a historických do kumentů o rocích v Čechách, končících na čísov ku osm. Objeviy se fimy, které už našinec po éta nevidě: Kunderův Žert, Hvězda zvaná Peyněk, 4
Zborov a daší. Každý fim by v úvodu pro jis totu představen historikem, který osvěti dané časové úseky a souvisosti z pohedu dnešní historie. Akce to bya vemi úspěšná, nejen pro vysokou účast diváků, ae i pro veké množství madých idí. Zdá se, že by se mohy podobné festivay opakovat na různá spoečenská témata a děje. Na výet se zahrádkáři. Začátkem května uskuteční břevnovský Kub zahrádkářů jarní au tobusový výet do Jižních Čech a do Českého Krumova, do Zaté Koruny, Netoic a Českých Budějovic. Zastávek bude ovšem více řetězo vý most ve Stádeci, Bechyňský most, Hoešovi ce atd. Informace o přípravě zájezdů na jaře a na podzim jsou pravideně aktuaizovány a najdete je s předstihem ve vývěsních skřínkách v uici 8. istopadu nad schody a při křižovatce Štefkovy a Říčanovy uice. Podrobnosti vám rádi upřesní Ing. Skra na te. 720201236 nebo dr. Dobiáš na emaiu: micha.dobias@seznam.cz. Spokojenost v jídeně. Po deší době je syšet jenom chváu na jednu jídenu, a to na Běohorské 122. Zaveda se vemi dobře, což ze potvrdit tím, že sem zajdou ékaři a sestry z nedaeké poikiniky, úředníci, řemesníci a sousedé nejen z okoí, ae i z Maého Břevno va. Zajde sem třeba i zpěvák Josef Zíma aj. Špatná zpráva. Sdružení Banát ukončio po sedmnácti etech svoji činnost. Sdružení pů vodně vzniko jako Sdružení pro pomoc kraja nům v Rumunsku v ednu 1990, a u jeho zrodu stái pánové Lobkowitz, pozdější ministr obra ny, J. Píšek, pozdější ředite krajského odboru a daší. Zákadní činností v té době bya zdra votní, potravinová a technická pomoc krajanům v českých vesnicích na Bakáně. By vysán po etech první kantor českého jazyka. Postupem času agendu převzaa spoečnost Čověk v tísni, neboť sdružení pracovao pouze dobrovoně, tzv. pro práci. V r. 1996 se název ceého družení zkráti na Sdružení Banát a také jeho činnost se změnia. Vydávay se drobné pubikace, čtvrt etník, který by pojítkem mezi čeny sdružení, krajany na Bakáně, reemigranty i krajanským odborem MZ. Krajané rok co rok jezdii na Břevnovské posvícení na pozvání sdružení. Ko nay se taneční večírky. Postupně však dochá zey finanční prostředky a podpory se nedostá vao. Sdružení zůstao dobrovoným spokem, a protože sídio douho v Břevnově, tajně dou fao v grantovou podporu m. č. Praha 6. Nedo čkao se jí. Obzvášť smutné byo, když se proti podpoře pro krajany postavii v minué kuturní komisi např. čenové Sokoa. Dnes bez peněz neze provozovat žádnou veřejnou činnost. A tak Sdružení Banát po etech skutečné práce zastavio svoje snažení. Na Masopustu v Břevnově. Po čtrnácté zorganizova břevnovský živnostenský spoek masopustní rej na Běohorské. Průvod zača pře dáním Masopustního práva ke konání průvodu, STK EMISE HOROMĚŘICE BŘEVNOVAN u motocyky u osobní u nákadní u autobusy u traktory u IDV dovozy, přestavby STK HOROMĚŘICE 252 62 Horoměřice Suchdoská 682 hranice Prahy 6 Po Pá 6.15 18.00, So 8.00 12.00 ( 220 970 079, 220 970 080 www.jistab.cz e mai: stk@jistab.cz Možnost sjednání povinného ručení. PORTRÉT které etos předávaa zástupci spoku poprvé žena radní Ingrid Kejkrtová. Lidé už čekai, Žižkovanka hráa, veký roztocký soubor Roz toč se natřása v krásných vestách, přiši v hoj ném počtu děti různých věkových kategorií, sa mozřejmě v masopustním, soubor Minotaurus na chůdách a Jagabab se svými krasavicemi. Veký dav čítající odhadem tisíc idí vyše v 16 hodin od poutní kape U Zeené brány a ubíra se po Běohorské ke Kaštanu. Po cestě ho opět čekao sedm zastávek u čenů živnostenského spoku, kteří se musei vypatit pohoštěním za tanec a písničku. Doprava bya odkáněna a za diskrétní asistence Městské poicie průvod zvo na postupova ke svému cíi, kde byo tradiční pohoštění: Huderovy jitrnice, čaj, svařák a hned daší dva stánky s trdeníky a občerstvením. Zá věrem pochována, jak veí tradice, basa tento krát ne nástroj, ae basa piva. Na druhý den ma sopustní rej pokračova v Pyramidě, kde se kona známý maškarní bá a kde by zvoen ráz Oympijské hry v Břevnově 2008. Tomu také měy býti přizpůsobeny masky. Desítky účastní ků se s tímto probémem vypořádai vemi nápa ditě, takže spoková komise, která měa vybrat deset nejepších masek, opět stáa před sožitý mi diematy. Ceý začátek maškarního báu by veden styově: po sportovním předtančení a fan fárách by na sáe zapáen dívkou a chapcem oympijský oheň v Břevnově a technicky se Zbyněk Čakovský břevnovský ékár tato scéna zváda k potěšení všech. Za bujarého ník. Komu není rady ani pomoci, může veseí se představia ceá pejáda sportovců. zajít do Břevnovské ékárny na Běo A jestiže by v pořadí masek na desátém místě horské 54, která má pověst nejepší é chapec s dívkou nádherně pomaovaní jako kárny v Břevnově. Souží tady od roku oympijský oheň, pak úroveň a vybavení ma 1990 dr. Zbyněk Čakovský, rodák sek gradovaa. Na čtvrtém místě černí sportovci z Oomouce, který vystudova farma kokosy na sněhu, pak ceá česká sportovní vý ceutickou fakutu UK v Hradci Kráové. prava s vajkonošem Pepou Kosem, dáe antičtí Usadi se v Břevnově, zaoži rodinu, bohové a první místo získao někoik párů, které ékárnu a už před éty vstoupi do zdej prošy bosi, pouze v prostěradech s vavřínový šího živnostenského spoku. Vážíme si mi věnci na havách jako oympijský duch her. jeho snah a práce na Běohorské, kte Také sá by vyzdoben stoy posypány vavří rá se pozvona mění. novými ístky a v rohu tradičně veká živnosten ská tomboa. Maškarní bá by krásný, jeden roáza se ryche rozšiřovaa prostřednictvím z nejhezčích za posední éta. trubců, jejichž doet je až 17 km a trubci jsou Mizení vče. Od podzimu začínay na veřej všude přijímáni. Kromě toho někteří včeaři ne nost pronikat zprávy, že některým včeařům dbai na doporučení Výzkumného ústavu včeař zmizey včey, někteří včeaři ztratii i více než ského a nedai do včestev diagnostické podož 100 včestev, dokonce že jsou i ceé vesnice bez ky, takže o hrozivém napadení, kdy byo možno vče. Již dříve byo známo, že např. v USA se ještě včestva zachránit, neměi vůbec tušení mizení vče vyskyto také, ae v katastrofáním a spoéhai se na pravidené podzimní ošetření, měřítku. Jaká je toho příčina? Příčinou je pře které dosud stačio. Situace v Praze 6 je vemi množení poměrně vekého roztoče Varoa de příznivá. Praha 6 patřia v minuosti k sině na struktor. Pro epší představu je tak veký, jako padeným a tak se tady neodkádaa ošetření až by čověk mě na krku roztoče, vekého jak že na podzim, ae už koncem července nebo začát va, který by mu sá krev. Jak se to moho stát? kem srpna včeaři vkádai do včestev pásky Na rozdí od ostatních zemí bya situace v re s neurotoxickým jedem. Včey nabírají účinnou pubice poměrně příznivá. Jenže zima v minu átku svými nožičkami. Jed proniká do hemo ém roce bya nejtepejší v historii a to způsobi ymfy, roztoče ochromí a ti spadnou na dno. Je o, že se roztoči množii i v zimě. I když byo dovatost této átky je pro čověka nepatrná, je nařízeno mimořádné ošetření včestev, je prav děpodobné, že někteří včeaři tak neučinii a va pokračování na str. 68 Zbyněk ČALKOVSKÝ BEZ OBJEDNÁNÍ Œ h Žv istu SLEVY pro: držitee ZTP, autoškoy, TAXI, záchrannou sužbu Daší sužby v areáu: Čerpací stanice ÖMV Autoservis 5
Sbohem podbabská sadovno! Spíše nenápadně v Praze 6 mizí staré budovy tentokrát indu striání objekt, který mě být za chován, ae nestao se tak. Histo rická sadovna, kde měy být byty, zbořena na podzim oňské ho roku a stejně tak tiše mizí pů vodní zástavba ve Střešovicích. (Foto Kub Za Starou Prahu) Kdo dnes navštíví Šárecké údoí, narazí na smrdutou stoku pách noucího potoka. Je to však bahno z vypuštěné nádrže Džbán, takže nejde o katastrofu. Pohed na dno koupaiště od hráze, kam se kdysi chodiy koupat zadem houfy Břevnováků od autobusu č. 108, je ae zajímavý. pokračování ze str. 5 jedovatá jako kuchyňská sů. Prokázao se, že neproniká do medu ani do vosku. Takže ti včea ři, kteří včas vožii pásky do včestev, nemají žádné ztráty. Ing. Vácav Směý, jednate ZO P6 Info ze senátního obvodu. Uskutečnio se setkání senátora Kara Schwarzenberga s ob čany Prahy 17, Řep. Pan senátor ochotně odpo vída na dotazy občanů, veký časový prostor by věnován dopravní situaci v Řepích vý stavbě siničního okruhu, městského okruhu a Břevnovské radiáy. Na dotaz, z čeho má pan senátor, co se týče městské části, největší oba vu, pan senátor odpovědě, že se především obává, aby by vnější městský okruh postaven včas a tedy nenastaa situace, že veškerý provoz z dánice od Drážďan, zváště kamionová a ná kadní doprava, neby veden přes Prahu 6. Pan senátor poskyt záštitu koncertu Dejvické píš ťaky v koncertním sáe FOK v kostee Šimona a Judy v Praze 1. Pan senátor se setka s občany Suchdoa k tématu výstavby nové etové dráhy na etišti v Ruzyni a výstavby siničního okru hu. Setkání se zúčastnii v hojném zastoupení především občané Suchdoa, ae i sousedních Nebušic a Lysoají. Mimo tato veřejná setkání s občany řeší pan senátor ve své senátorské kanceáři individuání probémy občanů jako napříkad poškození občana rozhodnutím Fi nančního úřadu, převod bytového fondu z Mi nisterstva obrany na obec apod. KULTURNÍ SERVIS u V Národním muzeu do 30. 6. 2008 probí há výstava Stopy idí, která prezentuje širo ké veřejnosti mimořádné sbírkové předměty v nejširších souvisostech. Kromě obvykého výstavního kataogu vychází i komiksový průvodce pro děti. 1. ponděí v měsíci vstup zdarma. u Téměř po třech desetietích se do Jízdár ny Pražského Hradu vrací dío maíře Miko áše Aše Správa Pražského Hradu a Ná rodní gaerie v Praze zde spoečně pořádají výstavu Mikoáš Aeš 1852 2007. Výstava nabízí panoramatický přehed Ašovy tvorby zahrnující jak jeho maířské dío, tak kartony, iustrace či monumentání návrhy pro archi tekturu. Prostor rovněž dostává rozsáhý soubor předmětů z Ašova osobního vast nictví: vybavení domácnosti, nábytek, před měty denní potřeby, pracovní nástroje, dary a nejrůznější suvenýry. Výstava potrvá do 20. dubna 2008. Otevřeno: denně 10 18 hodin. Vstupné: pné 140 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 210 Kč, registrované 10 Kč, škoní skupina 20 Kč / osoba. Na výstavu Mikoáše Aše 1852 2007 se NEVZTAHUJÍ dny vo ného vstupu Národní gaerie v Praze. u Národní gaerie v Praze pořádá výstavu Michae Rittstein Vhkou stopou. Ve vý chodním kříde 1. patra Veetržního paáce potrvá do 27. dubna 2008. Retrospektivní výstavu doprovází Rittsteinova monografie s více než 350 barevnými reprodukcemi, fo tografiemi, soupisem výstav a bibiografií. 2. 4. ST 15 hod. proběhne k hodinám voné ho vstupu komentovaná prohídka výstavy s Michaeem Rittsteinem. V rámci osav vý ročí zaožení NG v Praze se uskuteční vý tvarná dína v Maé dvoraně Veetržního pa áce, kterou povede uměec sám. Vstup do expozic i na daší doprovodné programy je voný. 2. 2. So 11 16 hod. Výtvarná dína. u Daší výstava, kterou připravia Národní gaerie v Praze v respiriu mezaninu Veetrž ního paáce, potrvá do 2. března 2008 a nese název Irena Jůzová: Koekce Série Ozvěny benátského bienáe. Otevírací doba: denně kromě ponděí od 10 do 18 hodin. 6
Z naší a vaší * korespondence Sousedé z Břevnova zažaovai huk Občanské sdružení EKO Břevnov vzniko v roce 1998 jako reakce občanů na nepřijatené radniční návrhy dopravního řešení situace na Břevnově. Jeho nápní se postupně staa především probemati ka tzv. Břevnovské radiáy, což přeoženo do češtiny znamená sinici dáničního typu uprostřed města, těsně podé obytné zástavby a s mimoúrovňovýmí křižovatkami. Za éta diskuzí s představitei radnice Prahy 6 i Magistrátu jsme se bohuže naučii, že těmto idem (ať už to by starosta, místostarosta či radní) nejde o to hedat řešení v zájmu občanů, ae hedají řešení jak záežitost zadministrovat s co nejmenšími starostmi. V zásadě vždy však neváhai vynaožit jakkoiv veké úsií, jen aby se prosadia radniční varianta a nic se neměnio. To, že jsou to řešení stará, že se zásadně změnia dopravní situace v ceé Evropě, repubice i Pra ze, že se změniy stavební technoogie, požadavky na ochranu ži votního prostředí, věda přinesa nové poznatky o škodivých účin cích automobiismu na zdraví čověka, to tyto představitee moci nezajímá. Žádný z podých způsobů jim není dost špatný, a tak jsme zažívai a zažíváme mžení, překrucování oficiáních informací, zata jování aktuáního stavu, zbytečným kompikováním přístupu k infor macím, nepnění sibů až po přímé bezskrupuózní haní. Žádné vstřícné kroky nám ze strany radnice nehrozí. To vše jsme zažii během posedních někoika et poměrně často a vzhedem k tomu, že nárůst automobiové dopravy a její negativní dopady v břevnovské kotině narůstay a narůstají měrou neutěše nou (otevření strahovského tuneu, zprovoznění tuneů Mrázovka), začai jsme zhruba před 2 3 ety zvažovat ryze právní cestu, a to formou tzv. sousedské žaoby. Povzbuzením se pro nás stao podání této žaoby sdružením obča nů na Pankráci, které nám potvrdio správnost našich úvah, a roz hodi jsme se tuto žaobu podat. I v situaci, kdy prvoinstanční soud sdružení z Pankráce prohráo, jsme věřii ve správnost postupu. Soud jim totiž da za pravdu, že žaovaný (vastník komunikace h. m. Praha) porušuje jejich práva, ae nevyhově jejich zákonnému požadavku na uožení opatření k ochraně jejich práv. Tuto absurditu muse odvoací soud odstranit a věřii jsme, že se tak stane. V mezidobí jsme připravovai podkady pro naši žaobu. Pokud uvá dím naši, musím upřesnit, že občanské sdružení nemůže být v tomto sporu žaobcem, ae musí jím být konkrétní vastník (nikoiv Bude v Šárce Aeš DVOŘÁK zpravodaj ochrany přírody a krajiny Praha 6. gofové hřiště a nový hote? O přírodních parcích (dříve obastech kidu) Přírodní parky jsou vyhášeny k ochranně krajinného rázu s význam nými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami ( 12 záko na 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Krajinný ráz tvoří i ku turní a historická charakteristická místa či obasti. Podobně je tomu i na území Prahy. NVP dne 15. 11. 1990 de 24 zřídi a vymezi ob asti kidu a po r. 1992 tyto obasti překategorizovány na přírodní parky. Těmito přírodními parky jsou území Radotínsko Chuche ský háj Praha 5, Šárka Lysoaje P. 6, Drahaň Trója P. 7 8, Hostivař Záběhice P. 10, Rokytka P. 10 a daších 6 př. parků vy hášených po r. 1992. Podrobné podmínky ochrany př. parků jsou ze zákona u všech stejné v ceé ČR i na území h. m. Prahy. A proto bych se rád poděi se čtenáři Břevnovanu o jednom z nich. Přírodní park Šárka Lysoaje 923 ha (stanoví vyháška 8/1990 Sb. NVP.) Zahrnuje maopošná zváště chráněná území: přírodní rezer vace Divoká Šárka (1964 první pražské chráněné území), přírodní památky Vizerka(1988), Jeneráka(1968), Zatnice(1968), Nad Mý nem(1968), Doní Šárka (Duchoňská, Šatovka, Žežuka 1982), Baba(1982), Podbabské skáy(1982) a House(1982). V přírodním parku je mimo jiné: vyhášena trvaá stavební uzávěra(výstavba je omezena na dostavbu stávajících obcí, veškeré záměry vyžadují souhasné rozhodnutí orgánů ochrany přírody) v nezastavěných částech je zakázáno umisťovat stavby, budovat uměé vodoteče nebo nevhodným způsobem zpevňovat stávající, ve voné přírodě je zakázáno tábořit, rozděávat oheň, kouřit v ese, rušit kid hukem, poškozovat stromy a keře, chytat a usmrcovat a záměrně rušit voně žijící živočichy, narušovat půdní kryt a skaní výchozy sběrem neros třeba nájemce) nemovitosti, která je přímo zasažena nadměrným a nadimitním hukovým zatížením. OS proto s žaobou pouze po moho, a to zejména s informacemi, organizací a koordinací příprav ných prací. V případě břevnovské žaoby se tedy jedná o 12 indivi duáních žaobců vastníků nadimitně zasažených nemovitostí, kteří po etitých diskuzích s radnicí Prahy 6, Magistrátem, hygienic kou sužbou atd. zjistii, že již jinou možnost nápravy nemají. Zomo vým bodem byo nepochybně mimořádné zasedání zastupitestva Prahy 6 věnované dopravním stavbám na Praze 6, které se konao 11. 11. 2005. Ti z čtenářů, kteří se zúčastnii, vědí, že jen díky den starému nedůvěryhodnému průzkumu veřejného mínění (!) objedna ného starostou za cca 800 000, Kč, čerstvě přepočítaným údajům o dopravě dodaných magistrátním Ústavem dopravního inženýrství (údajně de nových metodik) a obstrukcí starosty (řídícího jednání) s jednacím řádem se přes odpor všech zúčastněných občanů poda řio tehdejší poitické reprezentaci (fakticky totožné s dnešní) prosa dit usnesení o zachování výstavby dopravních staveb, jejichž reai zace bude mít pro Prahu stejné účinky jako severojižní magistráa. Oněch 12 žaobců, to nejsou žádní ekoogičtí aktivisté, ekoteroristé a ekofašisté, jak se stáe častěji snaží tyto občany prezentovat něk teří poitici od místních až po prezidenta, jsou to idé se svými nor máními životy, osudy, zájmy, rodinami, naši sousedé a přáteé, od madých s dětmi až po penzisty. Oni mají jen tu smůu, že upřed nostňováním individuáního automobiismu ve městě jim poitici za posedních 15 et fatáně zamořii životní prostor a oni již nechtějí žít v prostředí, kde neze otevřít okno, kde neze užívat vastní zahradu, kde není možné se pořádně vyspat, kde se k posechu rádia či tee vize používají suchátka, kde je výrazně nadprůměrný výskyt onko ogických onemocnění a úmrtí v důsedku těchto onemocnění. O znehodnocení majetku a vysokých nákadech na zdravotní péči nemuvě. Nadimitní zatížení (porušení zákona) nám v naší okaitě potvrzuje hygienická sužba již od roku 2000, h. m. Praha na to reaguje vý stavbou daších vysokokapacitních komunikací, přivádějících do města stáe více aut, umožňuje mohutnou zástavbu rozsáhých re generačních zeených poch zejména administrativními a obchodní mi budovami a vytváří tak daší masivní poptávku po dopravě v cent ru Prahy 6 i Prahy. Proti všem argumentům o nevhodnosti, zastaraosti a škodivosti navrhovaných řešení, která dokádáme odbornými studiemi a je jich oficiáními čísy ze stavební dokumentace, má radnice a magis trát jasný kvaifikovaný postoj a argument. Někdo z vrchoných a odpovědných prostě jen gubernátorsky prohásí: pode nás to pro Prahu bude epší. Zda Prahou mysí sebe, úřad či občana, se již neuvádí. Pro Prahu to možná bude epší, ae pro idi to nebude a eckde už není k žití. A proto ta žaoba. JUDr. A. Ohrabo, Břevnov tů, hornin a zkameněin, nechávat voně pobíhat psy, opravovat a umývat auta, parkovat auta mimo parkoviště, jezdit na koech mimo schváené trasy, jezdit na koech mimo komunikace. V ceém parku je zakázáno provozovat sportovní motorismus, je vyoučena těžba nerostných surovin, chráněná kvaitní dochovaná struktura zeměděské půdy a nezpevněné hospodářské komunikace mezi poi. Jsou povoovány nevhodné činnosti a objekty, s ohedem na ochranu krajiny jsou vytvářeny podmínky pro rekreační využití, mimo označená chráněná území a zeměděské kutury je povoen pěší pohyb mimo komunikace. Šáreckým údoím vede funkční nad regionání biokoridor územního systému ekoogické stabiity a ceé území parku je v ochranné zóně tohoto nadregionáního biokoridoru a obsahuje funkční okání prvky systému. Šárecký potok při hedání svoji trasy netuši, že ve spodních vrstvách se skrývají nejtvrdší bu ižníky. Zvoi cestu a pak mu už nezbývao než jimi v Divoké Šárce probít kaňon a dá vytrvae modeova údoí (nynější povodí potoka je 63 km 2, déka 22 km, převýšení cca 200 m). Pradávná Vtava měnia poohu a zanechávaa za sebou usazeniny. Na počátku čtvrtohor teka o 100 m výše než dnes v místech Hanspauky a Lysoaj, kde uožia až 20 m mocnou pískovou vrstvu nejvyšší pražské terasy (2 mi. et). Skaní brána soutěsky Džbán měa být na počátku 60. et proměněna překenuta betonovou skořepinovou cca 15 m. vy sokou hrází údoní nádrže. A po vekých bojích se podařio nakonec za pomoci tehdejšího ÚHA h. m. Prahy a Pražského střediska pa mátkové péče a ochrany přírody (r. 1963) soutěsku zachránit a od sunout stavbu hráze de prvotních investorských záměrů o cca 150 m. dáe. Osvícený vokovický statkář a cestovate Hammerník tehdy sni, že zde bude Národní přírodní park. Nepodařio se mu myšenku proti zájmům na komerční využití prosadit, i když v té době bya Šárka vemi popuární. O sto et později si Zdenka Bažko vá přeje, aby byy její rozsáhé pozemky u Lysoají přičeněny k pří rodnímu parku. Taky ohrožující území př. p. ae opět vemi síí. V obasti bývaého Buzkova zahradnictví se má stavět hřiště a hote, ohroženy jsou daší části Doní Šárky, zahrádkářská koonie u Zatni ce a daší. Jaká bude Šárka po r. 2010? 7
Prof. Ferdinand Hrejsa historik české reformace V oňském roce jsme si připomínai 135. výročí narození významného historika české reformace prof. ThDr. Ferdinanda Hrejsy, někoikanásobného děkana býv. Husovy evangeické bohosovecké fakuty. V roce etošním upyne 55 et od jeho úmrtí (nar. 19. 1. 1867 zemř. 5. 11. 1953). Rodák z Humpoce, z rodiny zámožných soukeníků, s evangeickými tradicemi z dob předtoerančních, vystudova evangeické bohosoví na univerzitách ve Vratisavi, Erangenu a Vídni. V roce 1894 se sta farářem evangeic ké církve a. v. (uterské) v Trnávce, aby roku 1902 přeše do Prahy, k Sa vátoru na Starém Městě. V roce 1917 by zvoen superintendentem (tj. hav ním představiteem) české evangeic ké církve uterské, která se roku náse dujícího (1918) spojia s církví kavínskou (h. v.) v nově vznikou Čes kobratrskou církev evangeickou. Prof. Hrejsa se od roku 1919 sta pro fesorem církevních dějin na Husově evangeické bohosovecké fakutě. Ke sboru u Savátora patřio také úze mí Břevnova a sousedních obcí (Stře šovice, Ruzyně atd.), kterým farář Fer dinand Hrejsa věnova soustavnou pastorační péči (viz Kniha o Břevnově, str. 117 120) a to i v době, kdy již by profesorem bohosovecké fakuty. Výrazně se podíe na vzniku zdejšího sboru Českobratrské církve evangeické a na stavbě kostea Na bateriích ve Střešovicích (sbor se osamostatni roku 1932, koste by postaven roku 1939). Hrejsův vztah ke střešovickému prostředí ještě zesíi, když si roku 1929 postavi viu na Ořechovce (na rohu uic Stře šovická a Na Pěkné vyhídce). Přiznám se, že jsem vždy uvažova, kde na poměrně vekou viu získa F. Hrejsa, ne zámožný farář a poté profesor, obdařený pěti dětmi, finanč ní prostředky. Předpokáda jsem, že asi ze svého rodinné ho zázemí v Humpoci. A skutečně, před nedávným rokem vzpomínaa pamětnice Růžena Terschová (sborníček Na kopci, 2002), že viu pro rodinu prof. Hrejsy postavi jeho svobodný bratr, obchodník s átkami (z Humpoce). V pra covně této viy, kterou projektova arch. Bohumír Kozák, vznika řada Hrejsových církevně historických prací. F. Hrejsa se jako historik trvae a významně zapsa do dějin českého dějepisectví. Výrazný přínos znamenao Hrejsovo zákadní dío Česká konfese, její vznik, podstata a dějiny (1912). V něm vysedova souvisost českých evangeíků druhé pooviny 16. stoetí se starší českou utrakvistickou i bratrskou tradicí a přesvědčivě prokáza jejich věroučnou samostatnost a odišnost od ortodoxního uterství. Jím vy tvořený termín novoutrakvismus znamena vyznačení specifického charakteru českého evangeictví té doby a by naší historiografií obecně přijat. Tento termín odpovída i nově poznané skutečnosti o živé aktivitě české reformace v předběohorském období a by podpořen obdobnými zá věry historika prof. Kamia Krofty (viz Břevnovan, 2005, č. 9/10, s. 9). F. Hrejsa, muž tvrdé pracovní kázně (F. M. Bartoš), je au torem řady daších zákadních historických dě. Monografic ky zaměřené práce věnova dějinám Jednoty bratrské v 16. stoetí i období koem toerančního patentu roku 1781. Neo byčejně cenným je topografický soupis bratrských sborů, vydaný pod názvem Sborové Jednoty bratrské (1939), na nějž navázaa charakteristika bratrského věroučného vývo je Náboženský svéráz Jednoty bratrské (1939). Období toerance je věnován spis Toeranční patent, jeho vznik a význam (1931). Kuturních styků česko maďarských se Hrejsa objevně dotk v monografiích, věnovaných osobnos tem maďarských evangeických kazateů, působících po roce 1781 v Čechách (Jan Végh, Jan Szaatnay). K důeži tým pracím životopisného charakteru patří též rozměrná studie František Paacký po stránce náboženské. Pražským dějinám věnova Hrejsa knihu Dějiny české círk ve evangeické v Praze a ve středních Čechách v posed ních 250 etech (1927), dosova nabitou faktografickým materiáem z archivních fondů. S ní souvisí i monografie U Savátora (1930) i studie o Betémské kapi a jejích osu dech v 16. až 18. stoetí (sborník Betémské kape, 1922). Ke zkoumání Betémské kape arch. A. Kubíčkem (viz Břevnovan, 2005, č. 3, s. 7) přispě Hrejsa objevem důeži tého pánu kape z roku 1661. Výsedky ceoživotního bá dání o české reformaci shrnu F. Hrejsa v díe Dějiny křes ťanství v Českosovensku, které vyšo v pěti svazcích v etech 1947 až 1948. Prof. Ferdinanda Hrejsu, jehož životní dío jsme si zde stručně připomenui, charakterizuje prof. František Kutnar ve svých Přehedných dějinách českého a sovenského dějepisectví jako evangeického historika moderního typu, jako představitee a organizátora evangeického dějepisec tví v Čechách. PhDr. Micha Feg 8
Josef Vaverka se narodi v Břevnově 13. 4. 1916 a mádí proži v panské kovárně na bývaé návsi, kde žii deputátníci zeměděští děníci z kášterního vekostatku. Panská kovárna patřia kášteru, bya to nízká přízemní budova a stáa vede gruntu sedáka Řečinského. Tady žii chudší idé z Břevnova, a protože Josef Vaverka v dětství přiše o otce, byi s maminkou a čtyřmi sourozenci vůbec rádi, že mají kam havy sožit. Břevnovská náves i s kovárnou zmizey začátkem 70. et minuého stoetí a pan Vaverka již dávno ži svůj život řemesníka penzisty, obkopen svojí rodinou, ae na své těžké mádí nikdy nezapomně. Dnes už by si to dospěí a děti stěží uměi představit Mezi námi v Břevnově IX. Chodi jsem do škoy Markéty (proti kášteru), ae učení mi nešo nebavio, uči jsem se špatně. Jak skončia po sední hodina a učite odeše, vyběh jsem ze třídy, přeběh Běohorskou a še raději pást husy. To už jsme žii sami, bez otce a byo nás pět souro zenců: Vácav, Marie, Anežka, Franta a já nejmadší. Ještě douho po vá ce světové bya bída strašná. Žádný stáý příjem, žádné zajištění. Můj otec Jan Vaverka rukova jako vojín k voza tajské divizi na itaskou frontu, a když ho kamarád přivez po váce na voze zpátky, zdáo se, že se časy změní. Otec umě všechno, opravi vozy, zeměděské nářadí, hodiny, co byo potřeba. Řek si o místo ve statku v káš teře dosta ho. Jenže mě moc rád koně, souži u nich a mě tu smůu, že se jednoho dne ocit v sýpce kášte ra, kde v přízemí bývaa kočárovna a kde zrovna nemo h kůň s bryčkou pana faráře vyrejdovat ven. Kočí tam za to koně nepěkně tříska bičem. Otec to nevydrže, skoči po něm, zomi bič a odhodi kočího na zeď. Jen že ten vza s sebou i veebného pána. A ten mu řek, že za to přijde o místo. Táta še domů a oběsi se. To byo v jednadvacátém roce. Zůstai jsme nezaopatře ní, bydei v jedné cimře, nic na sebe, žádné boty, žádné jído. Sta jsem se postrachem břevnovských zahrad, protože aespoň ovoce zaháněo denní had a já také nosi ovoce svým sestrám. Maminka bya vemi pracovi tá a vděčná za každý výděek. Soužia v kášteře, hned zase na Šafránce, my děti chodiy česat ovoce, já nosi bedny s citrónovkami hostinskému Finkovi. Na pět krků to nestačio. Z káštera mamince nabídi, aby po starém Pšenič kovi zvonia poedne na návsi. Dostávaa za to mouku a vajíčka. Přestože náš žio v panské kovárně někoik rodin a všichni byi vemi chudí, idé se k sobě chovai hezky, všichni jsme se vzá jemně zdravii, večer se v ceé kovárně zpívao. Rád na to vzpo mínám, stejně jako třeba na mosazné kepátko na dveřích, pod e kterého na zakepání maminka poznaa, že jdu já. Moc jsem ji mě rád a pomáha, jak jsem umě. Jednou brzo ráno maminka řípě řezaa krky. Zapomně jsem na hodiny a přiše do škoy pozdě se špinavýma rukama od řípy. Pamatuji, jak jsem tenkrát dosta přes ruce rákoskou. Jednou v étě jsme se v rybníku u Markéty s kukama koupai a najednou se objevi na koni pan prezident Masaryk. Poznai jsme ho ihned. Zastavi, díva se chvíi na nás a pak zavoa: Kuci, pojďte na břeh! Voai jsme, že nemáme pavky. Odpovědě: Já je taky nenosi! Kdo by u idovců, dostáva k církevním svátkům ošacení, ae jen ti chudí. Přihási jsem se do Ora, ae nestačio mi to, zača jsem raději chodit do břevnovské děnické těocvičné jednoty (DTJ). Tam byi kuci, se kterými jsem si dobře rozumě ničeho se ne bái bratři Maternové, Gusta Prášek, Minařík a daší a brzy jsem jako dorostenec hrá s nimi fotba za Břevnovský SK. Vyuči jsem se písmomaířem. Nejprve se mi to moc nezamou vao, ae pak mě to začao opravdu bavit. Ve třetím ročníku už jsem pracova sám na zakázkách. Zato na tancovačky jsem v Břevnově neby. Nešo mi to. Kamarádi chodii Na Marjánku, k Vonáskům, ae já raději sháně meouchy, protože mě bavio opravovat. Spravova jsem všechno možné jako můj otec: koa, motorky, nářadí. Na vojnu jsem narukova do Tábora jako pěšák a tam jsme také jako vojáci armády zažii veké ponížení: když nás Němci obsazovai, idé si před námi upivovai. Na to nezapomenu. V roce 1945 jsem se oženi a zaoži rodinu. Těšim se teď z krásného kaendáře starého Břevnova na rok 2007. Já na Břevnov nedám dopustit Vyprávění pana Josefa Vaverky zůstao nedokončené. Zemře v prosinci 2007. Zpracova Mgr. Pave Krchov (popis k fotografiím je na str. 12) 9
V rámci mých protichadových zimních cest pada tentokrát voba i na maraton v Dubaji. maraton DUBAI 2008 Pepík HLUSIČKA Můj příte Manfred Steffny tam pořáda zájezd, spojený s výe tem na odi Aida. Protože do Emirátů potřebují Češi vízum, za ča jsem s jeho sháněním. V Praze je vystavují Emirates aero inky, ae jen pro své kienty. Dáe je obstarávají cestovní kanceáře, ae zase jen pro své zákazníky. Tak jsem faxova požadavek na ambasádu emirátů ve Vídni, ae vůbec nerea govai, ani na daší mai. Tak mě nahněvai, že jsem chtě ces tu zrušit. Ae Manfred veice protestova, že by to stáo moc peněz za stornování, a nabíd zajistit víza přes německou ce stovku. Zapati jsem tedy Němcům asi 3000 Kč za vízum pro tři vstupy, na ty mi pak v Dubaji na etišti spáchai propisovač kou a razítkem vízum, tím zničii ceou stránku pasu. Daší stranu zabra první vstup do Dubaje, třetí vstup do Abu Dhábí a čtvrtou opět do Dubaje. Pátou stranu znehodnotii v Ománu a šestou v Bahrajnu. 10. edna jsem tedy odjíždě autem do Frankfurtu a etadem přes Paříž do Dubaje. Druhý den ráno jsme tam byi, naodii se a ještě trochu obhédi město. 12. edna se běha na odi zá vod štafet. V partě nás byo 20 2 Rakušané, já a zbytek Němci. Renata Steffny neběhá, ae obětavě měří časy, zapisu je a je hodně patná. Běžeo tedy devět štafet po dvou běž cích, ti byi k sobě naosováni. Já jsem dosta partnerku Uršu u, té už je hodně přes 50 et, ae nebya zdaeka nejpomaejší. Na odi je běžecká dráha 375 m douhá, každý běže jedno koo desetkrát. Časem 32.27 jsme skončii přesně uprostřed, pátí. Hned daší den jsme po přistání v Muscatu (Omán) běžei 6,3 km po nábřeží. Tady se mi dařio, i v horku jsem by za 28.31 čtvrtý. Po závodě jsem jako jediný vez do moře, trochu si zapava, voda bya docea tepá. To byo posední pavání, odní bazén by studený, v přístavech se do moře nesmí a jin de jsme neměi čas. Po obědě jsme si najai taxíky, každý mě zapatit 10 doarů za dvouhodinovou projížďku Ománem. Vidě i jsme ceý Muscat, sutánské pevnosti i rezidenci (jen zvenčí). Město je veice výstavné, je tu spousta nových překrásných domů, přestože je tu často postihují přírodní katastrofy. Před někoika roky to by tajfun s povodní, ukazovai nám sinici 5 m nad terénem, která prý tenkrát bya pod vodou. Zabio to dost idí a poničio domy, ae v Ománu vádne sután Quasoor (čti Kasúr), pode fotografií madý muž, kterého tu idé miují. Za své peníze (z ropy) necha postavit idem domy nové, žádné úsporné chaty, ae výstavné, nádherné domy. Taky necha postavit novou veikou mešitu, nevěřící tam smí od osmi do jedenácti hodin. My tam byi odpoedne, ae musimové tam smí ceý den. Tak Manfred s někoika Němci dai řidičům fo toaparáty, aby jim uděai obrázky uvnitř. Ti to uděai, ae projížďka se protáha o pů hodiny a řidiči chtěi připatit. Manfred to odmíta, šoféři se vemi vztekai, jei vede sebe a veice nahas se otevřenými okny domouvai. Nakonec dostai po 10 eurech od každého, ae řidič mého auta mi neustáe opakova: Your boss is a bad man. Not correct. Když jsme se vrátii, da jsem mu dva doary, aby mi za ně da pár mincí do mé sbírky. Doary vza, řek že mince nemá, ae že mi je dá jeho kamarád. Ten mi je da, ae chtě daší doar. Říka jsem mu, že dva doary dosta koega, ae on je chtě znovu, mince že byy jeho. To byo jejich korektní jednání. Večer oď opět odjea a daší den jsme dojei do Abu Dhabí. Tam jsme den stái. první den jsme opět objei město, pak jsem vykusáva na odi. Dráha sice nebya kuzká, ae místy stáo 8 cm vody. Tak jsem se zu a oběh osmnáct ko bos. A protože jsem si minuý měsíc na Bai uděa bosky na pá ži pěkný puchýř, samozřejmě se to do krve obnovio. Daší den jsme tu běžei závod na 10,4 km. Ceý den prše o, byo chadno a časy taky byy pomaé (déka tratí bya odhadována, měřena GPS systémem anebo pode časů). Doběh jsem šestý za 48.24. Příští ráno už jsme kotvii v Bahrainu, na ostrově Mina Se ma. Běže se jen krátký závod tři koa po 1,1 km můj čas 14.20, opět šestý, jako nakonec i cekově z 19 hodnoce ných. Ve městě jsme byi jen na chvíi, oď odjížděa v 17 hodin. Z Bahrainu už jsme se vrátii do Dubaje, den odpočívai a využii ho k prohídce města. Zajei jsme i do obchodního centra, havně abychom viděi savnou chazenou hau s yžař skou sjezdovkou. Tu jsme viděi jen přes zaskenou stěnu, vy padá to moc pěkně, v ceé hae je tepota minus 5 C. Pokou še jsem se tu dostat i na dubajskou věž, ae na žádnou z věží mě nepustii, nejsou prý přístupné veřejnosti. V pátek (to je musimská neděe) přiše zatý hřeb zájezdu. 9 idí z naší party běžeo maraton (nikdo z nich pod 3 hodiny), deset nás běžeo desítku. Maraton běžeo asi 900 idí, 10 km 2793 kasifikovaných. (Tedy ne všichni desítkáři běžei, hodně jich zapatio 50 US doarů, aby obeši 10 km a dostai tričko a medaii. Ti pak ve druhém koe veice překážei.) Chodii ved e sebe přes ceou šířku sinice a povídai si. Z výsedků pak se ukázao, že tu byo i někoik Čechů, ae nikoho z nich jsem ani nezahéd. Maratonci odstartovai v 7.06 hod, to byo ještě ko em 13 C, my už jsme měi v 10.30 koem 18 C. Startovní prostor maratonu by uzavřen douhým mřížovým potem, byo tam spousta diváků, mnoho z nich z Etiopie (s vajkami!), za pot to nešo a pot by obožen masou idí. Vydrápa jsem se na něj a uděa pár fotek, pak už pot nevydrže nápor a povoi. Poté jsme se raději přesunui do hoteu, kde jsme měi zázemí a sedovai závod v teevizi. Viděi jsme tedy jen to, co vy v Česku. V 10 hodin už jsem stá u startovní brány, nakonec jsem vyrá že asi z 9. 10. řady, už jsem by na startech, kde byo mno hem víc idí, ae abych muse dát ruce nad havu, abych moh spustit stopky, to se mi ještě nestao. Obrovská tačenice. Po 20 m se ovšem již nechao běžet a všichni se rovnai pode vý konnosti. V každém ze dvou 5 km ko byy dvě obrátky, takže jsme viděi kdo běží před námi a kdo běží za námi. Takže jsem si spočíta, že běžím zhruba koem 250. místa, vidě, že přede mnou nejsou žádní staříci a odhadova, že asi vyhraju katego rii nad 70 et. Nakonec tam přece jen jeden stařík by, skonči jsem druhý ze 7 sedmdesátníků, dvacátý veterán ze 172, ce kově 237. z 2793 v cíi. Špatný čas 46.16 minut cíové hodi ny 4 vteřiny, moje 14 vteřin přes. Odměňovai jen první běžce absoutního pořadí, ae ve výsedkové istině jsou výsedky pě tietých kategorií. V noci po závodě jsme odétai, před poednem byi ve Frank furtu, tam jsme byi včas, ae pak jsme kroužii 35 minut nad etištěm a nabírai zpoždění. U kamaráda Včka jsem se nao bědva, ve 12.15 vyje, nastavi tempomat na 140 km/h a v 17.10 jsem by doma v Břevnově. 10
Nereaizovaný projekt parní tramvaje z Prahy do Liboce Rozvoj průmysové výroby, zejména během 2. poovi ny 19. stoetí, vyžadova především přísun nových pracovních si, rekrutovaných vesměs z okoních obcí průmysových center. Tím docházeo k ekonomické vazbě mezi centry a okoím, vedoucí k jejich postup nému sučování v jeden ceek. Nutným předpokadem tohoto trendu se staa příměstská doprava. Tento pro ces probíha, podobně jako u mnoha evropských měst, i v Praze. Na počátku 90. et 19. stoetí projektovai pražští inženýři Rei ter a Štěpán spojení Prahy s Horní Libocí parní tramvají. Její trasa měa navazovat na anovou dráhu z Maé Strany na Pet řín s konečnou stanicí u petřínské rozhedny v nadmořské výš ce 325,4 m. Trať měa zprvu kesat podé hadové zdi zahra dou Strahovského káštera, pak projít podjezdem v kurtině pražské fortifikace mezi bastiony č. VII a VIII do stanice Za branou strahovskou, kde měa dosáhnout minimání nadmoř ské výšky 321,8 m. Dáe vytýčená trať již stáe stoupaa a přes stanice Závěrka (326,3 m n. m.), Týnka (329,6 m n. m.), Břevnov (342,1 m n. m.), Kášter (346,5 m n. m.), Vypi chov (356,0 m n. m.) dospěa ke konečné stanici Liboc Hor ní v nadmořské výšce 367,0 m u okresní sinice do Horní Li boce pobíž vchodu do obory Hvězda. Úhrnná déka ceé trati měa být 4,462 km a bya projektována tak, aby zbytečně ne ztrácea výšku a minimaizovaa potřebná stoupání. Neveda tedy po státní sinici z Prahy, ae po úbočí k jihu se zvedajícího návrší. Průměrný spád od stanice Rozhedna ke stanici Za branou strahovskou čini 4,85 ; průměrné stoupání od této stanice ke konečné stanici Liboc Horní byo 12,24 při ma ximání hodnotě 20 u Liboce. Minimání pooměry zatáček dráhy byy pánovány 200 m. Vrchní stavbou měy být oceové koejnice 8 m douhé o rozchodu 1435 mm na štěrkovém pod oží 3 m širokém, v zářezech 0,3 m, v násypech 0,25 m vyso kém. Jednokoejná trať měa mít zhruba v poovině trasy ve stanici Týnka výhybku pro křižování vaků. V konečné stanici na Petříně bya u hradební zdi pánována stavba remizy pro o komotivy a tři osobní vozy. Zásobování parních okomotiv vo dou měo být zajištěno z bízkého vodojemu. Na konečné sta nici v Horní Liboci krom jednopatrové obytné budovy měy být postaveny kůny pro vozy a okomotivy s přístavkem pro dínu a skadiště. Pánovaný vozový park dráhy mě sestávat ze dvou dvounápravových parních okomotiv o výkonu 40 k a z cekem osmi osobních vagonů. Pro personání zajištění provozu byo předpokádáno cekem 13 osob: správce trati, účetní, vrchní strojník, 2 strojvedoucí, 2 průvodčí a 4 staniční dozorci. Úhrnný rozpočet na vybudování této dráhy by vyčís en částkou 239 000 zatých. Na začátku roku 1893 podepsai zástupci uchazečů o koncesi ku stavbě dráhy arch. Pasovský a Ing. Reiter u generání in spekce rakouských drah a na ministerstvu obchodu přísušné protokoy a koncesní podmínky. C. k. ministerstvo obchodu uděio povoení a přísušnou koncesi pro stavbu a provoz drá hy na 90 et svým rozhodnutím č. 57 921 ze dne 14. edna 1893. Bezprostředně na to bya ustavena akciová spoečnost a Živnostenská banka v Praze, jakož i Občanské záožny v Praze II a na Maé Straně, včetně občanských záožen v Karíně, na Smíchově a Kráovských Vinohradech inzerovay upisování akcií místní dráhy z Prahy do Liboce v hodnotě 100 z. rakouské měny, což představovao 200 Korun. Téměř současně projevii zástupci občanů města Hradčan obavy, aby stavbou parní tramvaje od rozhedny do Liboce, proud idu zabranského neby odvrácen od Hradčan, a proto usiovai o dráhu, která by veda z Křížovnického náměstí na Starém Městě uicí Ostruhovou (dnes Nerudova) přes Pohoře ec do Liboce. Technická komise městské rady pražské jedna a o tomto návrhu a doporučia rovněž požádat o přísušnou koncesi. Na rozdí od pánovaného parního pohonu dráhy z Petřína měa tato dráha mít pohon eektrický. Úzkým profi em její trasy bya však Ostruhová uice, která bya skutečně úzká a měa značné stoupání, navíc bya značně zatížena si ným provozem. Městská rada se proto usnesa, aby byi vy zváni znaci z oboru eektrotechniky k posouzení zda navrho vané provedení eektrické dráhy Úvozem a Ostruhovou uicí je vůbec možné, s ohedem na vekou frekvenci v těch místech, veký spád a především proto, že povozy ubírající se z Hrad čan sjíždějí vesměs v šikmé pooze ze svahu, takže možnost neštěstí v užších částech uice při obyčejném vedení eektrické dráhy je očividná. Zároveň bya navržena k posouzení ater nativní trasa z Karmeitské uice po tržišti od Lobkowiczova pa áce Strahovskou zahradou k Říšské (Strahovské) bráně. Po sudky byy zadány firmám František Křižík v Karíně, Bartemus, Donát a spo. v Brně a Siemens & Haske. Vzhedem k předpokádaným probémům při budování eek trické dráhy Ostruhovou uicí a Úvozem, k nimž patřia i koupě a demoice překážejícího domu č. 22 v uici Ostruhové, patřící ho řádu Redemptoristů, byo v prvé fázi uvažováno o vybudo vání eektrické dráhy od Říšské brány do Liboce a Hvězdy. U Říšské brány se tato trasa měa napojit na trasu parní dráhy z Petřína. Obec pražská obdržea koncesi na provádění pří pravných prací k této trase, ae práce byy odoženy do té doby, až bude rozhodnuto o stavbě eektrické dráhy z Maost ranského náměstí ku Strahovské bráně. Firma Františka Křiží ka vypracovaa projekt na tuto trasu s vrchním napájecím ve dením s předběžným rozpočtem 200 000 z.; fa Siemens & Haske pánovaa napájecí vedení spodní (drážkou ve vozov ce) s rozpočtem 140 000 z. V istopadu roku 1895 schváia městská rada návrhy komise pro zřízení eektrických drah v Praze. Jedním z jejích návrhů byo zadání projektu racionáního pánu sítě eektrických drah v Praze a předměstích, jakož i stanovení pořadí, v jakém mají být jednotivé tratě budovány. Mezi návrhy komise na vybudo vání nových tratí eektrických drah obje viy se i dva návrhy s uvedeným pořadím priority: č. 5) od Becrediho třídy sinicí dejvickou pod hradbami k Říšské bráně až do Hvězdy, a č. 8) z Maostranského náměstí Chotko vou sinicí, Jeení třídou, Strahovem k Říšské bráně. Oba uvedené, bezpochyby výhodnější návrhy tratí vytačiy jak projekt parní tramvaje z Petřína ku Hvězdě, tak i za mýšenou trasu eektrické tramvaje z Maostranského náměstí Ostruhovou uicí k Říšské bráně. Ze zpráv uváděných v časopise Technic ký Obzor, roč. I. / 1893; roč. II. / 1894; roč. III. / 1895 sestavi Ing. Ladisav Merg 11
Jarmia Häringová: ERBENOVSKÁ Ozáři měsíc svaté poe dnes chtěa jsem spát ve stodoe, vyhnai tuačku, vyhnai, že můj doutník střechu jim podpáí. Zdravím tě, rozpadá márnice, jíž umrců prošy už tisíce, jsi pro mne mys dobré naděje a áhvička rumu mě zahřeje. Než noc se se dnem rozděí, prý umrci rádi jsou veseí, a než mě úsvit zas požene dá, můžem si dopřát satanský bá. Madý soupek Naše poznámka Včeařská pohroma. Jak už signaizovay zprávy z oňského podetí, pro včeaře na stay špatné časy a mohy by mít fatání násedky jak pro ze měděce, tak pro zahrádkáře. Loňské časné éto umožnio ne bývae se rozmnožit roztoči Varoa destructor, který napadá v úech už arvy vče, takže se včey rodí vemi sabé, téměř ochrnué. Po ceá éta s roztočem včeaři svádí každoroční boj a na podzim probíhá éčení rojů. Jenže přemnožení byo voni tak vysoké, že do dnešních dní zikvidovao tisíce včeích rojů v Čechách. Na podrobnou zprávu o stavu včestev v Praze 6 ještě čekáme, ae napříkad v nedaeké Hostivici, kde včeař ská organizace zahrnuje čeny z Chýně, Jenečka, Hostouně a Jenče a kde byo chováno na 190 včestev, zbyo jen někoik rojů. V Hostivici např. tři. Je nutno říci, že ještě není po zimě a předjaří patří k nejnebezpečnějším obdobím v ceém roce pro probouzející se včey. Také cena včeařských rojů se nyní okamžitě zveda a dnes jsou nabízeny v časopise Včeařství za 1200 Kč. Vedení včeařského svazu a Ministerstvo země děství začao hedat řešení pro pomoc těm včeařům a obas tem, kde včey téměř vymřey. Jaká bude etos cena a koik vů bec bude pravého českého medu, ze jen stěží odhadnout. V té souvisosti je možno ještě poznamenati, že také naše re dakční včey chované přes 20 et v Hostivici, od kterých mnozí z vás mají každoročně med už nežijí. Mgr. Pave Krchov Mezi námi v Břevnově IX texty k fotografiím: Horní fotografie z konce 40. et představuje zaměstnance akýrnictví Vácava Víy v Radimově uici, jež byo přibižně proti hu sitské moditebně. Dům dnes neexistuje. Na snímku zprava je živnostník Vácav Vía, dáe písmomaíř Josef Vaverka, Vácav Podzimek, Ludvík?, Jarosav Vía m. a Adof Petička. Prostřední fotografie přibižuje břevnovskou náves patrně z konce 30. et s pohřebním průvodem babičky Vaverkové od pan ské kovárny. Proti ní by na druhé straně kooniá Kotyk, kam chodii nakupovat obyvateé návsi, z panské kovárny obvyke na duh. V sousedství kooniáu by švec. Kuisy domů jsou Ryšavého domy, U Zemanů a patrový U Kubrů. Spodní obrázek představuje na dvoře obyvatee panské kovárny. Uprostřed ve světé zástěře je maminka Josefa Vaverky, druhý zeva by profesionání žebrák p. Kosteecký, který mě své místo u oroje na Staroměstském náměstí a tak živi svoji rodinu.? CHVÍLE S KŘÍŽOVKOU Připravuje Oga Lišková? V roce 1797 si maobřevnovští sousedé do nově zbudované zvoničky u sinice pořídii maý zvon. Tehdy by vysvěcen pražským biskupem ku cti dvěma svatým. Jejich jména najdete až v tajence. Pomůcka: oven, ants evropská země iniciáy Kareninové španěský tanec shuk idí angicky trouba Oga sepičí citosovce přitakání Bořek opadaná somizační sabika st. vztaž. zájm. Kaiserovy inic. naše univerzita 1. část tajenky ohyzda 2. část tajenky zájmeno u u římská 50 Panenkovy inic. soused. stát dřív. prezident běženec jednotka síy Luděk Vácav předožka chemická zn. uhíku přístroj zájmeno nátěr Rudof výrobek zájmeno druh záření st. som. sabika tuna zájmeno řadová čísovka inic. rež. Lipského schovaný útočná řeč předožka žeezná st. SPZ Prostějova Evropan tvar běžecké dráhy st. SPZ Oomouce Kare itr obsazeno orí mádě st. SPZ Prahy něm. zájm. chem. zn. kysíku první žena ukrajinské město moravský st. znak angicky mravenci is zn. pooměru iterární útvar vzdech asijská země votampér příbuzná inic. Kačírkové kočkovitá šema existuje hudební dío německé zájmeno obec přitakání rodový znak sport ruská řeka střecha světa popěvek římská 6 části povozů Lenka německé zájmeno předožka pobídka Božena špatně MPZ Rakouska Zuzana část dne citosovce ohražení chemická značka síry snad předožka 12 Tajenka: SVATÝ VÁCLAV, SVATÝ FLORIÁN
Z poicejního deníku 3. 12. V Sartoriově uici 4 postříka novou fasádu domu sprejer nápisy a podepsa se vnící se šipkou. Škoda: 20 tisíc. Šetřeno. Do studentského pokoje v přízemí boku 10 na Strahově vnik míst ní zoděj a bra co naše: koženou bundu, e. suchátka, v šupíku 10 tis. atd. Zmize beze stopy. Škoda: 20 tisíc. 4. 12. 41 kusů nových pastových oken odvozii zoději ze suterénu VŠ koejí Na Větrníku. Škoda: 61 500 Kč. 5. 12. V noci vkroči zoděj kovů do uice Veesavínská a z jednoho domu sunda 1 m okapu a 3 ks okapových parapetů. Škoda: 8 tisíc. 8. 12. Dopoedne v uici Na Zástřeu v Břevnově zazvoni asi 40 etý muž, běoch, sinější postavy na postaršího občana a s vážnou tváří mu sděi, že je úředníkem sociáního odboru a nese mu 2 tisíce hotově. Jako na potvoru má však jen pětitisícovku a potřebova by rozměnit. Natěšený soused pozva úředníka dá a přines átkový měšec, kde byo peněz habaděj. Úředník však s měšcem ihned zmize. Byo tam: 203 tisíc 800 Kč. 9. 12. Do zahrádkářské koonie v uici Sestupná vpáči se zo děj. Vybra jednu chatu, vyrazi dveře a odnes si pěkné zahradnické nářadí. Škoda: 19 tisíc. 10. 12.Odpoedne roznášea istonoška zásiky ve Vodňan ského uici a jak bývá zvykem, nechaa svůj vozík s baíčky před do mem a úřadovaa uvnitř domu č. 10. Přichomýt se zoděj a poštovní vozík si odvez. Škoda: 5900 Kč. 11. 12.Nářadí za 190 tisíc si odnesi dva zoději dnes již bývaí zaměstnanci z rekonstruovaného bytu v Bubeníčkově uici. Měi kíče. 13. 12.Peugeot 206 stříbrný zánovní stá na Běohorské 105. Au taři ho odvezi. Škoda: 250 tisíc. Ve skepě v Radimově 27 se vyřádi madý stříkač. Sprejem učini škodu min. za 5 tisíc. 17. 12.Z rodinného domu v Jinočanské uici v Ruzyni sejmu zoděj kovů 10 m měděného okapu. Škoda: 8 tisíc. Předváděcí auto Fabia červená autosaonu NH Car na Strahově autaři štípi v areáu firmy. Najeto 6 tisíc km. Škoda: 345 000 Kč. 22. 12.Fasádu rodinného domu v Libocké uici sprejer černou barvou hezky pěkně postříka. Škoda: min. 20 tisíc. 24. 12.V noci na Štědrý den voupai se skepaři do domu na Běohorské 90 a z jednotivých skepních kójí vybrai to nejepší: krabice s DVD, vařič s propan butanem, jízdní koo, sadu jídeního nádobí atd. Škoda bratru 50 tisíc. 26. 12.V noci Svatoštěpánské voupa se bytař do suterénního bytu v Liborově uici a odnes eektroniku za 30 tisíc korun. 31. 12.Na Sivestra majite zánovní Fabie combi černé z Hošťá kovy uice přiše o vůz. Autaři odvezen. Škoda: 200 tisíc. Z poko je hoteu Tatran ve Střešovicích hoteový zoděj odnes černý át kový kufr s videokamerou, přehrávačem a pár stovkami a zmize ve víru Sivestrovské Prahy. 1. 1. Na Nový rok, stejně tak jako mnohokráte před tím, povai neznámý absovent opocení škoy J. A. Komenského včetně zdě ných soupků. Škoda: 20 tisíc. 2. 1. Po obědě ze sesterny budovy B1 Vojenské nemocnice odci zena kabeka jedné ze sester, kde byy různé dokady, kíče a něco peněz. Škoda: 2500 Kč. 3. 1. Po jedné hodině noční neznámý dobrák v Bubeníčkově uici na Petřinách poi hořavinou dva spící bezdomovce a zapái. Oba, středně popáeni, odvezeni do FN Na Vinohradech. Dažební kostkou rozbi 2 skeněné výpně dveří v Patočkově 83 neznámý borec. Škoda: 20 tisíc. Dřevěná vrata s uměeckým kováním do obory Hvězda někdo vysadi, naoži, odvez. Stao se tak u vchodu bízko křižovatky Ruzyňská Ledecká. Škoda Magistrátu h. m. je 50 tisíc. Toho dne oznámeno, že na střešovickém hřbitově jsou nejméně u 10 hrobů narušeny krycí desky. V tu chvíi nebyo možné zjistit, zda někdo oupi na mrtvoách. Zatímní škoda: 30 tisíc. 4. 1. Skeněnou výpň proskených dveří z terasy v přízemí ro dinného domu rozbi bytař svým nářadím v uici U Ladronky, a pak už jen sáh. Na stoku eže notebook. Škoda: 60 tisíc. V uici 8. i stopadu 34 stá připravený tmavě modrý Ford Gaaxy, sněhové ře tězy, vybavení O. K. Přiši autaři a vůz odvezi. Škoda: 700 tisíc. Na opocené zahradě objektu mateřské škoy v uici Mádeže kdosi poškodi pachtu zakrývající pískoviště tak, že zde propái veký otvor. Škoda: 8 tisíc. 5. 1. Před domem v Radimově uici kdosi prorazi benzinovou nádrž auta Renauta Cio a odnes si asi 20 benzinu. 7. 1. Neznámý pachate v době od 16.00 do 18.15 v Meziško ské uici vnik po předchozím vytačení uzavřeného, pravděpodobně nezajištěného okna do ordinace spo. Fokus Praha, kde násedně od cizi kufřík krizového týmu obsahující injekční a tabetové éky, in jekce, tiskopisy, nevypněné razítkované recepty atd. Škoda: 12 tisíc. 9. 1. Z Říčanovy uice autaři odvezi pěkný Ford Gaaxy stříbr ná metaíza za 300 tisíc. 10. 1. Bonny a Cide na Marjánce. Koem patnácté hodiny by apen v 1. patře rekonstruovaného křída břevnovské Marjánky ma dý muž s dívkou, kteří štípi v kufříku uožené bourací kadivo za 30 tisíc. Zodějíčkům se nakonec podařio prchnouti, kadivo zůstao. Škoda: 0. Denní bytař se pokusi v uici Nad Závěrkou 11 uděat byt. Vez na terasu ve 3. patře, vypáči bakónové dveře a už by uv nitř. Jenže spusti aarm, snaži se ho poškodit, nešo to, tak utek. Škoda: 40 tisíc. 11. 1. Po půnoci z uice Mádeže 10 autaři odvezena Fabia mod rá za 150 tisíc. Zabezpečení byo super: páka na voantu, spoier, taj ný vypínač. Nepomoho to. V Hošťákově uici sprejer učini na domě škodu za 20 tisíc korun. 12. 1. Do garáže v uici Ve Střešovičkách se vpáči speciaista. Bya tam pochodrážní Jawa půitr, náhradní motor a daší náeži tosti za 250 000 korun. 13. 1. V Číově uici 21 někdo patrně úmysně podpái skepy, hasiči z Petřin ikvidovai oheň v šesti skepních kójích. Škoda: 100 tisíc. Zoději kovů ztrhai z někoika míst ZŠ Hanspauka měděné okapy. Škoda: 7100 Kč. 16. 1. Ve Cvičební uici v Břevnově zmizea Mazda 626 starší typ. Škoda: 60 tisíc. Do bývaé provozní budovy zahradnic tví v uici Nad Zahradnictvím vezi zoději a roztřískai okna a dve ře. Škoda: 20 tisíc. 17. 1. Rodinný dům ve Střešovické uici poctii v noci návštěvou bytaři. Ukradi 6 obrazů od různých mistrů. Škoda je 100 tisíc. Do Squash centra Strahov vnik zoděj jednoduše: zazvoni na vi deozvonek, ozva se bzučák a še. Zavíta do šatny, omrk situaci, když tu přicháze daší návštěvník. Vytáh mobi a děa, že hovoří. Nový návštěvník T. R. se u své skřínky svék a odeše do sprchy, věci pečivě uzamk. Když se však za někoik minut vráti, skřínka bya otevřená, věci pryč, muž s mobiem také pryč. Násedně obsu hou baru by vyhedán kamerový záznam, na kterém by vidět muž ze šatny, jak utíká s batohem návštěvníka T. R. Za někoik hodin by poškozený voán Městskou poicií, že by naezen jeho batoh s ně kterými věcmi na toaetách ve stanici metra Národní třída. Škoda: 10 500 Kč. Auto Honda Civic šedá odvezena autaři z Paréřovy ui ce. Škoda: 100 tisíc. 19. 1. Do nebytových prostor v Radimově 8 (tzv. Břevnovský mrakodrap) vezi zoději vypáčením zámkové vožky FAB, mříže vchodových dveří a nebytového prostoru. Odtud odneseno nářadí v hodnotě 73 tisíc korun. 21. 1. Zánovní Octavii zeenou zaparkova majite v Křenově ui ci, místo byo dobré, začína víkend. V ponděí však auto byo pryč. Škoda: 200 000 Kč. 22. 1. Jinou Octavii modrou, zaparkova majite o kus dá v ui ci Šemberově a še spát. Ráno už auto nenaše. Škoda: 200 000 Kč. Odpoedne vyrazia do Lidu v Řepích na Sánské sinici jedna paní. V kupním vozíku nechaa bez povšimnutí tašku s portmonkou, kde byo všechno: dokady, řidičák, kreditní karty s čísy na papírku, 3 tisíce atd. Hbitý apka se přitoči a učini škodu minimáně za 70 ti síc korun. 13
SPOLEČENSKÁ KRONIKA Narozeniny jubiea přání Leden únor 2008 Přejeme všem jubiantům stáé a pevné zdraví a trvaou Boží mi ost. Těm starším pak hodně si, aby tu ještě douho zůstai s námi. Leden 2008 Miosav Loos, Břevnov 20. 1. 1914 Aena Novotná, Břevnov 28. 1. 1932 Květa Závorová, Břevnov 16. 1. 1933 Únor 2008 Vácav Lacina, Břevnov 21. 2. 1921 Přemys Sybík, Břevnov 18. 2. 1926 Soňa Fousková roz. Kaoušová, Břevnov 11.2.1928 P. Jan Koh, Břevnov 21. 2. 1928 Marek Čihař, Břevnov 23. 2. 1950 Upozorňujeme čtenáře na možnost popřát v Břevnovanu svým bízkým, přáteům či sousedům. Tato rubrika je pro čtenáře zdarma. Redakční číso: Mgr. Pave Krchov te. 732 243 922 Dne 19. edna 2008 upynuo 100 et od na rození profesora Jana PETRÁSKA, komorní ho stenografa. Rodák ze Zderadin Kutnohor ského okresu, ži po éta v Břevnově a zemře 19. 9. 1984. Kdo jste ho znai, vzpomeňte as kavě s námi. Za rodinu Jubieum Ing. Jan Petrásek, syn. Oznámení V Dne 5. 1. 2008 ve věku 82 et nás náhe opustia rodiá Břev novanka paní Jiřina BAROŠO VÁ, rozená Šindeářová. Se smutkem v srdci vzpomíná rodina i přáteé. Oznamujeme vám, že se nám 14. edna 2008 narodia ho čička a jmenuje se ANIČKA. Josef Mizera, Gerník Žebrák Čechy. Redakce časopisu Břevnovan hedá inzertního spoupracovníka, nejépe studenta studentku, pro nabídky a opatřování inzerce. Te.: 233 358 350, 732 243 922 E mai: brevnovanpraha@tiscai.cz 11. STŘEDISKO PPLK VALLY PRAHA 6 ČESKÝ JUNÁK, SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK t přes 30 et působí na Hanspauce, na jaře rozšířio činnost do Veesavína a Vokovic t působí zde zkušení vedoucí, vysokoškoáci t nově v kubovně v areáu Bussines Centra ve Vokovicích t zatím funguje 1 družina (8 čenů), rádi bychom rozšířii na dvě t proto rádi uvítáme daší čeny (chapce nejépe ve věku 9 11 et) pro druhou družinu SCHŮZKA každé úterý od 17.00 v trvání cca 75 minut sraz: v 17.00 na konečné stanici busu 216 Nové Vokovice (Bussiness Centrum) PROGRAM sport, hry, běhy, soutěže, tábornické dovednosti, znaost přírody, skauting cca 1 x měsíčně ceodenní výprava do přírody spoečně s dašími oddíy střediska v étě tábor v krásném prostředí Jižních Čech Více informací přímo na schůzce, nebo na teefonu 603 903 166. Hedám spoehivou paní na úkid rodinného domku v Maém Břevnově. Te. 606 840 843 KURZY ANGLIČTINY A NĚMČINY Praha 6 Břevnov, gymnázium J. Kepera Kvaifikovaná a trpěivá ektorka, pokrok jistý, max. 7 posuchačů ve skupině dospěí, individuání výuka. Reference: Úřad vády www. firemniangictina.cz, te. 777 024 688 26. istopadu 2007 zemře náhe ve věku 85 et Jan KNAPEŠ ze Suchdoa, bývaý čes kosovenský kraso brusař čtyřicátých a padesátých et. By řadu et profesioná ním brusařem první pražské ední revue a vytvoři s Přemysem Sybíkem z Břevnova známou komickou dvojici na edě. Jan Knapeš patři ke staré gardě dobrých čes kých krasobrusařů. Na snímku je vpravo doe v revue Stoprocent ní muži. Různé CHRÁMOVÝ SBOR u sv. Markéty v Břevnově zve všechny zájemce o hudbu a zpěv do svých řad. Vítáni jsou ob zváště madí idé a muži. Sbor pravideně zkouší každé úterý od 19 do 21 hodin ve Vojtěšce pod vedením sbormistra pana Adofa Meichara. Bižší informace: pí Stanková, te.: 257 219 622. PhDr. Red. zahr. red. ČTK v. v., nabízí výuku angičtiny nebo němčiny zájemcům v okoí Břevnova. Zn. kdykoi, te. 220 510 828 nebo 720 248 053. Byty výměny podnájmy koupě Vyměním vemi pěkný obecní byt 3 + 1 pus haa uprostřed, ba kón, v 100 m 2, 2. p. v cihovém domě na Běohorské uici v Praze 6 Břevnově dům i byt po rekonstrukci, kompetní nová eektroin staace, parkety, nová dažba za obecní menší 3 + 1 (i v paneo vém domě), 3 + KK nebo 2 + 1, koem 60 m 2 v Praze 5, 6, případ ně i jinde mimo centrum. Perspektiva privatizace bytu vítána. Te.: 724 840 393, brona.j@tiscai.cz. Čtyřčenná madá rodina vymění obecní byt 1 + 1 v Břevnově za větší obecní byt v Břevnově nebo v Praze 6. Te. 608 070 899, zn. Dohoda. 14
Praha 6 v zapomenutých obrazech 119 1 Zašmátráte i po deší době v krabici se starými fotografiemi, můžete naézt za jímavé snímky, kterých jste si dříve toik nevšimi, protože ti, co je dokázai po psat, už dávno nežijí. A přitom to mo hou být učiněné pokady náhodou za míchané na dně krabice a skryté tak před jistým vyhozením. Příkadem tako véhoto pokadu mohou být staré obráz ky z vojny, sportování či různé spoe čenské činnosti. V oňském roce jsme si připomněi v Břevnovanu 80 et od uvedení ruzyňských kasáren do provo zu, ae mnoho sov o tom jinde nepad o. Vzpomínky generací mužů, kteří zde soužii, zmizey stejně jako fotky, které si přinesi z vojny. Na někoika vzác ných snímcích z 30. et je zachycen vo jenský život v ruzyňských kasárnách Jana Žižky z Trocnova. Vpravo shora: 1. denní sužba v kasárnách na bráně, 2. snímek na domu: obsuha čs. po ního děa, 3. savnostní nástup u pu kovní standarty. Jak dobře vědí i dnešní mazáci, čas se ve sužbě vek vždy strašně. Jenže kdepak je ten náš čas. Kdepak jsou ty prosezené dny, všichni ti kuci, ty trhané metry, ta naše vojna? Zpracova: Mgr. Pave Krchov. 15
REALITNÍ AGENTURA Soo, spo. s r. o. NÁKUP, PRODEJ, PRONÁJEM KOMERČNÍ PROSTORY BYTY RODINNÉ DOMY ČINŽOVNÍ DOMY CHATY, CHALUPY RESTAURACE, HOTELY USEDLOSTI POZEMKY 169 00 Praha 6 Břevnov, Patočkova 1953/45 te.: 233 357 071, 233 352 063, 220 515 440 mobi: 602 361 733 fax: 220 514 576 e mai: info@soork.cz internet: www.soork.cz JÍDELNA A LAHŮDKY Běohorská 122, Praha 6 Břevnov te.: 233 320 466 Vám nabízí: svačiny, přesnídávky, poévky obědy možnost rozvozu do domácností a firem obožené chebíčky, po ceý den čerstvé, vastní výroba ahůdky, obožené mísy, bagety koáče, záviny, dezerty zeeninové saáty široký sortiment koření bez konzervač ních přísad vekoobchodní ceny kvaitní značková a točená vína nízké ceny točená kofoa a neako nápoje Přijímáme objednávky na zajištění rodinných, spoečenských a firemních akcí. Otevírací doba: PO PÁ: 8.00 17.00 hod. TO NEJLEPŠÍ NA KONEC! 1. 1. L. P. P 2008. Po desáté, po Novoroční mši, seše se chrámový sbor a orchestr,, aby se před bazii kou vyfotografova. Kdo má starší ročníky istu, může porovnat, která tvář zmizea, kteří jsou noví. Pa mětníci tvrdí, že historie našeho sboru sahá až do dob monarchie, ae nikdo nemá čas dopátrat se k počátku. 16