Bohemia centralis 21: 141-220, 1992 Rozšíření žab ve Středních Čechách - II Die Verbreiterung der Anuren im mittelböhmischen Bezirk - II Vít ZAVADIL - Pavel KOLMAN Předkládaná dokumentární práce obsahuje přehled zjištěných historických a současných poznatků o rozšíření rosničky zelené (Hyla arborea), skokana ostronosého (Rana arvalis), skokana štíhlého (Rana dalmatina) a skokana hnědého (Rana temporaria) na území Středních Čech. Za přispění k této části děkujeme všem našim spolupracovníkům. Za odborné rady zejména pak J. MORAVCOVI (Národní muzeum v Praze); za vydatnou pomoc při terénní práci a přispění ke zpracování korespondence, literárních pramenů a ostatních použitých materiálů P. ŠAPOVA-LIVOVI; za množství poskytnutých údajů M. DITTRICHOVI, J. HOUBOVÍ, V. LAŇKOVI, L. MELDOVI, J. POMYKALOVI, V. S0M0L0VI, J. ŠIFTOVI, F. ŠÍSTKOVI, J. ŠMAHOVI, I. VERGNEROVI, M. ZAŇKOVI, P. ZÁRUBOVI, M. ZÚBEROVI a mnoha dalším, které zde nemůžeme všechny jmenovat. METODIKA Regionálně i metodicky navazujeme na faunistické zpracování ocasatých obojživelníků (ZAVADIL, DITTRICH a ŠAPOVALIV 1988: Bohemia centralis 17: 169-209) a na I. díl žab (ZAVADIL a ŠAPOVALIV 1990: Bohemia centralis 19: 147-234). 141
Koncepcí i metodikou jsou všechny práce shodné; úvodní kapitoly k charakteristice popisovaného území jsou uvedeny ZAVADILEM et al. (1988) a ZAVADILEM a ŠAPOVALIVEM (1990b). V tomto díle řadíme údaje rovněž podle okresů (ty abecedně), v okresech podle číselné posloupnosti čtverců - blíže BUCHAR (1982), ve čtvercích pak abecedně názvy obcí. Údaje z území hlavního města Prahy řadíme ve čtvercích nejprve podle obvodů a v těch teprve lokality abecedně. V tomto díle jsme upustili od číslování lokalit; u Rana temporaria pro obrovské množství nálezů nepředkládáme vůbec mapu bodového rozšíření druhu ve sledovaném území. Jinak je metodická koncepce tohoto dílu naprosto shodná s pracemi z let 1988 a 1990, podrobnosti lze čerpat odtud. V seznamu citovaných materiálů nejsou uvedena jména příležitostných účastníků společných exkurzí, přestože je vypisujeme ve výčtu lokalit. SEZNAM ZKRATEK AN ANDĚRA Miloš, Národní muzeum, Praha ČÚOP Český ústav ochrany přírody - středisko Střední Čechy (dříve KSSPPOP) DT DITTRICH Miroslav, Praha ET Evidenční tabulky (viz seznam materiálů - KOLEKTIV) GR GRINDL Tomáš, Dolní Bousov HL HANEL Lubomír, Kladruby HO HOUBA Jiří, Praha KA KAVKA Tomáš, Praha KO KOCOUREK Pavel, Kněževes KL KOLMAN Pavel, Praha KMHK Krajské muzeum Hradec Králové (viz seznam materiálů - MIKÁTOVÁ) KOH KOHEL Miroslav,Brno LA LAŇKA Václav, Rakovník LE LEYPOLD Jan, Škvorec, MA MACHALA Ladislav, Praha MCH MÁCHA Petr, Praha ME MELDA Leoš, Vlašim NM Národní muzeum, Praha PE PECINA Pavel, ZOO Praha RK Rezervační knihy (součást materiálů ČÚOP - středisko Střední Čechy v Praze) RO ROTH Petr, Herpetologická sekce ČSZS ČSAV, Liběchov RU RUS Ivo, Okresní vlastivědné muzeum Kolín SL SOMOL Václav, Křupá SO SOUČEK Zdeněk, Poděbrady ŠAP ŠAPOVALIV Petr, Unhošť 142
Ši Šístek František, Praha ŠM ŠMAHA Jiří, Praha ŠS ŠŤASTNÝ Slavoj, Praha UR URBÁNEK Lubor, Litomyšl VG VERGNER Ivan, Zbýšov ZA ZAVADIL Vít, Škvorec ZI ZIEGLER Václav, PÚOP Pražský ústav ochrany přírody, Praha ZR ZÁRUBA Petr, Praha Ostatní zkratky depon. in litt. in verb. msc. uloženo, archivováno údaj z korespondence ústní sdělení nepublikovaný rukopis ROSNIČKA ZELENÁ - HYLA ARBOREA (LINNÉ, 1758) Podle ŠTĚPÁNKA (1949) byla v jeho době u nás rosnička "všude hojná", takže "uváděti jednotlivé lokality v republice Československé nemá významu". Při pohledu na bodovou mapu snadno zjistíme, že dnes je situace (předpokládáme nejen ve Středních Čechách) poněkud jiná. Kromě rybničnatých oblastí Březnicka a Dobříšska je v západní polovině Středních Čech již vzácná. Ještě horší situace je na Mělnicku, kde jsme ji nezjistili v současné době vůbec. Jelikož se dodnes vyskytuje vcelku hojně v Polabí na Kolínsku (DT), donedávna žila i v okolí Čelákovic (OLIVA) a od Mělníka ji uvádějí již LINDACKER (1790) a LOOS (1915), považujeme absenci druhu na Mělnicku a Slánsku zcela jednoznačně za důsledek civilizačního tlaku. I mnohé jiné lokality po celém území regionu, vyznačené v bodové mapě plným kroužkem, patří dnes minulosti (blíže ve výčtu lokalit). Nejhojnější je dosud rosnička v okolí Kutné Hory, na Rožďalovicku a Sedlčansku, kde se nám její populace jeví jako relativně perspektivní. Biologii druhu se u nás zabývá ANDĚRA (1987) a zejména MORAVEC (1983, 1987, 1989 a v tisku). Podle nich a podle LÁCE (1968) není výškovým reliéfem Středních Čech rosnička omezena. V Brdech, nejvyšším středočeském pohoří, jsme ji však zjistili jen vzácně, což zřejmě souvisí s tamními smrkovými monokulturami a s chladnějším klimatem. Zjišťování výskytu rosničky je naštěstí velmi snadné. Je to nezaměnitelná žába, ale podle snůšek je určení prakticky nemožné. Pulce lze určit snadno, popis je 143
uveden mimo jiné i ZAVADILEM a ŠAPOVALIVEM (1990a). Spolehlivé je určení podle hlasu, který je daleko slyšitelný, navíc se rosničky často ozývají i mimo období rozmnožování, a to pak i za dne. V době páření se ozývají zvečera a v noci, podle našich pozorování od prvé dekády dubna. JIRSÍK (1935) uvádí: "Málo citlivá je na chlad, ozývá se již začátkem dubna, za příznivého jara již koncem března a vidíme ji až do pozdního podzimu." Nejčastější záznam hlasové aktivity z naší kartotéky pochází z 6. 4. 1985 z lokality Živanice (5959) ve Východních Čechách, (ZA a DT); poslední hlasové projevy slyšel DT ještě 5. 10. 1985 na lokalitě Lžovice (5958), okr. Kolín. Poslední aktivní jedince zjistil ZI u Loučeně (5756), okres Nymburk, ještě 30. 10. a dokonce 9. 11. 1985. Vzhledem k tomu, že biologií tohoto druhu se u nás podrobně zabývá MORAVEC, omezíme se pouze na několik zajímavostí. Na lokalitách Třebohostice a Doubek (5954), okr. Praha-východ, kde se rosnička rozmnožuje v periodických vodách, jsme nalezli její snůšky ještě 8. 8. 1983 v kamenolomech, které se po vydatných srpnových deštích opět naplnily vodou. Rozmnožování v letních měsících po předcházejícím vyschnutí vody hlásí i ŠIFTA z lokality Úhelnice (5556), okr. Mladá Boleslav. V květnu roku 1988 zde tůňky vyschly, později se znovu zaplnily a 11. 9. 1988 zde ŠIFTA sledoval metamorfující jedince. Z toho usuzujeme, že se rosnička, je-li nucena, může rozmnožovat i etapovitě, podobně jako kuňky. Další zvláštnost jsme zjistili u snůšek. Kromě typické kulovité snůšky, všeobecně uváděné LÁCEM (1968), HRABĚTEM et al. (1973), ale i ARNOLDEM a BURTONEM (1983), jsme pozorovali někdy značné procento drobných snůšek, obsahujících jen několik vajíček, či dokonce jednotlivá vajíčka na lokalitách Třebohostice a Doubek (5954), okr. Praha-východ a Žehušice (6058), okr. Kutná Hora. Jako raritu můžeme uvést rosničku se šesti končetinami (podrobnější popis ZAVADIL 1989). MORAVEC (v tisku) uvádí výskyt rosničky i na lokalitách Beřovice (5750), okr. Kladno, Střednice a Strážnice (5553), okr. Mělník a Hořín (5652), okr. Mělník. Tyto údaje jsme mu poskytli z naší kartotéky. Jelikož se nám ani na jedné z lokalit opakovaně nepodařilo výskyt potvrdit a rosnička se nevyskytuje ani v širším okolí, rozhodli jsme se tyto údaje v závěrečné fázi naší práce vypustit. Je však možné, že se v těchto případech jednalo o nálezy posledních jedinců dožívajících populací. 144
První metamorfované žabky pravidelně pozorujeme na přelomu července a srpna, konkrétní datum nálezu prvního jedince pohybujícího se po souši je 19. 7. 1987 z lokality Třebohostice - Na plachtě (5954), okr. Praha-východ. Ale 5. 9. 1987 jsme pozorovali na lokalitě Vernýřov (6156), okr. Kutná Hora pulce různého stáří, mimo jiné i pulce bez končetin. Záznamů o nálezu pulců rosničky v září máme v naší kartotéce více. Socioekologický index podle TRPÁKA (1988) čítá 22 bodů. Rosnička zelená je ohrožena zejména eutrofizací vod, ve kterých se rozmnožuje, negativně působí samozřejmě i vyhrnování rybníků v době rozmnožování a mýcení zeleně v jejich okolí. MORAVEC (1986) uvádí rosničkou obsazen i čtverec 6348. Jelikož v této publikaci nejsou uvedeny konkrétní lokality a nám není z tohoto kvadrátu žádná známa, zůstává v naší práci čtverec prázdný. Okres Benešov 6153: Dunávičky - Dunávický rybn., 4.5.1989, ZA; Hrusice - Hamry, 4.5.1989, ZA; Chleby - Chlebský rybn., 4.5.1989, ZA; Chrást n./sáz., 23.8.1983, ŠAP; Krusičany, 1972-76, KO, 4.5.1989, ZA; Pecerady - NCHÚ Podhájský rybn., bez data, KNÍŽETOVÁ, PECINA a PIVNIČKOVÁ (1987), 22.5. 1973, KO in VAŠÁK, 1972-76, KO, do r. 1983, PE. 6154: Kozmice - les Osina, bez data, HAVLÍČEK, KORBA a VÁŇA (1973); Zlenice, 1953-55, 1961 a 1965, H0 6252: Křečovice, 1987, LENSKÝ ; - CHPV Křečovický potok, 1980-81, LENSKÝ a HANEL (1986). 6253: Doloplazy, 19.4.1987, MOUDRÝ; Drachkov, 11.4.1989, ZA a HO; Hořetice, 1987, LENSKÝ; Hůrka (u Drachkova) 11.4.1989, ZA a HO; Konopiště - zámecký park, bez data, HAVLÍČEK, KORBA a VÁŇA (1973); 1930 -- 68, VÁŇA in VAŠÁK; Maršovice, 1930-68, VÁŇA in VAŠÁK; Neveklov, 21.4.1987, MOUDRÝ ; Soběšovice, 4.5.1989, ZA; Strážovice, 1987, LENSKÝ. 6254: Benešov, 1930-38, VÁŇA in VAŠÁK; - rybn. Mydlářka, bez data, HAVLÍČEK, KORBA a VÁŇA (1973); Bořeňovice - Bořeňovický rybn., bez data, HAVLÍČEK, KORBA a VÁŇA (1973), 1930-68, VÁŇA in VAŠÁK, 10.5.1976, OPATRNÝ (1978), 1974-86, ME; Dobříčkov - Dobříčkovský rybn., 1.6.1972, 146
VAŠÁK; Chotýšany - rybn. Císařák, 29.3.1974, MORAVEC (1978), 29.3. -19.5.1974, OPATRNÝ (1978); Jemniště - zámek, bez data, HAVLÍČEK, KORBA a VÁŇA (1973), 12.9.1972, Vašák, 24.9.1983, HL; Lhota Veselka, rybn. Bába, 1980-86, VAŠÁK ; Marianovice, 1930-68, VÁŇA in VAŠÁK; Okrouhlice, bez data, HAVLÍČEK, KORBA a VÁŇA (1973); Postupice, 1986, VAŠÁK; Třebešice - rybn. Morávka, bez data, HAVLÍČEK, KORBA a VÁŇA (1973), 1930-68, VÁŇA in VAŠÁK. 6255: Pařezí - údolí Chotýšenky, bez data, HAVLÍČEK, KORBA a VÁŇA (1973). 6353: Božkovice - Kamenný rybn., bez data, HAVLÍČEK, KORBA a VÁŇA (1973), 21.4.1971, VAŠÁK; Minartice, 8.4.1989; Nová Hospoda - Starý rybn., 8.4.1989; Vojkov, 8.4.1989, vše KL, ZA, DUŠEK, SO a ŠAP. 6354: Věžníčky, 1930-68, VÁŇA in VAŠÁK. 6355: Býkovice pod Blaníkem, 1984-85, SKÁLA; - NCHÚ Podlesí, červen 1986, SKÁLA, bez data, KNÍŽETOVÁ, PECINA a PIVNIČKOVÁ (1987), 2.4. 1985, PE; Louňovice pod Blaníkem - vrch Velký Blaník, 24.9.1975, OPATRNÝ (1978); Vlašim - jižně od města, 24.9.1975, MORAVEC (1978); - jiho-záp. od města, břeh Blanice, 23.9.1975, MORAVEC (1978), 24.9.1975, OPATRNÝ (1978). 6453: Borotín (okr. Tábor), 1.7.1988, ZA. 6454: Stará Vožice (okr. Tábor), 13.10.1987, VAŠÁK. Okres Beroun 5950: Nižbor, 1969, ŠI; - Výbrnice, 1982, ŠMAHA (1990), na obou lokalitách dnes zaniklý výskyt. 6049: Nižbor - "Za rybníky", 1975, P. ŠTĚPÁNEK in ŠM, 1975, ŠMAHA (1990), autor uvádí název lokality"v rybníkách; 1970 a 25.5.1979, později negativní nálezy, ŠAP; dnes zaniklý výskyt. 6050: Stradonice, 70. léta, ŠMAHA (1990), dnes zaniklý výskyt. 6149: Hořovice, květen 1984, ZÍTEK in ET. 6150: Běštín, květen 1984; Hostomice, 3.5.1984, oboje ZÍTEK in ET. Okres Kladno
5749: Hřešice - Babinecký rybn., 22.8.1987, ZA a ŠAP, srpen 1988 a 23.4.1989, KOTLÍK, 1988, LA in SL, 1.5.1989, ŠAP, červen až září 1989, KOTLÍK (1990); Plchov - Plchovský močál, 1.5.1989, ŠAP. 5950: Malé Kyšice - mokřady Kačáku, 1984, PEŠEK; Unhošť - Černý potok, 1983, PEŠEK, na obou lokalitách v letech 1985-87 negativní nálezy, ŠAP, dnes zaniklé lokality. Okres Kolín 5954: Hradešín - rybn. Kbelka, 27.4.1983, ZA; tůňka na okraji Hradešínského lesa, 23.4.1983, LE, 1968-70, GALIA. 5955: Český Brod, 1982, K. ŠŤASTNÝ, Tuchoraz - potok Šembera, 1986, RU; Vrbčany - Velká Stráž, 28.4.1987 a 7.4.1988, ZA; Zahrady, září 1987, K. ŠŤASTNÝ; - okolí potoka Šembery, 4. a 11. 10.1986, KARBAN in RU. 5956: Bošice, 1988, KRUML; Plaňany, červen 1987, POMYKAL; Radim - zámecký háj u Výrovky, 22.5.1965 až 3.7.1986, ZI. 5957: Bělušice, 1974-87, DT; Býchory, 1974-87, DT; - NCHÚ Býchor-ská tůň, bez data, KNÍŽETOVÁ, PECINA a PIVNIČKOVÁ (1987); Kolín - Zála-bí, 1974-86; Labuť, 1974-87, oboje DT; Nová Ves I - Klavary, 1985, RU; Ovčáry, 1974-87; Tři dvory, 1974-87; Veletov, 1974-87, vše DT. 5958: Božec - NCHÚ Božecký písečník, bez data, KNÍŽETOVÁ, PECINA a PIVNIČKOVÁ (1987), 1974-87, DT; Kladruby n. Lab. (okr. Pardubice), 1970, SKLENÁŘ a ROČEK (1079); Krakovany, 1974-87, DT, zaniklá lokalita (REHÁK in verb.); Lipec - pískovna, 9.6.1987, DUŠEK a REJSEK in SO, 1974-87, DT; Lžovice, 1985, RU, 1974-87, DT; - Lžovická jezera, 8.8.1987, RU; Radovesnice II - NCHPV Čížovka, 13.5.1990, RU; Rasochy, 1985-86, BOHÁČ a RU in BOHÁČ; - lom, 1985, RU; - bývalá pískovna, 1884-87, FIALOVÁ, lokalita zničena stavbou, rozmnožování možné jen do r. 1985; Selmice (okr. Pardubice), 1978-84, DT; Týnec n. Lab., 1974-87, DT; Uhlířská Lhota, 1974-87, DT, 12.5.1989, RU. 6054: Černé Voděrady, 1985, LE, 1985-86, BOHÁČ; Hradec - Jevanský potok, 1982 a 1987, ZAŇKA, 8.8.1988, MOUDRÝ; Jevany - Jevanské rybníky, bez data, ANDĚRA (1987), KÁLAL, 1982, T. a L. ERNESTOVI; - rybn. Švýcar, 11.5.1979, D. KRÁL; - školka Bohumile, 1987, VRÁNOVÁ in MCH- SPR Voděradské bučiny, bez data, ANDĚRA (1987), 1983-85, ZR; - Voděradská hájovna, 4.10.1984, LE in AN; 148
Pěnčice - rybn. Šáchovec, bez data, KÁLAL, 1976, AN, 1978, DT, 30.7. až 10.9.1985, FARI0N, 22.9.1988, BOHÁČ; Vyžlovka, 1974-75, PE. 6055: Barchovice - lom, 1986 a 87, KRUML, 1988 negativní nález, ZA; Brník - pískovna, 23.7.1987, FRIEB a MCH, 4.8.1987, MCH a RO, 17. 5.1987, ZA a ŠAP ; Kostelec n. Č. lesy - les "Maliňák", 1979, KOŘÍNEK; -rybníky "V trativodech", 22.4.1986, MCH; Kouřim, bez data, ANDĚRA (1987), červen 1981, PEŠINA in AN, 1980-83, KRUML, 1983-87, POMYKAL, 27.5. 1987, ZA a ŠAP, 16.4.1988, ZI; Molitorov, 29.4.1988 až 16.5.1989, POMYKAL. 6056: Nová Ves - rybn. Utopenec, 1986-87, KRUML; Sedlov - lůmky, 16.8.1989, RU. 6155: Stříbrná Skalice, 1984-85, M. VESELÝ. Okres Kutná Hora 6056: Solopysky - Kunvald, 24.5.1989, ZA; Vidice, 24.5.1989, ZA. 6057: Malešov - Hamerský rybn., 11.9.1988, KL, ZA a ŠAP. 6058: Čáslav, 7.5.1988 až 30.6.1989, POMYKAL; - okolní rybníky, bez data, TRAKAL; - Podměstský rybn., 1988, VG; Druhanice, 12.5.1989, KL a ZA; Kačina - Nový rybn., 13.5.1989, KL a ZA; Ovčáry - Ovčárecký rybn. 1987, VG, 13.5.1989, KL a ZA; Rohozec, do září 1987, FORMÁNKOVÁ, bez data, ANDĚRA (1987); - CHÚ Kamajka, září 1988, TRAKAL; Třebešice - rybn. Vrabcov, 60. léta až 1987, POMYKAL, 1990, TRAKAL; Žehušice - pískovna, 12.5.1989, KL a ZA. 6155: Otryby, 1954, HO; Samopše, 1987, DALÍK. 6156: Chmeliště - Hořejší rybn., 24.5.1989, ZA; Kamenná Lhota, 1973-75, K0H, bez data, ANDĚRA (1987); Mitrov, 1985, KEROUŠ; Nová Ves - cihelna, 24.5.1989, ZA; Sudějov, 1973-75, K0H; Vernýřov - rybn. Bezděkov, 1981, K0H, bez data, ANDĚRA (1987), (autor uvádí lokalitu pod názvem Pivnisko), 3. a 5.9.1987, ZA, ŠAP a ZWACH. 6157: Červené Janovice, 1973-75, K0H; - Ještěrný, 11.9.1988, KL, ZA a ŠAP; Zavadilka, 6.9.1987, ZA a ŠAP. 6158: Březí - Doudovský mlýn, do r. 1987, WONDREYS; - Kořenný rybn., 1988, VG; Čáslav - potok Brslenka a tankodrom, 1980-89, POMYKAL; Golčův Jeníkov (okr. Havlíčkův Brod), 1973, SKLENÁŘ a ROČEK (1979);
- rybn. Obecný, Valcha a Vohančický, 60. a 70. léta, POMYKAL; Hološiny - rybn. Schoř, 1988; Klucké Chvalovice - Chvalovický rybn., 1988; Krchlebská Lhota, 1988; Opatovice, 1988, vše VG; Podmoky - Nový rybn. (okr. Havl. Brod), 1981, POMYKAL; Šebestěnice, 1988, VG ; Tupadly, 12.5.1989, KL a ZA, 27.5.1989, POMYKAL; - rybn. Množil a rybn. pod ním, 10.9.1988, KL a ZA, ZAVADIL. (1989), 13.5.1989, KL a ZA, 27.5.1989, POMYKAL; - rybn. Trubný, 1981-90, TRAKAL; Zbýšov - rybn. Pilský, Punčoška a Velký Zbýšovský, 1987-88, VG, 1958-73, OPATRNÝ (1978); Žáky - rybn. Homolka, Jirsák a Trubný, 60. léta až 1990, POMYKAL; Žleby, 12.5.1989 KL a ZA. 6159: Běstvina (okr. Chrudim - mimo bodovou mapu) - Hamry, 1982--84, RULÍK (1987); - Starý rybn., 13.5.1983, RULÍK (1987); Pařížov (okr. Chrudim - mimo bodovou mapu), do r. 1990, TRAKAL; Podhradí (okr. Chrudim - mimo bodovou mapu), 1968, SKLENÁŘ a ROČEK (1979); Ronov n. Doubr. - rybn. Farářek (okr. Chrudim); srpen 1985, RULÍK (1987); Sirákovice - Sirákovský rybn., 60. a 70. léta, POMYKAL. 6256: Kácov, 1986, ME; Račiněves, 1985, v dalších letech nezjištěna, KEROUŠ. 6258: Čejkovice - CHPV Skála u Čejkovic, 1987-88, VG. Okres Mělník 5453: Dubá (okr. Česká Lípa), historický údaj bez data, hojný výskyt, LOOS (1915). 5552: Liběchov, historický údaj bez data, hojný výskyt, LOOS (1915). 5652: Mělník, historický údaj bez data, "bei Melník", LINDACKER (1790). Okres Mladá Boleslav 5455: Mnichovo Hradiště - U bažantnice, 1. pol. 70. let. SMUTNÝ. 5456: Březina, 1970-86, ŠIFTA in AN, bez data, ANDĚRA (1987); Nová Ves - Komárovský rybn., 1. pol. 70. let, SMUTNÝ, červenec 1989 negativní nálezy, KL; Žďár, bez data, ANDĚRA (1987). 5457: Krčkovice (okr. Semily), 1972, SKLENÁŘ a ROČEK (1979). 5554: Doubravice, červen 1970, HO, dnes zaniklá lokalita, ZA. 150
5555: Bakov n. Jiz., bez data, PODANÝ, STUDNIČNÝ a HYKA (1967); Bradlec, 1981-82, ZÚBER in AN, bez data, ANDĚRA (1987); - rybn. u obce, 1981, ZÚBER; Horní Stakory - SPR Vrch Baba, květen a červen 1983, ZÚBER in AN (autor uvádí lokalitu jako Kosmonosy - SPR Vrch Baba), bez data, ANDĚRA (1987), 1983-87, ZÚBER, 27.7.1976, OPATRNÝ (1978); - rybn. pod vrchem Baba, 5.6. 1988, ŠIFTA. 5556: Březno, 1970-86, ŠIFTA in AN, bez data, ANDĚRA (1987); Čížov-ky, 5.6.1943, SAMŠIŇÁK in kartotéka NM, (v kartotéce NM je lokalita uvedena jako Mladá Boleslav - rybn. Čížovka, což je topicky chybné - pozn. autorů); Dolní Bousov - Pískový rybn., 12.4. a 4.5.1985, BARTOŇ in GR, 24.4.1987, GR; - rybn. Rachvalský a Zvolínek, 19.5.1984, GR; Husí Lhota, květen 1983, ZÚBER in AN, bez data, ANDĚRA (1987); - pískovna, 1984, ZÚBER; Obrubce - Obora, 1987, PAVLIŠTA; Obruby - pískovna, 8.5.1984, GR; Rohatsko - Na horách, 5.5.1984, ANTOŠ in GR, 8.5.1984 a 5.4.1985, GR, 16.4. 1986, GR a PE, 24.4.1987, GR; Střehom - Poraň, 1965, SAMŠIŇÁK (1968); Úhelnice, květen 1983, ZÚBER in AN, bez data, ANDĚRA (1987); - staveniště polygonu SSŽ, 7. a 14.8.1988, ZÚBER, 4. a 11.9.1988, ŠIFTA. 5557: Čálovice - Ryje (okr. Jičín), bez data; Sobotka - okolí zámku Humprecht (okr. Jičín), bez data, oboje SAMŠIŇÁK (1968). 5655: Dobrovice, bez data, PODANÝ, STUDNIČNÝ a HYKA (1967); Dražice, bez data, PODANÝ, STUDNIČNÝ a HYKA (1967); - tůně, bez data, PODANÝ (1966); Kosořice - rybn. Mrštín, 19.9.1987, ŠIFTA; Písková Lhota, bez data, PODANÝ, STUDNIČNÝ a HYKA (1967); Strašnov, 9.5. až 30.7.1984, JANKŮ in ET. 5656: Chudíř - lom, 26.5.1987, ŠIFTA; - pískovna, 21.8.1988, ŠIFTA; - Hluboký rybn., 1983, ŠACHL (1986), (autor uvádí jen Hluboký rybn. bez názvu obce), (pozn. autorů); Jabkenice, 1970-86, ŠIFTA in AN, bez data, ANDĚRA (1987), 1982, ŠACHL (1986), 5.6.1987, SO; - Jabkenická obora, 1986, ŠTIFTER; - tábor OV ČSČK, 10.9.1988, SO; Pěčice, 1970-86, ŠIFTA in AN, bez data, ANDĚRA (1987), bez data, PODANÝ, STUDNIČNÝ a HYKA (1967); Žerčice, 1970-86, ŠIFTA in AN, bez data, ANDĚRA (1987); - rybn. Kamenec, květen 1987, ŠIFTA. 5754: Benátky n.jiz. - Olšiny, bez data, PODANÝ, STUDNIČNÝ a HYKA (1967), bez data, PODANÝ (1966).
5755: Kbel - jižní okraj Dubového lesa, 21. a 22.7.1991, ZA a H0DkoVÁ; Mladá - mezi Soudným a Dýmačem, 7.8.1991, ZA a FROUZ. Okres Nymburk 5656: Brodek (okr. Jičín) - Pilský rybn., více pozorování, 4.9.1975 až 24.9.1985, UR, 23.8.1986 a 11.8.1989, SO, bez data, ŠACHL (1982), 1972, ŠACHL (1986); Hasina - NCHÚ Hasina, bez data, KNÍŽETOVÁ, PECINA a PIVNIČKOVÁ (1987); Seletice, bez data, NOVÁK (1981), ŠACHL (1982), 1979, ŠACHL (1986); Tuchom. bez data, NOVÁK (1981); - Na bahnech, 28.7. 1984, LEKEŠ in S0 5657: Mlýnec (okr. Jičín) - okolí Mrliny, 11.8.1983; - rybn. Zrcadlo, 9.6.1985, oboje UR; Rožďalovice - Bučický rybn., 4.9.1975 a 24.9. 1985, UR, 1980, ŠACHL (1986), 20.5.1985, SEVERA in SO, 14.5.1988, SO; -Lohovský rybn., 4.9.1982, 11.8. a 22.9.1983, UR, 14.5.1988, JENIŠTA; -rybn. Pařízek, 4.9.1975 až 23.9.1986, UR. 5658: Jičiněves (okr. Jičín - mimo bodovou mapu), bez data, ANDĚRA (1987). 5754: Jiřice - les Okrouhlík, 30.5.1989, ZA a CHLOUPEK; Lysá n. Lab. - SPR Hrabanovská černava, 19.5.1987, ZA, REJSEK a S0 5755: Jiřice - tůňky a rybn., 19.5.1987; Lysá nad Lab. - SPR Hrabanovská černava, 19.5.1987, oboje ZA, REJSEK a S0 5756: Loučeň, 30.10. až 9.11.1985, ZI, 8. až 22.10.1985, ADAM a ZI in SO; - les u studánky "Dobrá Voda", 6.6.1987, SO; - zámek, 13.9.1987, BÁRTL in SO, 1985, ŠACHL (1986), (autor uvádí pod názvem Loučeňský park); - bývalá pískovna směrem k Chudíři, 1987, VRÁNA in SO; - Nový rybn., 7.5.1987, BÁRTL in SO, 9.8.1990., S0 5757: Dymokury, bez data, REJSEK in SO; Nečas (okr. Jičín), 4.9. 1981, UR; Nouzov, bez data, ŠACHL (1982); - rybn. Bílek, 20.5.1978 a B.9.1979, UR, 1978, ŠACHL (1986); - Komorní rybn., 17.9.1981, UR; -rybn. Vražda, 8.9.1979 a 11.8.1983, UR, 15.6.1985, ROVNÝ in SO; - Komárovský rybn., 15.5.1988, SO; Rožďalovice - Holské rybn., 17.6.1978 až 19.8.1984, UR, 1978, ŠACHL (1986), 2.5.1986, LEKEŠ in SO, červenec a srpen 1987, NEJL a SEVERA in SO, 15.5.1988, SO; Vinice - Krčský rybn., do r. 1981, PE, 1965, ŠACHL (1986), (autor uvádí pod 152
názvem Městec Králové - Krcky rybn.); Záhornice, 1981-83, SLAVÍČEK in AN, bez data, ANDĚRA (1987), 27.5.1987, ROVNÝ in S0 5758: Kněžice - Na pískách, červen 1986, REJSEK ; Osek, 1987, DUŠEK in SO; Střihov - tůňky v lese Smrčí, 12.9.1987, SO; - tůň pod vrchem Kamenec, 19.8.1987, ZA, HO, MA a ŠAP. 5854: Přerov n. Lab. - SPR Babinec, 1983, KA; repatriace provedená doc. Olivou - v 50. letech se zde rosničky vyskytovaly (OLIVA in verb.). 5855: Hradištko, bez data, ŠACHL (1982), NOVÁK (1981); - pískovna, 1979, ŠACHL (1986); - Dolní Kersko, 27.4.1985, JENIŠTA; Kersko, 1956, ROMANOVSKÝ in HANÁK; Kostomlaty n. Labem, bez data, VORÁČEK (1966), 1965 a v dalších letech, ŠACHL (1986); Semice, 17.4.1987, MOUDRÝ; Šnepov, 15. 6.1965, VORÁČEK (1966), 1965 a později, ŠACHL (1986); - NCHÚ Mydlovarský luh, bez data, KNÍŽETOVÁ, PECINA a PIVNIČKOVÁ (1987); - V mýtě, 1984, ŠACHL (1986); - zříc. Mydlovar, 1965 a později, ŠACHL (1986), (autor uvádí pouze Mydlovary bez názvu obce). 5856: Kouty - severní okraj Křečkovského boru, 1967, ŠACHL (1986), (autor uvádí pod názvem Bor u Křečkova); Nymburk, 1924, MORAVEC (v tisku), historický údaj; Pátek - "Sánská strouha' f, 22.4. až 10.8.1985, VANĚK in SO; Poděbrady, bez data, ŠACHL (1982), 9.6.1985, UR; - za elektrárnou, 1962, ŠACHL (1986); - Na Čihadle, 31.8. až 7.9. 1975, UR; Sokoleč, 20.6.1958, ZI; - v jamníku k hájovně, 1986, ŠACHL (1986). 5857: Dlouhopolsko, 6.5.1986 a 15.5.1987, DUŠEK a SO in SO; Dob-šice - louže v poli za pískovnou Badra, 27.5.1987, ZA, SO a ŠAP; Ká-nín, bez data, NOVÁK (1981), ŠACHL (1982); - rybn. u obce, 24.8.1985, VANĚK in SO; - písník, 1955 a později, ŠACHL (1986); Opolany - stará pískovna, 15.5.1987, SO, 27.5.1987, ZA, SO a ŠAP; Žehuň - Žehuňský rybn., 1980, ŠACHL (1986), Libice n.cidl.-libic.luh, 1943-48 a později, ŠACHL (1986). 5858: Kněžičky - SPR Žehuňská obora, bez data, KNÍŽETOVÁ, PECINA a PIVNIČKOVÁ (1987). Hlavní město Praha Historický údaj bez data z okolí Prahy, "in einigen Gegenden um Prag", Lindacker (1790).
5852: Praha 7 - Stromovka, bez data, hojně, KOMÁREK (1941), bez data, (autor uvádí "před několika desetiletími"), ČIHAŘ (1981), Praha 7 - Troja, bez data (totéž co předcházející lokalita), ČIHAŘ (1981), Praha 8 - Ládví, srpen 1948, ŠTRYCH. 5951: Praha 6 - CHÚ Divoká Šárka, 1966, ANONYMUS in KAŠTÁNEK, neověřený výskyt. 5952: Praha 4 - Kunratice, 1979, ČIHAŘ (1981); Praha 5 - Smíchov, 1902, MORAVEC (v tisku); Praha 5 - zahrada Kinských, bez data, KOMÁREK (1941); Praha 6-Břevnov, Spiritka, do 50. let, ŠS; - pod Spiritkou, 1942-43, LOŽEK; Praha 10 - Záběhlice, 1933-35, H0 5953: Praha 4 - Milíčovský les, 1986, ČIHAŘ; Praha 10 - Dolní Měcholupy, 1935, HO; Praha 10 - Horní Měcholupy, 1935, HO; Praha 10 -Královice, 30.8.1984, ANDĚRA (1984); Praha 10 - Petrovice, 16.5.1983, STŘIHAVKA; Praha 10 - Strašnice, 1935, HO; Praha 10 - Uhříněves, bez data, ANDĚRA (1987), ČIHAŘ (1981); - Uhříněvská obora, 1951-52, ANDĚRA (1984), kolem r. 1950, MELICH; Praha 10 - Záběhlice, 1983, ZA. 6052: Praha 5 - Lipence, 1977-80, ŠI; Praha 5 - Zbraslav, 1979, ŠI. Okres Praha-východ 5752: Máslovice - Na dole, 1984-87, BRATKA; Předboj, 1968-69, ANDĚRA (1987), 1970-72, K0H. 5753: Mratín - Mratínský potok, 1952-58, STŘIHAVKA. 5854: Císařská Kuchyně - Poltruba, 1983-84, KULICH (1985), reintrodukce provedená prof. Olivou, - v 50. letech se zde rosničky vyskytovaly (OLIVA in verb.); Čelákovice, 1952, ROMANOVSKÝ in HANÁK; Horoušany, bez data, ANDĚRA (1987), - pískovna, 1984-85, M. VESELÝ, 11. a 21.5. 1986, ZA; Káraný - tůň Grado, 1949-51, W0NDREYS; Nové Jirny, 1987, BALAŽÍK. 5954: Babice, srpen 1988, MOUDRÝ; Doubek, bez data, ANDĚRA (1987), 1983-85, ZA; Říčany - Radošovice, 4.5.1989, ZA; Sluštice, 4.5.1989,ZA; Škvorec, 1981-82, ZA; - "Široká louka", 1984, BRATKA; Třebohostice, bez data, ANDĚRA (1987); - Na plachtě, 1980-88, ZA; Žernovka, 1965-75, GALIA. 154
6054: Božkov, 1982-85, ZR; - NCHÚ Božkovské jezírko, bez data, ZÁRUBA (1988), 1985 a 1987, ZR; Louňovice - Jevanský potok, 1984-85, M. VESELÝ; - Louňovický rybn., 8.8.1988, MOUDRÝ; Mnichovice, 1980-83, ZR in AN, bez data, ANDĚRA (1987), 1980-85, ZR; Myšlín, 1981-85, ZR; Ondřejov, srpen 1984, LE in AN, bez data, ANDĚRA (1987); Říčany, květen 1936, ŠIMEK in kartotéka NM; Třemblat, 15.7.1985 až 1987, LE, 15.7.1985, ŠKODA. 6154: Pyšely, 1952-54, HO Okres Praha-západ 5951.- Břve - rybníky, 1952, WONDREYS, 1988 a 89 negativní nálezy, KL a ŠAP; Hostivice - Peterkův mlýn, 1952, WONDREYS, 1989, negativní nálezy, ŠAP. 6052: Dolní Břežany - rybn. na jihových. okraji obce, jaro 1985, D. KRÁL. 6053: Průhonice - rybn. Labeška, 1981, ZAŇKA; - rybn. Komárov, 9.6. 1988, D. KRÁL; Vestec, 1985-86, ČTYŘOKÝ. 6152: Luka pod Medníkem, 1933-34, HO; Petrov, 1950, VOREL; Pikovice, 1930-32, 1972, H0 6153: Skalsko - rybn. Markvart, 1987, MORAVEC (v tisku). Okres Příbram 6151: Voznice - V Tušimě, 22.9.1990, KL a ZA. 6249: Obecnice - rybn. pod Kloboučkem, 1987, SOUKUP, dnes zaniklá lokalita; Jince, 9.10.1983, KNÍŽEK in AN, bez data, ANDĚRA (1987). 6250: Sychrov, 1986, DRAHNÝ in ČERNÝ; - Sychrovský rybník, 1950, ŠS. 6251: Dobříš - historický údaj "u Dobříše", PRAŽÁK (1898). 6252: Nalžovické Podhájí, 27.7.1985, ŠAP. 6349: Láz - Lázský rybn., 16.6.1989, ZA a ŠAP; Modřovice, 10.6.1953, ŠTĚPÁNEK in kartotéka NM; Rožmitál pod Třemšínem, HŮRKA (1976), (bez data a pouze pod jménem Rožmitál); - rybníky západně od města, 70. léta, ŠKODA. 6351: Kamýk n. Vlt., 1982, ZR in AN, bez data, ANDĚRA (1987); Větrov, stálý výskyt, HEJN0VÁ - VĚTR0VSKÁ in AN, bez data, ANDĚRA (1987).
6352: Luhy - rybn. Klobása, 8.4.1989, KL, ZA, DUŠEK, SO a ŠAP; Solopysky, 1981, MORAVEC (v tisku); Vápenice - rybn. Olešný, červen 1987, VAŠÁK. 6353: Štětkovice, 8.4.1989, KL, ZA, DUŠEK, SO a ŠAP. 6448: Hvožďany - rybn. Vočert, 4.6.1988, ZA; Pozdyně - rybn. v obci, 4.6.1988, ZA. 6449: Bubovice - Bubovický rybn., 3.6.1988, ZA; Hlubyně, srpen 1986, PŘEVRÁTIL; Chrást, do konce 50. let, FORMÁNEK; Koupě - rybn. Dražská Koupě, 3.6.198B, ZA, 14.4.1989, KL a ZA - rybn. na Kostrackém potoce, 14.4.1989, KL a ZA; Leletice - Raputovský rybn., 4.6. 1988, ZA; Vacíkov - Nová Luka, 4.6.1988, ZA; Zliv - Nový rybn., 4.6. 1988, ZA; - Ohradský rybn., 4.6.1988, ZA, 14.4.1989, KL a ZA. 6450: Pukňov (okr. Písek), 11.8.1988, oboje ZA a ŠAP; Vystrkov - rybn. Trnovec, 11.8.1988; Zalužany - Žďár, 11.8. 1988, oboje ZA a ŠAP; mokřina u hájovny Závist, 11.4.1991, ZA a AN. 6451: Kosobudy - rybn. u obce; Lašovice (okr. Písek) - rybn. pihových, od obce, oboje 30.4.1988, PEŠEK a ŠAP. 6452: Hněvanice, 1984, MORAVEC (v tisku); Nadějkov, rybn. Kužel, 1984 a 1985, MORAVEC (v tisku); Pachtýřská Lhota, 1985, MORAVEC (v tisku) - všechny lokality v okrese Písek. 6550: Králova Lhota (okr. Písek), 19.7.1985, ŠAP. Okres Rakovník 5748: Konětopy, (okres Louny), 1975; Vinařice (okres Louny), 1975, oboje HROMÁDKA et al. (1982). 5749: Kalivody - Kalivodský důl, 1969, LA; - rybn. Poboř, 1969, LA; - rybn. západně od obce, 1982, LUKÁŠ in VÍTA; Milý - CHPV Milská stráň, 2.9.1990, BRABEC a PLESKOVÁ in SL; Srbeč - Hřešický rybn., 1989, PŠENIČNÝ a SL in SL, 2.9.1990, SL. 5848: Lišany - jižní úpatí vrchu Kluk, duben 1979, CHALUPA in AN; Olešná - Olešenský les, 1965, LA; Rakovník - kalové rybníčky pod p. Rakovnické keramické závody, 1986, LA; - odkalovací jímka jihozáp. od rybn. pod Šamotkou, před r. 1980, ŠMAHA (1990); Řevničov - Maxova obora, duben 1979, CHALUPA. 5946: Jesenice - Štikový rybn., 1978, TICHÝ in AN, bez data, ANDĚRA (1987). 156
5947: Šanov, srpen 1983, HROUDA in ET. SKOKAN 0STR0N0SÝ - RANA ARVALIS NILSSON, 1842 Skokan ostronosý je nejen nejvzácnějším "hnědým" čili suchozemským skokanem, ale spolu s Bombina variegata podle dosavadních výzkumů i nejvzácnější žábou sledované oblasti. Z tohoto důvodu jsme mu věnovali zvýšenou pozornost. Vzhledem k tomu, že determinace druhu vyžaduje určité zkušenosti, snažili jsme se ověřit veškerá hlášení, a to i od věrohodných informátorů. Konkrétní lokality jsme neověřovali jen tehdy, jestliže jsme v blízkosti nalezli R. arvalis sami. Z pohledu na bodovou mapu je zřejmé, že výskyt skokana ostronosého je v současné době omezen na plošně malá, izolovaná území. Ve sledovaném regionu se jedná především o rybničnaté oblasti v okolí Vlašimi, Benešova, Sedlčan, Vrchotových Janovic, Prčic, Rožmitálu pod Třemšínem a Průhonic. Jelikož v ostatních částech republiky je skokan ostronosý rozšířen především v močálech, slatiništích a rašeliništích nižších poloh - LÁC (1968), HRABĚ et al. (1973), PECINA (1979) a v zátopových pásmech větších vodních toků - MIKÁTOVÁ et al. (1989), překvapila nás téměř úplná absence druhu v Polabí. V Polabí jsme přitom prováděli i s našimi nejbližšími spolupracovníky průzkum zvlášť intenzívně. Nalezli jsme pouze několik izolovaných lokalit v okolí Neratovic. Nepřítomnost druhu na většině plochy Polabské nížiny Středních Čech považujeme za důsledek likvidace vhodných biotopů. Jistou úlohu zde budou zřejmě hrát i málo prozkoumané konkurenční vztahy všech tří druhů suchozemských skokanů, tj. Rana temporaria, Rana arvalis a Rana dalmatina. Lokalit, kde se páří všechny tři druhy společně, je podle našich zkušeností totiž velmi málo; na území Středních Čech jsou nám známy jen dvě. Jedná se o Všetatskou černavu (5753), ME a Drachkov (6253), BN. Přitom lokalita u Drachkova je z ekologického hlediska atypická pro všechny tři druhy; jde o rybník v polích asi 300 m od vsi, v současné době bez vodní vegetace a břehových porostů. Společné rozmnožovací stanoviště všech tří druhů známe ještě ze dvou lokalit mimo Střední Čechy. Není přitom pochyb, že ekologická valence R. temporaria a R. dalmatina je natolik široká, že by se druhy mohly pářit společně v jedné vodní nádrži. Že tomu tak je velmi zřídka, nás přivedlo na myšlenku, že si "suchozemští" skokani nějak konkurují (též u R. dalmatina).
Ekologické nároky skokana ostronosého jsou značně specifické. V suchozemské fázi života potřebuje rozsáhlejší vlhké plochy ať už louky (lokality na Benešovsku, Vlašimsku, Sedlčansku a Březnicku) či podmáčené lesy (Padrť, lužní lesy v okolí Neratovic). Na území Středních Čech vyhledává k páření okraje větších vodních ploch, zarostlých vodní vegetací (Phragmites communis, Typha latifolia, Typha angustifolia, Juncus sp., Carex sp., Ceratophyllum demersum, Equisetum fluviatile, Anacharis canadensis, Sphagnum sp. a Glyceria sp.) - rybníky, tůně a trvalé mokřiny v lukách. Nejníže položenými lokalitami sledovaného území jsou tůně v okolí Neratovic, cca 160 m n.m., nejvyšším místem rozmnožování pak Hořejší padrťský rybník v Brdech, cca 640 m n.m. Mimo Střední Čechy v Doupovských horách vystupuje druh ještě výše - blíže ZAVADIL a ŠAPOVALIV (1990a). Dosavadní publikované údaje popisují nejvýše položené lokality R. arvalis v ČSFR z poloh nižších - LÁC (1968), PECINA (1979) a OPATRNÝ (1985). První volající samce zpravidla slýcháme koncem března, ale při časném nástupu jara v r. 1990 jsme však na Neratovicku zaznamenali hlasovou aktivitu samců již 17., 21. a 22. 3. První dvě snůšky jsme našli při časném nástupu jara v roce 1990 30.3. u Hůrky (6253), BN v n.v. 380 m a 31.3.1989 46 snůšek na lokalitě Jiřice (5753), ME v n.v. cca 160 m. Doba rozmnožování je u tohoto druhu ze suchozemských skokanů nejkratší, spadá obyčejně do posledních dnů březnových až do druhé dekády dubna. Ojediněle můžeme slýchat nespářené volající samce ještě v první polovině květa. Střídání rozmnožovacích míst, která popisuje SKLENÁŘ a ROČEK (1979), jsme nepotvrdili. Naopak pozorovali jsme věrnost rozmnožovacímu stanovišti na řadě lokalit v celých Čechách i přes evidentní změny ekologických poměrů. Jednalo se např. o čerstvě vybagrovaný rybník, který skokani opětovně obsadili, o pokles vodní hladiny, kde byly žáby nuceny se vyklást atypicky přímo na holé dno, ale vždy co nejblíže vodní vegetaci, ve které se pářily v předchozích letech, či o přeměnu luk kolem rybníka v pole, což je populace schopna přežít jistě jen krátkodobě. Otevřenou otázkou zůstává způsob rozmístění snůšek. Od r. 1984 je pravidelně sledována lokalita Velký rybník (5743), KV, kde přestože se podmínky nijak viditelně nemění, kladou skokani své snůšky jednou do velkých shluků podobně jako R. temporaria, jindy zcela jednotlivě, jak tomu činí Rana dalmatina (na rozdíl od R. dalmatina má R. arvalis přichycenou snůšku k vodní vegetaci pouze okrajem), v jiných letech jsme pozorovali způsob rozmístění snůšek do malých shluků po 2-5 158
159
snůškách. Lze tedy determinovat podle snůšek jen velmi obtížně. Vhodné jsou pouze zcela čerstvé snůšky ve stáří 2-4 dnů, kdy je možno na snůšce pozorovat typické zbarvení zárodečného terčíku, blíže ZAVADIL, (1986) a ZAVADIL, LEYPOLD (1986), a kdy vidíme, že snůška i zárodečný terčík jsou evidentně menší než u ostatních dvou druhů suchozemských skokanů. Tyto dva prameny cituje nepřesně i ZWACH (1990), ale navíc zavádějícím způsobem. Podotýkáme, že všechny lokality uváděné námi v této práci jsme zjistili nikoli jen podle snůšek. Spolehlivější je určování podle hlasu - blíže ŠTĚPÁNEK (1949) a ZAVADIL (1984); druhý pramen opět nepřesně cituje ZWACH (1990). Nejpozději byl aktivní jedinec pozorován 14.10.1989 u Průhonic (5953), PZ, ovšem druh bude za vhodného počasí aktivovat zřejmě déle. Vergnerův údaj ze Zbýšova na Kutnohorsku, který uvádí OPATRNÝ (1978), je omylem. Došlo k záměně druhu s R. temporaria, VERGNER (1988 in litt.). Stejně tak se domníváme, že k záměně došlo i na lokalitě mezi Seleticemi a Tuchomí - NOVÁK (1981). K omylu došlo rovněž v práci MORAVCE (1986). Čtverce 5949 a 5848, které Moravec uvádí, nejsou druhem obsazeny (MORAVEC a ŠMAHA in verb.). Ani jeden z těchto údajů není vynesen do bodové mapy. V sítové mapě je ale vyznačen výskyt druhu od Třesického rybníka u Chlumce n. Cidlinou (podle OPATRNÉHO 1978), jelikož se lokalita nalézá blízko sledovaného území. Sosioekologický index podle TRPÁKA (1988) čítá 24 bodů a skokan ostronosý je v této práci zařazen mezi druhy ohrožené. Řešitelé třídy obojživelníků ve jmenované práci vycházeli pravděpodobně jen z poměrů v Jihomoravském kraji. Sosioekologický index se nám zdá ve srovnání s ostatními druhy obojživelníků podhodnocen. Je třeba si uvědomit, že se jedná o druh s vyhraněnými ekologickými nároky. Dá se říci, že ve Středních Čechách se např. v okolí Neratovic vyskytují jen nečetné, vážně ohrožené a snadno zranitelné populace; ještě horší bude situace v Praze a okolí Průhonic. Lokality na Vlašimsku a Benešovsku jsou ohroženy bezohledným rybničním a zemědělským hospodařením, stejně tak lokality v Brdech. V letech 1989-91 se zde žáby vůbec nemohly rozmnožovat (rybníky byly během rozmnožování druhu vypuštěny). "Nebeské" rybníky v okolí Vysokého Chlumce a Prčic jsou vysoušeny rozoráváním okolních vlhkých luk a s největší pravděpodobností v příštích letech zaniknou. Navíc likvidace pobřežní zóny negativně ovlivňuje nejen biotop žab v suchozemské fázi života, ale i kvalitu vody, na níž je tento druh podle našich pozorování ze všech tří druhů suchozemských skokanů nejnáročnější. 160
Relativně nejperspektivnější se nám jeví lokality v okolí Vrchotových Janovic, a to proto, že jsou zatím nepříliš intenzívně obhospodařovány. Druh je podle našich výzkumů na prudkém ústupu v celé ČSFR (z Jižní Moravy podává alarmující zprávy MIKÁTOVÁ et al. (1989), zejména pak v důsledku totálního vysušování krajiny a zbytkové populace jsou pak snadno zranitelné i faktory, které by za normálních podmínek nemohly existenci druhu vůbec ohrozit. Např. v roce 1989 jsme napočítali na lokalitě Kozly (5753), ME cca 100 snůšek R. arvalis. Byla to dosud snad početně nejsilnější populace sledovaného území. V zimě a na jaře 1990 byla mokřina oblíbeným lovištěm zimujících volavek popelavých (Ardea cinerea), které mokřinu pravidelně navštěvovaly v počtu několika desítek kusů. V roce 1990 jsme zde pozorovali pouze ojedinělé adultní kusy skokana ostronosého poraněné volavkami, snůšku však ani jedinou. Jelikož se jedná o populaci dokonale izolovanou okolní "kulturní" krajinou, její obnova je velmi nepravděpodobná. Z tohoto hlediska je perspektivnější lokalita v lužním lese u Kelských Větrušic (5753), ME, kam volavky zaletují lovit jen zřídka. Ochrana druhu může spočívat jedině v okamžitém zastavení systematické devastace a vysoušení krajiny a v rozumném obhospodařování rybníků, kde se R. arvalis vyskytuje. Obojí se nám však zdá iluzorní, proto považujeme budoucnost tohoto obojživelníka v naší republice za nejistou. Okres Benešov 6253: Drachkov, 30. a 31.3.1990, 4 ex., ZA a HO; Hůrka (u Drachkova), 11.4.1989, 1 ex. a 7 snůšek, 30.3.1990, 4 ex. a 2 snůšky, vše ZA a HO; Nesvačily - Nesvačilský rybn., 11.4.1989, 3 ex., ZA a HO 6254: Bořeňovice, 15.7.1987, ME; Struhařov - rybn. Habřina, 31.3. 1990, 3 ex. a 10 snůšek, ZA a H0 6255: Domašin, 30.4.1976, MORAVEC (1978), OPATRNÝ (1978); Rataje - les Pacírna, 9.6.1983, 1 ex., HL. 6353: Minartice, 8.4.1989, cca 12 ex. a cca 60 snůšek, KL, ZA, DUŠEK, SO a ŠAP; Nová Hospoda - Starý rybn., 8.4.1989, cca 10 ex. a cca 20 snůšek, KL, ZA, DUŠEK, SD a ŠAP; Rudoltice, 11.4.1989, 3 ex., ZA a HO; Sedlecko - Velký Sedlečský rybn., 8.4.1989, 1 ex., KL, ZA, DUŠEK, SO a ŠAP; Vojkov, 8.4.1989, 3 161
ex., KL, ZA, DUŠEK, SO a ŠAP; Vrchotovy Janovice - zámecký příkop, 17.4.1988, 1 snůška, ZA, 8.4.1989, 1 ex., KL, ZA, DUŠEK, SO a ŠAP. 6354: Velíš, 28.9.1974, 1 ex., MORAVEC (1978), OPATRNÝ (1978); Vlastíšov, 15.8.1976, 1 ex., MORAVEC (1978), OPATRNÝ (1978). 6355: Býkovice pod Blaníkem - rybn. Malý Jordán, 13. a 14.4.1988, desítky ex. a 43 snůšek, ZA, HL, SKÁLA, ŠAP a ZWACH, 28.3.1985, 1 modře zbarvený samec, ZA a SO, 7.4.1989, 1 samice, KL, ZA, DUŠEK, SO a ŠAP; Kondrac, 27.6.1976, 1 ex., MORAVEC (1978); Louňovice pod Blaníkem - vrch Velký Blaník, 27.6.1976, OPATRNÝ (1978); Vlašim - rybn. Vorlina, 8.5.1976, 1 ex., MORAVEC (1978), OPATRNÝ (1978). 6452: Bratřejov - rybn Bratřejovský Velát, 7.4.1990, cca 60 I snůšek, KL, ZA a JENIŠTA, na této lokalitě odebrán z jedné snůšky vzorek, ze kterého metamorfovali skokani ostronosí. 6453: Prčice - Rybn. Beránek a dva malé rybn. u židovského hřbitova, 23.4.1989, 6 ex., ZA. Okres Mělník 5454: Břehyně - SPR Břehyně - Pecopala (okr. Česká Lípa), 1966, VOŽENÍLEK a VONDRÁČEK (1973). 5753: Jiřice, 31.3.1989, 8 ex., 1 pár v amplexu a 46 snůšek, ZA, 17.3.1990, 3 ex., KL a ZA, 21.3.1990, 1 ex., ZA; Kelské Větrušice -tůně v lužním lese u Štěpánského mostu, 20.4.1989, 17.3., 21.3. a 22.3.1990, vždy několik ex., KL a ZA; Kozly - Pod ploty, 4. a 6.4. 1989, několik ex., a cca 100 snůšek, ZA a HO, 10.4. a 19.5.1989, vždy 1 ex., KL a ZA, 22.3.1990, 2 ex., v dalších dnech negativní nálezy, ZA; Neratovice - Lobkovice, 10.4.1989, 2 ex. a několik snůšek v mokřině pod zámkem, ZA, 30.3.1991, KL a MORAVEC; Všetaty - CHPV Všetatská černava, 6.4.1989, 2 ex., ZA; - "rašeliniště", 30.3.1991, ZA. Hlavní město Praha 5952: Praha 4 - Kunratice, podzim 1986, 1 ex. ve sklepě zámku, BÍLÝ, MACEK a ŠVIHLA. 5953: Praha 4 - Milíčovský les, 1988, 1 ex. ŠI. 162
Okres Praha-západ 5953: Průhonice - Černý rybn., 14.10.1989, 1 ex., KL. Okres Příbram 6348: Padrť - Dolejší Padrťský rybník, 27.7.1991, ZA, 9.8.1991, KL a ZA; Padrť - Hořejší Padrťský rybn., 2 ad. a desítky juv. ex., 9.8.1988, ZA a ŠAP, 9.8.1991, KL a ZA. 6352: Luhy - rybn. Klobása, 8.4.1989, cca 20 ex. a 10 snůšek, KL, ZA, DUŠEK, SO a ŠAP; Vysoký Chlumec - rybn. pod Pivovarskou horou, 7. a 8.4.1990, cca 60 snůšek, KL, ZA a JENIŠTA, z této lokality odebrán vzorek snůšky, ze kterého metamorfovali skokani ostronosí. 6353: Klimětice - malý rybn. u Jámského rybn., 8.4.1989, několik ex., KL a ZA. 6448: Hvožďany - rybn. Vočert, 4.6.1988, 2 ex., ZA. 6449: Leletice - Raputovský rybn., 14.4.1989, 1 ex., KL a ZA. 6450: Zalužany - mokřina u háj. Závist, 11.4.1991, ZA. SKOKAN ŠTÍHLÝ - RANA DALMATINA BONAPARTE, 1839 Intenzívní pátrání po tomto druhu ukázalo, že skokan štíhlý není zdaleka tak vzácný, jak usuzuje ŠTĚPÁNEK (1949) a PECINA (1979) a jak jsme se původně rovněž domnívali. Jeho výskyt je však omezen pouze na určité oblasti. Nejhojnější je v Polabí, v okolí Rožďalovic, v lesích Křivoklátska a Polomených hor a v dolním Posázaví. Absence v chladnějších oblastech Středních Čech (Rožmitálsko, Podblanicko) zřejmě souvisí s určitými nároky druhu na tepl0 Při srovnání mapy rozšíření tohoto skokana s mapou lesnatosti zjistíme určitou vazbu na území s rozsáhlejšími lesními celky, odkud proniká i do okolní odlesněné krajiny. Ovšem ve zcela bezlesých oblastech se vyskytuje velmi vzácně či dokonce chybí, což je v rozporu s tvrzením KULICHA (1985). Zdá se, že mu nejvíce vyhovují lužní lesy a přirozené listnaté lesy pahorkatin, ovšem v Polabí je hojný i v suchých písčitých borech. V některých částech sledovaného území se tedy vyskytuje vcelku souvisle a není zde vzácný, místy naopak zcela chybí. U některých lokalit s vyšší populační hustotou uvádíme počet nalezených snůšek. 163
Biologií tohoto druhu se z našich autorů zabýval LÁC (1959), KULICH (1985) a ZAVADIL (1986). LÁC (1959) a ze zahraničních autorů např. GEIGER, NIKISCH (1983) se zmiňují o obtížné determinaci druhu. V naší literatuře nejsou determinační znaky uspokojivě popsány, proto se o nich krátce zmíníme. Nejčastěji uváděný znak R. dalmatina - délka zadní končetiny, při ohnutí končetiny dopředu přesahuje patní kloub čenich, LÁC (1959 a 1968), PECINA (1979) a ZWACH (1990), považujeme za ne zcela spolehlivý a jeho zjišťování na živých zvířatech za nešetrné. Přitom existuje několik znaků, podle kterých lze skokana štíhlého bezpečně určit, jež sice některé prameny popisují, ale jsou jaksi opomíjeny (pravděpodobně proto, že jsou v publikacích málo zdůrazněny a naopak je zdůrazňována délka končetiny). Jedná se o tyto znaky: 1. Velikost ušního bubínku a jeho vzdálenost od oka. Ze všech tří druhů "hnědých" skokanů má skokan štíhlý bubínek největší a nejblíže oku. 2. Nápadně vystouplé subartikulární hrbolky (obr. 182 in HRABĚ et al. 1973). 3. Metatarzální hrbolek má R. dalmatina ve srovnání s R. temporaria nápadně větší, oproti R. arvalis však menší a měkčí (na obr. 182 in HRABĚ et al. 1973 není patrno). Dále je důležitý tvar hlavy, čenichu a dolní čelisti, zbarvení a skvrnitost jak břišní, boční tak i hřbetní části těla a zadních končetin. Kromě toho lze na rozdíl od R. arvalis bezpečně zjistit výskyt R. dalmatina podle snůšek - blíže ZAVADIL (1986) a ZAVADIL, LEYPOLD (1986) a podle hlasu, ZAVADIL (1984). Pářící čili svolávací hlas slýcháme ovšem jen během krátké roční doby, obvykle v březnu, do konce dubna, navíc kromě období vrcholné hlasové aktivity samců jen v noci, ale "hnědé" skokany lze snadno určit po celý rok podle tzv. osvobozovacího hlasu, který je druhově specifický a u skokana štíhlého zní jako hluboké kokokoko..; hlasy zbylých dvou druhů jsou popsány ZAVADILEM (1984). Žáby vydávají osvobozovací hlas tehdy, uchopíme-li je šetrně v bocích za jejich předníma nohama. Snůšky upevňuje skokan štíhlý na stébla trav, rákosu, potopené větve, event. na produkty civilizace - dráty, kabely apod. Pouze chybí-li jakákoli vodní vegetace či ponořené předměty vhodného tvaru, klade skokan štíhlý snůšky volně na dno; v takových případech je determinace ztížena - typické "propíchnutí" snůšky úzkým předmětem chybí. 164
3. Skokan štíhlý (Rana dalmatina) - bodová mapa rozšíření ve Středních Čechách.
Podle TRPÁKA et al. (1988) je skokan štíhlý řazen mezi druhy kriticky ohrožené s výší sosioekologického indexu 27. Číslo považujeme ve srovnání s jinými druhy obojživelníků za příliš vysoké. Skokan štíhlý se nám totiž jeví jako velmi přizpůsobivý co se týče charakteru rozmnožovacího stanoviště (alespoň v místech, kde je hojný). Tato naše pozorování kontrastují se závěry některých autorů, zejména pak vývody KULICHA (1985) považujeme za mylné. Snůšky jsme nalézali v nádržích nejrůznějšího charakteru: v zatopených příkopech u cest a silnic (často i velmi frekventovaných), někdy jen s několika cm vodního sloupce; v lučních a lesních tůních, někdy zcela zastíněných, což odporuje nálezům GEIGERA a NIKISCHE (1985); v rybnících o ploše i několika ha; v zatopených pískovnách, hlinících a kamenolomech; v periodických tůních v lomech i na nepoužívaných lesních cestách (zde vzácně); v zamokřených loukách a slatinách (nepříliš často); v návesních rybnících (i značně znečištěných); v požárních nádržích a koupalištích i s kolmými stěnami a bez jakékoli vegetace; ve slepých ramenech řek; v zahradních jezírkách (vzácně) a velmi zřídka v mírně tekoucích vodách potoků či zavodňovacích kanálů a v údolních přehradních nádržích. Z toho vyplývá, že skokan štíhlý je co do výběru rozmnožovací nádrže přizpůsobivý téměř jako naše nejběžnější druhy žab - ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). V rybnících ale zcela jistě daleko více trpí přítomností ryb, především z důvodu rozmnožování ve větších hloubkách (na rozdíl od R. temporaria). Rozmnožování druhu je tudíž perspektivní jen v plůdkových rybnících. Skokan štíhlý se dovede přizpůsobit i životu v suchých borových lesích Polabí, kde bývá často nejhojnějším druhem. Rychle obsazuje i nově vzniklé vodní nádrže, což souvisí s jeho značnou migrační schopností - LÁC (1959), ROTH (in verb.) a vlastní pozorování. Je sice citlivý na kyselost vody, (zejména snůšky), ale organické a chemické znečištění vody snáší snad i lépe než skokan hnědý či ropucha obecná. Tuto skutečnost jsme nejednou ověřili na více lokalitách, kde oba zmíněné druhy v důsledku znečištění vody postupně vymizely, ale četnost skokana štíhlého naopak překvapivě vzrůstala. Tento fakt byl pro nás samozřejmě překvapením. Prakticky neprozkoumanou otázkou zůstávají konkurenční vztahy R. dalmatina, R. temporaria a R. arvalis. Podle nálezů PECINY, BERNARDA a PELZE (blíže u jednotlivých lokalit) ze čtverců 5752 a 5753 síťového mapování zde skokan štíhlý 166
nebyl vzácný. V letech 1988-90 jsme při intenzívním pátrání zjistili pouze masový výskyt R. temporaria a ojediněle R. arvalis. Přitom o věrohodnosti zmíněných pozorovatelů nelze pochybovat. Přestože podmínky pro existenci obojživelníků jsou zde stále příznivé, skokan štíhlý odtud vymizel. Jako možné vysvětlení se nabízí konkurenční tlak tisícových populací R. temporaria na zmíněných lokalitách. Kromě toho se domníváme, že ekologické nároky R. dalmatina v suchozemské fázi života jsou specifičtější než požadavky při výběru rozmnožovacích stanovišť, což je pravděpodobně příčinou celkově řidšího výskytu druhu v celé ČSFR ve srovnání s R. temporaria. Rozšíření skokana štíhlého na území Středních Čech není výškově omezeno dolní ani horní hranicí výskytu v Československu - DOBRORUKA, DANIEL (1953), LÁC (1959), BÁRTA, TYRNER (1969), OPATRNÝ (1978). Skokan štíhlý se páří jako první z našich obojživelníků - blíže ZAVADIL (1984 a 1986). DITTRICH (in litt.) pravidelně. na lokalitách v okr. Kolín zjišťoval hlasovou aktivitu samců a nalézal snůšky y letech 1977, 1978, 1981 a 1983 mezi 12. - 14.3. V roce 1983 a 1988 jsme zaznamenali 15. a 19.3. snůšky a hlasovou aktivitu samců pod ledem, respektive pod souvisle zamrzlou vodní hladinou po jarních mrazech na lokalitách Borek (5753), ME, Doubek a Třebohostice (oboje 5954), PH. První autor této práce pozoroval sexuální aktivitu pod zamrzlou hladinou často i na místech mimo sledovanou oblast. Jarní tah k vodě jsme nikdy nezjistili, pouze výjimečně ojedinělé samičky. Na základě těchto pozorování se přikláníme k názoru LÁCE (1959) a OPATRNÉHO (1968), že samci, ale i samice zimují na rozmnožovacích stanovištích. Domníváme se, že ve vodě zimuje naprostá většina samců, samice jen z menší části. Vzhledem k tomu, že někteří zahraniční autoři (in OPATRNÝ 1968, GEIGER, NIKISCH, 1983) došli k jiným závěrům, předpokládáme, že se skokan štíhlý přizpůsobuje rozdílným klimatickým podmínkám v různých částech areálu i odlišným způsobem hibernace. Nejčasnější hlasová aktivita byla zaznamenána při extrémně teplém předjaří 20.2.1990 u Třebohostic v n.v. 391 m. Ale za podobného průběhu zimy 1988-89 byly nalezeny snůšky různého stáří na lokalitách Borek a Sojovice (5754), MB 3. a 5.3.1989. Podle stupně vývoje jsme však odhadovali stáří některých snůšek na 3-4 týdny. 167
Rovněž na podzim aktivuje skokan štíhlý poměrně dlouho, podle LÁCE (1959) do listopadu. HANEL (in litt.) hlásí nález aktivního adultního jedince ještě 4.12.1982 z lokality Křečovice (6252), BN. To je jistě již výjimka. Hromadné ani smíšené amplexy s jiným druhem žab jsme nikdy neviděli, pouze výjimečně amplexy jedinců břichem k sobě. V bodové ani síťové mapě nejsou vyneseny lokality Keblov a Zhoř (6356 a 6355), BN, které uvádí HAVLÍČEK et al. (1973). Podle našeho názoru zde R. dalmatina nežije. V těchto místech prováděl podrobný výzkum MORAVEC (1978) a po konzultaci s ním jsme usoudili, že v případě výše zmíněných lokalit mohlo dojít k záměně druhu se skokanem ostronosým, který se na Podblanicku vyskytuje. Okres Benešov 6153: Brodce - NCHÚ - Podhájský rybn., bez data, KNÍŽETOVÁ, PECINA a PIVNIČKOVÁ (1987); 1975-83, PE; Chleby - Chlebský rybn., 4.5.1989, ZA a 30.3.1990, ZA a HO: Krhanice, 1972-76, KO; Krusičany, 4.5.1989, ZA; Prosečnice, 1972-76, KO, - Vlčí jámy, duben 1986, L. a T. ERNESTOVI; Zbořený Kostelec, 29.5.1976, KO in VAŠÁK. 6252: Křečovice - CHPV Křečovický potok, 1981-86, LENSKÝ a HANEL (1986); 4.12:! 1982, HL. 6253: Drachkov, 11.4.1989 a 31.3.1990; Hůrka - Kapinos, 31.3.1990; Neveklov - Nový rybn. a rybn. na jižním okraji obce, 31.3.1990; Soběšovice, 30.3.1990, vše ZA a H0 Okres Beroun 5949: Nižbor - SPR Vůznice, 80. léta, ŠM; srpen 1983 a 10.4.1988, ŠAP. 5950: Chyňava - Zadní Muňava, 8.5.1988, ŠAP, 15.4.1989, RULíK a ŠAP; Nižbor - rybn. Výbrnice, 11.6.1988, KL a ŠAP, 7.7.1989, ŠAP; - Benešův luh, 19.3.1989, ŠAP. 6049: Broumy - U králova dubu, 17.4.1989, ŠAP; - Lukárna, 17.4.1989 a 3.7. 1989; - pískovna, 12.5. a 3.7.1989; - rybn. vých. od obce, 19.4. 1989, vše ŠAP; Hudlice - důl Gabriela, 29.3. a 2.7.1989; - Libotický potok, 2.7.1989; - úpatí Krušné 168