Programy na podporu vědy a výzkumu v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování Programy na podporu vědy a výzkumu v České republice Bakalářská práce Autor: Zdenka Fialová Ekonomika a management malého a středního podnikání Vedoucí práce: RNDr. Adolf Filáček, CSc. Praha Červen, 2011

Obsah Úvod... 8 1. Legislativa v oblasti podpory vědy a výzkumu... 9 1.1. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací... 9 1.1.1. Základní pojmy... 9 1.1.2. Způsoby poskytování podpory... 11 1.1.3. Návrh výdajů ze státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace... 12 1.1.4. Podmínky poskytování podpory... 12 1.1.5. Poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích... 13 1.1.6. Orgány výzkumu vývoje a inovací... 14 1.2. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR... 15 2. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR... 18 2.1. Systém podpory výzkumu a vývoje... 19 2.1.1. Grantová agentura ČR... 20 2.1.2. Technologická agentura ČR... 20 2.1.3. Odvětvový resortní výzkum a vývoj... 21 3. Grantový systém... 22 4. Rada pro výzkum, vývoj a inovace... 23 5. Programy výzkumu a vývoje v České republice... 25 5.1. Programy podporované z rozpočtové kapitoly TA ČR... 25 5.1.1. Program ALFA... 25 5.1.2. Program OMEGA... 25 5.1.3. Program BETA... 26 5.1.4. Program Centra kompetence... 26 5.2. Programy podporované z rozpočtové kapitoly GA ČR... 26 5.2.1. Standardní grantový projekt... 27 5.2.2. Postdoktorské grantové projekty... 27 5.2.3. Bilaterální projekty... 27 5.2.4. Projekty EUROCORES... 28 5.2.5. Projekty na podporu excelence v základním výzkumu... 28 5.3. Akademie věd ČR... 28 5.4. Programy na podporu odvětvového resortního výzkumu... 30 5.4.1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... 30 5.4.2. Ministerstvo průmyslu a obchodu... 31 5

5.4.3. Ministerstvo pro místní rozvoj... 31 6. Podpora programů vědy a výzkumu z EU... 33 6.1. Sedmý rámcový program EU... 33 6.1.1. Specifický program SPOLUPRÁCE (Cooperation)... 34 6.1.2. Specifický program MYŠLENKY (Ideas)... 34 6.1.3. Specifický program LIDÉ (People)... 34 6.1.4. Specifický program KAPACITY (Capacities)... 34 6.1.5. Specifický program EURATOM... 35 6.2. Strukturální fondy... 35 6.2.1. OP Doprava... 36 6.2.2. OP Životní prostředí... 37 6.2.3. OP Podnikání a inovace... 38 6.2.4. OP Výzkum a vývoj pro inovace... 38 6.2.5. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost... 39 6.2.6. OP Lidské zdroje a zaměstnanost... 39 6.2.7. Integrovaný operační program... 39 6.2.8. Operační program Technická pomoc... 40 6.2.9. OP Praha Konkurenceschopnost... 40 6.2.10. OP Praha Adaptabilita... 41 6.2.11. Regionální operační programy... 41 6.2.12. Evropská územní spolupráce... 43 6.3. Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace... 44 6.4. Finanční mechanismy EHP/Norska... 44 6.5. Program švýcarsko-české spolupráce... 45 7. Rozpočtové kapitoly a přehled o výši podpory výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu ČR... 46 7.1. Přehled rozpočtových kapitol v ČR... 46 8. Případová studie podpora výzkumu na konkrétním pracovišti... 50 8.1. Představení pracoviště... 50 8.2. Postup při získávání grantových prostředků... 51 8.3. Hodnocení získaných výsledků... 54 8.4. Další možnosti získávání podpory pro pracoviště... 55 8.4.1. Interní grantová agentura MZ ČR... 55 8.4.2. Strukturální fondy EU... 57 8.4.3. Sedmý rámcový program EU... 59 6

9. Souhrn vlastních poznatků... 60 Závěr... 62 Seznam použité literatury:... 63 Seznam informačních zdrojů:... 66 Seznam obrázků, grafů a tabulek... 67 Seznam příloh:... 68 7

Úvod Výzkum, vývoj a jeho výsledky jsou jedním z nejdůleţitějších faktorů pro rozvoj lidské společnosti. Vědecké poznání světa se stává nedílnou součástí duchovních potřeb člověka a jeho udrţení na určité úrovni včetně vyuţití výsledků výzkumu zajišťuje rozvoj kaţdé společnosti. Přechod společností ke znalostní ekonomice a konkurenceschopnost jsou jedním z důleţitých faktorů hospodářského růstu, zvyšování produktivity, zaměstnanosti, udrţitelného rozvoje a sociální soudrţnosti a to i přesto, ţe činnosti spojené s výzkumem a vývojem jsou z hlediska lidských i finančních zdrojů velmi náročné. A moţná právě proto je nezbytné přikládat podpoře výzkumu a vývoje stále větší význam, neboť zajištění efektivního a produktivního fungování výzkumu a vývoje a jeho dostatečná podpora jsou pro všechny země jednou z nejdůleţitějších priorit jejich národních politik. V České republice je podstata výzkumu, vývoje a inovací vymezena dokumentem Národní politika výzkumu, vývoje a inovací v ČR, který je zároveň strategickým dokumentem pro realizaci Reformy systému vědy, výzkumu a inovací z roku 2008. Národní politika rovněţ přihlíţí i k závazným a doporučujícím dokumentům orgánů Evropské unie, zejména Operačním programům podílově financovaným ze Strukturálních fondů EU, protoţe i tyto dokumenty a programy výrazně ovlivňují programovou základnu vědy, výzkumu a inovací v ČR a její rozvoj. Tato práce si klade za cíl ukázat a rozebrat moţnosti a programy na podporu vědy a výzkumu v České republice. Představuje základní legislativní rámec a dokumenty, které tyto moţnosti regulují a na jejichţ základě se vytvářejí podmínky pro konkrétní programy na podporu vědy a výzkumu v ČR. Podává přehled o programech, o výši podpory výzkumu a vývoje nejen ze státního rozpočtu a představuje, jak lze tyto programy a moţnosti vyuţít na konkrétním pracovišti. V této práci jsem vyuţívala tištěné publikace, monografie, periodika a veřejně přístupné elektronické zdroje, které se týkají dané problematiky. V dnešní době existuje široká dostupnost, zejména elektronických pramenů, která mají výhodu velmi snadné a rychlé aktualizace, a tak informace získávané z těchto pramenů jsou dle mého názoru nejrelevantnější a nejaktuálnější. Hledání potřebných informací tak není problém, snad jen někdy dochází ke sloţité spletitosti odkazů, kterými musí kaţdý projít, neţ získá poţadované. Veškerá pouţitá zdrojová literatura je uvedena v seznamu literatury. 8

1. Legislativa v oblasti podpory vědy a výzkumu 1.1. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen Zákon ) je nejdůleţitějším legislativním dokumentem, který ve svém znění vymezuje základní pojmy, práva a povinnosti uchazečů, příjemců, způsoby a podmínky poskytování podpory z veřejných prostředků, podmínky účelové a institucionální podpory, způsob poskytování informací o výzkumu a vývoji a předávání údajů do centrální evidence projektů a postavení a činnost Rady vlády České republiky pro výzkum vývoj a dalších orgánů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Poslední znění tohoto zákona bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 211/2009 a je součástí této práce jako Příloha číslo 1. 1.1.1. Základní pojmy Základní výzkum teoretická nebo experimentální práce prováděná za účelem získávání nových poznatků a vědomostí, které nejsou primárně zaměřeny na vyuţití v praxi. Aplikovaný výzkum teoretická nebo experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo sluţeb. Experimentální vývoj získávání, spojování, formování a pouţívání stávajících vědeckých, technologických a jiných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo sluţeb. Inovace zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů či sluţeb do praxe. Inovace rozlišují dvě úrovně: inovace postupů, coţ znamená realizaci způsobů výroby nebo poskytování sluţeb; organizační inovace, kterými se rozumí nové způsoby organizace obchodních praktik podniků a jejich vztahů. Poskytovatel organizační sloţka státu nebo územní samosprávní celek, který rozhoduje o poskytnutí podpory. 9

Uchazeč (další uchazeč) organizační sloţka státu, nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem. Další uchazeč musí mít jasně definovanou svoji účast na projektu jiţ v návrhu a uzavírá smlouvu o řešení projektu s uchazečem. Příjemce (spolu příjemce) uchazeč, v jehoţ prospěch bylo o poskytnutí podpory rozhodnuto poskytovatelem. Výzkumná organizace právnická osoba, organizační sloţka státu nebo organizační jednotka ministerstva, která se zabývá výzkumem a vývojem. Existují tři druhy výzkumných organizací: výzkumné organizace, jejichţ hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum, nebo vývoj a šířit získané výsledky prostřednictvím výuky, publikováním nebo převodem technologií; výzkumné organizace, které zpětně investují zisk do výzkumu a vývoje; výzkumné organizace, k jejichţ výstupům nemají přednostní přístup subjekty, jejichţ hlavní ekonomickou činností je nabídka zboţí nebo sluţeb a mohly by ovlivňovat výstupy činností výzkumných organizací Infrastruktura - zařízení v podobě investičních celků nebo podpůrné činnosti, které jsou podporovány z veřejných prostředků. Patří sem zejména sluţby pro výzkum, pořízení speciálních zařízení, která jsou nezbytná pro řešení výzkumných úkolů, systémy na pořizování a archivaci dat, administrativní činnosti právnických osob zajišťujících financování výzkumu a vývoje a nakonec ověřování výsledků výzkumu a vývoje, zajišťování práv k nim a jejich šíření. Veřejná zakázka se řídí podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a je realizována na základě smlouvy o poskytnutí podpory. Program soubor podmínek pro činnosti potřebné k dosaţení cílů základního a aplikovaného výzkumu, mezinárodní spolupráce ČR v oblasti výzkumu a vývoje a operačních programů. Projekt soubor věcných, časových a finančních činností směřujících k dosaţení cílů ve výzkumu, které formuluje uchazeč na základě vyhlášené veřejné soutěţe. Výsledek rozlišujeme podle toho, zda se jedná o: výsledek z projektů základního výzkumu - nové vědomosti o základních principech, postupech, procesech publikované v odborných periodicích v daném vědním oboru; 10

výsledek z projektů aplikovaného výzkumu - nové dovednosti pro vývoj výrobků, poznatky vyuţité v činnostech poskytovatele, nebo příjemce a postupy nebo sluţby, které jsou jako výsledky chráněny podle zákonů na ochranu autorských výsledků, vynálezů a patentů. Způsobilé náklady náklady, které mohou být příjemcem vynaloţeny na činnosti výzkumu a vývoje nebo v souvislosti s nimi. Patří sem zejména osobní náklady, náklady na pořízení hmotného majetku, provozní náklady, náklady na sluţby a reţijní náklady. Z nich pouze ty, které poskytovatel schválí, a jsou zdůvodněné, se poté nazývají uznanými náklady. 1.1.2. Způsoby poskytování podpory Účelovou i institucionální podporu lze poskytovat pouze a jen v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. Účelová podpora můţe být poskytována právnickým, ale i fyzickým osobám, formou dotace nebo zvýšením výdajů organizačních sloţek státu, územních samosprávních celků nebo organizačních jednotek ministerstev zabývajících se výzkumem. Účelovou podporu lze získat: na grantový projekt, ve kterém si příjemce sám stanoví a uvede cíle a způsoby řešení otázek v základním výzkumu; na programový projekt, ve kterém příjemce uvádí, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění vyhlášených cílů programu; na specifický vysokoškolský výzkum, kde studenti provádějí výzkum v rámci akreditovaných doktorských nebo magisterských studijních programů spojených s jejich vzděláváním. Institucionální podpora je poskytována pouze právnickým osobám, formou dotace výzkumným organizacím nebo zvýšením výdajů na výzkum a vývoj organizačním sloţkám státu, uzemním samosprávním celkům nebo organizačním jednotkám ministerstev zabývajících se výzkumem. Institucionální podporu poskytuje zřizovatel právnických osob: na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (např. Výzkumné záměry); na mezinárodní spolupráci ČR realizovanou na základě mezinárodních smluv; na operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích; na zabezpečování veřejné soutěţe ve výzkumu, vývoji a inovacích; na věcné nebo finanční ohodnocení mimořádných výsledků výzkumu, ocenění propagace či popularizace výzkumu (např. Cena ministra zdravotnictví ČR); 11

na činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury ČR, Technologické agentury ČR a Akademie věd ČR. 1.1.3. Návrh výdajů ze státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace Návrh výdajů ze státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace obsahuje výdaje na kalendářní rok a střednědobý výhled podpory na následující dva roky. Vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a je předkládán vládě Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Rada zasílá správcům jednotlivých rozpočtových kapitol k vyjádření a úpravám návrhy výše výdajů na výzkum a vývoj včetně návrhů na výdaje v členění na účelovou podporu aplikovaného výzkumu, účelovou podporu specifického vysokoškolského výzkumu, institucionální podporu výzkumných organizací a institucionální podporu na mezinárodní spolupráci ČR. Správci rozpočtových kapitol své návrhy dopracují s cílem plnění nejprve projektů zahájených v předchozích letech a poté dalších závazků a vrací zpět k projednání Radě. Konečnou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol pak stanoví vláda Zákonem o státním rozpočtu ČR na daný rok. 1.1.4. Podmínky poskytování podpory Zákon upravuje podmínky poskytování podpory vycházející z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, které musí být v souladu i s pravidly Evropských společenství. Upravuje její vyuţití, význam vedení oddělené evidence o vynaloţených nákladech a hrazených výdajích. Zákon dále upravuje vztahy mezi poskytovatelem a příjemcem, specifikuje lhůty a způsoby poskytování podpory, vlastnická práva k výsledkům a vyuţití výsledků projektu. Stanovuje podmínky poskytování informací o prováděném výzkumu a jeho výsledcích jak příjemcem, tak poskytovatelem a podmínky kontroly ze strany poskytovatele, včetně důsledků a sankcí při nedodrţení a porušení ustanovení tohoto zákona. Zákon upravuje oblasti týkající se veřejné soutěţe ve výzkumu, vývoji a inovacích. Stanovuje obsah a podmínky veřejné soutěţe, podmínky prokazování způsobilosti uchazečů nezbytné pro posouzení odborných předpokladů, a oprávnění k činnosti. Kaţdá veřejná soutěţ má svoji soutěţní lhůtu, ve které uchazeči zpracovávají a v daném termínu podávají své návrhy projektů (délka soutěţní lhůty trvá nejméně 36 kalendářních dnů) a hodnotící lhůtu, ve které poskytovatelé zajišťují hodnocení návrhů projektů, rozhodují a vyhlašují výsledky veřejné soutěţe (délka hodnotící lhůty je 180 u jednostupňové a 240 kalendářních dnů u dvoustupňové veřejné soutěţe). Dvoustupňová veřejná soutěţ můţe být poskytovatelem 12

vyhlášena pouze tehdy, pokud je nutné oddělit posouzení účelnosti navrhovaného řešení a jeho porovnání s vyhlášenými cíli a podmínkami programu (první stupeň) a hodnocení odborné úrovně a proveditelnosti navrhovaného projektu (druhý stupeň). Pro všechny uchazeče, kteří ţádají o podporu, je závazná Zadávací dokumentace, kterou zpracovává kaţdý poskytovatel zvlášť pro danou veřejnou soutěţ. Zadávací dokumentace je soubor podkladů a informací nezbytných pro zpracování návrhu projektu. Přijaté návrhy projektů jsou poté posuzovány z formálního hlediska, je hodnoceno splnění podmínek veřejné soutěţe, vypracován seznam doporučených projektů a seznam projektů nevyhovujících podmínkám veřejné soutěţe s uvedením důvodů jejich vyřazení. Poskytovatel poté ustanoví odborný poradní orgán a zajistí minimálně dva oponentské posudky jako podklad pro hodnocení návrhu projektu. Na základě protokolu o hodnocení návrhu projektů a výsledného pořadí hodnocených projektů předloţeným odborným poradním orgánem rozhodne poskytovatel o výběru návrhů projektů k financování a zveřejní výsledky soutěţe. 1.1.5. Poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích Poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích odborné veřejnosti, vládě a poskytovatelům umoţňuje Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (dále jen Informační systém ), coţ je informační systém veřejné správy 1. Hlavním správcem tohoto systému je Rada. Hlavním účelem Informačního systému je shromaţďování, zpracování a vyuţívání údajů o výzkumu. Patří sem údaje o vyhlášených veřejných soutěţích výzkumu a jejich výsledcích, informace o projektech a aktivitách výzkumu, kontrole poskytování a vyuţití účelové nebo institucionální podpory, hodnocení výsledků výzkumných organizací. Zákon upravuje lhůty, práva a povinnosti při předávání a poskytování těchto údajů. Informační systém má celkem čtyři vzájemně propojené části: Evidenci veřejných soutěţí ve výzkumu, vývoji a inovacích (dále jen VES ) - shromaţďuje informace o veřejných soutěţích ve výzkumu a vývoji. Uvádí se zde základní údaje o vyhlášení, soutěţní lhůtě, podmínkách a vyhodnocení veřejné soutěţe. V příloze číslo 2 je uveden výstup z informačního systému VES. Centrální evidenci aktivit výzkumu, vývoje a inovací (dále jen CEA ) shromaţďuje informace o příjemcích, poskytovatelích a o výši podpory. Uvádí se zde údaje o 1 Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13

podpoře specifického vysokoškolského výzkumu, podpoře výzkumných organizací a podpoře mezinárodní spolupráce České republiky. Dále jsou zde uvedeny údaje o zabezpečení veřejné soutěţe, zadání veřejné zakázky a finanční ocenění mimořádných výsledků. Centrální evidenci projektů (dále je CEP ) shromaţďuje informace o projektech výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků. Obsahuje zejména hlavní údaje o projektu, základní údaje o příjemci a dalších účastnících projektu, údaje o fyzické osobě a finanční údaje o projektu. V příloze číslo 3 je názorná ukázka výstupu z informačního systému u ukončeného projektu a v příloze číslo 4 je ukázka výstupu z informačního systému u dosud neukončeného projektu. Rejstřík informací o výsledcích (dále jen RIV ) shromaţďuje informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků. Jsou zde uvedeny hlavní údaje o výsledku, o jeho tvůrcích, jeho popis, klíčová slova, číslo projektu, ke kterému se vztahuje a základní údaje o příjemci. Údaje do RIV předávají poskytovatelé účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků. V příloze číslo 5 je názorná ukázka výstupu z informačního systému RIV. A v příloze číslo 6 je konkrétní článek, odborná publikace, ve které jsou shrnuty výsledky výzkumu s uvedením čísla projektu ze kterého plynula podpora. 1.1.6. Orgány výzkumu vývoje a inovací Ústředním správním orgánem odpovědným za výzkum, vývoj a inovace v České republice s výjimkou oblastí, které zajišťuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace je Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT ). Stejně tak jako další ústřední a správní orgány poskytuje MŠMT podporu ze své rozpočtové kapitoly v oblasti své působnosti, připravuje koncepci výzkumu, její realizaci, zajištění veřejné soutěţe ve výzkumu, zadávání veřejných zakázek na poskytování účelové podpory ze svých rozpočtových kapitol a kontrolu vyuţití účelové nebo institucionální podpory včetně plnění cílů a hodnocení dosaţených výsledků. Přehled všech správních úřadů je uveden v kapitole číslo 7, v tabulce číslo 3: Přehled rozpočtových kapitol. Více informací o dalších správních úřadech je uveden v kapitole 2.1. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen Rada ), je naproti tomu odborným poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Více informací v kapitole 3. 14

1.2. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR Národní politika výzkumu a vývoje (dále jen Národní politika ) je základním strategickým dokumentem, představující vztah státu k výzkumu a vývoji na určité časové období. Na základě Smlouvy o Evropské unii z roku 1992 2 vznikl závazek pro všechny členské země EU, tím pádem v roce 2004 i pro ČR, vypracovat politiku výzkumu a vývoje srovnatelnou s politikami vyspělých zemí. Vytvoření Národní politiky v ČR čerpalo z předcházejících dokumentů, kterými byly Zásady vlády pro oblast výzkumu a vývoje z roku 1997, Principy vědní politiky ČR na přechodu do 21. století z roku 1998, Přípravy národní politiky výzkumu a vývoje ČR a činnost Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj z roku 1998. První Národní politika výzkumu a vývoje ČR byla schválena vládou v roce 2000 a byla na období 2000 2004, následovaly Národní politiky na období 2004 2008 a poslední platnou je Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009 2015. Národní politika 3 je základním dokumentem pro realizaci Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací, viz kapitola 2. Pro období 2009 aţ 2015 byla schválena vládou dne 8. června 2009 usnesením č. 729. Obsahuje základní cíle podpory, vědecké zaměření, předpokládanou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a ze soukromých zdrojů a priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně opatření k jejich realizaci. Národní politika má ve svém usnesení stanoveno celkem devět základních cílů, které vycházejí z hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a moţností vyuţití zahraničních zkušeností. U kaţdého cíle jsou pak podrobně specifikovány jednotlivé činnosti, termín zpracování a odpovědný orgán. Cíl 1 Strategické řízení na všech úrovních řízení výzkumu, vývoje a inovacích ve výzkumných organizacích, s cílem efektivního vyuţití dopadů této politiky na měnící se podmínky rozvoje znalostní společnosti. V podstatě šlo o zřízení jednoho koordinačního orgánu na ústřední úrovni státní správy s odpovědností za výzkum, vývoj a inovace, coţ znamenalo zahájení činnosti Technologické agentury ČR v roce 2010. 2 Výzkum a vývoj v České republice[online]. 2011, 3. 5. 2011 [cit. 2011-05-20]. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR. Dostupné z WWW:< http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=612> 3 Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 3. 5. 2011 [cit. 2011-05-20]. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR. Dostupné z WWW: <http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=5579>. 15

Cíl 2 Zacílení veřejné podpory na potřebu udrţitelného rozvoje. Jde o identifikaci potřeb společnosti a výzkumných směrů ve vazbě na potřeby aplikační sféry v prioritních směrech aplikovaného výzkumu, vývoje i inovací. Cíl 3 Zvýšení efektivity systému veřejné podpory stanovením mechanismů pro její poskytování a vyuţívání tak, aby přispívala k excelenci českého výzkumu a vyuţitelnosti výsledků výzkumu a vývoje v inovacích. Vyhodnocování výzkumných výsledků podpořených institucí by mělo být transparentní a hlediska vazby objemu podpory na dosahované výsledky dostatečně motivační. Cíl 4 Vyuţití výsledků výzkumu a vývoje v inovacích a zlepšení spolupráce veřejného a soukromého sektoru s cílem růstu konkurenceschopnosti podnikové sféry, zdraví obyvatel a kvality ţivota v ČR. Je potřeba zajistit dostatečné mnoţství poznatků vyuţitelných v praxi, vytvořit mechanismy pro snadný a rychlý přenos těchto poznatků do praktických aplikací a zvýšit absorpční kapacity aplikační sféry pro vyuţívání těchto poznatků. Cíl 5 Zapojení českých výzkumných týmů do mezinárodní spolupráce a mezinárodního výzkumu z důvodu udrţení konkurenceschopnosti a kroku se světovým technologickým vývojem ve všech oblastech. Aktivnější účast ČR při vytváření evropského výzkumného prostoru pak povede k posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Cíl 6 Zajištění dostatečného mnoţství kvalitních lidských zdrojů a jejich efektivní vyuţití pro výzkum, vývoj a inovace musí být základní podmínkou pro rozvoj znalostní společnosti. Cíl 7 Vytvoření příznivých podmínek v ČR, které budou podporovat podnikatelské a výzkumné aktivity a přinášet zvýšený zájem o výsledky výzkumu. Zlepšení kvality medializace, podpora aktivit zaměřených na popularizaci výsledků výzkumu a jejich přínosů pro společnost, včetně prezentace výsledků českého výzkumu v zahraničí. Cíl 8 Zajištění účinné vazby Národní politiky na oblasti výzkumu jednotlivých resortů. Koordinovat činnosti jednotlivých poskytovatelů veřejné podpory tak, aby vše směřovalo k růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky a zvýšení kvality ţivota obyvatel ČR. Cíl 9 Důsledně hodnotit výsledky výzkumu, vývoje a inovací zavedením systému pro kontinuální hodnocení výsledků výzkumu, který bude zajišťovat dostatečnou efektivitu investovaných veřejných prostředků. K tomu poslouţí Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje. 16

V současné době je ve vládě projednáváno přehodnocení cílů Národní politiky, zejména priorit v oblasti aplikovaného výzkumu ve vazbě na udrţitelný rozvoj ČR. Důvodem je fakt, ţe dosavadní priority aplikovaného výzkumu byly formulovány komplexně a chybělo dostatečné zacílení na potřeby společnosti, především na společenský a hospodářský rozvoj ČR. Docházelo k niţšímu financování významných výzkumných směrů, které jsou schopny dosahovat v oblasti základního výzkumu velkých, průlomových objevů a v oblasti aplikovaného výzkumu přinášet řešení, která přispívají k růstu konkurenceschopnosti ČR a k naplňování potřeb rozvoje společnosti. Programy podpory výzkumu, vývoje a inovací, jejichţ prostřednictvím je rozdělována značná část účelové podpory, se zpravidla odkazují na priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, avšak skutečná vazba programů na tyto priority je spíše formální. Dochází tak k upřednostňování vlivu zájmových skupin před poţadavky celé společnosti. Proto cílem současného přehodnocování je stanovení celospolečensky uplatnitelných priorit jako předmětu státního zájmu v horizontu 15 20 let, pro které je v České republice dostatek materiálního a personálního vybavení. Samozřejmě nezbytnou podmínkou zůstává řešitelnost daných priorit v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovacích, neboť se stanou součástí Národní politiky a budou vyuţívány při přípravě jednotlivých konkrétních programů pro poskytování účelové podpory, potaţmo i při přípravě výdajů státního rozpočtu na vědu a výzkum. Cílem těchto aktivit musí být efektivnější vyuţití veřejných prostředků na účelovou podporu v návaznosti na klíčové potřeby rozvoje české společnosti. Hodnocení úspěchu či neúspěchu této politiky pak bude probíhat na základě stanovených vhodných identifikátorů, které budou předmětem hodnocení. 17

2. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR Proces změn v systému výzkumu a vývoje v České republice probíhá intenzivně jiţ od roku 1989, kdy výzkum a vývoj začal přecházet od centralizovaného řízení ke svobodnému a demokratickému v návaznosti na celosvětové, zejména evropské modely. V té době byl poloţen základ k vytvoření grantových systémů, nutnost odpovědnosti vědeckých pracovníků za získané výsledky a byl vytvořen prostor pro mezinárodní spolupráci. Zaměření výzkumu a vývoje je pod vlivem vlády kaţdého státu zejména v době, kdy je překládán rozpočet státních výdajů. Je proto nezbytné znát základní pravidla pro poskytování podpory na výzkum a vývoj a základní rozdělení těchto výdajů. Tyto poţadavky byly zakotveny v tzv. zásadách neboli politikách (dnešní Národní politika výzkumu a vývoje, viz Kapitola číslo 1.2), ve kterých jsou formulovány základní rámce a pravidla pro oblast výzkumu a vývoje. V ČR, v důsledku řady politických změn, byly dosavadní pokusy o výraznější změnu systému pro výzkum a vývoj ukončeny zpravidla s koncem funkčního období vlády. Docházelo pouze k přípravě podkladů pro další vládu a k realizaci dílčích a nepatrných změn. Hlavním důvodem pro vytvoření zcela zásadní Reformy však byly zejména nízké přínosy výzkumu a vývoje pro ekonomiku a českou společnost, špatná organizace systému podpory, který nebyl schopen poskytovat v termínech účelové prostředky na výzkum, malé vyuţívání zdrojů Evropské unie a nakonec roztříštěnost českého výzkumu, která umoţňovala podporu průměrnosti na úkor excelence, čímţ docházelo k zaostávání za světem v řadě významných oborů. V roce 2008 byla proto schválena dlouho připravovaná Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (dále jen Reforma ) usnesením Vlády ČR č. 287 4 ze dne 26. března 2008 a která je hlavním východiskem Národní politiky výzkumu na období 2009-2015. Hlavními principy Reformy, obsaţenými v jednotlivých níţe popsaných cílech, by mělo být zejména zjednodušení struktury systému na podporu vědy a výzkumu, podpora excelence a kvalitního výzkumu, vývoje a inovací a podpora vzájemné spolupráce výzkumných organizací se soukromým sektorem tak, aby rostly přínosy výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomiku a celou společnost. 4 Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 3. 5. 2011 [cit. 2011-05-20]. Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=497373> 18

Hlavní cíl Reformy a sicee zjednodušení podpory výzkumu a vývoje, by měl mít za důsledek ekonomický či jiný společenský přínos z realizace výsledků výzkumu a vývoje nejen v kontextu České republiky, ale hlavně ve srovnání se světem. Jinými slovy veřejné prostředky investované do základního výzkumu musí přinášet skutečné poznatky a veřejné prostředky investované do aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací musí přinášet konkrétní ekonomický či jiný přínos z jejich realizace. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice musí vytvořit inovační prostředí tak, aby platilo: Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze. 5 Mezi další cíle Reformy patří: podpora výzkumných institucí na základě dosahovaných výsledků a týmů projektově; sníţení počtu rozpočtových kapitol, z kterých je podporován výzkum a vývoj ČR (zjednodušení administrativy); podpora excelence ve výzkumu, její zvýhodnění a vyuţití výsledků pro inovace; programová podpora výzkumu a vývoje spoluprací veřejného výzkumu s uţivateli výsledků výzkumu a vývoje, zaloţená na podílovém financování z veřejných a soukromých zdrojů; zavedení pruţnější organizační struktury veřejného výzkumu; zajištění odborníků pro výzkum, vývoj a inovace; zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zákon o podpoře výzkumu a vývoje zavedl moţnost podpory výzkumu a vývoje z prostředků Evropské unie zejména prostřednictvím 7. Rámcového programu, Strukturálních fondů a jejich Operačních programů a dalších mezinárodních smluv. Všechny tyto programy tvoří ucelený systém se vzájemnými vazbami a spoluprací. Více informací v kapitole 6 Podpora vědy a výzkumu z prostředků EU. 2.1. Systém podpory výzkumu a vývoje V České republice zajišťují veřejné soutěţe ve výzkumu a vývoji Grantová agentura ČR pro oblast základního výzkumu, Technologická agentura ČR pro oblast aplikovaného výzkumu a jednotlivé ministerské resorty pro koncepci svých odvětví. 5 Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 26.11.2009 [cit. 2011-05-20]. Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Dostupné z WWW: <http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=495405>. 19

2.1.1. Grantová agentura ČR Grantová agentura České republiky (dále jen GA ČR ), byla ustanovena zákonem č. 300/1992 Sb. 6 v roce 1992 jako nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v ČR. Je organizační sloţkou státu a správcem rozpočtové kapitoly, je samostatnou účetní jednotkou hospodařící s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu ČR. Jejím hlavním cílem je zabezpečení přípravy a realizace grantových projektů v dané oblasti. GA ČR zajišťuje hodnocení a výběr návrhů projektů, poskytování účelové podpory projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, kontroly plnění smluv nebo rozhodnutí, čerpání účelové podpory, hodnocení a kontroly průběhu řešení a plnění cílů projektů a kontroly dosaţených výsledků. GA ČR připravuje návrhy výdajů, zprávy o své činnosti a jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem a spolupracuje s obdobnými zahraničními agenturami. GA ČR poskytuje účelovou podporu v souladu s Národní politikou, formou dotace právnickým a fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních sloţek České republiky a územních samosprávných celků. Více informací o podporovaných aktivitách GAČR je uvedeno v kapitole 5.2 2.1.2. Technologická agentura ČR Technologická agentura (dále jen TA ČR ), byla zaloţena zákonem č. 130/2002 Sb. 7 v roce 2010 a jejím hlavním zaměřením je oblast aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Je organizační sloţkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Je taktéţ samostatnou účetní jednotkou hospodařící s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu ČR. Cílem TA ČR je připravovat a podporovat projekty, jejichţ výsledky budou uplatněny v praxi a poskytovat servis uţivatelům v průběhu celého procesu řešení projektů. TA ČR podporuje komunikaci mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a zajišťuje podílové spolufinancování projektů s cílem zajistit, aby prostředky získané realizací výsledků výzkumu byly zpětně investovány do nových projektů. TA ČR spolupracuje se zahraničními výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou. Další informace o podporovaných programech TA ČR je uveden v kapitole 5.1 6 Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje 7 Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ve znění pozdějších předpisů 20

2.1.3. Odvětvový resortní výzkum a vývoj Účelově podporovaný výzkum a vývoj je řízen příslušnými resorty, které mají ve své kompetenci rozvoj odvětví, návrhy programů a jejich hodnocení, stejně tak i zadávání veřejných zakázek na výzkum a vývoj pro státní správu s odpovídajícími výsledky. V současné době (v roce 2011) existuje ještě celkem 18 rozpočtových kapitol, které ţádají o přidělení účelových a institucionálních prostředků ze státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace (viz kapitola 7.1 Přehled rozpočtových kapitol). Cílem Reformy je, jak jiţ bylo uvedeno dříve, zjednodušení administrativy, zejména zredukování počtu rozpočtových kapitol na 11 a sice: Úřad vlády ČR, AV ČR, GA ČR, TA ČR, MŠMT, MPO, MV, MK, MZe, MO a MZ. Účelová podpora na výzkum a vývoj slouţí k pokrytí nákladů na grantové projekty, programové projekty, specifický vysokoškolský výzkum a velké infrastruktury jak právnických tak fyzických osob, které se mohou účastnit se svými projekty vyhlášených veřejných soutěţí. Institucionální podpora slouţí k úhradě nákladů spojených zejména s činností AV ČR, GA ČR, TA ČR a Rady, na výzkumné záměry a dlouhodobý rozvoj výzkumných organizací, na mezinárodní spolupráci, operační programy ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, zajištění veřejných soutěţí a na ocenění mimořádných výsledků nebo ocenění propagace a popularizace výzkumu. Tato podpora je určena pouze pro právnické osoby a je vázána zejména na dosahované výsledky. Soukromým výzkumným organizacím bude poskytována prostřednictvím MPO a MZe, nikoliv MŠMT, jak tomu bylo doposud s cílem uplatnit potřebné a dosaţené výsledky přímo v průmyslu a zemědělství. 21

3. Grantový systém Grantový systém slouţí pro hospodárné, účelné a efektivní vyuţití finančních prostředků přidělených poskytovatelem uchazečům formou dotace podle zákona. Pro grantové projekty vţdy platí Grantový systém daného období a příslušného poskytovatele. Pro řešení grantových projektů se uchazeči musí řídit ustanoveními Grantového systému GA ČR a Zadávací dokumentací, platnými v době vyhlášení veřejné soutěţe. Tyto dokumenty jsou závazné pro všechny uchazeče a účastníky veřejné soutěţe. Grantový systém GA ČR se skládá z několika částí, ve kterých jsou uvedeny informace pro všechny uchazeče. Jedná se o vymezení základních pojmů a základní informace o GA ČR. V další části jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých typů grantových projektů, subjekty a prokazování způsobilosti. Dále se grantový systém zabývá finančními náleţitostmi, jsou zde uvedeny postupy při uzavírání smlouvy o poskytnutí podpory, podmínky a lhůty pro poskytování grantu, poloţky uznaných nákladů, a zásady hospodaření s grantovými prostředky. Další část se zabývá vlastní veřejnou soutěţí, jmenováním Komise pro přijímání návrhů projektů, jejich kontrolou a postupy při hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěţe. Jsou zde uvedeny postupy řešení projektů a obecné informace pro podávání dílčích a závěrečných zpráv a postupy při změnách v průběhu řešení grantových projektů. V závěrečných částech se uvádí důsledky porušení povinností, zveřejňování údajů o grantovém projektu, práva k výsledkům řešení, uchovávání dokladů a závěrečná ustanovení. V příloze grantového systému jsou uvedeny Obory a hodnotící panely GA ČR. Grantový systém je schvalován rozhodnutím předsednictva GA ČR. Poslední platný Grantový systém GA ČR 2009 8 byl schválen dne 5. února 2009. Zadávací dokumentace na rozdíl od Grantového systému, který podává všeobecné informace o všech typech grantových projektů podporovaných GAČR, je vypracována pro kaţdou veřejnou soutěţ ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu určitých grantových projektů na určitý rok, kterou GAČR nebo jiný poskytovatel vyhlašuje. Zadávací dokumentace rozepisuje podrobněji údaje z Grantového systému pro danou konkrétní soutěţ a ve svých odstavcích vede uchazeče krok za krokem ke správnému vyplnění grantové přihlášky. 8 Grantová agentura ČR [online]. 2009, 31. 12. 2009 [cit. 2011-05-20]. Grantový systém GA ČR. Dostupné z WWW na: < http://marmolata.gacr.cz/?p=76> 22

4. Rada pro výzkum, vývoj a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace 9 (dále jen Rada ) je hlavním odborným a poradním orgánem vlády České republiky v oblasti vědy, výzkumu a inovací (dále jen VVI ). Rada byla zřízena Zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Navázala tak na pokračování v činnosti Rady pro výzkum a vývoj a činnosti Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj. Na základě jejího návrhu je stanovena vládou výše celkových výdajů na výzkum a vývoj, který Radě předkládají správci jednotlivých rozpočtových kapitol. Hlavními orgány Rady jsou předseda a předsednictvo, které má celkem 17 členů včetně předsedy. Předsedou Rady je člen vlády, který je jmenován a odvoláván na návrh předsedy vlády. Předsedou Rady je v současné době RNDr. Petr Nečas, který je zároveň i předsedou vlády. V Radě je od 1. září 2010. Předsednictvo tvoří předseda a tři místopředsedové a jeho hlavní úkol je řídit činnost Rady, připravovat zasedání a koordinovat činnost odborných a poradních orgánů Rady. Předsednictvo je voleno tajnou volbou z řad členů Rady na základě jejich návrhů. Funkční období předsednictva Rady jsou čtyři roky a členové mohou být jmenováni do Rady maximálně na dvě funkční období jdoucí po sobě. Členství v Radě je veřejnou funkcí a nezakládá pracovně-právní vztah k České republice, je nezastupitelné a pouze členové, kteří jsou zároveň členy vlády, mohou za sebe vyslat náměstka na zasedání Rady, ale bez hlasovacího práva. Členové Rady mají nárok za výkon své funkce na odměnu a cestovní náhrady. Zasedání Rady se konají zpravidla jednou měsíčně na základě schváleného půlročního harmonogramu. Činnost Rady je hrazena z výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace rozpočtové kapitoly Úřadu vlády ČR. Mezi hlavní úkoly Rady patří: Příprava Národní politiky ve spolupráci s MŠMT a v souladu s mezinárodními smlouvami. Kontrola realizace této politiky a její srovnání se stanovisky poskytovatelů podpory. Příprava Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a na jejím základě hodnotit výsledky výzkumných organizací a výsledky ukončených programů. 9 Výzkum a vývoj v České republice [online]. 2011, 3. 3. 2011 [cit. 2011-05-20]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné z WWW: <http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=5579>. 23

Návrh členů předsednictva a předsedy TAČR a GAČR. Zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky. Zpracování roční analýzy a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR ve srovnání se zahraničím. Správa a provozování Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Vypracování stanoviska k materiálům z oblasti výzkumu a vývoje předkládaným vládě. Jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí. Zpracování návrhů střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací. Návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace pro jednotlivé rozpočtové kapitoly a návrh jejich rozdělení. Zpracovat stanoviska k ţádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k ţádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k ţádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise. Vypracování Výroční zprávy Rady dle závazné osnovy a její předloţení vládě do 31. 5. následujícího roku. Plnění dalších úkolů a povinností stanovené zákonem, jiným právním předpisem nebo uloţené vládou. Při plnění těchto úkolů Rada spolupracuje s ústředními správními úřady a institucemi, které se zabývají výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi. 24

5. Programy výzkumu a vývoje v České republice 5.1. Programy podporované z rozpočtové kapitoly TA ČR 10 5.1.1. Program ALFA Tento program se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby ţivotního prostředí a dále v oblasti udrţitelného rozvoje dopravy. Získané poznatky, aplikované v podobě inovací, povedou k posílení výkonnosti ekonomických subjektů, růstu konkurenceschopnosti České republiky. Zvýší se tak kvalita ţivota obyvatel a celková kvalita ţivotního prostředí. V současné době se připravuje vyhlášení veřejné soutěţe pro II. výzvu, (I. výzva byla vyhlášena 24. 3. 2010). V tuto chvíli je vyhlášeno výběrové řízení na informační systémy programů, teprve poté bude vyhlášena výzva. Předpokládaný rozpočet na celý program činí 11,6 miliard Kč, z toho ze státního rozpočtu 7,5 miliard Kč. Předpokládaná doba řešení projektů je 2 6 let a výše podpory se omezuje na 80 % na projekt. Příjemci podpory v tomto programu jsou podniky, které mohou ţádat o 60 % dotace a výzkumné organizace nebo univerzity, které mohou ţádat o100 % dotace. Program je rozdělen do 3 podprogramů: progresivní technologie, materiály a systémy (3 mld. Kč) energetické zdroje, ochrana a tvorba ţivotního prostředí (3 mld. Kč) udrţitelný rozvoj dopravy (1,5 mld. Kč) 5.1.2. Program OMEGA Tento program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje, jejichţ výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského ţivota obyvatel ČR v souladu s prioritami stanovenými Národní politikou a jejichţ výsledky pomohou zvýšit konkurenceschopnost ČR, zvýšit kvalitu ţivota obyvatel ČR a vyváţený socio-ekonomický rozvoj společnosti, kde jediným uţivatelem výsledků v tomto programu je stát. Vyhlášení veřejné soutěţe se předpokládá na jaře 2011 a doba řešení na roky 2012 2017. Výše podpory se odhaduje na 386,4 mld. Kč. 10 Vlastní poznámky ze semináře Dotační programy TAČR, Praha 8. 3. 2011, Prezentované materiály dostupné na http://www.confima.cz/seminar-dotacni-programy-technologicke-agentury-cr-a 25

5.1.3. Program BETA Tento program je zaměřen na veřejné zakázky ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy. Cílem tohoto programu je zdokonalení současných praxí, metodik, regulačních mechanismů, dozorovaných činností, stejně jako získání nových poznatků, dovedností, sluţeb, informačních a řídících produktů a postupů, které budou určeny pro výkon státní správy a povedou k vyšší inovativnosti a ke zvýšení hospodárnosti činností státní správy. Vyhlášení veřejné soutěţe se opět předpokládá na jaře 2011, doba řešení projektů Beta je na léta 2012 2016. Výše podpory se odhaduje na 640 mld. Kč. 5.1.4. Program Centra kompetence Tento program slouţí na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. Cílem tohoto programu je podpora vzniku a činností center výzkumu v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro velký přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Program Centra kompetence má společné cíle s programy typu M1 vyhlašované a řízené MŠMT, ale není jejich navazujícím programem. Zaměří se na podporu projektů, ve kterých bude aplikační partner a kde musejí být specifikovány konkrétní cíle. Nejedná se tedy o základní výzkum, jak tomu bylo u programů M1. Vyhlášení veřejné soutěţe se předpokládá na jaře 2011 a doba řešení těchto projektů je plánována na léta 2012 2019. Rozpočet tohoto programu činí 8,595 mld. Kč, z toho výdaje státního rozpočtu 6 mld. Kč. 5.2. Programy podporované z rozpočtové kapitoly GA ČR GA ČR nemá vlastní programy na podporu výzkumu, vývoje a inovací, ale podporuje základní výzkum v pěti základních oborech (technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy, společenské vědy a zemědělské vědy). Kaţdý z těchto základních oborů se dále dělí na několik podoborů. GA ČR podporuje několik typů projektů základního výzkum. Mezi ně patří standardní, postdoktorské, bilaterální projekty, projekty EUROCORES a projekty na podporu excelence v základním výzkumu. Projekty jsou financovány z rozpočtové kapitoly GA ČR na základě výsledků veřejné soutěţe po skončení hodnotící lhůty a vydání rozhodnutí o udělení grantu. Základními kritérii návrhů všech typů projektů jsou cíle projektu, návrh způsobu řešení, návrh výstupů řešení, zahraniční spolupráce uchazeče, posouzení předchozí spolupráce s GA ČR a přiměřenost finančních poţadavků. Hodnocení návrhů projektů 26

provádějí oborové komise podle zákona a Statutu GA ČR. Níţe jsou stručně rozebrány jednotlivé typy projektů. 5.2.1. Standardní grantový projekt Jedná se o vědecký projekt v oblasti základního výzkumu, jehoţ cíle a způsob řešení stanovuje uchazeč, resp. navrhovatel sám, které ale odpovídají pěti základním oborům. Standardní grantový projekt lze řešit v rámci spolupráce dalších vědeckých pracovníků, institucí nebo fyzických osob zabývající se výzkumem a vývojem. Všichni jsou pak povinni popsat vazby mezi podávanými a všemi dosud řešenými projekty a prokázat, ţe v případě rozhodnutí GA ČR financovat tento konkrétní projekt nebude docházet k duplicitnímu financování výzkumu. Doba trvání standardního grantového projektu je 1 5 kalendářních roků. 5.2.2. Postdoktorské grantové projekty Zde se jedná o vědecké projekty v oblasti základního výzkumu, jejichţ cíle a způsob řešení stanovuje uchazeč, resp. navrhovatel sám. Jedná se o projekt pouze jednoho řešitele. Financování spoluúčasti dalších odborných spolupracovníků, tuzemských či zahraničních není povoleno. Podmínkou je, ţe navrhovatel projektu musí k datu ukončení soutěţní lhůty řádně ukončit doktorské studium, tj. získat akademický titul Ph.D. nebo jeho ekvivalent v zahraničí. Doba řešení těchto projektů bývá maximálně 3 kalendářní roky. 5.2.3. Bilaterální projekty U těchto projektů zaměřují poskytovatelé zemí své úsilí a prostředky k podpoře společných projektů umoţňujících zapojení vědeckých týmů svých zemí do mezinárodní spolupráce v rámci interdisciplinárních a perspektivních témat a směrů současné vědy. Kaţdý z poskytovatelů financuje pouze části společných bilaterálních projektů řešených subjekty (jednotlivci nebo vědeckými týmy) své země. Doba trvání řešení těchto projektů bývá 1-5 kalendářních roků v závislosti na vyhlášené veřejné soutěţi. GA ČR má v tuto chvíli uzavřenou smlouvu o řešení bilaterálních projektů s Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG), National Research Foundation of Korea (NRF) a National Science Council of Taiwan (NSC). 27

5.2.4. Projekty EUROCORES Tyto projekty umoţňují zapojení vědeckých týmů evropských zemí do široké spolupráce v rámci tematicky vymezených oblastí (podprogramů), zaměřených na vysoce perspektivní témata a směry současné vědy. Účastnit se v tomto programu dovoluje členství v European Science Foundation (dále jen ESF ), kterým ČR je. Projekty EUROCORES umoţňují vědecké veřejnosti podílet se na aktivitách ESF a získat účelovou podporu na spolupráci vědeckých týmů evropských zemí. GA ČR se v souladu se zásadami programu EUROCORES k jednotlivým tematickým podprogramům připojuje na základě zhodnocení stavu vědní oblasti a podmínek (perspektiv) jejího dalšího rozvoje v ČR. GA ČR jako národního poskytovatel podporuje dílčích části projektů řešených na území ČR. Podmínkou je spoluúčast 2 vědeckých evropských týmů. Doba trvání řešení projektů EUROCORES je 36 měsíců. 5.2.5. Projekty na podporu excelence v základním výzkumu Posledním programem GA ČR na podporu vědy a výzkumu jsou projekty na podporu excelence v základním výzkumu, které umoţňují zapojení vědecké veřejnosti tam, kde nelze vyuţít pro dosaţení stanovených cílů existující skupiny projektů. V projektech tohoto typu musí být zajištěna spoluúčast minimálního počtu dvou uchazečů různých právních subjektů, různých vědních oborů, ale se stejnou nebo příbuznou problematikou z oblasti základního či orientovaného základního výzkumu. Účelem je vytvoření kvalitativně lepších podmínek pro dosaţení stanovených cílů projektu, neţ kdyby usilovaly uchazeči o financování odděleně. Tato spolupráce musí vést k integraci výzkumných potenciálů a přispět tak k překonání omezeného počtu lidských zdrojů nebo infrastruktury. Jedním z cílů projektů tohoto typu je výchova mladé vědecké generace a spolupráce s předními zahraničními pracovišti, týmy či badateli zabývajícími se stejnou nebo podobnou problematikou. Předpokládaná doba řešení projektů na podporu excelence v základním výzkumu je sedm kalendářních roků. 5.3. Akademie věd ČR Akademie věd České republiky (dále jen AV ČR ) byla zřízena zákonem 11 jako český nástupce dřívější Československé akademie věd. AV ČR je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť, kde pracuje téměř 7000 zaměstnanců, z nichţ více neţ polovina jsou 11 Zákon č. 283/1992 Sb. o Akademii věd České republiky, zdroj: http://www.avcr.cz/o_avcr/index.html 28

badatelé s vysokoškolským vzděláním. Hlavním posláním AV ČR a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať jiţ svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni s ohledem na aktuální potřeby české společnosti. Pracoviště AV ČR se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. AV ČR téţ rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu. Financování vědecké práce v Akademii odpovídá běţným standardům. Kromě institucionálního financování výzkumných záměrů pracovišť se stále výrazněji uplatňuje financování účelové, uskutečňované formou řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěţi. AV ČR má vlastní Grantovou agenturu (dále jen GA AV ) a přestoţe nemá vlastní programy na podporu výzkumu, tak finančně podporuje vědecké projekty, o jejichţ financování mohou ţádat všechny právnické a fyzické osoby se sídlem nebo trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR a organizační sloţky státu nebo územního samosprávného celku. Jednotlivé ústavy získávají další finanční zdroje účastí na domácích a zahraničních programech. GA AV podporuje projekty tří typů. Standardní badatelské grantové projekty - témata vycházejí z námětů badatelů a svou věcnou náplní přispívají k rozvoji dlouhodobě koncipovaného základního výzkumu v základních a teoretických vědních disciplínách. Projekty jsou řešeny zpravidla 3 5 let. Juniorské badatelské grantové projekty - podporují mladé talentované vědce k formulování vlastní tématiky konkrétního, obvykle úzce vymezeného problému a k vytvoření malého týmu pro jeho řešení. Předmětem těchto projektů je základní výzkum. Projekt můţe navrhovat mladý badatel, který je absolventem nebo studentem doktorského studijního programu a v době zahájení řešení nedovrší 35 let. Řešení projektů můţe být rozvrţeno na období 1 aţ 3 roky. Doplňkové, tzv. publikační grantové projekty (do roku 2007) - byly určeny na podporu vydání jiţ existujících rukopisů původních vědeckých prací vzniklých při řešení badatelských projektů standardního typu. Podpora byla směrována na 29