OČKOVÁNÍ OČKOVACÍ LÁTKY

OČKOVÁNÍ OČKOVACÍ LÁTKY Roman Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

CÍL PŘEDNÁŠKY Imunologický úvod, shrnutí principů očkování, druhů očkovacích látek a možnosti jejich použití I. Imunologický úvod II.Očkovací látky III. Možnosti použití očkovacích látek

I. IMUNOLOGICKÝ ÚVOD

OČKOVÁNÍ A IMUNITNÍ SYSTÉM Co nás chrání před infekčními chorobami? Imunitní systém Na čem je tato obrana založena? Na schopnosti rozpoznat nebezpečný podnět od neškodného a adekvátně na to reagovat

ÚVOD DO IMUNOLOGIE orgány buňky orgány látkové produkty Centrální lymfatické orgány Protilátky Periferní lymfatické orgány Lymfocyty Makrofágy

PŘIROZENÁ A ZÍSKANÁ IMUNITA Přirozená Nespecifická První linie obrany Existuje od narození Není specifická Reaguje v minutách až hodinách Druhá linie obrany Schopnost rozpoznávat Specifická Získaná Specifická Reaguje v průběhu dnů až týdnů Schopnost učení a paměti Vyvíjí se až po styku s antigenem

PŘIROZENÁ IMUNITA Fyzikální, chemické a biologické bariéry F: kůže,pohyb řasinek CH: MK na kůži, enzymy ve slinách,potu, ph B: nepatogenní flóra GIT Humorální složky nespecifické imunity: komplementový systém, cytokiny,, interferony Buněčné složky: fagocytóza

ZÍSKANÁ IMUNITA Humorální složky specifické imunity: protilátky (imunoglobuliny( imunoglobuliny) ) produkované B - lymfocyty Buněčné složky: T - lymfocyty v podobě zralých CD4 + (Th) a CD8 + (Tc)) lymfocytů osidlujících periferní lymfatické orgány

MECHANISMY IMUNITNÍ ODPOVĚDI Buňkami zprostředkovaná Proliferace specializovaných buněk Namířena proti antigenům uvnitř buněk Zprostředkovaná T-lymfocyty Protilátkami zprostředkovaná Tvorba specializovaných proteinů protilátek Namířena proti cirkulujícím antigenům Zprostředkovaná B-lymfocyty (za účasti T-lymfocytů) T

LYMFOCYT OCYTY Maturace v thymu Mateřská buňka v kostní dřeni Maturace v kostní dřeni T-lymfocyt B-lymfocyt

IMUNITNÍ ODPOVĚĎ Aktivované lymfocyty T B Buňkami zprostředkovaná imunita Protilátkami zprostředkovaná imunita CTL T m T H T H CTL T m Pomocné T-buňky Cytotoxické lymfocyty Paměťové T-buňky Bm Bm Buňky produkující protilátky Paměťové B-buňky

PROTILÁTKAMI ZPROSTŘEDKOVANÁ IMUNITA - MECHANISMUS Stimulace B-buňekB prostřednictvím T-I T I antigenů Antigen B-lymfocyt Stimulovaný B-lymfocyt

PROTILÁTKAMI ZPROSTŘEDKOVANÁ IMUNITA - MECHANISMUS Stimulace B-buňekB prostřednictvím T-D T D antigenů Antigen Presentující buňka T H -lymfocyt Stimulovaný B-lymfocyt

PROTILÁTKAMI ZPROSTŘEDKOVANÁ IMUNITA - MECHANISMUS Transformace a proliferace B-buňekB Proliferace Protilátky Stimulovaný B-lymfocyt Plasmatická buňka Paměťové B-buňkyB

FUNKCE PROTILÁTEK Protilátky Antigen Komplex Antigen-Protilátka

FUNKCE PROTILÁTEK Podpora fagocytózy Aktivace komplementu C Komplement: Přímé napadení bakteriální buňky Podpora fagocytózy Účast na zánětlivé a imunitní reakci

STRUKTURA PROTILÁTEK Vazebná místa pro antigen Ig Místa efektorových funkcí

TŘÍDY PROTILÁTEK 10 x 2 x IgM 5 x 1 x IgG Prochází placentou

TŘÍDY PROTILÁTEK IgA Skreční IgA IgD IgE

POSUN V TVORBĚ PROTILÁTEK Koncentrace protilátek IgM IgG 5 10 15 20 25 Dní Antigen fenomén přepnutí (switch( switch)

II. OČKOVACÍ LÁTKY

OČKOVÁNÍ Očkování je aplikace vakcíny za účelem stimulace imunitního systému a vzniku následné ochranné imunitní odpovědi Výsledkem očkování, je-li úspěšné, je imunizace (očkovaný člověk byl imunizován) Očkování je nejefektivnější metoda prevence přenosných infekčních onemocnění Nejvýznamnější objev v lékařství, na který čekaly celé generace lékařů i prostých lidí Do objevu očkování existovala pouze konzervativní či chirurgicky symptomatická léčba vzniklých onemocnění

HISTORIE OČKOVÁNÍ - I 1796 - první vakcinace proti neštovicím Edward Jenner po 20letém pozorování odolnosti dojiček krav po prodělaných kravských neštovicích vůči pravým neštovicím 1886 - první vakcinace proti vzteklině Louis Pasteur 1890 Emil Von Behring objevil difterický anatoxin Vakciny : název pochází z latinského vacca vacca = kráva

HISTORIE OČKOVÁNÍ - II 1891 - první vakcinace proti diftérii Emil von Behring - 1.nositel Nobelovy ceny za lékařství v roce 1901 1967 - zahájení celosvětové akce WHO eradikace varioly (dosaženo v roce 1978)

IMUNIZACE AKTIVNÍ PASIVNÍ Post- vakcinační Post- infekční Získaná Vrozená Matka Plod Homologní séra (resp. globuliny) Heterologní séra (resp. globuliny) Normální lidský Ig Specifický Ig

PROOČKOVANOST DĚTÍ 41% dětí očkováno proti spalničkám 46% dětí očkováno proti TBC 73% dětí očkováno NA SVĚTĚ proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a dětské obrně

PROOČKOVANOST DĚTÍ NA SVĚTĚ Rozdíly v proočkovanosti dle lokality 5% v jihovýchodní Asii a 75% v Evropě Denně umírá 8000 dětí, protože nebyly očkovány! (Národní imunizační program) ročně zabrání >100 tis.onemocnění a 500 úmrtím Očkování v ČR (Národní imunizační program)

Slide Date: February 03 Developing * countries with % of districts achieving at least 80% DTP3 coverage, 2001 100 % districts (44 countries or 26%) No data (29 countries or 18%); 80-99 % districts (23 countries or 14%) 50-79 % districts (11 countries or 7%) 0-49 % districts (58 countries or 35%) Not applicable (26 countries) DTP3 estimated coverage for 2001 18 countries > 90%; 11 countries< 90% * 165 developing countries and economies in transition per UN World Economic & Social Survey, 2001 classification Source: WHO/UNICEF joint reporting form, 2001 data from 191 WHO member states

Slide Date: February 03 36 million children not immunized (DTP3), 2001 Central Europe, CIS (0.42) Industrialized (0.63) East Asia and Pacific (7.39) Sub-Saharan Africa (11.95) Latin America and Caribbean (1.32) Mid-East and N Africa (1.27) South Asia (12.94) Source: WHO/UNICEF estimates, 2002

Countries having introduced Hib vaccine and reported Hib3 coverage, 2001 Slide Date: February 03 1997 (25 countries introduced) Hib vaccine introduced but no coverage data reported (25 countries) Hib vaccine not introduced (166 countries) 2001 (77 countries introduced 40%) Hib3 > 50% (42 countries) Hib3 < 50% (4 countries) Hib vaccine introduced but no coverage data reported (31 countries) Hib vaccine not introduced (114 countries) Source: WHO/UNICEF joint reporting form, 2001 data from 191 WHO member states

OČKOVACÍ LÁTKY Podle životaschopnosti patogenu živé atenuované příprava nepatogení oslabené formy (BCG, OPV, MMR) inaktivované (usmrcené) tepelně, chemicky, bez schopnosti další replikace (celobuněčná( pertusse,, KE, IPV, VHA) Podle velikosti patogenu celobuněčné tvořené celým patogenním agens subjednotkové přirozené (DT, DTPa, Hib,, chřipka), rekombinantní (VHB), syntetické, DNA Podle počtu patogenů monovaletní vakcíny x vícevalentní (pneumokoky) kombinované vakcíny Podle přípravy antigenu přirozené x syntetické

OČKOVACÍ LÁTKY Živé (oslabené, atenuované) Neživé (usmrcené, inaktivované) Celo buněčné Celo buněčné Sub jednotkové Štěpené Baktérie BCG, rekombinantní VHB Virus polio,mmr, YF, variola wp,tbe, vzteklina, VHA, IPV chřipka, tetanus, diftérie, ap chřipka

SLOŽENÍ VAKCÍN Aktivní složka vlastní imunizující antigen Ostatní složky adjuvans - minerální nosiče (fosforečnan nebo hydroxid hlinitý) zvyšující imunogenitu vakcíny např. prodloužením stimulačního účinku -anatoxinové vakcíny, rekombinantní vakcíny látky pro inaktivaci mikroorganismů (fenol, formalin) konzervans (thiomersal 49,6 % Hg, phenoxetanol) stabilizátory (lidský albumin, polyželatina,, sacharosa) ATB ( kanamycin,, streptomycin) ředící složky fysiologický roztok jiné příměsi z výrobního procesu Aktivní složka indukuje tvorbu specifických protilátek Čím je vyšší jejich koncentrace po očkování, tím déle přetrvává protektivita a imunologická paměť

DÁVKOVÁNÍ Živé vakcíny Většinou se aplikují ve dvou dávkách Inaktivované a rekombinantní vakcíny Aplikují se ve třech dávkách s booster efektem (signifikantní zvýšení protilátek - minimálně 4x proti hladině před očkováním)

POSTVAKCINAČNÍ REAKCE Fyziologická reakce Vystupňované fyziologické reakce (hyperreakce) Alergické reakce (vakcinační antigen, příměs, antibiotikum) Neurologické reakce

KLASIFIKACE POSTVAKCINAČNÍCH REAKCÍ REAKCE LOKÁLNÍ CELKOVÉ MÍRNÉ erytém 1-3 cm teplota do 37,5 O C STŘ EDNÍ erytém 3-5 cm infiltrát teplota 37,5-38,5 O C neklid SILNÉ TĚŽKÉ erytém větší než 5 cm infiltrát teplota víc než 38,5 O C, zvracení, alterace, příp.další komplikace, alergické projevy anafylaktický šok, postvakcinační encefalitida

SPRÁVNÁ OČKOVACÍ TECHNIKA Použití vhodné vakcíny Vhodné místo pro aplikaci Dezinfekce místa vpichu Aplikace metodou suché jehly Optická kontrola obsahu ampule před podáním Nepoužívat prošlé vakcíny Zdravotnický dohled po dobu 30 minut po očkování Dodržovat odstupy mezi vakcinacemi

METODY APLIKACE Subkutánní např. spalničky, příušnice, zarděnky, varicella Intramuskulární např. hepatitis A a B, DTP Oralní např. polio Intradermální např. BCG, vzteklina, chřipka

PŘETRVÁVÁNÍ PROTILÁTEK PŘI LEGE ARTIS PROVEDENÉ VAKCINACI PROTILÁTKY PROTI (I BEZ NICH MŮŽE EXISTOVAT PROTEKTIVITA) záškrtu - 10 let tetanu - 10 až 15 let spalničkám - 10 let příušnicím - 10 let VHA 10 20 let, snad doživotní protektivita VHB 5 8 let, snad doživotní protektivita klíšťové encefalitidě -3 roky H. influenzae - 5 let meningokokové meningitidě -3 roky vzteklině - 2 až 3 roky

KONTRAINDIKACE OČKOVÁNÍ PRO INAKTIVOVANÉ VAKCÍNY akutně probíhající onemocnění horečnatá onemocnění a jejich rekonvalescence ( 2 týdny) mimořádně závažné reakce s alterací celkového stavu po předchozím očkování dané vakcíny či známá alergie na složky vakcíny těhotenství - relativní kontraindikace

KONTRAINDIKACE OČKOVÁNÍ PRO ŽIVÉ VAKCÍNY stejné kontrandikace jako pro inaktivované vakcíny ověřený defekt imunitního mechanismu léčení ACTH, glukokortikoidy, zářením,antimetabolity leukémie, lymfomy či jiné maligní neoplazie postihující kostní dřeň či lymfatický systém po dobu 3 měsíců po transfúzi krve, podání plazmy či lidského Ig pozitivní tuberkulinová zkouška, sklon k tvorbě keloidních jizev či generalizovaný exantém u BCG vakcíny

KONTRAINDIKACE MÝTY A PŘEDSUDKY Podvědomí vědecky nepodložených kontraindikací mírné infekce se subfebriliemi ukončená antimikrobiální chemoterapie nízkodávková steroidní léčba (<( 20 mg/den) poruchy výživy malnutrice hypotrofie neprogresivní encefalopatie stabilizované epilepsie onemocnění ledvin

DOPORUČOVANÉ ODSTUPY MEZI VAKCINACEMI 3 dny po tuberkulinovém testu 2 týdny po neživé vakcíně 4 týdny po živé vakcíně 8 týdnů po revakcinaci BCG vakcínou 12 týdnů po primovakcinaci BCG vakcínou Dobrá kombinace s toxoidy i v tentýž den

III. MOŽNOSTI POUŽITÍ OČKOVACÍCH LÁTEK

LEGISLATIVNĚ VÁZANÁ OČKOVÁNÍ OČKOVÁNÍ NA VYŽÁDÁNÍ

LEGISLATIVNĚ VÁZANÁ OČKOVÁNÍ Pravidelné - rutinní, povinné, dle očkovacího kalendáře, včetně přeočkování proti tetanu při poraněních Zvláštní pro zvláštní rizikové skupiny obyvatel (VHB) Mimořádné za mimořádné epidemiologické situace (chřipka)

PŘEHLED ZAHÁJENÍ OČKOVÁNÍ V ČR Onemocnění rok poznámka Pravé neštovice 1919 ukončeno v roce 1980 TBC 1947 dánská vakcína 1950 česká vakcína 1980 ruská vakcína 1994 německá vakcína, nyní dánská vakcína Záškrt 1946 děti Tetanus 1952 děti v kolektivech Dávivý kašel 1958 ALDITEPERA všechny děti Dětská přenosná 1960 všechny děti obrna Spalničky 1969 všechny děti Zarděnky 1982 12 leté dívky 1986 2 leté děti Příušnice 1987 MOPAVAC VHB 2001 Engerix-B novorozenci a deti 12 let Hib 2001 Součást DTP vakcíny Tetract-Hib

PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ Očkování proti TBC Očkování proti záškrtu, tetanu dávivému kašli a Hib Očkování proti VHB Očkování proti dětské přenosné obrně Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

OČKOVÁNÍ PROTI TBC ZÁKLADNÍ Od 4.dne do 6. týdne života 0,05ml i.d. PŘEOČKOVÁNÍ ve 2.roce u tuberkulin negativních (jen u dětí bez prokazatelné jizvy po očkování) v 11. roce věku u tuberkulin negativních 0,1ml i.d. Živá lyofilizovaná BCG (Bacillus( Calmette-Guérin Guérin) -BCG VACCINE SSI inj (Statens Serum Institut DK) - nyní v ČR

OČKOVÁNÍ PROTI ZÁŠKRTU, TETANU DÁVIVÉMU KAŠLI A Hib ZÁKLADNÍ Od 9. týdne života 3 dávkami v měsíčních intervalech (maximálně 6 týdnů) 4. dávka v 18. - 20. měsíci života (nejdříve 6 měsíců po 3. dávce) 0,5 ml i.m. do vnější strany levého stehna PŘEOČKOVÁNÍ V 5. roce života - DTP

OČKOVÁNÍ PROTI ZÁŠKRTU, TETANU, DÁVIVÉMU KAŠLI A Hib - VAKCÍNA TETRACT-Hib inj.. i.m (Aventis Pasteur) Tetravakcína Anatoxiny difterické a tetanické Suspenze usmrcených bakterií B. pertussis Antigen Hib navázaný na tetanický toxoid INFANRIX Hib (GSK)

OČKOVÁNÍ PROTI PERTUSSI Celobuněčná vakcína suspenze tepelně usmrceného a formalinem inaktivovaného kmenu Bordetela pertussis více jak 3000 antigenů (proteiny, NK, peptidoglykána, lipidy, lipopolysacharidy) Alditepera, Tetract Hib Acelulární vakcína subjednotková,, obsahuje jen imunogeně významné 3 antigeny Infanrix, Infanrix Hib, Infanrix HepB, Infanrix Hexa(aP ap+dt, HiB,HB,IPV), Hexavac

OČKOVÁNÍ PROTI ZÁŠKRTU, TETANU, DÁVIVÉMU KAŠLI A Hib - VAKCÍNA INFANRIX-Hib inj.. i.m (GSK) do r. 2003 jen varianta zdravotní indikace na doporučení specialisty alergolog, imunolog, neurolog Tetravakcína Anatoxiny difterické a tetanické Acelulární vakcína proti B. pertussis (DTPa) obsahuje: Inaktivovaný pertusový toxin (PT) 25 mcg Vláknitý haemaglutinin (FHA) 25 mcg Pertactin 8 mcg Antigen Hib - polysacharid PRP (polyribosylribitol phosphate) navázaný na tetanický toxoid (PRP-T)

TŘÍSLOŽKOVÁ NEBUNĚČNÁ PERTUSOVÁ VAKCÍNA Pertusový Toxin (PT) Nejvíce virulentní faktor Úloha při kolonizaci Rozmanité biologické aktivity Ochrana ve zvířecích modelech Filamentósní Hemaglutinin (FHA) Hlavní faktor přilnavosti /adheze/ Úloha při kolonizaci Posiluje ochranu poskytovanou PT Pertactin (69kDa OMP) Nefimbriální aglutinogén Přítomen u všech virulentních kmenů Ochranný efekt u myší při intranasální expozici

DOPADY OČKOVÁNÍ PROTI PERTUSI Před očkováním Po očkování Onemocnění Počet nemocných Rok Počet nemocných Rok ČR Pertuse 60.000 1950 97 1999 329 2002 USA Pertuse 265.269 1934 5.519 1997

NEBUNĚČNÁ (ACELULÁRNÍ) PERTUSOVÁ VAKCÍNA - OBECNÉ VÝHODY Celobuněčná pertusová vakcína obsahuje větší množství antigenů vysoká reaktogenita Nebuněčná pertusová vakcína obsahuje jen antigeny potřebné k indukci/navození ochrany nízká reaktogenita

REAKTOGENITA wp Febrilní křeče 1:1750-14300 14300 aplikovaných dávek Akutní encefalopatie 0-10,5 na 1 milion aplikovaných dávek

IMUNOGENITA Účinná ochrana proti závažné pertusi wp 36-98 % ap 59-96 % v závislosti na výrobci a studii

ÚČINNOST 3-SLOŽKOVÝCH 3 ap A wp 3-složkové acelulární pertusové vakcíny jsou vysoce účinné proti pertusi, zatímco celobuněčná pertusová vakcína vykazuje neočekávaně nízkou účinnost. Greco,, D. et al: : NEJM 1996; 334(2): 341-48 48

SPECIFICKÉ KONTRAINDIKACE Stav kontraindikující očkování proti pertusi Encefalopatie (7 dnů od předchozí dávky DTP) kontraindikuje P (pertusi) Kterýkoliv z následujících stavů po předchozí dávce DTP / DTaP kontraindikace očkování proti pertusi, lze očkovat DT horečka nad 40,5 C v průběhu 48 hodin kolapsový či šoku podobný stav v průběhu 48 hodin konvulse (křeče) v průběhu 3 dnů trvalý neutišitelný pláč delší než 3 hodiny v průběhu 48 hodin Syndrom Guillain-Barré (GBS) v průběhu 6 týdnů Neurologická porucha relativně kontraindikuje DTP / DTaP V riziku epidemie nutné zvážit relativnost kontraindikace

SPECIFICKÉ KONTRAINDIKACE Stav kontraindikující očkování proti pertusi Osobní nebo rodinná anamnéza křečí není kontraindikací (možnost aplikace pod preventivním krytím Diazepam, ibuprofen) Neurologické obtíže (př. spasmy) ne zcela verifikované by měly vést k odkladu vakcinace do stanovení diagnózy Stabilní neurologické obtíže včetně dobře kontrolované epilepsie nejsou kontraindikací (opět preventivní krytí) Degenerativní a metabolická onemocnění Těžké vývojové riziko (u středního a nižšího možná aplikace ap)

ZAVÉST ap DO LEGISLATIVNĚ VÁZANÉHO OČKOVÁNÍ V ČR? Bohaté státy ano (USA, CH, E, B, L, A, D, I, DK, A, S, AUS, SLO, HR) Chudší státy stále používají celobuněčnou vakcínu Doporučení WHO vzhledem k ekonomickým možnostem řady zemí není žádné striktní stanovisko k používání ap V ČR zatím schváleno jako rodičem hrazená alternativa

VÝHODY ap Méně časté nežádoucí reakce mírně nižší lokální rekce výrazně nižší celkové reakce Méně závažné nežádoucí reakce U wp vyšší reaktogenita u starších dětí než u novorozenců (důvod pro ap booster) Absolutní kontraindikace pouze 2 anafylaxe encefalopatie Postupně nahrazuje celobuněčnou vakcínu

ZÁKLADNÍ OČKOVÁNÍ PROTI VHB Od 9. týdne života 3 dávkami společně s Tetract-Hib první dvě dávky 3. dávka v za 5 měsíců po druhé samostatně 0,5 ml i.m. do vnější strany pravého stehna VAKCÍNA Engerix-B paediatric, obsah antigenu 10 mcg PŘEOČKOVÁNÍ Není nutné, snad doživotní imunita

Countries having introduced HepB vaccine and reported HepB3 coverage, 2001 Slide Date: February 03 (126 countries introduced) HepB3 > 80% (62 countries or 32%) HepB3 < 80% (32 countries or 17% ) HepB vaccine introduced but no coverage data reported (32 countries or 16%) HepB vaccine not introduced (65 countries or 35%) Source: WHO/UNICEF joint reporting form, 2001 data from 191 WHO member states

OČKOVÁNÍ PROTI DĚTSKÉ PŘENOSNÉ ZÁKLADNÍ OBRNĚ Od 1. dne 10. týdne (nejpozději do 18. měsíce) 1. a 2. dávka v dvou měsíčním intervalu 1. dávka v březnu, 2. dávka v květnu - celostátní termíny PŘEOČKOVÁNÍ V následujícím kalendářním roce 3. a 4. dávkou (opět v březnu a v květnu) Ve 13. roce života nejčastěji v květnu

OČKOVÁNÍ PROTI DĚTSKÉ PŘENOSNÉ OBRNĚ - VAKCÍNA Živá trivalentní vakcína virus poliomyelitidy typ 1,2,3 POLIO SABIN ORAL VACCINE sol p.o. (GlaxoSmithKline, Belgie) 2 kapky per orálně K diskusi: Riziko vzniku paralytické formy polio v souvislosti s vakcinací živou vakcínou (Vaccine- Derived Polio Virus (VDPV) ) Vaccine-associated associated paralytic polio Cirkulující VDPV Dlouhodobé vylučování viru u imunosuprimovaných

Polio Eradication Progress, 1988-2002 Slide Date: February 03 Certified Polio-free regions (113 countries) Not Certified but non-endemic (71 countries) Endemic with wild polio virus ( 7 countries) Source: WHO AFP surveillance database data from 191 WHO member states

OČKOVÁNÍ PROTI SPALNIČKÁM, PŘÍUŠNICÍM A ZARDĚNKÁM ZÁKLADNÍ od 1.dne 15. měsíce života PŘEOČKOVÁNÍ za 6-10 měsíců po základním očkování VAKCÍNA od března 1995 - živá lyofilizovaná trivakcína TRIVIVAC inj s.c. (Sevapharma, ČR) obsahující oslabený kmen viru spalniček, příušnic a zarděnek 1 ampule dvě dávky, jedna 0,7 ml s.c.

OČKOVÁNÍ PROTI TETANU PŘEOČKOVÁNÍ ve 14. roce života dále vždy po 10 15 letech VAKCÍNA tetanický anatoxin ALTEANA inj i.m. (Sevapharma, ČR) ALTEANA IMUNA inj i.m. (Imuna, Slovensko) TETAVAX inj i.m., s.c. (Pasteur Mérieux, Francie) 0,5 ml i.m.

OČKOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ U osob vystavených zvýšenému riziku určité nákazy OČKOVÁNÍ PROTI TBC osoby pracující v specifických zdrav. zařízeních osoby pracující ve veterinárních zařízeních OČKOVÁNÍ PROTI VHB u zdravotníků, u studujících LF a zdrav. škol novorozenci HBsAg+ matek, dialyzovaní pacienti, rodinní příslušníci nosičů HBsAg OČKOVÁNÍ PROTI VZTEKLINĚ u osob činných v laboratořích, kde se pracuje s virulentními kmeny viru vztekliny

OČKOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ U osob vystavených zvýšenému riziku určité nákazy OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE LDN, domovy důchodců, ústavy sociální péče včetně personálu OČKOVÁNÍ PROTI PNEUMOKOKŮM LDN, domovy důchodců, ústavy sociální péče včetně personálu OČKOVÁNÍ PROTI MEN. MENINGITIDĚ u osob pracujících na infekci, ARO, zdravotnická záchranná služba, lůžková pediatrická oddělení

OČKOVÁNÍ MIMOŘÁDNÉ Očkování nařízená hlavním hygienikem ČR v případě nebezpečí epidemie, či důležitých zdravotních zájmů u všeho obyvatelstva nebo určité skupiny osob Očkování proti chřipce u osob s chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest s chronickým onemocněním srdce, cév a ledvin s diabetem

OČKOVÁNÍ PŘI ÚRAZECH, PORANĚNÍCH A NEHOJÍCÍCH SE RANÁCH OČKOVÁNÍ PROTI TETANU při úrazech, poraněních, bércových vředech a nehojících se ranách OČKOVÁNÍ PROTI VZTEKLINĚ při pokousání či poranění podezřelým zvířetem

OČKOVÁNÍ VYŽÁDANÁ Individuální možnost volby očkování za úhradu proti dalším přenosným nemocem Očkování na žádost rodičů meningokoková meningitida A+C, hemofilová infekce u dětí do 5 let již nezahrnutých do plošného očkování, klíšťová meningoencefalitida, VHB,VHA+VHB Očkování při cestách do zahraničí Očkování starších osob bez rizikového faktoru proti chřipce a pneumokokovému onemocnění

LEGISLATIVA V OČKOVÁNÍ Vyhláška MZ č. 439 / 2000 o očkování proti infekčním nemocem Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví povinnost podrobit se pravidelnému očkování novelizace k 1.1. 2003 (Sb. zákonů č. 320/2002) Zákon č. 20/1996 Sb. v zájmu svého zdraví a zdraví spoluobčanů je každý povinen se podrobit očkování na ochranu před nákazou v případech stanovených obecně závaznými předpisy Zákon č.659/1999 Sb. povinnost lékaře upozornit orgán sociální ochrany dětí, že rodiče neplní své povinnosti vůči svěřenému dítěti

NOVINKY V OČKOVÁNÍ Státem hrazené očkování proti VHB a Hib Možnost volby vakcíny pro povinné očkování acelulární pertuse INFANRIX Hib kombinovaná vakcína proti VHA, VHB (TWINRIX) hexavakcína (DTP,HVB,Polio,Hib) HEXAVAC Zvažuje se zvýšení výdajů na povinná očkování možnost nákupu modernějších vakcín Rozšíření rizikových skupin v rámci zvláštního očkování Pokračuje vývoj nových vakcín vakcína proti onkogenním papilomavirům HPV-16 terapeutické vakcíny hepatické HIV vakcíny vakcína proti malárii

ÚSPĚCHY VAKCINACE V ČR Eliminace poliomyelitidy - od roku1960 nehlášen jediný případ Snížení výskytu pertuse z cca 34.000 případů( 80 úmrtí) ročně do roku 1958 na 97 případů v roce 1999 Eliminace difterie z 9.000 případů/rok (do roku 1952) na 0 v roce 1998 Snížení výskytu morbilli po zavedení očkování z 50.000 případů na 19 v roce 1998 Negativní stránka úspěchů podceňování vakcinace rodiči i některými lékaři