Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Chráněná ptačí oblast Rožďalovické rybníky Jméno a příjmení: Veronika Švarcová Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kotlář Roman Datum odevzdání: 28.5.2010
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval/a sám/sama pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených... podpis strana2
OBSAH 1. Úvod.. 2 1.1 Chráněná ptačí oblast Rožďalovické rybníky.. 2, 3 2. Jeřáb popelavý 4 2.1 Moták pochop 5 3. Rybníky... 6, 7 4. Bučický rybník. 8,9 4.1 Vývoj Bučického rybníka. 10, 11 5. Anketa 12, 13 5.1 Vyhodnocení ankety, grafy.. 13,14 6. Závěr... 15 7. Seznam literatury. 15 strana3
1. Úvod Z nabídnutých témat jsem si vybrala téma ročníkové práce chráněná ptačí oblast Rožďalovické rybníky, protože se mě toto téma nejvíce dotýká. Tím, že žiji v Rožďalovicích, obklopena chráněnou ptačí oblastí Rožďalovické rybníky, tak sdílím přírodní bohatství kolem nás. Můj zájem o toto téma čím dál více narůstal. Měla jsem potřebu získat stále více informací a odpovědí na mé otázky např.:,,proč vlastně tato oblast vznikla? Které rybníky jsou do ní zahrnuty? Jaký je zde výskyt fauny a flóry? Zjistila jsem, že nejblíže mám k Bučickému rybníku. A proto se na něj ve své práci nejvíce zaměřuji. Cíleně se zaměřuji na historii, ale také současnost Bučického rybníka. Také mě zajímalo, jestli mají občané Rožďalovic základní znalosti o Bučickém rybníku a tak jsem je prověřila anketou. A více už neprozradím, vše další se dozvíte v mé práci. 1.1 Chráněná ptačí oblast Rožďalovické rybníky Ptačí oblast Rožďalovické rybníky se rozkládá na území, které je ohraničeno středním Polabím a Českým rájem. Její rozloha je přibližně 6 115ha. Tato krajina se začala formovat po skončení husitských válek ve 2.polovině15.stol. V této době došlo ke značnému vylidnění a ekonomickému úpadku. Území trpělo značnými jarními a podzimními záplavami a v létě naopak místní toky vysychaly. Těmto negativním vlivům na krajinu mělo zabránit rybníkářství. V důsledku omezených zdrojů vody zde vznikly malé plochy rybníků. První rybník byl vybudován již před koncem 15.stol., některé se zachovaly dodnes. Území ptačí oblast Rožďalovické rybníky se převážně využívá k chovu ryb a dále k lesnímu hospodářství. Bezlesná část je využívána k zemědělské činnosti.. Současně se zde dá rekreovat a chalupařit. Flóra této krajiny je velmi pestrá. Převažují zde dubohabrové háje a v minulém století sem byly vtroušeny malé plochy smrčin. Tím, že sem byly vmíšeny tyto vyšší rostliny, došlo k ochuzování bylinného patra. Vzácná je i vegetace mokřadních a vlhkých luk. Vyskytují se strana4
zde upolín evropský a kosatec sibiřský. Ovšem nejnápadnějšími a nejohroženějšími rostliny jsou orchideje. upolín evropský kosatec sibiřský Fauna je velmi rozmanitá, zejména bezobratlými živočichy, jako jsou například měkkýši, motýli jak denní, tak i noční nebo brouci. Mezi vyskytující se brouky patří roháč obecný. Do populace obojživelníků nejvíce zasahuje kuňka obecná, rosnička zelená a skokan skřehotavý. Vzácně se setkáme i se zmijí obecnou, která patří mezi plazy a patří do výskytu z nejníže položených lokalit ČR, do kterých patří i ještěrka živorodá. Největším problémem této oblasti jsou vysoké stavy prasete divokého. Díky své všežravosti ovlivňuje všechny složky ekosystému. V 80. - 90.letech se zde vyskytovalo několik jedinců losa evropského a bylo doloženo jejich rozmnožování. Bohužel v polovině 90.let vymizeli. Mozaikovitá struktura vodních ploch, lesů, úhorů a obydlené krajiny ji činí pro ptactvo velmi atraktivní. Na tomto územním celku bylo zaznamenáno hnízdění několik velmi vzácných a ohrožených druhů, mezi které řadíme bukače velkého, bukáčka malého, orla mořského. K silně ohroženým druhům patří chřástal kropenatý, čáp černý, konipas luční a rákosník velký. Díky těmto aspektům a dvěma ptačím druhům motáka pochopa a jeřába popelavého došlo 27.října 2004 k vytvoření chráněné Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky. Díky charakteru zdejšího území se jedná o velmi cennou oblast výskytu ptačích druhů. strana5
Oblast Rožďalovické rybníky splňují kritéria Evropské unie pro dva druhy: motáka pochopa a jeřába popelavého 2. Jeřáb popelavý Jeřáb popelavý - Je šedavě zbarvený pták o něco větší než čáp bílý. Od řádu ptáků brodivých se liší volně visícím peřím na ocase. - Jeřábi létají v klínovitých formacích a ozývají se nezaměnitelnými troubivými zvuky. - V Česku se vyskytuje na několika málo místech např. Rožďalovické rybníky a Českolipsko na jižním okraji svého hnízdního areálu. - Počty hnízdících párů se v současnosti zvyšují a přibývá i hnízdních lokalit. - V současnosti zde žije odhadem max. 30 párů. - Jeřábi vyhledávají rybníky s rozsáhlými rákosinami, případně bažinatými územími, ve kterých si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda. - V dubnu až květnu snášejí obvykle dvě vejce, na kterých oba střídavě sedí asi jeden měsíc. - Mláďata jsou nekrmivá a rodiče je vodí po dalších 8-10 týdnů. - I poté se jeřábí rodina zdržuje pohromadě. - Jeřábi se živí hmyzem, rostlinami, zrním a hlízami nebo kořínky. - Jeřábi jsou tažní ptáci, zimují ve Středomoří a v Malé Asii, kam odlétají v průběhu července a srpna, na hnízdiště se vrací během března a dubna. strana6
2.1 Moták pochop Moták pochop - Samci jsou světlejší, s tmavými konci křídel, mají hnědé břicho a dlouhý ocas. - Samice je nepatrně větší, celkově tmavější než samec, na hlavě má žlutou čepičku a bílý kostřec. - Mladí ptáci jsou ještě tmavější než samice, bez čepičky. - Poznáme ho podle jeho typického letu nízko nad terénem. - Samec v letu předvádí akrobatické kousky, vystoupá vysoko do oblak a pak se snáší dolů za svojí družkou. - Od stejně velké káně lesní se liší útlejším vzezřením, delším ocasem a při klouzavém letu staví obě křídla do polohy širokého V. - Můžeme ho snadno zaměnit s Motákem lužním, který je však štíhlejší s podélnými pruhy zespodu křídel. strana7
3. Rybníky Komárovský rybník rozloha 29 ha hloubka 2m Založen byl již ve středověku. Tento rybník dostal jméno po samotě Komárov, stojící nedaleko jeho hráze. Má protáhlý tvar. Břeh rybníka je částečně zarostlý rákosem, což tvoří dobré podmínky pro hnízdění vodního ptactva. Je součástí ptačí oblasti Roždalovické rybníky. V oblasti hnízdí motáci, čápi, bukači, ledňáček, volavky a bylo dokonce zaznamenáno hnízdění orla mořského, pozoruhodná je i pobřežní a vodní flora. Rostou zde stulíky, kosatce a lekníny. Rybník Vražda rozloha 29ha hloubka 3m Hlavní vodní zdrojnicí rybníka je Tábornický potok. Břehy rybníka jsou porostlé rákosem, pouze část přiléhající k nouzovým domkům je upravena. Rybník je součástí ptačí oblasti Roždalovické rybníky. Jeho hlavní význam spočívá v chovu ryb. Při silničce, vedoucí po hrázi, je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1891. Pustý rybník rozloha 27ha hloubka 2m Jeho délka je necelé 2km, největší šířka okolo 200 m. K jeho pravému břehu spadá les, levý břeh je částečně zarostlí rákosem. Lesní porost pravého břehu se vyznačuje bylinným patrem, v němž převládají sasanky, ptačinec, hrachor a plicník. strana8
Jakubský (Jakubovský) rybník rozloha 49ha hloubka 2m Své jméno dostal podle dnes dávného zbořeného kostelíka sv. Jakuba, který prý žil na ostrůvku v rybníce. Tato verze je sice zajímavá, ale nepravděpodobná. Tak jako ostatní rybníky má Jakubský rybník masivní rákosové porosty. Proto je i on významným hnízděním vodního ptactva, zejména kachen a lysek. Rybník Zrcadlo rozloha 50ha hloubka 2,5m Rybník Zrcadlo má tvar nepravidelného trojúhelníku. Okolí hráze je zastavěno domy. Přibližně v polovině hráze je malý poloostrov, na němž stojí chalupa, která je pravděpodobně rekreačně využitá. Severovýchodní břeh a také jihovýchodní cíp rybníka jsou lemovány rákosovými porosty. Rákosiny jsou domovem vodnímu ptactvu a vyskytují se zde vzácné rostlinné druhy, proto je rybník přírodní památkou. Pilský rybník rozloha 50ha hloubka 3,5m Rybník má půdorysnou podobu písmene,,y. S výjimkou částí severního ramene je celý rybník obklopen listnatými stromy. Břehy jsou lemovány poměrně masivními rákosovými porosty. Mezi zdejší floru můžeme jmenovat např. lilii zlatohlavou, vemeník dvoulistý. Ptactvo zastupují lžičák pestrý a včelojed lesní. Zámecký rybník rozloha 25ha hloubka - nezjištěna Vlastní rybník má přibližně čtvercový půdorys. Nad jižním koncem hráze se tyčí čtyřkřídlá stavba kopidlnského zámku, obklopená zámeckým parkem. Vodní zdrojnicí je řeka Mrlina. Rybník je domovem několika druhů chráněného vodního rostlinstva. Jeho funkce je především rybochovná. strana9
4. Bučický rybník Bučický rybník Rozloha - 28ha hloubka - 3m Pěkný lesní rybník nalezneme ve vzdálenosti dvou kilometrů severovýchodně od Rožďalovic. Prakticky po celém obvodu s výjimkou severovýchodního kouta ho obklopují dubové lesy. Severovýchodní kout pak končí v podmáčené louce, kterou protékají dvě vodoteče. Kratší do Bučického rybníka vodu přivádí z výše položeného, drobného bezejmenného rybníčku, delší naopak odvádí vodu z rybníka do Libáňského potoka. Rybník sám má hlavní vodní zdroj v řece Mrlině, která jím přímo protéká. Ústí do něj od jihovýchodu ze slatinné louky, těsně před vtokem do rybníka protéká ještě malým rybníkem Lohovským. Na návrší nad ústím Mrliny do Bučického rybníka jsou nepatrné zbytky tvrziště s podivným jménem Varabule. Jihozápadní kout Bučického rybníka uzavírá jen sto metrů dlouhá, ale poměrně mohutná hráz, jejíž velkoryse pojatou výpustí Mrlina rybník opouští. Po hrázi vede zelená turistická značka z Rožďalovic do Křešic. Při rybniční hrázi je pozoruhodný objekt Bučického mlýna, který je upraven jako ekofarma a penzion a je zde i možnost občerstvení. Zajímavě působí replika větrného mlýna u výpusti rybníka. Tvar rybniční hladiny je ponejvíce podoben širokému srpku, především ve východní části lemují hladinu rozsáhlé porosty rákosu. Rybník je navržen jako chráněné území se zaměřením na ochranu živočišného a rostlinného genofondu. Využití rybníka je rybochovné a v omezené míře je rekreační s možností koupání na malé pláži při mlýnu. strana10
Zajímavosti: - Na hrázi rybníka spáchal sebevraždu básník Joža Zinder, který o Bučici napsal báseň. - Nedaleko mlýna stál dub Perníkář, ke kterému se váže pověst o loupeživém rytíři Jiřímu Kopidlnském. Jeho lidé zde přepadli perníkáře vracejícího se z jarmarku, okradli ho a usekli mu ruce. Nešťastník vykrvácel a zemřel. Od té doby se dubu říkalo Perníkář. strana11
4.1 Vývoj Bučického rybníka Bučický rybník První písemná zpráva je z roku 1639 jako mlýn Bučice o třech chodech a s pilou, na potoku luštině. Byl to panský mlýn. Zásadní přestavba roku 1910 za Jiřího Lobkovice. Od roku 1924 byl správcem Jan Nekolný. 1932 byl mlýn prodán Rolnickým družstevním podnikům a správcem byl Václav Kulich. strana12
Od roku 1956 byl posledním správcem Miloslav Nekolný. V roce 1963 byl mlýn definitivně uzavřen. Poslední obyvatel byl ing. Václav Erben. V roce 1972 zakoupila objekt Prefa Hýskov za účelem rekreace za 18.000 Kčs a poté objekt jen chátral. Po revoluci ve velmi špatném stavu zakoupil mlýn pan Jiří Petersik, který ho přebudoval v ekologickou a rekreační farmu. strana13
5. Anketa ANKETA Bučický rybník 1. Znáte Bučický rybník? ANO NE 24x 1x 2. Znáte rozlohu Bučického rybníku? ANO NE 5x 20x (28ha)(hektaru) 3. Víte, která řeka protéká Bučickým rybníkem? ANO NE 20x 5x (Mrlina) 4. Patří Bučický rybník k chráněné ptačí oblasti? ANO NE 17x 8x (ano) 5. Účastnili jste se někdy výlovu Bučického rybníku? ANO NE 23x 2x strana14
6. Víte, kolik ryb se v průměru odloví každoročně na Bučickém rybníku? ANO NE 4x 21x (400q)(metráků) 7. Víte, v kterém roce při povodních hrozilo k protržení bučické hráze? ANO NE 7x 18x (leden 2003) 5.1 Vyhodnocení ankety, grafy Mým cílem ankety bylo zjistit jestli občané Rožďalovic mají základní znalosti o Bučickém rybníku. Anketou jsem zjistila, že většina občanů má přehled o Bučickém rybníku. S výsledkem ankety jsem spokojena. strana15
25 20 15 10 5 ANO NE 0 1. otázka 2. otázka 3. otázka 4. otázka 5. otázka 6. otázka 7. otázka 30 25 20 15 10 ANO NE 5 0 1. otázka 2. otázka 3. otázka 4. otázka 5. otázka 6. otázka 7. otázka strana16
6. Závěr A co říci závěrem? Každý člověk na této planetě, ať už chce nebo nechce, je součástí přírody a jako takovou by ji měl respektovat. Podle mého názoru jsem si vybrala velmi zajímavé téma. Jsem ráda, že jsem měla možnost seznámit se spoustou zajímavostí ohledně chráněné ptačí oblasti Rožďalovické rybníky. Toto téma je určitě hodně rozsáhlé, a tak se najdou věci, které jsem možná ani neobjevila. Ale dokázala jsem si najít odpovědi na mé otázky. A jak jste se sami dočetli, zaměřila jsem se nejvíce na Bučický rybník. Myslela jsem si, že když bydlím kousek od něj znám ho velice dobře, ale po dlouhodobém hledání nových a nových informací jsem zjistila, že bylo ještě spousty věcí které jsem o něm nevěděla. Teď už o Bučickém rybníku vím téměř vše. Ale v mé práci jsem se nezaměřovala pouze na Bučický rybník, ale také na ostatní rybníky a na vše co s chráněnou ptačí oblastí Rožďalovické rybníky souvisí. Jsem ráda, že jsem se s Vámi mohla o toto vše podělit. A všem Vám doporučuji najít si čas a tyto všechna místa navštívit, buď krásnou procházkou do přírody nebo alespoň surfováním po internetu. 7. Seznam literatury - Vladimír Šoltys, Radko Samek, David Lacina. Rožďalovické rybníky- Významné ptačí území roku 2005 ptačí oblast soustavy Natura 2000 ( informační leták ) - http://www.rozdalovickerybniky.eu Březen 2010 - http://cs.wikipedia.org/wiki/ Duben- květen strana17