odborný... I 2001 zpravodaj
L i I i á r - infonnativní zájmový zpravodaj specializovanézákladní organizace pestitelu liliíza CZS MARTAGON- C. 1/2001 Výbor ZO CZS MART AGON: predseda: místopredseda: jednatel: hospodár: výstavy: clenové výboru: redaktor liliáre: korespondenci zasílejte: príspevky do liliáre, reklamace zpravodaje: Obsah: Ing. Stanislav Ševcík Ing. Jaroslav Simandl Ing. Petr Šrutka Milan Michal Jirí Hloušek Jirí Kovár, Ing. Jirí Svoboda Dr. Karel Vereš Ing. Petr Šrutka Katedra ochrany lesu Kamýcká 129 165216 Praha 6, Suchodol Dr. Karel Vereš Mochovská 33 19800 Praha 9, Hloubetín Úvodník (Karel Vereš) I Lilie, lidé a léta 1.(Karel Vereš) 2 Šlechtenílepších lilií (Joe Hoell) 4 In Breeding,line breeding a out breeding 4 Botanickévlastnosti liliía požadavky na jejich výživu(dr. Reg Gallop) 5 Pestování liliív kontejnerech(walter Britton) 10 Botanické lilie 31. (Karel Vereš) 15 Hybridnílilie 31. (Karel Vereš) 16 Spolkovézáležitosti 16 Zpráva o hospodarení za CZS MartagonPraha za r. 2000 I7 Návrh rozpoctu za CZS Martagon Praha na rok 2001 18 PestováníL. nepalense v nádobách (Gunnar Dath) 19 Drobné zprávy 20
Vážení prátelé! Nabitý obsah tohoto startovního císla mne nutí ke strucnosti. Proto jen upozornuji na pozvánku na jarní clenskou schuzi, na níž bude na programu velrni zajímavá prednáška o martagonech. V této souvislostí upozornuji na odstavec ve zpráve o cinnosti organizace, týkající se edicní cinnosti. K 35-mu výrocí založení. ZO Martagon chceme venovat jedno císlo Liháre jen martagonovitýrn hliím a byli bychom velmi rádi, kdyby se podarilo doplnit toto jubilejjú císlo i barevnou prílohou. Bylo by to poprvé v historii nejen Liháre ale i naší organizace. Príspevky jsou vítány. Již na podzirnjú výborové schuzi mne prítel Simandl, který delá jakéhosi neoficiáljúhokroníkáre Maratgonu, upozornil, že pracuji jako redaktor Liliáre již 25 let. To mne primelo ke spocítání mnou redigovaných císel a zjistil jsem, že toto císlo je sté. Takže to je moje malé jubileum. Hezké ctejú preje Karel Vereš POZVÁNKA Jarní clenskáschuzese koná 17. brezna 2001, 9,00 Místo: Botanickýústav PF KU, Praha2, Benátská2. II. p. Doprava: Metro B na Karlovonám.,pešky nekolikminut smer Nusle nebo tramvajístejnýsmerjedna stanice. Program: Spolkovézáležitosti, PrednáškaIng. Petra ŠIUtkyo martagonech, Promítánídia a pestitelskábeseda, Jarní prodejvýpestku. Na místeje možnozaplatitclensképríspevky. Srdecnezve výbor.
Lilie, lidé a léta. I. Karel Vereš (Psáno k 35. výrocí založení za czs Martagon) Ulie mi ucarovaly pred témer ctyriceti léty a protože jsem se skoro stejnou dobu dost aktivne zúcastnoval predevším ceské cásti našeho liliárského hemžení, chci toto období pripomenout nejen svým vrstevníkum, ale i mladším clenum naší organizace, kteri k nám prišli pozdeji. Predesílám, že si nekladu za cíl psát kroníku ceskomoravského liliárství, pujde jen o vzpomínky jednoho z vás. Nejspíš v roce 1960 se mi podanlo získat malou zahrádku v zahrádkárské koloníi v Praze -Kobylisích, dnes je tam plne zastavená plocha. Jako vetšina mladých lidí, meli jsme i malý a mizerný byt a tak jsem chtel naše dve malé deti dostat obcas na cerstvý vzduch a také jim zajistit zeleninu a ovoce, cehož se tehdy nedostávalo. Mel jsem urcité zkušenosti z práce na malém statku kde jsem vyrustal, navíc ke studiu chemie na prírodovedecké fakulte jsem pribral rostlinnou fyziologii a to mi pozdeji také prišlo vhod. Puda v této lokalite byla vynikající, reparská orníce, moje mladé jablone nádherne rodily už tretím rokem. Druhým rokem mi starší soused venoval naružovelou cibuli lilie, kterou jsem pozdeji identifikoval jako li1ii šafránovou, L. bulbiferurn, var. croceum. Cibule byla velká a proto príštím rokem vyrašila už ctyrmi lodyhami, nesoucími oranžové kvety a já poznal, že krome bežné lilie bílé, L. candidum, existují i jiné. Z jakéhosi duvodu jsem ji pak presadil na vlhcí I1Ústovedle sudu s vodou kde se mi odvdecila obrovským kvetenstvím s asi dvaceti peti kvety a poupaty. Inu, cím hloupejší sedlák, tím vetší brambory. Když jsem pak po šesti letech musel tuto krásnou lokalitu kvuli stavbám opustit a prestehovat se níž do Hrdlorez, vzaly ty zdravé lilie postupne za své a casem jsem neudržel ani jednu, stejne jako napr. semenáce horcu, kterým se tam také dobre danlo. Význam této ztráty mi došel až pozdeji, když jsem zacal šlechtit, a stojí za zmínku, že v této hrdlorezské lokalite se mi nedanlo delší dobu udržet ani L.bulbiferurn z Orlických Hor, kterou jsem se pak snažil vypiplat i z pacibulek, ani varietu croceum z ruzných míst. Druhou cibuli lilie, která mne približne ve stejné dobe, receno Karlem Capkem infikovala chorobou jíž trpím dodnes, daroval muj nekdejší student na organické chemii, tehdy už vedecký aspirant Dr. V. Chaloupecký. Pokud jde o chemii byl jsem jeho ucitelem, pokud jde ale o li1iea okrasné rostliny vubec, byla pozice obrácená. Tato druhá lilie byla L. davídii, kterou jsem na nové zahrade udržel více než dvacet let. Ve druhé polovine šedesátých let jsem už zacallilie príležitostne shánet všude, a tak se mi podanlo pri pracovní ceste v malém krámku v Dráždanech koupit dokonce pet cibulí L. tigrínum. Chtel jsem jim doprát to nejlepší a tak jsem je prí podzimní výsadbe vydatne i povápníl. Na jare vyrašily jen dve chudinky a i ty vzaly brzy za své, tentokrát ten sedlák byl už hodne hloupý. Liliárská choroba mne ale už neopustíla. Štastne k tomu príspela i okolnost, že ke konci šedesátých let se v nekterých pražských obchodech zacaly objevovat i cibule li1ií,to jsme si vzájemne avízovali s podobným nadšencem Dr. Wolfem. Stojí za povšimnutí jak uvolnenejší politická atmosféra šedesátých let príznive poznamenala i ceské liliárství. Nemýlím-Ii se, v té dobe se uskutecníla studijní cesta mladého nadšence pro okrasné rostliny, Ing. V. Jošta, jednoho z nejvýznamnejších ceských šlechtitelu lilií a pozdejšího predsedy za Lilium Brno. Mel to štestí pracovat u nekolika 2
vynikajících amerických liliáru, vcetne Jana De Graaffa, získat zkušenosti i styky a nejspíš i šlechtitelský materiál. Pracoval pak hlavne s asijskými hybridy, mnohé z nich se pestují dodnes a nekteré jsem videl i v jednom americkém katalogu. I když se Ing. Jošt v soucasné dobe venuje vice svému podniku, na naše spolky nezapomnel a obcas nám i vydatne pomohl. Približne ve stejné dobe navazoval styky se zahranicními liliári i jiný liliárský nadšenec, jehož jméno jsem už zminíl. Dr. Chaloupecký korespondoval mj. také s 1. de Graaffem (viz Líliár 2/1999), zúcastníi se i památné liliárské konference v Londýne r. 1969. Avšak po sovetské okupací prišlo období normalizace, ve kterém byly na dlouhé období veškeré mezinárodní styky zmrazeny ve všech oblastech našeho života a prervané mezinárodní styky se nám podarilo obnovit až ke konci osmdesátých let, resp. pozdeji. Dr. Chaloupecký se na rozdíl od Ing. Jošta nestal profesionálním šlechtitelem lilií, presto velmi výrazne prispel k rozvoji ceského liliárství. Byl a dosud je považován za velmi vzdelaného teoretika, na kterého je možno se obrátit s nejruznejšími dotazy a on vám vyhoví, ale, a ted budu trochu osobní, pokud je si jist, že nejste žádný lenoch ci prospechár. Taky musím dodat, že to byl Dr. Ch., který spolu s nezapomenutelným Dr. V. Marklem, predsedou OPOR obetave organizoval první pražské liliárské výstavy a že mi coby redaktoru Líliáre pomáhá dosud. Vratme se však ješte k onem šedesátým létum. V r. 1968 nás navštívil ješte pred sovetsk}mi tanky i slavný americký šlechtitel Jan De Graaff, který zde mel dve prednášky a potom nám ješte poslal první, predevším asijské hybridy vyšlechtené v USA. Pokud si vzpomínám, byly to hlavne ze skupiny tzv. Mid-Century hybridu Jana de Graaffa: Cinnabar, legendární Enchantment, Joan Ewans, Prosperity, Sonata, Tobasco (má je ješte nekdo?) a j. a obje"ily se také stálice Bright Star a Black Dragon. Ve druhé polovine šedesátých let se také ukoncilo období zakládání našich liliárských organizací. Nebudu opisovat ze zasveceného sdelení (Liliár 4/99) jednoho ze zakladatelu ZO Martagon Ing. Simandla, a tak jen pro ilustraci pripomenu, že v dubnu 1967 vyšlo pod redakcí B. Vajgenta první císlo zpravodaje Liliár (kdo ho tak pojmenoval?), dva listy tištené na ormigu. C.4/67 redigoval 1. Frajman a v tomto císle majícím už tri listy je vánocní rozjímání nestora naší organizace pana Volence. Z dalšího císla z dubna 1968 se dovídáme, že organizace už má pres 50 clenu, dále že je možno objednat semena botanických lilií (L.superbum! a dokonce dvou variet L.canadense!!) a nekterých hybridu. Jen si nejsem jist kolika lidem se podarilo objednat nejaký dovoz od zahranicních firem, jejichž adresy byly také uverejneny. V té dobe k nám proníkly také informace o západoberlínské firme Hoch, která mela rozsáhlý sortiment cibulovin, vcetne lilií. Firma vydávala krásný barevný katalog slovníkového usporádání, a tak, prestože jen málokdo disponoval západnímí markamí na nákup cibulí, jsme sháneli všelijak pet marek aspon na nákup katalogu a pak ješte nekoho, kdo se dostal ven. Z liliárských událostí roku 1968 stojí ješte za zmínku, že tehdejší jednatel ZO Martagon, pan Josef Vondra z Vlašimí byl také clenem OV CZS v Benešove, a tak tam zarídil registraci naší organizace s názvem Martagon - Vlašim, jako specializovanou liliárskou organizaci. Do té doby jsme meli totiž i nekolik clenu, kterí se specializovali na rody Fritilaria a Nemocharis. Byl to opet pan 1. Vondra, který spolu s B. Vajgentem, manželi Kakosovýrni a s 1. Simandlem organizovali výstavy lilií v rámci Krajského družstevního dne v benešovském výstavním areálu, kde byly k dispozici rozsáhlé prostory 3
ve sklenících. O výstavách a lidech kolem ních bude rec v príštím císle. Šlechtení lepších litu Joe Hoell, Georgetown, Australia Dobrý šlechtítel musí být také úspešným nícitelem IiIiL Likvidace liliových semenácu je nejspíše nejduležitejší podstatou šlechtení. Nekterá krížení vedou k více dobrým semenáckum než ostatní, ale smutným faktem je, že jen jeden až dva semenáce z tísíce jsou lepší než oba rodíce a nové semenáce lepší než jakákoliv jiná lilie jsou skutecné mimorádne vzácné. Navíc, pokud si ponecháte každý semenác, behem 5-6 let nebudete mít kde pestovat pár salátu a karotek. Probírka lilii není omezena jen na prvne kvetoucí krížence, spíše je to stále pokracující proces. Nekteré semenáce jsou mizerné již prí prvém kvetení (barva, tvar kvetu, zdravotní stav, vývoj korenu), zatímco ostatní stojí za to podržet 2 až 3 roky na další porovnávání. Posuzujeme schopnost rust a prežít na zahrade, rezistenci k botrytide a fuzarióze a samozrejme toleranci k virovým chorobám. Každý semenác zaciná jako bezvirózní a prvý rok, poprípade dva, se "chová" dobre. Korenový systém je pro lilie velmi duležítý. Nekterí lidé vidí jen nadzemní cást lilie. Pamatujme si, že je to jen polovina rostliny. Cást pod povrchem pudy je stejne duležitá jako ta nad zemi. Krásný kvet by nemel být jediným kriteriem prí posuzování hodnoty lilie. Zdravý, bujný rust, dobrý zdravotní stav a silný korenový systém jsou stejne duležité a dobrá lilie by mela být souctem všech techto vlastností. ln Breeding, line breeding a out breeding Nejdríve ze všeho si budeme defmovat trí odborné temúny. ln breeding je prípadem krížení dvou lilií, které mají spolecného predka v první nebo druhé liníi rodokmenu, tj. mezi rodíci nebo prarodíci. Príkladem budiž kv. Leslie Woodriff nebo Regal Star, u obou je spolecným predkem L. henryi. Jiným príkladem jsou kv. Arabesque a Scarlet Delight, kde spolecným predkem je L. speciosum. Vetšina strainu je výrazne výsledkem inbreedingu, tak jako všechny výbery z druhu. Neznáme totiž jinou cestu, jak zafixovat, ustálit strain mimo užítí inbreedingu. (Poznámka: Tyto výrazy jsou dnes bežnými výrazy šlechtítelu, ceský temún by se hledal velmi težko. Již se používá název vcelku, vyslov "inbridyng") Jako zajímavost uvádím allotetraploidy, které jsou zámerne "nejvíce" inbredními liliemi, ackoliv nevzníkly krížením, ale laboratorním postupem zdvojováním chromosomu. Tento postup se nedá napodobit aní krížením semenácu, to je to nejbližší, co v krížení známe. 4
Liniové krížení je kríželú dvou lilií, které jsou príbuzné, ale ne tesne, mají spolecného predka, ve tretí nebo ctvrté generaci rodokmenu. Vetšina hybridrúch lílíí spadá do této kategorie. Out breeding (nebo také out crossíng) je krížení dvou zcela nepríbuzných IíIíL Príkladem jsou krížení jako L. longiflorum x asíjské hybridy nebo L. specíosum x L. henryí, L. auratum x L. henryi, atd. Takových hybridu dnes jíž známe celou radu. Krížení dvou silné inbredrúch straínu lílíí mužeme také nazývat out crossingem, semenáce se nazývají FI hybridy (od fi1ia-lat. dcera). Je užíváno u rady rostlinných druhu, u zelenin, obilnin, okrasných kvetin, atd. Hybridy vykazují uniformitu vlastností a vysokou životaschopnost. To vše se ale ztrácí, pokud zkrížíme FI semenáce navzájem, tj. na F2 hybrid. Takové hybridy se vyznacují vysokou variabilítou a objevením se mnoha nectností, protože se uplatnily recesivní geny. Uvedené odstavce jsou pouze špickou ledovce, protože tímto subjektem se zabývají celé knihy. Inbreeding je dobrým nástrojem, který však muže vést ke katastrofe. Je proto dobré predem vedet co možno nejvíce o predcích liiie, kterou chcete použít ke šlechtení. Pamatujte, že každý straín se stále obnovuje jen inbreedingem. Není jiné cesty, jak zafixovat dobré znaky, inbreeding však muže zviditelnit i špatné, nechtené znaky. Pokud chcete slabou lodyhu, potom inbreeding na L. henryi je ne.iiistejší cestou. Znacné množství aurelián-hybridu tuto chybu vykazuje. Preložil Dr. I. 1. Cernohorský. Botanické vlastnosti Dr. Reg Gallop, Winnipeg, MB, USA lilií a požadavky na jejich výživu. Úvod Lilíe je nádherný, dynamický, všestranný, sobestacný, automatizovaný nástroj mezi rostlinami, jenž hraje vznešenou, krásnou písen ve velkolepém syndonickém orchestru prírody. Je na nás, pestitelích, abychom se pokoušelí nalézt optimální pestitelské podmínky pro každou lilíi, a pak tyto poznatky zavádet v bežné zahrádkárské praxi. Zahrádky plní základrú potrebu lídských životu a ti z nás, kdo mají jako zálíbu zahrádkárského konícka, venují veškeré síly na to, aby ctili tuto tradící, címž rozhojnují naše potešení, pocit klidu a míru a štestí. Jak Iilie žijí Lilie jsou trvalky a v prubehu hlavních rustových stadií mají velikou potrebu živin, cemuž musíme príslušne vyhovet, pokud chceme dosáhnout kvalitních, trvalých výsledku ve specífických podnúnkách naších zahrádek. Tak jako u všech organismu, i tady se tyto potreby velice mení v prubehu jejich rustových cyklu od mladických semenácu až po starší etapy života. Je tedy nutno dbát na jejich specífické potreby v každém veku a stadiu, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledku. 5
Zjednodušene lze konstatovat, že všechny rostliny jsou úžasné živoucí mechanismy složené z listu, lodyh, poupat a korenu, spojené cévním systémem rostliny. Listy musejí nejprve powtit dostatek energie: v rámci každodenního procesu fotosyntézy vážou oxid uwicitý, aby byla umožnena produkce a využití všech, velice pohyblivých, rycwe pusobících organických sloucenin rozpustných ve vode pro zabezpecení rádného rustu celé rostliny. Zacíná to u korenu, jež powcují potrebnou vodu prostrednictvím rady zvláštních systému (napr. iontu a molekul v presných koncentracích) pres membránové výmeny iontu a antimikrobních jednotek. Tím je umožnen rízený príjem potrebné sterilní vody a minerálu do jádra korenového systému. To vše se pak pumpuje vzhuru rustovými orgány do lodyhy, prícemž se používá pohonná hmota vzniklá již dríve v zelených cástech. Potom tyto látky postupují do listu, poupat a kvetu, jejichž všechny specifické cásti hrají odpovídající roli, a konecne do vznikajících semen v jejich semenících, které vlastne predstavují dedice rostliny. Tyto symbiotické, naprosto tiché, dvousmerné (xylem a floem predstavují roury) integrované cerpací systémy v rostlinách patrí k dosud nevyjasneným zázrakum techniky v prírode, obzvlášte u vysokých rostlin napr. stromu dosahující výšky i sto metru. Hlavní role svrchní cásti rostlin v rustu spocívá ve vázání energie za soucasné produkce nízkomolekulárních organických sloucenin (pocínaje cukry), jež jsou Wavními zdroji energie. Zároven se tak umožnuje jejich pozdejší premena v príslušných tkánich a orgánech ve složitejší, potrebné organické molekuly, jako jsou škroby, bílkoviny, tuky, fenoly, pigmenty, celulóza a vonné substance. Ty se transportují ve vodných roztocích, aby byly prípraveny k okamžitému nasazení, anebo se ukládají jakožto reverzibilní "vždy prípravené" polymery jako škroby a lipidy, zatímco nevyhnutelné odpadové produkty ze všech reakcí se bud odkládají nebo vymešují. Rostliny mají vnitrní "skládky" pro urcité složité odpady a nekteré pigmenty lze nalézt Wavne v techto cástech nekterých jejich bunek. Tyto enzymatické procesy vyžadují vodu a minerály, jež mohou opatrit pouze koreny z pudy a poskytnout je svrchní cásti rostliny, aby to vše dohromady mowo fungovat. Požadavky na výživu lilli Je prírozené, že dostatecne cistá voda je u rostlin Wavní substancí, tak jak je tomu u všech živoucích bytostí. Jejími hlavními rolemi jsou rozpouštení a prenos prostrednictvím živých tkáni organických energetických sloucenin, vzniklých fotosyntetickou vazbou oxidu uwicitého prostrednictvím fotolýzy malé cásti vody ve slunecných kolektorech (vetšinou to jsou listy) a všech dalších živin. Aby se mowy využít, musejí být rozpustné. Vodu lze nacerpat z korenu i pres noc; v listech se však powcuje spíš pomalu. Práve proto lze nekteré rozpustné menší živiny jako vápnité soli a železité cheláty a systémové fungicidy vnést do rostlin listovým postrikem, pokud je tu urcitá záruka. Korenové, vetšinou fyzikálne chemické procesy jsou mnohem pomalejší a pozdejší než biochemické v zelených, nadzemních cástech, které mají za denního svitu spoustu práce, a koreny musejí cekat, až se k nim dostane dolu energie, díky níž potom mohou cerpat organický substrát. Lilie tudíž potrebují dobré, cwadné nastavení slunecnímu svitu již brzy ráno, pak menší prestávku (alespon cástecný stín), což jim má umožnit transformaci puvodních produktu fotosyntézy a jejich vysláni do rozlicných cástí rostliny v náležité forme a množství, nejprve do korenových oblastí, aby se "nastartovaly motory" a pumpy. Pak je horejší cást pripravena pro další fázi jejich konkrétních úkolu, obvykle príští den. Mezitím 6
poskytuje téhož dne teplé slunce na pude (pokud možno ale nikoli na rostline) teplo, což zvyšuje teplotu pudy behem veceru, tak jako i teplý vzduch zvyšuje hranici mrazu. Rostliny mají být v noci studené a suché, zatímco puda by mela být vlhká a teplá. Je proto zapotrebí zalévat casne ráno, kdy si to rostliny žádají. Na rozdíl od rychlých pochodu mízy ve svrchní cásti korenové, pudní procesy jsou pomalé a velice závisí na teplote behem dne, a tak je jejich prubeh podporován, když jsou pudy teplejší po vetší cást noci. Práve proto jsou tolik prospešné dodatecné pohlcovace tepla, jako napr. tricetiprocentní cedicový plážový šterk ve vyvýšených záhonech, když se pestují li\ie VI. a VII. skupiny ve chladných pásmech, jako treba ve Winnipegu. Rostliny vyžadují alespon 16 základních prvku v rozpustných, netoxických formách a koncentracích, aby rostly a dobre prospívaly. Do toho spadají makroživiny vodík, uhlík, kyslík, dusík, fosfor, draslík, vápník, horcik a síra. Vodik, kyslík a uhlík se vetšinou dostávají do bunecne drevnatých struktur a podporují energetický systém. Dusík, fosfor, draslík, vápník, horcík a síra jsou zapotrebí ve znacném rnnožstvi. Mikroživiny železo, bór, zinek, med, mangan, chlór a molybden jsou obvykle zapotrebí jen ve stopovém rnnožstvi. Jelikož jsou toxické už nad nízkou kritickou hladinou, platí, že vice neznamená obvykle lépe! Dusíkaté slouceniny se obvykle pohlcují koreny jako nítráty; jsou odvozeny ze cpavkových sloucenin v aplikovaných hnojivech jako je napr. hnuj ci hrudky a krystaly komercních hnojiv urcitého složení. Tento dusík se stává základem aminokyselin, bílkovin, enzymu a bází DNA a RNA, jež hrají tak klícovou roli v metabolickém rustu rostliny a v procesu zrání a také pri tvorbe duležitých pigrnentu jako je treba zelený chlorofyl. Zásobní bílkoviny, uložené do semen, zajištujících príští generace rostlin, živocichu i lidi jsou konecnými produkt príjmu dusíku. Lušteniny, jako treba hrášek, fazole ci bob, mají syrnbiotické organismy vázající dusík, jež rostou na jejich korenech v šedivých hlízkách. Ty predávají cást dusíku rostline jakožto výmenu behem vzájemného vývoje. Pokud se pestují takové rostliny, nová puda se musí naockovat. Dobrý zahrádkár tento systém využívá ke zkvalitnení výpestku obecne, a to za pomoci rozumného strídání plodin na pudách, což zahrnuje i ockované zelené hnojivo z lusku. To muže pomoci li\iím. Já používám jetel, jenž klící ze starého dobytcího hnojiva, které každorocne za tímto úcelem nakupuji a také, abych odpudil zajíce ci jeleny, kterí se mohou dostat do mé tiché zahrádky. Nitráty je nutno bedlive dávkovat pri zahrádkarení na jare a neaplikovat v pozdním léte. Mohou rychle prosáknout do spodní vody a prípadne zpusobit znacné potíže s pitnou vodou. Já sázím pozdne rostoucí plodiny jako rajcata, fazole, traviny, atd. mezi rady mých lilií, aby se tak odboural veškerý dusík, jejž li\ie nepotrebují. Fosfáty jsou zapotrebí v malých rozpustných koncentracích pro všechny biochemícké systémy, protože to jsou hlavní nástroje, jimiž se slouceniny stávají' reverzibilne rozpustné ve vode nebo je lze využít, jako treba organofosforecné formy a lze transportovat tkánemí pro syntézu dalších látek V Krebsove cyklu jsou stežejní pro procesy prenosu energie typu ATP/ADP. Fosfáty musejí pocházet z mínerá\ních zdroju v pude, které je obvykle nutno dodávat pro zahrádky z vydolovaných, zpracovaných ložisek fosfátu z celého sveta. Kostní moucka je vhodným príkladem toho, co použít pro naše lilie. Já vetšinou používám superfosfát, jenž dodává rozpustný vápník, rozpustný fosfor a soucasne vyvolá mírnou kyselost. Fosfáty jsou rostlinamí využitelné jen ve rozpustné forme. Mají klícový význam pro zakorenování a vývoj kvetu. Snadno se váží na polyvalentní kationty, jako je vápník a železo a tím jsou vyrazeny z roztoku, casto íreverzibilne v nekyselých pudách címž 7
vyvolávajínedostatecnouschopnostpríjmuu rostlin,i kdyžje spoustafosfátuv nedostupné fonne kolem korenu. Tento nedostatek se zhusta projevuje cervenavým zabarvením listu a lodyh. Pro udržování pudního ph, pokud jde o obsah kyselin, je proto duležité, aby se udržovalo množství mobilního fosfátu, jenž má být vždy k díspozici rostline. I to minimalizuje aplikaci hnojiv. Prí vápnení je treba postupovat opatrne a s vedomim že muže mit nepríznívé úcinky, pokud se príliš zvýší pudní ph. Draslík je základní prvek, jenž hraje hlavní roli jako elektrolyt prí nízkých koncentracích u štáv rízených elektricky a prí tvorbe bunecných sten. vláken a dalších struktur rostliny. Je spojován s celkovou životaschopností rostlin, rezistencí proti stresu a tlouštkou lodyhy. Jílovité pudy, jako na naší prérii, mají díky prírodním podnúnkám dostatek draslíku pro potreby rostlin. Jen zrídkakdy proto dodáváme zámerne tento prvek krome prípadu pestování v syntetických pudách. Protože se muže vyluhovat z prírodních neplodných píscitých. r3šelinových pud, jako je treba ta na mé chate, mel by být obsažen v hnojivech. Abych vyhovel této potrebe, užívám drevený popel z mých zimních kamen ješte predtím, než zacnu na jare obdelávat svou zahrádku. Také tak dodávám trochu vápníku a horcíku. Rozpustné železo je nutné v stopovém množství u rostlin pro tvorbu a pusobení klícové zelené chlorofylové molekuly, a tak umožnuje život a rust. Není-Ii ho dostatek, zakrátko dochází k poruchám uvnítr cév, což muže mit smrtelné následky pro rostlinu, pokud nedostane ihned pomoc. Nechelatované železo je nerozpustné nad ph 5,0, zatímco chelatované železo je dostupné prí praktictejším rozsahu od ph 5,9 a lze jej pohltit skrze listy. Bežne užívám druhý typ, když sázím trvalky, vcetne Iilií, jakožto dobrou pojistku. Síra je další základní živinou, které je obzvlášte zapotrebí prí tvorbe SH- skupin v aminokyselinách a bílkovinách, jež hrají klícovou roli ve všech biochemických látkových výmenách. Obvykle pochází z dostatecných zdroju ve vetšine pud, vody a hnojiv. Horcík a vápník hrají závažnou roli jakožto pomocné faktory u enzymu a jakožto podpurné cinítele ve spojitosti s pektiny a príbuznými polysacharidy, jež mají leccos spolecného s texturou rostliny, pružností a konzistencí jejích kapalin. Nekteré stopové prvky jako zinek, bór, mangan, med a další jsou zapotrebí pro ideální zdraví našich rostlin. Jsou velice duležité, vetšinou jako katalyzátory pro zásadní enzymatické biochemické procesy v bunkách a nemají se aplikovat bez predbežné analýzy stopových prvku u pudy a rostlin na urcitém miste. Je nutno brát v úvahu doporucení od uznávaných pudních laboratorí. Jako jiné duležité slouceniny, jež jsou prínosné ve stopovém množství, i ony mohou být toxické, pokud se jich užíje príliš mnoho. Více nemamená lépe! Rozhodování o tom, kdy a cím hnojit naše IDie Trebaže existuje spousta textu, prírucek i casopisu o zahrádkarení, jež obvykle obsahují rozumná doporucení pokud jde o hnojení konkrétních plodin v fumých rustových situacích. presto je nutno vždy zacínat na novém miste pudním testem, abychom se dovedeli, jaké makro a mikroživiny je nutno pridávat, pokud je to vubec zapotrebí. Lilie vyžadují jiné nutricní režimy, když jsou velice mladé, jiné, když dorustají do dospelosti a v pozdejší fázi. Cerstve naklícené semenáce jsou velice krehké. Tech nekolik málo korenu, které mají, je velice náchylné k poranení a infekci, kterým nejsou s to plne odolat. Potrebují okamžite použitelné fonny výživy, jako napr. jemná rozpustná hnojiva spolu s dávkami správne rozredeného fwtgicidního roztoku, aby zesílily a aby byly pozdeji schopny žít ze 8
složitejších pomaleji absorbovaných živin. Tento prechod od "výživy z lahve" k pnpravenému prostredí je velice duležitý a nemel by se uspechat ve sklenících ci v zahradách. Vetšinu svých liliových semenácu pestuji v umelohmotných nádobách o prumeru 12 cm, v plastikových podnosech s držáky, které lze vkládat do starší lednice, aby se lilie dostaly asi na ID mesíce do cwadného prostredí. Jakmile se dostanou na svetlo, dám na ne dávku rozredeného ftmgicidního roztoku. O nekolik dní pozdeji jim dám zredený roztok rajcatového hnojiva (18-18-24 se stopovými prvky) jakožto pocátecní hnojivo. Pak následuje zredená smes hnojiva rozpušteného ve vode o složení 15-30-15 zhruba každé dva týdny, dokud neprejdou do rustového stadia. Potom umožním jejich cibulkám, aby dozrály pn minimálním zalévání a následuje verna1izace v nepatrne vlhkém prostredí. V dalším vegetacním období se tento proces opakuje, dokud cibulky nedosáhnou dvou let. Príštího jara je vysázím, ovšem ješte predtím oznacím obsah kvetinácu jmenovkami velikosti 12 x 2,5 cm kódem mekkou tužkou na jedné strane a cerným trvalým znackovacím inkoustem na strane druhé. Vložím je skoro celé do pudy, abych zabráníl prístupu destruktivního slunecního svetla ke jmenovce. Každý semenác vložím opatrne do rýhy Wuboké 10 cm a široké 15 cm do pnpravené pudy na otevreném, prosluneném míste na zahrádce. Tato puda je bez cerstvé organické hmoty, jež by mowa prenášet hnílobné organismy. Do spodních okraju vyhloubené rýhy se dává mezirádkové hnojení 7-7-7. Minímá\ní vyrušování cibulek a jejich korenu se delá jenom tehdy je-li zrejmé, že jsou príliš husté, aby se minimalizovalo nebezpecí poškození a infekce. Pak se rýha zase zaplní a zalije. Další menší dávka mezirádkového hnojení, pndaná v polovine léta, by mela stacit na pokrytí potreb techto semenácu. Vetší cibulky lilií v "tloustnoucích" rádkách, lze pestovat podobne, za použití pravidla, že Woubka sázení má cinit asi trojnásobek výšky cibulky (krome martagonu, které je zapotrebí sázet pouze v polovine této Woubky). Všechny cibulky se stahují samy svými stažítelnými koreny, dokud nejsou ve stejne pohodlné polozejako dospelé rostliny. Šupinové cibulky se mají sázet pokud možno i se šupinami, címž se má mladým cibulkám umožnit, aby vycerpaly zásobu živin v každé šupine. Sázejí se do Woubky 2,5x 2,5 cm zatímco špicka šupiny cní vzhuru. Mezirádkové hnojení je vždy vhodné, ovšem ne pozdeji než v polovine léta. Hnojivo "osmocose" 14-14-14 nebo podobné lze též opatrne použít, až se semenácky trochu usadí. Tyto postupy mají za úcel poskytnout semenácum dobrý rust behem léta na zahrádce. Pak má následovat podzimní prechod k období klidu. Temíto postupy by se mely premenit z mladých v dospelé, schopné bežne odolat své první zime venku, pncemž cibulky jsou v Woubce3-7 cm. V první zime je mulcuji asi 20-30 cm vrstvou vojtešky, když puda pevne ztvrdne na povrchu koncem ríjna. Vojteška je dostatecne pevná, tak jako a lnená sláma, aby vydržela tlak pod snehem a lze ji odstranit a kompostovat ješte v prubehu sezóny, aby z ní vzešel produkt bohatý na dusík,jenž se pozdeji pndává do pudy. Sázení semenácu by se melo v cwadnejších oblastech nejlépe delat na jare ci na pocátku léta, nikoli na podzim. Sázejí-li se pozdeji, rostliny nemusejí být schopny pnpravit se náležíte na nadcházející potíže v zime. Tento prechod se pojí s mnoha postupnými fyziologickýmí zmenami, jež nelze uspíšit v podejí vysázených rostlinách. Tak muže dojít ke ztrátám. Pokud postupujeme správne, cibulky se v zime reverzibilne procwadí, beze škod, takže následujícího jara pekne vyraší. Avšak jsou-li vystaveny" volné" vode a nemajílí dostatek substancí proti zmrznutí když zacnou mrazy, je pravdepodobné, že je zahubí 9
destruktivní veliké, ostré ledové krystaly, jež se vytvorí v jejich bunkách. QB NALS Vol. 54, No.!., str. 20 (2000) Preklad Dr. P. Vereš Vysvetlivky: f/oem - cást systému vodivých pletiv, kterými se transportují produkty fotosyntézy. fotolýza - rozklad vody prí fotosyntéze, chelát - komplexní sloucenina, která váže ruzné ionty a umožnuje jejich prechod do vodných roztoku. Krebsúv ( - Kornberguv) cyklus - základní proces aerobního dýchání bunek polyvalentní- vícenásobné chemické mocenství ph - velicina vyjadrující kyselost vodných roztoku. Do ph 7 je roztok, resp. puda kyselá, prí ph 7 neutrální, nad ph 7 zásaditá. reverzibilní - vratný, ireverzibilní - nevratný. vernalizace - jarovizace, pusobení nízkých teplot na rostliny. xylém - cást systému vodivých pletiv rostliny, rozvádí roztoky minerálních látek. Pestování litií v kontejnerech Walter Britton, Victoria, British Columbia, Kanada, zóna 8 Nac vlastne pestovat lilie v kontejnerech? Lilie jsou prece ideální kvetiny do zahrady, do každé rostlinné obruby hned vedle takových jako jsou denivky, kosatce, bohyšky a podobne. Odsoudit lilii do nejakého hrozného kvetináce se proste pro tuto ušlechtilou rostlinu nehodí. Na druhé strane presto existuje nekolik duvodu pro pestování lilií v kvetinácích. V hrubých rysech tu máme dva hlavní duvody: prenosnost a možnost ovlivnít podmínky v kvetináci. Menší vliv má skutecnost, zdali používáte lilie pro komercní nebo okrasné zahradní úcely. Zmínené dve výhody lze dobre využít v obou prípadech. Použití kvetinácu umožní komercnímu pestiteli využít prostor nad a pod policemi prí skleníkové produkci rychlených lilií. Použití této techniky umožní urcité casové prekrývání jednotlivých sklizní. Pestování lilií v kvetinácích je nutné u obchodních školek, aby bylo možné dopravit lilie na trh. Podobné duvody vyhovují také okrasnému zahrádkán. Lilie muže rychlit ve skleníku a potom prevézt na výstavní plochu anebo výstavu kvetin. Lilie v kvetinácích mohou být dokonce zapušteny do kvetinových záhonu behem jejich období kvetení a tak mužete získat nejen okamžitý ale i déletrvající pohled na kvetoucí lilie. Odkvetlé lilie mužete totiž vymenit i s kvetinácem za pozdeji kvetoucí odrudy abyste dosáhli dlouhého a nepretržitého pusobení lilií na stejné ploše. Použití kvetinácu umožní specialistovi pestovat takové druhy lilií, které by jinak ve volné pude vubec neprosperovaly. Vzácné a choulostivé druhy mužete pestovat ve skleníku, kde lze rídit jak teplotu tak i vlhkost, abyste splnili nároky techto kvetin. Také pusobení škudcu a chorob mužete alespon zcásti ovlivnít, když pestujete lilie pod sklem. Nakonec, ID
lilie se v kvetinácích pestují nejen z duvodu v)'stavních, ale také šlechtitelských. Tím se stává pestování liiií v kvetinácích duležitou složkou zahradníkova arsenálu. Jiste, co muže predstavovat pro nekoho ráj, je pro druhého peklem. Bylo by bláznivé se domnívat, že jeden návod pro pestování lilií v kontejnerech se bude hodit pro každého. Napríklad moje vlastní zkušenosti jsou ohraniceny klimatickými hodnotami od tuhého mrazu _370 C na severovýchodní snehové hranici, anebo 24 cm mesícních srážek behem zimních mesícu, a sucha behem letních mesícu, zde na pacifickém severozápade. Tyto extrémy jsou dnes ješte zvýrameny tendencemi k oteplování a v dusledku jevu EI Nino. Tudíž vše, co zde bude receno, musíte prízpusobit svým vlastním zkušenostem a prírodním podmínkám. Je udívující, jak mnoho fumých typu kvetinácu se hodí pro pestování lilií. Nejprve musím neco ríci o materiálu, ze kterého kvetináce jsou. Komercní pestitelé používají plastové kvetináce, ale na nekterých lokalitách se používají kontejnery z pevné peny. Jiní používají tuhé plastové krabíce, podobné prepravkám pro nápoje. Kameninové kvetináce se dají také použít. V nekterých prípadech lze plastové kontejnery vložit do terakotových nádob. Dokonce drevené nádoby pro sadbu jsou vyhovující. Zakrslé liiie se na trhu kvetin nabízejí ve devíticentimetrových kvetinácích z lehké plastické hmoty. Zdá se, že neexistuje žádné omezení, co vlastne mužete použít. Na druhé strane je jisté, že liiie budou použítým typem kvetináce omezovány. Z toho duvodu dávám prednost kvetinácum, které jsou hluboké 30 cm. Ale nádoby jen 22 cm hluboké a 25 cm široké mohou být také užítecné dokonce í pro nekolik cibulí. Duvodem k použití vetších kvetinácu je zejména možnost udržet požadovanou vlhkost a omezit prehríváni pudy behem horkého letního období. Samozrejme, že všechny kvetináce nebo kontejnery mají ve dne drenážní otvory, a mužete si být jisti, že slídívá L. nepa/ense je najde. ~íže uvedená tabulka poskytuje prehled velikosti kvetinácu a poctu cibulí, které do nich lze vysadít. Normované velikosti kvetinácu, používané pro pestování lilií prumer výška Ipocet cibulí materiál 18 cm 15 cm I (nebo 4 malé) plastový kvetinác 23 cm 20 cm 1 velká plastový kvetinác 28 cm 20 cm I velká glazovaná kamenina 28 cm 23 cm 3-4 malé plastová nádoba 33 cm 23 cm 3 plastová nádoba' 30 cm 25 cm 1 nebo 2 velké plastová sadební nádoba 30 cm 25 cm I terakotová sadební nádoba 28 cm 30 cm 1 velká plastový kvetinác 46 cm 33 cm 6až7 plastová sadební nádoba Používám pro L. canadense a pardalinum hybridy 2Používám pro vložení 30 cm plastového kvetináce Volba velikosti kvetináce nezávisí jen na velikosti cibule, ale na prvém míste na predpokládané velikosti kvetenství. Pokud sázíte orientály, trubky nebo orienpety, muže se stát, že nebudete mít dost místa pro druhou cibuli ani v petilitrovém nebo devitilitrovém kvetináci. Menší kvetináce mívají zpravidla problémy se stabilitou, pokud vysazená lilie utvorí rozložité kvetenství. Petilitrový kvetinác se vzrostlým orientálem nebo aureliánem II
vám jiste snadno porazí již cerstvejší vánek. Tyto kvetináce musíte stavet do skupin a možná ješte založit, abyste predešlí tomuto problému. Moje rada - použijte kolícky na prádlo na spojení okraju sousedních kvetinácu. Dve cibule "Tetra Black Beauty" anebo "Scheherezade" se budou tísnít i ve 32 cm kvetináci. Na druhé strane šest orientálu "Taj Mahal" nebo šest LA hybridu v 46 centimetrových sadbových nádobách je pevne zakotveno na míste vahou vlhké zeminy a navíc ve skupine vypadají skvele. Puda, použitá pro pestování lilií v kvetinácích muže být také ruzná, podobne jako kvetináce. Komercní pestitelé musejí Wedet predevším na cenu a poowédnout se po zdroji místního materiálu. Zde na pacifickém severozápade jsou levne a bežne k sehnání kura nebo piliny. Nekteri pestitelé obcas použivají také kokosová vlákna. Tyto materiály mají pomerne dobré drenážní vlastnosti. Je dobre mámo, že piliny zpocátku spotrebovávají dusík pro svuj rozklad, pokud je chcete použivat, musíte na to dát pozor. Smes materiálu, skládající se ze 40% drenážního materiálu, 30% mletého rašeliníku, a 30% zeminy se zde na pacifickém severozápade dobre osvedcuje. Materiály vhodné jako drenáž jsou Wavne anorganícké látky jako perlit, pemza, písek, nebo jejich kombinace. Perlit má malou hustotu a proto muže být použit k vylehcení substrátu ve vetších kontejnerech. Nevýhodou je jeho vyšší cena. Naproti tomu písek je levný a všude bežne k sehnání. Pokud žijete na východních svazích Mount Hood, mužete jednoduše nabrat do kvetinácu okolní pudu, což je témer cistá pemza. Témer každá kniha o zahradnícení vám bude radit, abyste na dno kvetináce dali rozlámané strepy nebo oblázky pro zlepšení drenáže. No dobre! Ovšem když jste na zahrade spolecne se slimáky, potom je tato rada nepraktická. Slimáci si v této drenážní vrstve zarídí domácnost. Pokud užijete 40% drenážního materiálu ve smesi, pak už zvláštní drenážní vrstvu na dno dávat nemusíte. Varuji vás pred pestováním lilií v cistém písku. Neudrží dostatek vody pro rust lilií. Organícké materiály jsou použivány proto, aby zachytily vodu. Mletý rašeliník, který se prodává ve vetšine školek v baleních bud 47 litru, 93 litru, nebo 187 litru je velmí dobrý. Navíc do jisté míry inhibuje rozvoj hub v substrátu. Dokáže nasáknout množství vody. Mletý rašeliník je neco podobného jako mech Sphagnum (Sphagnum je také rašeliník, ale v tomto prípade zrejme nerozemletý. vláknitý - pozn. prekl.), ale bývá to vetšinou prach, kdežto mech je vláknitejší. Obema temto materiálum dávám prednost pred kompostem, pro jejich antiseptické úcinky. Zbývajících 30% sadební smesi muže cinít puda z vaší zahrady. Moje místní puda je dobrá jílovítá ornice s vetším podílem jílu, což zduraznuji. Špatne drenážuje a vysychá na kámen. Ale s pridáním 40% drenážního materiálu se osvedcuje. Komercní bezpudní výsadbovou smes mužete použit místo pudy tehdy, když chcete mít témer sterilní substrát pro sadbu. Když to vše shrnu, nezáleží zde už tolik na tom, co použijete, pokud ovšem dosáhnete dobré drenáže. Jednotlivé složky této smesi odmerte do kolecka a promíchávejte tak dlouho, dokud nedosáhnete dokonalé stejnorodosti. K merení používejte 4,5 litrový kontejner. Dejte ctyri kontejnery drenážního materiálu, trikrát naberte rašeliník nebo podobný materiál, a trikrát pudu z vaší zahrady, což vám dá smes doporucovaného složení. Mužete ovšem použít menší kontejner, pokud chcete namíchat menší množství smesi. Pripravenou smesí nejprve naplnte kvetinác tak, aby zbylo 10 až 15 cm od okraje kvetináce. Pro martagony nebo pro cibuli 3 cm v prumeru bude stacit IOcm. 15 cm musíte nechat pro vetší cibule, jako jsou orientály, trubky a orienpety. Všimnete si pritom, že do 12
petilitrových nebo do devítilitrových kvetinácu dáte na dno vlastne jen trochu pudy. Smes trochu stlacte, abyste z ní vypudili vzduch. Nejlépe toho dosáhnete tak, pritlacíte-li dovnitr kontejner o stejné velikosti. Položte liliovou cíbulí bazální cástí dolu na povrch pudy a doplnte kvetinác tak, aby od vrchní hrany zbylo asi 1 cm. Znovu substrát jemne stlacte jiným kontejnerem. Dobre kontejner zalíjte, zvlášte deláte-li tuto práci brzo na podzim a víte, že už nebude pršet. Kvetinác nyni zazimujte, to znamená dejte na místo, kde bude celou zimu. Vyvarujte se takových míst, které jsou v blízkostí vytápených sten, zvlášte tech exponovaných kjihu. V chladných krajích mohou být nízké teploty problém, protože kvetinác jiste zmrzne na kost. V takových podmínkách musíte kvetinác zapustit do zeme, ale musíte si být jisti, že jej nedáváte na místo, kde se do nej muže nasáknout voda, jelikož úroven pudy v kvetináci bude níže než úroven okolního terénu. Pro skupinu kvetinácu mužete vykopat prikop. do kterého je uložíte. Mužete také navršit pudu okolo kvetinácu, ale to není již tak dobrá tepelná izolace jako pri zakopaných kvetinácích. Pro uložení kvetinácu vyberte takové místo, u kterého si jste jistí, že je zde dobrá drenáž a že sem nebude stékat voda. Nebylo by dobré nejprve pracne pripravovat pudu s ideální drenáží pro výsadbu a potom kvetináce zaborit do bažiny ci mocálu. V chladných oblastech nedoporucuji kameninu. Po prichodu mrazu pokryjte zakopané kvetináce vrstvou slámy, listí, nebo podobného vzdušného materiálu. Navrch budete muset položit nejaké chvojí, aby vám vítr neodvál nastlanou vrstvu a aby ji sníh tolik nestlacil. A ted se modlete, aby napadl sníh. Duvodem pro tuto ochranu je predejít rychlým zmenám teploty v prostredí, kde jsou cibule. To se muže stát napríklad v blízkosti základu vytápené stavby. Druhým úcelem je udržet teplotu okolo 0 C co nejdéle. V nekterých oblastech to ale není možné, protože teploty vzduchu dosahují až - 40 C. Proto se modlete, aby napadl sníh. Asijské hybridy, martagony a lilie s vysokým podilem "krve" L. henryi snesou tyto extrémní teploty, pokud zajistíte, že nedojde casto k cyklum mrznutí a tání. Takové zmeny promení vaše cibule v brecku. Udržení orientálních hybridu muže být pri techto teplotách problematické. Radeji je skladuji v garáži nebo studeném skleníku, kde teploty neklesají pod 0 C. Pokud vaše modlitby nebyly úspešné, potom se prestehujte na pacifický severozápad. Tam není žádná z uvádených ochranných metod nutná. Kvetínáce mužete uložit na zimu takrka kdekoliv, napríklad na dvorku, okolo plotu, nebo vyrovnané kdekoli v radách. Jen si predstavte pekne stulené malé kvetináce, jakoby se k sobe tiskly kvuli teplu. Jiste je vaše predstavívost dostatecne živá. Nedbalé prekrytí nejakými novinami nebo hrstí rozhozeného listí, nebo jen kusy starých prken zakryté vršky kvetinácu je vše, co je zde nutné. Nekteri dokonce kvetináce nechrání nijak. Ceho byste si zde naopak meli všimnout, jsou prívaly dešte, které se dostaví v listopadu a prosinci. Co když shnijí cibule? Neshnijí! Ne tehdy, jestliže smes v kvetinácích obsahuje 40% drenážního materiálu, a použili jste vetší kvetináce nebo nádoby. Zde teploty dosáhnou bodu mrazu jen nakrátko, a to nikdy nestací, aby vše zmrzlo na kost. Jen jedenkrát v rade posledních peti let se stalo, že naše jezírko s japonskýrní lekniny zamrzlo. V posledních dobách dosahují prumerné prosincové teploty od 8 C denního maxima do 2 C nocního minima. V tomto neškodném prostredí se darí všem liliím. Predpokládejme tedy, že každý vykonal príslušné modlitby za sníh a nikdo se nestehuje. Navíc málokterý z vás žije ve výše popisované pacifické zóne. V takovém 13
prípade musíte prizpusobít zde navrhované zpusoby vašim specifickým podmínkám. Pamatujte na dve základní veci: drenáž a cykly mrznutí a tání. To je to Wavní, na co nesmíte zapomenout. Když minimální teploty vystoupí nad bod mrazu a sníh zmizí, je nacase odstranit nakrytí. Rozvolnete mulc a byste umožnili prístup vzduchu a rozmrznutí kvetinácu. Budte opatrní a dávejte pozor, zdali již nekterá lilie neraší. Nemusíte hned odstranit všechen kryt, pokud nebezpecí nízkých teplot nepominulo. Jaknule vyrašily první lilie, zapocnete s válkou protí hmyzu. Slimáci jsou v této dobe již aktivní a musíte být na stráži, jinak odhryzají vrcholky rašících lilií a muže se stát, že kvuli ním nebudete mít letos žádnou lilii, nebo dokonce i príští rok. Slimáci dokážou snadno vylézt po stenách kvetinácu i po stopadesáticentimetrových lodyhách. Mužete proti nim použít metaldehydovou slimácí návnadu. Je úcinná, dokud ji nerozmocí déšt. Je ovšem nebezpecná pro domácí zvírata. Když lilie zacinají rust, nadešel také cas pro jejich hnojení. Pocítejte asi 0,3 I roztoku hnojiva 20-20-20, (procenta obsahu N-P-K v hnojivu. pozn. prekl.) o polovicní koncentraci, než je doporucováno, na 4,5 I objemu kvetináce což poskytne vaší lilii základ pro dobrou rustovou sezónu. Potom v mesícních intervalech používejte rozpustné hnojivo 12-22-25, a to až do zacátku kvetení. Dávku použijte stejnou jako pro 20-20-20. Všimnete si snížení dávky dusíku a zvýšení dávky drasliku. Když se na rustovém vrcholu objeví poupata, lilie už neodebírá dusík. Navíc v dusledku nadbytku dusíku by byly lodyhy vašich lilií nepevné a listy krehké, a tak snadno poškoditelné vetrem. Naopak zvýšená dávka draslíku je žádoucí pro zesílení a rust cibule. Pokud nemužete sehnat výše uvedená hnojiva, použijte takové hnojivo, které obsahuje dvakrát tolik draslíku (což je tretí císlo), než dusíku (první císlo). Jakmile lilie odkvete, hnojit by se již nemelo, protože tím stímulujete cibuli, aby dozrála a dospela a byla v dobré kondici pro nadcházející zimu. Zálivka je pri pestování v kvetinácích kritickou záležitostí. Lilie jsou suchu velmí odolné a dokáži v kvetináci prežit témer úplné vyschnutí pudy. Takových podmínek se sice nemusíte snažit dosáhnout, radeji zalévejte pravidelne, ale vyhnete se prelití kvetinácu. Rucní zalévání kvetinácu konví má tu výhodu, že navlhcedí listu bývá mínimální. To znamená, že je mnohem snazší uchránit listy lilií pred napadením plísní šedou. Zálivka je nejduležitejší tehdy, jestliže kvetináce jsou vystaveny plnému slunci, jak tomu bývá nekde na dvorku. Zde jsou kvetináce na slunci "vypékány", ale pravídelná zálivka minimalizuje zahrívání kvetinácu. Postavte kvetináce do skupin tesne vedle sebe, aby se vzájemne stinily. Samozrejme, u vetších kvetinácu to nebývá tak znacný problém. Velké nádoby jsou vhodnejší pro takovéto podmínky, protože vetší objem zeme zustane delší dobu cwadný. Predstavte si na dvore vašeho domu anebo u zahradní cesticky takovou nádobu s šesti až osmí cibulemí, každá s dvema stvoly v plném kvetu. Vaše lilie mohou v tomtéž kvetináci zustat po tri až ctyri roky za sebou, aniž by príliš prehoustly. Nekteré lilie ovšem zhoustnou dríve, než jiné. Musíte sami usoudit, co se vám již nelíbí. Mužete do kvetinácu napríklad vysadit malé dvouleté cibule po nekolika kusech, prícemž nejlepšího vzhledu dosáhnou až druhým rokem. Cibule orientálu a orienpetu se v kvetinácích delí pomaleji. Z toho duvodu mohou být nechány bez rozsazení déle, než vítální asijské hybridy. Nyní kvety povadly a mužeme uzavrít celý cyklus. Je cas omladit vaše lilie. Vezmete jednoduše kolecko a dejte pres nej zarámované drátené síto (asi s centimetrovými oky), a na 14
to vyklopte kvetinác. Síto položené pres kolecko vám pomuže snáze oddelít pudu od cíbulí a cíbulek. Oddelte cíbule od hlíny a zacnete celý cyklus od zacátku. Prebytecné cibule odneste na schuze vaší spolecností nebo je vysadte do kvetínácu a darujte prátelum. Snadnejí je tak získáte pro pestování lilií, pokud jim tesne pred rozkvetem dáte lilií, která je jiná než ty, které se bežne dostanou v zahradnických strediscích. Ti, ktep mají prístup na internet, si mohou precíst diskuse z lilíového seznamu, které se také týkají pestování Iilií v kontejnerech a jejich ochrany pred mrazem. Zde je adresa webové stránky: htttp/ /www.camosw1.bc.ca/-jbritton/lilynet.htm Na stránce zvolte "Lilíum List Readers Digest", potom vyberte "lndex" na postranním pruhu. Hledejte "Growing in containers" v roce '97 a "Pots" v roce '98. Kliknete na jednotlivé položky v indexu. Stejným postupem se mužete dostat na "Frost, low temperatures" v roce '97, a "Frost protectíon" v roce '98. QB NALS, Vol 53 No. 1, brezen 1999, preložil P. Šrutka Botanické liiie 31. Karel Vereš L. japonícum, ThW1berg,1780. (Lilie japonská, japonsky sasa-yuri, bambusová lilie) Puvodní rozšírení: Predevším Severní Honšú ve vyšších polohách nad 1000m. Kvet: 3, max. 5 trubkovítých kvetu ružové až cervené barvy podle zastínení, až 15cm délky, pyl hnedorudý, tycinky kratší než tepaly. Kvety príjemne voní. Lodyha: 90-100cm. Listy: 150 x 25mm, rapíkaté, špicaté a podélne žilkaté. Na lodyze jsou rozloženy jednotlive. Cibule: Prumer 4cm, belavá barva, na svetle ružoví. Klícení: Je prodloužene hypogeické. Doba kvetení: Ve své domovine od kvetna do srpna podle nadmorské výšky. Variety: - album,wilson, barva bílá, pyl žlutý. - albomarginatum, Makino, kvet naružovelý, listy mají nažloutlý okraj. - abeatum, Kitamura, trpaslící forma o výšce 30cm, kvety 5cm délky. - platyfolium je robustnejší, má širší listy. Údajne se i lépe pestuje. Poznámka: Pestování této lilie je ponekud obtížné, ve své domovine jsou letní srážky bohaté, po kterých prichází suchý podzim. L. japonicum je také hodne citlivá na virózy. Presto je to šlechtítelsky nesmírne cenná lilíe, která se svými geny výrazne prispela k bohatostí orientálu. Norma Pfejffer(ová) ji použila pri vyšlechtení Imperial Gold, Pink Glory a dalších, Leslie Woodriff u Atomic hybridu a Little Fairies, LeVern Freimannji prvne krížil s L. speciosum. Ukázalo se, že se dá dobre krížit také s Lnepalense, úspešný byl holandský šlechtítel Jaap Spaans. 15
Literatura: Derek Fox - Growing lilies, str. 142-43, Croom Helm, 1985 Ed McRae -Lilies, str. 142-43, Timber Press, 1998. Hybridní liiie 31. Karel Vereš Jan de Graaff (jméno klasika amerického šlechtitelství) Rodicovství: Lodyha: Listy: Kvety: Poznámky: Literatura: «L. speciosum var. rubrum x Star Gazer) x (Allegra x Star Gazer». Krížení provedeno r. 1982, pojmenování a introdukce 1990, registrace 1995. BishofTulleken Lelies B.V. Výška 50cm, barva svetle zelená s malými tmavšími skvrnami. 140 x 45mm, svetle zelené, rozložené na lodyze strídave. Prumer 190 mm, petaly 100 x 30 mm, nezkaderené špicky se mirne stácejí. Barva vne svetle zelenožlutá., ke špickám jsou tepály prelévány zlatožlutou až mírne hnedou barvou. Vnítrek žlutobílý se svetle žlutozelenými žilkami. Petaly nejsou teckované, ale jsou zdobeny žlutozelenými papilami, nektarie jsou ostre žlutozelené. Blizna je purpurove rudá, pyl rudo-oranžove hnedý. Z letopisných dat je patrné, jak dlouho nekdy trvá uvedení nového hybridu na trh. Holandská fmna jiste ne náhodou zvolila jméno amerického šlechtitele holandského puvodu. Tento orientální hybrid patrí do skupiny "malých" vhodných pro hrnkovou kulturu. V našem státu byla už na trhu. llr, 16. Suppl. str. 20-21. orientálu, Spolkové záležitosti výrocní clenskou schuzi, konanou dne 20.ledna 2001 rídil predseda organízace Ing. Staníslav Ševcík. Z jeho zprávy o cinnosti organízace v minulém období heslovite vyjímáme nejduležitejší informace. Clenskou základnu tvorí 167 clenu, z toho je 40 základních clenu. Zpravodaj je rozesílán dalším 5 právnickým osobám. Výbor organízace pracuje v nezmeneném složení, ze zdravotních duvodu odstupuje z funkce revizora úctu Ing. V. Vincálek. Volba nového revizora bude provedena na breznové clenské schuzi. Edicní cinnost zustane zachována v dosavadním rozsahu a to presto, že v dusledku zmen v expedici tiskovin se rozesílání Liliáre prodraží o zhruba 100%. (jeden výtisk 16Kc). Protože letos uplyne 35 let od založení za CZS Martagon, chceme toto výrocí zvýraznit vydáním jednoho císla zpravodaje se speciálním zamerením na martagonovité lilie. Starosti o toto císlo si vzal na sebe Ing. Petr Šrutka, který má mnoho zkušeností s pestováním martagonu. Výstavni aktivity clenu organízace byly uvedeny již v prosincovém císle Liliáre, v tomto roce se zameríme predevším na tyto výstavy: 16
Flora Olomouc - 28.6. - 1.7. 200 I, Pavilon A. V rámci této výstavy bude mít náš svaz k dispozici cca 500 m2 plochy, na které se budou instalovat i expozice liliárské. Podrobné dispozice budou uverejneny v dalšim císle zpravodaje, avšak zájemci by se meli owásit do 17. brezna t. r. u paní Very Chodorové, Ústredí CZS Rokycanova 15, 13000 Praha 3. Rakovník - 6. (- 8.), Rabasova galerie, Rakovník. Je to naše tradicní "výstavište", podrobné propozice budou také v dalším císle. Exkurze je již také tradicním a oblíbeným setkáním našich clenu, i letos se bude konat v Pražské botanické zahrade, termín bude ješte upresnen podle vývoje pocasí. Zpráva o hospodarení, kterou prednesl hospodár Milan Michal je uverejnena zvlášt, revizní zprávu, podle které nebyly swedány nedostatky, prednesl Ing. Václav Vincálek. Diskuse po prednesených zprávách byla zamerena predevším na výstavní cinnost a na problémy s vydáváním Liliáre. Zpráva o cinnosti i o hospodarení byla schválenajednomyslne, stejne jako usnesení o letošních plánech organizace. V jednotlivých bodech usnesení byla konkretizována prednášková, edicní a výstavní cinnost organizace, další plánované akce jako jsou exkurze, aukce cibulí a semen a byla zduraznena nutnost zvýšené propagace naši cinnosti i v souvislosti se získáváním dalších clenu. Milým zpestrením schuze bylo predání diplomu "Zasloužilý zahrádkár" panu Josefu Kašparovi, dlouholetému clenu naší organizace, jednomu z prvních redaktoru Liliáre. Rovnež na návrh výboru byl tento titul udelen dalšímu dlouholetému clenu organizace panu Boleslavu Královi. Diplom mu bude predán na další schuzi. Zlatým brebem programu byla prednáška našeho clena Dr. Tomáše Sehnoutky. Jmenovaný jako student pred vice než dvaceti lety procestoval nekolik stredoasijských republik tehdejšího SSSR a coby budovatel Bajkalsko-amurské dráhy se dostal i do uúst, které byly v tehdejším režimu turistovi nedostupné. Prítel Sehnoutka je navic vynikající fotograf, a tak byla jeho prednáška vyslechnuta s napjatou pozorností a odmenena velkým potleskem. Jako obvykle i tato schuze probewa ve veluú prátelském duchu, i horká káva byla k mání. Zapsal Karel Vereš Zpráva o hospodarení ZO CZS Martagon Praha za r. 2000 Dle rádné úcetní záverky provedené k datu 31.12.2001 byl stav fmancních prostredku naší organizace následující: clenské príspevky (cistý príjem) dotace ÚR ézs r. 1999 a r. 2000 prodej propagacního leporela prodej cibulí a semen Kc 66.319,93 Kc 15.134,32 Kc 81.168,06 Kc 16.702,70 Kc 47.776,-- Kc 9.230,-- Kc 2.968,05 17
vstupné a tombola výnos z výstavy..rakovník 2000" jiné príjmy Kc Kc Kc 2.099,-- 2.069,-- 323,31. celkové rocní výdaje z toho: tisk Liliáre poštovné a distribuce Liliáre náklady na grafickou prípravu Liliáre ceny a diplomy pro výstavu.. Rakovník 2000" pronájem posluchárny náhrady cestovného clenum výboru platba povodnových známek ostatní výdaje Kc 33.905,20 Kc 15.634,50 Kc 6.421,60 Kc 2.100,-- Kc 5.005,-- Kc 1.500,-- Kc 736,-- Kc 1.200,-- Kc 1.308,10 Kc 47.262.86 Dle stanov naší organizace podléhá tato úcetní záverka revizi zvoleného kontrolního orgánu. S výsledkem kontroly byli clenové seznámeni ve zpráve prednesené na clenské schuzi 20.1.2001. V Praze 20.1.2001 Zpracoval hospodár ZO CZS Martagon Praha M. Michal Návrh rozpoctu ZO CZS Martagon Praha na rok 2001 Kc 30.500.- z toho: základní clenské príspevky (cistý príjem) Kc 3.000,-- dotace ÚR ézs na r. 2001 Kc 25.000,-- vstupné na clenské schuze a tombola Kc 1.500,-- prodej semen a cibulí Kc 1.000,-- Kc 50.900,- z toho: tisk Liliáre Kc 19.000,-- textová príprava a distribuce Liliáre Kc 3.000,-- poštovné Kc 10.900,-- úhrada cestovních nákladu clenum výboru Kc 1.500,-- režijní náklady. ceny a diplomy na výstmy Kc 9.000,-- pronájem posluchárny Kc 1.500,-- odmena lektonim Kc 1.000,-- bankovní poplatky Kc 1.000,-- jiná vydání Kc 4.000,-- Kc -20.400.- 18