Hrad Český Šternberk 49 48'47.95"N 14 55'47.86"E Hrad Český Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci nad řekou Sázavou. Hrad se nachází ve Středočeském kraji a je druhou nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku. Hrad je otevřen od června do října denně mimo pondělí. Hradní místnosti jsou vybaveny nábytkem různých slohů od renesance přes baroko až po empír. V některých hradních místnostech se nachází bohatě zdobené barokní krby a štukové reliéfy od mistra Carla Brentana. Na hradě Český Šternberk je také k vidění jedna z nejrozsáhlejších evropských sbírek grafických listů s motivy z doby třicetileté války. Historie Hrad založil v roce 1241 Zdeslav z Divišova, který toto své sídlo nazval Šternberk. Rod Divišovců se proto začal nazývat ze Šternberka. V 15. století hrad připadl rodu Holických ze Šternberka. V roce 1467 hrad obléhalo a dobylo královské vojsko. K významné, raně barokní přestavbě hradu došlo krátce po skončení třicetileté války. V roce 1949 převzala hrad státní správa. V roce 1991 se hrad vrátil do majetku rodu Sternbergů. Nyní hrad vlastní Zdeněk Sternberg, který zde i žije. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesky-sternberk Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Zásmuky - zámek Zámek 49 57'16.16"N 15 1'45.30"E Barokní zámek stojí na západní straně náměstí v městečku Zásmuky na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový trojkřídlý objekt, který doplňuje štíhlá hranolová věž v severovýchodním koutě nádvoří, čtvrtou stranu nádvoří uzavírá nižší spojovací křídlo. Od náměstí je zámek oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou čtyřpatrovou hranolovou věží nad průjezdem. Hlavní portál zdobí šternberský znak. Ve východně položeném Zámeckém parku je barokní pavilón, který byl upraven jako grotta se štukovou výzdobou. Historie Zámek v Zásmukách je postavený na západní straně náměstí, na místě staré tvrze, vzniklé v 15. století. Postupně byl upravován podle stále se měnící funkce. Koncem 16. století (od roku 1583) vlastnili zásmucké panství i městečko Vchynští z Vchynic a z Tetova. Od roku 1637 až do našich dob Šternberkové. Šternberkové drželi městečko až do zrušení poddanství. Od Leopolda I. (1669) a Františka I. (1830) dostali Zásmučtí privilegia na výroční a týdenní trhy. Majitelé panství sídlili na zámku. Hlavní budova pochází ze 17. století. Vedlejšímu domu se říká "Starý zámek". Nad vjezdem je vystavěna čtyřhranná věž, která je ozdobená tesaným znakem Šternberků. Dnešní majitelkou zámku a celého zámeckého komplexu je Franziska Diana Sternbergová Phipps. V současné době sanována hlavní budova, která byla vrácena restitučním řízením ve formě porušených obvodových zdí. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zasmuky-zamek Vyhlídka Máj Kaňon 49 49'38.17"N 14 28'5.41"E Krátký odpolední výlet 40 km za Prahu na nádhernou Vyhlídku Máj. Meandr Vltavy se dá sledovat z vyhlídky vysoko na skalách. Zaparkovali jsme v Teletíně (místo je označeno), prošli mezi krávami a lesem (asi 10 minut chůze) a vynořili jsme se z lesa na skále nad řekou. Pohled na Vltavu je úchvatný a člověk si vůbec nepřipadá jako v Čechách. Autor článku: Eva Záhrobská Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-maj Zřícenina kaple Povýšení sv. kříže Zřícenina 50 8'15.96"N 14 51'6.90"E Barokní Kaple Povýšení sv. Kříže byla postavena roku 1714 na Vršku u Vestce (Kreuzberg), který se nachází v bezprostřední blízkosti dálnice D11 Praha - Hradec Králové u exitu 18 Bříství. Kaple je postavena z kamene a cihel, ve tvaru centrálního kříže. Kaple byla postavena z darů farníků a vyhořela v následujících letech : 1764, 1818 a 1878, od tohoto roku již nebyla obnovena. Na počátku 20. století se ještě v literatuře uváděly zbytky klenby a barokní výzdoby. V současnosti je to zřícenina, od které je krásný pohled na okolní krajinu (i na dálnici :o)) Vršek je uměle osázen borovicí černou a lesní. Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-kaple-povyseni-sv-krize Vlašim Zámek 49 42'23.99"N 14 53'54.12"E Zámek je nejvýznamnější památkou města Vlašim na Benešovsku ve Středočeském kraji. Zámek stojí na ostrohu nad Blanicí. Ve čtyřkřídlém zámeckém objektu sídlí muzeum s vlastivědnou expozicí a souborem dokumentujícím rozvoj sportovního a loveckého střelectví, je zde i stálá výstava životního stylu. Z původního vybavení zámeckých interiérů se mnoho nedochovalo. Pozoruhodné je divadlo z poloviny 19. století s originální tapetovou výzdobou. V zámecké kapli, která pochází z roku 1771, je možné vidět sbírku soch svatých ve stylu lidového baroka. V Zámeckém parku o rozloze 75 ha se z romantických staveb dochoval pouze čínský pavilón a tzv. starý zámek. Historie Původní gotický hrad byl založen kolem roku 1300 jednou z větví Vlastislaviců. Za Jana Očka z Vlašimi, rádce Karla IV., Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
byl nevelký hrad, z něhož se dochovala část severního křídla s válcovou věží, nákladně přestavěn a rozšířen na typ francouzského kastelu s několika věžemi, jehož nepravidelné budovy uzavíraly čtvercové nádvoří. Za Ostrovců z Kralovic byl hrad v letech 1580? 1620 přestavěn na renesanční zámek. Přestavba výškově sjednotila všechny budovy, věž byla zvýšena o osmibokou nástavbu se štukami zdobenou místností, vnitřní prostory paláce byly zaklenuty hřebínkovými klenbami a byla prolomena nová sdružená okna, v rohu nádvoří bylo postaveno schodiště s arkádami. Po bitvě na Bílé hoře koupil Vlašim Bedřich z Talmberka, nelítostný protireformátor, jehož jednání přispělo k velkým povstáním poddaných v letech 1626? 1627. Vzbouřenci tehdy přepadli a vypálili vlašimský zámek. Zámek byl poté opraven a později bylo barokně přestavěno jižní zámecké křídlo, jehož interiéry dostaly nové valené klenby s výsečemi. V letech 1744? 1945 patřilo vlašimské panství Auersperkům, kteří v roce 1775 založili pod zámkem v údolí Blanice rozsáhlý anglický park, jeden z nejstarších Zámeckých parků svého druhu u nás. Park byl postupně doplňován o romantické stavbičky. Za Auersperků také došlo k posledním úpravám zámku. Po roce 1846 byla vybudována brána čestného dvora a novogotické vstupní brány. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlasim Velký Blaník Vrchol 49 38'23.58"N 14 52'24.56"E Velký Blaník není nic jiného nežli velmi krásný, ne moc členitý, za to ale velmi legendární vrch, který dosahuje výšky 632 metry nad mořem. Je opředen pověstmi o blanických rytířích, kteří jsou známí i dětem školou povinným. V květnu roku 1868 odtud byl odebrán jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Víc už vám neprozradíme, navštivte Blaník raději sami osobně. A kdo ví, třeba se vám podaří odhalit, jak to tenkrát vlastně s těmi rytíři bylo. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-blanik Klepec Přírodní památka 50 3'1.84"N 14 45'52.20"E Kousek u Prahy,asi 4 km u Úval za vesnicí Přišimasy najdeme hezké místo na výlet. Cesta ze vsi končí závorou a hned za ní je informační tabule. Od ní se vine loukou cesta k lesíku, kde nalezneme obrovský 8m vysoký a přes 11m dlouhý balvan se žlábkovými rýhami na stěnách.jmenuje se Slouha a je obklopený na severní straně malým lesíkem a zarůstajícími jámovými lůmky. Své jméno balvan získal podle tvaru. Na jedné straně má nápadné zaoblení, připomínající shrbenou postavu služebníka. V sousedním lesíku zvaném Borek je skupina dalších kamenů. Z nich je nejmohutnější "Fůra sena", jíž se říká rovněž "Stoh slámy". Balvan je 4 metry vysoký, v průměru má 8 metrů a jeho váha byla odhadnuta na 432 tun a 120 metrů krychlových kamenné hmoty. Na jejím povrchu se nalézá několik skalních mís, spojovaných s pověstmi o dávných pohanských obřadech. Ve skutečnosti jde asi i tady o dílo mocné přírody... Působením vody, mechů a lišejníků dochází na povrchu k pozvolnému rozkladu horniny a voda přes hluboký žlábek odplavuje neodolné částečky. Kousek od Stohu jsou další kameny - Kočár a Obří záda. Pokračujeme po cestě, otevře se před námi romantická mýtina s jezírky, které sloužily před II. světovou válkou jako Koupaliště. Původně to byly dva zatopené lůmky, z nichž se v minulosti těžila říčanská žula jako stavební kámen určený k obnově vyhořelého Národního divadla v Praze. Okolní les byl původně obecní pastvinou, která byla později osázena borovicí, břízou a olší. Turistickou známku koupíte ve vesnici v potravinách, otevřeno měli i v neděli. Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klepec Voděradské bučiny - národní přírodní rezervace Rezervace 49 56'59.60"N 14 48'19.62"E Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny se rozkládá na území velkém 658 ha a v nadmořské výšce od 350 m. n. m. do 500 m. n. m. Tento rozsáhlý lesní komplex - nejkrásnější bukový les v České republice - se nachází z větší míry na území obce Černé Voděrady a v severozápadní části zasahuje rovněž do území obcí Vyžlovka a Louňovice. Prochází zde naučná stezka a jeden z úvodních panelů naučné stezky se nachází na hrázi Jevanského rybníka v Jevanech, druhý na rozcestí červené a žluté značky u Vyžlovského rybníka. Naučnou stezkou vede také několik značených turistických tras a cyklotrasa 0023. Voděradské bučiny byly vyhlášeny národní přírodní rezervací již v roce 1955. Důvodem ochrany je jednak sám nejkrásnější bukový les v České republice, tak i projevy mrazového zvětrávání (pseudokary - obloukovité skalní stěny, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
kamenná moře a polygonální půdy). Již z historických pramenů je patrné (v roce 996 byly součástí majetku Koruny české), že zdejší území zůstalo zalesněno vzhledem k mělké kamenité půdě nevhodné k polnímu hospodaření. Ve Voděradských bučinách jsou i hnízdiště ptáků - na staré stromy vázaný holub doupňák, lejsek bělokrký, jestřáb, lejsek malý a čáp černý. Je možné se zde setkat i s obojživelníky - skokanem hnědým či ropuchou obecnou nebo mlokem skvrnitým či čolkem horským. Rozsáhlý lesní komplex Voděradské bučiny určitě stojí za návštěvu. Turistickou známku č. 1541 Voděradské bučiny je možno koupit v Černých Voděradech v restaruraci "U kaštanu", kde je otevřeno denně kromě úterý. Autor článku: Jana Vítková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/voderadske-buciny-narodni-prirodni-rezervace Mlýnský rybník Rybník 49 59'36.42"N 14 39'13.93"E Mlýnský rybník se nachází v Říčanech nedaleko Masarykova náměstí a je nádhernou říčanskou oázou. Rybník je rozlehlý a z míst, kudy vede cesta přes lávku, se nám naskytne krásný výhled na Kostel Sv. Petra a Pavla, léčebnu Olivovnu i zříceninu. Uvidíme tu i zde žijící divoké kachny, které jsou však převážně v klidu... Kolem rybníka se můžeme projít po příjemné cestě nebo jet tudy i na kole. Autor článku: Jana Vítková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mlynsky-rybnik Restaurace Kouzelná zahrada Cyklisté vítáni 49 55'44.04"N 14 40'3.00"E Stravování, adresa: Kunice-Vidovice 6, Strančice Telefon: +420313039747,+420604210931, e-mail: kouzelnazahrada@zamekberchtold.cz Kapacita: 200 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka speciálního Cyklo Menu, Celodenní provozní doba, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Gastronomie a vynikající vína mají na zámku BERCHTOLD již svoji tradici. Svatomartinské husy, výborné víno, vepřové hody či pověstný burčák. Vedle tradiční české to bude zejména italská kuchyně. Jídelníček převážně italských pokrmů má vztah k italskému městu TRENTO, odkud předkové rodu Berchtoldů pochází. Kapacita rest... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/restaurace-kouzelna-zahrada Vojenské technické muzeum Muzeum 49 50'45.03"N 14 31'56.70"E Vojenské technické muzeum se nachází blízko Týnce nad Sázavou mezi obcemi Krhanice a Lešany. Parkování a vstup zdarma. Otevírací doba: červen a září jen o víkendu, červenec a srpen od středy do neděle - 9-17 h. Doporučuji, velké množství exponátů v halách, pod přístřešky i na volném prostranství. V objektu se nachází i občerstvení, suvernýry a WC. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
Autor článku: Pavla Červená Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vojenske-technicke-muzeum Žák Hradiště 50 5'5.64"N 14 41'37.00"E Po trase Ns Klánovickým lesem se dostaneme asi po 2.5 km k místu bývalé vesnice Hol a dále pak ke zbytkům vesnice Žák. U zastávky NS č. 3 můžeme vidět nejcennější pozůstatek vsi - zbytky kamenné roubené studny. Cestou k NS č.4 můžeme vpravo od stezky velké množství pozůstatků domů vsi Žák. Z místa pochází velké množství archeologických nálezů, dnes uložených v archivu Hl. m. Prahy a Muzeu hl.m.prahy. V Klánovickém lese můžeme objevit další zbytky vesnic - u zast. č. 2 pozůstatky vesnice a rybníka Hol, v oblasti zvané "Na Kostelíku" stála dříve vesnice Lhota nad Úvalem s kamenným kostelem Sv. Václava (žádné zřetelné pozůstatky, název místa), v místě dnešních Nových dvorů stála vesnice Slavětice s tvrzí. Z vesnice Žák však máme nejvíce pozůstatků. Autor článku: David Trojan Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zak Chrám sv. Bartoloměje Kostel 50 1'36.08"N 15 12'6.67"E Historickému centru Kolína dominuje Chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení. Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory. V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela. Síňové trojlodí o celkové délce 30m, které začala budovat huť z hessensko- westfálského uměleckého okruhu, mělo být zaklenuto šesti poli křížové klenby. K tomu ale nedošlo, protože stavba byla z neznámých důvodů přerušena. Po roce 1270 se pokračovalo, ale práce tentokrát prováděla už domácí huť, která se držela konzervativnějšího architektonického pojetí. Práce jiné huti je velmi dobře patrná nejen na změně stylu, ale i na změně plánů. Na lehkost a eleganci první etapy navázala robusnost a hmotná uzavřenost. Místo šesti polí klenby byla sklenuta pouze čtyři, přičemž dvě pole nejblíže závěru kostela byla spojena v jedno a vznikl tak velký prostor, který budil dojem příčné lodi. Druhé pole severní stěny bylo prolomeno bočním vchodem, jehož portál byl osazen zdobeným tympanonem s figurami archanděla Gabriela a Panny Marie při Zvěstování. Na jeho místě je dnes pouze kopie, zatímco originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea. Hlavní západní portál byl původně o poznání zdobnější než nyní, ale jeho bohatá figurální výzdoba byla velmi těžce poničena požáry (v letech 1349 a 1796) a vesměs nešetrnými úpravami a dnes dává jen tušit svou někdejší nádheru. Průčelí kostela vrcholí dvěma 70m vysokými osmibokými věžemi, jejichž jednotlivá patra jsou osvětlena barevně odlišenými hrotitými okny. Mezilodní pilíře v interiéru kostela jsou také dílem domácí hutě a svou mohutností ostře kontrastují s jemnými příporami obvodových stěn, které pocházejí z první fáze stavby. Hlavice přípor nesoucích klenební žebra jsou bohatě zdobena figurálními a rostlinými motivy. Západní část kostela ve všech třech lodích zakončuje pavlačová tribuna. Monumentalita kostela sv. Bartoloměje, v českém městském prostředí 13. století nebývalá, odrážela nejen blahobyt města, ale i ambice jeho zakladatele, krále Přemysla Otakara II. Z architektonického hlediska je kostel pozoruhodný zejména neobvyklými opěráky, které připomínají opěrné systémy kostelů katedrálního typu, a také u nás výjimečnou sochařskou výzdobou severního portálu. V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i Kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře, který od roku 1356 vedl stavbu Svatovítské katedrály. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Nejprve byl však zbořen starý závěr zničený požárem a postavena provizorní příčka, aby mohla zbylá část kostela sloužit svému účelu. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky. Kromě originálních bohatých okenních kružeb, které jsou jedním ze základních znaků Parléřova díla, se vysoký chór vyznačuje také tím, že ve vrcholu jeho osmiboké dispozice je nikoli oblouk, ale pilíř, který je tak v ose chrámu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Intenzita stavební činnosti v Kolíně po smrti Karla IV. a pak i Petra Parléře slábla a po vypuknutí husitských válek se stavba zastavila úplně. K přestavbě lodi kostela už nedošlo a původní Parléřův záměr nebyl nikdy realizován. V interiéru se ale zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. Podle dochovaných písemných pramenů byla v roce 1497 při zvonění velkých zvonů poškozena severní věž průčelí. Následné opravy situaci nezlepšily. Proto roku 1504 začal mistr Bartoš v těsné blízkosti západního průčelí stavět samostatnou zvonici, na níž byly přeneseny kostelní zvony. Když byl roku 1642 Kolín dobyt Švédy, nezůstal kostel ušetřen rabování. Další staletí přinesla v podstatě jen opravy, z nichž nejrozsáhlejší proběhly po požáru roku 1796. V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904? 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera. Byly například zajištěny základy chrámu, postaven nový štít mezi lodí a presbytářem a opěrné pilíře chrámové lodi, do hlavního průčelí byla zasazena rozeta (1909) a byly vyměněny kružby oken vysokého chóru. Jako poslední byla roku 1912 opravena zvonice. Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964? 1975. V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku 1975. V roce 1995 byl kolínský Chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou. Autor článku: Petr Křemen Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-bartolomeje Kaple Kaple sv. Vojtěcha 49 59'29.29"N 14 52'9.19"E Gotickorenesanční kapli sv. Vojtěcha najdeme v Kostelci nad Černými lesy. Nachází se u zdejšího zámku, s kterým je spojená krytým můstkem s třemi arkádami. Byla postavena na místě původní svatyně a je nejstarší městskou památkou. Má čtvercový půdorys a trojboký presbytář, z něhož vedou schody na věž. Z hlavního oltáře se dochoval pouze cenný dřevěný reliéf Kladení do hrobu Ježíše Krista, dva postranní deskové otláře od neznámého autora tvoří skládací archy s obrazy. Zajímavá je kazatelna v presbytáři, která je zhotovena ze 7 druhů dřeva. V dnešní době kaple slouží mimo jiné ke svatebním obřadům, vítání občánků, koncertům, slavnostním rozloučením s žáky 9. tříd kostelecké základní školy a dalším akcím a událostem. Autor článku: Jana Vítková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-vojtecha Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6