VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Možnosti uchazeče o zaměstnání - finanční podpora, zvyšování kvalifikace, uplatnění na trhu práce Bakalářská práce Autor: Eva Hyršová Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Jihlava 2011

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Eva Hyršová Ekonomika a management Finance a řízení Možnosti uchazeče o zaměstnání - finanční podpora, zvyšování kvalifikace, uplatnění na trhu práce. Zhodnocení efektivnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, především rekvalifikací, na konkrétním úřadu práce. JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. vedoucí katedry Ing. Roman Fiala Katedra ekonomických studií vedoucí bakalářské práce 2

Anotace Předmětem bakalářské práce je nezaměstnanosti, které se obecně věnuje první část. V druhé části je popsána státní politika zaměstnanosti. V rámci ní jsou uvedeny jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Protože tyto nástroje mohou být (a jsou ) také financovány z Evropské unie, je třetí část práce věnována Evropskému sociálnímu fondu a Operačnímu programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Ve čtvrté části je stručně charakterizován okres Havlíčkův Brod. Poslední část se pak zabývá konkrétními realizovanými nástroji na Úřadu práce v Havlíčkově Brodě, zejména společensky účelnými pracovními místy, veřejně prospěšnými pracemi a rekvalifikacemi. V závěru této kapitoly je shrnutí o celkovém počtu uskutečněných rekvalifikací a zhodnocení jejich efektivnosti. Klíčová slova: nezaměstnanost, uchazeč o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace Die Annotation Der Gegenstand dieser Arbeit ist die Arbeitslosigkeit, die der erste Teil sich widmen. Der zweite Teil beschreibt die staatliche Beschäftigungspolitik. In ihr sind einzelne Instrumente der aktiven Beschäftigungspolitik, das Arbeitslosengeld und die Unterstüzung während der Requalifizierung. Weil diese Instrumente können (und werden) auch von der Europäischen Union finanziert wird, ist der dritte Teil dem Europäischen Sozialfond und operationellen Program Hummankapital und Beschächftigung sich widmen. Der vierte Teil beschreibt kurz den Bezirk Havlíčkův Brod. Der letzte Teil sind spezifische Instrumente im Arbeitsamt Havlíčkův Brod umgesetzt, vor allem sozial sinnvolle Arbeitsplätze, öffentliche Arbeiten und Requalifizierung. Am Ende dieses Kapitels ist die Gesamtzahl der abgeschlossenen Requalifizierung und Bewertung ihrer Wirksamkeit. Die Schlüsselwörter: die Arbeitslosigkeit, der Arbeitssuchenden, das Arbeitslosengeld, die aktive Beschäftigungspolitik, die Requalifizierung 3

Poděkování Chtěla bych poděkovat JUDr. Aleně Prchalové, Ph.D. za vedení práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při psané této práce. 4

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18.5.2011... Podpis 5

Obsah Úvod.. 8 1.Nezaměstnanost.. 10 1.1. Typy nezaměstnanosti.. 10 1.2. Měření nezaměstnanosti. 11 1.2.1. Vývoj nezaměstnanosti za období 2005 2010. 12 1.3. Uchazeč o zaměstnání. 13 1.3.1. Struktura uchazeče o zaměstnání. 14 2.Státní politika zaměstnanosti... 21 2.1. Aktivní politika zaměstnanosti.21 2.1.1. Rekvalifikace.22 2.1.2. Investiční pobídky..23 2.1.3. Veřejně prospěšné práce..23 2.1.4. Společensky účelná pracovní místa 23 2.1.5. Překlenovací příspěvek 23 2.1.6. Příspěvek na zapracování 24 2.1.7. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 24 2.2. Výdaje na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti za rok 2010 na okrese Havlíčkův Brod. 24 2.3. Pasivní politika zaměstnanosti.26 2.3.1. Podpora v nezaměstnanosti.26 2.3.2. Podpora při rekvalifikaci 27 3. Evropský sociální fond 29 3.1. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 30 3.1.1. Prioritní osa 2 - aktivní politiky trhu práce 30 3.1.2. Regionální individuální projekty 31 4. Okres Havlíčkův Brod 36 5. Realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti 37 5.1. Společensky účelná pracovní místa 38 5.1.1. Struktura uchazečů na společensky účelných pracovních místech 38 5.2. Veřejně prospěšné práce 41 5.2.1. Struktura uchazečů na veřejně prospěšných pracích 41 5.3. Rekvalifikace 45 6

5.3.1. Struktura účastníků rekvalifikace 46 5.3.2. Shrnutí. 53 Závěr. 57 Seznam literatury. 59 Seznam tabulek a grafů 61 Seznam příloh 63 7

Úvod V bakalářské práci se zabývám problematikou nezaměstnanosti. Tato problematika je v současné době aktuální a dotýká se většiny lidí, protože většina z nás si alespoň jednou v životě musí hledat práci. V současné době se na tuto etapu připravuji i já. Cílem práce je zhodnocení úspěšnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, především rekvalifikací, které jsou realizovány na úřadu práce v Havlíčkově Brodě. Práce je rozdělena do pěti částí. První kapitola se zabývá nezaměstnaností. Uvedeny jsou zde typy nezaměstnanosti, měření nezaměstnanosti. Je zde uveden vývoj míry nezaměstnanosti v období 2005-2010 jak za celou Českou republiku, tak za kraj Vysočina a okres Havlíčkův Brod. Je zde definováno kdo je uchazeč o zaměstnání a jaká je struktura uchazečů o zaměstnání na okrese Havlíčkův Brod. Druhá kapitola se věnuje státní politice zaměstnanosti. Tato politika je rozdělena na 2 části, a to na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. V části aktivní politiky jsou popsány jednotlivé nástroje této politiky a výdaje, které na ně byly v roce 2010 v okrese Havlíčkův Brod vynaloženy. V části pasivní politiky je podpora v nezaměstnanosti a v rekvalifikaci. U podpory v nezaměstnanosti je uvedeno, kdo má a kdo nemá nárok na tuto podporu, jak dlouho a v jaké výši se poskytuje. Ve třetí kapitole je stručně popsán Evropský sociální fond a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanosti - podrobněji prioritní osa 2. V této kapitole jsou uvedeny a popsány programy regionálního individuálního projektu, které probíhají v kraji Vysočina a jsou realizovány i úřadem práce v Havlíčkově Brodě. U konkrétních projektů jsou uvedeny rekvalifikační kurzy, které byly uskutečněny úřadem práce v Havlíčkově Brodě v rámci těchto projektů. Čtvrtá část práce stručně popisuje okres Havlíčkův Brod. Poslední kapitola se věnuje nástrojům aktivní politiky, které byli realizovány. Je zde popsána struktura umístěných uchazečů na jednotlivé nástroje. Struktura umístěných uchazečů je rozdělena podle toho, z jakého zdroje byli nástroje financovány. V rámci podkapitoly Rekvalifikace je shrnutý celkový počet rekvalifikací, kolik lidí prošlo rekvalifikacemi. Počet rekvalifikací je rozdělen podle zdroje financování. Závěrem je zhodnocená efektivnost 8

rekvalifikace podle toho kolik rekvalifikovaných osob odešlo do 6 měsíců po rekvalifikaci z evidence. 9

1. Nezaměstnanost Nezaměstnanost je jedním z důležitých makroekonomických ukazatelů, týkající se obyvatel v produktivním věku. [2] Aby byla osoba zařazena do kategorie nezaměstnaných, musí splnit tři podmínky: být bez zaměstnání, chtít a moci pracovat, tzn. zaměstnání aktivně hledat - evidovat se na úřadě práce, poptávat se po práci v konkrétních firmách, hledat práci prostřednictvím inzerce nebo se připravovat na podnikání a být způsobilý k práci, být připravena okamžitě nastoupit do zaměstnání. [1] Nesplňuje-li tyto podmínky, pak se jedná o osobu zaměstnanou nebo ekonomicky neaktivní. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo tvoří osoby v produktivním věku, kteří zaměstnání nemají a aktivně ho nehledají. Jsou to např. studenti v denním studiu, osoby, které se starají o malé děti do 4 let věku nebo o handicapovaného člena rodiny nebo lidé, kteří zaměstnání nemají a ani ho nehledají. [2] Nezaměstnanost se podle délky trvání člení na: krátkodobou nezaměstnanost - do 5 měsíců dlouhodobou nezaměstnanost - nad 5 měsíců 1.1. Typy nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti se rozlišují podle příčin a projevů v ekonomice. Jsou tři základní typy: frikční nezaměstnanost - je krátkodobá (trvá maximálně několik týdnů) a nemá výrazné negativní důsledky. Je způsobena životním cyklem lidí a souvisí se stěhováním lidí do jiného regionu, s hledáním zaměstnání po skončení školy nebo s hledáním nového lepšího pracovního místa, strukturální nezaměstnanost - tato nezaměstnanost je způsobena strukturálními změnami v ekonomice, kdy dochází k útlumu některých odvětví nebo profesí (např. na trhu práce je přebytek horníků, ale zároveň nedostatek zdravotních sester). Je spojena s rekvalifikacemi a může trvat i několik let, cyklická nezaměstnanost - je způsobena propadem v hospodářském cyklu. 10

V recesi se její úroveň zvyšuje a v expanzi se snižuje. Její doba trvání je proměnlivá a je ovlivněna délkou aktuálního ekonomického cyklu. Zasahuje celou ekonomiku ve všech sektorech národního hospodářství. [2] Zvláštním typem je sezónní nezaměstnanost, která se projevuje pravidelnými výkyvy v průběhu roku. Tato nezaměstnanost je typická pro odvětví, která jsou ovlivněna ročním obdobím (např. zemědělství, stavebnictví). [2] Další členění nezaměstnanosti může být na : dobrovolnou nezaměstnanost nedobrovolnou nezaměstnanost přirozenou míru nezaměstnanosti Dobrovolná nezaměstnanost - počet volných míst je vyšší než počet nezaměstnaných. Takto nezaměstnaní upřednostňují volný čas nebo studium, mohou hledat lepší místo. Nedobrovolná nezaměstnanost - počet volných míst je nižší než počet nezaměstnaných. Přirozená míra nezaměstnanosti - je taková míra nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze. Vyjadřuje nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti. [3] 1.2. Měření nezaměstnanosti Pro měření nezaměstnanosti se využívá ukazatel míry nezaměstnanosti. Tento ukazatel je vyjádřen jako podíl počtu nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel a uvádí se v procentech. Míra nezaměstnanosti (u) u = N/(Z + N) N počet nezaměstnaných, Z počet zaměstnaných osob, Z + N ekonomicky aktivní lidé (celkový počet pracovní síly) [2] V České republice (dále jen ČR) jsou dva rozdílné ukazatele míry nezaměstnanosti. Vypočítávají se sice podle stejného vzorečku, ale liší se tím, že pro výpočet je použitá rozdílná datová základna. První je registrovaná míra nezaměstnanosti a vychází z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV). Druhá je obecná míra nezaměstnanosti a vychází z dat Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ). [2] 11

MPSV vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří jsou na úřadech práce zaregistrováni. Pak míra nezaměstnanosti je vyjádřena jako podíl registrovaných nezaměstnaných na úřadě práce na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. ČSÚ vychází z průzkumu Výběrového šetření pracovních sil (dále jen VŠPS) na vybraném vzorku domácností, který provádí každé čtvrtletí. Na základě tohoto průzkumu stanovuje obecnou míru nezaměstnanosti. Ta je pak vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠPS na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel.[2] 1.2.1. Vývoj nezaměstnanosti za období 2005-2010 Tab. 1: Vývoj nezaměstnanosti v ČR 2005 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Míra nezaměstnanosti (v %) 9,0 8,1 6,6 5,4 8,0 9,0 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady Tab. 2: Vývoj nezaměstnanosti v kraji Vysočina 2005 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Míra nezaměstnanosti (v %) 8,2 7,4 6,1 5,2 8,7 9,6 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady Tab. 3: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod 2005 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Míra nezaměstnanosti (v %) 6,2 5,6 4,8 4,3 8,8 9,1 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady 12 10 8 6 4 Č R V ys očin a H B 2 0 2 00 5 20 06 20 07 2008 20 09 2 01 0 Graf 1. Porovnání vývoje nezaměstnanosti 12

1.3. Uchazeč o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která chce a může pracovat a požádala úřad práce v místě svého bydliště o zprostředkování zaměstnání a splní podmínky nutné pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Tato osoba nesmí být: v pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru, pokud měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy, samostatně výdělečně činná, společníkem či jednatelem u společnosti s ručením omezeným, komanditistou v komanditní společnosti, členem představenstva akciové společnosti, členem dozorčí rady obchodní společnosti, členem družstva a vykonává pro společnost nebo družstvo práci mimo pracovněprávní vztah, za kterou dostává odměnu, jejíž měsíční výše přesáhne polovinu minimální mzdy, soudcem, poslancem či senátorem Parlamentu, europoslancem, prezidentem republiky, členem zastupitelstva, který dostává odměnu jako uvolněný člen zastupitelstva, prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejným ochráncem práv nebo jeho zástupcem, nuceným správcem, pěstounem v zařízení pro pěstounskou péči nebo který dostává za pěstounskou péči odměnu, výdělečně činný v cizině, osobou, která se soustavně připravuje na budoucí povolání. [14] Do evidence uchazečů o zaměstnání také nelze zařadit osobu, která: je dočasně práce neschopná, pobírá peněžitou pomoc v mateřství před porodem a 6 týdnů po porodu, je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, je invalidní ve 3. stupni, neposkytne identifikační údaje a souhlas se zpracováním osobních údajů. [20] 13

Uchazeč o zaměstnání má právo na: zprostředkování vhodného zaměstnání, poradenství a poskytnutí informací o pracovních příležitostech, podporu v nezaměstnanosti, zvýšenou péči, pracovní rehabilitaci, jde-li o osobu zdravotně postiženou. [20] 1.3.1. Struktura uchazečů o zaměstnání V této části se věnuji uchazečům o zaměstnání, a to z hlediska jejich struktury. Uchazeče zde člením ve 4 kategoriích - podle pohlaví, podle věku, podle vzdělání a podle délky evidence. V úvodu uvádím tabulku celkového počtu uchazečů. V této tabulce je uveden počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých měsících za roky 2005 2010 na úřadu práce v Havlíčkově Brodě. Tab. 4: Celkový počet uchazečů Měsíc 2005 2006 2007 2008 2009 2010 leden 3706 3291 2891 2413 3560 5386 únor 3574 3178 2823 2314 4286 5431 březen 3388 3047 2596 2171 4471 5160 duben 3189 2744 2417 2010 4528 4751 květen 3096 2631 2321 1931 4616 4428 červen 3041 2558 2247 1935 4702 4229 červenec 3116 2708 2325 2054 4929 4272 srpen 3177 2794 2336 2150 4971 4253 září 3121 2755 2310 2185 4879 4186 říjen 2994 2625 2175 2242 4663 4123 listopad 2961 2641 2178 2652 4739 4232 prosinec 3050 2749 2283 3037 5041 5135 průměr 3201 2810 2409 2258 4615 4632 Zde porovnám jednotlivé roky podle počtu uchazečů k 31.12. a poté podle průměrného počtu uchazečů za rok. Nejvyšší průměrný počet uchazečů za rok byl v roce 2010, a to 4632 uchazečů a rok 2009, jehož průměr byl 4615 uchazečů. Nejmenší průměrný počet uchazečů za rok byl v roce 2008 a činil 2258 uchazečů, dále rok 2007 s 2409 uchazeči. Celkový průměrný počet uchazečů za rok v roce 2006 klesl oproti roku 2005 a klesající 14

tendenci si udržel do roku 2008. V roce 2009 stoupl oproti roku 2008 o více než dvojnásobek. V roce 2010 se průměr ještě malinko zvýšil. Nejnižší počet uchazečů k 31.12. byl v roce 2007, kdy bylo evidováno 2283 uchazečů. Následoval ho rok 2006, kdy bylo v evidenci 2749 uchazečů. Nejvyšší počet uchazečů pak byl v roce 2010, kdy bylo k 31.12 evidováno 5135 uchazečů a v roce 2009 s 5041 evidovanými uchazeči. Počet uchazečů k 31.12. 2006 klesl oproti roku 2005 a klesl ještě v roce 2007. Ovšem v roce 2008 oproti roku 2007 vzrostl, ale výraznější nárůst přišel v roce 2009. 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Graf 2. Počet uchazečů k 31.12. K poklesu počtu uchazečů o zaměstnání došlo, protože míra nezaměstnanosti během let 2006-2007 klesala a zároveň rostl počet volných pracovních míst. Během roku 2008 míra nezaměstnanosti ještě stále mírně klesala, ale na konci roku došlo k jejímu nárůstu. Počet volných míst během celého roku 2008 klesal. Výrazný růst míry nezaměstnanosti a pokles volných pracovních míst nastal v roce 2009 a pokračoval až do roku 2010. Od dubna do října pak došlo k poklesu míry nezaměstnanosti a stoupl počet volných míst. Vyšší počet uchazečů o zaměstnání v zimních měsících je způsoben tím, že lidé, kteří vykonávají sezónní práce (tyto práce se vyskytují především v zemědělství a stavebnictví), jsou přes zimu evidováni na úřadu práce a na jaře opět nastoupí do práce. a) rozdělení dle pohlaví V těchto tabulkách jsou uvedeny počty uchazečů podle pohlaví. Porovnáním obou tabulek je zřejmé, že mezi uchazeči převažují především ženy. Toto je způsobeno také tím, že ženy patří 15

k rizikovým skupinám na trhu práce - jde především o ženy, které mají nižší kvalifikaci a starají se o děti. Pro zaměstnavatele může být problémem častá absence kvůli péči o nemocné dítě nebo požadavek žen, aby mohli chodit pouze na jednu směnu. Tab. 5: Počet uchazečů muži Měsíc 2005 2006 2007 2008 2009 2010 leden 1707 1515 1273 1072 1715 2859 únor 1630 1468 1248 1013 2206 2928 březen 1526 1361 1085 908 2268 2708 duben 1360 1137 989 784 2244 2336 květen 1259 1032 942 744 2248 2092 červen 1244 984 897 734 2256 1954 červenec 1226 1049 906 768 2330 1922 srpen 1242 1079 887 804 2347 1877 září 1239 1108 942 841 2314 1885 říjen 1186 1043 868 868 2184 1849 listopad 1190 1052 881 1114 2244 1951 prosinec 1292 1147 954 1339 2538 2700 průměr 1342 1165 989 916 2241 2255 Tab. 6: Počet uchazečů ženy Měsíc 2005 2006 2007 2008 2009 2010 leden 1999 1774 1618 1341 1845 2527 únor 1944 1721 1575 1301 2080 2503 březen 1862 1686 1511 1263 2203 2452 duben 1829 1607 1428 1226 2284 2415 květen 1837 1599 1379 1187 2368 2336 červen 1797 1574 1350 1201 2446 2275 červenec 1890 1659 1419 1286 2599 2350 srpen 1935 1715 1449 1346 2624 2376 září 1882 1647 1368 1344 2565 2301 říjen 1808 1582 1307 1374 2479 2274 listopad 1771 1589 1297 1538 2495 2281 prosinec 1758 1602 1329 1698 2503 2435 průměr 1859 1646 1419 1342 2374 2377 K 31.12. 2005 tvořily ženy z celkového počtu 3050 evidovaných uchazečů 57,64 %. K 31.12. 2006 bylo celkem v evidenci 2749 uchazečů - ženy tvořily 58, 28 %. K 31.12. 2007 bylo evidováno 2283 uchazečů - z toho žen bylo 58,21 %. K 31.12. 2008 bylo 3037 uchazečů a 55,91 % tvořily ženy. V průběhu roku 2009 převažovaly mezi uchazeči ženy, ale k 31.12. tvořili z celkového počtu 5041 uchazečů 50,35 % muži. V 16

roce 2010 od ledna do března převažovali mezi uchazeči muži, od dubna až do listopadu ženy a k 31.12. opět muži - z celkového počtu 5135 uchazečů tvořili 52,58 %. 30 00 25 00 20 00 15 00 m už i ž eny 10 00 5 00 0 2 00 5 20 06 200 7 2 0 08 200 9 2010 Graf 3 Rozdělení uchazečů dle pohlaví b) rozdělení podle věku V této tabulce je zachycen počet uchazečů podle věku v jednotlivých letech Tab. 7: Rozdělení podle věku Věk 2005 2006 2007 2008 2009 2010 do 19 let 137 129 105 130 166 164 20 24 let 432 345 236 387 689 644 25-29let 342 311 216 312 550 571 30 34 let 392 344 299 347 607 596 35 39 let 290 280 239 346 552 598 40 44 let 316 272 227 303 468 476 45 49 let 353 269 230 343 550 542 50 54 let 400 384 343 442 701 700 55 59 let 348 343 306 360 644 713 nad 60 let 40 72 82 67 114 131 V roce 2005 bylo nejvíce uchazečů ve věkové skupině 20-24 let a 50-54 let. V roce 2006 bylo nejvíce uchazečů ve věkové skupině 50-54 let. V roce 2007 nejpočetnější věková skupina uchazečů byla 50-54 let a 55-59 let. V roce 2008 převažovali uchazeči ve věkové skupině 50-54 let a 20-24 let. V roce 2009 nejvíce uchazečů bylo ve věku 50-59 let a 20-24 let. V roce 2010 byla situace stejná jako v roce předcházejícím. Důvodem vyšší nezaměstnanosti lidí starších 50 let může být ten, že se zaměstnavatelé zaměřují na zaměstnávání perspektivních mladších lidí, kteří se lépe přizpůsobí jejich požadavkům a jsou ochotni se učit novým věcem. Mladiství může být zaměstnán pouze pro práci, která odpovídá jeho fyzickému 17

a rozumovému vývoji. Dále pro mladistvé zaměstnance platí omezení pracovní doby, přesčasů a práce v noci. 800 700 600 500 400 300 2005 2006 2007 2008 2009 2010 200 100 0 do 19 let 20 24 let 25-29let 30 34 let 35 39 let 40 44 let 45 49 let 50 54 let 55 59 let nad 60 let Graf 4. Složení uchazečů podle věku V letech 2006 a 2007 docházelo proti předchozím rokům k poklesu počtu uchazečů ve všech věkových kategoriích, kromě uchazečů nad 60 let, u kterých docházelo k nárůstu. V roce 2006 byl nárůst o 76,2 % ( o 32 lidí) a v roce 2007 nárůst činil 13,89 % (10 lidí). V roce 2006 byl nejvyšší pokles uchazečů ve věku 20-24 let, a to o 20,14 % (o 87 lidí) a 45-49 let o 23,8 % ( o 84 lidí). V roce 2007 byl nejvyšší pokles uchazečů ve věku 20-24 let, a to o 31,59 % (o 109 lidí) a 25-29 let o 30, 55 % (o 95 lidí). V roce 2008 došlo k navýšení uchazečů ve všech věkových kategoriích, kromě kategorie uchazečů nad 60 let, u kterých došlo ke snížení počtu uchazečů o 18,29 % (o 15 lidí). Nejvyšší nárůsty byli u uchazečů ve věku 20-24 let o 63,98 % (o 151 lidí), 45-49 let o 49,13 % (o 113 lidí), 35-39 let o 44,77 % (o 107 lidí) a 50-54 let o 28,86 % (o 99 lidí). V roce 2009 se počet uchazečů ve všech věkových kategoriích zvýšil, přičemž u většiny z nich se jednalo o výrazný nárůst uchazečů. Nejvýraznější byl u uchazečů ve věku 20-24 let o 78,04 % (o 302 lidí) a 55-59 let o 58,6 % (o 259 lidí). V roce 2010 došlo u některých kategoriích k poklesu uchazečů, u jiných k nárůstu. K nejvyššímu poklesu došlo u uchazečů ve věku 20-24 let o 6,53 % (o 45 lidí), k nejvyššímu nárůstu pak u uchazečů ve věku 55-59 let, a to o 10,71 % (o 69 lidí). 18

c) rozdělení podle vzdělání V tabulce jsou uvedeny uchazeči podle toho jakého dosáhli nejvyššího vzdělání. Tab. 8: Počet uchazečů podle vzdělání Vzdělání 2005 2006 2007 2008 2009 2010 bez vzdělání 0 0 0 0 0 0 neúplné základní vzdělání 3 1 1 1 1 1 základní vzdělání + praktická škola 603 543 459 528 772 787 nižší střední vzdělání - - - 0 0 1 nižší střední odborné vzdělání 36 34 27 40 48 50 střední odborné vzdělání (vyučení) 1448 1296 1055 1491 2594 2655 střední, střední odborné bez maturity a vyučení 29 25 24 34 39 35 ÚSV vzdělání 111 89 73 84 116 133 ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 142 166 122 186 369 338 ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 539 467 412 538 872 882 vyšší odborné vzdělání 36 37 24 36 56 51 bakalářské vzdělání 17 15 6 12 38 55 vysokoškolské vzdělání 82 72 78 80 132 145 doktorské vzdělání (vědecká výchova) 4 4 2 7 4 2 celkem 3050 2749 2283 3037 5041 5135 Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, 2008,2009, 2010 Rozdělení uchazečů podle vzdělání je v letech 2005-2010 stejné. Nejvíce uchazečů je vyučeno, následují uchazeči se základním vzděláním a praktickou školou a s úplným středním odborným vzděláním s maturitou. V roce 2006 došlo k nejvyššímu poklesu u uchazečů se středním odborným vzděláním s vyučením o 10,5 % (o 152 lidí). K nejvyššímu nárůstu došlo u uchazečů s úplným středním odborným vzděláním (vyučení s maturitou) o 16,9 % (o 24 lidí). V roce 2007 došlo k poklesu u všech kategorií vzdělání. Největší pokles byl zaznamenán u středního odborného vzdělání s vyučením o 18,6 % (o 241 lidí), u základního vzdělání s praktickou školou o 15,47 % (o 84 lidí) a u úplného středního odborného vzdělání s maturitou o 11,78 % (o 55 lidí). V roce 2008 došlo u všech typů vzdělání k nárůstu. Nejvyšší nárůst byl u středního odborného vzdělání s vyučením o 41,33 % (o 436 lidí), úplným středním odborným vzděláním s maturitou o 30,58 % (o 126 lidí) a základního vzdělání s praktickou školou o 15,03 % (o 69 lidí). V roce 2009 došlo k nejvyššímu nárůstu u středního odborného vzdělání s vyučením o 73,98 % (o 1103 lidí), úplného středního odborného vzdělání s maturitou o 62,08 % (o 334 lidí) a základního vzdělání s praktickou školou o 46,21 % (o 244 lidí). V roce 2010 byli zaznamenány jak nárůsty, tak i poklesy uchazečů. Nejvyšší pokles byl u úplného středního odborného vzdělání 19

s vyučením a maturitou o 8,4 % (o 31 lidí). Nejvyšší nárůst pak u středního odborného vzdělání o 2,35 % (o 61 lidí). Pro osoby, které jsou pouze vyučené, bylo v těchto letech k dispozici více volných pracovních míst (viz příloha) než pro osoby vyučené s maturitou V roce 2007 jich bylo 573, v roce 2008 189, v roce 2009 42 a v roce 2010 65 míst. Pro osoby s vyučením a maturitou bylo v roce 2007 10 míst, v roce 2008 a 2009 nebyla žádná volná pracovní místa a v roce 2010 12 míst. d) rozdělení podle délky nezaměstnanosti V tabulce jsou uvedeny uchazeči podle toho jak dlouho byli v evidenci. Tab. 9: Počet uchazečů podle doby evidence Délka nezaměstnanosti 2005 2006 2007 2008 2009 2010 do 3 měsíců 851 801 732 1496 1594 2027 3 6 měsíců 522 496 391 529 1005 776 6 9 měsíců 333 272 203 213 690 399 9 12 měsíců 197 174 142 141 628 299 12 24 měsíců 482 354 272 222 651 915 nad 24 měsíců 665 652 543 436 473 719 celkem 3050 2749 2283 3037 5041 5135 Ve všech sledovaných letech 2005-2010 bylo nejvíce uchazečů, kteří byli nezaměstnaní nejdéle 3 měsíce. V letech 2005-2007 byly další nejpočetnější skupinou uchazečů nezaměstnaní nad 24 měsíců a v rozmezí 3-6 měsíců. V roce 2008 byla druhou nejpočetnější skupina uchazečů, kteří byly nezaměstnaní 3-6 měsíců a nad 24 měsíců. V roce 2009 pak skupina s uchazečů nezaměstnaných po dobu 3-6 měsíců. V roce 2010 následovala skupina uchazečů, kteří byli nezaměstnaní od 12 do 24 měsíců. 2500 2000 1500 1000 500 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0 Do 3 měsíců 3 6 měsíců 6 9 měsíců 9 12 měsíců 12 24 měsíců Nad 24 měsíců Graf 5 Počet uchazečů dle délky evidence 20

2. Státní politika zaměstnanosti Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílí se na ní další subjekty, které jsou aktivními na trhu práce (především zaměstnavatelé a odborové organizace). Tuto politiku provádí stát ve spolupráci s ostatními subjekty působícími na trhu práce (především s územně samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů). Státní správu nad touto politikou vykonává MPSV a úřad práce. V rámci této politiky je zahrnuto především: zabezpečení práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, uplatnění aktivní politiky zaměstnanosti, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, poskytování podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením. [13] 2.1. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je soubor opatření, která směřují k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Touto politikou se zabývá ministerstvo a úřad práce. Tato politika je realizována prostřednictvím těchto nástrojů: rekvalifikace investiční pobídky veřejně prospěšné práce společensky účelná pracovní místa překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. [15] 21

Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je také: poradenství, které provádí úřad práce. Cílem je zjištění osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání nebo zprostředkování vhodného zaměstnání, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, cílené programy k řešení nezaměstnanosti. Tato politika je financována ze státního rozpočtu ČR a pro hospodaření s těmito prostředky je určen zvláštní právní předpis - zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. [15] 2.1.1. Rekvalifikace Rekvalifikace je získání nové kvalifikace nebo zvýšení současné kvalifikace a její udržování a obnovování. Pro stanovení obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází ze současné kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má danou rekvalifikací projít. Rekvalifikaci může provádět : zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zákona č. 427/2010 Sb., změna zákona o pobytu cizinců na území ČR, zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu - např. dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, škola v rámci oboru vzdělání nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem, zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu - např. vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Rekvalifikace je realizována na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání, je-li to nutné pro uplatnění na trhu práce. Náklady na rekvalifikaci hradí úřad práce a účastníkovi rekvalifikace může poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů, které jsou spojeny s rekvalifikací. [15] 2.1.2. Investiční pobídky Dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou investiční pobídky, kterými se 22

u zaměstnavatele hmotně podporuje vytvoření nových pracovních míst a rekvalifikace a školení nových zaměstnanců. Hmotnou podporu lze poskytnou zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, kde je průměrná míra nezaměstnanosti minimálně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Tuto podporu poskytuje MPSV a je účelově určena, a proto nemůže být použita na jiný účel. Výši a formu hmotné podpory stanoví vláda svým nařízením a to podle situace na trhu práce. [15] 2.1.3. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti. Tyto práce se týkají především údržby veřejného prostranství, úklidu a údržby veřejných budov a komunikací ve prospěch obcí, státních institucí nebo ostatních obecně prospěšných institucí. Tato místa vytváří zaměstnavatel maximálně na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. [15] Příspěvek je možné poskytnout až do skutečné výše vyplacené mzdy zaměstnance, včetně zdravotního a sociálního pojištění. [15] 2.1.4. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou pracovní místa, která jsou zřízena na základě dohody úřadu práce se zaměstnavatelem a jsou obsazena uchazeči o zaměstnání, pro které není možné zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Za takové místo je považováno i pracovní místo zřízené samotným uchazečem o zaměstnání, který se rozhodl pro samostatně výdělečnou činnost. [15] 2.1.5. Překlenovací příspěvek Tento příspěvek lze poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která už není uchazečem o zaměstnání, a které byl poskytnut příspěvek na společensky účelná pracovní místa. Příspěvek je poskytován na úhradu provozních nákladů vzniklých a uhrazených v období, na které je příspěvek poskytnut. Tento příspěvek se poskytuje maximálně na dobu 5 měsíců. Výše příspěvku za měsíc činí maximálně 0,25 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. čtvrtletí kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. 23

Provozní náklady, na které lze překlenovací příspěvek poskytnout: nájemné a služby, které jsou s ním spojené (mimo nájemného za bytovou jednotku), náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém se samostatně výdělečná činnost provozuje, je-li objekt v majetku osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisejí s provozem samostatně výdělečné činnosti, pokud není osoba samostatně výdělečně činná plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH), a DPH je součástí provozních nákladů, pak se i DPH považuje za provozní náklad. [15] 2.1.6. Příspěvek na zapracování Tento příspěvek lze poskytnout zaměstnavateli, který přijme uchazeče o zaměstnání, kterému je věnována zvýšená péče. Lze ho poskytnout nejdéle na dobu 3 měsíců. Jeho měsíční výše může být nejvýše polovina minimální mzdy. [15] 2.1.7. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Tento příspěvek lze poskytnou zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program, a proto nemůže zajistit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Lze ho poskytnout na částečnou úhradu náhrady mzdy, a to nejdéle po dobu 6 měsíců. Výše měsíčního příspěvku na 1 zaměstnance činí maximálně polovinu minimální mzdy.[15] 2.2. Výdaje na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti V této části jsou uvedeny výdaje na jednotlivé nástroje aktivní politiky. Výdaje jsou rozděleny podle toho, zda jsou financovány plně ze státního rozpočtu nebo z Evropského sociálního fondu. Částka, kterou hradí právě Evropský sociální fond, činí 85 % z celkových nákladů. a) společensky účelná pracovní místa hrazená ze státního rozpočtu. Na tyto místa byla v roce 2010 vyplacena celková částka 7 518 879 Kč. Z toho 414 166 Kč byly platby z dohod, které byly uzavřeny již v roce 2009. Na pracovní místa u zaměstnavatele byly vyplaceny příspěvky ve výši 4 783 123 Kč. Výše příspěvku na samostatně výdělečnou činnost činila 2 735 756 Kč. Nejvyšší částka příspěvku 24

na mzdy byla 16 174 Kč za měsíc a nejnižší 7 000 Kč. Nejvyšší částka pro začínající podnikatele byla 50 000 Kč a nejnižší 22 000 Kč. b) společensky účelná pracovní místa - národní individuální projekt Na tyto místa v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost bylo v roce 2010 vyplaceno 7 228 642 Kč. Částka z Evropského sociálního fondu byla ve výši 85 %, tedy 6 144 346 Kč. Zbylých 15 % (1 084 296 Kč) bylo zaplaceno ze státního rozpočtu ČR. c) veřejně prospěšné práce hrazené ze státního rozpočtu V roce 2010 činila celková částka, která byla vyplacena na veřejně prospěšné práce, 4 479 704 Kč. Z této částky tvořily část platby z dohod uzavřených v roce 2009, a to 1 881 305 Kč. d) veřejně prospěšné práce - národní individuální projekt V rámci tohoto projektu bylo na tyto práce v roce 2010 vyplaceno 8 088 324 Kč. Z Evropského sociálního fondu bylo zaplaceno 85 % (6 875 075 Kč) a 15 % ze státního rozpočtu (1 213 249 Kč) e) rekvalifikace Výdaje na rekvalifikace činili v roce 2010 celkem 3 276 969 Kč. Z toho bylo 300 218 Kč na platby, které byly vyplaceny na základě uzavřených dohod z roku 2009. f) rekvalifikace - národní individuální projekt Na rekvalifikace, které byly uskutečněny v rámci tohoto projektu bylo v roce 2010 vyplaceno 2 847 860 Kč. 2.3. Pasivní politika zaměstnanosti Do této politiky patří podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. 2.3.1. Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal dobu důchodového 25

pojištění minimálně v délce 12 měsíců, požádal úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, nepobírá starobní důchod, a to ke dni, ke kterému má být podpora přiznána. [20] Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnán, který: 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů dostal od zaměstnavatele výpověď z důvodu porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, bez vážných důvodů 6 měsíců před zařazením do evidence opakovaně ukončil zaměstnání zprostředkované úřadem práce, má nárok na výsluhový příspěvek, který je vyšší než podpora v nezaměstnanosti. Je-li příspěvek nižší, náleží mu rozdíl mezi příspěvkem a podporou, vykonává-li nekolidující zaměstnání. [20] Uchazeč je povinen doložit skutečnosti, které jsou rozhodné pro poskytování podpory v nezaměstnanosti. Podpůrčí doby pro poskytování podpory v nezaměstnanosti: do 50 let věku 5 měsíců od 50 do 55 let věku 8 měsíců nad 55 let věku 11 měsíců Výše podpory v nezaměstnanosti 65 % v prvních dvou měsících, 50 % v dalších 2 měsících a 45 % po zbytek podpůrčí doby 45 % po celou podpůrčí dobu ukončí-li uchazeč poslední zaměstnání před zařazením do evidence sám nebo dohodou se zaměstnavatelem bez vážných důvodů [20] Podpora v nezaměstnanosti se vypočítá z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl uchazeč ve svém posledním zaměstnání. V případě samostatné výdělečné činnosti se vypočítá z posledního vyměřovacího základu, který se přepočítá na 1 kalendářní měsíc. Počítá-li se výše podpory v nezaměstnanosti z průměrné mzdy v národním hospodářství, pak podpora činí 0,15 násobek průměrné mzdy v prvních 2 měsících, 0,12 násobek v dalších 2 měsících a 0,11 násobek do konce podpůrčí doby. Průměrná mzda v národním hospodářství pro rok 2011 je ve výši 23 324 Kč. 26

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti je 0,58násobek průměrné mzdy. Pro rok 2011 je to tedy 13 528 Kč. [20] Uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti V této tabulce je srovnán počet uchazečů, kteří měli nárok na podporu v nezaměstnanosti v průběhu let 2005-2010. Nejvíce uchazečů s nárokem na podporu bylo v roce 2009, v průměru za rok jich bylo 2290. Tab. 10: Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Měsíc 2005 2006 2007 2008 2009 2010 leden 1235 1169 1113 978 1995 2185 únor 1227 1149 1060 939 2628 2176 březen 1095 1086 877 814 2714 1905 duben 936 910 802 771 2719 1566 květen 924 849 764 741 2706 1340 červen 913 826 746 720 2484 1215 červenec 942 933 823 817 2398 1244 srpen 954 952 816 882 2279 1233 září 896 883 758 806 2027 1074 říjen 866 839 714 890 1778 1071 listopad 874 888 743 1301 1794 1237 prosinec 938 969 827 1600 1960 1970 průměr 983 954 837 938 2290 1518 2.3.2. Podpora při rekvalifikaci Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který je účastníkem rekvalifikace, kterou zajišťuje úřad práce a nepobírá starobní důchod. Tato podpora se poskytuje po celou dobu rekvalifikace mimo doby, kdy pobírá starobní důchod, dávky 27

nemocenského pojištění a po dobu jeho vazby. Také o této podpoře rozhoduje příslušný úřad práce. Podpora v rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Úřad práce může uchazečům poskytnout příspěvek na jízdné nebo na ubytování. Plní-li uchazeč řádně povinnosti, které jsou uvedeny v dohodě o rekvalifikaci, tak náklady na rekvalifikaci v plné výši hradí úřad práce. [14] 28

3. Evropský sociální fond Evropský sociální fond (dále jen "ESF") patří do skupiny strukturálních fondů Evropské unie (dále jen "EU"). Je hlavním finančním nástrojem k zajištění realizace Evropské strategie zaměstnanosti. Účelem tohoto fondu je rozvíjet zaměstnanost, snižovat nezaměstnanost, podporovat sociální začleňování osob a rovné příležitosti se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. [6] Mezi cíle fondu patří: pomoc nezaměstnaným lidem a lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce; sociální začleňování; rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trhu práce; celoživotní vzdělávání; rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly; zlepšení přístupu a účastni žen na trhu práce; boj proti diskriminaci a nerovnostem, které souvisí s trhem práce. [6] Prostřednictvím tohoto fondu EU podporuje projekty, které nemají investiční charakter, jako např.: rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro znevýhodněné skupiny osob (např. pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické skupiny), podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů, stáže studentů, pedagogů. [6] Programy ESF V programovém období 2007-2013 může ČR z ESF čerpat finanční prostředky v těchto programech: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Praha - Adaptabilita [6] 29

3.1. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Jedním z operačních programů ESF na období 2007-2013 je program Lidské zdroje a zaměstnanost, který je určen na snížení nezaměstnanosti pomocí aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělání, na začleňování sociálně vyloučených osob do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v dané oblasti. Na tento program je na období 2007-2013 z fondů EU pro ČR vyčleněno 1,84 mld. eur. Jeho financování má být navýšeno o 0,32 mld. eur z českých veřejných prostředků. [10] Prioritní osy Tento operační program se rozděluje do 5 prioritních os, kterými jsou: Prioritní osa 1 - Adaptabilita Prioritní osa 2 - Aktivní politiky trhu práce Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti Prioritní osa 4 - Veřejná správa a veřejné služby Prioritní osa 5 - Mezinárodní spolupráce [10] 3.1.1.Prioritní osa 2 - Aktivní politiky trhu práce Tato prioritní osa se zabývá především zlepšením přístupu k zaměstnání, trvalým začleněním osob, které hledají zaměstnání a prevencí nezaměstnanosti skupin, které jsou ohroženy na trhu práce. Prioritní osa 2 je rozdělena na dvě oblasti podpory: oblast podpory 2.1. Posílení aktivních politik zaměstnanosti oblast podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj [10] Oblast podpory 2.1. Posílení aktivních politik zaměstnanosti Hlavním cílem je efektivně a cíleně využívat nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti tak, aby bylo dosahováno zvýšení zaměstnanosti nezaměstnaných osob a osob, které jsou na trhu práce ohroženy. K dosažení tohoto cíle je potřeba: realizovat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, efektivněji využívat jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, případně 30

zavádět nové nebo inovované nástroje, podporovat preventivní opatření na trhu práce, podporovat zprostředkovatelské činnosti a vytváření nových pracovních míst nebo podporovat pracovní místa, která jsou určena pro konkrétní osoby. Oblast podpory je realizována prostřednictvím individuálních projektů, které se člení na: národní individuální projekty - projekty jsou předloženy z úrovně MPSV a týkají se celé ČR regionální individuální projekty - projekty jsou předloženy z úrovně úřadů práce, týká se konkrétního regionu [10] Oblast podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj Tato oblast podpory je zaměřena na instituce veřejných služeb, organizace, které s nimi spolupracují a zaměstnance těchto subjektů. V rámci projektů jsou podporovány aktivity, které vedou ke vzdělávání pracovníků, rozvoji nástrojů a opatření, a rozvoji institucí služeb zaměstnanosti. 3.1.2. Regionální individuální projekty Jedná se o projekty, které vytvářejí úřady práce, jsou spolufinancované z Evropského sociálního fondu a týkají se konkrétního regionu. Projekty zahrnují různé aktivity včetně rekvalifikace. Chce-li uchazeč o zaměstnání absolvovat rekvalifikaci v rámci regionálního individuálního projektu, musí nejdříve uzavřít dohodu o zařazení do konkrétního projektu a absolvovat povinné aktivity, které předcházejí rekvalifikaci. Většinou se jedná o tzv. poradenský program. Projekty v kraji Vysočina Tyto projekty probíhají také v kraji Vysočina. Zde jsou uvedeny pouze projekty, na kterých se podílí Úřad práce v Havlíčkově Brodě. Jedná se o tyto projekty: Klíč ke kariéře Nový směr Řemeslo jako šance Kariéra s dítětem 31

V projektech Klíč ke kariéře, Nový směr a Kariéra s dítětem jsou realizovány obecné a profesní rekvalifikace. Obecné rekvalifikace jsou pro projekty stejné: Základy obsluhy osobního počítače Základy obsluhy osobního počítače dle osnov ECDL Start (4 moduly) Základy obsluhy osobního počítače dle osnov ECDL (7 modulů) Klíč ke kariéře Tento projekt je určen pro uchazeče a zájemce o zaměstnání, kteří jsou v evidenci nejvýše 12 měsíců. Projekt začal 1.7. 2009 a bude probíhat až do 31.8. 2011. Může se ho účastnit 700 osob. Cíle projektu: zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti uchazečů rozšířením služeb úřadů práce předcházení dlouhodobé nezaměstnanosti a udržení zaměstnání zájemců o zaměstnání V rámci projektu probíhají tyto vzdělávací aktivity: motivační kurzy (pro 700 osob) obecné rekvalifikační kurzy (pro 300 osob) profesní rekvalifikační kurzy (pro 400 osob) Účastníci projektu mohou získat finanční příspěvky na hlídání dětí předškolního věku, dopravu či na ubytování během účasti v rekvalifikačním kurzu. [8] Profesní rekvalifikační kurzy, které byly v roce 2010 realizovány v okrese Havlíčkův Brod: masér pro sport a rekondici (1 účastník) profesní způsobilost řidiče (3 účastníci) účetnictví s využitím výpočetní techniky (11 účastníků) obsluha PC (40 účastníků) kosmetické služby (1 účastník) pracovník v sociálních službách (14 účastníků) holičské a kadeřnické práce (1 účastník) svařování (2 účastníci) 32

Nový směr Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání, kterým musí být věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Jedná se o tyto uchazeče: osoby se zdravotním postižením; osoby do 20 let věku; těhotné a kojící ženy, matky do devátého měsíce po porodu; osoby, které pečují o děti do 15 let věku; osoby, které jsou starší 50 let věku; osoby dlouhodobě nezaměstnané. Projekt byl zahájen 1.7. 2009 a skončí k 30.9.2011. Určen je pro 600 osob. Vzdělávacími aktivitami v rámci tohoto projektu jsou motivační kurz pro všech 600 osob, obecné rekvalifikace pro 300 osob a profesní rekvalifikace pro 300 osob. [9] Realizované kurzy v roce 2010: masér pro sport a rekondici (3 účastníci) profesní způsobilost řidiče (3 účastníci) obsluha PC (37 účastníků) účetnictví s využitím výpočetní techniky (7 účastníků) pracovník v sociálních službách (8 účastníků) manikúra, pedikúra (3 účastníci) holičské a kadeřnické práce (2 účastníci) kosmetické služby (1 účastník) programátor CNC strojů (1 účastník) vazba a aranžování květin (8 účastníků) zahradnické práce - údržba zeleně (1 účastník) Řemeslo jako šance Projekt byl zahájen 1.8.2009 a potrvá až do 31.7.2012. Cílem projektu je podpořit uchazeče o zaměstnání, kteří mají trvalé bydliště v kraji Vysočina zvýšením nebo změnou rekvalifikace při hledání zaměstnání. Účastníci projektu nejprve absolvují měsíční motivační kurz a následně zvolený 33

rekvalifikační kurz, který je v rámci projektu nabízen. Účastníci mají nárok během motivačního kurzu i rekvalifikace na proplacení jízdného, během motivačního kurzu na stravné a během rekvalifikačního kurzu dostávají podporu ve výši 60 %. [11] V rámci tohoto projektu byly v roce 2010 realizovány tyto rekvalifikační kurzy: Základy obsluhy osobního počítače (5 účastníků) Opravy karosérií (3 účastníci) Zahradnické práce - údržba zeleně (2 účastníci) Truhlářské práce (1 účastník) Malířské práce (2 účastníci) Tesařské práce (2 účastníci) Montáž suchých staveb (5 účastníků) Kariéra s dítětem Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání, kteří pečují o dítě do 15 let věku a pro zájemce o zaměstnání na mateřské dovolené, kteří jsou v evidenci úřadu práce v kraji Vysočina. Projekt je zaměřen na motivaci cílové skupiny ke změně či obnově původní kvalifikace a tím jejich opětovnému zařazení na trh práce. Cíle projektu zvýšení zaměstnanosti cílové skupiny pomoc udržet si současnou pracovní pozici začlenění ohrožené skupiny uchazečů zpět na trh práce Účastníci projektu absolvují motivační kurzy a poté rekvalifikační kurzy. Profesní rekvalifikační kurzy 2010 Účetnictví s využitím výpočetní techniky (2 účastníci) Základy podnikání Pracovník v sociálních službách Manikúra, pedikúra včetně nehtové modeláže Příprava teplých pokrmů Příprava studených pokrmů Všeobecný sanitář Pečovatel, pečovatelka o dítě ve věku 3-15 let 34

V tomto projektu každý účastník nejdříve absolvuje obecnou rekvalifikaci a následně až profesní rekvalifikaci. [7] 35

4. Okres Havlíčkův Brod Okres Havlíčkův Brod je jedním z pěti okresů v kraji Vysočina. Jeho rozloha činí 1 265 km 2. Počet obyvatel byl k 31.12.2010 95 679. Z toho 48 252 žen a 47 427 mužů. Pracovní síla byla 49 803 lidí. Počet uchazečů evidovaných na úřadu práce byl 5 135, z toho dosažitelných 5 094, žen 2 453 a osob se zdravotním postižením 784. Tyto údaje jsou k 31.12.2010. [5] Hlavní ekonomickou oblastí je průmysl a zemědělství. Nejvýznamnějším odvětvím strojírenství a textilní průmysl. V zemědělství je hlavní pěstování brambor, chov skotu a výroba mléka. Hlavní oblastí průmyslu a výroby je Havlíčkův Brod. K dalším větším oblastem průmyslu patří Chotěboř, Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou. Menšími oblastmi průmyslu jsou Přibyslav, Golčův Jeníkov a Ždírec nad Doubravou. Výhodou okresu je, že zde působí větší množství menších zaměstnavatelů, kteří působí v různých oborech průmyslu (např. strojírenský, textilní nebo potravinářský). Společnosti, které zaměstnávají nad 500 zaměstnanců, jsou zde zastoupeny ojediněle. Jedná se o 6 společností. [5] Tab. 11: Struktura podnikatelských subjektů Druh subjektu 2006 2007 2008 2009 2010 státní podniky 0 1 0 0 0 akciové společnosti 75 88 78 91 94 družstva 139 174 139 170 165 veřejné obchodní společnosti 63 79 67 76 77 společnosti s ručením omezeným 856 1 031 892 1 093 1 157 individuální podnikatelé nezapsaní v OR 11 619 11 975 9 812 12 970 13 334 individuální podnikatelé v OR 74 79 71 73 72 fyzické osoby nezapsané v OR - - - - 871 zemědělští podnikatelé 1316 1310 1317 531 562 Tabulka ukazuje, že v okresu Havlíčkův Brod se nachází nejvíce individuálních podnikatelů, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku. V letech 2006-2008 byli výrazně zastoupeny osoby, které podnikaly v zemědělství. Ale v roce 2009 u těchto podnikatelů došlo k výraznému poklesu oproti roku 2008 - téměř o 60 %. V roce 2010 zůstal počet podnikatelů v zemědělství zhruba na stejné úrovni jako v roce 2009 (pouze došlo k navýšení o necelých 6 %). je 36

5. Realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Tato část práce se zabývá využíváním jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na okrese Havlíčkův Brod v letech 2007-2010. Tabulka ukazuje kolik uchazečů bylo umístěno na jednotlivé nástroje v jednotlivých letech. Tab. 12: Počet umístěných uchazečů na jednotlivé nástroje Počet uchazečů 2007 2008 2009 2010 SÚPM příspěvky na mzdy 101 35 19 104 SÚPM jednorázový přísp. 5 5 3 1 SÚPM SVČ 35 12 54 63 překlenovací příspěvek 35 12 - - VPP 45 24 37 53 SÚPM (OPLZZ NIP) - 5 138 117 VPP (OPLZZ NIP) - 34 109 79 chráněná pr..dílna na zříz. 8 5 0 8 chráněná pr. Dílna na prov. 11 49 35 41 chráněné pr.místo na zříz. - 22 26 17 chráněné pr. Místo na prov. - 54 67 88 chrán.pr.místa SVČ zříz. - 3 5 2 chrán. pr. místa SVČ prov. - 3 3 5 rekvalifikace 91 403 411 266 rekvalifikace (OPLZZ - NIP) - 192 500 305 rekvalifikace RIP - 187 celkem 331 858 1407 1336 Kromě roku 2007 bylo nejvíce uchazečů zařazeno do rekvalifikací. V roce 2007 bylo nejvíce uchazečů umístěno v rámci společensky účelných pracovních míst, a to 141. Z tohoto počtu 35 uchazečů začalo vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Dalším využívaným nástrojem jsou chráněné dílny a chráněná pracovní místa, která jsou využívána pro osoby se zdravotním postižením. Chráněná pracovní místa - samostatně výdělečná činnost jsou využívána ojediněle pro několik jedinců. Největší část tvoří příspěvky na provoz chráněné dílny a chráněného pracovního místa. V roce 2008 klesl celkový počet uchazečů umístněných na společensky účelná pracovní místa, a to o 59,57 % (o 84 lidí). Naopak v roce 2009 došlo k výraznému nárůstu celkového počtu umístěných uchazečů na tato místa, a to o 73,36 % (o 157 lidí). V roce 2010 se ještě počet zvýšil o 24,91 % (o 71 lidí). 37