Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Transkript

1 Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2 2

3 Rok Počet důchodců celkem Počet starobních *) důchodců Počet poplatníků pojistného Počet poplatníků na jednoho důchodce 1,84 1,84 1,78 1,73 1,74 1,72 Počet poplatníků na 1 starobního důchodce 2,48 2,46 2,37 2,17*) 2,17 2,11 *) Od roku 2010 je z důvodu novely zákona o důchodovém pojištění navyšován počet starobních důchodců v souvislosti s přeměnou invalidních důchodů na starobní po dosažení věku 65 let, proto není možné porovnávat údaje s lety před touto změnou. 3

4 Definice, dělení, příčiny nezaměstnanosti Negativní důsledky nezaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti 4

5 Nezaměstnanost se vyskytuje zejména v tržních ekonomikách, v bohatých státech s vysokým sociálním zabezpečením. Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví, trestající osoby "soustavně se vyhýbající poctivé práci". Většina chudších zemí postrádá moderní sociální zabezpečení včetně podpory v nezaměstnanosti, takže si nezaměstnanost může dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé, kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce, často nastupují na méně kvalifikované práce a mezi nezaměstnané se tak nezapočítají. Státní zásahy do ekonomiky nezaměstnanost přímo způsobují: zvedne-li vláda minimální mzdu, zvýší se tím cena podnikání, a firmy zareagují propouštěním zaměstnanců. Zákony omezující propouštění způsobí, že zaměstnavatelé budou nové pracovníky najímat méně často, a mnoho mladých lidí pak bude mít problémy se získáním práce. 5

6 Až do 30. let 20. stol. šlo o okrajovou záležitost, v Německu a Rakousku bylo zavedeno pojištění v nezaměstnanosti pouze pro průmyslové pracovníky ve specifických odvětvích, a to až po pojištění nemocenském, úrazovém a penzijním. Vyhrocení problému: velká hospodářská krize ve 30. letech 20. stol. první projev globalizace ekonomiky; vznik amerického a kanadského systému ochrany v nezaměstnanosti. V ČSR míra nezaměstnanosti 1933 asi 25 %. Gentský systém podpory v nezaměstnanosti (od r. 1925): státní podporu obdrží odborově organizovaný zaměstnanec, oficiálně se přihlásivší jako nezaměstnaný a to ve výši, jakou mu poskytne jeho odborová organizace. Od 1930: doba podpory 26 týdnů, stát přispíval dvoj- až trojnásobkem sumy přidělované odbory. Socialistický systém nezaměstnanost zlikvidoval, ve skutečnosti existovala skrytá nezaměstnanost: mnoho zaměstnaných lidí neprodukovalo žádné hodnoty. Další vlna: hospodářská stagnace v 70. a 80. letech 20. stol., nezaměstnanost stoupla až na 10 % a dlouhodobě se nesnižovala; od té doby běžná míra 5 10 %. Výsledek: orientace na aktivní politiku v nezaměstnanosti v evropských sociálních státech Poslední období zvýšené nezaměstnanosti: ekonomická krize ; v ČR max. míra nezaměstnanosti 9,9 %. 6

7 Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která: je starší patnácti let, aktivně hledá práci, je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání Zdravotní pojištění hradí stát, sociální pojištění se neplatí, ale doba evidence se započítává k důchodu Zájemcem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tímto účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. ZÁJEMCE se jen zajímá o práci, NENÍ za něj placeno ani zdravotní ani sociální pojištění, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti 7

8 Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným): u - míra nezaměstnanosti U - počet lidí bez práce E - počet zaměstnaných lidí L - celkový počet pracovních sil (L=E+U) 8

9 Nezaměstnanost může být rozlišována jako: dobrovolná osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných!) nedobrovolná osoba aktivně hledá práci a je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. Nedobrovolná nezaměstnanost může být: krátkodobá méně než jeden rok dlouhodobá - déle než jeden rok 9

10 frikční (dočasná) - člověk přeruší práci na chvíli; než si najde novou, je nezaměstnán, dále např. absolvent školy sezónní souvisí např. s ročním obdobím třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v létě je zaměstnáno více stavebních dělníků nebo zemědělských pracovníků cyklická - souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v hospodářské depresi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury. systémová (strukturální) nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v ostravskokarvinském uhelném revíru). Řešením je rekvalifikace 10

11 Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí - je prostě přirozená. V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti). Odhady výše přirozené míry nezaměstnanosti se pohybují mezi čtyřmi a osmi procenty, ale jsou odlišné pro různé země a je obtížné přirozenou míru nezaměstnanosti zjistit. 11

12 Kdyby trh práce fungoval ideálně, pak by nedobrovolná nezaměstnanost neexistovala. Trh práce však nefunguje ideálně neboť je úzce spojen s osobností člověka s lidskou subjektivitou. Základní problémy: Prodávající (zaměstnanci) i kupující (zaměstnavatelé) uplatňují nejen samotnou cenu práce, ale i jiné preference: rizikovost práce, prestiž povolání, kariérní předpoklady, trvalost pracovního místa apod. Segmentace trhu práce (oborová, kvalifikační, teritoriální apod.) Nedokonalé informace o pracovních místech Podpora v nezaměstnanosti (zvyšuje dobrovolnou nezaměstnanost) Nepružnost mezd směrem dolů zaměstnavatelé raději snižují počet zaměstnanců, než aby snižovali mzdy: zákon o minimální mzdě odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží) mzdová rigidita (mzdy jsou většinou sjednány dopředu na delší dobu, takže je obtížné je snížit a přizpůsobit stavu trhu) efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje) 12

13 13

14 Počet evidovaných nezaměstnaných, volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti ke konci sledovaného měsíce ( ) měrná leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec jednot ka 2008 nezaměstnanost tis. osob 364,5 355,0 336,3 316,1 302,5 297,9 310,1 312,3 314,6 311,7 320,3 352,3 míra nezam. % 6,1 5,9 5,6 5,2 5,0 5,0 5,3 5,3 5,3 5,2 5,3 6,0 volná místa 2009 nezaměstnanost tis. míst 145,9 150,3 151,3 152,3 151,3 151,9 150,2 150,9 139,6 130,1 111,3 91,2 tis. osob 398,1 428,8 448,9 456,7 457,6 463,6 485,3 493,8 500,8 498,8 508,9 539,1 míra nezam. % 6,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9,2 volná místa 2010 nezaměstnanost tis. míst 68,5 64,9 55,4 50,5 48,3 43,4 41,8 41,3 38,8 35,8 32,9 30,9 tis. osob 574,2 583,1 572,8 540,1 514,8 500,5 505,3 501,5 500,5 495,2 míra nezam. % 9,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 8,7 8,6 8,5 8,5 volná místa tis. míst 31,6 32,1 33,1 32,9 33,1 32,9 33,5 36,6 35,1 33,7 14

15 Mladí do 30 let Starší osoby (před důchodem) Ženy Osoby s handicapem Lidé bez kvalifikace Romské etnikum 15

16 16

17 17

18 18

19 19

20 Ekonomické: Ekonomika nevyrábí tolik, kolik by mohla, snižuje se HDP Sociální: Psychologické a zdravotní: Pokles životní úrovně Oslabení funkcí rodiny (odkládání sňatků a porodů, oslabení rodičovské autority, omezení sociálních kontaktů apod.) Narušení vnímání času Chudoba, v extrémních případech bezdomovectví Pocity nepotřebnosti, neschopnosti Ztráta sebedůvěry Zvýšený výskyt depresivních stavů a sebevražd Zvýšení míry onemocnění imunitního, cévního, mozkového, kardiovaskulárního systému Vyšší náchylnost k drogové a alkoholové závislosti 20

21 Evropský projekt Nezaměstnanost a duševní zdraví (2000) shrnul současné nálezy v oblasti duševního zdraví v souvislosti s nezaměstnaností takto: 1. Nezaměstnanost má záporný vliv na duševní zdraví většiny zasažených lidí a členů jejich rodiny. 2. Existují účinné prostředky rušící záporný dopad, ale musejí být více rozšířeny. 3. Nezaměstnanost má pro různé skupiny lidí různý význam, např. pro mladé osoby, seniory, ženy atd. Příslušná opatření musejí být aplikována adekvátně. 4. Je zapotřebí více solidarity s nezaměstnanými lidmi. Nejdůležitější je, aby nezaměstnaný nebyl léčený jako odpovědný nebo vinný ze své situace. 5. Velký význam při oslabování negativního dopadu nezaměstnanosti na duševní zdraví má spolupráce mezi různými činiteli (nezaměstnaný a rodina, zaměstnavatel, odborová organizace, poskytovatel služeb, profesionálové, političtí činitelé). 21

22 dřívější sebevražedné pokusy - když se dotyčný o sebevraždu již pokusil, je zde nepodcenitelné riziko opakování; přitěžující okolností jsou i sebevraždy nebo sebevražedné pokusy u příbuzných v rodině a u známých (příklady táhnou) osamělost - jakkoli je často obtížné žít v páru, je to zřejmě snazší, než snášet samotu; týká se vdov(ců), rozvedených i celoživotně svobodných jedinců dluhy a ztráta zaměstnání - nepříjemné životní situace, které jsou provázeny nejistotou, člověk má tendenci o nich dokola a neproduktivně přemýšlet, až má pocit, že dobré východisko neexistuje výkon profese zahrnující kontakt s lidmi - lékaři (zejména na odd. ARO, pediatři a psychiatři) a zdravotní sestry, učitelé, speciální pedagogové, policisté, právníci tito lidé se často osobně angažují na problémech svých klientů (pacientů, žáků) a velmi často jejich práce a snaha nemá žádaný výsledek (drogově závislý člověk recidivuje, žáky nezajímá výuka, pacient zemře atd.); přílišné počáteční nadšení se pak časem přehoupne ve vyhoření apatii a pocit nesmyslnosti absence víry - věřící lidé jsou sebevraždou ohroženi mnohem méně 22

23 veřejný činitel příslušník ozbrojených sil cizinec dělník zemědělský družstevník inteligence ostatní pracující soukromý zemědělec samostatně činné osoby bez pracovního poměru

24 ztráta zaměstnání (23 %), rozvod (20 %), odchod z rodiny (11 %), výkon trestu (5 %), špatné hospodaření (3 %), výstup z ústavního zařízení (2 %) jiné příčiny (29 %) dobrovolné rozhodnutí (7 %) 24

25 Dnem nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti směřuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil k zabezpečení práva občanů na zaměstnání; Je zabezpečována v působnosti státních orgánů na úseku zaměstnanosti, kterými jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. ÚP jsou územním orgánem státní správy (okresy, kraje) s právní subjektivitou, jejímž nadřízeným orgánem je MPSV - Správa služeb zaměstnanosti (SSZ MPSV). 25

26 (2) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. (3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu uvedeného v odstavci 2, pokud z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. 26

27 (1) Zprostředkování m zaměstnání se rozumí a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen "uživatel") mohou provádět jen agentury práce; c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. (3) Zaměstnání zprostředkovávaj í a) úřady práce, b) právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen "agentury práce"). (6) Úřady práce a agentury práce spolupracují při řešení situace na trhu práce. 27

28 Zákon č.435/2004 Sb., : Výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci: V prvních dvou měsících 65 % z průměrného čistého výdělku z předchozího zaměstnání, v dalších dvou měsících 50 %, v následujících měsících 45 %; podpora při rekvalifikaci 60 %. Podporu v nezaměstnanosti lze pobírat 5 měsíců (občané mladší 50 let), 8 měsíců (občané starší 50 let a mladší 55 let) nebo 11 měsíců (občané starší 55 let). Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti však je, že občan musel v posledních 3 letech před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu důchodového pojištění v délce 12 měsíců. (6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. 28

29 Hrubá mzda Zdravotní pojištění ( Kč x 4,5 %) Sociální pojištění ( Kč x 6,5 %) Záloha na daň z příjmu (( x 1,34) x 15 %) Čistá mzda ( Kč Kč Kč Kč) Kč Kč Kč Kč Kč Čistá mzda První a druhý měsíc ( Kč x 65 %) Třetí a čtvrtý měsíc ( Kč x 50 %) Každý další měsíc ( Kč x 45 %) Kč Kč Kč Kč 29

30 30

31 Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. 31

32 104 (1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. (2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 105 (1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle 78, c) cílené programy k řešení zaměstnanosti ( 120). 32