Metrologické zabezpečení systémů prediktivní údržby

Metrologické zabezpečení systémů prediktivní údržby Zpracoval: Pavel Němeček Pracoviště: Technická univerzita v Liberci katedra vozidel a motorů Tento materiál vznikl jako součást projektu In-TECH 2, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. In-TECH 2, označuje společný projekt Technické univerzity v Liberci a jejích partnerů - Škoda Auto a.s. a Denso Manufacturing Czech s.r.o. Cílem projektu, který je v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) financován prostřednictvím MŠMT z Evropského sociálního fondu (ESF) a ze státního rozpočtu ČR, je inovace studijního programu ve smyslu progresivních metod řízení inovačního procesu se zaměřením na rozvoj tvůrčího potenciálu studentů. Tento projekt je nutné realizovat zejména proto, že na trhu dochází ke zrychlování inovačního cyklu a zkvalitnění jeho výstupů. ČR nemůže na tyto změny reagovat bez osvojení nejnovějších inženýrských metod v oblasti inovativního a kreativního konstrukčního řešení strojírenských výrobků. Majoritní cílovou skupinou jsou studenti oborů Inovační inženýrství a Konstrukce strojů a zařízení. Cíle budou dosaženy inovací VŠ přednášek a seminářů, vytvořením nových učebních pomůcek a realizací studentských projektů podporovaných experty z partnerských průmyslových podniků. Délka projektu: 1.6.2009 31.5. 2012 1

Co je důležité pro diagnostika z pohledu obecné metrologie? Soulad s platnou legislativou Jednotnost a správnost Informace o systému měření Variabilita (nejistota) Strannost Způsob prokazování shody se specifikovanými požadavky z pohledu legislativy Diagnostik musí z pohledu metrologie: Mít zajištěnu návaznost (dokumentovat ji) Mít měřidlo evidováno a značeno Mít stanoveny postupy měření Vést dokumentaci o měřeních a hodnoceních Mít stanoveny srovnávací hodnoty Mít způsobilý personál Vyhovovat podmínkám systému kvality Úspěšně procházet audity Dobře se orientovat v problematice 2

Variabilita v systému měření diagnostické veličiny Pozorovaná variabilita = variabilita měřené veličiny + variabilita systému měření (měřidla) Variabilita měřené veličiny řešena průměrováním Variabilita systému měření nutno poznat a popsat Terminologie Metrologie = věda o měření a její aplikace Proces měření = soubor činností ke stanovení hodnoty veličiny (ČSN EN ISO 10 012) Měřicí systém = sestava jednoho nebo více měřidel a často dalších zařízení, včetně jakýchkoliv činidel a zdrojů, sestavená a přizpůsobená k poskytování informace používané ke generování naměřených hodnot veličiny ve specifikovaných intervalech pro veličiny specifikovaných druhů Výsledek měření = soubor hodnot veličiny přiřazený měřené veličině s jakoukoliv další dostupnou relevantní informací. Validace = ověřování, že specifikované požadavky jsou přiměřené pro zamýšlené použití Metrologická návaznost = vlastnost výsledku měření, pomocí níž může být výsledek vztažen ke stanovené referenci přes dokumentovaný nepřerušený řetězec kalibrací, z nichž každá se podílí svým příspěvkem na stanovené nejistotě měření 3

Terminologie Systematická chyba měření = složka chyby měření, která v opakovaných měřeních zůstává konstantní nebo se mění předvídatelným způsobem Vychýlení (Strannost, Odchylka) = hodnota odhadu systematické chyby měření Korigovaný výsledek = výsledek měření po korigování z hlediska systematické chyby. Náhodná chyba = Složka chyby měření, která se v opakovaných měřeních mění nepředvídatelným způsobem Pravdivost měření = těsnost shody mezi aritmetickým průměrem nekonečného počtu opakovaných naměřených hodnot veličiny a referenční hodnotou veličiny (dříve Správnost). Preciznost měření = těsnost shody mezi indikacemi nebo naměřenými hodnotami veličiny získanými opakovanými měřeními na stejném objektu nebo na podobných objektech za specifikovaných podmínek. (dříve Shodnost) Terminologie Hodnota veličiny = číslo a reference společně vyjadřující velikost veličiny Měření = proces experimentálního získávání jedné nebo více hodnot veličiny, které mohou být důvodně přiřazeny veličině Měřidlo (měřicí přístroj) = zařízení používané k měření buď samotné, nebo ve spojení s jedním nebo více přídavnými zařízeními 4

Terminologie Přesnost měření = těsnost shody mezi naměřenou hodnotou veličiny a pravou hodnotou veličiny - měřené veličiny Opakovatelnost = preciznost měření za souboru podmínek opakovatelnosti měření Reprodukovatelnost = preciznost měření za podmínek reprodukovatelnosti měření Chyba měření = naměřená hodnota veličiny minus referenční hodnota veličiny Nejistota měření - nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace Terminologie Pravá hodnota veličiny = hodnota veličiny, která je ve shodě s definicí veličiny Konvenční hodnota veličiny = hodnota veličiny přiřazená pro daný účel k veličině dohodou Referenční hodnota veličiny = hodnota veličiny používaná jako základ pro porovnávání s hodnotami veličin stejného druhu Naměřená hodnota veličiny = hodnota veličiny reprezentující výsledek měření 5

Princip, metoda a postup měření Měřicí princip = jev sloužící jako základ měření Metoda měření = generický popis logického organizování činností použitých při měření Postup měření = podrobný popis měření podle jednoho nebo více měřicích principů a dané metody měření založený na modelu měření a zahrnující jakýkoliv výpočet k získání výsledku měření Realizace určitého měřícího principu vede k měřící metodě. Měřící metoda je způsob, který se používá ke kvantifikaci měřené veličiny. Určitý fyzikální princip může být základem rozdílných měřících metod. Zvolená měřící metoda je základem měřícího postupu, tj. určitého sledu úkonů, potřebných k provedení měřící operace. Měřící postup je součástí metrologické operace v technologickém výrobním postupu. Legislativní stav Přehledně je legislativní stav shrnut na http://www.unmz.cz/cz/4/pravni_predpisy_metrologie.htm, kde je možné získat pracovní znění zákona, ve kterém jsou všechny změny promítnuty a též přehlednou a aktualizovanou tabulku s platnými právními předpisy (s hypertextovými odkazy). Zvlášť je třeba upozornit na změny v metrologické terminologii. K 1.8.2009 byla zrušena ČSN 01 0115 Mezinárodní slovník základních a všeobecných termínů v metrologii. Terminologie je nyní obsažena v TNI 01 0115 Mezinárodní metrologický slovník Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny. POZOR! došlo k řadě změn v termínech i jejich definicích. 6

Zákon č. Metrologické 505/1990 Sb. zabezpečení o metrologii ve systémů znění pozdějších prediktivní změn: údržby Zákon o metrologii Zákon č. 505/1990 Sb. ze dne 16. listopadu 1990 o metrologii ve znění pozdějších změn Zákon č. 119/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. Zákon č. 13/2002 Sb. ze dne 18.prosince 2001, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb.,... Zákon č. 137/2002 Sb. ze dne 15.března 2002, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Zákon č. 226/2003 Sb. ze dne 26. června 2003, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii,... Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Zákon č. 481/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Prováděcí vyhlášky a Nařízení vlády k zákonu (Výběr!!) Vyhláška č 424/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování Vyhláška č. 344/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění vyhlášky č. 65/2006 Sb. a vyhlášky č. 259/2007 Sb. 7

Povinnosti organizací plynoucí ze zákona Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli, a právnických osob a orgánů státní správy, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření. Jednotnost měření a měřidel je založena na schématech návaznosti, která specifikují schopnost výsledků měření prokázat na každé úrovni pro danou zákonnou měřicí jednotku vztah k příslušnému etalonu vyššího řádu. Správnost měřidel a měření je soubor všech vlastností měřidel zabezpečující jejich požadované metrologické parametry a současně vyjadřuje míru shody mezi výsledkem měření a skutečnou hodnotou měřené veličiny. Zákon o metrologii určuje obecná pravidla Jednotnost a správnost Jednotnost a Správnost Organizace požadavky naplňují 8

Působnost zákona o metrologii Zabezpečování jednotnosti a správnosti měřidel a měření Zákonné měřící jednotky Měřidla Návaznost měřidel Ověřování a kalibrace Uvádění měřidel do oběhu Používání měřidel Státní metrologická kontrola Hotově balené zboží Orgány státní správy ČR v oblasti metrologie Řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu Řízení Rada pro metrologii Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Metodické řízení Český metrologický institut Vědecká rada ČMI Úřední měřiči Autorizovaná metrologická střediska Laboratoře státních etalonů Kalibrační laboratoře Střediska legální metrologie Střediska kalibrační služby Právnické osoby a subjekty Převzal úkoly a kompetence bývalého ČNI Vydává ČSN 9

Zákon o metrologii Kategorizace měřidel Etalony (povinnost kalibrace) Pracovní měřidla stanovená (povinnost ověření) Pracovní měřidla nestanovená (povinnost kalibrace) Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály Pavel Němeček - Metrologie+SPC 2009 19 Slovník pojmů Etalon -měřidlo (měřicí přístroj, míra), referenční materiál nebo systém určený k definování, ztělesnění, uchovávání nebo reprodukování jednotky nebo jedné i více hodnot veličiny, aby mohly být přeneseny porovnáním na jiná měřidla. Stanovené měřidlo (pracovní měřidlo stanovené) - měřidla stanovená k povinnému ověřování. Délka konfirmačního intervalu je uvedena ve Výměru ÚNMZ o stanovených měřidlech. Pracovní měřidlo (pracovní měřidlo nestanovené) - měřidla, která nejsou stanoveným měřidlem ani etalonem. Délka konfirmačního intervalu je určena uživatelem. 10

Ověřování Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud je měřidlo v souladu s požadavkem stanoveným opatřením obecné povahy. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou. Etalony Etalon (Zákon, 3, odst.2): Etalon měřicí jednotky anebo stupnice určité veličiny je měřidlo sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti. Uchováváním etalonu se rozumí všechny úkony potřebné k zachování metrologických charakteristik etalonu ve stanovených mezích. Etalon (TNI 01 0115): Realizace definice dané veličiny, se stanovenou hodnotou veličiny a přidruženou nejistotou měření, používaná jako reference Etalony se kalibrují Etalon smí být použit pouze k zajištění návaznosti 11

Etalony Mezinárodní etalon slouží k celosvětové definici hodnoty veličiny. Státní etalony - mají pro příslušný obor měření nejvyšší metrologickou kvalitu ve státě (ČMI). Hlavní etalony - tvoří základ návaznosti měřidel u subjektů a podléhají povinné kalibraci. Pracovní etalony slouží ke kalibraci měřidel. Etalony Hlavní etalony tvoří základ návaznosti měřidel u subjektů a podléhají povinné kalibraci. Kalibraci provádí na žádost uživatele (u oborů měření, ve kterých jsou vyhlášena stanovená měřidla vždy) Český metrologický institut (ČMI) nebo střediska kalibrační služby nebo, při zprostředkování ČMI, subjekt v zahraničí. Lhůtu následující kalibrace hlavního etalonu stanoví uživatel podle metrologických a technických vlastností, způsobu a četnosti používání hlavního etalonu. Pomocí hlavních etalonů může uživatel kalibrovat pracovní měřidla i u jiných subjektů. 12

Stanovená měřidla Měřidlo je stanoveno pokud (musí být splněny obě podmínky): 1. Je uvedeno v druhovém seznamu ve vyhlášce MPO o stanovených měřidlech (345/2002 Sb., ve znění následných změn) 2. Splňuje ze zákona důvody stanovení (Zákon 119/2000 Sb. 3) v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popř. jiné majetkové újmy, pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, pro ochranu zdraví, pro ochranu životního prostředí, pro bezpečnost při práci, nebo při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Stanovená měřidla se ověřují Stanovená měřidla musí být měřidla schváleného typu Stanovená měřidla musí být ze zákona ve firmě evidována Zvukoměr je stanovené měřidlo Pracovní měřidla nestanovená Všechna měřidla, která nejsou etalonem nebo stanoveným měřidlem Převážná část měřidel ve firmách Pracovní měřidla nestanovená se kalibrují Za užívání, návaznost a další aspekty pracovních měřidel nestanovených nese plnou odpovědnost uživatel (správce) Povinnost evidence plyne z ČSN EN ISO 9001 13

Zákon 11 Používání měřidel (1) Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud prokazatelně přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená. (2) Český metrologický institut je oprávněn zjišťovat u uživatelů plnění povinností předkládat stanovená měřidla k ověření. Zjistí-li, že je používáno stanovené měřidlo bez platného ověření, měřidlo zaplombuje nebo zruší úřední značku. (3) Určená skupina měřidel může být stanovena k povinnému ověřování i jinými právními předpisy. (4) U měřidel, pokud jsou používána za okolností, kdy nesprávným měřením mohou být významně poškozeny zájmy osob, je poškozená strana oprávněna vyžádat si jejich ověření nebo kalibraci a vydání osvědčení o výsledku. (5) Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda. Kalibrace Zákon 505/1990 Sb. ve znění pozdějších úprav, 5, odst. (6) Uživatelé pracovních měřidel si návaznost používaných měřidel mohou zajistit sami pomocí svých hlavních etalonů nebo prostřednictvím Českého metrologického institutu nebo střediska kalibrační služby nebo u jiných uživatelů měřidel, kteří mají příslušné hlavní etalony navázané na etalony Českého metrologického institutu, středisek kalibrační služby nebo na etalony zahraničních subjektů se srovnatelnou metrologickou úrovní. 14

Kalibrace Zákon 505/1990 Sb. ve znění pozdějších úprav, 9, odst. (4) Při kalibraci pracovního měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem; není-li etalon k dispozici, lze použít certifikovaný nebo ostatní referenční materiál za předpokladu dodržení zásad návaznosti měřidel. Kalibrace (TNI 010115) činnost, která za specifikovaných podmínek v prvním kroku stanoví vztah mezi hodnotami veličiny s nejistotami měření poskytnutými etalony a odpovídajícími indikacemi s přidruženými nejistotami měření a ve druhém kroku použije tyto informace ke stanovení vztahu pro získání výsledku měření z indikace POZNÁMKA 1 Kalibrace smí být vyjádřena údajem, kalibrační funkcí, kalibračním diagramem, kalibrační křivkou nebo kalibrační tabulkou. V některých případech se smí skládat ze součtových nebo násobných korekcí indikace s přidruženou nejistotou měření. POZNÁMKA 2 Kalibrace nemá být zaměňována s justováním měřicího systému, často mylně nazývaným samokalibrace, ani sověřením kalibrace.poznámka 3 Samotný první krok ve výše uvedené definici je často chápán jako kalibrace. Pavel Němeček - Metrologie+SPC 2009 30 15

Kdo může kalibrovat ČMI, AMS, SKS Každý, kdo je schopen zajistit návaznost Plní tedy 4 základní podmínky: 1. Má etalon (navázaný) 2. Stanoví a dodržuje referenční podmínky 3. Má způsobilý personál 4. Má písemně zpracovaný kalibrační postup Střediska kalibrační služby Zákon 20 Střediska kalibrační služby Úřad může pověřit subjekt na jeho žádost jako středisko kalibrační služby ke kalibraci měřidel pro jiné subjekty a přidělit mu kalibrační značku. Grafickou podobu kalibrační značky stanoví ministerstvo vyhláškou. Toto pověření Úřad udělí, pokud žadatel prokáže způsobilost pro provádění kalibrace měřidel osvědčením vydaným podle zvláštního právního předpisu. *) *) 14 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. - AKREDITACE 16

Kalibrace Kalibraci lze provést externě (externí organizací). Kalibrační služby nabízejí Střediska kalibrační služby (seznam uveden na www.unmz.cz ) nebo jiné subjekty, které jsou schopny zajistit návaznost. Za výběr vhodné externí organizace však nese plnou zodpovědnost uživatel měřidla. Externí kalibrace Externí firma nesmí uživateli určovat kalibrační lhůty (termín další kalibrace) Kalibrace je placená služba (zákazník určuje pravidla) Zákazníkovi je třeba poskytnout kalibraci, která bude vyhovovat jeho zamýšlenému použití měřidla (princip 1:4) 17

Kalibrace Požadavek Zákona Musí být dokumentována (Protokol, Kalibrační list,...) Měřidlo musí být označeno Musí být stanovena kalibrační lhůta Definovat důvody předčasného ukončení platnosti kalibrace Poškození měřidla Ztráta důvěry Poškození (ztráta) značení Normy související s kalibrací vibrometrů ČSN ISO 16063-1 Metody kalibrace snímačů vibrací a rázů - Část 1: Základní pojetí ČSN ISO 16063-11 Metody kalibrace snímačů vibrací a rázů - Část 11: Primární kalibrace vibracemi pomocí laserové interferometrie ČSN ISO 16063-21 Metody kalibrace snímačů vibrací a rázů - Část 21: Kalibrace vibracemi porovnáním s referenčním snímačem ČSN ISO 16063 22 Metody kalibrace snímačů vibrací a rázů - Část 22: Kalibrace rázy porovnáním s referenčním snímačem 18

Kalibrace měřidla Kalibrace snímače Zákon definuje kalibraci měřidla (od snímače k zobrazení naměřené hodnoty) Kalibrace snímače = stanovení nebo upřesnění jeho metrologických vlastností (citlivosti) Snímač je pouze jednou součástí měřidla Kalibrace měřidla Kalibrace snímače Kalibrace snímače není totožná s kalibrací měřidla (Zákon!!!) Proč je vhodné kalibrovat snímače: Známe aktuální citlivost Pro měřidlo, kde se snímače často mění Pro aplikace s vestavěnými snímači Posoudíme technický stav snímače 19

Certifikované referenční materiály Jsou materiály/látky přesně stanoveného složení/vlastností, mohou mít funkci etalonu, stanoveného nebo pracovního měřidla používají se zejména pro ověřování nebo kalibraci přístrojů, vyhodnocování měřících metod, kvantitativní určování vlastností materiálů Informativní měřidla Zákon je nezná Smí být pouze podskupinou pracovních měřidel nestanovených (povinnost alespoň prvotní kalibrace) Slouží pouze k hrubé orientaci Musí být zvláštně značena (každý uživatel je musí jednoznačně identifikovat) Vibrometr použitý v diagnostice nemůže být informativním měřidlem 20

Státní metrologická kontrola Pod státní metrologickou kontrolou je zahrnuto schvalování typu měřidla a certifikace referenčních materiálů, tuto kontrolu provádí ČMI. Měřidla podléhající schvalování typu ještě před zahájením výroby stanoví ministerstvo vyhláškou. Schvalování typu měřidla provádí Český metrologický institut. Zjišťuje schopnost měřidla plnit funkci, pro kterou je určeno, a zda nemůže ohrozit bezpečnost při práci, zdraví nebo život jeho uživatelů, anebo životní prostředí. Na základě technických zkoušek a dalších zjištění ČMI vydá certifikát, že měřidlo jako typ schvaluje, a přidělí mu značku schválení typu, kterou musí výrobce, pokud tak stanoví ministerstvo vyhláškou, umístit na měřidle. Platnost certifikátu o schválení typu měřidla je obvykle deset let. Postup při schválení typu stanovených měřidel a certifikace referenčních materiálů je dán vyhláškou č. 344/02 Sb., MPO. ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Požadavky na kalibrační list 5.10.2 Protokoly o zkouškách a kalibrační listy/certifikáty Každý protokol o zkouškách nebo kalibrační list/certifikát musí obsahovat alespoň následující informace, pokud laboratoř nemá podstatné důvody je neuvádět: a) název (např. Protokol o zkouškách nebo Kalibrační list ), b) název a adresu laboratoře a místo, kde byly zkoušky a/nebo kalibrace prováděny, pokud jsou tyto údaje odlišné od adresy laboratoře, c) jednoznačnou identifikaci protokolu o zkouškách nebo kalibračního listu/certifikátu (např. sériové číslo) a na každé stránce identifikaci, která zajistí, že stránka je rozlišitelná jako součást protokolu o zkouškách nebo kalibračního listu/certifikátu, a dále jasnou identifikaci konce protokolu o zkouškách nebo kalibračního listu/certifikátu, d) název a adresu zákazníka, e) identifikaci použité metody, f) popis, podmínky a jasnou identifikaci zkoušené nebo kalibrované položky (položek), g) datum přijetí zkušební nebo kalibrační položky (položek), je-li to důležité pro platnost a použití výsledků též datum (data) provedení zkoušky nebo kalibrace, h) odkaz na plán a postupy vzorkování použité laboratoří nebo jinými orgány, jsou-li důležité pro platnost nebo použití výsledků, i) výsledky zkoušky nebo kalibrace a, pokud je to vhodné, též jednotky měření; j) jméno (jména), funkci (funkce) a podpis (podpisy) nebo ekvivalentní identifikaci osoby (osob) potvrzující (potvrzujících) protokol zkouškách nebo kalibrační list/certifikát, k) v případě, že je to důležité, vyjádření o tom, že výsledky se vztahují pouze ke zkoušeným nebo kalibrovaným položkám. POZNÁMKA 1 Tištěné výstupy protokolů o zkouškách a kalibračních listů/certifikátů mají též obsahovat číslo stránky a celkový počet stránek. POZNÁMKA 2 Doporučuje se, aby laboratoře začlenily vyjádření stanovující, že protokol o zkouškách nebo kalibrační list/certifikát nesmějí být bez písemného Pavel souhlasu Němeček laboratoře - Metrologie+SPC reprodukovány 2009 jinak než celé. 42 21

ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Požadavky na kalibrační list 5.10.4 Kalibrační listy/certifikáty 5.10.4.1 Kromě požadavků uvedených v 5.10.2 musí kalibrační listy/certifikáty, pokud je to nezbytné pro interpretaci výsledků kalibrací, obsahovat: a) podmínky (např. podmínky prostředí), za kterých byly kalibrace provedeny a které měly vliv na výsledky měření, b) nejistotu měření a/nebo vyjádření o souladu s určitou metrologickou specifikací nebo jejími ustanoveními, c) důkaz o návaznosti měření (viz poznámku 2 v 5.6.2.1.1). 5.10.4.2 Kalibrační list/certifikát se musí vztahovat pouze k veličinám a k výsledkům funkčních zkoušek. Jestliže bylo vypracováno vyjádření o souladu se specifikací, musí být identifikováno, která ustanovení specifikace jsou splněna a která nejsou splněna. Pokud je vypracováno vyjádření o souladu se specifikací, přičemž jsou vynechány výsledky měření a s nimi spojené nejistoty, musí laboratoř tyto výsledky zaznamenat a udržovat jejich záznamy pro další možnou potřebu. Pokud jsou vypracována vyjádření o souladu, musí být vzata v úvahu nejistota měření. Pavel Němeček - Metrologie+SPC 2009 43 ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Požadavky na kalibrační list 5.10.4.3 Jestliže byl přístroj, který se má kalibrovat, justován nebo opravován, musí být uvedeny výsledky kalibrace získané před a po justování nebo opravě, pokud jsou k dispozici. 5.10.4.4 Kalibrační list/certifikát (nebo kalibrační značka/štítek) nesmí obsahovat žádné doporučení týkající se intervalu kalibrace s výjimkou doporučení, které bylo dohodnuto se zákazníkem. Tento požadavek může být nahrazen právními předpisy. Pavel Němeček - Metrologie+SPC 2009 44 22

Odborná stanoviska a interpretace Pokud jsou do protokolu vložena odborná stanoviska a interpretace : Musí laboratoř dokumentovat, na základě čehož byly prováděny Musí být jasně označeny Smí obsahovat např.: Odborné stanovisko o shodě s požadavky Plnění smluvních požadavků Návod na zlepšování Pokud je odborné stanovisko nebo interpretce sděleno ústně, musí o tom být proveden zápis. Protokoly o zkouškách a kalibrační listy Každý protokol musí obsahovat : Název Název a adresu laboratoře (nebo místo zkoušky) Jednoznačnou identifikaci protokolu Název a adresu zákazníka Identifikaci použité metody Jasnou identifikaci Z/K položky Datum přijetí položky a provedení zkoušky Odkaz na plán a postupy vzorkování Jména, funkce a podpisy osob potvrzujících protokol V případě, že je to nutné, prohlášení, že výsledky se vztahují ke Z/K položkám Tištěné protokoly mají obsahovat číslo a počet stran Vyjádření o reprodukování výsledků pouze jako celku 23

Protokoly o zkouškách Kromě předchozího musí obsahovat : Odchylky, dodatky nebo výjimky týkající se zkušebních metod Doplňkové informace požadované zákazníkem Pokud je to vhodné a potřebné : Vyjádření o souladu s požadavky Vyjádření o odhadu nejistoty měření (pokud je to nutné pro platnost nebo použití výsledků) Odborná stanoviska a interpretace Návaznost měřidel Zařazení daných měřidel do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný účel. Návazností je určena jednotnost měření a měřidel. způsob návaznosti pracovních měřidel stanoví uživatel měřidla, uživatelé pracovních měřidel si návaznost používaných pracovních měřidel mohou zajistit sami pomocí etalonů kalibrovaných Českým metrologickým institutem nebo střediskem kalibrační služby nebo, s pomocí jiných uživatelů měřidel, mající příslušné hlavní etalony navázané na etalony ČMI, středisek kalibrační služby nebo, se souhlasem Úřadu na etalony zahraničních subjektů se srovnatelnou metrologickou úrovní. 24

Návaznost měřidel Povinnost organizace spočívá v definování návaznosti všech měřidel až po úroveň etalonů T řístupňové schéma návaznosti HE RE PE PMN Návaznost měřidel Příklad schématu návaznosti Hlavní etalon organizace podléhá kalibraci Referenční etalon podléhá kalibraci Pracovní etalony podléhají kalibraci Pracovní měřidla podléhají kalibraci Dvoustupňové schéma návaznosti HE PE PMN Schéma návaznosti bez HE Etalon lepších metrologických vlastností (externí organizace) PMN PE 25

Doporučení pro velikosti nejistot v systémech návaznosti Mezinárodní etalon ME Státní etalon ČR u ME ¼u ČR U ČR ¼u RE Referenční etalon RE Pracovní etalon PE U RE ¼u PE Princip 1 : 4 Pracovní měřidlo PM u PE ¼u PM Kalibrační Značky na měřidlech (příklady z praxe) Ověřovací 26

ČSN EN ISO 9001:2008 Systémy managementu kvality - Požadavky Kap. 7.6 Řízení monitorovacích a měřicích zařízení Organizace musí stanovit monitorování a měření, které bude prováděno a monitorovací a měřící zařízení, které je potřebné pro poskytování důkazů o shodě produktu se stanovenými požadavky. Organizace musí stanovit procesy, které zajistí, že monitorování a měření může být prováděno a je prováděno způsobem, který je v souladu s požadavky na monitorování a měření. V případě, že je nezbytné zajistit platné výsledky, musí být měřicí zařízení a) ve stanovených intervalech nebo před použitím kalibrováno nebo ověřováno podle etalonů navázaných na mezinárodní nebo národní etalony; v případě, že takové etalony neexistují, musí se základ použitý pro kalibraci nebo ověřování zaznamenat, b) justováno nebo podle potřeby opakovaně justováno, c) identifikováno tak, aby bylo možné určit stav kalibrace, d) zabezpečeno před takovým seřízením, které by narušilo platnost výsledku měření, e) chráněno před poškozením a znehodnocením v průběhu manipulace, údržby a skladování. ČSN EN ISO 9001:2008 Systémy managementu kvality - Požadavky Kap. 7.6 Řízení monitorovacích a měřicích zařízení Kromě toho musí organizace posuzovat a vytvářet záznamy o posuzování platnosti předchozích výsledků měření v případě, že se zjistí, že zařízení neodpovídá požadavkům. Organizace musí u dotčeného zařízení a u každého dotčeného produktu přijmout příslušná opatření. Musí být vytvářeny a udržovány záznamy o výsledcích kalibrace a ověřování. Jestliže se při monitorování a měření specifikovaných požadavků používá počítačový software, musí být potvrzena jeho schopnost plnit zamýšlené použití. Toto potvrzení musí být provedeno před počátečním použitím a podle potřeby se musí opakovat. POZNÁMKA Potvrzení schopnosti počítačového softwaru plnit zamýšlené použití bude běžně zahrnovat jeho ověření a management konfigurace, tak aby byla zajištěna jeho vhodnost pro použití. 27

Systémy řízení měření Požadavky na měření aměřicí vybavení (ČSN EN ISO 10 012:2003) Tato norma poskytuje podrobný návod ke splnění požadavků norem ČSN ISO řady 9000 na řízení kontrolního, měřicího a zkušebního zařízení. Metrologická konfirmace soubor činností požadovaných k zajištění, aby položka měřicího zařízení vyhovovala zamýšlenému použití. Konfirmační systém : efektivní dokumentovaný systém pro řízení, konfirmaci a používání měřicího zařízení, včetně etalonů a referenčních materiálů používaných pro prokazování souladu se specifikovanými požadavky. Tento systém musí být navržen tak, aby se zajistilo, že všechna taková měřicí zařízení budou fungovat tak, jak je zamýšleno. ČSN EN ISO 10012:2003 Systémy managementu měření Požadavky na procesy měření a měřicí vybavení 3.5 Metrologická konfirmace soubor úkonů požadovaných pro zajištění toho, aby měřicí vybavení bylo ve shodě s požadavky na jeho předpokládané použití POZNÁMKA 1 Metrologická konfirmace obecně zahrnuje kalibraci a prověřování, jakékoli nezbytné seřízení nebo opravu a následnou rekalibraci, porovnání s metrologickými požadavky na předpokládané použití zařízení, stejně jako jakékoli požadované zapečetění a označování štítkem. POZNÁMKA 2 Metrologické konfirmace se nedosáhne, dokud nebude prokázána a dokumentována vhodnost měřicího vybavení pro předpokládané použití. 28

Prokazování shody se specifikací Hodnota dodržena Hodnota překročena Legislativně daný nebo dohodnutý limit shoda ±U oblast nejistoty Etapa rozhodování o shodě neshoda Metodické podklady v oblasti nejistot měření a kalibrací TPM 0050-92 Etalony Vyjadřování chyb a nejistot TPM 0051-93 Stanovení nejistot při měřeních 1. díl TPM 0051-93 Stanovení nejistot při měřeních 2. díl VDA 5 Způsobilost kontrolních procesů EA 4/02 Vyjadřování nejistot při kalibracích EA 4/16 Směrnice EA o vyjadřování nejistoty v kvantitativním zkoušení ČSN P ENV 13005 Pokyn pro vyjádření nejistoty měření. ČSN P ISO/TS 21748 Návod pro použití odhadů opakovatelnosti, reprodukovatelnosti a správnosti při odhadování nejistoty měření ČSN EN ISO 10012:2003 Systémy řízení měření Požadavky na měření a měřicí vybavení ILAC G17 Zavádění koncepce stanovení nejistot zkoušení v návaznosti na aplikaci normy ISO/IEC 17025 29

Užitečné zdroje informací www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu-stejnopisysbirky-zakonu.aspx www.unmz.cz www.cmi.cz www.cia.cz www.cks-brno.cz/ www.csvts.cz/cms/ www.unmz.cz/sborniky_th/index.htm csnonline.unmz.cz/vyhledavani.aspx 30