ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE Podklad pro Studii / analýzu splavnosti Vltavy v Jižních Čechách (výstup 4.5.2, pilotní aktivita PA 16) Basis for the Study / analysis navigability South Bohemia (Output 4.5.2, Pilot action PA 16) Podklad pro Studii vazeb mezi prevencí povodňových rizik a vodního cestovního ruchu (výstup 4.2.1, pilotní aktivita PA 12) Basis for the Study of linkage between risk prevention and water-related tourism (Output 4.2.1, Pilot action PA12) ANALYTICKÁ ČÁST Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu1952/2, 370 76 České Budějovice Zodpovědná osoba pořizovatele: Dr. Bc. Ludvík Zíma Kolektiv autorů: A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věže 9, České Budějovice Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová Spolupráce: Zdena Iličová, Alena Jeřábková Odborná spolupráce: Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice Zásobování el. energií: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice Vodohospodářské řešení: Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Budějovice Zásobování teplem, plynem: Ing. Miloslav Král - TERMYON České Budějovice PUPFL, ÚSES: Ing. Hana Pešková DHV s.r.o. Číslo zakázky: Z/060 09 Datum: březen 2010 Strana 1 (celkem 231)
OBSAH: A. PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...3 A.1. Vyhodnocení stavu a vývoje území...3 A.1.1. Řešené území...3 A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů...5 A.2. Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce...12 A.2.1. Historický vývoj osídlení území...12 A.2.2. Struktura osídlení...13 A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel...14 A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel...37 A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí...46 A.3. Hodnoty řešeného území ( 18 odst. (4) stavebního zákona)...51 A.3.1. Přírodní hodnoty...52 A.3.2. Kulturní hodnoty...95 A.3.3. Civilizační hodnoty...129 A.4. Limity využití území...202 A.4.1. Horninové prostředí a geologie...202 A.4.2. Vodní režim v krajině...202 A.4.3. Ochrana přírody a krajiny...202 A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy...203 A.4.5. Hygiena životního prostředí...203 A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura...203 A.4.7. Veřejná technická infrastruktura...203 A.4.8. Ochrana kulturních hodnot...204 A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů...204 B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...205 B.1. SWOT analýza...205 B.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území...212 B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí...212 B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj...213 B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území...214 B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území...215 B.3. Formulace problémů určených k řešení v návrhové části studie...216 B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území...216 B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území...217 B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK...219 B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky...222 B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody...223 B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory...224 Strana 2 (celkem 231)
A. PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A.1. Vyhodnocení stavu a vývoje území A.1.1. Řešené území Řešené bylo vymezeno v Zadání Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou České Budějovice (dále jen ÚS Vltava) tak, že zahrnuje tato správní území obcí (v závorce jsou uvedena katastrální území): ORP České Budějovice: Branišov (Branišov u Dubného), České Budějovice (České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 6, České Budějovice 7, České Vrbné, Haklovy Dvory), Dasný (Dasný), Hluboká nad Vltavou (Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice, Jaroslavice u Kostelce, Jeznice, Kostelec, Líšnice u Kostelce, Munice, Poněšice, Purkarec), Hosín (Dobřejovice u Hosína, Hosín), Hrdějovice (Hrdějovice), Litvínovice (Litvínovice), Olešník (Olešník), Vlkov (Vlkov u Drahotěšic), Zahájí (Zahájí u Hluboké nad Vltavou), Zliv (Zliv u Českých Budějovic), ORP Týn nad Vltavou: Horní Kněžeklady (k.ú. Štipoklasy), Modrá Hůrka (Modrá Hůrka), Temelín (pouze k.ú. Knín, Litoradlice), Žimutice (pouze k.ú. Pořezany, Třitim, Tuchonice), Takto vymezené řešené území má celkovou rozlohu 27 519 ha. Řešené území zahrnuje správní území obcí a katastrální území sídel přilehlých k řece Vltavě a vodní nádrži Hněvkovice a spadající do jejich nejbližšího povodí (viz následující kartogram č.1). Strana 3 (celkem 231)
kartogram 1: Řešené území Strana 4 (celkem 231)
A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů Řešené území je součástí územního plánu velkého územního celku (dále jen ÚPVÚC ) Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (dále jen ČBSRA ) ve znění jeho změn (změna č.1 a změna č.2). Kromě těchto schválených ÚPVÚC je ve fázi projednání návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen ZÚR a JČK ). A.1.2.1. ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace včetně změn ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (dále jen ČBSRA ) je územní plán schválený usnesením vlády České socialistické republiky č. 117/1986 ze dne 10. 6. 1986. Územní plán byl revidován změnou č. 1 týkající se vedení dálnice D3 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK ze dne 5. 3. 2002, kdy závazná část byla vymezena OZV Jihočeského kraje č. 2/2002 ze dne 5. 3. 2002, která nabyla účinnosti k 30. 3. 2002). Tato dokumentace byla prověřena podle 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen NSZ). V aktualizované dokumentaci byly vyznačeny ty části dokumentace, které jsou i po 1. 1. 2007 považovány v souladu s výše uvedeným ustanovením za závazné. Aktualizace byla provedena pro ty části dokumentace, které byly schváleny před 1. 1. 2007 (tj. pro Územní plán velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace a Změnu č. 1 Územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace). Změna č. 2 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne 16. 9. 2008 a vydána jako opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti dnem 17. 10. 2008) týkající se vymezení koridoru pro IV. tranzitní železniční koridor (dále jen IV. TŽK) Praha České Budějovice Linec a koridorů pro silnice I/20 v úseku České Budějovice Vodňany a I/34 v úseku České Budějovice Třeboň. Dle ustanovení 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Z ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené požadavky týkající se řešení splavnění Vltavy a energetiky. Požadavky týkající se splavnění Vltavy spočívají ve vytváření předpokladů pro realizaci plánovaných staveb na Vltavě (konkrétně: počítat s plavebním zařízením na vodním díle Hněvkovice a s potřebnou výškou mostu v Hluboké nad Vltavou, v Českých Budějovicích zajistit územní rezervu pro nákladní přístav s vazbou na kontejnerový terminál). Požadavky v oblasti energetiky se týkají vytváření předpokladů pro postupnou realizaci oblastní soustavy centralizovaného zásobování teplem s tepelným zdrojem v JETE a budováním horkovodu v trase na Týn nad Vltavou a Mydlovary Zliv České Budějovice. Do řešeného území rovněž zasáhne koridor pro vyvedení elektrického výkonu Temelín Havlíčkův Brod (navrhované vedení ZVN 400 kv Kočín Mírovka). Ze Změny č. 1 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů dopravních staveb navazujících na koridor D3. Zejména se jedná o vymezení koridoru pro severní a jižní tangentu, včetně křižovatek. Ze Změny č. 2 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů pro silnici I/20 a IV. TŽK. Koridor pro novou čtyřpruhovou silnici I/20 je v řešeném území vymezen na území obcí Hluboká nad Vltavou (pouze v k.ú. Bavorovice), Dasný (k.ú. Dasný), Zliv (k.ú. Zliv u Českých Budějovic), včetně souvisejících staveb a mimoúrovňových křižovatek). IV. TŽK je vymezen jako nová dvojkolejná trasa pro návrhovou rychlost 160 km/h v řešeném území na území obcí České Budějovice (pouze k.ú. České Budějovice 3), Hrdějovice (Hrdějovice), Hosín (Hosín, Dobřejovice u Hosína), včetně všech souvisejících staveb. Kromě výše zmíněných koridorů budou v řešení širších vztahů zahrnuty další významné koridory a plochy vyplývající z ÚPVÚC ČBSRA a jejích změn, zejména dostavba JETE, dostavba rozvodny Kočín, koridor pro dálnici D3 a silnici I/34, které se nacházejí mimo vymezené řešené území pro ÚS Vltava. Jak již bylo výše uvedeno, dle ustanovení 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti, ale všechny výše uvedené záměry jsou zahrnuty do návrhu ZÚR JČK. A.1.2.2. Návrh ZÚR Jihočeského kraje Je dokončen a převzat návrh ZÚR Jihočeského kraje, včetně dokumentace Posouzení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dokumentace SEA)" a jejich hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a rozboru udržitelného rozvoje území. Dne 6. 8. 2008 proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle 32 odst. 2 SZ. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle 37 odst. 4 SZ. Kromě již výše zmíněných ploch a koridorů vyplývajících ze schváleného ÚPVÚC ČBSRA, jsou do řešení ÚS Vltava promítnuty i jevy vymezené v návrhu ZÚR JČK a to zejména zpřesněné vymezení rozvojových os a oblastí republikového a nadmístního významu a významné rozvojové plochy nadmístního významu. Upřesnění rozvojových oblastí a os republikového významu v řešeném území ÚS Vltava Rozvojová oblast České Budějovice Strana 5 (celkem 231)
Do řešeného území zasahuje rozvojová oblast republikového významu a to OB10 České Budějovice, která představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení OB10 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Rakousko a na regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice Planá, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru České Budějovice D3, České Budějovice letiště Planá a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat v území České Budějovice - západ, České Budějovice Čtyři Dvory, Hluboká nad Vltavou, Adamov, Hůry, Rudolfov, přírodně a krajinářsky cenném území České Budějovice Stromovka Vrbenské Rybníky Hluboká nad Vltavou věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, C-E-551a IV.TŽK, VD5 a dále severní a jižní tangenty, Zanádražní komunikace, dopravní napojení regionálního letiště s mezinárodním provozem Planá a VLC Nemanice na území ORP České Budějovice na nadřazený dopravní systém, tak aby došlo k odlehčení dopravního zatížení v jádrovém území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením OB10, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, tj. zejména navrhnout dopravní napojení lokalit pro bydlení Rudolfov, Hůry a Adamov na D3, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů v urbanizovaných částech OB10. Rozvojová osa Praha České Budějovice hranice ČR ( Linz) Po řešeného území ÚS Vltava zasahuje rozvojová osa republikové významu OS6 Praha České Budějovice hranice ČR ( Linz), která je vázána na multimodální koridor M 1, tvořený navrhovanou dálnici D3 Praha České Budějovice Dolní Třebonín, v pokračování jako rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín hranice ČR, navrhovanou souběžnou trasu IV. tranzitního železničního koridoru, splavnění Vltavy do Českých Budějovic, plochu mezinárodního letiště a veřejného logistického centra Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy OS6, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny, omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů ZPF a LPF a zachování krajinného rázu. stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, R3, C-E-551a IV. TŽK, s ohledem na polohu a technické řešení mimoúrovňových křižovatek na D3 a R3 a s ohledem na technické řešení IV. TŽK a koordinovat jejich řešení s Rakouskem, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Vymezení ploch nadmístního významu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují, ať na již převzetím z dříve schválených či vydaných územních plánů velkých územních celků do návrhu nebo novým vymezením, na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha s převažujícími funkcemi bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, veřejná dopravní Strana 6 (celkem 231)
infrastruktura. Dále se vymezují plochy asanací a nové plochy pro těžbu nerostných surovin. Plochy o menší výměře budou vymezovány v navazujících územních plánech a regulačních plánech, plochy o výměře nad 20 ha mohou být do navazujících ÚPD zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v ZÚR. Stávající plochy pro těžbu nerostných surovin jsou převzaty jako limity využití území do koordinačního výkresu a musí být respektovány v navazujících ÚPD. Vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení: SO 10 České Budějovice Čtyři Dvory, na severozápadním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, s funkcí nového polyfunkčního městského centra na místě revitalizovaného území opuštěného areálu vojska. SO 11 České Budějovice Za Stromovkou, na západním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, v klidovém prostředí, s bezprostřední vazbou na městský park Stromovka. SO 14 České Budějovice Rožnov, na jižním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je v územním klínu mezi řekami Vltavou a Malší navržena perspektivní rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci. Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu komerční a průmyslové: KP 16 Knín Býšov Ekopark, nedaleko ETE, v dosahu všech sítí technické infrastruktury, je navržena komerčně průmyslová rozvojová plocha nadmístního významu, s převažující náplní výroby bioetanolu a využití obnovitelných zdrojů energie ve formě bioethanolového závodu, v kombinaci fotovoltaickými elektrárnou, bioplynovou stanicí a turbínou s pohonem na biopaliva. KP 21 České Budějovice Kněžské dvory, v návaznosti na stávající severní průmyslovou zónu města České Budějovice a v návaznosti na navrhované veřejné logistické centrum je navržena průmyslová plocha nadmístního významu, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, jejíž ohniskem je právě město České Budějovice. Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany. KP 35 České Budějovice vědeckotechnologický park, vědeckotechnologický park je navržen ve vazbě na areál Akademie věd a Jihočeské univerzity na západním okraji města České Budějovice, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, ležící na rozvojové ose republikového významu OS4. Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci: SR 7 Purkarec golf, plocha je navržena u Purkarce, na levém břehu Hněvkovické přehrady, která má vzhledem ke své poloze, přírodním, krajinářským hodnotám a trase vodní cesty, velké předpoklady ke sportovně rekreačnímu využití. Tento způsob sportovně rekreačního využití je ohleduplný ke krajině a nepřináší nadměrné zatížení území negativními civilizačními vlivy. SR 11 České Budějovice golf, na západním okraji města České Budějovice je navržena v lokalitě Švábova Hrádku plocha pro sportovně rekreační vybavenost s golfovým hřištěm. Tato plocha tvoří vhodný přechod mezi volnou krajinou a jednou z největších rozvojových ploch pro smíšenou funkci obytnou v krajském městě. Kromě toho má vazbu na nedalekou plochu významné městské zeleně, lesopark Stromovku. SR 12 České Budějovice sportovně rekreační areál Složiště, na jihovýchodním okraji města České Budějovice, je navržena sportovně rekreační plocha na zrekultivovaném území bývalého složiště popílku. Plocha je již částečně využita pro vrcholový sport, ale předpokládá se její další využití pro sportovně rekreační využití a využití pro trávení volného času obyvatel krajského města a přilehlých obcí. Rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci: A 1 Asanační území Mydlovary (Mydlovary, Nákří, Olešník, Dívčice) v prostoru úložiště odpadu při zpravování uranové rudy DIAMO-MAPE (kalojemy). A 2 Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku. Strana 7 (celkem 231)
Vymezení ploch nadmístního významu pro dopravu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu: D 19 Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice, vymezuje území pro areál související s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Kromě zajištění provozu veřejného logistického centra je potřeba zajistit vhodné dopravní napojení na nadřazený dopravní systém, tak aby nebyla zatěžován dopravní skelet uvnitř jádrového území města České Budějovice a okolních obcí. Dotčená katastrální území: Hrdějovice, Bavorovice, České Budějovice 3, České Budějovice 2, České Vrbné. A.1.2.3. Územní plány obcí v řešeném území Všechny obce v řešeném území mají schválené nebo rozpracované územní plány, případně jejich změny. Tyto územní plány a jejich navržené rozvojové plochy (zejména rozvojové plochy zastavitelného území) jsou součástí vyhodnocení a jsou zahrnuty do grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a ve výkresu Záměrů na provedení změn v území a Problémového výkresu s ohledem na rozlišovací možnosti měřítka příslušných výkresů. Územní plány obcí převážně řeší rozvojové plochy pro bydlení, respektive smíšené bydlení. Tyto plochy jsou ve většině případů značně předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. ÚPD kromě ploch pro bydlení navrhují v menší míře rozvojové plochy pro výrobu a sklady, občanskou vybavenost, sportovně rekreační plochy, výjimečně je navrhován rozvoj ploch pro rodinnou rekreaci a hromadnou rekreaci. Tyto rozvojové plochy jsou vyznačeny ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje v území (pouze rozvojové plochy nadmístního významu) a detailněji v Problémovém výkrese (včetně rozvojových ploch místního významu). Strana 8 (celkem 231)
kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK Strana 9 (celkem 231)
tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD Obyvatelé stav Obec celkem Rodinné domy (byty) stav Rodinné domy (byty) nárůst dle ÚPD Rodinné domy (byty) návrh celkem Obyvatelé nárůst dle ÚPD Obyvatelé návrh celkem Branišov 230 57 70 127 175 405 České Budějovice 94936 67115 5045 72160 12615 107551 Dasný 304 75 77 152 195 495 Hluboká nad Vltavou 4910 1583 478 2061 1195 6105 Hosín 758 251 375 626 940 1698 Hrdějovice 1594 481 235 716 590 2184 Litvínovice 2032 366 491 857 1245 3277 Olešník 751 242 94 336 235 986 Vlkov 19 10 10 20 25 44 Zahájí 438 133 40 173 100 538 Zliv 3708 1376 155 1531 400 4108 ORP České Budějovice 109680 71689 7070 78759 17715 127391 celkem Horní Kněžeklady 108 45 15 60 40 148 Modrá Hůrka 68 36 30 66 75 143 Temelín 820 276 280 556 700 1520 Žimutice 597 210 26 236 65 662 ORP Týn nad Vltavou celkem 1593 567 351 918 880 2473 A.1.2.4. Technicko - plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Hněvkovice Tato dokumentace byla vypracována Hydroprojektem CZ, a.s. pro Povodí Vltavy, státní podnik. Cílem dokumentace je stanovit přípustné zatížení hladiny vodní nádrže Hněvkovice i jejích břehových pozemků rekreačními aktivitami. Vlastní řešení vychází ze zhodnocení současného stavu. Návrhy rozvoje vycházejí z potenciálu hněvkovického regionu a respektují v maximální možné míře zájmy ochrany přírody. Současně však zohledňuje rozvíjející se aktivity na hladině vodní nádrže a zvyšující se zájem o některé aktivity, z nichž dominantní je sportovní rybolov a v menší míře využívání malých plavidel. Těmto aktivitám je v dokumentaci věnována rozsáhlá část. Snahou dokumentace je dosáhnout souladu mezi požadavky zájemců o provozování vodních sportů a možnostmi vodní nádrže a k ní přilehlých pozemků. Plošný rozsah řešené oblasti je dán hranicí břehových pozemků, ke kterým vykonává Povodí Vltavy, státní podnik právo hospodaření. Řešená oblast začíná u hráze vodního díla Hněvkovice a končí pod jezem v obci Hluboká nad Vltavou. Řešení této studie je velmi podrobné a věnuje se zejména problematice využití vodní plochy a úzkých přilehlých břehových partií. Při řešení ÚS Vltava budou využita zejména navrhovaná řešení týkající se provozu a využití vodní hladiny a budou posouzena a případně akceptována navržená opatření. V grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území budou převzaty hlavní plochy, zařízení, objekty a jevy jak stávající tak navrhované, případně budou upraveny podle aktuálního stavu v území. Strana 10 (celkem 231)
kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí Strana 11 (celkem 231)
A.2. Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce Součástí analytické část ÚS Vltava je rozbor sociodemografických ukazatelů v řešeném území. Vývoj osídlení stavebního a bytového fondu probíhá po staletí a vytváří strukturu osídlení v řešeném území. Struktura osídlení a s ním související vztahy, vazby, činnosti a děje jsou jedním z hlavních činitelů formujících pilíře sociální soudržnosti obyvatel a pilíře hospodářského rozvoje v řešeném území. A.2.1. Historický vývoj osídlení území Pravěk jižních Čech. Doklady o pravěkém osídlení jižních Čech jsou dost skromné, neboť nehostinná krajina s neproniknutelnými lesy a bažinami byla vyhledávána lidmi jen zřídka. Větší množství dokladů pravěkého osídlení se dochovalo zejména v Českobudějovické pánvi. Přes ojedinělé paleolitické a mezolitické nálezy lze říci, že stálejší osídlení jižních Čech je spojeno až s obdobím mladší doby kamenné neolitu (sídliště v Žimuticích u Dehtářů na Českobudějovicku). Mohylový lid pro svá stáda vyhledával travnaté plochy, jejichž celistvost narušovaly četné lesy. Na přelomu 2.a 1. tisíciletí př. Kr. pronikl do jižních Čech lid knovízské (milavečské) kultury, o kterém svědčí žárové hroby a zejména soustava hradišť (u Hluboké nad Vltavou) chránících obchodní cesty. Slované přicházejí do jižních Čech v průběhu 7. a počátkem 8. století. Pronikají sem ze středu Čech sledujíce řeky a říčky proti toku. Z toho vyplývá, že např. Táborsko a Písecko bylo osídleno dříve než nejjižnější části kraje. Vedle vesnických sídel budovali Slované na návrších skal, v zákrutách nebo na soutocích řek chráněných močály hradiště s důmyslným opevňovacím systémem. Jedno z největších hradišť nad Malší patřilo kmenovému společenství Doudlebů, později podléhajícímu Slavníkovcům. Dochovaly se i četné lokality slovanských mohylových pohřebišť (Baba u Ševětína, Vávra u Lišova, Vápenický kopec u Ledenic, Hamerský les u Římova). Až ve 12. století, zejména v jeho druhé polovině, se počíná rozvíjet středověká kolonizace. I tehdy však byl Jihočeský kraj jen okrajovou oblastí. K upevnění královské moci v jižních Čechách oproti rozpínavým a mnohdy odbojným Vítkovcům založil v roce 1265 Přemysl II. Otakar, na soutoku řek Vltavy a Malše, královské město České Budějovice. Obklopeny pásmy hor a pahorkatin porostlých lesy, byly jižní Čechy v rámci středověkého českého státu do jisté míry svébytnou, uzavřenou a do sebe obrácenou končinou se specifickými rysy historického a společenského vývoje i s osobitým kulturním projevem. Z jihočeského kraje pocházejí nejvýznamnější osobnosti husitského hnutí, Jan Hus a Jan Žižka. Síla a moc Rožmberků však dokázala až na výjimky uhájit území před husitskými vojsky. V době husitských válek patřili Oldřich z Rožmberka i město České Budějovice k hlavním oporám královské moci. Důležitá byla i doprava vodní po Vltavě. První náčrty kanálu spojujícího Vltavu a Dunaj se objevily již ve 14. století. Jagellonské období je spojené s rozvojem měst, která vyšla z předchozího období politicky i ekonomicky posílena. Konec tomuto vzestupu měst učinilo protihabsburské povstání, kterého se většina jihočeských měst, kromě Českých Budějovic které zůstaly věrné císaři, účastnila. Porážky měst, z nichž byl nejvíce konfiskacemi postižen Tábor, využila zejména jihočeská šlechta k upevňování svých hospodářských pozic. 16. století znamenalo zejména velký rozkvět rybničního hospodářství. Rybníky se ovšem nebudovaly jen na rožmberském panství. Páni z Hradce budovali zároveň rybníky i na Hlubocku. Slavná je jihočeská tradice pivovarnická. Středisky vaření piva se už ve 14. století staly České Budějovice, Vodňany a Třeboň. V polovině 15. století vznikaly v okolí Českých Budějovic nové menší pivovary (Doubravice, Vidov, Srubec, Plavnice, Poříčí, Čejkovice). Pobělohorské období a Třicetiletá válka velmi těžce kraj zasáhla a na řadu desetiletí zabrzdila další hospodářský vývoj, zpustošila nejenom venkov, ale i větší města (Tábor) s výjimkou Českých Budějovic, které opět zachovaly věrnost císaři. V nových dějinách, i po zrušení nevolnictví setrvávala převážná část obyvatelstva v zemědělství. Značně rozšířená domácká práce pro vzdálené manufaktury byla předzvěstí vylidňování jihočeských oblastí. V polovině 19. století byla asi polovina továrních dělníků zaměstnána v textilních závodech. Nedostatek pracovních příležitostí vyháněl Jihočechy zvláště do rakouských zemí i do zámoří. Centry vlasteneckého života v době národního obrození byly města Jindřichův Hradec, České Budějovice a Třeboň. Rozvoji regionu přispělo vybudování železnice. Nejprve to byla koněspřežka z Českých Budějovic do Lince. Její stavba byla zahájena v roce 1825 a prvních 62 km trati bylo vedeno do provozu o tři roky později. V roce 1868 byla vybudována železnice z Plzně do Českých Budějovic a o pět let později z Prahy do Českých Velenic. Do jižních Čech byly převedeny některé továrny z Ústí nad Labem, Kraslic, Aše, Prahy, Hradce Králové či Vsetína, rychle se rozvíjela bytová výstavba, zejména ve městech a střediskových obcích. Druhá polovina 20. století je spojena s industrializací tradičně zemědělského regionu. V roce 1962 byla dokončena elekrifikace jižních Čech, k čemuž přispělo i vybudování vodní nádrže Lipno. Řešené území není příliš bohaté na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy a rybníky. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci. Dnes se řešené území stává hlavně díky městům České Budějovice a Hluboká nad Vltavou, kulturním, přírodním památkám, velmi rozvinutou občanskou vybaveností s bohatou nabídkou kulturního, společenského a sportovního vyžití, s dostatečnými ubytovacími kapacitami, významnou turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách v Jihočeském kraji. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,5%. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají více než třetinu plochy řešeného území. Strana 12 (celkem 231)
A.2.2. Struktura osídlení Řešené území má celkovou rozlohu 27518,7 ha a je tvořeno správními územími celkem 16 obcí, přičemž u Českých Budějovic, Temelína a Žimutic jsou do řešeného území zahrnuta pouze katastrální území přilehlá k vodnímu toku řeky Vltavy. Do řešeného území zasahují správní území dvou obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Jedná se o ORP České Budějovice (do řešeného území zasahuje 12 obcí), ORP Týn nad Vltavou (4 obce). Z hlediska hierarchie jednotlivých obcí, která je dána zejména jejich vybaveností v oblasti státní správy, služeb, obchodu, zdravotnictví, školství, sociální, pracovních příležitostí apod., jsou vymezeny tyto typy středisek osídlení 1 nadregionální (metropolitní centrum): nabízející vybavenost nadregionálního až regionálního charakteru jako je výroba, sklady a výrobní služby regionálního charakteru, dále hromadné bydlení, sídla veřejné správy a administrativy regionálního významu, občanské vybavení regionálního charakteru, tj. vysokoškolská zařízení, zařízení středního školství, zařízení kultury (divadla, kina, kulturní domy), zdravotnických služeb (poliklinika, nemocnice, ordinace obvodních i specializovaných lékařů), sociálních služeb, komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu, zejména služeb cestovního ruchu celosezónního charakteru (hotely, restaurace), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadregionálního až nadregionálního významu, s velkou dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území pouze České Budějovice, nadmístní (střední centrum významné): nabízející vybavenost nadmístního významu jako je výroba, sklady a výrobní služby nadmístního významu, hromadné bydlení, střediska správy a administrativy pro širší spádové území, občanské vybavení nadmístního charakteru, tj. zařízení základního školství, výjimečně středního školství, kulturní zařízení (kulturní domy, kina), zařízení zdravotnických služeb (ordinace praktických lékařů, výjimečně specialistů nebo malé polikliniky), sociálních služeb (zejména domovy pro seniory), komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu (restaurace, hotely, kempy), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadmístního významu, s dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území Hluboká nad Vltavou, Zliv, místní velké (střední centrum ostatní): nabízející vybavenost místního až nadmístního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanská vybavení v oblasti školství (základní a mateřské školy), kultury (kulturní domy, sokolovny s velkými sály), případně i zdravotnictví (ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, zařízení služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu (restaurace, kempy, výjimečně hotely), s dobrou dopravní dostupností umožňující dojížďku z okolních obcí v řešeném území, místní střední (nižší centrum): nabízející vybavenost místního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby místního charakteru, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanskou vybavenost v oblasti školství (základní školy, malotřídky), kultury (velké sály u restaurací, případně kulturní domy nebo sokolovny) i zdravotnictví (výjimečně ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, služeb v oblasti rekreace (restaurace, bistra) a cestovního ruchu, s omezenou dojížďku z okolních obcí, místní ostatní (lokální centrum): nabízející omezenou vybavenost základního charakteru jako je bydlení, pracoviště místní samosprávy, základní občanského vybavení pouze místního významu, omezených služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu. tabulka 2: Sídelní struktura ORP Obec Středisko osídlení Počet obyvatel v roce 2009 České Budějovice Branišov Místní ostatní 230 České Budějovice Nadregionální 94936 Dasný Místní ostatní 304 Hluboká nad Vltavou Nadmístní 4910 Hosín Místní střední 758 Hrdějovice Místní velké 1594 Litvínovice Místní velké 2032 Olešník Místní střední 751 Vlkov Místní ostatní 19 Zahájí Místní střední 438 Zliv Nadmístní 3708 Týn nad Vltavou Horní Kněžeklady Místní ostatní 108 1 V závorce je uveden název kategorie dle územně analytických podkladů Jihočeského kraje, část Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram S.8 Sociodemografické podmínky, Sídelní struktura. Strana 13 (celkem 231)
A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Modrá Hůrka Místní ostatní 68 Temelín Místní velké 820 Žimutice Místní střední 597 Data z populačních cenzů moderního typu, která jsou k dispozici pro jednotlivá sídla v souvislé řadě od censu v roce 1869 (s výjimkou roku 1940), umožňují objektivizovat pohled na současný stav osídlení řešeného území, zejména představy o míře vylidňování či stabilitě sídel. Sídlem se zde rozumí část obce ve vymezení podle SLDB 2001. Soubor těchto sídel je však redukován tam, kde nebylo možno provést přepočty časových řad ze starších censů. Chybí data pro některá velmi malá nebo zaniklá sídla (jsou započtena do okolních sídel). Pro potřeby analytické části byly zvoleny řady od roku 1900 po poslední SLBD v roce 2001 a údaje z roku 2009. tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel Obec 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 Branišov 2 237 207 175 190 164 154 152 159 230 České Budějovice 44873 59193 55435 63892 76162 88448 97243 98876 94936 Dasný 245 252 187 204 167 181 200 230 304 Hluboká nad Vltavou 5350 5054 4263 4485 4236 4371 4277 4582 4910 Hosín 964 961 782 819 661 612 610 674 758 Hrdějovice 747 1302 913 771 692 800 945 1489 1594 Litvínovice 704 910 764 921 858 821 854 1121 2032 Olešník 913 1050 918 885 787 748 741 708 751 Vlkov 126 125 87 90 66 43 28 24 19 Zahájí 386 435 424 441 416 414 370 356 438 Zliv 1024 1596 1368 2125 2787 3547 3770 3718 3708 ORP České Budějovice celkem 55569 71085 65316 74823 86996 100139 109190 111937 109680 Horní Kněžeklady 367 355 272 261 254 192 140 112 108 Modrá Hůrka 250 216 160 159 134 126 90 83 68 Temelín 2776 2520 2031 2012 1811 1546 751 724 820 Žimutice 1408 1391 1082 973 800 687 671 588 597 ORP Týn nad Vlt. celkem 4801 4482 3545 3405 2999 2551 1652 1507 1593 Řešené území celkem 60370 75567 68861 78228 89995 102690 110842 113444 111273 2 Obec Branišov byla do roku 1991 včetně součástí obce Dubné Strana 14 (celkem 231)
graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území Vývoj počtu obyvatel v řešeném území 120000 102690 110842 115604 113467 100000 80000 75567 68861 78228 89995 1900 1930 1950 60370 1961 60000 1970 1980 40000 1991 2001 20000 2009 0 Počet obyvatel Po poválečném úbytku obyvatel v řešeném území je možno pozorovat až do roku 2001 vzestupný trend počtu obyvatel v řešeném území. Na tom se však podílejí zejména města a jako nadregionální středisko osídlení České Budějovice a nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení místního významu již zaznamenávají trvalý pokles obyvatel a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí. Toto je patrno z grafu vývoje počtu obyvatel v ORP Milevsko, ve kterém není žádné větší město nebo sídlo, protože město Milevsko nebylo do řešeného území zahrnuto a je zde pouze jeho část sídlo Velká u Milevska. graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou 5000 4500 4801 4482 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 3545 3405 2999 2551 1652 1507 1593 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 0 Počty obyvatel Strana 15 (celkem 231)
A.2.3.1. Další složky demografické bilance Kromě populačních censů jednou za 10 let je možno vyhodnotit údaje, které průběžně sbírají matriční úřady a registr obyvatelstva v gesci MV ČR. Evidují tzv. demografické události - narození, úmrtí a stěhování (obdobně se sledují i rozvody, sňatky a potraty). Základní data publikuje ČSÚ jednou za rok pouze za celé obce. Kombinační data (např. úmrtnost podle věku a příčin, stěhování podle věku a vzdělání, atd.) jsou dostupné jen pro okresy a kraje z důvodu reprezentativnosti (nahodilosti) malých souborů. tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k 31.12.. 2010 Obec Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Branišov 230 4 8 4 0 6 2 České Budějovice 94936 236-135 1139 903 2243 2605 Dasný 304 2 6 4 2 13 9 Hluboká nad Vltavou 4910-3 -11 53 56 148 156 Hosín 758-3 7 7 10 30 20 Hrdějovice 1594 5 9 9 4 37 33 Litvínovice 2032 10 91 23 13 136 55 Olešník 751-5 6 6 11 28 17 Vlkov 19 0 0 0 0 0 0 Zahájí 438 1 42 6 5 47 6 Zliv 3708 19 4 40 21 104 119 ORP Č. Budějovice celkem 109680 266 27 1291 1025 2792 3022 Horní Kněžeklady 108-1 -5 0 1 0 4 Modrá Hůrka 68-2 -2 1 3 0 0 Temelín 820 0 3 10 10 19 16 Žimutice 597 1 25 8 7 29 5 ORP Týn n. Vlt. celkem 1593-2 21 19 21 48 25 Řešené území celkem 111273 264 48 1310 1046 2840 3047 graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009) Měna obyvatel v území 3500 3000 2840 3047 2500 2000 1500 1000 1310 1046 Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí 500 264 48 0 Kategorie měny Strana 16 (celkem 231)
graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009) Měna obyvatel v ORP České Budějovice 3500 3000 2792 3022 2500 Přirozený přírůstek 2000 1500 1000 1291 1025 Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí 500 0 266 27 Kategorie měny graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou 50 48 45 40 35 30 25 20 15 21 19 21 25 Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí 10 Vystěhovalí 5 0-2 -5 Kategorie měny Strana 17 (celkem 231)
tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k 31.12. 2009 ORP Obec Počet obyvatel celkem 0-14 (%) Počet obyvatel 0-14 15-64 (%) Počet obyvatel 15-64 65 a více (%) Počet obyvatel 65 a více let Písek Branišov 230 18,2 42 71,8 165 10 23 České Budějovice 94936 13,1 12 406 71,2 67 625 15,7 14 905 Dasný 304 20,1 61 71,7 218 8,2 25 Hluboká n. Vltavou 4910 15,4 758 71,8 3 524 12,8 628 Hosín 758 15,8 120 72,1 546 12,1 92 Hrdějovice 1594 13,5 215 76,0 1 211 10,5 168 Litvínovice 2032 16,7 340 74,4 1 512 8,9 180 Olešník 751 14,5 109 72,4 544 13,1 98 Vlkov 19 10,5 2 63,2 12 26,3 5 Zahájí 438 17,8 78 71,5 313 10,7 47 Zliv 3708 13,6 504 71,6 2 654 14,8 550 ORP České Budějovice 109680 13,3 14635 71,4 78324 15,3 16721 Horní Kněžeklady 108 9,3 10 61,1 66 29,6 32 Modrá Hůrka 68 13,2 9 64,7 44 22,1 15 Temelín 820 16,7 137 68,8 564 14,5 119 Týn nad Vltavou Žimutice 597 19,9 83 69,5 415 16,6 99 ORP Týn nad Vltavou 1593 15,0 239 68,4 1089 16,6 265 Řešené území celkem 111273 13,3 14874 71,4 79413 15,3 16986 graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009) Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice 120000 109680 100000 78324 80000 60000 Celkem obyvatel 0-14 let 15-64 let 40000 14635 16721 65 a více let 20000 0 Obyvatelé podle věkových kategorií Strana 18 (celkem 231)
graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou 1600 1593 1400 1200 1089 1000 Celkem obyvatel 800 600 400 239 265 0-14 let 15-64 let 65 a více let 200 0 Obyvatelé podle věkových kategorií tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001) ORP Obec Obyvatelé stáří 15 let a více České Budějovice Osoby bez zákl. vzdělání Osoby se základním vzděláním vyučení a stř. odborné bez mat. Osoby s SŠ vzděláním vyšší odborné a nástavbové Osoby s VŠ vzděláním Branišov 132 0 36 55 28 5 3 České Budějovice 81970 184 14405 26460 25090 3830 10607 Dasný 185 1 46 85 41 3 9 Hluboká nad Vltavou 3789 18 879 1345 992 117 377 Hosín 555 0 157 232 119 12 33 Hrdějovice 1175 4 229 359 351 60 158 Litvínovice 904 2 194 343 243 26 89 Olešník 592 0 177 261 112 10 29 Vlkov 23 0 9 9 4 0 1 Zahájí 297 0 69 142 66 9 10 Zliv 3110 4 723 1300 811 88 176 ORP České Budějovice celkem 92732 213 16924 30591 27857 4160 11492 Horní Kněžeklady 94 2 42 29 16 1 3 Modrá Hůrka 72 0 34 26 9 2 1 Temelín 596 2 180 278 116 4 8 Týn nad Vltavou Žimutice 480 2 159 204 83 8 19 ORP Týn nad Vltavou celkem 1242 6 415 537 224 15 31 Řešené území celkem 93974 219 17339 31128 28081 4175 11523 Strana 19 (celkem 231)
graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001) Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice 100000 92732 90000 80000 70000 60000 50000 15 let a více celkem Bez základ. vzdělání Základní vzdělíní Vyučení a stř. odborné 40000 30000 20000 10000 213 16924 30591 27857 4160 11492 SŠ s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 0 dosažené vzdělání graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001) Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou 1400 1242 1200 1000 15 let a více celkem 800 600 400 415 537 224 Bez základ. vzdělání Základní vzdělání Vyučení a střed. odborné SŠ s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 200 6 15 31 0 Dosažené vzdělání V Jihočeském kraji bylo k 31. prosinci 2009 na Úřadech práce evidováno 27 530 uchazečů o zaměstnání, když v porovnání s minulým měsícem jejich počet vzrostl o 2 179 osob (o 8,6 %) a meziroční index tak dosáhl hodnoty 157,3 % (nárůst počtu uchazečů o 10 025 osob). Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl v prosinci ve všech okresech, nejvíce v okresech Jindřichův Strana 20 (celkem 231)
Hradec (o 473 osob) a Písek (o 469 osob). Meziročně vzrostl počet uchazečů o zaměstnání nejvíce v okresech Jindřichův Hradec, Tábor a České Budějovice. V České republice vzrostl počet uchazečů o zaměstnání meziročně o 53,1 %. Meziroční nárůst v Jihočeském kraji byl mezi kraji České republiky 5 nejnižší. Nárůst počtu uchazečů o zaměstnání se promítl do nárůstu míry nezaměstnanosti, která v porovnání s předchozím měsícem vzrostla o 0,71 procentního bodu na 7,78 %, když se meziročně zvýšila o 2,95 procentního bodu. Z jednotlivých okresů byl nejvyšší meziroční nárůst zaznamenán v okrese Tábor, Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Míra nezaměstnanosti byla k 31. 12. 2009 v České republice 9,24 %, když se meziročně zvýšila o 3,28 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti je v Jihočeském kraji třetí nejnižší za Hlavním městem Prahou (3,66 %) a Středočeským krajem (7,01 %). Ke konci roku 2009 bylo na Úřadech práce v kraji nabízeno 1 516 volných pracovních míst, což znamená, že v přepočtu na jedno volné pracovní místo připadá 18,2 uchazečů o zaměstnání. Meziročně klesl počet nabízených volných pracovních míst zhruba na třetinu, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vzrostl více než 4x. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl v České republice k 31. 12. 2009 pouze 17,4 osob.. Údaje o míře registrované nezaměstnanosti celkem a podle pohlaví a o volných pracovních místech v Jihočeském kraji a jeho okresech jsou v následující tabulce. tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji meziokresní srovnání Míra registrované nezaměstnanosti v % celkem muži ženy 2009 2008 2009 2008 2009 2008 Volná pracovní místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo index absolutně 2009 2008 2009/2008 Kraj celkem 7,78 4,83 6,92 4,03 8,93 5,88 1 516 36,2 18,2 4,2 v tom okresy: České Budějovice 5,85 3,62 5,02 2,92 6,97 4,58 550 42,6 11,3 3,0 Český Krumlov 10,19 6,78 9,07 5,83 11,74 8,09 114 29,0 32,7 6,5 Jindřichův Hradec 8,26 4,56 7,04 3,63 9,90 5,85 116 31,6 35,0 6,3 Písek 8,01 5,26 7,14 4,31 9,10 6,53 159 37,8 18,9 4,9 Prachatice 7,00 4,75 6,51 4,35 7,64 5,26 155 48,9 13,1 4,5 Strakonice 8,46 5,82 7,58 4,98 9,68 6,89 306 29,5 11,2 2,3 Tábor 9,12 4,98 8,52 4,19 9,88 5,94 116 31,9 43,8 8,1 Míra nezaměstnanosti se nevyvíjela v průběhu roku 2009 v kraji rovnoměrně, jak je zřejmé z následujícího grafu. graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/2008 12/2009 % 12,0 Míra nezaměstnanosti v období 12/2008-12/2009 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 CK CK 5,79 4,83 CB CB CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK 7,78 7,07 6,34 6,57 6,55 6,36 6,37 6,61 6,65 6,69 6,77 CB CB CB CB CB CB CB CB CB CB CB Jč.kraj min. okres 0,0 max. okres XII I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 2008 2009 Strana 21 (celkem 231)
Rozdíl míry nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy kraje se pohyboval ve sledovaném období od 2,69 procentního bodu v červenci 2009 do 4,34 procentního bodu v prosinci 2009, když rozdíl mezi nejnižší mírou nezaměstnanosti v okrese České Budějovice (5,85 %) a nejvyšší v okrese Český Krumlov (10,19 %) byl tak za předchozích 12 měsíců nejvyšší. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 je v Jihočeském kraji od roku 2000 historicky nejvyšší, když překračuje doposud předchozí nejvyšší hodnotu ke konci roku 2005 o 1,1 procentního bodu. tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ ORP Obec Počet obyvatel Míra registrované nezaměstnanosti (%) Průměrný věk České Budějovice Branišov 230 2,6 36,4 České Budějovice 94936 3,8 41,2 Dasný 304 3,5 35,9 Hluboká nad Vltavou 4910 3,3 39,6 Hosín 758 3,8 39,1 Hrdějovice 1549 3,1 38,8 Litvínovice 2032 4,7 36,5 Olešník 751 4,4 39,3 Vlkov 19 7,1 53,7 Zahájí 438 4,2 38,3 Zliv 3708 2,7 40,6 ORP České Budějovice 109635 3,9 39,9 Horní Kněžeklady 108 2,3 48,5 Modrá Hůrka 68 3,3 44,8 Temelín 820 7,4 40 Týn nad Vltavou Žimutice 597 6,9 40,6 ORP Týn nad Vltavou 1593 5,0 43,5 graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice Míra nezaměstananosrti v ORP České Budějovice 8 7 6 5 4 Míra nezaměstananosrti (%) 3 2 1 0 Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou Strana 22 (celkem 231)
Míra nezaměstnanosti v ORP Týn nad Vltavou 8 7 6 5 4 Míra nezaměstnanosti (%) 3 2 1 0 Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) Název okresu Tržní nájemné Měsíční Roční Regul. nájemné Kč Kč/m 2 změna změna reg_najem Kč/m 2 Písek 5440 80 2,66 0 1353 20 České Budějovice 5780 85-0,1-1,19 1639 24 Český Krumlov 5372 79 1,59 0 1353 20 Jindřichův Hradec 4896 72 1,85 0 1410 21 Tábor 5440 80 0,8 10,3 1440 21 Strakonice 5304 78 3,55 0 1382 20 Prachatice 3944 58 0,18 2,18 1353 20 tabulka 10: Vývoj průměrných mezd meziokresní srovnání Název okresu 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 České Budějovice 11411 12566 13370 14535 15442 16328 17277 18347 Český Krumlov 11064 11386 12442 13070 13986 14764 15883 16419 Jindřichův Hradec 9676 10226 10913 11880 12502 13292 14242 14925 Písek 9944 12666 11057 11637 12491 13370 13873 14850 Prachatice 9535 10484 10836 11833 12612 13749 14625 14794 Strakonice 10426 11061 11922 13025 13663 14556 15380 15989 Tábor 10838 11350 12166 12950 13959 14374 15130 16059 Graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání Strana 23 (celkem 231)
20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor 4000 2000 0 r1998 r1999 r2000 r2001 r2002 r2003 r2004 r2005 tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích meziokresní srovnání (dle ČSÚ) doprava, sklady a spoje NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 8 271,00 9 803,00 11 290,00 12 597,00 0 14 841,00 16 097,00 Jihočeský kraj 7 881,00 9 330,00 10 595,00 12 090,00 12 968,00 13 667,00 14 521,00 České Budějovice 8 436,00 10 074,00 11 415,00 13 557,00 14 686,00 15 114,00 16 553,00 Český Krumlov 7 473,00 9 085,00 10 235,00 11 177,00 12 218,00 13 016,00 13 164,00 Jindřichův Hradec 7 726,00 8 839,00 9 835,00 11 047,00 11 542,00 11 897,00 12 671,00 Písek 7 258,00 8 879,00 10 043,00 11 197,00 11 925,00 13 129,00 13 726,00 Prachatice 7 512,00 8 819,00 10 065,00 11 039,00 11 764,00 12 896,00 12 919,00 Strakonice 7 539,00 8 751,00 9 823,00 10 427,00 10 998,00 12 163,00 12 291,00 Tábor 7 629,00 9 014,00 10 429,00 11 230,00 12 063,00 13 098,00 13 579,00 obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 7 220,00 8 742,00 10 504,00 11 737,00 0 14 119,00 15 404,00 Jihočeský kraj 6 378,00 7 647,00 9 158,00 9 979,00 10 807,00 11 541,00 12 711,00 České Budějovice 6 815,00 8 581,00 9 834,00 11 537,00 12 083,00 12 894,00 14 236,00 Český Krumlov 6 827,00 8 149,00 9 654,00 9 742,00 10 196,00 10 805,00 11 344,00 Jindřichův Hradec 5 461,00 6 758,00 8 129,00 9 012,00 10 089,00 10 970,00 11 749,00 Písek 6 311,00 7 328,00 8 440,00 8 667,00 8 958,00 10 157,00 10 903,00 Prachatice 4 913,00 6 549,00 7 924,00 8 394,00 9 161,00 9 897,00 10 622,00 Strakonice 5 569,00 6 489,00 9 363,00 9 477,00 10 748,00 10 821,00 12 677,00 Tábor 6 762,00 7 276,00 9 029,00 9 131,00 10 442,00 10 911,00 12 063,00 ostatních veřejné a sociální služby NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika 6 660,00 8 032,00 9 190,00 10 038,00 0 11 322,00 12 112,00 Jihočeský kraj 5 651,00 7 056,00 8 064,00 8 955,00 9 767,00 10 668,00 11 739,00 České Budějovice 6 076,00 7 655,00 8 277,00 9 184,00 9 925,00 11 130,00 12 751,00 Český Krumlov 5 668,00 6 508,00 8 275,00 8 983,00 9 734,00 10 515,00 11 463,00 Jindřichův Hradec 5 025,00 6 808,00 7 743,00 8 451,00 9 431,00 10 377,00 10 930,00 Strana 24 (celkem 231)