PROSTŘEDÍ PRO TVORBU STRUKTUROVANÝCH UČEBNÍCH TEXTŮ PŘIBIL JIŘÍ Fakulta managementu, Vysoká škola ekonomická v Praze, Jarošovská 1117/II, 377 01 Jindřichův Hradec pribil@fm.vse.cz Abstrakt: V současné době je na Fakultě managementu VŠE v rámci rozvojového grantu MŠMT řešen projekt Vytvoření prostředí pro tvorbu strukturovaných učebních textů. Tento projekt si klade za cíl vytvořit aplikaci, která bude dohlížet na formální (strukturální) stránkou učebního textu a nebude zatěžovat autora nutností samostatně definovat konečný vzhled a formát učebního textu. Aplikace se tak stane průvodcem po tvorbě modulárního učebního textu (zejména distančního) i pro méně počítačově zdatné autory. Klíčová slova: strukturovaný učební text, autorský prostředek, distanční výuka Abstract: At present time there is (in framework of the expansion program of Ministry of Education, Youth and Sports) solved a project named Developing of Environment for Structural Learning Texts Creating on Faculty of Management of University of Economics. This project is proposing to create such application, which will supervise on formal (structural) respect of the created educational texts and will not worry the author with the necessity of defining the final look and format of these educational texts. This application will become wizard in the process of creating modular learning texts (especially distance learning texts) for less computer efficient users. Key words: structural learning text, authorware, distance learning 1 OBECNÁ PROBLEMATIKA TVORBY UČEBNÍCH TEXTŮ 1.1 Dvě složky každého učebního textu Každý učební text je možno rozčlenit na dvě hlavní podoblasti: oblast samotného obsahu učebního textu (tedy toho, co chce autor svým učebním textem sdělit studujícím) a dále na oblast struktury, vzhledu a formy takovéhoto textu - tedy toho, jak je autorem (popřípadě třetí osobou) tento text rozčleněn na jednotlivé části, do jaké míry je tento text přehledně graficky rozčleněn, jestli jsou dodržována alespoň základní (typo)grafická pravidla, jsou-li použity obecně přijímané standardy a podobně. Poměrně často je však při pohledu na učební text prakticky z libovolného oboru vyváženost obou těchto části značně diskutabilní. Přitom je zcela zřejmé, že zejména v případě distančních učebních textů a nejrůznějších studijních opor platí, že strukturovanost, přehlednost a vůbec jakási uživatelská přívětivost takovéhoto materiálu zcela bezpodmínečně musí držet krok s kvalitou samotného obsahu učebního textu. 1.2 Překážky při tvorbě učebních textů 1.2.1 Překážky plynoucí z používaného programového vybavení V současné době jsou pro tvorbu učebních textů používány ve velké většině moderní textové editory, zejména pak editor Microsoft Word. To je na jednu stranu pro autory textů relativně snadné, neboť s prostředím tohoto editoru jsou většinou seznámeni, na druhou stranu tento software přináší některé, a to poměrně závažné, nedostatky. Prvním z nich je relativně značná neznalost pokročilejších funkcí aplikace Microsoft Word klasickým příkladem je pak nepoužívání stylů jako základního prvku formátování
dokumentu, opomíjení možnosti definice rejstříků a různých obsahů, velmi nejednoznačné používání hypertextových odkazů (a to jak v rámci dokumentu, tak i odkazů internetových a zvláště odkazů na použitou literaturu) a podobně. Druhou okolností, kterou s sebou používání editorů typu Microsoft Word nese, je fakt, že tento editor samozřejmě není primárně určen pro tvorbu učebních textů. Neumožňuje tak v první řadě jasnou definici struktury učebního textu (čili to, jak jsou jednotlivé oddíly textu řazeny, jestli obsahují všechny požadované části a podobně) ani jednoduchý pohyb po struktuře dokumentu. Obecný textový editor pak samozřejmě opomíjí i speciální požadavky, které jsou na učební text kladeny (a v tomto okamžiku přesouvám pozornost zejména k distančním, tedy svou formou poněkud odlišným, učebním textům). Pro dokreslení je možno uvést například definici marginálií (krátkých poznámek po vnější straně dokumentu), piktogramů (jasných a přehledných grafických symbolů, které na první pohled studujícího upozorňují na jednotlivé důležité části učebního textu), dále řady speciálních oddílů učebního textu, jako jsou například testy (a to v podstatě v libovolné myslitelné formě od doplňovacích až po výběrové), seznamy klíčových slov, rejstříky a seznamy literatury vztahující se nikoliv k celému učebnímu textu, ale k jeho menším částem odpovídajícím jedné lekci a podobně. Je zřejmé, že většinu výše uvedených záležitostí lze v editorech ručně obejít to ovšem předpokládá znalosti na značně vysoké úrovni počítačové gramotnosti, kterou není možno u všech autorů učebních textů předpokládat. A dokonce ani pokud by autor byl schopen svůj učební text o podobné (v distančním vzdělávání) standardní prvky doplnit, je sporné, jestli jej časová náročnost takovéto činnosti od její realizace spíše neodradí. 1.2.2 Prezentace vytvořeného učebního textu Velmi podstatným problémem, se kterým se každý autor učebního textu setká, je problém formátu jeho zveřejnění (publikování). Pokud se opět zaměříme na způsob, jak k této činnosti přistupuje například editor Microsoft Word, může si autor vytvořeného učebního textu vybrat hned z několika exportních formátů; standardně pak asi ukládá svůj text ve formátu Microsoft Word (zde ovšem vzniká problém s verzemi, ve kterých je tento text vůbec zobrazitelný, a také v nutnosti, aby byl také studující tímto editorem nebo alespoň prohlížečem tohoto formátu - vybaven), nebo pravděpodobně častěji ve formátu RTF (Rich Text Format) jako základním formátu pro výměnu dat mezi textovými editory. Pokud se tedy autor spokojí s touto formou, je pro něj editor Microsoft Word možnou volbou. Problém nastává v okamžiku, kdy se autor rozhodne svůj učební text zveřejnit na internetu (což je u distančních učebních textů vhodné a v některých případech i nezbytné). Pokud pro export do základního formátu internetových dokumentů, HTML, použijeme vestavěné prostředky textového editoru, výsledek pravděpodobně nebude právě odpovídat našim záměrům. Celý dokument je totiž uložen v rámci jednoho jediného (a v případě delších textů také značně rozsáhlého) dokumentu, který je tak dosti nepřehledný. Daleko lepší variantou by pravděpodobně byl takový přístup, který by autorovi umožnil definovat jakousi úroveň seskupení (například po kapitolách první úrovně, nebo třeba úrovně třetí), následně by byl vygenerován obsah dokumentu odpovídající takto nastaveným podmínkám a studující by si pak již volil zobrazení právě té kapitoly, která by jej v danou chvíli zajímala. I v případě exportu do tohoto internetového formátu je přitom třeba myslet na všechny výše zmíněné standardy (piktogramy, marginálie, ) související s formátem (nejen distančních) učebních textů. Posledním formátem, který v současnosti sice ještě nedosahuje takové obliby, je formát XML. Tento jazyk, jedinečný svou schopností obsáhnout jakákoliv strukturovaná data, je pro uchovávání, výměnu a kompilaci nových učebních textů zcela jedinečný. Osobně se domnívám, že právě ve formátu XML je budoucnost elektronických dokumentů a to i vzhledem k tomu, že právě formát XML začíná být pro popis a uchování jednotlivých dokumentů používán i ve velkých nakladatelstvích (za všechny je možno jmenovat nakladatelství O Reilly a jeho formát DocBook postavený právě na jazyce XML). A v tomto směru právě například editor Microsoft Word zcela jasně selhává autor učebního textu nemá žádnou rozumnou možnost, jak svůj text ve formátu XML uložit.
Zcela stranou pak pro všechny textové editory stojí různé systémy pro elearning, které samozřejmě vyžadují svoje specifické formáty uložení zdrojových výukových textů. Za všechny je možno jmenovat například systém edoceo firmy Trask, který je sice velmi vhodný jako prostředek pro správu již hotových distančních učebních textů, avšak problém přípravy samotných textů podle mých dosavadních zkušeností sám o sobě příliš neřeší. 2 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ PŘEDESLANÝCH PROBLÉMŮ Možnosti vyplývající z uvedené analýzy jsou pro autora učebního textu asi dvojího typu: 1. autor se spokojí s možnostmi, které mu jím používaný textový editor nabízí; používá jen ty funkce, které jsou mu známy, a konečné formátováním učebního textu do všeobecně přijímané podoby buďto opomine, nebo jej zadá třetí osobě v takovém případě pak samozřejmě vyvstává problém kolizí mezi formátem zamýšleným autorem a realizovaným touto třetí osobou; 2. autor se pokusí nalézt jiný, specializovanější softwarový prostředek, který mu jeho práci co možná nejvíce usnadní, oprostí jej do značné míry od nutnosti studovat pravidla pro tvorbu učebních textů (opět musíme uvažovat zejména o distančních učebních textech s jejich poněkud specifickou strukturou i obsahem) a umožní mu tedy již přímo v okamžiku samotného psaní vlastními silami svůj učební text formátovat do konečné podoby vhodné ke zveřejnění. Je nutné říci, že řešení nastíněné v prvním bodu je používáno v drtivé většině případů. A vyplývá to vlastně z bodu druhého specializované prostředky, které by umožňovaly jednoduchou a rychlou práci s učebních textem, v podstatě vůbec neexistují. 2.1 Aplikace Zoner Context Snad nejčastěji je v praxi mimo editoru Microsoft Word využíván český program Zoner Context, pokročilý prostředek pro tvorbu elektronických dokumentů. Ten například velmi dobře umožňuje definovat strukturu dokumentu (čili rozdělovat dokument na jednotlivé základní části, ze kterých je pak celý text složen), ale v žádném případě neumožní autorovi učebního textu zjišťovat, jestli jeho text po formální stránce splňuje všechny požadavky například tedy i to, jestli je na začátku každé kapitoly (lekce) přítomen časový plán, jestli je na konci obsažen rejstřík či otázky k zamyšlení a podobně. A protože ani aplikace Zoner Context není primárně určena pro tvorbu učebních textů, je například funkce vkládání marginálií a piktogramů ještě složitější, než je tomu u obecného editoru Microsoft Word. Určitým kladem aplikace Zoner Context je však možnost exportu vytvořeného dokumentu do formátu HTML, a to víceméně v podobě nastíněné výše (tedy po jednotlivých kapitolách), a také podpora formátu XML. 2.2 Další specializované aplikace pro tvorbu (strukturovaných) učebních textů Pokud je mi známo, žádný softwarový produkt na českém trhu není pro tvorbu učebních textů dostupný. Pokud přitom hovoříme o strukturovaných učebních textech, je třeba si jasně uvědomit, co je pojmem strukturovaný učební text míněno: strukturovaným učebním textem je takový text, jenž je hierarchicky rozčleněn na jednotlivé části a podčásti (oddíly a pododdíly), které jsou řazeny v pořadí, jež je dáno soustavou pravidel; strukturovaný text lze dále jednoduše spravovat, jeho jednotlivé části je možno v souladu s danými pravidly libovolně přesouvat, exportovat či kompilovat z nich nové texty; strukturovaný text lze potom kontrolovat co do jeho komplexnosti a formální (nikoliv ovšem obsahové) správnosti a úplnosti. A právě proto, že na českém softwarovém trhu žádný podobný prostředek neexistuje, přiklonili jsme se na Fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci k vytvoření vlastního, který by všechny za léta tvorby distančních učebních textů nashromážděné poznatky jejich autorů zohledňoval. Jako pilotní zkušební projekt byl v roce 2001 vyvinut poměrně jednoduchý a zdaleka
ne dokonalý produkt LEVIATHAN, na kterém byla ověřena vlastní schopnost členů katedry informatiky takovýto (mimochodem velmi programátorsky náročný) projekt realizovat. 3 PROJEKT LEVIATHAN2 - SYSTÉM PRO TVORBU STRUKTUROVANÝCH UČEBNÍCH TEXTŮ Pro letošní rok pak získala katedra informatiky Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické rozvojový grant Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy číslo 306/2002 Programové prostředí pro tvorbu strukturovaných učebních textů. Výstupem tohoto grantu pak bude komplexní aplikace, která se zaměří právě na co největší zpřehlednění a zjednodušení práce s učebními texty, a to i pro autory, pro něž jsou požadavky kladené na učební texty závažnou překážkou. Jako určitý základ (spíše ideový než programovací) pro vyvíjené prostředí byl vzat právě pilotní projekt LEVIATHAN. Práce na tomto programovém prostředí pojmenovaném LEVIATHAN2 byla zahájena v měsíci dubnu a její ukončení je v souladu s přijatým grantem předpokládáno na měsíc listopad tohoto roku. Už nyní bychom však v následujícím textu chtěli seznámit jeho potencionální uživatele s postupem jeho tvorby a s rýsujícími se konečnými možnostmi. Právě připomínky těch, kteří v budoucnu aplikaci LEVIATHAN2 budou využívat, jsou již teď, v období intenzivního vývoje, ihned do programu zapracovávány tak, aby bylo deklarovaného cíle s co největším úspěchem dosaženo. Některé části aplikace jsou hotovy již dnes; jiné na svoje zapracování teprve čekají. Předkládané ilustrační obrázky se tak od konečné verze programu mohou samozřejmě odlišovat. 3.1 Nutný hardware a software Nezanedbatelnou výhodou aplikace LEVIATHAN2 je fakt, že ke svému běhu nevyžaduje kancelářský balík Microsoft Office jedná se o samostatný, na aplikaci Microsoft Word nijak nenavázanou aplikaci o rozsahu několika málo megabajtů, poměrně značně nenáročnou na konfiguraci počítače. Pro její běh by měl postačovat jakýkoliv počítač s procesorem Pentium, alespoň 64 MB paměti a se systémem Windows 95 a vyšším. 3.2 Tvorba učebního textu 3.2.1 Definice struktury učebního textu Základem každého učebního textu vytvářeného v prostředí LEVIATHAN2 je počáteční definice jeho struktury tedy toho, jak budou rozčleněny jednotlivé oddíly a pododdíly daného učebního textu, který typ oddílu může být pododdílem mateřského oddílu, jaké pododdíly musí ten který mateřský oddíl obsahovat a podobně. O této struktuře se autor rozhoduje hned na začátku tvorby učebního textu výběrem jedné z předdefinovaných šablon učebního textu. Lze předpokládat, že další vhodné typy struktury učebního textu budou do aplikace LEVIATHAN2 postupně přidávány a budou samozřejmě na internetu dostupné ke stažení (popřípadě bude možné zapnout funkci automatického stahování nových typů šablon učebních textů bez jakéhokoliv zásahu uživatele). 3.2.2 Prostředí aplikace LEVIATHAN2 Aplikace LEVIATHAN2 se svým prostředím záměrně co nejvíce blíží standardům nastaveným editorem Microsoft Word; používá tytéž ikony a klávesové zkratky pro tytéž akce, struktura menu je takřka totožná, dialogová okna (definice písma, odstavců, tabulek) se též drží obecného standardu.
Obrázek 1: Prostředí aplikace LEVIATHAN2 V levé části aplikace se nachází graficky znázorněná struktura dokumentu a seznam vložitelných oddílů. Struktura dokumentu přehledně zobrazuje rozčlenění celého učebního textu; při výběru jakékoliv položky je pak aktualizován seznam vložitelných oddílů, ve kterém se tak uživateli objevují vždy pouze takové typy oddílů, které jsou definovány (povoleny) v na začátku vybrané šabloně. Součástí definice struktury v šabloně je pak i například fakt, že oddíly Úvod či Časový rozvrh se musí nacházet na začátku konkrétní úrovně struktury, kdežto oddíl Závěr či Závěrečný test na jejím konci. Pokud se pak autor rozhodne přehodit jednotlivé oddíly svého učebního textu, může akci provést jednoduchým přetažením myší; při této akci bude samozřejmě kontrolována možnost realizace vyplývající z pravidel uložených v šabloně dokumentu. Stejně jednoduše bude moci autor kopírovat (exportovat a importovat) jednotlivé oddíly mezi učebními texty; a právě díky strukturaci textu je tato činnost velmi silným prostředkem například i pro tvorbu kompilací již hotových učebních textů. Největší část pracovní plochy aplikace LEVIATHAN2 pak zabírá plocha pro editaci vlastností vybraného oddílu. Při výběru většiny oddílů se v této ploše klasický textový editor, ve kterém bude autorovi umožněno pracovat s daným úsekem texty stejně, jako v aplikaci Microsoft Word (přidávat tabulky, formátovat písmo a odstavce, vkládat obrázky a OLE objekty, importovat text a podobně). V této ploše se ovšem v případě speciálních oddílů dokumentu mohou objevovat také interaktivní formuláře, které velmi ulehčí vkládání těchto speciálních informací (viz dále). 3.2.3 Definice vlastností učebního textu Ke každému učebnímu textu je samozřejmě nutné nadefinovat i jeho obecné vlastnosti název učebního textu, autorský kolektiv, používané logo (v praxi nejčastěji školy), charakteristiky vzhledu dokumentu (číslování stránek, formát záhlaví a zápatí stánek). Vše to je (a bude) v aplikace LEVIATHAN2 samozřejmě velmi jednoduše (na jednom místě) dostupné. 3.3 Typy oddílů ve struktuře učebního textu 3.3.1 Oddíly obsahující text Většina typů oddílů (kapitola, podkapitola, úvod, ) je tvořeno přímo výukovým textem. Text takovýchto oddílů se po označení daného oddílu ve struktuře dokumentů zobrazuje v již zmíněném textovém editoru. Hypertextové odkazy
Mimo již zmíněných operací, které je možno v takovémto textovém oddílu provádět, je třeba ještě zmínit fakt podpory hypertextových odkazů, které se budou moci odkazovat buďto na jiné místo kdekoliv v celé struktuře dokumentu, nebo do sítě internet. Tyto hypertextové odkazy jsou velmi dobře využitelné zejména po exportu do formátu HTML. Položky rejstříku V textu samozřejmě bude jednoduše možno definovat položky rejstříku. Tyto jednotlivé položky jsou potom zpracovány a vkládány v podobě rejstříku na příslušné (uživatelem definované a ze šablony dokumentu povolené) místo ve struktuře dokumentu. Odkazy na literaturu Dalším speciálním prvkem definovatelným v textovém editoru budou odkazy na literaturu (případně jiné zdroje). Autor tak nadefinuje na konkrétním místě v textu učebního textu odkaz na literaturu a v případě, že tento odkaz (popřípadě stejný odkaz lišící se pouze číslem stránky) bude chtít kdekoliv jinde v textu celého učebního textu použít, nebude tak muset činit podruhé. Z nadefinovaných odkazů pak aplikace LEVIATHAN2 samozřejmě vytvoří na příslušném povoleném místě ve struktuře dokumentu seznam literatury (resp. zdrojů). 3.3.2 Speciální prvky v textových oddílech Základním speciálním prvkem vložitelným do každého textového oddílu jsou marginálie. Ty je možno rozdělit na marginálie textové (obsahující krátký textový popisek vztahující se k danému odstavci), piktogramy (jednoznačné grafické symboly převzaté ze šablony dokumentu identifikující obsah daného odstavce) a vlastní obrázky (v případech, že nepostačují symboly z knihovny piktogramů). Právě marginálie jsou v učebních distančních textech velmi důležitým, ale na vkládání (například v textovém editoru Microsoft Word) velmi pracným prvkem. Aplikace Leviatan celý proces maximálně zjednodušuje a zpřístupňuje pro všechny autory učebních textů. 3.3.3 Speciální oddíly Mimo klasické, textové oddíly, umožňuje aplikace LEVIATHAN2 práci s oddíly obsahujícími specifické informace. Klasickým příkladem bude definice testových otázek (většinou vkládaných na konec hlavních kapitol). Pro autora učebního textu je poměrně náročné testové otázky vkládat do textu přímo; existuje totiž hned několik typů otázek (ano/ne, jednovýběrové, multivýběrové, se slovní odpovědí a podobně); aplikace LEVIATHAN2 přitom umožní autorovi vybrat pouze typ otázky, zadat její znění a znění předkládaných odpovědí a označit (resp. doplnit) odpovědi správné. při konečném generování dokumentu se tyto otázky automaticky zformátují a co víc, v případě exportu do formátu HTML je možné tyto otázky zinteraktivnět ; jestliže si tedy studující zkusí podobný test vyplnit, mohou být přímo v okně prohlížeče tyto jeho odpovědi opraveny. Dalšími příklady speciálních oddílů mohou být i seznamy literatury, různé rejstříky a obsahy či časové plány všechny tyto prvky půjdou vkládat buď zcela, nebo alespoň částečně automaticky. 4 EXPORT UČEBNÍHO TEXTU V souladu s nástinem uvedeným výše nabídne aplikace Leviathan2 autorovi učebního textu dvě základní možnosti, jak svůj text šířit: v offline podobě (vhodné pro tisk) ve formátu RTF a v online formě (vhodné pro přímé, interaktivní studium v prostředí internetu) ve formátu HTML potažmo XML. Takto vyexportovaný a publikovaná učební text bude samozřejmě obsahovat všechny prvky obsažené ve zdrojovém projektu.
5 SHRNUTÍ Na závěr je třeba říci, že výše popsaná aplikace, dotažená do úspěšného konce, přinese všem autorům (nejen distančních) učebních textů značnou úsporu času a ve svém důsledku i úsporu peněz vyplývající z absence následné úpravy hrubého učebního textu nebo jeho konverze třetí osobou. Vývoj aplikace je zcela podřízen skutečným požadavkům, které specifikují sami autoři distančních textů na Fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci; čím širší ovšem bude skupina těch, kteří se s daným produktem budou moci seznámit, tím více jejich připomínek bude moci bráno v potaz a tím kvalitnější program vznikne. Proto na mailu leviatan@fm.vse.cz velmi uvítám všechny poznámky, náměty a připomínky jeho potenciálních budoucích uživatelů. LITERATURA 1. Eger, L.: Jak tvořit distanční text. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2000. ISBN: 80-7082-651-7 2. Bednaříková, I.: Vytváření studijních textů pro distanční studium. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2001. ISBN: 80-244-0146-0