Obnova funkčních lesních ekosystémů Krušných hor

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a environmentální Katedra lesní těžby Katedra dendrologie a šlechtění lesních dřevin Katedra ekologie a životního prostředí Katedra vodního hospodářství Katedra hospodářské úpravy lesa Katedra ochrany lesa a myslivosti Katedra pěstování lesa Obnova funkčních lesních ekosystémů Krušných hor Závěrečná zpráva výzkumného záměru MSM 414100009 Obnova funkčních lesních ekosystémů Krušných hor Hlavní řešitel: Řešitelé dílčích úkolů: Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Ing. Jiří Dvořák, Ph.D. RNDr. Jana Möllerová, CSc. Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc. Prof. Ing. František Hrádek, DrSc. Ing. Mgr. Michal Křepela, Ph.D. PeDr. Jan Farkač, CSc. Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Praha Kostelec nad Černými lesy ÚNOR 2005

2 Závěrečná zpráva o řešení výzkumného záměru Identifikační kód MSM 414100009 Název výzkumného záměru Obnova funkčních lesních ekosystémů Krušných hor Příjemce Česká zemědělská univerzita v Praze Vykonavatel Fakulta lesnická a environmentální Řešitel Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Doba řešení 1. 1. 1999 31. 12. 2004 1. Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru 1.1. Cíle řešení výzkumného záměru v letech 1999-2003, strategie jejich dosažení a předpokládané výsledky Výzkumný záměr "Obnova funkčních lesních ekosystémů Krušných hor" představoval v letech 1999-2003 pro jednotlivá pracoviště LF ČZU v Praze počátek výzkumné činnosti v dané oblasti. Po počátečním období došlo k transformaci týmů, které jsou v posledních dvou letech založeny na nejmladších členech akademického sboru LF a na studentech doktorských i magisterských studijních programů. Tomu odpovídá i skladba výstupů: ze zhruba stovky (94) odborných a vědeckých sdělení, která jsou v evidenci výstupů disponibilní pro RIV (2003), je 59 sdělení na domácích a 15 na mezinárodních konferencích, 5 knižních publikací, 7 sborníků, 4 odborné a 5 vědeckých článků. V současnosti jsou však již 4 vědecké články přijaty do impaktovaných časopisů a dalších 5 do domácích vědeckých periodik. Řeší se 3 doktorské práce a bylo ukončeno, nebo se řeší, 6 diplomových prací (2003). V rámci řešeného výzkumného záměru jsou organizovány tři periodické konference: Konference mladých vědeckých pracovníků LF ČZU v Praze (každoročně, uskutečněné 3 ročníky), konference Problematika lesnické typologie (každoročně, 4 ročníky, 2 poslední v rámci daného VZ) a příslušná sekce konference k VZ LF ČZU Krajina, les a lesní hospodářství (dvouletý interval, 2 ročníky). Tyto aktivity budou průběžně pokračovat. Byly obnoveny výzkumné plochy na území Krušných hor a založeny trvalé výzkumné plochy (TVP) a programy umožňující: - Vyhodnocení vlivu melioračních opatření, tj. mechanické přípravy, hnojení a vápnění na revitalizaci lesních půd a na prosperitu výsadeb, - Zhodnocení rychlosti obnovy humusového profilu na lokalitách degradovaných buldozerovou přípravou (asi 15.000 ha) při využití diferencovaných opatření chemické a biologické meliorace, jsou sledovány dřeviny: smrk, buk, bříza, jeřáb, exotické smrky a borovice, směsi dřevin, - Aktuálně byly založeny experimenty týkající se opatření k revitalizaci porostů postižených tzv. žloutnutím smrku, a to v porostech různého věku, od kultur až po dospělé porosty. Tento typ poškození se objevil až po zahájení řešení VZ a revitalizace takto postižených porostů byla do VZ následně zahrnuta,

3 - Byl započat program ekologických a ekonomických šetření v pásmu svahových bučin, od úpatí Krušných hor až po nejvyšší výskyt buku v daném pohoří, dále jsou zakládány a vyhodnocovány programy sledující opětovné zavádění této dřeviny ve sledovaném regionu, a to včetně jejího hospodářského využití, - Jsou hodnoceny postupy biomonitoringu s využitím různých indikačních skupin: střevlíkovití, drobní zemní savci, - Je prováděn botanický průzkum význačných lokalit, - K výrazné inovaci je nutno počítat započatý výzkum vytváření a kvantifikace obnovy rhizosféry bylin a dřevin, zejména na degradovaných lokalitách, - Jsou hodnoceny postupy těžby a dopravy dříví ve vztahu k poškození půd a porostů, - Jsou vytvořeny a počínají se uplatňovat postupy hodnocení struktury porostů náhradních i klimaxových dřevin s využitím nejnovějších technologií, - Je hodnocen hydrický význam území a prvky vodní bilance. Nejvýznamnější dokončený a praxi odevzdaný výstup jsou metodiky stanovení a vyhodnocení: - Cílového stavu složek lesních ekosystémů, zejména lesních půd, - Diagnostiky aktuálního stavu, - Zásad a metodik používání opatření chemické meliorace stanovišť, - Zhodnocení potenciálu biologické meliorace. 1.2. Cíle řešení výzkumného záměru v roce 2004 a předpokládané výsledky Cíle výzkumného záměru v roce 2004 navazovaly na výsledky za období 1999-2003 a podstatně je rozšířily. Výzkumný záměr představuje iniciaci aktivit LF v daném regionu a počátek dlouhodobých výzkumných programů. V současnosti již vznikají výzkumné projekty, rozšiřující činnost jednotlivých týmů. Prodloužení výzkumného záměru umožní zejména: - Dokončení sítě TVP pro sledování dynamiky lesních ekosystémů (porostů), - Dokončení sítě TVP ke sledování spontánní sukcese různě narušených ekosystémů, za zvláště významné je nutno považovat dynamiku území, na nichž nebyla provedena umělá obnova lesa a která byla ponechána spontánnímu vývoji, - Příprava rozšíření výzkumných aktivit na další imisemi poškozené oblasti, zejména Jizerské a Orlické hory. - Konečným výstupem bude příprava a rukopis publikace typu monografie týkající se tématu daného výzkumného záměru, tj. "Obnovy funkčních lesních ekosystémů Krušných hor". - Tento cíl je však nutno koordinovat s hlavním uživatelem, správcem a vlastníkem lesů, tj. s.p. LČR je možné, že tento cíl bude možné splnit až po kompletaci s výstupy jiných pracovišť.

4 2. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 2.1. Splnění cílů řešení Dané cíle byly beze zbytku splněny, nejvýznamnější cíl, publikace typu monografie je konzultován s LČR, resp. s grantovou službou LČR s možností kompletace výstupů s výstupy jiných pracovišť. 2.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru Pro komplexnost problematiky a diverzitu řešitelských týmů bylo řešení a aktivity FLE od počátku rozděleno do dílčích úkolů: Dílčí úkol 01: Dopady antropogenní činnosti na lesní porosty po nasazení těžebně dopravních technologií Dílčí úkol 02: Studium rozvoje biomasy a rhizosféry bylinné a travinné vegetace na degradovaných plochách Krušných hor. Dílčí úkol 03: Změny rostlinných a živočišných společenstev Dílčí úkol 04: Vyhodnocení srážek a modelování odtokového procesu na vybraných povodích Krušných hor Dílčí úkol 05: Zahájení činnosti pracoviště dendrometrie Dílčí úkol 06: Bioindikace stavu prostředí pomocí vybraných skupin živočichů střevlíkovití. Dílčí úkol 07: Vývoj půdní složky lesních ekosystémů v imisních oblastech s důrazem na Krušné hory a možnosti biologické a chemické meliorace v dané oblasti U jednotlivých dílčích úkolů je souhrnně charakterizováno jejich řešení formou rozšířeného abstraktu. Konkrétní výstupy jsou uvedeny v kapitole 3 podle hlavních sledovaných kategorií. Zejména starší publikace pak jsou uvedeny v elektronické příloze i s českým a anglickým abstraktem ve formě poskytnuté pro RIV (Registr informací o výsledcích výzkumu a vývoje) Dílčí úkol 01: Dopady antropogenní činnosti na lesní porosty po nasazení těžebně dopravních technologií Řešitel za katedru lesní těžby: Ing. Jiří Dvořák, PhD. V rámci výzkumného záměru bylo zahájeno řešení problematiky využití harvestorů v LH, jednalo se o novou problematiku v rámci aktivit FLE. V lesním hospodářství České republiky dochází od r. 1990 k intenzivnímu vývoji harvestorových technologií (2003: harvestorů 136, vyvážecích traktorů 204). S nasazením harvestorové technologie jsou snižovány nejenom výrobní náklady, ale předpokládá se i ekologická šetrnost na lesních ekosystémech při jejich nasazení. Výzkumný záměr tak sledoval možnosti nasazení harvestorových uzlů v horských terénech Krušných hor a navrhoval optimální terénní a technologické podmínky pro

5 minimalizaci negativních potěžebních dopadů na lesní porosty. Výzkum byl shrnut do základních bodů: 1. Prognóza a posouzení vývoje harvestorů a vyvážecích traktorů v LH ČR 2. Mechanické poškození stromů v porostech Krušných hor po nasazení harvestorových technologií, šíření hniloby poraněnými stromy a finanční ztráty na dřevní hmotě 3. Zhutnění půdního podkladu po nasazení harvestorových technologií v horských oblastech Krušných hor 4. Harvestorové technologie a podmínky pro jejich nasazení v lesním hospodářství a optimalizace hodnot těžebně-technologických faktorů na lesních porostech v horských oblastech Krušných hor Závěrem je možno konstatovat, že harvestorové technologie jsou využitelné i v horských terénech při zachování podmínek pro jejich nasazení na základě běžné technologické typizace. Podíl škod na lesních dřevinách se pohybuje při komplexních monitorovacích metodikách do 4 % a technologický postup je tak možné považovat i v horských podmínkách za ekologicky šetrný. Při těžebně dopravní činnosti se doporučuje zohledňovat a optimalizovat krátkodobě ovlivnitelné těžebně technologické faktory tj. výši těžby a délku vyvážecích linek, které se mohou na výši škod podílet až z 96 %. Výzkumný záměr přispěl rozhodujícím způsobem k rozvoji výzkumu dané problematiky na fakultě a k financování výzkumu. Dílčí úkol 02: Studium rozvoje biomasy a rhizosféry bylinné a travinné vegetace na degradovaných plochách Krušných hor. Řešitel za katedru dendrologie a šlechtění lesních dřevin: RNDr. Jana Möllerová, CSc. V letech 2002 2004 bylo na výzkumných plochách v Krušných horách (Boleboř, později i Rolava) zpracováno: 1. Zastoupení bylin na jednotlivých plochách. Cílem bylo zjistit vliv vysazovaných dřevin na bylinný podrost a vliv buldozerové přípravy na změny v zastoupení bylin v porostu. V horském lese se objevuje třtina chloupkatá Calamagrostis villosa v podrostu, je však relativně světlomilná a její rozšíření je omezeno světelnými podmínkami stanoviště. Na imisních holinách naopak převažuje téměř monokulturní porost C. villosa, ta nejen snižuje biologickou diverzitu porostů, ale ztěžuje i obnovu lesních ekosystémů. Na plochách, kde byla odstraněna vrstva humusu (po buldozerové přípravě), je rozrůstání C. v. omezeno. Jsou zde zastoupeny rostliny schopné růst v půdě bez většího obsahu humusu a s větší aciditou, z trav tvoří větší porosty Avenella flexuosa. Na plochách s vysazenou olší jsou v podrostu zastoupeny i rostliny nitrofilní, je zde zřetelně větší nadzemní biomasa bylin. Na plochách s původním porostem břízy a se smrkem pichlavým se C.v. většinou rozrůstá od valů, na zbytku plochy je nadzemní biomasa bylin menší než u plochy s olší. Na ploše s původní výsadbou břízy (dnes téměř bez dřevin) mají byliny větší podzemní biomasu než nadzemní. V podrostu smrku pichlavého byl růst bylin omezen, objevoval se zde větší výskyt mechů a lišejníků. Orientačním hodnocením oddenků a počtu uzlin na definované délce oddenku bylo zjištěno, že na plochách bez humusové vrstvy se C.v. rozrůstá pomaleji, než v prostředí s vysokým obsahem humusu. Údaje musí být ověřeny dalšími odběry. 2. Hmotnost nadzemní biomasy bylin na plochách po buldozerové přípravě a s různými vysazovanými dřevinami. Nadzemní biomasa byla odebírána opakovaně, dělena na širokolisté byliny, širokolisté a úzkolisté trávy a stojící stařinu těchto skupin. Vzorky byly vysušeny a zváženy. Byly hodnoceny změny hmotnosti u těchto kategorií v průběhu roku pro posouzení

6 přírůstu biomasy během vegetační sezóny a odhad přeměny v opad a další rozklad rostlinné biomasy. Hmotnost živé biomasy se zvětšovala od května do července, později přibývalo stojící stařiny. V jarních odběrech zůstává vysoké zastoupení stařiny, rozklad stařiny C.villosa v zimě probíhá pomalu. 3. Hmotnost podzemní biomasy na plochách po buldozerové přípravě a s různými vysazovanými dřevinami. Podzemní biomasa byly odebírána opakovaně, vzorky děleny na vrstvy odpovídající jednotlivým půdním horizontům (na plochách po buldozerové přípravě na vrstvy podle zbarvení zeminy), kořeny a oddenky vymyty, pomocí barvení rozděleny na živé a odumřelé části, vysušeny a zváženy. Celková hmotnost podzemní biomasy, podobně jako u celkové nadzemní biomasy, se zvětšovala od května do července, v říjnu byl zjištěn pokles hmotnosti biomasy. V letním období se hmotnost odumřelé biomasy (kořeny i oddenky) snižovala, v podzimním opět odumřelé biomasy přibývalo, rozklad se zpomalil. Oddenky Calamagrostis villosa se vyskytovaly především ve vrstvách zbarvených organickou hmotou, kořeny trav a bylin zasahovaly i hlouběji. Podle odběrů v terénu bylo možné očekávat rychlejší rozklad kořenů než oddenků. Vysušené oddenky a kořeny byly použity k hodnocení rychlosti rozkladu v minerální zemině (z Boleboře) a zemině z lesní školky, pro posouzení rychlosti rozkladu rostlinné biomasy. Proti předpokladu, založeném na zjištěné hmotnosti odumřelých kořenů a oddenků ve vzorcích podzemní biomasy, se rozkládaly rychleji oddenky než kořeny. Podzemní biomasa se nachází především ve vrstvách obsahujících humus, to na plochách po buldozerové přípravě představuje velmi tenkou vrstvu (obvykle 2 5 cm). Na plochách, kde se rozrůstá C. villosa, zabírá hustá spleť jejích oddenků a kořenů povrchovou vrstvu obsazovanou také kořeny vysazovaných dřevin a dochází zde ke kořenové konkurenci. Této problematice by měla být věnována ještě další pozornost. 4. Zemina z Boleboře byla porovnána se zeminou z lesní školky v Louňovicích a s pískem s ohledem na schopnost sazenic olše tvořit symbiotické hlízky, schopné fixovat vzdušný dusík. Na kořenech olší pěstovaných v bolebořské zemině se symbiotické hlízky vytvořily. Další pokus, který měl potvrdit výskyt symbiotické aktinomycéty v bolebořské zemině, ztroskotal na neschopnosti semenáčků olše přežít na této zemině. Bylo tím pouze potvrzeno, že vlastnosti minerální zeminy z těchto ploch velmi ztěžují možnost přirozené obnovy ze semen, v bolebořské zemině přežijí dobře vyvinuté sazenice olše, jejich kořenový systém však roste pomaleji, než v zemině z lesní školky. Daná problematika byla zcela nová v rámci řešených témat na fakultě. Výzkumný záměr umožnil studium zcela nového problému se značným potenciálem pro další rozvoj výzkumu na FLE. Dílčí úkol 03: Změny rostlinných a živočišných společenstev Řešitel za katedru ekologie a životního prostředí: Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc. Řešitelský tým: Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Doc. Ing. Josef Linhart, CSc. Ing., Petra Málková, diplomanti, doktorandi, technický personál Botanická část V letech 1999-2004 probíhalo geobotanické studium ekosystémů zájmového území. Terénní práce, spočívající ve vyhledávání a dokumentování společenstev lesních půd a společenstev s výskytem zvlášť chráněných druhů cévnatých rostlin (sloužící jako invazní potenciál pro ostatní imisemi devastované plochy území), byly vedeny dle schválené

7 metodiky řešení výzkumného záměru a soustředěny především do okrajových území zájmové oblasti. Mimo uvedené objekty byla studována flóra horských cest. Hlavní zjištěné skutečnosti byly publikovány a rámcově jsou uvedeny i v následujícím textu. Větší část studovaného území nyní zaujímají druhotná náhradní společenstva: - smrkové (mono)kultury (Picea abies) - z dřívějšího období přežívající, nebo při obnově imisních holin opětovně vysázené; často s vtroušenými listnáči hlavně Sorbus aucuparia, Betula carpatica, Sambucus racemosa, i Sambucus nigra, popř. nově vysazované Fagus sylvatica a Acer pseudoplatanus ); v některých lokalitách i s využitím cizích introdukovaných jehličnanů - především Picea pungens (zřídka Picea omorica); na menších plochách modřínové (Larix decidua) monokultury. Bylinné patro vysázených jehličnatých kultur je druhově relativně chudé a v závislosti na intenzitě zastínění má velmi proměnlivou pokryvnost. Jsou-li smrkové kultury vysázeny na místě původních smrčin, je bylinné patro chudší, ale druhovým složením velmi podobné původním společenstvům. V případě výsadeb na místě horských bučin obsahuje bylinné patro část druhů obou formací. Fytocenologická klasifikace je v případě kultur neúčelná. Uvnitř rozvrácených smrkových kultur, zvláště na ruderalizovaných stanovištích (např. na místech zpracování kalamitních imisních těžeb, kde byl zanechán odpad piliny, borka, štěpka, větve apod.) se vyvíjejí společenstva svazu Sambuco-Salicion capreae Tüxen et Neumann in Tüxen 1950; rozlišena byla společenstva asociací Sambucetum racemosae Oberdorfer 1973 a dále Sambucetum nigrae a Rubetum idaei (Cínovecký hřeben, oblast Pramenáče, povodí Flájského a Rašelinného potoka aj.). - rozsáhlé plochy zaujímají dříve nebo i v současnosti zemědělsky využívané trvalé travní porosty (hospodářské sečené louky, popř. pastviny), jejichž druhová garnitura vychází z původního složení bylinných porostů, ale částečně se v ní uplatňují, alespoň na mezofytních stanovištích, kulturní trávy (v důsledku tzv. intenzifikačních zásahů hnojení, přisévání výnosnějších vybraných druhů a jejich odrůd, např. druhů Dactylis glomerata, Phleum pratense, Lolium perenne, Arrhenatherum elatius, Festuca pratensis aj., popř. v důsledku jiných vlivů, např. intenzivního spásání porostů na oligotrofních půdách druh Cynosurus cristatus v asociaci Festuco-Cynosuretum Tüxen in Büker, apod.); Některé menší části ovlivněných lučních porostů jsou složením blízké asociaci Poo- Trisetetum Knapp 1951 (ekologicky vyhraněný typ s vysokým podílem druhů Poa pratensis a Trisetum flavescens středně hnojených, pravidelně kosených lučních porostů v oblasti Moldavských luk), či asociaci Trifolio-Festucetum rubrae Oberdorfer 1957 (ekologický typ s dominantním druhem Festuca rubra s.lat., vázaný na živinami chudších půdách, tvořící mozaiku uvnitř trojštětových luk na Cínovském hřebeni). Menší podíl představují trvalé travní porosty, bez přítomnosti přisévaných vyšlechtěných druhů společenstva trojštětových luk - svazu Polygono-Trisetion; nejvýznamnější z nich jsou vyhraněná společenstva se zvlášť chráněným druhem Meum athamanticum, patřící k asociaci Meo athamantici Cirsietum heterophylli Blažková 1991 (vyskytuje se v celé studované oblasti); Místně (např. na Cínoveckém hřebeni), na vlhčích stanovištích v okolí cest, příkopů je zaznamenáván maloplošný výskyt společenstev přiřaditelných k asociaci Cirsio heterophylli Alchemilletum acutilobae Hadač 1981. - na stanovištích, donedávna využívaných k zemědělské výrobě jako orná půda, jsou nyní nově vyseté, druhově chudé travní porosty (rozličného, vesměs nevhodného druhového složení, podle druhu travní směsi, která byla právě k dispozici použity tzv. pícní trávy), ve kterých ještě přežívají druhy (hlavně vytrvalé), uplatňující se dříve jako polní plevele, např.

8 Cirsium arvense, Rumex obtusifolius, R. crispus, Elytrigia repens, Tripleurospermum inodorum aj. a současně do nich začínají postupně pronikat druhy z okolních stanovišť (lemů, cest, příkopů, bývalých pastvin apod.). V jiných případech nebyla tato stanoviště oseta, ale ponechána ladem, tzn. spontánnímu sukcesnímu vývoji. Ve stávajících porostech se nevyskytují kulturní trávy a jejich dominantní místo zaujímá druh Elytrigia repens. Toto tzv. pýrové stádium je pouze dočasným sukcesním stádiem; s postupným samovolným hutněním původně agrotechnikou kypřených půd, pýr ustupuje. Přídatné druhy společenstev jsou podobné jako u již uvedených přežívají některé, hlavně vytrvalé plevelné druhy a pronikají do nich druhy okolních stanovišť. - za druhotná náhradní společenstva lze považovat i vegetační kryt imisních holin a holin již zalesněných (kde vliv mladých výsadeb dřevin ještě není převažujícím stanovištním faktorem pro další vývoj společenstva), popř.bylinné patro silně rozvolněných, imisemi decimovaných smrkových kultur; Dominantním druhem větší části porostů na nevysýchavých stanovištích je Calamagrostis villosa společenstva jsou přiřaditelná asociaci Junco effusi Calamagrostietum villosae Sýkora 1983 (velkoplošné rozšíření na holinách v oblasti hlavního hřebene od Flájí, přes Cínovec, po Komáří hůrku). Kromě třtinových porostů se na uvedených lesních holinách, po odumřelých smrkových kulturách, mozaikovitě vyskytují i další společenstva svazu Rumici Avenellion flexuosae Passarge 1984. Velmi časté (především na osluněných, občasně vysýchavých, na živiny chudých stanovištích) je druhově chudé (ostrůvkovitě hlavně Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus ) travinno-polokeříčkové společenstvo asociace Myrtillo-Avenelletum flexuosae (Schlüter 1966) Passarge 1984 (centrum rozšíření severovýchodně od vrchu Pramenáč až po Cínovec). Řidčeji se vyskytují (hlavně na vlhkých, osluněných, v létě vysychajících stanovištích) společenstva asociace Avenello-Molinietum caeruleae Passarge 1984 (zaznamenána v pásech kolem cest a odvodňovacích příkopů v oblasti okolo rašeliniště U Jezera a Cínoveckého rašeliniště). Zoologická část V letech 1999 2004 probíhalo: Zhodnocení kvalitativních a kvantitativních změn ve společenstvech ptáků a drobných zemních savců v hlavních typech prostředí Krušných hor. Sestavení sukcesní série prezentované postupným odumíráním smrkových lesů (tzv. sukcese ke zničenosti) a popsání následné sukcese probíhající na odlesněných plochách. Porovnání s dostupnými informacemi z jiných postižených horstev. Stanovení habitat selection u vybraných druhů ptáků a drobných zemních savců, které zjevně profitují z rozsáhlého odlesnění. Týká se to zejména tetřívka obecného, ale např. i bekasiny otavní, lindušky luční, sýce rousného a hraboše mokřadního. Ověření do jaké míry a za jakých okolností hraboš mokřadní škodí na vysazovaných kulturách lesních dřevin v podmínkách imisních holin.

9 Dílčí úkol 04: Vyhodnocení srážek a modelování odtokového procesu na vybraných povodích Krušných hor Řešitel za katedru vodního hospodářství, katedru staveb a katedru biotechnických úprav krajiny: Prof. Ing. František Hrádek, DrSc. Řešitelský tým: Prof. Hrádek, Doc. Pech, Ing.Sobota, Ing. Máca, Ing. Roub, Ing. Pavlásek, Ing. Kuřík Cíle řešení Shromáždění a zpracování dostupných srážkových dat z oblasti Krušných hor a jejich využitelnost pro aplikaci srážko-odtokových modelů Analýza a modelování srážko-odtokového procesu na vybraných povodích Krušných hor Vyhodnocování hydraulických parametrů zvodnělého prostředí Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru Pro vybrané oblasti Krušných hor a blízké okolí byla zpracována dostupná srážková data s vyhodnocením jejich využitelnosti pro modelování srážko-odtokových vztahů. Pro 15 srážkoměrných stanic v povodí Bíliny, s délkou časových řad 4 až 49 roků byly odvozeny maximální denní srážkové úhrny. Pro odvození hyetogramů dešťů byla zpracována metodika a odladěny výpočtové programy (Sobota, 2001). Pro interpolaci hyetogramů mimo stanice srážkoměrné sítě (z řady velmi blízké stanice i velmi vzdálené stanice) byly testovány modely tvorby průběhů dešťových srážek, využívající metodu vah inverzní vzdálenosti (Máca,2001, Máca-Sobota,2001). Přínosem řešení výzk. záměru je možnost využívání časových řad srážek, měřených i s velkým časovým měřítkem (denní úhrny, hodinové úhrny) k modelování podrobných časových řad disagregačními technikami. Metodika multiplikativní disagregace je vhodná k analýze srážkových i průtokových řad. Přínosem řešení bylo i přímé využití výsledků, zejména zpracovaných metodik v rámci výuky v magisterském studijním programu a při zpracovávání doktorských disertačních prací, (Máca,2002,2003, Kuřík,2002). Výsledky byly rovněž využity pro odvození vztahů mezi průběhy denních úhrnů srážek a objemy denních odtoků z povodí vodního díla Křímov. V rámci výzkumného záměru byly posuzovány možnosti aplikace hydrologických modelů pro predikci odtokového procesu (Hrádek, Kuřík, 2002, Máca, 2003 a Roub, 2003). Pro výpočet maximálních průtoků byly testovány s vyhovujícími výsledky hydrologické modely DesQ a HEC-HMS (Hrádek, Pavlásek, Kuřík,2002). Zvláštní pozornost byla věnována studiu vlivu změn lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny. Byly zde využity výsledky monitoringu na 3 experimentálních lesních povodích s různým pokryvem na Šumavě (Hrádek, Kuřík, Pánková, Korytář, 2001). Pro detailnější analýzu srážko-odtokového procesu a následné statistické zpracování nebyla k dispozici dostatečně dlouhá řada pozorování. V rámci studia srážko-odtokového procesu na vybraných povodích Krušných hor se řešitelský tým zaměřil na krátkodobé predikce odtokového procesu na malých povodích. Pro simulaci odtokového procesu byla vybrána povodí Křímov a Kamenička, která náleží do povodí řeky Chomutovky.

10 Byly vyhodnoceny záznamy o celkové délce 12 let měření. Pro potřeby 1 denní predikce byl aplikován srážko-odtokový black-box model Q-P, který vychází z obecného lineárního modelu. V první etapě byla testována možnost predikce 1 denních průměrných průtoků na základě znalosti předchozích 1 denních srážkových úhrnů (Máca, 2003). Dosažené výsledky ukazují na malou simulační schopnost zvolené varianty srážko-odtokového lineárního black-box modelu Q-P. V druhé etapě byl odtokový proces predikován na základě zaznamenaného odtoku a zaznamenaných 1 denních srážkových úhrnů ve dnech před dnem predikovaným (Máca, 2004). Pro kalibraci modelu bylo použito 5 let záznamů a k validaci byl využit 1 rok měření pro každé povodí. Vyhodnocovaným kriteriem byl Nash Sutcliffův koeficient účinnosti (koeficient determinace), který v kalibrační fázi dosahoval vysokých hodnot a při validaci poukazoval na dobrou shodu měřených a simulovaných odtoků. Pro predikci na povodí Křímov je doporučeno vycházet z 1-8 předcházejících odtoků a z 1-8 předešlých srážkových denních úhrnů. Pro predikci na povodí Kamenička je doporučeno vycházet z 5-7 předcházejících odtoků a z 2-7 předešlých srážkových denních úhrnů. Výsledné kalibrace a validace lineárního black-box modelu ukazují na dobrou shodu simulovaných a měřených dat, která umožní předpokládané využití nového metodického postupu pro stanovení 1 denní predikce odtoku na vybraných povodích. Hydraulické parametry zvodnělého prostředí tj. transmisivita, storativita a skinový faktor byly vyhodnocovány s cílem získat co nejpřesnější hodnoty těchto parametrů i z velmi krátké čerpací zkoušky, kdy není možné použití klasické Jacobovy semilogaritmické aproximace. Byly aplikovány nové postupy čerpací zkoušky, provedené na vrtech v Šeberově a na dalších dostupných datech. Tyto postupy se ukázaly jako vhodné a s dostačující přesností i ve srovnání s klasickými metodami vyhodnocení hydrodynamických zkoušek. Zahrnutí dodatečných odporů na vrtu a jeho blízkém okolí podstatně přispívá ke zpřesnění hodnoty storativity zvodnělého prostředí při neexistenci pozorovacích vrtů. Pomocí odvozených postupů lze rovněž velice přesně kvantifikovat skinový faktor a tím i stav vrtu. (Pech, 2003, Pech, 2004). Zakoupený program GMS s modulem FEMWATER byl použit při simulacích šíření znečištění z přítoku do Kovářského rybníka v Praze Šeberově a při simulacích šíření znečištění ze zdroje nedaleko přítoku do Kovářského rybníka, (Pech, 2004a).

11 Dílčí úkol 05: Zahájení činnosti pracoviště dendrometrie Řešitel za katedru hospodářské úpravy lesů: Ing. Mgr. Michal Křepela, Ph.D. Výzkumný záměr byl využit pro dovybavení a zahájení činnosti pracoviště dendrometrie na katedře hospodářské úpravy lesů. Ta nebyla řadu prostředků schopna zakoupit z provozních a investičních institucionálních prostředků a výzkumný záměr rozhodujícím způsobem přispěl k efektivní činnosti katedry. Z prostředků výzkumného záměru byly katedrou pořízeny následující přístroje a vyvíjeny následující činnosti: Venkovní počítač Hammerhead P233 včetně příslušenství je součástí sestavy laserového dálkoměru ForestPro a buzoly Mapstar. K téže sestavě byl pořízen venkovní zápisník Psion a počítačový software Field Map, verze 3. Celá tato sestava slouží k rychlému sběru venkovních dat při zpracování diplomových i dalších prací (údaje o souřadnicích a výškách stromů). Byl použit např. při zpracování diplomové práce Kmínková (2004) založení 19ti trvalých smrkových zkusných ploch v oblasti Božího Daru. V současné době probíhá zpracování diplomových prací Kulhánkové a Natova.Ve všech třech případech jde o získání základních dendrometrických veličin v digitalizované podobě přímo v terénu. Měřící stůl TT 85 0 100/5 včetně počítačového programu Past, slouží pro vyhodnocování vývrtů. V Krušných horách byl použit při zpracování všech diplomových prací - zejména Zettl (2004). V rámci jeho diplomové práce bylo vyhodnoceno celkem 334 smrkových vývrtů. Výsledky letokruhové analýzy byly porovnány s ročními koncentracemi SO 2 za použití programu Past. Výsledky byly publikovány ve výše citované práci Sequens et al. (2004). Ostatní diplomanti používají měřící stůl ke zjišťování běžných a průměrných přírůstů. Výškoměry Silva, CM 1015/2025 LA/DP, CM 2015 LA včetně dálkoměrných latí, 4 samonavíjecí pásma, 4 taxační průměrky, opěrka k přírůstovému nebozezu tyto přístroje slouží pro měření výšek stromů, jejich průměrů, délek výřezů a zjišťování věku. Jsou používány při výzkumu i při běžné výuce předmětů Dendrometrie a Hospodářská úprava lesů na katedře. V Krušných horách byly použity všemi diplomanty jako doplňkové přístroje při zakládání trvalých zkusných ploch. Dále byly z prostředků výzkumného záměru pořízeny dvě počítačové sestavy, tiskárna HP Jet a monitor. Počítačové sestavy slouží pro vyhodnocování výsledků měření. Jedna je včetně monitoru a tiskárny umístěna u měřícího stolu TT 85 0-100/5. Zajišťuje prostředí pro počítačový program Past včetně grafických výstupů. Za pomoci výše uvedeného přístrojového vybavení byly získány nové poznatky o vztahu mezi koncentracemi SO 2 a přírůstem smrku a dále o růstových procesech v oblasti Krušných hor.

12 Dílčí úkol 06: Bioindikace stavu prostředí pomocí vybraných skupin živočichů střevlíkovití. Řešitel na katedře ochrany lesa a myslivosti: PaeDr. Jan Farkač, CSc. K průzkumu byly použity padací zemní pasti pro sběr epigeonu (podle metodiky Absolon a kol. 1994, Bejček & Šťastný 2001), a to na třech lesních, ale různě stresovaných, biotopech poblíž Boleboře (starší porost smrku ztepilého, dále odlesněná holina se snahou o zalesnění, a porost smrku pichlavého s příměsí břízy bělokoré) a na Božídarském rašeliništi (rašeliniště). Zjištěné druhy a struktura druhů čeledi byly vyhodnoceny podle práce Hůrky a kol. (1996), Nenadála (1998), resp. Farkače & Hůrky (2003). Na základě 5-letých výzkumů (okolí Boleboře) jsou v publikovaných pracích vyhodnoceny vlivy odlesnění a použité metody obnovy lesních ekosystémů na strukturu lesních druhů čeledi Carabidae a formulovány doporučení k minimalizaci negativních dopadů na strukturu fauny epigeicky žijících bezobratlých. Použitá literatura ABSOLON K. A KOL. 1994: Metodika sběru dat pro biomonitoring v chráněných územích. ČÚOP Praha, 70 pp. BEJČEK V. & ŠŤASTNÝ K. 2001 (eds): Metody studia ekosystémů. Skripta LF ČZU v Praze, Lesnická práce. 110 pp. FARKAČ J. & HŮRKA K. 2003: Střevlíkovití. Hodnocení biotopů na základě zjištění prezence indikačně významných druhů brouků čeledi střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae), pp. 264-277. IN: SEJÁK J. & DEJMAL I. (eds) 2003: Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Český ekologický ústav, Praha. 428 pp. HŮRKA K., VESELÝ P. & FARKAČ J. 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15-26. NENADÁL S. 1998: Využití indexu komunity střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) pro posouzení antropogenních vlivů na kvalitu přírodního prostředí. Museum Vysočiny, Jihlava, 13: 293-312. Dílčí úkol 07: Vývoj půdní složky lesních ekosystémů v imisních oblastech s důrazem na Krušné hory a možnosti biologické a chemické meliorace v dané oblasti Řešitel dílčího úkolu: Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Řešitelský tým: Ing. Jiří Remeš, Ph.D., Ing. Iva Ulbrichová, Ph.D., Ing. Ivan Kuneš, Ing. Miroslav Svoboda, Doc. Ing. Ivo Kupka, CSc., doktorandi, diplomanti. V rámci daného dílčího úkolu bylo řešeno velké množství témat. Ta vesměs souvisela v první řadě s problematikou lesních půd, jejich degradací a možnostmi meliorace. Byly sledovány postupy jak chemické, tak i biologické meliorace. Hodnoceny byly pokusné plochy a poznatky nejen z vlastních Krušných hor, ale i ze srovnatelných podmínek Krkonoš, Jizerských a Orlických hor, tam kde v Krušných horách podobné objekty chyběly a nebylo reálné je založit a hodnotit. Získáno bylo velké množství unikátních výsledků, které ve srovnatelné podobě nebyly v české i světové literatuře k dispozici. První velký okruh výzkumu a tedy i vzniklých prací se týkal dopadu technologií přípravy půdy v Krušných horách na stav půd a na vývoj porostů náhradních dřevin. Řada prací

prokázala, že nadložní humus je základním faktorem půdní úrodnosti od 6. a zejména 7. LVS a jeho odstranění vede k výrazné degradaci stanoviště a poruchám ve výživě a ve vývoji následních výsadeb. Nedostatečná výživa, zejména dusíkem (primárně obsaženým převážně v organické hmotě, tj. v nadložním humusu) se spolupodílela s genetickými a klimatickými faktory i na hynutí břízy koncem 90. let. Po vyhodnocení stavu humusu na intaktních plochách v různých stanovištních podmínkách bylo dále možno odhadnout, jaký je přirozený stav, nakolik se od něj poměry na plochách připravených buldozery liší a jaká je možná rychlost obnovy nadložního humusu o potřebných parametrech. Tato problematika bude řešena a dořešena v následném projektu uvedeném v závěru. Okrajově byla řešena problematika žloutnutí v západní části Krušných hor, výsledky odpovídaly zjištěním VÚLHM, ale bylo možno na řešení vyčlenit jen zlomek potřebných prostředků. Přesto byla potvrzena důležitost správně voleného hnojení na dobrý stav a vývoj lesních ekosystémů. V posledních letech byla pozornost věnována i rekultivacím rozhrnutých valů a jejich zalesněním. Byl založen experiment s přihnojením smrkové kultury na rozhrnutém valu a potvrzeny vynikající parametry hnojiva SILVAMIX pro přihnojování lesních kultur. Tomuto hnojivu byla věnována zvýšená pozornost ve srovnání se standardními rychle rozpustnými hnojivy. V posledním roce řešení byl převzat i pokus s přihnojením kultur smrku a buku na LS Horní Blatná, srovnávající různá pomalu rozpustná hnojiva (slow release fertilizer), včetně uvedeného hnojiva SILVAMIX. Toto hnojivo se opět ukázalo jako nejvhodnější z hlediska účinku a ceny. Další rozsáhlý výzkum byl věnován vlivu vápnění na lesní půdy. Byly hodnoceny experimenty na buldozerových plochách v Krušných horách, kde byla obnovena rozsáhlá výzkumná plocha založená v r. 1984 ve spolupráci VŠZ a TU Tharandt. Zahrnovala výzkum vápnění, hnojení a biologické meliorace. Byl potvrzen příznivý vliv hnojení a kultivace olše na stav lesních půd, jelikož však plocha byla v letech 1995 2000 bez oplocení, většina dřevin kromě SMp, OL a MD neodolala tlaku zvěře. Další experimenty byly hodnoceny na intaktních lokalitách (z hlediska nadložního humusu) v Jizerských horách (lokalita Jizerka) a Orlických horách (lokalita Velká a Malá Deštná). Byla prokázána určitá ekologická rizika při vápnění imisních holin bez funkčně účinné dřevinné vegetace spočívající v mineralizaci organické hmoty a dusíku. Unikátní jsou výsledky sledování biologické meliorace v imisních oblastech. Srovnatelná šetření v současné době neprovádí jiné pracoviště ani v ČR, ani v sousedních zemích. Z jednotlivých náhradních a klimaxových (cílových) dřevin: 1) Byla prokázána výrazná půdoochranná a půdotvorná (pozitivní) role břízy na lokalitách jak bez nadložního humusu (buldozerové přípravy), tak i na lokalitách intaktních, 2) Na druhé straně byla potvrzena funkční nedostatečnost smrku pichlavého, který se projevil jako dřevina s mimořádně nízkou kvalitou opadu, s negativním vlivem na stav půd a s relativně nejnižší krycí schopností. Využití pro prosadby je nejvhodnějším způsobem dalšího postupu. 3) Modřín je rovněž dřevinou s degradačním vlivem na stav půd, ten se prohlubuje výrazným odčerpáváním živin z půdy. Jako příměs je však vhodný. 4) Velkým otazníkem je využití smrku ztepilého jako přípravné dřeviny na buldozerových plochách. Z domácích druhů produkuje nejvyšší množství opadu a biomasy, což významně přispívá k obnově zásoby povrchového humusu. 5) Buk je v příměsi dřevinou s dobrým melioračním účinkem, dobře se obnovuje v bočním a horním krytu. 13

14 6) Olše je dřevinou s melioračními účinky na degradovaných, zejména humusu zbavených plochách. Na lokalitách se zachovalou vrstvou humusu však zvýšená fixace dusíku vede k jeho mineralizaci a ke ztrátám bází vyplavených spolu s nitráty. 7) Borovice pokroucená je vhodná na devastované plochy, ve srovnání se smrkem však méně chrání humus před mineralizací. 8) Jeřáb zatím na sledovaných plochách nevykazoval meliorační, ale pouze ochrannou funkci. Jeho využití pro podsadby je vhodné. Dané výsledky jsou v evropských podmínkách jedinečné a jejich další analýza a rozšíření jsou mimořádně významné pro další hospodaření v Krušných horách, při obnově nejen funkčních, ale i produkčních lesních porostů. 3. Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru 3.1. Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru Výstupy jsou uvedeny souhrnně a jedná se vesměs o publikace vzniklé pouze v souvislosti s řešením daného výzkumného záměru. (Pozn. zadavatele: S výjimkou výsledků za rok 2004 neuvádějte výsledky, které nejsou obsaženy v Rejstříku informací o výsledcích výzkumu a vývoje (RIV)! V obou kategoriích uveďte výčtem (citacemi) nejvýznamnější (vybrané) výsledky dosažené při řešení výzkumného záměru ve struktuře - odborné knihy nebo články v odborných knihách - články v impaktovaných vědeckých časopisech - články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce (ve společenských vědách i v českém jazyce) - patenty výsledky chráněné průmyslově právní ochranou a další, podobně chráněné výsledky (tj. přihlášky vynálezů, udělené patenty, průmyslové vzory, uznané odrůdy zemědělských plodin, uznaná plemena hospodářských zvířat apod.), licence - aplikované výstupy). 3.2. Výsledky dosažené řešením výzkumného záměru a obsahově navazujících projektů nebo grantů Tento typ výstupů nelze odlišit.

15 Výstupy řešení projektu U dílčích úkolů, kde je obsaženo méně výstupů, jsou pro dokladování jejich množství a kvality uvedeny všechny, u dílčích úkolů s obsáhlejší aktivitou jsou publikace uváděny jen částečně a jsou doplněny v elektronické podobě přehledem publikací z RIV99-02 a RIV03, tedy výstupy poskytnutými do databáze RIV pro léta 1999 2002 a pro rok 2003. Dílčí úkol 01: Dopady antropogenní činnosti na lesní porosty po nasazení těžebně dopravních technologií Řešitel za katedru lesní těžby: Ing. Jiří Dvořák, PhD. Řešitelem je jeden pracovník dané katedry a proto jsou uváděny všechny publikace v rámci daného dílčího úkolu. Jedná se o začínajícího pracovníka se značnou výzkumnou erudicí. Vědecké (recenzované) časopisy Dvořák, J.: Optimalizace hodnot těžebně-technologických faktorů ovlivňujících měrné škody ve výchovných těžbách při nasazení TDS, Zprávy lesnického výzkumu, 45, 2/2000, 2000, s. 47-53. Zahraniční konference Dvořák, J.: Wertoptimierung von technologischen Nutzungsfaktoren, die spezifische Schäden entstehende durch Einsatz von Maschinen bei Erzihungsnutzungen Beeinflussen, Forest and Wood Technology vs. Environment, MZLU Brno, 2000, s. 93-101 Dvořák, J.: Progressive Development of Harvester Technologies in the Forest Management of the Czech Republic, Sborník: Mobilné energetické prostriedky-hydraulika-ekologické oleje- Životné prostredie, TU Zvolen, 2002, s. 20-26. Dvořák, J.: Baumschäden in den Beständen in Krušné hory (Erzgebirge) nach Einsatz der Vollerntertechnologien. BOKU Vídeň, Gmunden, 2004. Dvořák, J.: Damage on Forest Stands in the Ore Mts. after Use of the Logging Machinery, Sborník: Zirnik naukovo-techničnych zprav, TU Lvov, 2004, s. 258-266. Dvořák, J: Soil Compaction by the Logging-transport Machinery in Forest Natural Region Krušné hory, Sborník: Sustain Life Secure Surfoval II, ČZU v Praze, 2004, s. 16. Domácí konference Dvořák, J.: Poškozování dřevin dopravní mechanizací v oblasti Krušných hor, Sborník konference: Krajina, les a lesní hospodářství, Kostelec nad Č. L., ČZU v Praze, LF, 2001, s. 210-217. Dvořák, J.: Posouzení a prognóza využívání harvestorových technologií v lesním hospodářství ČR, Sborník Mladých vědeckých pracovníků lesnické fakulty, ČZU v Praze, LF, 2001, s. 39-46 Dvořák, J.: Optimalizace hodnot těžebně-technologických faktorů ovlivňujících měrné škody ve výchovných těžbách při nasazení těžebně dopravních strojů, Sborník: Trends of Wood Working, Forest and Environmental Technology Development and Their Applications in Manufacturing Process, TU Zvolen, FEVT, 2001, s. 259-265.

16 Dvořák, J.: Finanční ztráty na smrkových porostech způsobené těžebně-dopravní činností, Sborník: Konference mladých vědeckých pracovníků COYOUS 2002, ČZU Praha, LF, 2002, s. 23-28. Dvořák, J.: Nasazení harvestorových technologií ve výchovných těžbách Krušných hor s ohledem k antropogenním dopadům na lesní dřeviny. Sborník: Fakultní konference k 50. výročí ČZU Krajina, les a lesní hospodářství; MSM 414100009 Restoration of Functioning Forest Ecosystems of the Krusne hory, ČZU Praha, LF, 2002, s. 8-18. Dvořák, J. Moravec P.: Zhutnění půdního podkladu při nasazení harvestorových technologií, Sborník z konference COYOUS 2003, ČZU v Praze, LF, 2003, s. 204-210. Dvořák, J. Zahradník, D.: Poškození porostů Krušných hor po nasazení harvestorových technologií. Sborník: Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2003, VÚLHM, Teplice, 2004, s.205-218. Dílčí úkol 02: Studium rozvoje biomasy a rhizosféry bylinné a travinné vegetace na degradovaných plochách Krušných hor. Řešitel za katedru dendrologie a šlechtění lesních dřevin: RNDr. Jana Möllerová, CSc. Jedná se o novou problematiku, řešenou na fakultě a proto jsou uvedeny všechny publikace dané pracovnice vzniklé v rámci daného výzkumného záměru. Další publikace vzniklé na katedře dendrologie a šlechtění lesních dřevin jsou uvedeny v přílohách RIV. Mezinárodní konference Möllerová J., Ulbrichová I. (2002): Růst sazenic olše v různých podmínkách (The growth of Alnus seedlings in the different conditions).str. 90 93. In. Karas J., Podrázský V. (eds.): Současné trendy v pěstování lesů. Sborník příspěvků mezinárodní konference konané ve dnech 16. 17.9.2002 v Kostelci n. Č.L., ČZU v Praze. ISBN 80-213-0938-5, v rámci grantu MSM 414100009 Restoration of functioning forest ecosystems of the Krušné hory (Ore Mts.) Domácí konference Möllerová J., Ulbrichová I., Kuneš I. (2002): Vliv výsadeb pionýrských dřevin na stav bylinného patra (The influence of the pioneer trees planting on the state of the herb layer), str. 25 32. In: Karas J., Podrázský V. (eds.):krajina, les a lesní hospodářství. Sborník příspěvků konference konané 25.9.2002 v Kostelci n.č.l.. ČZU v Praze, ISBN 80-213-0937-7, v rámci grantu MSM 414100009 Restoration of functioning forest ecosystems of the Krušné hory (Ore Mts.) Möllerová J., Ulbrichová I., Kuneš J. (2004): Podzemní biomasa Calamagrostis villosa na pokusných plochách. In: Novák J., Slodičák M. (eds.): Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2003. Sborník z celostátní konference, Teplice 22.4.2004. VÚLHM VS Opočno.ISBN 80 86461 37-8 Möllerová J. (v tisku): Podzemní biomasa Calamagrostis villosa.- In: Neuhoferová P. (ed.): Krajina, les a lesní hospodářství. Praha, 2004.

17 Dílčí úkol 03: Změny rostlinných a živočišných společenstev Řešitel za katedru ekologie a životního prostředí: Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc. Řešitelský tým: Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Doc. Ing. Josef Linhart, CSc. Ing., Petra Málková, diplomanti, doktorandi, technický personál Řešitelský tým publikoval větší množství prací a proto jsou uvedeny práce pouze vyšlé v roce 2004 (s doběhem 2003). Starší publikace jsou uvedeny v elektronických přílohách RIV99-02 a RIV03. Vědecké časopisy s impakt faktorem Šálek M., Svobodová J., Bejček V., Albrecht T. 2004: Predation on artificial nests in relation to the numbers of small mammals in the Krušné hory Mts, the Czech Republic. Folia Zool. 53 (3): 312 318. Vědecké časopisy bez impakt faktoru Linhart J., 2004:Bylinná vegetace lesních půd východní části Krušných hor v postimisním období I. Geobiocenologické spisy, sv.9.brno. ISBN 80-7157-787-1. Jankovská I., Bejček V., Svobodová J., Langrová I. 2003: Parasitofauna of Black Grouse in the Krušné hory Mts, Czech Republic. Sylvia 39/2003 Supplement. Abstracts: 109 110. Šťastný K., Bejček V., Voříšek P., Flousek J., 2004: Populační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České republice v letech 1982 2001 a jejich využití jako indikátorů. Sylvia 40:27 48 Odborné Drdáková M., 2004: Sýc rousný-úspěšný druh imisních holin. /Živa 3: 128-130./ Konference zahraniční Bejček V., Šťastný K., Málková P., 2003:Long-term changes in the distribution and numbers of the Black Grouse in the Czech Republic. Abstract Volume. 4 th Conference of the European Ornithologits Union Chemnitz, Germany 16-21 August 2003. Die Vogelwarte 42,1-2: 76 Šťastný K., Bejček V., Flousek J., Voříšek P., 2003: Population trends of farmland and woodland bird species in the Czech Republic, 1982 2001. Abstract Volume. 4 th Conference of the European Ornithologits Union Chemnitz, Germany 16-21 August 2003. Die Vogelwarte 42,1-2:78 Konference domácí Linhart J., 2004: Flóra horských cest Cínovce (Krušné hory). Sborník odborného semináře s mezinárodní účastí Antropogenní flóra okolí dopravních cest. Universita Palackého v Olomouci. V tisku. Drdáková, M., Zárybnický J., 2004: Nahlédnutí do hnízda sýce rousného (/Aegolius funereus/). /Dravci a sovy 2004, Mikulov na Moravě, Sborník abstraktů z konference: 25./

18 Dílčí úkol 04: Vyhodnocení srážek a modelování odtokového procesu na vybraných povodích Krušných hor Řešitel za katedru vodního hospodářství, katedru staveb a katedru biotechnických úprav krajiny: Prof. Ing. František Hrádek, DrSc. Řešitelský tým: Prof. Hrádek, Doc. Pech, Ing.Sobota, Ing. Máca, Ing. Roub, Ing. Pavlásek, Ing. Kuřík Jedná se o větší tým, ale s menším božstvím publikací, proto jsou uvedeny všechny publikace. Vědecké články bez impakt faktoru Pech,P.,2003: Determination of skin factor by means of the intersection time from the earlyportion of pumping Test. Journal of Environmental Hydrology, Volume 11, Paper 4, p.1-9. ISSN 1058-3912. Pech,P.,2004b: Modeling of contaminant transport in groundwater at Prague-Seberov. Soil and Water, vol. 3,ISSN 1213-8673 p.141-154. Pech,P.,2004a: Estimation of a Well Damage or Stimulation. Scientia Agriculturae Bohemica, vol.35. Pap.4.pp. 131-135.ISSN 1211-3174. Odborné články Kuřík,P.,2000: Vliv lesních porostů na extrémní průtoky. Zprávy lesnického výzkumu, 45, (2), s.33-37, ISSN 0322-9688. Máca,P., 2000: Diskuse k dešťovým srážkám. Zprávy lesnického výzkumu, r.45/2, s.38-40, ISSN 0322-9688. Knižní publikace Hrádek,F.,2002: Povrchový odtok, In Janeček,M.: Ochrana zemědělské půdy před erozí. ISV Praha, s.60-74, ISBN 85-866-85-8. Mezinárodní konference Doležal,F., Hrádek,F.,2004: Výpočet návrhových průtoků Q N na malých povodích. Sb. Vodohospodářská konference Brno, 1.-2.12.2004. (v tisku) Hrádek,F., Doležal,F.,2004: Ovlivnění charakteristik povodňových vln zvyšováním retence vody v povodí. Sb. konf. Česká krajina střecha Evropy, 7.-8.10.2004 Pardubice, s.81-90, ISBN 80 903 258-2-3. Kuřík,P.,2001: Soil Physic (Methods of Surface-Runoff Extraction, Introduction to evapotranspiration). Research project WUR and CZO, Wageningen. Máca,P.,2001: Short introduction into the disaggregation in hydrology. Research project WUR and CZO, Wageningen.

19 Domácí konference Doležal,F.,2003: Vliv srážek na hladinu podzemní vody v k.ú. Šeberov. Konf.COYOUS, 4.- 5.12.2003, FLE ČZU Praha, s.134-138, ISBN 80-213-1124-X. Doležal,F., Beran,J., Pavlásek,J., Hrádek,F.,2004: Vyhodnocení hydrologických měření na experimentálních povodích na Šumavě. Sb. abstraktů konf. Možnosti zvyšování ekologické stability, retence a akumulace vody v krajině, 7.12.2004, FLE ČZU v Praze, s.21-24, ISBN 80-213-1252-1. Hrádek,F., Kuřík,P., Pánková,E., Korytář, M.,2000: Vliv změny lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny. Sb. z celostát. konf. Monitoring, výzkum a management ekosystémů NP Šumava, Kostelec n/č.l. 27.-28.11.2000, s.38-43, ISBN 80-213-0674-2. Hrádek,F., Kuřík,P., Pavlásek,J.,2001: Maximální odtoky a jejich ovlivnění antropogenními zásahy na malých povodích. Sb. konf. Krajina, les a vodní hospodářství, díl II., Kostelec nad Černými lesy, 22.-23.1.2001, s.105-110, ISBN 80-213-0703-X. Hrádek,F.,2002: Řešení maximálního odtoku na povodích bez hydrometrických pozorování. Sb. konf. Povodně: prognózy, vodní toky, krajina. ČVUT, ČVVS Praha, s.279-300, ISBN 80-01-02561-6. Křovák,F., Kuřík,P., 2001: Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny. Sb. konf. Aktuality šumavského výzkumu. Srní, s.75-79. Křovák,F., Pánková,E., Doležal,F.,2004: Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny. Sb. konf. Aktuality šumavského výzkumu, Srní, 4.-7.10.2004, s.44-48, ISSN 1214-9063. Kuřík,P.,2002: Adaptace hydrologického modelu DesQ pro deště s časově proměnnou intenzitou. Sb.konf. k 50.výročí ČZU Zvyšování ekologické stability, retence a akumulace vody v krajině. Kostelec nad Černými lesy, ISBN 80-213-0933-4. Kuřík,P.,2002: Stormwater Modelling Estimation of Surface Runoff, Sb.konf. COYOUS Conference of Young Staff Members, Praha, ISBN 80-213-0889-3. Kuřík,P., Doležal,F.,2003: Výzkum na experimentálních povodích na Šumavě. Workshop Koordinace měření a výzkumů na pokusných povodích a plochách. 21.10.2003, LF ČZU v Praze, 4 s. Kuřík,P., Pánková, E., Křovák, F., Korytář, M.,1999: Vliv změněných podmínek prostředí na hydrický režim krajiny. Sb. celostát. konf. Monitoring, výzkum a management ekosystémů NP Šumava, Kostelec n/č.l., 1.-2.12.1999, ISBN 80-213-0674-2. Kuřík,P., Pánková, E., Křovák, F., Korytář, M.,1999: Vliv změněných podmínek prostředí na hydrický režim krajiny. Sb. I. celostát. konf. Monitoring, výzkum a management ekosystémů NP Šumava, Kostelec n/č.l., 1.-2.12.1999, s.24-34, ISBN 80-213-0566-5. Máca,P.,2000: Časoprostorové řešení průběhu dešťové srážky na malých povodích. Sb. konf. Extrémní hydrologické jevy v povodích. ČVUT Praha, s.237-245, ISBN 80-01-02318-4. Máca,P., Sobota,J.,2001: Implementace syntetických dešťů v modelech tvorby časoprostorových průběhů srážky. Sb. Workshop Extrémní hydrologické jevy v povodích. Praha, listopad 2001, s.165-172, ISBN 80-01-02445-8. Pavlásek,J.,2002: Proudění podzemní vody na svahu. Sb. konf. COYOUS, Praha, ISBN 80-213-0889-3.

20 Pech,P.,2001: Řešení transportních procesů podpovrchových vod v nasyceném prostředí. Sborník z celostátní konference Krajina, les a lesní hospodářství. I.díl, Kostelec nad Černými lesy, 22.-23.1. 2001, s.178-181. Pech,P.,2002: Vyhodnocení dodatečných odporů na reálném vrtu. Konf. k 50.výročí ČZU Zvyšování ekologické stability, retence a akumulace vody v krajině. Kostelec nad Černými lesy, s.7-8, ISBN 80-213-0933-4. Roub,R.,2003: Matematické modely maximálního odtoku z přívalových dešťů. Konf. COYOUS,4.-5.12.2003, FLE ČZU v Praze, s.111-115, ISBN 80-213-1124-X. Sobota,J. 2001: Vyhodnocování srážek pro řešení odtokových procesů na vybraných povodích. Sborník z celostátní konference Krajina, les a lesní hospodářství, I. díl, Kostelec nad Černými lesy, 22.-23.1. 2001,s.173-177, ISBN 80-213-0703-X. Sobota,J., Máca,P., Pavlásek,J., Roub,R.,2004: Modelové odtokové simulace se statistickým vyhodnocením srážkových efektů. Sb. abstraktů konf. Možnosti zvyšování ekologické stability, retence a akumulace vody v krajině, 7.12.2004, FLE ČZU v Praze, s.42-44, ISBN 80-213-1252-1. Ostatní publikace Hrádek,F., Kuřík,P.,2003: Vyhodnocení odtokových poměrů na vybraných tocích. Studie odtok. poměrů v povodí Loučné, KVH-LF ČZU v Praze. Máca,P.,2002: Vliv průběhu srážek na vytváření extrémních odtoků v povodí. Výzk. zpráva pro SDZ, LF, KVH Praha, 50 s., ISBN 0011-4162. Máca,P.,2003: Studium vlivu velikosti plochy zasažené deštěm na změny povrchového odtoku. Závěr. Zpráva GALF, 34s. Máca,P., Hrádek,F., Sobota,J., Roub,R.,2004: Predikace odtoku na povodích Křímov a Kamenička. Sb. semináře k VZ Obnova funkčních lesních ekosystémů Krušných hor, 29.11.2004, FLE-ČZU v Praze, (v tisku). Mášová,L.,2003: Ovlivnění vodního režimu povodí změnou lesního pokryvu v povodích NP Šumava. Diplomová práce, KVH-LF ČZU v Praze. Dílčí úkol 05: Zahájení činnosti pracoviště dendrometrie Řešitel za katedru hospodářské úpravy lesů: Ing. Mgr. Michal Křepela, Ph.D. Jedná se o vznik, rozvoj a počátek činnosti pracoviště dendrochronologie na FLE a proto jsou uvedeny všechny publikace, jako příklad pak některé diplomové práce s tématikou, využívající pořízené technické zázemí. Vědecké časopisy: Křepela, M.- Zahradník, D. Sequens, J.: Application of Bookstein s coordinates method for Norway spruce (Picea abies [L.] Karst.) stem shape description, Journal of Forest Science (in press). Domácí konference: Sequens, J. Zahradník, D. Zettl, P. J.: Vyhodnocení plošného přírůstu na vybraných vzornících smrku bude ve sborníku z konference o Krušných horách (2004).