Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři První pomoc Obvazová technika Vybrané typy obvazů Mgr. Hana Pokorná Vlastní opora: 1. Motivační úvod ke kapitole V této kapitole navážeme již více prakticky na kapitolu předchozí. Podle jednoduchých fotografických návodů si i doma osvojíte základní obinadlové a šátkové obvazy, které můžete aplikovat v různých situacích. Před nácvikem v praktické učebně si prostudujete přípravu a aplikaci sádrového a náplasťového obvazu. 2. Studijní cíle, vztahující se k obsahu kapitoly Student zná postup a provádí vybrané - šátkové obvazy, - obinadlové obvazy, Student zná postup provedení náplasťového a sádrového obvazu. 3. Vlastní obsah kapitoly Šátkové obvazy Šátek je nejjednodušší obvazovou pomůckou. Lze z něj zhotovit obvazy krycí, fixační, podpůrné i kompresivní obvazy. Ve výbavě lékárničky a ve zdravotnických zařízeních používáme nejčastěji trojcípé šátky, doma lze použít jakýkoliv čtvercový šátek přeložený do trojúhelníku. Z trojcípého šátku pak lze vytvořit tzv. kravatu, kterou používáme samostatně,
nebo v kombinaci s druhým trojcípým šátkem. Při poskytování první pomoci si do tvaru trojcípého šátku můžeme připravit třeba tričko. Příprava kravaty Vybrané šátkové obvazy a postup jejich zhotovení: Kravatový obvaz oka Šátkový obvaz hlavy
Šátkový obvaz ruky pacička Obvaz ramene 2 šátky
Závěs horní končetiny Obvaz kyčle 2 šátky
Kravatový obvaz kolene Šátkový obvaz paty a kotníku
Obinadlové obvazy Obinadlové obvazy jsou nejpoužívanějším typem obvazů. Obinadlo je různě široký druh tkaniny, na kterém rozlišujeme hlavu obinadla (svinutá část) a konec obinadla (volná část). Obvazující drží obinadlo ve své dominantní ruce tak, aby měl úhel mezi hlavou a koncem obinadla otevřený k sobě. Volný konec se přikládá na obvazovanou část těla a je zde přidržen nedominantní rukou do zhotovení základní otočky. Hlava obinadla je střídavě předávána z jedné ruky do druhé. Pro zpevnění obinadla po dokončení obvazu je vhodné zopakovat základní otáčku, konec pak lze zasunout pod tuto otáčku, fixovat náplastí nebo podélně rozstřihnout (roztrhnout), vzniklé cípy překřížit a zavázat plochým uzlem. Zásady práce s obinadlem Pacienta seznámíme s postupem, vysvětlíme význam obvazu, zodpovíme dotazy.
Připravíme si veškeré potřebné pomůcky. (obr. Obinadla, nůžky, háčky, náplasti, krytí ) Obvazovanou část těla před zhotovením obvazu umyjeme, ránu ošetříme a sterilně kryjeme. Místa, kde hrozí vznik opruzenin, vypodložíme savou vrstvou. Šířku obinadla volíme dle poraněné části těla Obinadlo držíme v ruce, kterou obvazujeme, rozvíjíme proti palci Při obvazování postupujeme od užší části těla k širší (směrem k srdci). Obvazy prstů opačně od zápěstí či hlezna směrem k prstům. Obinadlo příliš neutahujeme ani nenecháváme volné. Na začátku a konci obvaz vždy zpevníme kruhovou otáčkou. Po celou dobu s pacientem komunikujeme. Pravidelně kontrolujeme stav a funkci obvazu, prokrvení a citlivost distálních částí těla.
Základní druhy otoček - kruhový - hoblinový - klasový - rozbíhavý - sbíhavý Vybrané obinadlové obvazy a postup jejich zhotovení: Obinadlový obvaz ucha Obinadlový obvaz palce
Obinadlový obvaz hřbetu/dlaně ruky Obinadlový obvaz celé ruky (pacička)
Rozbíhavý obvaz kolene Sbíhavý obvaz kolene
Bandáž dolní končetiny Obvazy z pružné síťoviny Obvazy z pružné síťoviny jsou jakési nekonečné punčochy s různým kruhovým průměrem. Jejich použití je velice snadné a využití tak velmi široké. Nejčastěji je užíváme k přichycení
krytí v místech, kde jiné obvazy špatně drží, sklouzávají. Pro usnadnění práce jsou k těmto obvazům také aplikátory různých průměrů. Po zvolení vhodné šířky, odměříme délku nenapnutého obinadla jeho přiložením na obvazovanou část těla. Aplikátory používáme nejčastěji při obvazech prstů na rukou. Tam, kde aplikátor nelze použít (hlava, trup), vsuneme dovnitř obinadla ruce, natáhneme jej a navlékneme na obvazovanou část těla. Plánované otvory je vhodné udělat menší na nenavlečeném obvazu a po nasazení je upravit. Místa zvýšeného pocení a kontaktu dvou kožních ploch podložíme savou vrstvou. Sádrové obvazy Sádrový obvaz je nejznámějším a nejpoužívanějším fixačním obvazem. Od roku 1852, kdy byl poprvé popsán holandským lékařem Antoniem Mathijsenem, prošel především technologickými úpravami. Výsledkem jsou moderní sádrové obvazy, které nabízí rychlou přípravu a tuhnutí spolu s vyšší stabilitou a pevností výsledného obvazu. Můžeme také požadovat odlehčené typy, barevné, pro děti s obrázky. Sádrové pruhy jsou průmyslově vyráběny a distribuovány ve formě obinadel různé šíře a délky. Nosná tkanina je za horka impregnována sádrovou pastou. Po namočení obinadla do vody sádra vodu přijímá, uvolňuje teplo a tuhne. Tuhnutí končí v době, kdy již nelze přitlačením bříška palce vymáčknout žádnou vodu. Finální pevnost však obvaz získá až po vyschnutí, které trvá dle typu obinadla a přiložené vrstvy 24-48 hodin. Základní pravidla pro zhotovení sádrového obvazu: o Vzhledem k tomu, že tento typ obvazu volíme nejčastěji k léčbě fraktur, kontroluje průběh jeho zhotovení lékař. o U zlomenin končetin musí být znehybněny dva sousední klouby. o Obvaz musí držet napravovanou končetinu ve správném postavení až do zhojení. Pokud lékař nestanoví jiný požadavek, pak se za správnou pozici považuje tzv. střední postavení svaly jsou nejvíce uvolněny. o Obvaz musí být dostatečně pevný především v místech nejvyšší zátěže. o Obvaz musí respektovat anatomické poměry
o Sádrové obvazy podkládáme z preventivních důvodů v predilekčních místech pro vznik opruzenin a dekubitů a pokud se sádra přikládá krátce po úraze či operačním výkonu a předpokládáme vznik edému. o Nepodložený obvaz lze zhotovit v případě, že již otok ustoupil. Jeho výhodou je větší stabilita a minimalizace nežádoucích pohybů a posunů. Postup zhotovení sádrového obvazu: 1) Očistíme a osušíme obvazovanou část těla. 2) Přiložíme podkladovou vrstvu a fixujeme jí punčoškou nebo lehkým přichycením obinadlem. Končetina je již ve správném postavení. Podkladová vrstva je na každém konci vždy delší, než bude délka sádrového obvazu. 3) Sádrové obinadlo vyjmeme z originálního obalu, namočíme ve vodě cca 20 C teplé. Jakmile přestanou z obinadla vycházet vzduchové bublinky, vyjmeme obinadlo, lehkým stlačením vymačkáme přebytečnou vodu. Nenecháváme ve vodě déle a ani jinak zbytečně s obinadlem ve vodě nemanipulujeme, aby nedošlo k vyplavení sádry a znehodnocení obvazu. 4) Postupným rozvíjením přiložíme na obvazovanou část těla. Otáčky se překrývají polovinou šířky obinadla. Okraje sádrového obinadla překryjeme přečnívající částí podkladového obvazu a uhladíme, aby nikde nedráždily a nezraňovaly kůži. 5) Dokud je obvaz měkký, modelujeme jej prsty nebo dlaněmi do požadovaného tvaru. Přebytečné části odstřihneme. 6) V případě potřeby pravidelného ošetření vnějšího poranění, je poraněné místo kryto mulem, přiložen sádrový obvaz a v místě, které potřebujeme kontrolovat, je vystřihnuto okénko. Poraněná část je pak ošetřována dle potřeby, kryta mulem a ten fixován klasickým mulovým nebo elastickým obinadlem. Postup zhotovení sádrové dlahy: 1) Očistíme a osušíme obvazovanou část těla. 2) Přiložíme podkladovou vrstvu a fixujeme jí punčoškou nebo lehkým přichycením obinadlem. Končetina je již ve správném postavení. Podkladová vrstva je na každém konci vždy delší, než bude délka sádrového obvazu.
3) Sádrové obinadlo vyjmeme z originálního obalu, rozvineme a postupným skládáním vytvoříme dlahu v požadované délce, šířce a síle (tloušťce). Suchá dlaha je o cca 10% delší než požadovaná délka. Po namočení se obvaz zkrátí. 4) Připravenou dlahu chytíme za oba konce a bez puštění namočíme do vody. Po vyjmutí z vody se dlahu shrneme směrem do středu, vymáčkneme přebytečnou vodu a přeneseme na požadované místo. 5) Současně namočíme další sádrové obvazy, po jejich nasáknutí vodou je navineme v otáčkách a přichytíme dlahu. Postupujeme jako u zhotovení sádrového obvazu (body 4, 5). 4. Shrnutí kapitoly V této kapitole jste se naučili praktické provedení základních obinadlových a šátkových obvazů, které můžete jednoduše použít v kterékoliv situaci. V praktické učebně budete pokračovat zhotovením sádrového obvazu, dlahy. 5. Evaluační a autoevaluační a aktivizační prvky dle charakteru obsahu kapitoly - krátké úkoly, - dlouhé úkoly, otázky k zamyšlení Projděte si domácnost a zjistěte, které další věci můžete použít ke znehybnění, fixaci, obvazům. 6. Pojmy k zapamatování Trojcípý šátek; obinadlo; otočka; fixace; sádrová fixace 7. Literatura KELNAROVÁ, Jarmila a kol., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty 1.ročník, 2011, Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-2830-8, s. 191-220.
KELNAROVÁ, Jarmila a kol., První pomoc I, 2007, Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-2182-8, s. 27-42. PÁRAL, Jiří, Malý atlas obvazových technik, 2008, Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-2255-9, s. 16-25, 28-190, 204-227. Příručka první pomoci, 2007, 2.vydání, Bratislava: Perfekt, ISBN 978-80-8046-359-5, s. 44-62.