Číslo 1 Září 2012 Ročník VIII ČASOPIS STUDENTŮ GYMNÁZIA ŽIDLOCHOVICE Milí čtenáři, na počátku osmého roku své existence k vám přichází Intelekt s číslem jedna (viz záhlaví na této straně), které však kupodivu není číslem prvním, neboť již před necelými čtyřmi týdny jsme vydali číslo nulté s prázdninovou tematikou. A stejně jako jsme si museli my všichni velice rychle a brzy po prázdninách zase zvyknout na školní provoz a školní režim, tak i toto vydání našeho časopisu je již z velké části ve znamení školy a školních akcí. Tou největší a nejdelší z nich byl bezpochyby tematický výlet oktavánů a septimánů na severní Moravu. Měl zejména fyzikální náplň a trval celé čtyři dny. Však mu také v tomto čísle Intelektu věnujeme celou dvoustranu a ještě fotografii na titulní straně. Záhy se přesvědčíte i o tom, že nám v Intelektu zůstávají tradiční stálice, jako rébusy pro přemýšlivé, rozhovor, křížovka, vlastní literární tvorba, motoristická rubrika a pozvánka na kulturu. Ba i hokejová Kometa... Pevně doufáme, že se vám bude Intelekt v tomto školním roce líbit stejně jako v sedmi letech předcházejících... VAŠE REDAKCE Ve druhém ze čtyř dnů své severomoravské exkurze zamířili naši oktaváni a septimáni do Dolu Anselm. Více se dočtete na stranách 6 a 7. Foto: JAN STRAVA (septima) - 1 -
Rébusy pro bystré hlavy Řešení z červnového čísla: Ředitel má 49 roků. Napíšeme si všechny možné kombinace tří čísel, která dávají v součinu 2450 (= 2*5*5*7*7), a zároveň si napíšeme i součty těchto čísel. Učitel matematiky zná součet, ale přesto si není jistý. Jsou dva případy, které mají stejné součty: 7 + 7 + 50 = 64; 5 + 10 + 49 = 64. Jestliže mu pomůže informace o věku pana ředitele a našel jediné řešení, pak musí být pravdivá druhá možnost a věk ředitele je 49 roků. Nové zadání: Stojíte u tří vypínačů. Víte, že patří ke třem žárovkám, které jsou v místnosti, kam vede dlouhá a klikatá chodba - tzn. že ze svého místa vůbec nemůžete vidět, zda některá svítí, nebo ne. Všechny tři vypínače jsou nyní v poloze vypnuto. S vypínači můžete manipulovat, jak chcete, pak jednou projít chodbou a podívat se do místnosti. Tam musíte říci, který vypínač je od které žárovky. Jak na to? Na kterou stranu jede autobus? Nápověda: Jak se jezdí po silnicích v Anglii? VERONIKA BENEŠOVÁ (septima) Vtipy pro dobrou náladu * Na školní chodbě se ptá rozmrzelý otec kolemjdoucí učitelky: Dobrý den, nevíte, kde bych našel paní učitelku Dvořákovou? Už ji marně hledám půl hodiny. Tak to bude určitě ve sborovně. No to snad není možný, pošle si pro mě a pak si klidně někde zpívá! *** * Ptá se učitel: O zahrady pečují zahradníci... A o sady? Sadisté, ozve se. *** * Honzíku, ukaž nám, jaké máš vysvědčení. Až později, tati, já ho půjčil Mirkovi, on chtěl postrašit své rodiče. *** * Poznámka ze žákovské knížky: Neustále lítá po třídě a posedává na oknech a lavicích. Odpověď otce: Tomu nevěřím. Holub. *** Jiná poznámka: Dává pozor, jestli dávám pozor, a když si myslí, že nedávám pozor, tak nedává pozor. VERONIKA BENEŠOVÁ (septima) - 2 -
Moje prázdniny s fyzikou a chemií O prázdninách jsem se zúčastnil dvou skvělých soustředění: fyzikálního a chemického. Na obou jsem se naučil spoustu věcí a potkal super lidi. Celý rok jsem řešil korespondenční seminář VÝFUK, organizovaný Matematicko-fyzikální fakultou Karlovy univerzity, každý měsíc mi na školu docházelo asi pět úloh z nejrůznějších okruhů fyziky, které jsem se snažil vyřešit. Ke konci školního roku nám kromě zadání nových úloh napsali, že hned ze začátku prázdnin pořádají pro úspěšné řešitele desetidenní soustředění zaměřené na matematiku, fyziku a informatiku. Byl jsem na 10.místě v rámci 9. tříd, což jako umístění stačilo, a protože to bylo takřka zadarmo, bez váhání jsem se přihlásil. Samotné soustředění proběhlo ve středisku Chaloupky v Kněžicích (okres Jihlava) a mělo téma putování vesmírem; podle něj naši vedoucí (osm studentů Karlovy univerzity) připravovali různé odpolední hry a musím říct, že některé fakt moc dobře. Ráno ještě před snídaní jsme měli krátkou rozcvičku, a to jak fyzickou, tak psychickou v podání několika příkladů. Pak následovaly dvě 1,5-2hodinové přednášky, u každé se dalo vybrat ze tří jednotlivých témat, každé přednášel jeden vedoucí (což byla opravdu skvělá věc, protože vždycky se dalo vybrat). Když se někdo chtěl dozvědět něco i z jiné přednášky, stačilo se domluvit a vedoucí neměli žádný problém, byli naopak moc rádi, s pár účastníky jsme toho hojně využívali. Když bych to měl shrnout, tak jsem si ze spousty přednášek odnesl hodně vědomostí a zkušeností, které mi hodně pomůžou ve škole a v přípravě na fyzikální a matematickou olympiádu. O chemickém soustředění jsem se dozvěděl na chemické olympiádě, kde ho účastníkům doporučili pořadatelé. Konalo se v Brně v budově SVČ Lužánky na Lánech (městská část Bohunice) a také trvalo deset dní. Toto soustředění bylo zaměřeno na práci v laboratoři, vedli ho čtyři studenti Masarykovy univerzity, dva z toho doktorandi anorganické chemie. Měli jsme totiž jenom dvě přednášky - z chemického názvosloví a výpočtů, zbývající čas jsme strávili na různých exkurzích a při práci v laboratoři. Každé ráno jsme jezdili do kampusu MU v Bohunicích, kde jsme v jedné z laboratoří řešili vždy 2-4 úlohy z nejrůznějších oborů chemie. Prováděli jsme důkaz vitaminu C v ovoci, výrobu celulózového vlákna, výrobu výbušniny z karbidu vápenatého a spoustu dalších zajímavých pokusů. Odpoledne jsme pak jezdili na různé exkurze; navštívili jsme například spalovnu SAKO Brno nebo Moravské naftové doly v Dambořicích. Toto soustředění nám dále nabídlo některé další akce, jako řešení chemické olympiády (kat. C a B) nebo odpolední pobyt v laboratoři s u- kázkou různých zajímavých pokusů a práce s plynovým chromatografem. Obě soustředění můžu vřele doporučit všem zájemcům o fyziku, matematiku a chemii, kteří jsou nyní v tercii a kvartě. Je to skvělá možnost, jak si rozšířit obzor v těchto oborech a poznat nové lidi. MAREK OTÝPKA (kvinta) - 3-
Nová tvář učitelského sboru Mgr. KAROLÍNA OTÝPKOVÁ pro Intelekt: Chtěla jsem být jako Dáda * Dobrý den, paní učitelko, jste na naší škole nová, takže bychom se vás pro začátek chtěly zeptat, jak se vám na naší škole líbí. Na škole se mi líbí, jsou tu milí a ochotní lidé. * Kdy a za jakých okolností jste se rozhodla pro dráhu učitelky hudební výchovy? Baví mě práce s dětmi. Už na střední škole jsme měli povinnou pedagogickou praxi a od té doby učím, třeba jen několik hodin týdně, v podstatě stále. Jen se mění vyučovací předměty, škola, žáci. * Jaké bylo vaše vysněné povolání? Jako pětiletá jsem chtěla být jako Dáda Patrasová: zpívat a bavit děti. Později jsem chtěla pracovat v knihovně, ale hudba nakonec jednoznačně zvítězila. * Kdo vás přiměl věnovat se hudbě? V dětství mě velmi ovlivnili rodiče. Později i můj bratr, který je profesionální muzikant. * Jaký hudební nástroj máte nejraději? Obdivuji housle, asi proto, že na ně neumím hrát, ale když to někdo skvěle umí, je to kouzelný. Já ráda zpívám a hraji na zobcovou flétnu, ale před několika roky byl pro mě nejdůležitější klarinet s Ním jsem byla od rána do večera. * Jakou hudbu nejčastěji a nejraději posloucháte? Vede klasická hudba, ale ráda si poslechnu i cokoliv jiného. Jen některou hudbu, např. drum and bass, dokážu poslouchat maximálně deset minut. * Navštěvujete často hudební a muzikálová představení? A které je vaše nejoblíbenější? No, jak se říká: kovářova kobyla Ale během studia jsem viděla mnoho oper, operet i muzikálů, v několika jsem hrála na klarinet. Ráda vzpomínám na muzikál Amadeus v Městském divadle Brno, kde jsem hrála v orchestru také na klarinet, ale přímo na jevišti s profesionálními herci. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek. * Co ráda děláte ve volném čase? V současnosti trávím nejvíce volného času s rodinou. Pokud jsem sama, ráda jezdím na kole, čtu, nebo s přáteli zajdeme na bowling, grilujeme. * Při čem ráda a nejlépe relaxujete? Nejlépe načerpám novou energii spánkem, po obědě nesmí chybět dobrá káva a samozřejmě hudba, kterou si sama zahraji. Děkujeme vám za rozhovor. VERONIKA BENEŠOVÁ, TEREZA PAVKOVÁ (septima) - 4 -
Výchovně-vzdělávací program Čas proměn Program se uskutečnil ve čtvrtek 19. září v učebně fyziky. Zúčastnilo se 13 dívek z primy. Tento program byl vyvinut ve spolupráci se zahraničními odborníky v oblasti pedagogiky, psychologie a dětské gynekologie. Jeho české verze byly adaptovány a konzultovány s čelnými českými odborníky. Program před uvedením do škol získal podporu MŠMT. Je školám poskytován zdarma. Cíle programu Čas proměn : - pomoci učitelům v přípravě předpubertálních dětí na období dospívání; - umožnit dětem chápat fyzické a psychické změny, kterými budou procházet nebo již procházejí, a uvědomit si, že tyto změny jsou běžnou součástí jejich vývoje; - umožnit žákům získat základní vědomosti o anatomii a fyziologii lidského těla; -osvojit si správné pojmenování rozmnožovacího ústrojí a pochopit souvislosti reprodukčního zdraví s budoucími úlohami matky a otce; - pomoci děvčatům pochopit menstruační cyklus jako přirozenou součást života ženy, a to jako projev zdraví a ne jako nemoc; - připravit děvčata na potřebnou změnu hygienických návyků, které souvisí s dospíváním, a poskytnout jim informace o výrobcích dámské hygieny a jejich používání. PETRA KLOUDOVÁ, MARIE ŠIMOVCOVÁ (prima) Po čtyřech letech Dne 20. září se uskutečnila beseda,,s tebou o tobě pro dívky z kvarty a kvinty. Výchovně vzdělávací program pro nás připravila firma MP promotion, s.r.o. Přednášející byla paní Marie Šindelářová, se kterou jsme se již setkaly při podobné besedě v primě. Paní Šindelářová nás seznámila se změnami, kterými nyní procházíme v období dospívání, a zásadami zdravého způsobu života. Na závěr každá dívka dostala dárkový balíček. Dozvěděly jsme se spoustu zajímavých věcí a byl to o mnoho příjemněji strávený čas než tělocvik, místo kterého jsme tento program měly. ZUZANA HLEDÍKOVÁ (kvinta) Výlet do planetária v Brně Dne 26. září jsme se s paními učitelkami Kutou a Hamplovou vydali na exkurzi do planetária v Brně. Jeli jsme autobusem, který nás zavezl k velkému kopci (zvanému Kraví hora, v brněnskému hantecu Monte Bú pozn. TOV), na kterém je planetárium. Tam jsme vystoupili a šli k planetáriu. Když jsme došli k planetáriu, tak šla paní učitelka zaplatit program a pak jsme museli čekat, než skončí program.až skončil, tak jsme šli do promítací místnosti. Program byl zajímavý, pouštěli nám nějaký seriál, ve kterém jsme se dozvěděli o objevení Ameriky a o plánu, jak chtěl Kryštof Kolumbus obeplout celou Zemi, aby dojel do Indie. A k seriálu bylo zařazeno i ukazování hvězd na promítací ploše a ukazování souhvězdí.michal IVIČIČ, FILIP OLEJNÍK (prima) Na koho se usmálo štěstí 1. Anthony Horowitz, 2. Ostrov kostlivců takové je správné řešení tajenek naší červnové křížovky. Ze čtyř úspěšných řešitelek jsme vylosovali VERONIKU BRYCHTOVOU ze sekundy; dostane od nás drobnost s anglickou tematikou. Jediným čtenářem (či spíš čtenářkou) Intelektu, který (která) zareagoval(a) na náš test slovenštiny v nultém čísle Intelektu z počátku září, byla paní hospodářka DANA SAŇKOVÁ. Od autorky testu PhDr. D. Zemenové obdrží slíbené propagační materiály. REDAKCE - 5 -
Ostrava!!! Tak minimálně třiatřiceti studentům septimy a oktávy nemusí nikdo vysvětlovat, proč zrovna tohle logo. No přece protože Ostrava!!! Až na to, že za ty tři vykřičníky město Ostrava zaplatilo 1,8 milionu korun, jsou zcela na místě. A od úterka 11. 9. do pátku 14. 9. nás provázely naším čtyřdenním fyzikálním výukovým projektem Těžký průmysl Ostravska, energetika a řemeslo Moravskoslezského kraje. Projekt se opakoval po pěti letech. V říjnu 2007 se ho zúčastnil zhruba stejný počet tehdejších sextánů a septimánů. A měl velký úspěch. Protože taková akce není maličkost, nějakou chvíli trvalo, než bylo možno ji zopakovat. Díky sponzorovi, firmě Cihlářské technické služby, s. r. o., jsme si mohli dovolit svůj vlastní autobus, který nás po všechny dny bezpečně přepravoval. Sdružení přátel naší školy zaplatilo ubytování všem studentům. Díky za jejich podporu, bez nich by si takový výjezd mohl dovolit málokdo. Aby to nebylo jen takové zájezdové sezení v autobuse, měl každý z účastníků za úkol nachystat referát k předem danému tématu, jehož se naše poznávání dotklo. Během jízdy v autobuse fungovali jako průvodci svých spolužáků a zpestřili tak mnohdy originálním vystoupením delší přejezdy. V úterý před sedmou ráno jsme vyrazili směr Šumperk a Jeseník za první z technických atrakcí, která nás v těch dnech čekala ruční papírnou ve Velkých Losinách. Po prohlídce muzea papíru, návštěvě výrobního provozu a technického zázemí manufaktury jsme pokračovali do Koutů nad Desnou k průzkumu přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Tenhle technický skvost nenechá klidným ani zapřisáhlého odpůrce technického pokroku. Po návštěvě informačního centra a kaverny s tunely a strojovnou v nitru kopce z jesenické ruly nás autobus vyvezl k horní nádrži. Tu jsme si za půlhodinu oběhli, podívali se v krásném slunečném počasí do očí Pradědu a pokračovali k dolní nádrži. Paráda. Ne náhodou se tato technická stavba stala vítězem studentské ankety o nejlepší expozici celého našeho projektu. Přes Bruntál a Opavu jsme šťastně doputovali až do Ostravy do ubytovny Pod Mostem. Nomen omen ale mělo to i svá pozitiva: Forum Nová Karolina 100 m, Stodolní 200 m, lokalky (překládám: šaliny) doslova pod nosem. No a nějaký holub v koupelně přece nemůže nikoho rozházet! Druhý den jsme vyrazili hned zrána do Petřkovic. Ty nejsou známy jen obdivovatelům techniky. Mají minimálně evropský význam pro ty, kdo se zabývají archeologickými nálezy z doby paleolitu před 23 000 lety. Jediná štíhlá venuše z té doby v celé Evropě se totiž našla právě tady, na kopci Landek. Hm, máme ji v Brně. A nejen to. Naši předci už v těch pradávných dobách topili ve svých ohništích černým uhlím. To nacházeli ve výchozech slojí na povrch. Samozřejmě jsme si tento geologický unikát nenechali ujít, omrkli ho a zdokumentovali. Tak na tomhle významném místě stojí bývalý důl Anselm, nejstarší šachta Ostravska. Jméno má po jednom ze synů Salomona Mayera Rothschilda, pozdějšího majitele. Jméno Rothschild se vůbec v dějinách ostravského industriálu opakuje. Ale to by bylo na delší pojednání. Takže: prošli jsme expozici důlního záchranářství, mimochodem výborně podanou průvodcem, bývalým lékařem-důlním záchranářem, sfárali do ďury a prohlédli si expozici důlního pracoviště. A po obědě v harendě U Barborky jsme zamířili do dnešních dní. Po návštěvě věže nové radnice s bezva vyhlídkou na všechny strany jsme prošli centrum Ostravy až k výstavišti Černá louka, kde jsme společně zhlédli expozici Miniuni, miniatury staveb světového významu. No, protože jsme už některé viděli ve skutečnosti (Eiffelova věž v Paříži, Westminsterská hodinová věž v Londýně) a některé brzy uvidíme (Braniborská brána v Berlíně), nebyli jsme z nich úplně vedle Pozdního odpoledne většina zájezdu využila ke skupinovému poznávání krás černého města. - 6 -
Ve čtvrtek nás probudilo bubnování do oken a parapetů. Lilo jako z konve. Takže plánovaný zlatý hřeb exkurze areál bývalých Vítkovických železáren, nyní tzv. Dolní oblast Vítkovic nás neoslnil. Ale viděli jsme vysokou pec shora i zevnitř, prošli jsme kolem míst, kudy kdysi teklo rozžhavené železo do připravených hutních vozů s něžným jménem Veronika, a vyfotili se ve žlutých přilbách :). Odpoledne jsme pokračovali na Národní technickou památku Důl Michal. Nabízí návštěvníkovi pohled na havířovu cestu do práce a z práce z jeho pohledu. Než se totiž horník od vrátnice dostane až na své pracoviště stovky metrů pod zemí, trvá to až dvě hodiny. A tak jsme si prošli řetízkové šatny, koupelnu, známkovnu, lampovnu, výdejnu svačin, ošetřovnu, cechovnu i měřičskou kancelář. Viděli jsme asi ty největší mašiny ve svém životě těžní stroj, rotační měniče, kompresory i poslední zachovaný plamencový kotel. Dokonce nám spustili i parní stroj. Volnou část odpoledne využili někteří k odpočinku, jiní šli brouzdat ostravskými ulicemi nebo do kina. Byl to poslední večer ve městě, a tak jsme se pomalu začali loučit. Na poslední den dopoledne byla domluvena exkurze v pivovaru Radegast v Nošovicích. A tak už víme, kolik lahví vypije naše republika v letních dnech za 5 dní, jak se vyrábí slad, co s lahvemi jiných značek a že nálepky na pivní lahvi se jmenují břišní, krční a zadní. A že středoškolákům ochutnat nedají a nedají Ale pohled na frčící provoz z návštěvnické galerie byl strhující a vůbec nás nenudil. Odpoledne jsme už postávali před branou Valašského muzea v přírodě, kde jsme byli objednaní na prohlídku Mlýnské doliny expozici využití síly vody člověkem. Měli jsme štěstí na průvodce, a tak to byla důstojná tečka za naším poznáváním technických památek severní Moravy. No a to už je asi všechno. Hodil by se nějaký důstojný závěr. No, zkusím to. Akce splnila svůj účel. Z dotazníku v obou třídách v pondělí 17. 9. jsem se dozvěděla, že všichni účastníci byli spokojení, většina nad očekávání. A tak doufám, že někteří zvažují, zdali technika přece jen není ten správný směr, kam zacílit své další studentské kroky. A že černá Ostrava už dávno není černá. A že tam potkali sice drsné, ale laskavé lidi, kteří by za svou šachtu, dílnu nebo železárnu dali i život. Tak nashledanou, Ostravo, za pět let!!! Mgr. HANA STRAVOVÁ Foto: JAN STRAVA (septima) - 7 -
Nepíšeme do šuplíku (Z vlastní literární tvorby) Kout Ten kout se mi stal útočištěm. Ten kout, kam se nikdo nedívá, stal se citů pohřebištěm, kde sluch a zrak usíná. Ten chlad zde je mi ošacením. Ten chlad, co na vybranou nedává, je do klidu zasvěcením, kde dech si s tichem pohrává. Ta tma už je mé zabarvení. Ta tma, co se lehce nevzdává, nabízí náruč mému snění, které do hlubin mě strhává. MAGDA KARHÁNKOVÁ (kvinta) Den se sestrou Hlídal někdo mladšího sourozence? Pokud ano, možná se v této povídce poznáte Otevřu oči. Je krásné letní ráno. Přes žaluzie pronikají teplé sluneční paprsky. Vždyť jsou prázdniny! Volno, žádná škola - dnešní den mi snad nemůže zkazit nic. Plná energie skáču z postele a běžím do koupelny. Za chvíli se valím na snídani. Ještě si ani nesednu ke stolu a už mi moje milá maminka sděluje: Musíme jet s tatínkem něco vyřídit. Pohlídáš sestřičku. Cože? Sestru? Toho malýho ďábla? kroutím nad tímto sdělením nevěřícně hlavou. Ano, přesně tak. Myslím, že to s Maruškou zvládnete, usměje se mamka a odchází. Ještě než stihnu něco namítnout, zabouchnou se dveře a před naším domem startuje auto. Otočím se. Za mnou stojí moje pětiletá sestra Marie. Mám hlad! zařve to malé dítě, až se dům otřásá v základech. Mohlo být i hůř, zašeptám tak, aby to neslyšela. Dojdu do kuchyně a začnu jí mazat chléb s máslem. Já nechci chleba, já chci jogurt, oznamuje mi panovačným tonem moje milovaná sestřička. Jogurt nedostaneš, po jogurtu ti bude špatně. Dostaneš třeba, hmm, dostaneš třeba rohlík, vzdoruji. Já rohlík jíst nebudu, zase začne. A na znamení toho, že vážně rohlík jíst nebude, zmizí. Vtom slyším nepopsatelné zvuky vycházející z jejího pokoje. Rozběhnu se tedy tím směrem. Najednou ji škvírou mezi dveřmi spatřím. Sedí na zemi a s radostí vyhazuje hlínu z květináče. Potichu dojdu do koupelny, lapnu smetáček a lopatku a vřítím se do jejího pokoje. Co to tady děláš? Šup! Ukliď to! Tady máš smetáček a lop ani to nestačím doříct a dítě mizí. Zase. Tak ten nepořádek uklidím tedy já. Fajn! Budu si to pamatovat. Opět začnu hledat ten malý pytel blech. Otevřeným oknem zahlédnu nekontrolovatelný proud vody stříkající přes celou zahradu. Pomalu se tedy šourám na naši malou zahrádku. Stalo se to, co jsem předpokládala. Marie stojí se zahradní hadicí v ruce a všude kolem sebe pouští silné proudy vody. Tak tohle jsme si nedomluvily, pohrozím ji. Ona však na mě jen vyplázne jazyk a celou mě postříká. Na to hodí hadici na zem a uteče. Celá promáčená zastavím a uklidím zahradní hadici. Dojdu do svého pokoje a převléknu se. Tak a opět jdu hledat malou šestirukou saň. Zjistím, že sedí u televize. Konečně! Chvíle klidu. Jdu se nasnídat. Po pěti minutách je mi podezřelé, že je v obývacím pokoji takové ticho. Opatrně, ale velmi opatrně nakouknu do otevřených dveří obýváku. Ovšem sestra nikde! Kde zase může být? prohodím docela opakovanou frázi dnešního dne. Můj pokoj! Najednou si uvědomím, že jsem - 10 -
nechala otevřené dveře do svého pokoje. Je zle. Uřícená se dostanu do svého pokoje. Marie sedí na zemi a vytahuje z poliček cédéčka seskládaná podle abecedy. Ne! Tohle je už trochu moc, nemyslíš?! Sestřička se na mě ušklíbne a neočekávaně (samozřejmě sarkasmus) běží zase pryč. Nějak do poliček narvu vytahaná cédéčka a řítím se za ní. Tentokrát stojí v kuchyni a sápe se po největším noži, který se u nás vyskytuje. Tak teď to už přehnala! Pohár trpělivosti právě přetekl! Lapnu ji do jedné ruky, do druhé rohlík a vláčím je k jídelnímu stolu. Tam Marii posadím na židli, vtisknu jí do ruky rohlík a natěsno ji přisunu ke stolu. Právě včas! Zrovna se mamka s taťkou objeví ve dveřích. No vidíš, že jste to spolu zvládly, s úsměvem nás pochvaluje mamka. Já jen zarytě mlčím, přikyvuju a myslím si svoje. KRISTÝNA BILAVČÍKOVÁ (tercie) Rudý nos Když tak přemýšlím nad slovy a hlavou mi lítá jedna myšlenka za druhou, říkám si: Je těžké objektivně hodnotit něco, na čem delší dobu pracujete, a máte k tomu tím pádem vztah, respektive k tomu musíte mít vztah. Možná jste si všimli malého plakátu na nástěnce, který vás zval na představení studentského ochotnického divadelního spolku DivOch Rudý nos, jež se mělo odehrát 22. září. Na to, zda jsem se těšila, nebo netěšila, je těžké odpovědět. Hraji v něm, a proto mě nervozita na pokoji nenechala, avšak proč bych něco takového vůbec dělala, kdybych na ta prkna, která znamenají svět, vyjít vůbec nechtěla? V této jednoaktové hře vystupují pouze čtyři postavy Jan, Laura, Galanová a Duch komunismu. Hned od začátku jsme věděli, že hra nebude jednoduchá a že nebude bohužel ani pro široké publikum. Její téma je totiž pro většinu lidí trošku pasé. Odehrává se v roce 1977, kdy všechno řídil právě totalitní režim. Řekli jsme si ale, že by nebylo špatné připomenout, jak to tehdy v té naší zemičce mohlo chodit, a před touto cestou tak i trochu varovat. A tak jsme se pustili do hry, nad kterou divák musí zapřemýšlet a jejíž téma, víme, nesedne každému. Sochaře Jana přijde varovat jeho milenka Laura, manželka předsedy vlády, před ostrahou, jež na něj byla nasazena. Důvodem je socha a busta, které Jan prý vysochal podle toho kluka, co se upálil. Následně ho navštíví soudružka Galanová s úkolem dostat z něj přiznání Pokračování příště, respektive na našem představení. Na vystoupení jsme se pečlivě připravovali různými rozbory postav a situací. Asi po roce zkoušení jsme byli připraveni vyjít s tímto kusem na světlo. Po premiéře nás potěšilo, že se hra líbila a zaujala. Naplánovali jsme si tedy další představení Jedno z nich se konalo právě v Židlochovicích. Trochu nás překvapilo, že nás nepřišlo podpořit tolik diváků jako na premiéru, nicméně, jak se říká na divadle, i pro jednoho diváka má cenu hrát (tím nechci říct, že přišel opravdu jen jeden divák) tedy, začali jsme. Představení jsme odehráli připouštím, že s pár nedostatky do konce. Hra však končí otevřeně, uprostřed věty, a tak byli diváci možná trochu zmatení a hned nám nezatleskali. Potlesk ale na sebe příliš dlouho čekat nenechal. Je možné, že premiéra se nám povedla lépe než toto židlochovické představení za deštivého večera, každopádně nás to neodradí. Za spolek DivOch můžu říct jen jedno: Snažíme se! Nejsme ale profíci, omluvte tedy prosím případné nedostatky. Divadlo nás baví a jen tak toho nenecháme. MICHAELA RYCHTÁŘOVÁ (oktáva) PAVLA GERLINGEROVÁ (absolventka 2010) - 11 -
Borci ze Štatlu zpět na značkách Pocit vítězství a radosti vystřídal smutek, otupělost, ztráta smyslu pro život a pak, až se to vše začalo znovu přibližovat, ta chuť být zase zpět mezi svými, slyšet bubny, chorály, vdechnout odér, jejž neucítíte nikde jinde To vše způsobilo pět měsíců hladovění po začátku nové extraligové sezóny. A pak to přišlo Ona posvátná chvíle nastala pro všechny modrobílé fanatiky ve čtvrtek 13. 9. v 19:15 hodin. Nesčetné množství komeťáků nažhavilo televizi nebo internet a ti nejšťastnější z nás zakotvili rovnou v Chomutově. Musím říct, že to byl opravdu dobrý hokej. Piráti nedali Brnu nic zadarmo a Kometa potvrdila svoji sílu u puku i v osobních soubojích. Výsledek 4:2 pro Brno podle mě přesně odpovídal dění na ledě. Hned po odehrání zápasu začala facebookem kolovat tabulka, kterou vedla Kometa s odskokem tří bodů na všechny soupeře, což bylo jaksepatří úsměvné. Některá nejmenovaná média si však neodpustila rýpnutí do brněnských fandů, kteří údajně metali po ochrance světlice a pak napadli chomutovské fanoušky v jedné z tamních hospod. Kde je pravda, to se asi nedozvíme Snad za ještě větší svátek, než bylo první extraligové utkání venku, se dal považovat první domácí špíl, kterého se účastnila i moje maličkost. Po projití turniketem byla každému přidělena tyčinka, jež připomínala brčko. Ke vší smůle byly oba konce zaplněny umělou hmotou, a tak místo toho, aby se ponořila do piva nebo kofoly, mnozí si ji strčili rovnou za ucho. Jako již tradičně jsem se ubrala k dolnímu zábradlí, vyhrazenému pro malé děti, a nemohla se dočkat, až to všechno vypukne. Po chvíli však dorazili velcí tetovaní muži ve vestičkách s nápisem Security a jali se vyhánět nás, nebohá drobátka, od zábradlí pryč. Nikdo jejich počínání nechápal, avšak není radno si s tak mocnými pány zahrávat. Pro mne to znamenalo odsun jen o pár kroků. Hlavní program začal o deset minut dříve než samotný zápas, přičemž se zhaslo a na hlavní scénu měly přijít již zmiňované tyčinky. Jak jsme záhy zjistili, ty se po ohnutí rozsvítily modře. Nejspíš ale nesplnily účel, jaký pořadatelé očekávali. Chabá modrá světýlka opravdu Rondo nedokázala ozářit, a tak se přešlo k představení nového generálního partnera (Starobrno) a nového loga Komety. První třetina byla takřka k pláči, ač atmosféra byla víc než výborná. Druhou dvacetiminutovku začali lépe Kladenští, avšak na vyrovnání se nemuselo dlouho čekat. Za neskutečné exploze fanoušků propálil Cháberu Jožo Kováčik. Jeho jméno se neslo halou jak ozvěna a publikum se dostalo do ještě většího varu. Třetina se dohrávala v poklidném tempu, všichni se skvěle bavili a mnozí z nás už jen čekali na písknutí. Pět sekund před koncem učinil jeden z kladenských rytířů otřesný nájezd na Jirku Trvaje, kterému odletěla maska a pořádně práskl hlavou o led. Jak každý pochopil, Kladeňák se dopustil odporného porušení pravidel a měl by dostat doživotní stopku. Jelikož nedostal ani dvě minuty, dali jsme vlnou, jež se zdvihla, svou nevoli řádně znát. Konečně zazněl hvizd ukončující třetinu a většina z nás přestávku využila k vykonání potřeb. Nastal čas posledního dějství, a jak jsme s radostí zjistili, Jirka se hrdinně jal hájit naši branku. A jelo to : 2:1, 3:1 Líp už to nešlo. Stadion bouřil, avšak o mírný rozruch se postarala poněkud mladší maminka, která přiběhla k ochrance, že se jí ztratilo dítě. Chlapi neváhali a vrhli se vstříc davu hledat ztracené robátko. Když už byli skoro u cíle, paní se zarazila a poněkud rozpačitě sdělila, že sice zahlédla dítě, jak se žene do sektoru stání, ale na opačné straně, tedy do sektoru E. Všichni jsme chápali, že ta nebohá matka musí prožívat těžké chvíle života, ale při pohledu na skvělý security tým, jak se prodírá davem zpět dolů, se prostě nešlo neusmát. Pak už jsme se jen oddávali vítěznému skandování HOŠI, DĚKUJEM! VERONIKA FREYOVÁ (kvinta) - 12 -
Sledovat TV Tipsport se opravdu vyplácí!!! 25. 9. 2012, 17 h 30 min - moravské derby mezi Zlínem a Kometou. A tak jako věrná fanynka (tedy nevynechat žádný zápas) jsem zasedla k počítači a nažhavila stránku TV Tipsportu, na které můžeme živě sledovat všechna extraligová utkání, jež se hrají. To jsem ale netušila, že se za pár chvil budu svíjet v křečích smíchu a hokej jako takový se stane pouhou kulisou. TV Tipsport, která je jak známo vybavena velice profesionálními komentátory, si pro nás přichystala překvapení. K mikrofonu se postavila žena. To by ovšem nebylo nejhorší. Za několik okamžiků bylo zjevné, že jistá komentátorka vidí hokej poprvé v životě, anebo je úplně nalitá. (Jak by to ale za dob prohibice dokázala, mi není zcela jasné ) Nemohu vás proto ochudit o to nejlepší z jejího božího komentáře (vyznačen tučně). Zlín Kometu doslova drtil: Ještě útočí, Zlíňáci ještě útočí, nepodařilo se jim to 16. minuta 42. vteřina, gól Zlína: Balaščík přihrává a je to gól, je to tam. Köhler Bedřich dal gól v 16. minutě 42. třetině. Je to opravdu úžasné ve 4. minutě utkání dát góla Odstřelila nám Jirku Trvaje: Trvaj byl opravdu dlouho odstřelován a nakonec se jim to podařilo. Je to super, je to úžasné Její velice kvalitní znalost českého jazyka: Kometa Brno se nebude dat nechat Bičánek na trestnou: Osobní drobný trest na dvě minuty dostává Bičánek Radim za hákování Velmi rychlý sled událostí: Linhart stří vystře nahrál Köhlerovi 6 minut do konce třetiny: Máme šestou minutu prvního poločasu Asi si opravdu něco šlehla: A Sedláček má podkukokupuk pod kontrolou Půl minuta po skončení přesilovky: A Kometa už hraje asi chvilku v plném počtu Obliba Petra Čajánka: Čajánek na ledě, Čajánek, Čajánek útočí, ještě Čajánek, Čajánek ví, jak s takovou přesilovkou naložit, Čajánek střílí, ale gól bohužel nedal Brno a Berani, to je vlastně skoro stejné: Kometa Berani jde do útoku Jirka má své vlastní útočné pásmo: Zámorský vhazuje puk do útočného pásma Trvaje Hlasatel (komerční přestávka): A hráči si na ledě vybírají oddechový čas Tohle je jen velice stručný výtah z komentáře, který se stal během jednoho večera legendou. Vzhledem k velkému počtu stížností jí na druhou třetinu už mikrofon do ruky nedali. A byla to velká škoda. Mnozí na webovém fóru doufali, že nastoupí alespoň na třetí poločas. Bohužel se tak nestalo. Tímto bych tedy chtěla paní/slečně komentátorce poděkovat za tu nejlepší třetinu, kterou jsem kdy mohla sledovat. VERONIKA FREYOVÁ (kvinta) - 13-
Na okraj prohibice Kdykoliv se mezi sedmou a osmou večerní čirou náhodou nachomýtnu k televizi, slyším už několikátý týden totéž. Prohibice, otrávený, mrtvý, osleplý, prohibice, úmrtí, zákaz prodeje, otrávený, hledání viníka, otrávený, prohibice, prohibice. Chvíli setrvám a sleduji. A za moment nabudu dojmu, že kromě otrav pijanů se vůbec nic neděje. Nemusím snad nikomu připomínat situaci. Je tak moc dokola omletá všemi medii, že lidem už leze krkem. A stejně mám pocit, že se s tím moc nadělá. Ano je strašné, že zemřelo skoro třicet lidí, ale když se to vezme kolem a kolem, na silnici se vám zabije 25 lidí tak za týden. A aféra s pančovaným alkoholem trvá už měsíc, čili je stále bezpečnější dát si rum než sednout do auta. Co je však velmi úzce spojeno s touto situací a média to nezachycují, je nálada ve společnosti. Jsou sice tací, kterým je to fuk, ale ti obezřetnější z nás dokázali snadno podlehnout tlaku médií a panice. Úplně nejlíp to rozdmýchá zveřejněný rozhovor s odborníkem v daném oboru, který řekne, že padělat se dnes dá jakýkoli tvrdý alkohol. A pak jdete na party a nevíte, jestli si dát becherovku, nebo ne. Víte sice, že aféra se týká především rumu a vodky nižší kvality, ale přece jen ten divný pocit ve vás je Aby vláda vypadala, že situaci nějak pořádně řeší, vyhlásila prohibici. Není to úplně špatný nápad, ale problémem je, že na tom stát nehorázně tratí, protože najednou nedostává peníze ze spotřební daně. Nebylo by na škodu vzhledem k situaci zakázat pouze rum a vodku. Popřípadě maximálně všechno v česku vyrobené (až na becherovku) a nechat povolené aspoň zahraniční značky. Myslím, že irské Tullamore Dew nic nebude, nebo mají v Irsku taky pančovací mafii? Co je však na této situaci ohledně alkoholu nejlepší, je její vrcholení. To, když vám Lucie Borhyová v televizních novinách řekne, že policie a ministerstvo vnitra o pančovací mafii nějaký čas ví, ale nic moc s tím nedělalo, to nám zvedne mandle asi každému A ty že máme ve vládě? Abych jen nenadával, na prohibici tvrdého je i něco pozitivního. Aspoň se na nějaký čas přestane tolik pít, protože jak všichni víme, Češi i Moraváci pijou jako prasata. Omlouvám se za jadrné vyjádření, ale přiznejme si to. A tím se opravdu nemůžeme chlubit... MICHAL ODLOŽILÍK (oktáva) Opravdu vyvedené auto... - 14 - VYBRÁNO Z INTERNETU
ZA VOLANTEM (11): Toyota je zpět! Benzínový šílenec se vrací, aby další rok na stránkách Intelektu slintal nad naleštěnými sporťáky. Dnes si rozebereme dílko oblíbené značky našeho pana ředitele, kterou je Toyota. Toyota samozřejmě nikam neodešla, jenom se vrátila ke kategorii aut, v níž byla v minulosti velmi úspěšná. Každému upařenci NFS nebo Gran Turismo se jistě vybaví Supra a Celica, popřípadě ještě Corolla GT. Všechny tyto vozy se vyznačovaly nízkou cenou, klasickou koncepcí a porcí zábavy. Poté, co Toyota ukončila v roce 2005 výrobu Celiky, však nepřišel její nástupce. Takže z bran hirošimské automobilky vyjížděly jen úsporné, rodinné a hlavně nůůůůůůůůůůůůůůůůůůdnéééééééééé vozy. Nástupce sportovního kupé přišel až o dlouhých sedm let později na přelomu letošního jara a léta. Jmenuje se Toyota GT 86. Je to malé dvoumístné kupátko s pohonem zadních kol, motorem vepředu a šestistupňovou manuální převodovkou. A s nízkou cenou. Za osm set tisíc korun neseženete zábavnější auto. I když Hyundai Genesis je taky zajímavou volbou. Proč je v názvu auta číslo 86? Provází totiž celé toto auto a hlavně jeho motor. Pod kapotou nové toyoty buchá dvoulitrový boxer vyvinutý u Subaru. Má unikátní čtvercovou konstrukci (tzn. že vrtání i zdvih mají shodný rozměr) a rozměry 86 mm. Dává výkon 200 koní. To není sice zrovna moc. Ale auto je lehké, váží nějakých 1100 kilo, takže s ním motor nemá moc práce. Číslo 86 provází auto i u koncovek výfuku, ty mají průměr přesně 86 mm. Co se týče dynamiky, zrychlí toyota z 0 na 100 za 7,6 sekundy a maximálně pojede 230 km/h. Jízdní vlastnosti jsou skvělé. Auto sice nemá úplně silný motor, takže táhne trošku míň než turbené agregáty, ale díky nastavení podvozku a výbornému vyvážení sbírá body v zatáčkách, kde se dá jet buď čistou stopou, nebo driftem. Driftovat sice nejde tak dobře díky menšímu výkonu, pokud však ovládáte ostrou jízdu, nebude vám to dělat problém. Design auta je přesně takový, jako byste čekali od malého kupé. Malé převisy, krátká záď čisté a ladné linky, svalnaté blatníky a bojovně zešikmené světlomety s pohledem piraně. Vzadu je křídlo a difuzor s dvěma chromovými koncovkami, které výhružně trčí ze zádě. Vnitřek je udělaný kvalitně, ale za německou konkurencí zaostává. Je na něm však vidět zaměření na sportovní jízdu. Vše je po ruce a orientováno na řidiče. Nejvýraznější prvek přístrojové desky je otáčkoměr, který je výrazný a přímo před očima řidiče. Nástupce Supry a Celiky byl očekáván hodně dlouho a nároky byly vysoké. GT 86 je však splnila na jedničku. Je levná, zábavná a v zatáčkách se vodí úžasně. Je sympatické, že se objevilo auto, které nabízí zábavu za volantem i pro širší spektrum zákazníků. V dnešní době aut plných elektroniky a úsporných opatření je model sázející na zábavu milým překvapením. A Toyota za něj rozhodně zaslouží uznání. MICHAL ODLOŽILÍK (oktáva) - 15-
Přijďte se pobavit 1.-31. 10. BAREVNÝ SEN. Výstava obrazů lymfoterapeutky Romany GALBIATI. Vestibul městské knihovny v Židlochovicích (otevřeno v půjčovní době knihovny). 5. 10. ve 20:00: POHODOVÉ COUNTRY, hraje kapela Máš čas, Pohořelice, Club Park Restaurant. 6. 10. ve 20:00: KÁCENÍ MÁJE 2012, Hrušovany u Brna, Sokec. 9. a 10. 10. v 19:30: RADŮZA s kapelou, Brno, Musilka - Lidový dům. 12. 10. v 19:00: THE GLASS ONION, Brno, Musilka - Lidový dům. 13. 10. BABSKÉ HODY, Pohořelice. 13.-14. 10. BABSKÉ HODY, Vranovice. 13. 10. v 19:30: BENEFIČNÍ KONCERT PRO NARNII, Hrušovany u Brna, Sokec. 20. 10. v 18:00: ČTVERO ROČNÍCH OBDOBÍ, Travesti skupina Hanky Panky, Pohořelice, sál radnice. 24. 10. ve 20:00: WRA DAP BAND, Brno, Šelepka. 25. 10. v 19:30: BLUE EFFECT, Brno, Musilka - Lidový dům. 25. 10. ve 20:15: ZÁVIŠ, Brno, Šelepka. 26. 10. v 19:00: TURNÉ SOUTH 2012 - Návrat ke kořenům, bubenická show Jumping Drums, Brno, KC Semilasso. 27. 10. od 9:00 do 18:00: STRAŠIDELNÁ ZOO aneb Halloween 2012, Zoologická zahrada města Brna. 27. 10. v 19:00: HORRORSHOUUUU 9, Hrušovany u Brna, Sokec. 30. 10. v 19:30: KAREL PLÍHAL, Brno, Musilka - Lidový dům. REDAKCE intelekt. Časopis studentů Gymnázia Židlochovice, Tyršova 400. Vychází měsíčně. Grafická příprava: Klára Galová a Jiří Musil. Jazyková úprava textu: Antonín Továrek. Cena 4 Kč. - 16 -