Srovnání vývoje profese externího a interního auditu v ČR a SR

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ KATEDRA FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ A AUDITINGU Hlavní specializace: Účetnictví a finanční řízení podniku Název diplomové práce: Srovnání vývoje profese externího a interního auditu v ČR a SR Vypracovala: Jana Činčárová Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Vladimír Králiček, CSc. 2007

Prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Srovnání vývoje profese externího a interního auditu v ČR a SR jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 24.srpna 2007 Podpis

Obsah: ÚVOD - 3-1 O AUDITU OBECNĚ - 5-1.1 CÍLE A PRINCIPY AUDITU - 5-1.2 AUDITOR, AUDITORSKÁ SPOLEČNOST, ASISTENT AUDITORA - 6-2 EXTERNÍ VS. INTERNÍ AUDIT - 7-2.1 EXTERNÍ AUDIT - 7-2.2 INTERNÍ AUDIT - 8-2.3 VZÁJEMNÝ VZTAH EXTERNÍHO A INTERNÍHO AUDITU - 10-3 VÝVOJ PROFESE EXTERNÍHO AUDITU V ČR - 11-3.1 ÚPRAVA PROFESE EXTERNÍHO AUDITORA V ČR - 11-3.2 KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY - KAČR - 12-3.3 VZDĚLÁVÁNÍ PŘED VSTUPEM DO PROFESE - 13-3.3.1 Podmínky pro vstup do profese - 13-3.3.2 Vysokoškolské vzdělání - 15-3.3.3 Bezúhonnost - 15-3.3.4 Řízená praxe - 16-3.3.5 Auditorská zkouška - 18-3.4 VZDĚLÁVÁNÍ PO VSTUPU DO PROFESE - 23-4 VÝVOJ PROFESE EXTERNÍHO AUDITU V SR - 27-4.1 ÚPRAVA PROFESE EXTERNÍHO AUDITORA V SR - 27-4.2 SLOVENSKÁ KOMORA AUDÍTOROV SKAU - 27-4.3 VZDĚLÁVÁNÍ PŘED VSTUPEM DO PROFESE - 29-4.3.1 Podmínky pro vstup do profese - 29-4.3.2 Vysokoškolské vzdělání - 30-4.3.3 Bezúhonnost - 31-4.3.4 Odborná praxe - 31-4.3.5 Auditorská zkouška - 34-4.4 VZDĚLÁVÁNÍ PO VSTUPU DO PROFESE - 39-5 VÝVOJ PROFESE INTERNÍHO AUDITU V ČR - 42-5.1 ČESKÝ INSTITUT INTERNÍCH AUDITORŮ ČIIA - 42-5.1.1 Komplexní vzdělávání - 44-5.1.2 Certifikovaný interní auditor CIA - 46-5.1.3 Veřejná správa - 53-5.1.4 Jiné certifikace - 54 - - 1 -

5.1.5 Další vzdělávání poskytované ČIIA - 54-6 VÝVOJ PROFESE INTERNÍHO AUDITU V SR - 55-6.1 SLOVENSKÝ INSTITUT INTERNÝCH AUDÍTOROV - SKIIA - 55-6.2 PŮSOBNOST ČIIA NA SLOVENSKU - 56-7 SROVNÁNÍ VÝVOJE PROFESE EXTERNÍHO AUDITU V ČR A SR - 58-7.1 PŘED VSTUPEM DO PROFESE - 58-7.1.1 Podmínky pro vstup do profese - 58-7.1.2 Vzdělání - 59-7.1.3 Odborná praxe - 59-7.1.4 Auditorská zkouška - 62-7.2 PO VSTUPU DO PROFESE - 67-8 SROVNÁNÍ VÝVOJE PROFESE INTERNÍHO AUDITU V ČR A SR - 69-9 VÝVOJOVÉ TENDENCE V NÁVAZNOSTI NA SMĚRNICI 2006/43/ES O STATUTÁRNÍM AUDITU - 71 - ZÁVĚR - 74 - LITERATURA: - 78 - PŘÍLOHA Č. 1-79 - PŘÍLOHA Č. 2-87 - PŘÍLOHA Č. 3-91 - - 2 -

Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala vzdělávání auditorů, konkrétně Srovnání vývoje profese interního a externího auditu v ČR a SR. V mé práci se zaměřuji na to, jak se vzdělávají externí i interní auditoři a jaké jsou základní rozdíly ve vzdělávání mezi Českou a Slovenskou republikou. U externích auditorů se zaměřuji na potřebné vzdělání před vstupem do profese, nebo-li vzdělání, které je nutné na to, aby se někdo mohl stát externím auditorem. Zaměřuji se na podmínky dané zákonem, na potřebné minimální vzdělání, odbornou praxi a další podmínky nezbytné pro dosažení úrovně externího auditora. V mé práci rovněž neopomíjím potřebu dalšího vzdělávání externích auditorů, kteří již v praxi působí, nebo-li vzdělávání po vstupu do profese. U interního auditu jsem se zaměřila především na instituce, které poskytují vzdělávání interním auditorů, popřípadě jim umožňují získat různé certifikace, národně či mezinárodně uznatelné. Důvodů proč jsem si vybrala právě toto téma je hned několik. Můj studijní obor Účetnictví a finanční řízení podniku mi dále umožňuje rozvíjet své vědomosti a vstoupit do světa auditu, proto mě zajímalo, jak obtížné je vlastně stát se auditorem a co všechno je k tomu zapotřebí. Zjištěné informace jsem pak chtěla podat tak, aby celý proces vzdělávání působil přehledně, jednoznačně a umožnil tak čtenářům mé práce seznámit se krok po kroku s podmínkami a úskalími vzdělávání auditorů v ČR a SR. Audit je v současnosti velice žádanou profesí, a proto stále více studentů, jak mého oboru, tak i jiných studijních oborů inklinuje právě k auditu. Mnoho z nich ale možná neví, že auditorská profese je velice náročná a vyžaduje neustálé prohlubování svých znalostí a dovedností, a že ani po letech praxe se auditor nepřestává učit a musí neustále přizpůsobovat svou práci měnícím se skutečnostem, na které při výkonů své profese neustále naráží. Zároveň jsem nechtěla opomenout ani druhý typ auditu, a to audit interní. I když je to poměrně mladá profese, která se neustále rozvíjí, je neméně zajímavá ve srovnání s profesí externího auditu. Potřeba interního auditu v různých společnostech se neustále zvyšuje, a proto, aby byl pro firmu přínosem, je potřeba, aby ho poskytovali kvalifikovaní interní auditoři s dostatečným vzděláním. Na rozdíl od externího auditu není interní upraven zákony a směrnicemi, proto je i obtížnější zjistit, co se pod pojmem vzdělávání interních auditorů myslí. Právě proto jsem - 3 -

zabrousila i do této oblasti, s cílem objasnit základní skutečnosti ohledně vzdělávání interních auditorů. Nakonec jsem se rozhodla porovnat vzdělávání auditorů v České republice se vzděláváním auditorů v sousední Slovenské republice. Protože jsou to republiky se společnou historií a blízkým vztahem, zajímalo mě, zda se liší vzdělávání auditorů právě v těchto dvou zemích a pokud ano, tak jak významně. - 4 -

1 O auditu obecně 1.1 Cíle a principy auditu Definicí auditu se zabývalo velké množství autorů a samotné pojetí auditu se měnilo v důsledku vývoje společnosti a potřeb s tím souvisejících. K pochopení auditu jsem vybrala několik definic, které se vymezení pojmu audit věnují. Audit v obecném smyslu slova je prostředek, jímž jedna osoba ujišťuje druhou o kvalitě, podmínkách či stavu určité skutečnosti, kterou první osoba prozkoumala. 1 Auditing je proces, pomocí něhož kompetentní a nezávislá osoba shromažďuje a vyhodnocuje poznatky o kvantifikovatelných informacích, týkajících se určité ekonomické entity za účelem stanovení a sdělení stupně souhlasnosti mezi kvantifikovatelnými informacemi a stanovenými kritérii. 2 Posláním a smyslem auditu je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetních výkazů zveřejněných vedením účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda údaje v účetních výkazech věrně zobrazují stav majetku a závazků, finanční situaci a výsledek hospodaření společnosti v souladu s pravidly předepsanými českými nebo jinými účetními předpisy, často s Mezinárodními účetními standardy. Názor auditora má dostatečnou vypovídací schopnost pouze a jenom ve spojení s určitou úplnou účetní závěrkou, ke které se auditor vyjadřuje. Názor auditora vytržený ze souvislosti s konkrétní účetní závěrkou je zmatečný. 3 Cílu a principy auditu se věnuje Auditorská směrnice č.1, která říká, cituji: Cílem auditu účetní závěrky je umožnit auditorovi vyjádřit názor, zda účetní závěrka je vyhotovena ve všech významných aspektech v souladu s používanými účetními zásadami. Ze všech těchto definic můžeme obecně usoudit, že audit je proces, ve kterém nezávislý auditor vyjadřuje svůj názor, na hodnocenou skutečnost. Z poslední zmiňované definice lze vydedukovat, že názor auditora nás neinformuje o tom, zda si podnik vede dobře nebo špatně. Cílem auditora je zhodnotit, zda je závěrka v souladu s účetními předpisy a zásadami. 1 KRÁLIČEK, Vladimír : Auditing, 1.vydání, Praha, VŠE 1997, s.8 2 KRÁLIČEK, Vladimír : Auditing, 1.vydání, Praha, VŠE 1997, s.8 3 URL: http://www.kacr.cz/article.asp?ndepartmentid=18&narticleid=6&nlanguageid=1-5 -

1.2 Auditor, auditorská společnost, asistent auditora Pro správné vysvětlení pojmů auditor, auditorská společnost a asistent auditora je nejlepší se obrátit na Zákon o auditorech, který přímo definuje, co se rozumí pod pojmem auditorské služby a vymezuje, kdo je ze zákona oprávněn tyto služby poskytovat. Podle Zákona o auditorech se auditorskými službami rozumí: a) Ověřování účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráva nebo konsolidovaných výročních zpráv b) Ověřování dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů c) Ověřování jiných ekonomických informací v rozsahu stanoveném smlouvou Zákon stanovuje, že k poskytování auditorských služeb jsou oprávněný pouze auditor a auditorská společnost, kde dále definuje, kdo je to auditor a co je to auditorská společnost. Auditorem je podle Zákona o auditorech osoba zapsaná v seznamu auditorů, který je vedený Komorou auditorů ČR. Podmínkám zápisu auditora do seznamu auditorů se budu věnovat později a to konkrétně jak pro Českou, tak pro Slovenskou republiku. Zákon dále uvádí v par. 2,odst. 5, že auditor má být při poskytování auditorských služeb nezávislý a vázán pouze právními předpisy. Rovněž je povinen dodržovat auditorské směrnice a profesní předpisy vydané Komorou. V paragrafu 2 se rovněž nalézáme vymezení auditorské společnosti a to konkrétně v odst. 4, který říká, že auditorskou společností je obchodní společnost, která je podobně jak auditor zapsána v seznamu, ovšem ne v seznamu auditorů, ale v seznamu auditorských společností, vedeném rovněž Komorou. Zákon zároveň upozorňuje, že jménem auditorské společnosti mohou auditorské služby vykonávat pouze auditoři. Protože k výkladu profesního vývoje auditora nezbytně patří seznámení se s jeho odborní praxi a to ještě před vstupem do profese (jak si ukážeme později), Zákon věnuje Hlavu VI asistentům auditora. Zde určuje podmínky zapsání asistenta auditora do seznamů asistentů, definuje cíle jeho práce a kromě jiného taky zmiňuje případy, ve kterých může být asistent auditora vyškrtnut ze seznamu. Neobsahuje přímo definici asistenta auditora, ale z výčtu podmínek pro zaspání do seznamu asistentů lze stanovit, že jde o osobu, která splňuje zákonem stanovené požadavky a je v pracovním poměru u auditora nebo auditorské společnosti, jeho - 6 -

pracovní úvazek činí nejméně 35 hodin týdně a pod vedením a dohledem auditora vykonává práce spojené s poskytováním auditorských služeb. 4 Jak už název mojí práce napovídá, budu se věnovat vzdělávání auditorů jak externích, tak interních. Proto je snad vhodné si hned na začátku objasnit hlavní rysy externího i interního auditu a jejich vzájemný vztah. 2 Externí vs. interní audit 2.1 Externí audit Pro vysvětlení pojmu externí audit se obrátím na následující definice: Audit je analýza, k níž přistupuje nezávislý externí znalec v podniku s cílem vyjádřit svůj podložený názor na přesnost a pravdivost rozvahy a výsledovky. Z ní pak vyplyne ověření účetních informací.(raffegeau ). 5 Nezávislé ověření a vyjádření názoru na účetní závěrku podniku jmenovaným auditorem na základě tohoto jmenovaní a ve shodě s příslušnými zákonnými předpisy. (britská definice dle Auditing Practices Committee (Dunn, Gray, Walters)). 6 Audit účetních výkazů představuje jejich zkoumání (ověření) nezávislým auditorem. Výsledkem tohoto zkoumání je vyjádření názoru (výrok auditora), zda zkoumaný soubor účetních výkazů podává věrný a poctivý obraz majetkové a finanční pozice podniku k datu, k němuž jsou účetní výkazy sestaveny. 7 Poslední definice vystihuje podstatu externího auditu téměř úplně. Jak říká, jde o vyjádření názoru auditora, ve formě auditorské zprávy, na kvalitu účetních výkazů. Z této definice zároveň plyne, že úkolem externího auditora není v žádném případě potvrzovat správnost účetnictví, vyhledávat možné podvody, nesoulady s právními normami či zjišťovat nedostatky ve vztahu k daňovým orgánům. Auditor má pouze vyjádřit svůj názor, zda účetní výkazy podávají věrný a poctivý obraz o podniku. Zároveň musí zjistit, zda výkazy neobsahují zásadní nedostatky a chyby, které by vedli k vytvoření nesprávního názoru ze strany externích uživatelů. 4 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.,.26 odst.1 pís. d 5 KRÁLIČEK, Vladimír : Auditing, 1.vydání, Praha, VŠE 1997, s.9 6 KRÁLIČEK, Vladimír : Auditing, 1.vydání, Praha, VŠE 1997, s.8 7 KOVANICOVÁ, Dana a kol.: Finanční účetnictví Světový koncept, Vydání III., Praha, Polygon 2002, s.381-7 -

Tím se dostáváme k tomu, kdo může být uživatelem informací vyplývajících z externího auditu. Hlavním uživatelem zprávy auditora jsou vlastníci, nebo-li osoby, které zadávají zakázku o provedení auditu. Uživatelů může být ale mnohem víc. Pro příklad lze uvést investory, současné čí potenciální, banky, burzy cenných papírů apod. Auditor musí při výkonu své profese vycházet ze zákona, auditorských směrnic a mimo jiné i dodržovat základní etické normy, povinné pro tuto profesi. Práce externího auditora je rozdělena do několik kroků, které souvisí nejen se samotným prováděním auditu, ale i s činnostmi, které jsou potřebné ještě před zahájením auditu. Práce auditora je ukončená zprávou, v níž je nejdůležitější výrok auditora. Kromě kladného výroku (výroku bez výhrad) existují taky výroky s výhradou, záporný výrok nebo odmítnutí výroku. Dalším druhem auditu, kterým se budu zabývat je interní audit. 2.2 Interní audit Tradiční definice interního auditu uvádí, že jeho cílem bylo zejména analyzovat a hodnotit vnitřní podnikovou kontrolu, tudíž přistupuje k internímu auditu pouze jako k revizi ostatních kontrol podniku. Tato definice není již zdaleka postačující. Interní auditor je neustále se rozvíjející profesí a v současnosti v sobě zahrnuje celou řadu činností a nesoustřeďuje se pouze na kontrolu již provedených kontrol. Mezi jednu z nejlepších definicí, které vystihují podstatu interního auditu patří následující definice, kterou schválila rada IIA (Institut of Internal Audit) v roce 1999. Interní audit je nezávislá, objektivní, ujišťovací a konzultační činnost zaměřená na přidanou hodnotu a zlepšení provozu organizace. Pomáhá organizaci dosáhnout její cíle tím, že zavádí systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšení efektivnosti řízení rizik, řídicích a kontrolních procesů. 8 Tato koncepce se od první tradiční definice docela liší, je obsáhlejší a hlavně odráží základní podmínky, které jsou s interním auditem spojeny nezávislost, objektivitu, pravdivost a použití metod auditorské činnosti. 8 DVOŘÁČEK, Jiří : Interní audit a kontrola, 2.vydání, C.H.Beck pro praxi 2003, s.5-8 -

Představa, že interní audit je zaměřen pouze na finanční oblast je mylná. Dnes je interní audit mnohem tvořivější, je příležitostí věnovat se hlouběji problémům, které nejsou managementu okamžitě zjevné. 9 Mezi služby poskytované interním auditorem dnes řadíme především: - finanční audit - prevence a odhalování podvodů - vnitřní účetní kontrola - audit kontraktů (investoři, dodavatelé, odběratelé) - audit souladu podnikové politiky a postupů se zákony, vyhláškami a nejrůznějšími nařízeními - audit operací - audit managementu - audit jakosti - audit ekologický - audit personálního rozvoje - audit vnějších podnikových vztahů atd. 10 Mezi hlavní uživatele podnikových informací patří jak firma samotná tak i externí auditoři. Jejich vztahem s interním auditorem se budu zabývat v další části. Informace poskytované interním auditorem uvnitř firmy využívají zejména řídicí orgány společnosti, provozní management, či výbor pro audit. Interní auditor může mít v organizaci různé postavení. Může být přímo specializovaným pracovníkem podniku s požadovanými znalostmi a zkušenostmi. Interní audit bývá rovněž svěřen celému specializovanému pracovišti v podniku. Označení interní, nebo-li vnitřní auditor evokuje představu, že to nutně musí být zaměstnanec firmy. V praxi je ovšem běžné, že interní audit provádí také osoba, která je ve smluvním vztahu k podniku, to znamená, že už nejde přímo o zaměstnance podniku. Posledním způsobem, přesto velice častým, je využívání externí firmy pro potřeby interního auditu. Zejména jde o firmu auditorskou, která je ve smluvním vztahu k podniku. Jedná se o tzv. outsourcing. Už tady můžeme vidět, že rozdíl mezi interním a externím auditorem nemusí být pro někoho zcela jednoznačný. Hranice mezi externím a interním 9 RICCHIUTE, David N.: Audit, Praha: Victoria Publishing, 1994, s.754 10 DVOŘÁČEK, Jiří : Interní audit a kontrola, 2.vydání, C.H.Beck pro praxi 2003, s.6-9 -

auditem je však vymezena, jak si dále ukážeme, jejich odlišnou funkcí a odlišnými uživateli informací, které poskytují. 2.3 Vzájemný vztah externího a interního auditu I když externí i interní auditoři využívají zhruba stejnou auditorskou metodologii a užívají shodnou databázi údajů je třeba si uvědomit, že sledují rozdílné cíle. Zatímco cílem externího auditora je vyjádřit názor na auditované účetní výkazy, nebo-li vyjádřit názor na finanční stav auditované společnosti, a to v určitém daném období, cíle interního auditora jsou početnější a rozmanitější a nesoustřeďují se pouze na oblast ekonomickou a finanční, ale na celou řadu operací a aktivit. Lze říct, že hlavním cílem interního auditu je především pomáhat vedení společnosti v souvislosti se zkoumanými skutečnostmi. Z toho jasně vyplývá, že externí a interní auditoři budou sloužit potřebám různých uživatelských skupin. Informace interního auditora slouží, jak už vyplývá z definice, potřebám firmy, respektive managementu, řídicích orgánu a pod. Výrok externího auditora napomáhá k zvyšování důvěryhodnosti účetních výkazů a poskytuje tím třetím osobám informace o jejich spolehlivosti. Nelze rovněž opomenout skutečnost, že externí audit je upraven zákony, normami a postupy, které se obtížně mění. Na druhou stranu interní audit je mnohem pružnější a jeho průběh vždy závisí na konkrétní společnosti a na jejích potřebách. Spolupráce externího a interního auditora přináší řadu výhod, zejména: úsporu nákladů a času při výkonu různých auditorských postupů lepší pochopení auditovaných oblastí externím auditorem, rozpoznávaní vlastností vnitřního kontrolního systému, zejména z dokumentace interního auditora předkládání kvalitnějších zpráv vedení společnosti důvěru externího auditora v identifikaci rizikových oblastí interním auditorem spolehlivost při oceňování rizik v průběhu auditu omezování duplicit získání dodatečné podpory pro interní audit s využitím závěru externího auditu lepší informovanost o specifických technikách auditu, rozvíjených interními auditory 11 11 DVOŘÁČEK, Jiří : Interní audit a kontrola, 2.vydání, C.H.Beck pro praxi 2003, s.23; KRÁLIČEK, Vladimír : Auditing, 1.vydání, Praha, VŠE 1997, s.96-10 -

Vzájemná spolupráce externích a interních auditorů by měla být koordinována. K tomu slouží Výbor pro audit, kterému se však v mé práci již věnovat nebudu. Pojďme se tedy podívat na to, jak se auditoři profesně připravují na výkon svého povolání. 3 Vývoj profese externího auditu v ČR 3.1 Úprava profese externího auditora v ČR Audit je v České republice upraven Zákonem č. 254/2000 Sb., o auditorech a změně zákona č. 165/1998 Sb. Tento zákon upravuje postavení a činnost auditorů, auditorských společností, asistentů auditora, podmínky, za nichž mohou být poskytovány auditorské služby, a vznik, postavení a působnost Komory. 12 Vzdělávání auditorů pokrývá tento zákon velkou částí. Definuje, jak jsem již zmiňovala, co se rozumí auditorskými službami a kdo je oprávněn tyto služby poskytovat. Stanovuje podmínky pro vstup do auditorské profese, věnuje se úpravě podmínek auditorské zkoušky, stanovením zkušební komise. Celá Hlava VI je pak věnována asistentovi auditora. Dalším významným dokumentem, který se týká vzdělávání auditorů je vyhláška ministerstva financí č.467/2000 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro auditorské zkoušky a auditorské rozdílové zkoušky, nebo-li auditorský zkušební řád. Ten nabyl platnosti 1. ledna 2001. Zkušební řád se věnuje žádosti o vykonání zkoušky, termínům, postupům při neúčasti na zkoušce apod. Konkrétněji se pak věnuje písemné a ústní částí, stanovuje způsob hodnocení a uvádí informace o protokolu a výkazu o zkouškách. Dalším významným zdrojem informací je Komora auditorů České republiky (KAČR), která na svých internetových stránkách poskytuje mnoho informací ohledně auditorské profese, kromě jiného taky informace o auditorských zkouškách, informace o obsahu zkoušek, přihlášky a žádosti, včetně Směrnice KAČR pro organizaci auditorských a auditorských rozdílových zkoušek. Tato směrnice nabyla platnosti 15. listopadu 2005 a konkrétně se věnuje jednotlivým částem zkoušky, formou jednotlivých částí, jejich obsahu, termíny, průběhu, počtům bodů jednotlivých částí, způsobu hodnocení i možnostem opakování. Převážná část informací na stránkách Komory auditorů ČR je poskytována ve formě volně stažitelných dokumentů. 12 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 1-11 -

Řízenou praxi a asistentem auditora se zabývá, jak jsem již zmiňovala, zákon o auditorech. Komora vydala Směrnici pro řízenou praxi asistentů, která nabyla účinnosti 22. ledna 2001 a novela této směrnice byla schválena 25. listopadu 2002. Tato směrnice stanovuje dokumenty řízené praxe, podmínky, které jsou kladeny na auditora pověřeného vedením řízené praxe, průběh praxe apod. Vzděláváním po vstupu do profese se zabývá Směrnice pro kontinuální profesní vzdělávání (dále jen KPV ), která nabyla platnosti 27. listopadu 2006. Směrnice se orientuje na zaměření a cíle KPV, organizaci, strukturu a formy KPV, rozsah KPV, evidenci a kontrolu KPV. 3.2 Komora auditorů České republiky - KAČR Komora auditorů České republiky KAČR (dále jen Komora ) je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem č. 254/2000 Sb. za účelem správy auditorské profese na území České republiky. 13 Komora plní velmi důležitou roli v oblasti auditu. Má celou řadu funkcí, jako například: vede seznamy auditorů a seznamy auditorských společností, eviduje asistenty auditora, organizuje auditorské zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky, navrhuje a jmenuje polovinu členů zkušební komise, přičemž druhou polovinu jmenuje Ministerstvo financí ČR, vydává osvědčení o vykonání auditorské zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky, vydává osvědčení o zápisu do seznamu auditorů a do seznamu auditorských společností, dohlíží na řádné poskytování auditorských služeb, vydává národní auditorské směrnice v souladu s obecně závaznými právními předpisy a mezinárodními auditorskými standardy, vydává profesní předpisy Komory, zejména Statut, Jednací řád sněmu, Volební řád, Příspěvkový řád, Kárný řád, Etický kodex, Směrnici pro dohled, Směrnici pro řízenou praxi asistentů, Směrnici pro kontinuální profesní vzdělávání auditorů, zveřejňuje seznamy auditorů a auditorských společností zapsaných v seznamech Komory, rozhoduje o pozastavení auditorské činnosti nebo o vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo auditorských společností, 13 URL: http://www.kacr.cz/article.asp?ndepartmentid=16&narticleid=9&nlanguageid=1-12 -

organizuje vzdělávací akce jako přípravu na složení auditorské zkoušky, zajišťuje nabídku vzdělávání pro auditory, asistenty auditora a pro odbornou veřejnost, pořádá odborné semináře a klubové večery, vydává časopis Auditor, odborné příručky pro auditory, zajišťuje prodej odborných zahraničních publikací, spolupracuje s tuzemskými i zahraničními profesními organizacemi a s institucemi státní správy, je aktivním členem mezinárodních profesních organizací IFAC a FEE. 14 Mezi orgány Komory patří sněm, rada, dozorčí komise a kárná komise. Sněm je nejvyšším orgánem, právo účastnit se na něm mají všichni auditoři a je svoláván jednou ročně radou Komory. Rada Komory je výkonným orgánem. Má 17 členů a 5 náhradníků. Dozorčí komise je kontrolním orgánem a kárná komise je orgánem, který vykonává působnost stanovenou zákonem o auditorech a kárným řádem. 3.3 Vzdělávání před vstupem do profese Abychom se na vzdělávání auditorů mohli zaměřit odděleně, před a po vstupu do profese, je potřeba si vymezit, kdy vlastně auditor do profese vstupuje. Jak již víme, k poskytování auditorský služeb jsou oprávněni pouze auditor a auditorská společnost. Pro naše potřeby se zaměříme pouze na auditora. 3.3.1 Podmínky pro vstup do profese Auditorem je podle Zákona ten, kdo je zapsán v seznamu auditorů vedeném Komorou. Tady se dostáváme k řešení našeho problému. Auditor vstupuje do profese zápisem do seznamu auditorů vedeného komorou. Právní účinky tohoto zápisu nastávají dnem uvedeným v osvědčení o zápisu. Zákon o auditorech vymezuje podmínky, za kterých Komora zapíše uchazeče do seznamu auditorů. Uchazeč: 14 http://www.kacr.cz/article.asp?ndepartmentid=16&narticleid=9&nlanguageid=1-13 -

a) získal vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu, b) je plně způsobilý k právním úkonům, c) je bezúhonný, d) pracoval po dobu alespoň 3 let jako asistent auditora, e) není v pracovním poměru nebo v obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele nebo pracovního poměru u auditora nebo u auditorské společnosti, f) nevykonává činnost neslučitelnou s poskytováním auditorských služeb, g) složil auditorskou zkoušku, h) nebyl vyškrtnut ze seznamu auditorů v souvislosti s uložením kárného opatření nebo uplynula doba stanovená v 22 odst. 2 Zákona, a i) uhradil poplatek ve výši stanovené Komorou nepřevyšující částku 5 000 Kč. 15 Doba zmiňována v bodě h) je doba 3 let ode dne vyškrtnutí auditora ze seznamu auditorů. Zákon stanovuje, že do seznamu auditorů dále zapíše také: a) občana jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud prokáže, že je oprávněn poskytovat auditorské služby ve státě, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, která ji zavazuje zajistit auditorům tohoto státu přístup k poskytování auditorských služeb, a b) usazeného auditora za podmínek stanovených v zákoně. 16 Usazeným auditorem je podle zákona státní příslušník členského státu EU, který může v ČR požádat o uznaní své kvalifikace auditora a o zápis do seznamu auditorů KAČR. Musí ovšem splňovat následující podmínky: a) získal odbornou kvalifikaci k poskytování auditorských služeb v jiném členském státě, pokud tento stát požaduje pro poskytování těchto služeb odbornou kvalifikaci, nebo b) poskytoval po dobu 2 let během bezprostředně předcházejících 10 let auditorské služby v jiném státě, pokud tento stát nepožaduje pro poskytování těchto služeb odbornou kvalifikaci. 17 Na usazeného auditora i na auditory z jiných než členských státu EU se vztahuje povinnost složení rozdílové auditorské zkoušky, které se budu věnovat později. 15 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 3, odst.1 16 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 3, odst.2 17 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 13c, odst.1-14 -

Český zákon o auditorech zároveň pracuje s termínem hostující auditor. Tím je občan členského státu EU, který splňuje jeden z výše zmiňovaných požadavků kladených na usazeného auditora, a který má v úmyslu příležitostně nebo dočasně poskytovat auditorské služby na území ČR. Hostující auditor se nezapisuje do seznamu auditorů, pouze oznamuje svůj záměr KAČR, která ho po splnění všech požadavků daných v zákoně zaregistruje a vydá auditorovi oznámení o registraci. V něm je uveden i datum platnosti této registrace, nebo-li datum, do kdy může auditor tímto způsobem poskytovat auditorské služby v ČR. Auditorům, kteří splnili podmínky pro zápis do seznamu auditorů musí Komora umožnit nejpozději do 30 dnů složit auditorský slib a to do rukou prezidenta nebo viceprezidenta Komory. Ve stejné lhůtě, jak dál uvádí zákon, je Komora povinna provést zápis do seznamu auditorů a vydat o tom osvědčení (tzv. osvědčení o zápisu). Když už víme, jak se stát auditorem, můžeme konečně přejít k tomu, co je předmětem mojí práce a to k vzdělávání. Začnu tedy se vzděláváním auditorů před vstupem do profese. 3.3.2 Vysokoškolské vzdělání Podle výčtu podmínek pro vstup do profese je první základní podmínkou vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu. Nová úprava zákona nedefinuje, v jakém odboru by mělo být vzdělání dosaženo. Obecně se předpokládá, že by mělo jít o směr ekonomický nebo finanční, zákon to ovšem přímo nestanovuje, proto není vyloučeno, že auditorem se může stát i osoba s vystudovaným jiným než ekonomickým směrem. 3.3.3 Bezúhonnost Za bezúhonného se pro účely Zákona a pro účely splnění podmínek pro zápis do seznamů auditorů rozumí ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním auditorských služeb. Zákon definuje bezúhonnost negativně, tudíž definuje kdo se za bezúhonného nepovažuje. Bezúhonnost musí být doložena výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců. - 15 -

3.3.4 Řízená praxe Další podmínkou podle Zákona o auditorech je pracovat minimálně 3 roky jako asistent auditora. Jinak řečeno vykonávat tzv. řízenou praxi. Řízená praxe je upravena Zákonem o auditorech, ale také zároveň samostatnou směrnicí Komory auditorů, a to Směrnicí pro řízenou praxi asistentů. I na asistenta auditora jsou kladeny jisté požadavky, které musí splňovat. Ty jsou později povinné i pro vstup do profese. Patří mezi ně plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a získání vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu. Asistenti auditora se rovněž zapisují do seznamu, a to do seznamu asistentů auditora vedeného rovněž Komorou. Aby byl asistent auditora zapsán do seznamů asistentů, musí splňovat tři výše zmiňované požadavky, a zároveň musí být v pracovním poměru u auditora nebo v auditorské společnosti, přičemž jeho pracovní úvazek činí nejméně 35 hodin a pod vedením a dohledem auditora vykonává práce spojené s poskytováním auditorských služeb. 18 Doba výkonu práce asistenta se začíná počítat ode dne zápisu do seznamu asistentů, přičemž jsou-li splněny podmínky pro zápis, Komora provede zápis do 1 měsíce od doručení písemné žádosti a to ke dni vzniku pracovního poměru u auditora nebo auditorské společnosti. 19 Podle zákona se do této doby nezahrnuje doba výkonu vojenské základní, civilní nebo náhradní služby, doba mateřské dovolené, pracovní volno bez náhrady mzdy poskytnuté zaměstnavatelem a doba pracovní neschopnosti delší 1 měsíce. Cílem asistenta auditora je jak uvádí Zákon, pod vedením a dohledem auditora získat dostatečné teoretické a praktické znalosti, které jsou potřebné ke složení auditorské zkoušky a osvojit si zkušenosti, potřebné k poskytování auditorských služeb. 20 Auditorem pověřeným vedením řízené praxe může být auditor fyzická osoba, nebo pověřený auditor zaměstnanec auditorské společnosti. Požadavkům, které jsou kladeny na auditora pověřeného vedením praxe se věnuje směrnice. Auditor musí vykonávat auditorskou činnost v průběhu celého roku jako svou hlavní činnost a má alespoň 3 roky praxe v tomto oboru jako své hlavní činnosti. Zároveň vedením praxe nemůže být pověřen auditor, kterému bylo uloženo kárné řízení nebo jiné opatření ve smyslu 21 a 22 Zákona o auditorech. Asistent má právo vybrat si auditora, který bude vést a řídit jeho praxi a 18 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 26, odst. 1 19 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 26, odst. 2,3 20 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 26, odst. 4-16 -

odpovídat za ní. V průběhu praxe může měnit auditory, nebo-li může být v průběhu celé praxe pod vedením různých auditorů. Tato změna je však možná pouze po provedení pololetní nebo výroční atestace, výjimkou může být pouze tzv. vyšší moc (dlouhodobá nemoc auditora, smrt, zahájení kárného řízení vůči auditorovi a pod.) Změna auditora musí být ovšem neprodleně nahlášená Komoře. Zároveň s žádosti o zápis do seznamů asistentů vyplňuje asistent dotazník pro řízenou praxi asistenta auditora, kde uvádí své osobní údaje, údaje o auditorovi, u něhož vykonává řízenou praxi, informace o dosažené kvalifikaci a připojuje doklady potřebné k žádosti o zápis. V případě změny údajů, nebo v případě změny auditora, musí jak jsem už zmínila informovat Komoru. V případě změny auditora musí tuto změnu doložit i nově vyplněným dotazníkem. Po prověření žádosti o zápis a dotazníku vystaví Komora asistentovi tzv. Přehled fází řízené praxe. Přehled je závazným dokumentem, nebo-li závazným programem řízené praxe asistentů auditora. Za jeho splnění a vyhodnocení je odpovědný auditor pověřený vedením praxe. Přehled představuje jakýsi závazný plán praxe. Jeho konkrétní náplň pak naplánuje auditor, který ho následně doplní individuálně zpracovaným časovým harmonogramem. Takže v souhrnu, pro zapsání do seznamu asistentů je třeba na Úřad KAČR doložit následující materiály: písemnou žádost žadatele o zápis do seznamu asistentů auditora vedeného KAČR, kopii pracovní smlouvy dokládající pracovní poměr (nejméně 35 hodin týdně) u auditora či auditorské společnosti, výpis z rejstříku trestů žadatele - originál nebo úředně ověřená fotokopie - maximálně tři měsíce starý k datu podání žádosti o zápis, úředně ověřenou fotokopii vysokoškolského diplomu, strukturovaný profesní životopis, vyplněný dotazník asistenta auditora, doklad o zaplacení příspěvku na činnost 2900,-Kč (nástup do prac. poměru do 30.6.) po 30.6. - polovina (nástup do prac. poměru od 1.7.) 1450,-Kč 21 Co se týče konkrétního průběhu řízené praxe, postupuje se podle Přehledu po doplnění auditorem. Auditor Přehled v průběhu praxe kontroluje a potvrzuje, zároveň provádí 2x ročně atestaci časového harmonogramu. 21 http://www.kacr.cz/article.asp?ndepartmentid=19&narticleid=236&nlanguageid=1-17 -

Náplň práce asistenta auditora je v České republice dána směrnicí KAČR pro řízenou praxi a je rozdělená na jednotlivé roky. Směrnice stanovuje, že v prvním roce řízené praxe vykonává asistent každodenní dílčí úkoly a kontroluje jejich plnění. V druhém roce asistent zpracovává samostatné dílčí úseky a vypracovává podklady pro auditorskou zprávu. V třetím roce již asistent přistupuje samostatně k celému ověřování a zpracování zprávy, ovšem pod dohledem auditora. Praxe poskytuje asistentovi vhodnou přípravu na úspěšné složení auditorské zkoušky a umožňuje mu získat praktické zkušenosti a znalosti, které jsou nezbytné pro výkon auditorské profese. Má možnost setkat se s různými situacemi z praxe a naučit se jak je řešit a jak postupovat. Asistent si o průběhu praxe vede deník, ve kterém zaznamenává tématický obsah provedených činností, počet hodin, obchodní jméno klienta apod., a to ve formě, která umožní auditorovi pověřenému vedením kontrolu plnění jednotlivých fází řízené praxe. Deník pak asistent předkládá v písemné formě auditorovi k revizi a to jednou měsíčně. Jak již bylo řečeno, řízená praxe musí trvat nejméně 3 roky a to s pracovním úvazkem minimálně 35 hodin týdne, neboli přibližně 5000 hodin celkem. Zákon dále uvádí, že asistent auditora má právo účasti na sněmu Komory bez hlasovacího a volebního práva. 3.3.5 Auditorská zkouška Po řádném ukončení řízené praxe dělí uchazeče od vstupu do profese pouze jeden krok, a to úspěšné složení auditorské zkoušky. I když je to krok poslední, zdaleka není nejlehčí. Auditorská zkouška, její průběh, počet pokusů, postup při neúčasti, komisi atd., upravuje Zákon o auditorech v 8 až 10 a dále Vyhláška Ministerstva financí č. 467, neboli tzv. auditorský zkušební řád. Auditorskou zkouškou se ověřuje, zda má uchazeč dostatečné odborné teoretické znalosti a zda je schopen je využít v praxi. Je zaměřena na 5 oblastí, které stanovuje zákon: a) ekonomie a finanční řízení b) účetnictví c) příslušné části občanského, obchodního, finančního, pracovního a sociálního práva, které souvisejí s činnostmi vykonávanými při poskytování auditorských služeb, a právní předpisy upravující řízení o konkurzu a vyrovnání - 18 -

d) informační systémy pro řízení a vnitřní kontrolu, systémy zpracování dat a matematické a statistické metody využitelné při auditu e) auditorské postupy, metody a techniky, včetně auditorských směrnic 22 V případě zájmu o vykonání auditorské zkoušky musí uchazeč podat žádost o vykonání auditorské zkoušky Komoře auditorů České republiky. Žádost se podává v písemné formě na předepsaném formuláři, který lze najít na internetových stránkách Komory. Spolu se žádostí musí uchazeč předložit doklady, které prokazují, že splňuje podmínky vysokoškolského vzdělání v rámci magisterského studijního programu, podmínky plné způsobilosti k právním úkonům a bezúhonnosti. Zákon ukládá podmínku, že doklady musí být předloženy v originále, ověřeném opisu nebo ověřené kopii. Splnění zmiňovaných podmínek má na starosti tříčlenná komise v čele s předsedou komise, kterou jmenuje prezident Komory. Do 60 dnů ode dne doručení žádosti na Komoru musí úřad KAČR informovat uchazeče o tom, zda jeho žádost byla nebo nebyla přijata. V případě, že přijata nebyla, úřad vyrozumí uchazeče o důvodech odmítnutí. V případě, že uchazeč splnil všechny požadavky a úřad Komory rozhodl o přijetí žádosti, zašle uchazeči spolu s vyrozuměním také Výkaz o dílčích písemných částech a ústní části auditorské zkoušky, zálohovou fakturu na Sborník materiálu k auditorské zkoušce, vypsané termíny pro písemné a ústní zkoušky, formuláře přihlášek ke zkouškám, vymezení témat, seznam povinné a doporučené literatury, seznam předpisů, popřípadě také vymezení předpisů, které je potřeba znát podrobně a které pouze obecně. Výkaz o zkouškách je platný 3 roky ode dne konání první dílčí písemné části, tomu taky odpovídá lhůta pro vykonání celé auditorské zkoušky. Samotná zkouška je složena ze dvou částí, z písemné a ústní. Písemná část se skládá z 9 dílčích částí: 1) makroekonomie mikroekonomie 2) finanční účetnictví 3) manažerské účetnictví 4) konsolidace a podnikové kombinace 5) zdanění 6) právo v podnikání 7) podnikové finance (finanční hospodaření, finanční analýza, oceňování podniku) 22 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 8, odst. 2-19 -

8) informační technologie pro řízení, statistika využívaná při auditu, systémy zpracování dat 9) auditing (auditorské normy a auditorské standardy, statutární a interní audit, metody techniky auditu, vnitřní kontrolní systémy, etika a psychologie v auditorské profesi).23 Přihlásit se na jednotlivé dílčí částí písemné zkoušky je třeba nejpozději jeden týden před termínem zkoušky a to formou přihlášky, která musí být doplněna potvrzením o zaplacení poplatku, který činí podle vyhlášky MFČR č. 467/200 Sb. 1000 Kč za každou dílčí část písemné zkoušky. Přihláška se zasílá spolu s potvrzením na Úřad KAČR. Dílčí písemná část zkoušky se dělá pod dohledem komise, kterou tvoří minimálně 3 členové včetně předsedy. Ty jmenuje a odvolává Komora z řad auditorů nebo dalších odborníků z ekonomické a právní praxe. Dílčí písemná zkouška může trvat podle zákona nejdéle 6 hodin a může být ohodnocena pouze dvěma výroky a to vyhověl nebo nevyhověl. Maximální počet bodů dílčí písemné částí je 100, a na to, aby uchazeč vyhověl potřebuje nejméně 60 bodů. O výroku rozhoduje komise systémem nadpoloviční většiny hlasů. V případě, že by došlo k rovnosti hlasů, rozhodne hlas předsedy komise. V případě neúspěchu a verdiktu nevyhověl, má každý uchazeč právo na opakování. Každá dílčí písemná část může být opakovaná 2x, to znamená, že uchazeč má celkem 3 pokusy. Nejdříve je možné dílčí písemnou část opakovat až po uplynutí 1 měsíce od posledního neúspěšného pokusu. Poplatek se vybírá za každý pokus. V případě, že uchazeč nevyhoví ani na 3. pokusu, tj. na 2.opakování, nebo nepodá žádost o opakování, nebo v případě, že nesplní lhůtu na složení auditorské zkoušky (3 roky od první dílčí části písemné zkoušky), propadne mu Výkaz a již složené dílčí částí zkoušky. Uchazeč pak může podat novou žádost o vykonání auditorské zkoušky, nejdříve však po uplynutí 2 let ode dne konání zkoušky, na které posledně neuspěl. Podání nové žádosti se pak váže na povinnost prokázat, že uchazeč poslední rok před podáním žádosti pracoval jako asistent auditora. Ústní část auditorské zkoušky je možné absolvovat až po složení všech dílčích částí písemné zkoušky. Skládá se před minimálně 4 člennou komisí včetně předsedy komise, kterého jmenuje ministr financí. Komise je tvořena z jedné poloviny ze zaměstnanců ministerstva a z druhé poloviny z členů Komory, které jmenuje ministr a to na návrh Komory. Předsedou komise je vždy zaměstnanec ministerstva. 23 http://www.kacr.cz/data/files/doc/smernice_pro_organizaci_az.doc - 20 -

Přihlášku na ústní zkoušku spolu s potvrzením o zaplacení poplatku a s Výkazem musí uchazeč podat nejpozději 3 týdny před konáním zkoušky, s výjimkou případu, kdy chce uchazeč skládat ústní zkoušku hned po složení poslední dílčí písemné zkoušky. V tom případě musí být přihláška podána nejpozději 1 den po oznámení výsledku dílčí zkoušky. Poplatek za přihlášku k ústní částí činí 4 500 Kč. Ústní zkouška trvá nejdéle 90 minut, z toho 15 minut má uchazeč na přípravu. Uchazeč si vylosuje 4 ze 100 otázek. Každá otázka se hodnotí a uchazeč vyhoví, pokud mu komise udělí minimálně 60 bodů ze 100 u každé otázky. Stejně jako u písemných částí, rovněž u ústní existují pouze 2 ohodnocení. Vyhověl a nevyhověl. Při ústní zkoušce vypracuje komise protokol, kde zaznamená průběh ústní zkoušky i její hodnocení. K protokolu se pak přidá Výkaz o dílčích písemných částech a ústní částí zkoušky a podepíše ho předseda zkušební komise. V protokolu se v souladu s auditorským zkušebním řádem uvádí: a) jméno a příjmení předsedy a ostatních členů zkušební komise a jejich podpisy b) zkušební otázky ústní částí zkoušky c) datum a místo konání d) počet dosažených bodů a hodnocení vyhověl, nevyhověl e) datum vyhotovení protokolu f) důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky Protokoly se archivují na Úřadu KAČR. Co se týče obsahu ústní částí, každá otázka obsahuje všechny oblasti auditorské zkoušky. Tím jsou myšleny již zmiňované oblasti, které definuje Zákon: a) ekonomie a finanční řízení b) účetnictví c) příslušné části občanského, obchodního, finančního, pracovního a sociálního práva, které souvisejí s činnostmi vykonávanými při poskytování auditorských služeb, a právní předpisy upravující řízení o konkurzu a vyrovnání d) informační systémy pro řízení a vnitřní kontrolu, systémy zpracování dat a matematické a statistické metody využitelné při auditu, auditorské postupy, metody a techniky, včetně auditorských směrnic 24 24 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 8, odst. 2-21 -

V případě nesložení ústní částí, má každý uchazeč právo na 2 opakování, tj. celkem 3 pokusy. Opakování lze uskutečnit po dobu platnosti Výkazu. Zase podobně jako u písemných částí platí, že opakovat zkoušku nemůže hned. V případě ústní částí to lze uskutečnit nejdříve po uplynutí 3 měsíců od konání posledního pokusu. V případě nepodání žádosti o opakování, nebo nevyhovění ani na druhém opakování platí to samé co u dílčích písemných zkoušek. Zmiňovala jsem, že poskytovat auditorské služby mohou na území ČR i jiní státní příslušníci (viz. 3.3.1). Kromě uváděných podmínek, které musí splňovat, se na ně váže i povinnost složit rozdílovou auditorskou zkoušku. Ta se stejně jako klasická auditorská zkouška skládá z části písemné a ústní. Písemná část může být složena z nejvíce 4 dílčích částí a to pouze ze 2 oblastí: a) účetnictví, b) příslušné části občanského, obchodního, finančního, pracovního a sociálního práva, které souvisejí s činnostmi vykonávanými při poskytování auditorských služeb, a právní předpisy upravující řízení o konkurzu a vyrovnání. 25 Ústní část se může absolvovat až po úspěšném složení všech písemných částí. Ovšem pokud uchazeč doloží, že splňuje všechny kvalifikační předpoklady, včetně zmiňovaných 2 oblastí, rozdílovou zkoušku již skládat nemusí, pokládá se již za složenou. Celkově musí být složena rozdílová auditorská zkouška ve lhůtě dvou let, takže Výkaz je v tomto případě platný 2 roky ode dne konání první dílčí písemné části. Ostatní náležitosti jsou stejné jako u běžných auditorských zkoušek. Auditorský zkušební řád se rovněž věnuje problematice neúčasti na zkoušce, kde rozlišuje zda byla neúčast omluvena nebo nikoliv. V případě, že se uchazeč nedostaví na termín a neomluví svou absenci, termín mu propadá a pro účast na dalším termínu musí podat novou přihlášku a znova uhradit poplatek.v případě, že svou neúčast uchazeč omluví a to nejpozději do 10 dnů po termínu zkoušky, poplatek ani přihláška mu nepropadá a Komora zařadí neprodleně jeho přihlášku k novému termínu zkoušky. Český zákon o auditorech stanovuje, že Komora stanoví v každém pololetí alespoň jeden termín pro každou dílčí písemnou část zkoušky a alespoň jeden termín pro konání ústní částí zkoušky. Jak auditorská, tak rozdílová auditorská zkouška se konají v českém jazyce. Složením auditorské zkoušky, podáním žádosti na zápis do seznamů auditorů a splněním všech podmínek pro zápis dělí uchazeče od vstupu do profese opravdu jen krůček a to krůček 25 Zákon 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., 8, odst. 2, pís. b,c - 22 -

administrativní. Podání žádosti o zápis do seznamu auditorů. V souhrnu je pro zapsání do seznamu auditorů třeba na Úřad KA ČR doložit následující materiály: písemnou žádost žadatele o zápis do seznamu auditorů vedeného KA ČR, výpis z rejstříku trestů - originál nebo úředně ověřená fotokopie - maximálně tři měsíce starý k datu podání žádosti o zápis, vyplněný dotazník auditora, potvrzený Přehled fází řízené praxe asistenta auditora, doklad o zaplacení zápisného ve výši 3000,- Kč,- doklad o zaplacení příspěvku na činnost 2900,- Kč o po 30.6. - polovina 1450,- Kč 26 Jak jsem už při výčtu podmínek potřebných pro zápis do seznamu auditorů uvedla, Komora umožní uchazeči ve lhůtě 30 dnů složit slib do rukou viceprezidenta Komory a zároveň ho v té samé lhůtě zapíše do seznamu a vydá o tom osvědčení. Zápis do seznamu nabývá právních účinků ode dne, který je uveden v osvědčení o zápisu. Tímto dnem je auditor oprávněn poskytovat auditorské služby. Oficiálně se stal auditorem a vstoupil do profese. Domnívat se, že když auditor složil zkoušky a je oficiálně zapsán v seznamu je všemu učení konec, by bylo opravdu mylné. Obecně platí, že člověk se učí celý život, a že každé zaměstnání si vyžaduje další učení a vzdělávání. Pro auditory to platí minimálně dvojnásobně. Tím se dostáváme k druhé, ne však méně podstatné části vzdělávání auditorů, a to ke vzdělávání auditorů po vstupu do profese. 3.4 Vzdělávání po vstupu do profese V důsledku potřeby neustále udržovat, prohlubovat a rozšiřovat odbornou kvalifikaci auditorů, přizpůsobovat jejich práci neustálým změnám, zajistit jejich pravidelnou informovanost o vývoji a změnách v oblasti auditu, daní, účetnictví, ekonomiky a dalších souvisejících oborů, vydala Komora auditorů ČR směrnici pro kontinuální vzdělávání auditorů. Ta vychází z obecných zásad Kontinuálního profesního vzdělávání (KPV), schválených na VI. sněmu KAČR a z mezinárodního vzdělávacího standardu IFAC (International Federation of Accountants), konkrétně z IES (International Education Standards) číslo 7 s názvem Program celoživotního 26 http://www.kacr.cz/article.asp?ndepartmentid=84&narticleid=237&nlanguageid=1-23 -

vzdělávání a kontinuální rozvoj profesní způsobilosti. Vycházejíc z této směrnice se může vzdělávání po vstupu do profese taky nazývat kontinuální profesní vzdělávání, nebo-li zkráceně KPV. KPV organizuje a zajišťuje Institut vzdělávání auditorů KAČR. Institut vzdělávání auditorů KAČR (dále jen Institut ) je součástí Úřadu KAČR. Vedle něho ještě existuje Výbor pro kontinuální vzdělávání auditorů, který je v působnosti Rady KAČR, a který garantuje přípravu témat a obsahu vzdělávání pro auditory, navrhuje vhodné lektory a spolupracuje na přípravě odborných konferencí. Směrnice stanovuje povinný rozsah KPV, který činí minimálně 40 hodin ročně a to pro každého auditora zapsaného v seznamu auditorů vedeným Komorou. Existují taky výjimky a to zejména v případě, kdy auditorovi bylo pozastaveno oprávnění k poskytování auditorských služeb. Výjimkou je i případ, kdy byl auditor zapsán do seznamu auditorů v průběhu kalendářního roku, nebo v případě, že v průběhu kalendářního roku pozastavil svou činnost. Pro první zmiňovanou situaci platí, že se na auditory nevztahuje povinnost 40 hodin, protože neposkytovali po celý kalendářní rok auditorské služby, respektive nebyli po celý rok zapsaní v seznamu auditorů. Proto se pro ně stanovený rozsah KPV krátí a to úměrně, podle počtu měsíců. Na měsíc, ve kterém došlo ke změně se hledí jako na měsíc, na který se nevztahuje povinnost KPV. V případě, že auditor pozastavil svou činnost, nebo byl vyškrtnut se seznamu a dojde k novému zapsání do seznamu, auditor musí prokázat, že udržoval svou odbornou úroveň a pokračoval ve vzdělávání a to i v průběhu doby, kdy nevykonával aktivně auditorskou činnost. Tuto povinnost prokazují co nejdříve po opětovném vzniku povinnosti KPV. Rozsah je v tomto případě 1,5 násobek hodin KPV stanovených na rok (60 hodin). Na rozdíl od prvního případu, kde se stanovený rozsah KPV krátí podle měsíců, ve kterých auditor byl zapsán v seznamu, v tomto případě se rozsah počtu hodin nekrátí. Proto, aby auditoři naplnili stanovený rozsah KPV, účastní se hlavně vzdělávacích akcí, které organizuje Institut vzdělávání auditorů KAČR. Auditoři mohou k splnění KPV využít i jiné vzdělávací aktivity. Směrnice považuje za jiné vzdělávací formy a činnosti: a) přednášky a semináře pořádané jinými institucemi, zejména odborně spřízněnými profesními společenstvími a vysokými školami, v rámci jejich programů dalšího profesního vzdělávání b) samostatná aktivní lektorská činnost v oborech spojených s auditorskou profesí a ve formách přednášek nebo seminářů, nebo ve formách srovnatelných c) vlastní původní odborná publikační činnost v oborech spojených a auditorskou profesí - 24 -

d) vzdělávání formou e-learningu (v tomto případě jsou započítávané pouze e-learningové kurzy garantované Komorou) 27 Směrnice zároveň stanovuje, že tyto jiné vzdělávací formy a činnosti si mohou auditoři započítat do KPV pouze za předpokladu, že budou z hlediska odborné úrovně, tj. svým tématickým a obsahovým zaměřením kvalitativně srovnatelné se vzdělávacími akcemi, které pořádá Institut. Na započtení jiných vzdělávacích akcí se vztahují ještě další podmínky. Jak udává Směrnice, pokud jde o přednášku vykonanou v rámci lektorské činnosti, tu lze započítat jako dvounásobek přednášených hodin. Pokud jde o publikace, musí mít minimálně 3 normostrany a musí to být veřejně publikovaný text. Každá normostrana se pak započítá do KPV jako 1 hodina. Pokud ovšem publikace nemá ani 3 normostrany, nelze do KPV započítat nic. Jednotlivé přednášky a publikace mohou být do KPV započítané pouze jednou. To znamená, že pokud dojde k opakované prezentaci té samé přednášky, nebo opakovaný výtisk té samé publikace, do KPV se to už nezapočte. Další formou jsou e-learningové kurzy. Jejich poskytování je teprve v počátku. Komora na svých stránkách poskytuje zatím zkušební provoz. Směrnice určuje, že tyto kurzy se do KPV budou započítávat různě, počet hodin bude stanoven samostatně pro jednotlivé kurzy a to podle jejich obsahu, problematiky, které se budou dotýkat a podle jejich náročnosti. Podmínkou pro zápočet bude, jak říká Směrnice, úspěšné absolvování závěrečného testu, kterým bude každý e- learningový kurz končit. Pro rok 2007 jsou vypsané kurzy akreditované 4 hodinami za každý kurz. Rada KAČR je oprávněna stanovit pro každý kalendářní rok tzv. prioritní vzdělávací témata. Rada je může vyhlásit nejpozději do 31.12. předešlého roku. Tyto témata jsou ale povinná nařízením směrnice pro KPV a tudíž je nelze nahradit jinými vzdělávacími formami a činnostmi. Tady rovněž existují výjimky a těmi jsou přednášky a semináře zmiňované pod písmenem a), pokud splňují požadavek, že budou z hlediska odborné úrovně kvalitativně srovnatelné s akcemi pořádanými Institutem. Výjimkou jsou také e-learningové kurzy garantované Komorou. Z toho plyne, že prioritní témata nemohou být nahrazeny samostatnou lektorskou činností a odbornou publikací. Spolu s vyhlášením témat určí Rada jejich rozsah a lhůtu, do které musí být absolvována. 27 Směrnice pro KPV 2 odst. 4; URL: http://www.kacr.cz/article.asp?ndepartmentid=59&narticleid=168&nlanguageid=1-25 -