VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kojení nedonošených dětí

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Kojení nedonošených dětí Bakalářská práce Autor: Petra Guldová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou kojení nedonošených dětí. V teoretické části se zmiňuji o klasifikaci novorozenců, charakteristice nezralého novorozence a dále o celkovém kojení (tvorba, složení a funkce mateřského mléka). Velkou část věnuji významu mateřského mléka a odlišností kojení nedonošených dětí. Dále bakalářská práce obsahuje vhodné polohy, správné techniky ke kojení, alternativní krmení a jeho skladování mateřského mléka a řešení problémů spojené s kojením. Praktická část se zaměřuje na zpracování výsledku, které jsou prováděny metodou anonymního dotazníku. V dotazníku jsem se zabývala hlavně o kojení nedonošených dětí. Výsledky jsou znázorněny pomoci grafu a tabulek. Klíčová slova Novorozenec nedonošený, kojení, předčasný porod, mateřské mléko, alternativní krmení. Annotation Bachelor's thesis deals with problems of breastfeeding premature babies. In theoretical part I allude about classification of newborns, characteristics of premature newborns and next about breastfeeding (consisting of, structure, and function of breast milk). Part of my work I devote to importance of breast milk and differences of breastfeeded premature babies. Next bachelor's thesis contains appropriate positions, right breastfeeding techniques, alternative feeding, its storage and solving problems. The practical part focuses on the processing of results, which are conducted by anonymous questionnaire. In the questionnaire, I focused mainly on breastfeeding premature babies. The results are illustrated by graphs and tables. Keywords premature newborn, breastfeeding, pre-term labor, breast milk, alternative feeding

Poděkování Ráda bych tímto způsobem poděkovala paní PhDr. Vlastě Dvořákové za odborné vedení, cenné rady, vstřícný přístup a příjemnou spolupráci. Velké dík mají také respondenti, kteří byli ochotni vypracovat dotazníky. Poděkování patří i mé rodině. 4

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 5

Obsah 1 ÚVOD 8 1.1 Cíle a hypotézy... 10 1.1.1 Cíl výzkumu... 10 1.1.2 Hypotézy... 10 2 TEORETICKÁ ČÁST 11 2.1 Klasifikace novorozence... 11 2.1.1 Klasifikace novorozence podle délky gestace... 11 2.1.2 Rozdělení nedonošených dětí dle trofiky... 11 2.1.3 Rozdělení nedonošených novorozenců podle porodní hmotnosti a gestačnímu věku... 11 2.2 Nedonošený novorozenec... 12 2.2.1 Fyziologické znaky... 12 2.2.2 Morfologické znaky... 13 2.3 Kojení... 13 2.3.1 Vývoj a anatomie mléčné žlázy... 13 2.3.2 Fyziologie laktace... 14 2.3.3 Složení mateřského mléka... 15 2.3.4 Vývoj sání a polykání nedonošeného miminka... 16 2.3.5 Kojení nedonošených dětí... 16 2.3.6 Výživa nedonošených dětí v nemocnici... 16 2.3.7 Krmení nedonošených dětí doma... 17 2.3.8 Kojení nedonošeného dítěte... 17 2.3.9 Krmení kojeneckým mlékem... 17 2.3.10 Problémy při krmení... 17 2.3.11 Význam kojení dítěte pro matku... 18 2.3.12 Význam kojení nedonošeného dítěte... 18 2.4 Zásady správné techniky kojení... 19 2.4.1 Správné držení prsů... 19 2.4.2 Vzájemná poloha matky a dítěte... 19 6

2.4.3 Správná technika přisátí k prsu... 19 2.4.4 Správná technika sání... 20 2.4.5 Známky správného přiložení... 20 2.4.6 Polohy při kojení nedonošeného dítěte... 20 2.5 Odstříkávání mléka pro nedonošené dítě... 22 2.5.1 Uchovávání odstříkaného mateřského mléka... 23 2.6 Problémy spojené s kojením nedonošených dětí... 23 2.7 Alternativní způsoby krmení... 25 2.8 Souhrn... 27 2.9 Podpora kojení ve společnosti... 27 2.9.1 Informační centra... 28 3 PRAKTICKÁ ČÁST 29 3.1 Metodika výzkumu... 29 3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 29 3.1.2 Průběh výzkumu... 29 3.1.3 Zpracování získaných dat... 29 3.1.4 Výsledky dotazníkového šetření... 30 3.2 Analýza a interpretace hypotéz... 53 4 DISKUZE 56 4.1 Doporučení pro praxi... 58 5 ZÁVĚR 59 SEZNAM LITERATURY... 61 SEZNAM OBRÁZKŮ... 63 SEZNAM GRAFŮ... 63 SEZNAM TABULEK... 63 SEZNAM PŘÍLOH... 64 7

1 ÚVOD Téma mé bakalářské práce Kojení nedonošených dětí mne zaujalo hlavně tím, že obzvláště nedonošené děti potřebují kontakt s matkou tímto důležitým způsobem, který rozvíjí jejich další somatický a psychický vývoj. Jsou určitým způsobem v nevýhodě oproti donošeným dětem, protože ty mají kontakt s matkou ihned po porodu, kdy jsou položeny maminkám na břicho a následně dvě hodiny po porodu jsou matkám přinášeny na pokoj. Avšak dříve narozené děti, i když jsou taky ihned po porodu matkám přikládány na břicho, jsou pak již umístěny na speciální oddělení, určené právě těmto dětem. Do kontaktu s matkou přijdou až na kojení, pokud jsou ale dostatečně vyvinuty jejich sací reflexy. Mateřské mléko je nejvhodnější potrava pro všechny děti, tedy jak pro donošené, tak i pro nedonošené novorozence. Obsahuje všechny důležité živiny, které dítě pro svůj vývoj nezbytně potřebuje. Nedonošení děti narozeny před 28. týdnem těhotenství nemají dostatečně vyvinuty sací reflex, jelikož se tento reflex vyvíjí ve 28. týdnu těhotenství. Sání je jednou z nejpřirozenějších činností dítěte. Jde o jeden z jeho nejzákladnějších vrozených tzv. nepodmíněných reflexů. Jelikož je pro ně mateřské mléko velmi důležitým zdrojem příjmu potravy, využívají se různé techniky odstříkávání mateřského mléka, které se podává alternativní metodou. Tyto různé techniky jsem popsala v několika kapitolách mé bakalářské práce. V současné době je kojení mateřským mlékem jednou z nejlepších forem výživy narozených dětí. Má primární přednost před ostatními náhražkami, i když jsou dříve narozené děti z lékařského hlediska dokrmovány na novorozeneckém oddělení. Mezi ně patří ve většině případů právě nedonošení kojenci. Proto je potřeba nedonošené jedince co nejdříve po porodu převést na kojení mateřským mlékem, buď samotnou matkou, nebo dokrmováním. Různé techniky dokrmování rozebírám v dalších kapitolách mé bakalářské práce. Jsou velmi důležitou formou příjmu výživy kojence, který nemá sací reflex ještě plně vyvinut, či matka nemá prsní dvorce přizpůsobené ke kojení. Pokud jsou nedonošení kojenci dokrmování mateřským mlékem, jsou vůči ostatním nedonošeným kojencům, jejichž výživu tvoří různé náhražky mateřského mléka, ve svém vývoji o krok dopředu. Díky mateřskému mléku se dobře přizpůsobuje nejen zažívací trakt a ním spojené povzbuzení střevní pohyblivostí nebo vyšší vylučování regulačních hormonů, ale i psychický i fyzický vývoj dítěte. Proto platí, že 8

čím je dítě neonošenější, tím důležitějším je kojení nebo dokrmování přirozeným mateřským mlékem matky. Kojení nedonošených dětí je nejen časově náročná ale i psychicky a fyzicky vyčerpávající činnost, kterou by matky nejlépe odbouraly. V dnešní době finančně náročných náhražek mateřského mléka, které svým složením nedosahují jeho kvality, by se měly matky nedonošených dětí plně soustředit na kojení mateřským mlékem, jehož výsledný efekt je k nezaplacení. 9

1.1 Cíle a hypotézy 1.1.1 Cíl výzkumu Cíl č. 1: Zjistit informovanost matek o kojení nedonošených dětí. Cíl č. 2: Zjistit, jaké polohy dítěte při kojení využívají maminky u nedonošených dětí. Cíl č. 3 : Zjistit, které pomůcky ke kojení jsou nejčastěji používány matkami ke kojení nedonošených dětí. Cíl č. 4 : Zjistit, jak dlouho jsou nedonošené děti kojené. 1.1.2 Hypotézy Hypotéza č. 1 : Domnívám se, že 70% matkám byl vysvětlen zvláštní způsob kojení nedonošeného novorozence Hypotéza č. 2 : Předpokládám, že 55 % matek budou těhotné pomocí reprodukčního centra. Hypotéza č. 3 : Více jak 70% maminek bude používat pomůcky ke kojení. Hypotéza č. 4 : Předpokládám, že 65% maminek používá elektrickou odsávačku. Hypotéza č. 5 : Domnívám se, že 40% maminek vidělo do 24 hodin po porodu své dítě. Hypotéza č. 6 : Více jak 60% maminek bude do 1 roka kojit své dítě. 10

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Klasifikace novorozence Klasifikace novorozence lze hodnotit podle různých kritérií, což je důležité pro posouzení prenatálního vývoje a prognózy možné morbidity a mortality. Nejčastější klasifikací je podle délky gestace a podle vztahu porodní hmotnosti ke gestačnímu věku (Fendrychová, Borek, 2007). 2.1.1 Klasifikace novorozence podle délky gestace nedonošení porod před 37. týdnem gravidity donošení porod mezi 37. a 42. týdnem gravidity přenošení - porod ve 42. týdnu gravidity a později (Sedlářová, 2008). 2.1.2 Rozdělení nedonošených dětí dle trofiky hypotrofický je daný pro gestační věk a to pod 10. percentilem eutrofický 10. 90. percentil, je daný pro gestační věk hypertrofický více jak 90. percentilu, hmotnost je vyšší (Roztočil, 2008). 2.1.3 Rozdělení nedonošených novorozenců podle porodní hmotnosti a gestačnímu věku Do 28. Týdne gravidity - extrémně nezralý novorozenec s nízkou porodní váhou 500-999 g - ELBW (Extremely Low Birth Weight) do 32. týdne gestace velmi nezralý novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností - 1000 1499 g VLBW (Very Low Birth Weight) do 34. týdne gestace - středně nezralý novorozenec s nízkou porodní hmotností - 1500 1999 g - LBW (Low Birth Weight) do 38. týdne gestace lehce nezralý novorozenec s nízkou porodní hmotností - 2000 2499 g - LBW (Low Birth Weight) (Roztočil, 2008). 11

2.2 Nedonošený novorozenec Nedonošený novorozenec znamená, že se narodil před 38. týdnem gestace s hmotností, která je pod 2500 gramů. Příčiny bývají různé, často velmi nejisté. Stupně zralosti nám vyjadřují, jak se dítě při narození vyvinulo a jaká je úroveň schopnosti jednotlivých orgánů pracovat mimo dělohu. Nezralost orgánů a tkání je více vyjádřena, čím je dítě gestační mladší. Vždy se dává přednost gestačnímu věku než hmotnosti novorozence. Nezralost může být způsobená multiparou, onemocnění matky (např. diabetes mellitus, infekce, srdeční onemocnění) nebo riziky spojenými se samotným těhotenství (např. placenta praevia, ruptura vaku blan, předčasné odloučení placenty či indukovaná hypertenze). Také chudoba, kouření, konzumace alkoholu, kokain a jiné použití drog způsobuje nezralost novorozenců (Fendrychová, Borek, 2007). Pokud dojde dříve k porodu, a to od 24. týdne, není novorozenec připraven na samostatný život. Mluvíme o extrémně nedonošeném novorozenci s porodní hmotností 500 až 700 gramů. Tito novorozenci potřebují neustálou intenzivní péči v centrech k tomu určených. Nedonošení novorozenci mají většinou drobné problémy jak s dýcháním, tak s kojením. Poporodní váhový úbytek je větší, ale návrat k porodní hmotnosti bývá delší. Péče o extrémně nedonošené novorozence spočívá především v zajištění dýchání, protože nemá vyvinuté plíce, ani řídící centra dýchání v mozku (www.emimino.cz). 2.2.1 Fyziologické znaky Nedonošený novorozenec se odlišuje od donošeného novorozence těmito fyziologickými znaky: Centrální nervový systém celková nezralost, vyvíjí se až do 2. roku života Termoregulace nedostatečná termoregulace, nízká zásoba podkožního tuku, proto potřebuje povrch těla dítěte nutně ošetřit v inkubátorech či na vyhřívaných lůžkách Respirační tíseň pro nezralou tkáň a nedostatek surfaktantu, se sníží okysličování tkání a to vede k poškození mozku Zažívání nedonošenec má zpomalenou motilitu střev, zpomalenou evakuaci žaludku a nižší sekreci trávicích enzymů často je vyživován parenterálně 12

Ledviny funkční nezralost vede k otokům, acidóze, hypokalemii, hyponatremii a udržování rovnováhy vnitřního prostředí Játra špatná tvorba enzymů a nižší kapacita transportních proteinů v jaterním parenchymu vedou k nižší tvorbě vylučování bilirubinu a tím vzniká žloutenka Imunitní systém jeho nezralost vede k fyziologické imunologické nedostatečnosti, jež má za následek časté infekce a těžké septické stavy s vysokou mortalitou (Roztočil, 2008). 2.2.2 Morfologické znaky Rozdíl mezi donošeným a nedonošeným novorozence se vyznačují těmito morfologickými znaky: Pokožka bývá sytě rudá, průsvitná, velmi tenké ochmýření novorozence, chybí mázek, citlivá na tlak a dezinfekční prostředky Oční víčka u extrémně nezralého dítěte nelze otevřít oční štěrbiny Ušní boltce měkké, nedostatečně vyvinutá chrupavka Genitál bývá hypoplastický u těžce nezralých; u chlapců nesestouply varlata, u dívek vulva s prominencí malých stydkých pysků Rýhování na ploskách nohou a na dlaních jsou nevyvinuté někdy jen hlavní rýhy (Roztočil a kol., 2008). 2.3 Kojení 2.3.1 Vývoj a anatomie mléčné žlázy V šestém týdnu nitroděložního života se začíná vyvíjet mléčná žláza. Výběžky několika buněk se zanořují do vaziva, kde se buduje mléčná žláza, ale také zároveň se buduje nervová, cévní zásobení a pojivová tkáň. Ve 32. týdnu jsou u plodu odlišné všechny struktury mléčné žlázy, a tím začíná být hmatná. Vyvíjí se až do porodu a po porodu je mléčná žláza novorozence připravena k produkci mléka, která je součástí tzv. hormonální reakce novorozence. Až do puberty je klidná. U dívek kolem 12. roku se pohlavně zvětšuje, dvorec pigmentuje, bradavka je zřetelnější a s nástupem 13

menstruačního cyklu se zdokonaluje. Největší rozvoj nastává až v těhotenství, kdy se uplatňuje několik hormonů a to hlavně estrogeny, které stimulují růst vývodné části žlázy a také gestageny, které mají za úkol zvětšit žlázovou tkáň. Žláza je rozdělena do 15-25 oddílu, jsou oddělené vazivovými překážkami, každý oddíl může být tvořen stovkou alveolů, kde probíhá tvorba mléka. Z alveolů se formují mlékovody latinský ductus lactiferus (Klimová, Brázdová, Mydlilová, 1998). 2.3.2 Fyziologie laktace Aby mohla mléčná žláza fungovat, musí ji tvořit žlázová tkáň, podpůrné vazivo, tuková tkáň, nervy a cévy. Základní jednotkou žlázové tkáně jsou alveoly tvořené lalůčkem, "lobulus". Má hroznovitou stavbu, která je tvořená sekrečními buňkami, tvořícími mléko z živin, přitékajících k nim v krvi matky. Sekreční buňky jsou opleteny zvláštními myoepiteliálními buňkami'', které se slučují do síťky nebo košíčků. Tyto buňky mají schopností stahovat se, kontrahovat, umožňují posun vytvořeného mléka z alveolu nebo lalůčku do vývodu k bradavce, odkud je může dítě sát. Myoepiteliální buňky, můžeme najít i ve stěnách vývodů. V rozšířených vývodech sinusech jsou umístěny kolem dvorce kde se hromadí mléko a při správném mechanismu sání dítěte jsou dásně dítěte stisknuty až za těmito sinusy a tlakem jazyka proti patru a pohybem čelisti je mléko vystřikováno a dítě ho polyká (Klimová, Brázdová, Mydlilová, 1998). Řízení tvorby a regulace množství mléka nesmírně závisí na dvou hormonech a to na prolaktinu a oxytocinu. Oxytocin je produkován zadním lalokem hypofýzy, kdy stahem myoepitelových buněk (tzv. vypuzovací reflex,,let - down - reflex ) zajišťuje uvolňování vytvořeného mléka. Tento reflex bývá nepodmíněný, avšak časem se stává podmíněným Dostaví se nejen jako reakce na sání dítěte, ale taky reakcí spojenou s pouhou vzpomínkou matky na dítě. Oxytocin také působí na svalové buňky dělohy a také na intenzitu krvácení po porodu. Druhým důležitým hormonem je prolaktin, který spouští a udržuje laktaci. Vytváří se v předním laloku hypofýzy v menší množství se tvoří už v těhotenství. V posledním trimestru těhotenství působí na malé množství mléka, tzv. kolostra neboli mleziva, jehož složení je jiné než zralé mléko. Největší role prolaktinu je v první půlhodině po porodu. Tvorba mléka nastává kolem 2-3 dne po porodu. Matka pociťuje v prsu napětí a teplo, teprve za několik hodin pozná, že se uvolňuje mléko z prsů. Je dáno, že tvorba mléka je proces nabídky a poptávky. Pokud 14

dítě více saje, tvoří se více mateřského mléka. Porod nemá vliv na tvorbu mléka (Klimová, Brázdová, Mydlilová, 1998). 2.3.3 Složení mateřského mléka Mateřské mléko je nenahraditelná výživa pro novorozence a kojence. Je sterilní, s optimální teplotou, bez jakékoliv přípravy a není ekonomicky náročné. Obsahuje řadu látek (leukocyty, laktoferin, lysozym a imunoglobulin IgA), které chrání před infekcemi trávicího traktu, dýchacích cest a zánětů středního ucha a také alergiemi. V celém období laktace je přizpůsobeno pro rostoucí dítě. Změny v mléce se týkají hlavně jednotlivých základních živin a obranných látek. V prvních hodinách po porodu se tvoří kolostrum, pak krátce následuje přechodné mléko, které se změní na mléko zralé (Fendrychová, Borek, 2007). V prvních týdnech po porodu mléko matek nedonošených dětí obsahuje více množství bílkovin, sodíku, fosforu, chloridu a dalších nutričních prvků než u matek, které porodily donošené dítě (Gotschová, 1990). Kolostrum neboli mlezivo je speciální výživa pro novorozence, je to první mléko, které teče z prsů. Je to koncentrát bohatý na energii, imunitní látky a protilátky. Světová zdravotnická organizace napsala, že je to: potrava i lék. Bohatost bílých krvinek mají na starost obranyschopnost, obsahuje zvláště imunoglobulin A (IgA). Tento imunoglobulin chrání před choroboplodnými zárodky, které se usazují na sliznici. IgA se neštěpí ani nevstřebává, nýbrž ho jako antiseptický film pokryje. Střevo je tak chráněno a dítě získává do života záštitu před infekcí, citlivosti na potraviny a alergiemi (Weigert, 2006). Přechodné mléko obsahuje více proteinu a imunoglobulinu. Projevuje se po 24 hodinách po porodu a jsou kompletní po 5 dnech. Po 14 dnech se mění mléko na zralé. Mléko, které teče několik minut po přiložení dítěte je nazýváno přední mléko. Toto mléko spíše je pro zahánění žízně, obsahuje více mléčného cukru, méně sytících látek a tuku. V průběhu kojení či odtříkávání mléka, se uvolňuje tzv. zadní mléko, které obsahuje více tuků a naplní bříško miminka. Plné mateřské mléko přední a zadní dodáváme miminku až v období, kdy je schopné přijmout dávku z prsu (Chvílová Weberová, 2010). 15

2.3.4 Vývoj sání a polykání nedonošeného miminka Sání a polykání je jedna z nejdůležitějších radostných událostí na začátku života dítěte, kdy mechanismus sání a polykání je v pořádku. Během nitroděložního vývoje se zapisují vjemy do nervových struktur plodu, jedná se o tzv. multisenzoriální (získaný z více smyslů) integrační proces. Má za úkol přijímat, vybírat a ukládat informace z vlastního těla. Systém se přizpůsobuje jednotlivým potřebám dítěte. Schopnost dítěte být kojen hlavně závisí na vyzrálosti dějů a prostředí střeva a na schopnosti sát a polykat a koordinovat vrozené reflexy. Koordinace sání, polykání a dýchání je vyvinuto od 32. -35. týdne. V 35. týdnu jsou miminka schopni plného kojení a prospívání (Chvílová Weberová, 2010). 2.3.5 Kojení nedonošených dětí Dokud nejsou na úrovni donošeného novorozence, potřebují nedonošené děti více živin a energií. Technika krmení u nedonošených dětí může být odlišná, protože nedonošené děti mají sání a polykání obtížnější, takže kojení nebo krmení z láhve nebývá zpočátku možné (www.nutriklub.cz). 2.3.6 Výživa nedonošených dětí v nemocnici V závislosti na tom, jaký druh výživy dítě potřebuje, existuje mnoho způsobů, jak může být nedonošené dítě krmeno. Pokud je to možné, mateřské mléko podáváme stejně jako u donošených dětí. Pokud není zatím možné krmit vaše dítě přímo, nepodceňujte blízký kontakt když ví, že jste nablízku, pomůže mu to cítit se bezpečně a jistě. Nejzranitelnější děti jsou krmeny nitrožilně (přímo do krevního oběhu), aby byl zajištěn stálý přísun živin. Nedonošené děti, které nejsou schopné sát přímo z prsu a nepotřebují výživu nitrožilně, lze krmit odstříkaným mateřským mlékem přes sondu, která vede z nosu nebo úst přímo do žaludku. Pokud dítě je vyzrálejší, je možno přejít na alternativní způsoby krmení. Předčasně narozené dítě může sát z prsu vždy však záleží na stupni jeho vyzrálosti a jeho zdravotním stavu. 16

V mateřském mléce je obsažen nutriční doplněk pro jeho obohacení protože, dítě ještě nestráví tak velké množství mléka, které potřebuje. U nedonošeného dítěte je žaludek malý a jeho trávicí systém nevyvinutý. Obvykle potřebuje menší množství potravy, která je výživnější a musí ji dostávat častěji než donošené dítě (www.nutriklub.cz). 2.3.7 Krmení nedonošených dětí doma Nedonošené děti jsou pečlivě sledovány, aby byly zajištěny, že budou přibývat na váze a dobře se vyvíjet, než budou propuštěny domů. Do té doby byste měla být zvyklá na stravovací režim a znát příslušné techniky krmení (www.nutriklub.cz). 2.3.8 Kojení nedonošeného dítěte Žena je schopna zahájit kojení již v nemocnici a budete v něm moci pokračovat i doma. Pro kojení nedonošených dětí se hodí jiné polohy než pro donošené dítě. Dokud se dítě nedokáže nakrmit samo z prsu matky, může pokračovat v odsávání a krmení mateřským mlékem jinou technikou, takže dítě nepřijde o důležité látky z mateřského mléka (www.nutriklub.cz) 2.3.9 Krmení kojeneckým mlékem Někdy i přes veškerou snahu nebude dostatek mléka pro vaše dítě. Dítě však vůbec nestrádá. Poté, co bude vaše dítě propuštěno domů, může mu lékař předepsat speciální kojenecké mléko. Je to mléko, které svým složením odpovídá zvýšeným nutričním požadavkům nedonošených dětí (www.nutriklub.cz). 2.3.10 Problémy při krmení U donošených dětí se projevují problémy při krmení jako nadbytek vzduchu v žaludku a kojenecká kolika. Nedonošené děti jsou k těmto problémům ještě náchylnější kvůli nevyvinutému trávicímu systému. Existují určitá opatření, kterým se můžete vyvarovat: Zajistit, aby dítě nepolykalo příliš mnoho vzduchu. Jestliže je krmeno z láhve, může si pomoci použit savičku s menším otvorem a antikolikové láhve. Krmení dítěte v co nejsvislejší poloze. Po krmení jej nechat odříhnout. 17

Další běžný problém při krmení, který se vyskytuje u nedonošených dětí, je ten, že často pokračují v sání, aniž by pily další mléko. Nenutritivní sání je může vyčerpat ještě předtím, než budou dostatečně nakrmeny, tak dávat pozor na signály únavy u dítěte např. zpomalení tempa sání (www.nutriklub.cz). 2.3.11 Význam kojení dítěte pro matku Úspěšné kojení dodává matce pocit uspokojení, sebedůvěry a spoustu radostných, úspěšných a příjemných prožitků. Psychická pohoda matky dodává k jejímu duševnímu zdraví. Důvěrný vztah mezi matkou a dítětem, který se během kojení odehrává, většinou kladně ovlivňuje i jejich vzájemné vztahy v budoucnu. Pokud kojení trvá nejméně 6 měsíců, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace a také Americká pediatrická akademie, přispívá k prevenci rakoviny prsu a vaječníků. U kojící matky dochází k rychlejšímu zavinování dělohy, tím je ztráta krve menší, což pomáhá uchovávat zásoby železa v jejím organismu. Kojení také přispívá k rychlému návratu tělesné hmotnosti. Výhodou pro matku je také to, že mateřské mléko je kdykoli přístupné, vždy má přiměřenou teplotu, kojení je samozřejmě pohodlnější než příprava umělé výživy a je také cenově přístupné (Mydlilová, 1996). 2.3.12 Význam kojení nedonošeného dítěte Kojení nedonošeného novorozence vyžaduje mnoho trpělivosti matky, ale i ošetřujícího personálu. Vyžaduje zkušenosti s výživou nezralých dětí a vyšší množství empatie. Velmi cenné je respektovat individualitu každé dvojice matka-dítě (Nedoklubko.cz). Mnoho matek si nedůvěřuje pokud, má předchozí zkušenost s kojením minimální nebo neúspěšnou. Celosvětově je zaznamenáno, pokud chce a má velkou podporu, může kojit 96 % žen. 50 % nedonošených novorozenců může být plně kojeno v termínu porodu, zda ženy a personál při nácviku kojení neudělají žádnou chybu (Nedoklubko.cz). Pokud dítě je ve stabilním stavu, můžete začít s kojením. Přikládáme k prsu, které začne ze začátku olizovat, pak bude následovat náznak sání a poté může začít polykat větší množství mléka. Nedonošený kojenec, narozený s velmi nízkou porodní hmotnosti, může být přiložen k prsu po odstříkání. Podmínkou je jeho stabilní stav. Dítě v tomto případě nezískává mléko, pouze saje bez polykání tzv. nonnutritivní sání. Jedná se o slabé, nekoordinované sání s rychlou frekvencí, které miminko uklidňuje. Od 33. týdne těhotenství se vyvíjí soulad mezi sáním, polykáním a dýcháním. Od 35. týdne je často 18

schopno plného kojení. Individuální schopnosti každého dítěte jsou různé, k čemuž je nutno přihlížet (www. nedonosenci.cz). Krmení nedonošených dětí může trvat 40 minut až 1 hodinu, jsou často velmi spavé a bývá je těžké je probudit. Proto je lépe přerušit kojení a zkusit to později. Dříve narození kojenci mohou sát během kojení pouze z jednoho prsu. Pokud dítě nevysálo všechno mléko, je dobré odsát prsa po kojení, aby v nich žádné mléko nezbývalo (www. nedonosenci.cz). 2.4 Zásady správné techniky kojení 2.4.1 Správné držení prsů Prsty se nesmí dotýkat prsního dvorce. Prs je podepírán zespodu, a to všemi prsty krom palce. Palec je vysoko nad dvorcem. Bradavka musí být v úrovni úst dítěte. Pokud se prs kdekoliv tlačí a stáčí za dítětem, bradavka se dostane do úst stočená, čelisti novorozence jí stisknou, a tak se blokuje přítok mateřského mléka. Prs se od nosu neodtahuje a je být nabídnuto dítěti tak, aby uchopilo nejen bradavku, ale co největší část dvorce. U slabě tahajících dětí je lepší používat techniku komprese (Laktační liga, 2009). (viz příloha 4) 2.4.2 Vzájemná poloha matky a dítěte Maminka je relaxovaná, nic ji nebolí bradavka, ramena, záda a ruce. Tkáň prsu matky se před ústy dítěte nenapíná. Vypuzovací reflex je funkční. Prsní bradavky nejsou poškozeny ani zploštělé. Po kojení je prs matky vyprázdněný. Dítě nešpulí ústa, nevpadávají mu tváře. Saje dlouhými doušky, nesmí srkat. Dítě volně dýchá, špičkou nosu odtlačuje prsní tkáň maminky a je spokojené (www.nasedetatko.com). 2.4.3 Správná technika přisátí k prsu Bradavka musí být vždy v úrovni úst dítěte, kdy drážděním úst bradavkou se vyvolá hledací reflex. Dítě otevře široce ústa, jako při zívání, což je správnou odpovědí na dráždivý podnět. Pak prs nabídneme tak, aby dítě uchopilo nejen bradavku ale i část dvorce pod bradavkou. Všechny prsty kromě palce směřují pod prso (www.nasedetatko.com). 19

2.4.3.1 Známky správného přisátí k prsu Prs matky se dotýká brady a nosu dítěte. Ústa miminka jsou široce otevřená (např. zívání), kdy větší část dvorce má miminko v ústech. Více dvorce je nad ústy miminka než pod nimi a dolní ret je ohrnut ven. Jazyk přesahuje dolní ret a bradavka s dvorcem leží na jazyku. Při sání je v pohybu spánek a uší dítěte (Pařízek A., 2008). 2.4.4 Správná technika sání Miminko musí uchopit bradavku i s dvorcem, což mu umožní správnou polohu matky a dítěte. Dítě saje jen z prsu ne z bradavky. Poloha jazyka při sání přesahuje dolní ret, který je pod mléčnými sinusy. Jazyk se zformuje pohárkovitě a uchopí jak bradavku, tak i dvorec. Bradavka a dvorec musí být vždy uložena na jazyku, nesmí být pod jazykem. Vlnovitý pohyb jazyka zpředu dozadu posunuje bradavku s dvorcem na patro dítěte, kdy tlakem jazyka na tvrdé patro jsou mléčné sinusy vyprazdňovány. Mléko vytlačené do úst pak dítě polkne (Sedlářová, 2008). 2.4.5 Známky správného přiložení Miminko saje pomalými, hlubokými a dlouhými tahy, mělo by slyšet polykání. Prs je podepírán zespodu všemi prsty krom palce, který je vysoko nad dvorcem. Dítě musí uchopit nejen bradavku ale také největší část dvorce. Brada je hluboce zabořená do prsu. Brada, nos a tváře jsou symetrické. Nikdy se odtahuje prs od nosu. Pohodlnou polohu matky a i dítěte zaujmeme. Dítě přikládáme k prsu - Ne opačně. Kojení nesmí bolet a nic překážet. Matka přitahuje miminko za záda a ramínka, ne však za hlavičku (Chvílová Weberová, 2010). 2.4.6 Polohy při kojení nedonošeného dítěte Polohy pro nedonošené dítě Většinou bývá kojící matka ukazována tak, že svým loktem podpírá hlavičku dítěte. Taková pozice nevyhovuje nedonošeným dětem. Ke kojení předčasně narozeného novorozence jsou vhodné polohy jako poloha vzpřímená s držením brady (viz příloha č. 2), obouruč (viz příloha č. 2), boční (fotbalová) (viz příloha č. 2) či poloha tanečníka (dancerova) (viz příloha č. 3) (www.nutriklub.cz). 20

Vzpřímená poloha Poloha vhodná pro děti s malinkou bradou a pro nedonošené novorozence. Matky sedí s opřenými zády, dítě při kojení sedí obkročmo na stehně levé nohy. Pravá ruka podpírá hlavu, krk a tělo. Levá ruka drží prs. Lze uskutečnit výměnu stran (www.nutriklub.cz). (viz příloha č. 2) Poloha obouruč Poloha je vhodná jak pro kojení předčasně narozené dítě, tak i vhodné pro ženy s velkými prsy, však u této polohy bývá přítomnost druhé osoby. Matka vezme prs oběma rukama, palce přiloží shora, zbývající prsty podpírají prs odspodu. Sestra nebo jiná osoba pomůže s přiložením (Klimová, 1999). (viz příloha č. 2) Poloha boční, fotbalové či zadní držení Tato poloha je vhodná pro kojení předčasně narozené dětí, pro ženy s velkými prsy nebo plochými bradavkami či po císařském řezu. Dítě leží na předloktí matky, která rukou podpírá jeho ramínka. Nožky dítěte jsou podél matčina boku a chodidla dítěte se nesmí o nic opírat (Laktační liga, 2009). (viz příloha č. 2) Poloha tanečníka (Dancerova) Tato poloha je vhodná pro předčasně narozené děti a pro děti se špatným přisáváním. Dítě leží na matčině předloktí, ruku je možné podložit. Ruka podpírá prs téže strany. Výhodou této polohy je, že matka může při kojení prsa měnit má pod kontrolou i pohyby hlavičky dítěte (Laktační liga, 2009). (viz příloha č. 3) Poloha v polosedě Dítě leží v ohbí matky nebo v předloktí. Maminka má na břichu polštář, který brání tlaku dítěte na jizvu. Další polštář je umístěn tak, aby podpíral dolní končetiny (Mydlilová, 1995). (viz příloha č. 3) Kojení dvojčat Dvojčata se doporučují kojit současně, protože zajišťuje lepší sekreci hormonu prolaktinu a zároveň šetří matce čas. Stává se, že každé z dvojčat může dávat jednomu prsu přednost a tím si upravuje tvorbu mléka v příslušném prsu podle svých potřeb. 21

Zpočátku je užitečné prsa střídat, dokud se tvorba mléka zcela neustálí (Mydlilová, 1995). (viz příloha č. 4) Kojení trojčat Jenom dvě děti mohou být kojené v boční fotbalové poloze. Třetí dítě musí ležet a vyčkávat na klíně matky a pak je samostatně kojeno (Laktační liga, 2009). 2.5 Odstříkávání mléka pro nedonošené dítě Porod doprovázený stresem a únavou, bývá často příčinou zpomalené tvorby mléka. Maminky může odradit odstříkávání, z důvodu odsání malého množství mléka v prvních poporodních dnech. První kapky mléka jsou pro dítě lékem, který zabraňuje před infekcí. Dostatečná tvorba mléka se objevuje od 5 6 dne po porodu (www.kojeni.cz, Mydlilová). Maminky, které odstříkávají mateřské mléko pro nedonošené děti, používají často elektrickou odsávačku na obě prsa zároveň. Je nejúčinnější při stimulaci hormonu prolaktinu, který uvolňuje mléko. Elektrická odsávačka nestačí na stimulaci tvorby mléka matky, která odsává pro nedonošené dítě. V prvních týdnech po porodu, je doporučeno odsávat 8-10x denně. Cílem častého odsávání je stimulace prolaktinu v době, kdy tělo maminky začne produkovat velké množství mléka. První odsávání je zpočátku slabé, kdy odsáváme menší množství kapek. Je důležité i noční odsávání. Matky nedonošeného dítěte mají obavy, zda se jim bude tvořit normální množství mléka. Množství mléka je velmi ovlivněno mnoha faktory. Přechod z několika kapek k většímu množství mléka trvá delší dobu. Tento proces se nazývá,, opožděný nástup laktace, který souvisí s komplikacemi v těhotenství. Častěji se vyskytuje u císařského řezu než u předčasného porodu. Pomalejší nástup mléka neznamená, že se nebude tvořit dostatek mléka pro dítě, ale potrvá to déle než maminkám, které měli nekomplikovaný porod (www.kojeni.cz, Mydlilová). Zvýšit tvorbu mléka, lze dosáhnout tím, že strávíme více času s miminkem na novorozeneckém oddělení. Je doporučeno sledovat či dotýkat se miminka při odsávání. 22

V některých případech, lze předepsat lék na stimulaci prolaktinu a tvorbu mléka (www.kojeni.cz, Mydlilová). 2.5.1 Uchovávání odstříkaného mateřského mléka Mateřské mléko je nutné uschovat ve sterilních láhvích. Odstříkané mateřské mléko se musí nejpozději do 24 hodin podat miminku, jinak s postupující dobou stoupá riziko pomnožení bakterii. Nejlepší je čerstvé mléko ihned podat miminku. Mléko v ledničce vydrží uložené 24 hodin při teplotě 4 o C, případně je až na tři měsíce můžete zmrazit při -18 o C. Nádobka se označuje s datem a množstvím mléka. Zmražené mléko se rozmrazuje pomalu, buď v lednici anebo ve vodní lázni. Před podáním mateřského mléka se ohřeje na tělesnou teplotu a spotřebuje do 24 hodin. Při ohřívání či rozmražení mateřského mléka je zakázáno používat mikrovlnnou troubu (www.nutriklub.cz). 2.6 Problémy spojené s kojením nedonošených dětí Bolestivé nalití prsou Nastává mezi 3. 5. dnem po porodu, kdy prsy jsou bolestivé, horké a nateklé. Městnání se může objevit v porodnici ale také později. Je nutná prevence, kdy zahájíme kojení do půl hodiny po porodu, společný pobyt roaming-in, kojit dle chuti kojence, bez omezení délky a frekvence, nedávat jiné tekutiny a bez dudlíku a láhve. Pomůžou studené obklady po kojení a před kojení dávat teplý vlhký obklad, masáž prsů a odstříkání dvorce k jeho uvolnění a změknutí. Používat podprsenku s podpěrou, prs nesmí těsnit. Doporučuje se střídat polohy (Klimová, 1999). Ucpaný mlékovod Příznakem je vysoká tělesná teplota a jeden vývod mléčné žlázy je zduřelý se zarudnutím. Je důležité upravit techniku sání, přikládat dítě tak, aby jeho brada směřovala k postiženému místu, použít studené a teplé obklady, provádět masáže, antipyretik a měnit polohu dítěte (Klimová, 1999). Mastitida (zánět prsní žlázy) Většinou se projevuje kolem 3. týdne po porodu, je zvýšená tělesná teplota, celková schvácenost, bolestivý horký otok prsu. Nejčastěji bývá postižen jeden prs, zejména v 23

dolní a boční oblasti. Zde se nasazují antibiotika, antipyretika, analgetika a hlavně celkový klid. Před kojením prohřát prs vlhkým teplým obkladem dále odstříkat a uvolnit dvorec, dítě přikládat bradou k postiženému místu, kojit z obou prsů (začít na zdravé straně), po kojení vždy postižený prs odstříkat. Střídáme teplé a studené obklady a je nutné odstranit chyby v technice kojení (Klimová, 1999). Přídatná žláza V podpaží je bolestivé zduření. Přikládáme pouze na postižené místo studené obklady, neodstříkávat mléko (Klimová, 1999). Plísňové infekce Červená, loupající se kůže, nepříjemné svědění a pálení dvorce či bradavky. Na léčbu proti plísňové infekci se dávají plísňové masti, je nutné častá hygiena rukou a výměna prsních vložek (Laktační liga, 2009). Nemocná matka Dítě je chráněno před řadou bakteriálních a virových onemocnění, kdy se z matky na dítě málokdy přenáší. Škodlivější pro dítě je ukončení kojení. Poučit matku aby volila takové léky, které jsou pro kojení kontraindikované, vysvětlit matce aby s kojením pokračovala, ukázat jak odstříkávat mateřské mléko (Laktační liga, 2009). Nedostatek mléka Pokud bude dítě častěji u prsu, tím se bude více mléka vytvářet (Laktační liga, 2009). Nedostatečně kojené dítě Je takové, pokud nedosáhlo 3. týdnech života porodní hmotnosti, nemá 6-8 pomočených plen a 3-5 stolic do 6. týdne. Nahnědlá stolice páchne, dítě zaostává v percentilových růstových grafech. Lze pomoc tak, že zkontrolujeme techniku kojení, dále musí matka kojit často, ve dne 10-12 x, v noci 1-2x, kojit z obou prsů při jednom kojení, prsy i 4x vystřídat. Mezi kojením 8-10x odstříkávat po dobu 10-15 minut. Nesmí se dávat dudlíky, láhve a v případě nutnosti zvolit alternativní metodu (Laktační liga, 2009). 24

Spavé dítě Dítě probudíme, že začneme mluvit a navážeme s ním oční kontakt. Miminko držíme ve vzpřímené poloze a pohybujeme se. Pokud je dítě v zavinovačce tak ji uvolníme. Napomáhá také větší stimulace a to hlazení, přebalení, otření obličeje chladnou žínkou a kroužením prstem okolo úst (www.kojeni.cz). Narušený vypuzovací reflex Nejčastější příčinou ucpání mlékovodu je stres. Stres brání k tvorbě oxytocinu, který jako spouštějící hormon vypuzovací reflex vyvolává. Při nedostatku oxytocinu se mléko nahromadí v lalůčcích. Při napětí a neklidu maminky se jeho množství snižuje. Pokud se matka cítí nejistá, kojení může zkomplikovat právě v prvním týdnu kdy je vypuzovací reflex přirozeně ještě slabý (Weigert, 2006). 2.7 Alternativní způsoby krmení Nejen pro matku s dítětem, ale i pro ty, kteří o ně pečují, je důležité znát alternativní způsoby kojení. Jejich velkou výhodou je, hlavně u nedonošených dětí, umožnění štěpení tuků již v dutině ústní. Vyžaduje také aktivní pohyb jazyka při kojení. Dokrmování dětí z láhve vede k tomu, že dítě později bude dávat přednost láhvi, jelikož je z ní pití snazší. Aby kojení mělo pozitivní výsledky, nemělo by být dítě dokrmováno lahví (Klimová, 1999). Krmení lžičkou Jednou z alternativních metod krmení je krmení lžičkou, při níž drží matka dítě ve svislé poloze, kdy lžičku s mlékem přiloží ke rtům. Až dítě začne provádět rty sací pohyby, matka lžičku nakloní tak, aby mohlo mléko ztéci do úst dítěte. Než dá matka další dávku, ponechá dítěti čas k polknutí mléka (Klimová, 1999). Krmení kapátkem nebo stříkačkou Touto další alternativní metodou kojení, dítě opět drží matka ve svislé poloze, stlačí mírně bradu dítěte dolů. Vloží kapátko nebo stříkačku do jeho úst a jemně pomalu mléko vstřikuje. Při tomto krmení se musí dbát na to, aby dítě při sání spolupracovalo a táhlo píst stříkačky. Mléko by nemělo do úst jen slabě vtékat (Klimová, 1999). 25

Krmení po prstu Při této metodě drží matka dítě ve svislé poloze proti sobě, ukazováček vsune po polovinu druhého článku dítěti do úst. Nehet musí směřovat k jazyku. Prst směřuje na patro, kde je umístěn sací bod. Jeho aktivací dítě začne pohybovat jazykem. Matka přiloží k prstu silikonovou špičku připojenou na stříkačku s mlékem. Tento způsob lze také obměnit použitím cévky ke krmení, která je napojena na stříkačku (Klimová, 1999). Krmení z kádinky, hrnečku Dítě je opět drženo ve vzpřímené poloze, ruce má zajištěny v zavinovačce. Kádinku nebo hrníček nakloní matka ke rtům dítěte a dotkne se jich, čímž dítě reaguje vysunutím jazyka a jeho stočení do pohárku. Mléko se tak dostane do jeho úst. Je to velmi dobrý způsob krmení nedonošených dětí (od 30. týdne postkoncepčního věku). Krmením z kádinky lze začít hned po přijetí podávání mléka výživovou cévkou. Je to také velmi osvědčený způsob krmení dětí s rozštěpem rtu a patra, pokud kojení nebylo ještě stabilizované nebo možné. Toto krmení se dobře uplatňuje i u dětí s poruchou koordinace sání a polykání. Podporuje schopnosti prvků, které jsou pro tuto spolupráci nutné (pohyby jazyka, napětí rtů, rychlost svalových pohybů). Krmení kádinkou je velmi snadná a dostupná metoda nejen pro zdravotní personál, ale i pro rodiče (Klimová, 1999). Krmení pomocí cévky ze suplementoru Pomocí cévky dítě saje prs a tím podněcuje produkci mléka, kdy mléko je vedeno cévkou do kádinky. Plastická cévka je z jedné strany zakončena v kádince s odstříkaným mlékem, druhý konec cévky je připevněný k prsu. Dítěti je vpravováno mléko cévkou z kádinky a zároveň i z prsu. Originální relaktační pomůcku má matka zavěšenou na krku dnem vzhůru a tenké cévky, které odvádějí mléko z nádobky jsou připevněné k prsu (Klimová, 1999). Krmení sondou Tato metoda je zpočátku prováděna zdravotnickým personálem. Později tímto způsobem krmení zaškolí i rodiče. Sonda je tenká umělohmotná cévka, která je zavedena ústy nebo nosem do žaludku dítěte. Mateřské mléko se velmi pomalu do 26

cévky vstřikuje injekční stříkačkou v intervalech většinou 20 30 minut. Tímto způsobem je zpočátku krmena většina nezralých dětí (www. nedoklubko.cz). Režimová opatření týkající se výživy nemocnici mají silný vliv na kojení a jeví se v minimalizací oddělení matky a miminka. Nepoužívají lahvičky a dudlíky. Při alternativním krmením se zvětšuje počet donošených ale i nezralých dětí. Obrovský vliv na začátek kojení má klokankování (Chvílová Weberová, 2010). 2.8 Souhrn V souhrnu lze říci, že pro většinu nedonošených dětí je nejlepším způsobem výživy prvních měsících po propuštění z nemocnice plné kojení. Pouze ve výjimečných případech dětí, které nejsou schopny sát dostatečná množství mléka, nebo dětí z nejnižších váhových skupin může při nedostatečném růstu a přibývání na váze přicházet v úvahu potřeba fortifikace. U nedonošených dětí s porodní váhou pod 1500 gramů je nejlepší krmení speciálním mlékem pro nedonošence, podle údajů až do 4 měsíců věku (Peychl, 2005). Jen asi 1% dětí se rodí s velmi nízkou porodní váhou. Prognóza nedonošených dětí je dobrá. To platí o dětech, u kterých v období, kdy dosáhly postkoncepčního věku 40 týdnu, nebyla diagnostikována žádná strukturální poškození mozku a jejichž stav je normální. Naděje na dlouhodobý vývoj bez závažné formy DMO (dětská mozková obrna) existuje u extrémně nedonošených dětí z nejnižších váhových skupin. U dětí s postiženími CNS a intrauterinní růstovou retardací bez dohnání růstu je horší (Peychl, 2005). Do péče praktického pediatra se dostávají většina dětí s velmi nízkou porodní hmotností. Přežívá více než 85% ze všech narozených. Pediatr může podpořit rodiny těchto dětí tak, že častěji bude chodit na kontroly, spolupracovat se specialisty a snahou vyjít vstříc pacifickým potřebám dítěte a jeho rodiny. Dětští lékaři tak mohou rodinám nezralých dětí významně usnadnit překonání křehkého postnatálního období a zařazení dětí mezi vrstevníky (Peychl, 2005). 2.9 Podpora kojení ve společnosti WHO a UNICEF na začátku 90. let vyhlásily celosvětový program Baby- Friendly Hospital, které má podpořit úspěšné kojení a tím zvýšit počet kojených dětí. 27

10 kroků pro úspěšné kojení je požadavek, který v roce 1992 byl přijat Valným shromážděním WHO. Tento požadavek je stanoven pro každou porodnici, která musí dodržovat také Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka. V roce 2002 byla přijatá Globalní strategie WHO, ta zajišťuje celosvětovou podporu kojení. V České republice se v v roce 1991 byl vyvolán program na podporu kojení WHO/UNOCEF Baby Friendly Hospital. Zakladateli byli nadšenci z řad zdravotníku a psychologů. 1992 je formulováno MZ ČR ve svém Národním programu obnovy a podpory zdraví ČR v rámci strategie jsou vytvořeny cíle prodloužit celkovou dobu kojení na doporučenou dobu 4-6 měsíců a zvýšit počet výlučně kojených dětí ve 3 měsících na 50%. V roce 2002 byl odsouhlasený dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století, který zdůrazňuje podporu zdravotních zařízeních do BFHI (Baby-Friendly Hospital Initiative). Dále podporu kojení zaručuje Národní akční plán prevence a léčby obezity na léta 2007-2017 a Akční plán na podporu kojení v ČR 2007-2010) (Chvílová Weberová, 2010) 2.9.1 Informační centra V současné době je plno informací o kojení nedonošených dětí. Informace se mohou nacházet na internetu, v knihách, brožurek, blogu, ambulance, poradny a laktační poradci. Existují také komunikační linky. Je mnoho možnosti jak se informovat to co nás zajímá, nástin pár internetových možností: www.nutriklub.cz www.kojeni.cz www.mamita.cz www.babyweb.cz www.cenap.cz www.nedoklubko.cz http://nedonosenci.blogspot.com 28

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumu V praktické části jsem zvolila anonymní dotazníkové šetření, týkající se kojení nedonošených dětí, provedla jsem rozbor otázek z dotazníků. Dotazníky byly vyplněny maminkami po porodu. Tiskopisy byly umístěny na webové stránky (www.facebook.com/pages/nedonošená-miminka-zázrak-života) určené maminkám, které mají předčasně narozené dítě. 100 respondentu odpovědělo na 23 povinných otázek, týkajících se kojení nedonošených dětí a problematiky kolem. K identifikaci dotázaných byla určena první otázka týkající se jejich věku. Další otázky byly informativního typu ohledně způsobu porodu, četnosti porodu, první kontakt s miminkem, informace o kojení nedonošených dětí. Otázky byly buď uzavřeného typu s možností více voleb.(viz příloha 1) 3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Jak jsem již uvedla, dotazníky jsem umístila na webové stránky (www.facebook.com/pages/nedonošená-miminka-zázrak-života), určené matkám nedonošených dětí. Věková kategorie dětí se rozčlenila od 22. týdne do 37. týdne. Matky odpovídaly na otázky z vlastních zkušeností, v některých odpovědích s více možnostmi dopsaly konkrétní připomínky, které jsem zpracovala v grafech. 3.1.2 Průběh výzkumu Průběh výzkumu probíhal od března 2013 až do května 2013. Dotazník jsem umístila na webové stránky (www.facebook.com/pages/nedonošená-miminka-zázrak-života) určené maminkám, které mají nedonošené dítě. 3.1.3 Zpracování získaných dat Pro zpracování praktické části bakalářské práce jsem použila programy Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word. Výsledky jsem znázornila pomocí grafů a tabulek. 29

3.1.4 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1 : Kolik Vám je let? Kolik Vám je let? 3% 2% 37% 58% 20 a méně 21-30 31-40 41 a více Graf 1: Věk Z celkového počtu 100 (100%) respondentů, byli ve věku do 20 a méně 2 respondenti (2%). Největší část, 58 respondentů (58%) byla v letech 21-30. V dalším věkovém rozmezí 31-40 letech odpovědělo 37 respondentů (37%). Ve věku 41 a více odpověděli 3 respondenti (3%). 30

Otázka č. 2 : V kolikátém týdnu gravidity jste porodila své dítě (děti)? Rozdělení novorozenců dle zralosti 20% 16% 35% Extrémně nezralé Velmi nezralé Středně nezralé Lehce nezralé 29% Graf 2: Zralost novorozence 35 (35%) žen porodilo extrémně nezralé dítě, 29 (29%) žen porodilo velmi nezralé dítě, 16 (16%) žen porodilo středně nezralé miminko a 20 (20%) žen porodilo lehce nezralého novorozence. 31

Otázka č. 3 : Jakým způsobem byl Váš porod veden? Jakým způsobem byl Váš porod veden? 53% 47% Vaginálně Císařský řez Graf 3: Způsob porodu V grafu číslo 3 odpovědělo ze 100 (100%) respondentů, že u 53 (53%) matek byl porod veden císařským řezem. A 47 (47%) absolvovalo porod vaginálně. 32

Otázky č. 4 : Kolik dětí jste porodila? 21% Kolik dětí jste porodila? 0% Jedno Dítě Dvojčata Trojčata 79% Graf 4: Počet dětí S největším počtem 79 (79%) respondentů porodilo jedno dítě. Dvojčata porodilo 21(21%) respondentů. Nikdo neporodil trojčata. 33

Otázka č. 5 : Po kolikáté jste rodila? Po kolikáte jste rodila? 31% Poprvé Podruhé a více 69% Graf 5: Kolikaté dítě 69 (69%) respondentů odpovědělo, že rodilo poprvé své miminko. Podruhé a více rodilo 31 (31%) respondentů. 34

Otázka č. 6 : Jakou porodní váhu mělo Vaše miminko? Jakou porodní váhu mělo Vaše miminko? 15% 5% 16% 35% 500-999g 1000-1499g 1500-1999g 2000-2499g 2500 a více gramů 29% Graf 6: Porodní váha S největším počtem 35 (35%) respondentů odpovědělo, že porodní váha miminka byla mezi 500-999gramů. 29 (29%) respondentů porodilo dítě s váhou 1000-1499g. S váhou 1500-1999gramů odpovědělo 16 (16%) respondentů. 15 (15%) respondentů odpovídá, že porodilo dítě s váhou 2000-2499gramů. S nejmenším počtem 5 (5%) respondentů odpovědělo, že porodní váha miminka byla 2500 a více gramů. 35

Otázka č. 7 : Otěhotněla jste pomocí reprodukčního centra? Otěhotněla jste pomocí reprodukčního centra? 10% Ano Ne 90% Graf 7: Reprodukční centrum U 90 (90%) matek, že neotěhotněly pomocí reprodukčního centra. Za to 10 (10%) maminek podstoupilo umělé oplodnění. 36

Otázka č. 8 : Kdy jste poprvé viděla své dítě? Kdy jste poprvé viděla své dítě? 14% 20% 20% do 1 hodiny po porodů do 24 hodin po porodů do 48 hodin po porodů více jak 48 hodin po porodů 46% Graf 8: První shlédnutí 46 (46%) respondentů odpovědělo, že poprvé viděli dítě do 24 hodin po porodu. Do 1 hodiny po porodu vidělo 20 (20%) respondentů. Také do 48 hodin po porodu vidělo 20 (20%) respondentů. Nejméně 14 (14%) respondentů odpovídalo, že vidělo miminko více jak 48 hodin po porodu. 37

Otázka č. 9 : Měla jste možnost být hospitalizovaná se svým dítětem? Měla jste možnost být hospitalizovaná se svým dítětem? 25% 4% Měla jsem možnost být hospitalizovaná se svým dítětem ve stejné nemocnici 71% Nemohla jsem být hospitalizovaná, musela jsem dojíždět do nemocnice za dítětem Měla jsem možmost být hospitalizovaná ale dítě bylo v jiné nemocnici, musela jsem pak dojíždět Graf 9: Hospitalizace 71 (71%) respondentů měla možnost být hospitalizovaná se svým dítětem ve stejné nemocnici. 25 (25%) respondentů, odpovídá, že nemohla být hospitalizovaná, musela jsem dojíždět do nemocnice za dítětem. Nejméně 4 (4%) respondentů odpovědělo, že měla možnost být hospitalizovaná, ale dítě bylo v jiné nemocnici, musela pak dojíždět. 38

Otázka č. 10 : Kdy jste začala kojit Vaše dítě? Kdy jste začala kojit Vaše dítě? 7% 1 měsíc po porodů 26% 38% 2 měsíce po porodů 3 měsíce po porodů 4 měsíc po porodů 2% 2% 10% 15% ze zdravotních důvodů jsem kojit nemohla nekojila jsem vůbec ostatní Graf 10: První kojení 38 (38%) žen označilo, že první kojení bylo v 1 měsíci po porodů, 26 (26%) žen odpovědělo, že nekojilo vůbec. 15 (15%) žen začalo kojit ve 2 měsíci po porodů, 10 (10%) žen uvedlo 3 po porodů, 7 (7%) žen odpovědělo ostatní ( 2 týdny po porodu kojily) a 2 (2%) žen označilo, že 4 měsíc po porodu kojilo a také ze zdravotních důvodu kojit nemohly. 39

Otázka č. 11 : Jak dlouho jste kojila nebo odstříkávala mateřské mléko? Jak dlouho jste kojila nebo odstříkávala mateřské mléko? 7% 9% 26% 19% méně než 1.měsíc 1.- 2. měsíce 3.- 4. měsíce 5 a více měsíců nekojila jsem 9% 30% ostatní Graf 11: Doba kojení 30 (30%) žen kojilo 3. - 4. měsíce, 26 (26%) žen nekojilo vůbec, 19 (19%) žen označilo 1. -2. měsíce, 9 (9%) žen uvádí méně než 1. měsíc a 5 a více měsíců a 7 (7%) žen odpovědělo ostatní ( 2,5 měsíců, 36 měsíců, 27 měsíců, 1 rok, 12,5 měsíců, 12 měsíců a 7 měsíců). 40

Otázka č. 12 :Celková doba kojení? Celková doba kojení 26% 28% do 3. měsíců do půl roku 1 rok a více ostatní 16% 30% Graf 12: Celková doba kojení U 16 (16%) žen mělo mateřské mléko do 1 roku a více, 28 (28%) žen označilo do 3 měsíců, 30 (30%) žen mělo mateřské mléko v prsech do půl roků a 26 (26%) odpovědělo ostatní (nekojily nebo se nevytvořila laktace). 41

Otázka č. 13 : Měla jste problém doručit odstříkané mléko k dítěti, když bylo v jiné nemocnici? Měla jste problém doručit odstříkané mléko k dítěti, když bylo v jiné nemocnici? 16% 1% 18% ano, byl problém nejen s dopravou ale i s osobou nebyl problém, nemocnice zařídila odvoz neměla jsem problém, vždy mi pomohl člen z rodiny 26% nekojila jsem 39% ostatní Graf 13: Potíže s odstříkaným mlékem 39 (39%) žen odpovídalo, že neměly problém, vždy jim pomohl člen. 26 (26%) žen označilo, že nekojily. 18 (18%) žen uvedlo, že nebyl problém, nemocnice zařídila odvoz. 16 (16%) žen uvedlo ostatní (nepotřebovala jsem odvoz) a 1 (1%) žen mělo problém nejen s dopravou ale i osobou. 42

Otázka č. 14 : Informovali Vás o výhodách kojení pro nedonošené dítě (děti)? Informovali Vás o výhodách kojení pro nedonošené dítě (děti)? 7% 14% 21% 58% Ano Spíše ano Spíše ne Ne Graf 14: Informovanost 58 (58%) žen byly informovaní o kojení nedonošených dětí, 21 (21%) žen označily spíše ano, 14 (14%) žen odpověděli spíše ne a 7 (7%) žen, nebyly informováni o výhodách kojeni nedonošených dětí. 43

Otázka č. 15 : Vysvětlili Vám zvláštní způsob kojení nedonošených dětí? Vysvětlili Vám zvláštní způsob kojení nedonošených dětí? 20% 32% 14% ano, do detailu ano, jen základní informace téměř ne vůbec ne 34% Graf 15: Zvláštní způsob kojení 34 (34%) žen byl vysvětlen do detailu zvláštní postup kojení nedonošených dětí, 32 (32%) žen ano, jen základní informace, 14 (14%) žen odpověděli téměř ne a 20 (20%) žen nebyl vůbec seznámen se zvláštním postupem kojení nedonošených dětí. 44

Otázka č. 16 : Znáte vhodné polohy ke kojení nedonošeného dítěte a měla jste možnost si je vyzkoušet? Znáte vhodné polohy ke kojení nedonošeného dítěte a měla jste možnost si je vyzkoušet? 11% Ano, měla jsem možnost 26% 50% Ne, neměla jsem dítě u sebe, nevděla jsem o tom Nekojila jsem Ostatní 13% Graf 16: Polohy kojení 50 (50%) žen mělo možnost vyzkoušet polohy. 26 (26%) žen nekojily. U 13(13%) žen, neměly dítě u sebe a nevěděly o tom. 11 (11%) žen označilo ostatní (neznám). Jaké polohy při kojení vyúživaly? 10% Dancerova 30% Vleže Fotbalová 60% Vzpřímená 0% Graf 17: Polohy Z 50 (50%) respondentů odpovědělo, že 30 (60%) žen používalo Dancerovou polohu při kojení, 15 (30%) žen označilo fotbalovou, 5 (10%) žen odpovědělo vzpřímenou. Polohu vleže neodpověděl žádný respondent. 45

Otázka č. 17 : Byl Vám sdělen postup při odstříkávání mateřského mléka? Byl Vám sdělen postup při odstříkávání mateřského mléka? 11% 2% 17% Ano Spíše ano Spíše ne vůbec 70% Graf 18: Odstříkávání 70 (70%) žen byl vysvětlen postup odstříkávaní mateřského mléka, 17 (17%) žen označily spíše ano, 11 (11%) žen odpověděli spíše ne a 2 (2%) žen, nebylo vysvětleno odstříkávání mateřského mléka. 46

Otázka č. 18 : Pokud jste odstříkávala mateřské mléko, jaká pomůcka Vám pomohla? Pokud jste odstříkávala mateřské mléko, jaká pomůcka Vám pomohla? 13% 8% Elektrická odsávačka Manuální odsávačka 19% 60% Ruční odsávačka Nepoužívala jsem žádné pomůcky Graf 19: Pomůcka při odstříkávání Nejvíce 60 (60%) žen, používá elektrickou odsávačku, 19 (19%) žen označilo manuální odsávačku, 8 (8%) žen, uvedlo ruční odsávaní a 13 (13%) žen odpovědělo, že nepoužívá žádné pomůcky. 47

Otázka č. 19 : Který den jste se poprvé pokusila odstříkávat mateřské mléko? Který den jste se poprvé pokusila odstříkávat mateřské mléko? 4% 11% 22% 28% 1 den 2 den 3 den 4 den a více Ostatní 35% Graf 20: Den odstříkávání 35 (35%) žen odstříkávalo mateřské mléko 2 den po porodu. 28 (28%) žen označilo 3 den. 22 (22%) respondentů uvedlo 1 den, že odstříkavalo mateřské mléko, 11 (11%) žen uvedlo ostatní (6 žen nekojily, 1 žena uvedla až 1 měsíc po porodu, 4 neodstříkavaly), 4 (4%) uvedly 4 den a více. 48

Otázka č. 20 : Získala jste informace jak zacházet s mateřským mlékem? Získala jste informace jak zacházet s mateřským mlékem? 9% 1% 15% Ano Spíše ano Spíše ne Vůbec ne 75% Graf 21: Informace o zacházení MM 75 (75%) respondentů uvedlo, že byly informování jak zacházet s mateřským mlékem. 15 (15%) žen označilo spíše ano, 9 (9%) žen odpovědělo spíše ne a 1 (1%) respondentů nebyly vůbec informování jak zacházet s mateřským mlékem. 49

Otázka č. 21: Používala jste nějaké pomůcky při kojení? Používala jste nějaké pomůcky při kojení? 3% 13% 5% 11% 5% 28% Kádinka lžička Stříkačka Klobouček Ne, nevěděla jsem o tom Neměla jsem vůbec zájem Ostatní 35% Graf 22: Pomůcka při kojení Nejvíce 35 (35 %) žen označilo za pomůcku klobouček, 28 (28 %) dotázaných za alternativní způsob považuje stříkačku. 13(13 %) žen odpovědělo ostatní (nepotřebovaly žádné pomůcky), 11 (11%) žen označilo, že neměli vůbec zájem, 5 (5%) respondentů uvedlo, že nevěděli o tom a používaly kádinku a 3 (3%) žen označilo za pomůcku lžičku. 50

Otázka č. 22 : Která osoba Vám podávala informace ohledně kojení dítěte? Která osoba Vám podávala informace ohledně kojení dítěte? 9% 7% Porodní asistentka 14% 0% 6% 5% 59% Sestra na novorozeneckém oddělení Porodní asistenka na šestinedělí Lékař na novorozeneckém oddělení Lékař na oddělení šestinedělí Laktační poradce Ostatní Graf 23: Informativní osoba Nejvíce zastoupena byla sestra na novorozeneckém oddělení, a to v 59 (59%) případech, dále ve 14 (14%) odpovědích byl laktační poradce, 9 (9%) žen odpovědělo ostatní (maminka a kamarádka, maminky na pokoji, internet, lékař z JIP a z toho 5 maminek uvedly sestru na intermediálním oddělení), 7 (7%) respondentů odpovědělo, že je informovala porodní asistentka, 6 (6%) respondentů označilo lékaře na novorozeneckém oddělení, 5 (5%) žen uvedlo, že je informovala porodní asistentka na šestinedělí. 0 (0%) dostal lékař na oddělení šestinedělí. 51