VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Výživa v těhotenství a její vliv na hmotnost

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Výživa v těhotenství a její vliv na hmotnost novorozence Bakalářská práce Autor: Markéta Polčíková Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová Jihlava 2014

2

3 Anotace Bakalářská práce se zabývá výživou v těhotenství a jejím dopadem na porodní hmotnost novorozence. Teoretická část je zaměřena na výživu z pohledu doporučení od odborníků a rozdělení výživy na základní živiny, které jsou detailněji popsány. V praktické části jsou podrobněji zpracovány informace z dotazníků a jsou znázorněny v tabulkách a grafech. Klíčová slova Těhotenství, výživa, porodní hmotnost, novorozenec, porod, potravinová pyramida Annotation This bachelor thesis deals with the nutrition during pregnancy and its impact on the weight of the new born. The theoretical part of the thesis is focuses on the nutrition from the perspective of specialists, and it divides the nutrition into basic nutrients, which will be described in detail. Informations from questionnaires, which are depicted in tables and graphs, will be processed in the practical part. Key words Pregnancy, nutrition, birth weight, newborn, birth, food pyramid

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Lence Görnerové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Velký dík patří také všem respondentkám, které mi věnovaly svůj čas a dovolily nahlédnout do vlastních osobních životů a zkušeností. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah 1 Úvod Cíle práce Hypotézy práce Teoretická část Těhotenství Těhotenské změny v organismu Placenta Výživa v těhotenství Základní živiny v těhotenství Bílkoviny Sacharidy Tuky Vitamíny v těhotenství Vitamín A retinol Vitamín D - kalciferol Vitamín E - tokoferol Vitamín K - fylochinon Vitamín B 1 thiamin Vitamín B 2 riboflavin Vitamín B 3 niacin Vitamín B 5 kyselina pantothenová Vitamín B 6 pyridoxin Vitamín B 11 kyselina listová Vitamín B 12 kobalamin Minerály a stopové prvky v těhotenství Vápník Hořčík Fosfor Železo Jód Zinek... 20

7 2.6 Potravinová pyramida Obiloviny, pečivo, rýže, těstoviny Ovoce a zelenina Živočišné produkty, luštěniny, ořechy Volné tuky, cukry a sůl Doporučený pitný režim Vhodné nápoje Méně vhodné nápoje Doplňky stravy v těhotenství Alternativní a speciální diety Alternativní diety Speciální diety Novorozenec Hypotrofický novorozenec Hypertrofický novorozenec Praktická část Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Analýza hypotéz Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam literatury Seznam zkratek Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam příloh... 62

8 1 Úvod Těhotenství je významné období v životě ženy. Každá žena v průběhu těhotenství prochází menšími či většími změnami týkající se fyzické nebo psychické stránky. Vznikající a vyvíjející se plod využívá organismus ženy ke svému rozvoji. Odebírá veškeré živiny z těla matky, proto těhotenství vyžaduje významnou změnu životního stylu, zejména úpravu výživy. Je prokázáno, že velmi závažné chyby ve výživě těhotných mohou představovat velké riziko, které může vyústit až v těhotenské, porodní nebo poporodní patologické změny v organismu ženy i dítěte. V dnešní moderní době je prenatální péče na velmi vysoké úrovni a těhotným ženám jsou dávány správné informace nejen o výživě po celou dobu těhotenství. Pomoc nabízená těhotným ženám je přijímána bez rozdílu věku a počtu již absolvovaných porodů. Informace se aktualizují každou chvíli a vznikající doporučení pro těhotné ženy je šířeno dál. Hlavním doporučením je vyvážená strava, která zahrnuje všechny potřebné živiny, aby se předešlo možným patologickým změnám. Na prenatálních poradnách jsou probírána témata výživy a doplňků stravy, které neohrozí plod v dalším vývoji. V průběhu praxe jsem se často setkala s dotazy týkající se stravy, stravovacích návyků a užívání doplňků stravy. Ne všechny těhotné ženy dostávají potřebné množství informací. Obdržené informace mohou být pouze obecné a žena si nedokáže vyvodit celkové důsledky. Základem je podání správných informací o výživě nejen od porodní asistentky, ale i od gynekologa v době ještě před početím. Častějším zdrojem informací v dnešní době je internet, kde ženy hledají různé informace, doporučení, které nemusí být vždy správné. Jsem přesvědčena, že tato práce bude přínosem nejen pro budoucí maminky, ale i pro nastávající porodní asistentky, případně pro všechny ostatní, kteří si budou chtít rozšířit znalosti. 8

9 1.1 Cíle práce 1. Zjistit vliv výživy žen v období těhotenství na porodní hmotnost novorozence. 2. Zjistit, jaké složky ve výživě těhotným ženám chybějí. 3. Navrhnout edukační materiál s doporučenou výživou pro těhotné ženy. 1.2 Hypotézy práce 1. Předpokládám, že u většiny žen bude hmotnostní přírůstek v těhotenství v rozmezí kg. 2. Předpokládám, že více jak 50 % žen, které porodí v termínu, bude mít hmotnostní přírůstek do 15 kg. 3. Domnívám se, že více jak 50 % novorozenců bude mít porodní hmotnost v rozmezí g. 4. Předpokládám, že ženy s nižším vzděláním budou mít nižší konzumaci mořských ryb než ženy s vyšším vzděláním. 5. Domnívám se, že více jak 50 % žen bude čerpat odborné informace o výživě v gynekologické poradně. 6. Předpokládám, že většina žen konzumovala alespoň jednou denně mléčné výrobky, mléko, pečivo, ovoce a zeleninu. 7. Předpokládám, že předčasně narozené děti budou mít procentuálně nižší porodní hmotnost než děti narozené v termínu a přenášené. 9

10 2 Teoretická část 2.1 Těhotenství Těhotenství je období života ženy, kdy v jejím organismu dochází k vývoji plodu. Těhotenství začíná splynutím mužské a ženské pohlavní buňky a je ukončeno porodem plodu. Toto období trvá v průměru 10 lunárních měsíců po 28 dnech, tj. 280 dní. Za počátek těhotenství v praxi je označována doba od prvního dne poslední menstruace ženy. Donošené těhotenství je doba mezi týdnem, které je verifikováno ultrazvukovou biometrií, což je metoda založená na rozpoznávání jedinečných biologických charakteristik plodu pomocí ultrazvuku. Delší doba těhotenství je znakem přenášení (Roztočil, 2008; Čech, 2006). Fyziologické těhotenství rozdělujeme na tři období, tzv. trimestry: trimestr od počátku těhotenství do 12. týdne II. trimestr od začátku 13. týdne do konce 24. týdne III. trimestr od počátku 25. týdne do 36. týdne Následuje období čtyř týdnů před porodem, trvající tedy do ukončeného 40. týdne těhotenství, kdy dochází k dozrávání vnitřních orgánů a dítě se připravuje na příchod na svět (Štromerová, 2010). Těhotenství je za normálních podmínek fyziologický proces probíhající v těle ženy. Kdykoli v průběhu se může stát, že se změní v rizikové či dokonce patologické. U převážné většiny žen je těhotenství fyziologické, rizikových těhotenství je v průměru zhruba 20 % a patologických se průměrně vyskytuje 6 až 8 % (Roztočil, 2008; Zwinger, 2004) Těhotenské změny v organismu Organismus ženy velmi pohotově reaguje na vyvíjející se plodové vejce v dutině děložní, to se projevuje jednak známkami těhotenství, jednak změnami v orgánových systémech, zejména v genitální a endokrinní oblasti. Vlivem změny hladiny hormonů, zejména progesteronu, dochází k ovlivnění gastrointestinálního traktu, to vede 10

11 k relaxaci hladké svaloviny projevující se pálením žáhy, nauzeí a obstipací. Plod potřebuje ke svému vývoji živiny a minerály, které odebírá z těla přes fetoplacentární jednotku (Pařízek, 2008; Kobilková, 2005). Mimo změny v zažívacím traktu, dochází i k nárůstu tukové tkáně, prokrvení sliznic, zejména pohlavních orgánů, ke změnám v pigmentaci kůže, kardiovaskulárním systému a může dojít k psychickým změnám, nejčastěji je to změna nálady (Čech, 2006) Placenta Placenta je orgán, který v průběhu těhotenství zprostředkuje kontakt mezi organismem matky a plodu, zásobuje plod kyslíkem a živinami a odvádí zplodiny jeho metabolismu. Je dočasnou endokrinní žlázou. Spolu s plodovou vodou zajišťuje správný vývoj a růst plodu (Roztočil, 2008). 2.2 Výživa v těhotenství Výživa v prekoncepčním období (v době před otěhotněním) stejně jako v těhotenství je velmi důležité pro vývoj nejen plodu, ale může mít vliv na zdravotní stav člověka až do dospělosti. Podle doporučení Evropského společenství by měl být hmotností přírůstek v těhotenství mezi 11 a 16 kg u ženy s optimální hmotností, v případě podváhy by měla těhotná žena přibrat 12 až 18 kg. Naopak u žen s nadváhou až obezitou by měl být přírůstek mezi 7 až 11 kg. Jak určit optimální hmotnost, podváhu a nadváhu si ukážeme pomocí výpočtu optimální hmotnosti BMI (Roztočil, 2008; Pánek, 2002). BMI = hmotnost / výška na druhou Hmotnost je ve vzorci uvedena v kilogramech a výška v metrech. Pro stanovení hodnoty BMI se používají nejčastěji tabulky. Tabulka 1 Hodnoty BMI BMI Kategorie méně než 18,5 podváha 18,5-24,9 normální váha 25,0-29,9 nadváha 30,0-34,9 obezita 1. stupně 35,0-39,9 obezita 2. stupně (závažná) nad 40,0 obezita 3. stupně (těžká) 11

12 Důležité je postupné nabírání váhy, nemůže těhotná žena nabrat všechnu váhu během 1. trimestru. Doporučení říká, že žena by měla mít optimální váhový přírůstek v prvním trimestru 1 2 kg a každý další týden by měla zvýšit svoji hmotnost přibližně o 0,3 0,5 kg. Nelze toto doporučení aplikovat na každou ženu, každý organismus se chová jinak (Blattná, 2005). Nedostatečný přírůstek hmotnosti a především cílená redukce hmotnosti v těhotenství mohou mít velmi závažné důsledky. Zvyšuje se riziko nízké porodní hmotnosti plodu a s tím souvisejícího rozvoje některých onemocnění u dítěte, může dojít i k předčasnému porodu nebo potratu (Pokorná, 2008). V případě nadměrného přírůstku se zvyšuje riziko porodu velkého plodu (s vysokou porodní hmotností). To může znamenat porodní komplikace, horší vybavení plodu z porodních cest, prodloužení doby porodu, zvyšuje se riziko hypoxie plodu a rozsáhlejších porodních poranění. Velmi často je proveden císařský řez. Další komplikace se týkají přímo ženy, kdy může mít vyšší riziko rozvoje těhotenské cukrovky, vysoký krevní tlak, záněty žil dolních končetin a další problémy (Mandžuková, 2008). 2.3 Základní živiny v těhotenství Důležitým předpokladem pro bezproblémové těhotenství a následný porod je zdravé stravování. Je nezbytné volit správné druhy potravin s vyváženým množstvím potřebných živin. Potraviny obsahují různé zdroje energie a využitelné látky. Základní látky jsou bílkoviny, sacharidy a tuky, které si podrobněji popíši v následujících podkapitolách (Sabersky, 2009) Bílkoviny Bílkoviny patří mezi základní živiny pro matku i plod. Proteiny tvořené aminokyselinami slouží k výstavbě buněk, tkání plodu a obnovu buněk matky. Proteiny by do těla měly být dodány výhradně v produktech živočišného původu, např. mase, rybách, mléčných výrobcích, vejcích. Hlavním důvodem je výskyt všech potřebných aminokyselin, jak je uvedeno v tabulce 2 (Pokorná, 2008; Štundlová, 2007). 12

13 Tabulka 2 Zdroje bílkovin Bílkoviny Zdroje Plnohodnotné (obsahují všechny esenciální vajíčka, mléko a výrobky z nich aminokyseliny) Téměř plnohodnotné (některé esenciální maso, ryby aminokyseliny jsou mírně nedostatkové) Neplnohodnotné (některé aminokyseliny luštěniny, obiloviny jsou nedostatkové) Nedostatek bílkovin se projevuje poruchou tělesného i duševního vývoje, sníženou odolností vůči infekcím, zhoršeným hojením ran a vznikem otoků. Naopak nadměrný příjem bílkovin způsobuje zatížení ledvin a jater. Tučné maso je zdrojem bílkovin, ale měli bychom se ho vyvarovat z důvodu velkého obsahu živočišných tuků. Denní doporučená dávka bílkovin je 0,8 1,0 g bílkovin na 1 kg váhy. Těhotné ženy mají potřebu vyšší denně o g bílkovin (Müllerová, 2004) Sacharidy Největším zdrojem energie pro tělo jsou sacharidy, které pokrývají až 60 % celkového energetického příjmu. Základní rozdělení sacharidů je na jednoduché sacharidy a polysacharidy. Rozdíl mezi nimi je ten, že monosacharidy a disacharidy jsou vstřebávány rychleji než polysacharidy (Hronek, 2004; Kunová, 2004; Mandžuková, 2008). Zdrojem polysacharidů jsou především obiloviny, brambory, ořechy, semena, rýže a kořenová zelenina. Pro organismus zajišťují správnou činnost střev, jsou zdrojem energie. Jednoduché sacharidy, které slouží jako okamžitý zdroj energie, najdeme v řepném cukru, medu a ovoci. Pro těhotenství je zásadní správný příjem sacharidů, neboť zvýšený příjem může způsobit přírůstek hmotnosti a může vést k cukrovce. V těhotenství je doporučeno přijímat 300 g sacharidů denně (Hronek, 2004) Tuky Tuky doplňují celkový energetický příjem člověka zhruba z 30 %. Důležité jsou především jako zdroj energie, pro tvorbu a dobrou funkci buněčných membrán, využití vitamínů rozpustných v tucích, bez kterých bychom nemohli využít vitamíny A, D, E, K. Ovlivňují hladinu cholesterolu v krvi a chrání vnitřní orgány (Roztočil, 2008; Štundlová, 2007). 13

14 Základní rozdělení tuku je na rostlinné (oleje slunečnicový, olivový, řepkový) a živočišné (máslo, sádlo). Většina těhotných žen přijímá tuky v potravě, kde je jich dostačující množství. Další dělení je na tuky pevné, kde převažují nasycené mastné kyseliny, a oleje, které obsahují větší množství nenasycených mastných kyselin. Nezbytný je příjem n-3 mastných kyselin ve stravě matky v těhotenství, v období výstavby mozkových struktur. Esenciální mastné kyseliny mají význam pro normální nitroděložní vývoj, dětský růst i pro vývoj mozku, zvláště pro ostrost zraku (Hronek, 2004). Zvýšená spotřeba tuků může vést k obezitě, protože dochází k pozitivní energetické bilanci. Esenciální mastné kyseliny, které jsou důležité v době těhotenství, najdeme nejvíce v rostlinných olejích, listové zelenině, rybách (Hronek, 2004; Štundlová, 2007). 2.4 Vitamíny v těhotenství Vitamíny jsou organické látky, které si tělo nedokáže vytvářet a lidské tělo je musí přijímat v potravě. Vitamíny jsou pouze doplňkem stravy, nedokáží ji plnohodnotně nahradit. V lidském organismu plní vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Pomáhají při metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje třináct vitamínů, které se vyskytují v různých chemických formách. Základní dělení vitamínů je podle rozpustnosti: vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) vitamíny rozpustné ve vodě (B 1, B 2, B 3, B 5, B 6, B 7, B 9, B 12, C) Pokud je v těle nadbytek vitamínů (hypervitaminóza) rozpustných ve vodě, dokáže se jich lidské tělo zbavit a vyloučí je. Větší problém způsobují v organismu vitamíny rozpustné v tucích, které jsou ukládány v játrech a tělesném tuku, což při dlouhodobě nadměrné koncentraci může způsobit např. toxicitu jater. Při nedostatku vitamínů (hypovitaminóza) se tělu rychle dodá potřebný chybějící vitamín, těžší forma hypovitaminózy (avitaminóza) se zřídkakdy u nás vyskytuje. Z mého pohledu je znalost vitamínů nezbytná pro každého, obzvlášť u těhotných žen (Mandžuková, 2008; Vašut, 2007). Vitamíny rozpustné ve vodě jsou snadno absorbovány a jejich nadbytek je vylučován močí, nejsou díky tomu obvykle toxické (Hronek, 2004). 14

15 2.4.1 Vitamín A retinol Vitamín A je nezbytný pro zrak, je s ním nejčastěji spojován. Další význam má pro růst, rozmnožování, vývoj kostí a pro pravidelnou obnovu epiteliálních tkání tvořící povrchy těla. Vitamín A patří do kategorie vitamínů rozpustných v tucích a zásoby se ukládají v játrech. Denní dávka vitamínu A by měla být 0,8 mg. U těhotných žen se doporučuje 1 mg. Asi 50 % vitamínu A přijímáme v podobě beta-karotenu, druhou polovinu přímo jako vlastní vitamín A (Pokorná, 2008). Kyselina retinová je teratogenní, může vést k poruchám prenatálního vývoje a ke vzniku vývojových vad. Těhotné ženy by proto v průběhu prvního trimestru těhotenství neměly konzumovat játra (nejbohatší zdroj vitaminu A), která mohou obsahovat velmi vysoká množství retinolu. Největším zdroj vitamínu A se nachází v zelenině (v podobě betakarotenu), značnou část přijímáme z masa, mléka, ovoce a také tuků (Pokorná, 2008; Zempleni, 2007) Vitamín D - kalciferol Vitamín D je jedním z dalších vitamínů rozpustných v tucích, významně se podílí na udržování homeostázy (stálost vnitřního prostředí organismu) vápníku a fosforu, ty jsou v rovnovážném poměru důležité pro dobrou tvorbu kostí a zubů. Nejedná se o typický vitamín, protože člověk je schopen jej syntetizovat v kůži vlivem UV záření. Pokud není do těla dostáván v podobě slunečního záření, tak je nutné ho doplnit prostřednictvím stravy (Pokorná, 2008; Svačina, 2008) Při nedostatku vitaminu dochází k měknutí kostí a deformitám pánve matky. Nedostatek se projeví i u plodu případně dětí, například rachitidou neboli křivicí, zpomalením vývoje, nižší porodní hmotností novorozence a křečemi. U dospělých se nedostatek vitamínu D projevuje osteomalacií (měknutí kostí). V převážné většině případů k nedostatku vitamínu D nedochází, sluneční záření a běžná strava pokryjí potřebu vitamínu D v organismu. Naopak hypervitaminóza má za následek vyplavování vápníku z kostí a jeho ukládání v ledvinách, srdci a cévách. Denní dávka by měla být u těhotné ženy 10 µg. Vitamín D přijímáme ze stravy z rybího tuku, jater, žloutku, másla, mléka (Pokorná, 2008). 15

16 2.4.3 Vitamín E - tokoferol Dalším vitamínem rozpustných v tucích je vitamín E, který působí v organismu jako antioxidant. Díky tomu působí například proti nežádoucím účinkům částic tzv. zlého LDL cholesterolu, které poškozují stěny cév, a tím i jejich funkci. Jeho účinky jsou také velmi žádoucí v prevenci nádorových onemocnění. Celkově zlepšuje funkci imunitního systému (zvyšuje odolnost organismu vůči virovým onemocněním) a pomáhá při léčbách kožních onemocnění a hojení jizev (Zempleni, 2007). Při nedostatku vitamínu v organismu může dojít k chudokrevnosti, u gravidních žen může způsobit potrat či předčasný porod a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob. Vysoké dávky vitamínu mohou naopak způsobit nevolnost, průjem, zvracení nebo bolest hlavy. Denní dávka u těhotné ženy je stanovena na 14 mg. Hlavními zdroji jsou rostlinné oleje, oříšky, sardinky, zelenina nebo ovesné vločky (Pokorná, 2008; Sabersky, 2009) Vitamín K - fylochinon Poslední vitamín patřící do kategorie tuků rozpustných v tucích je vitamín K. V organismu má zásadní význam při procesu hemokoagulace neboli krevní srážlivosti, je tedy nutný pro tvorbu látek ovlivňující krevní srážlivost, účastní se také metabolismu kostní a pojivové tkáně. Nedostatek vitamínu K se projevuje převážně u novorozenců do jednoho týdne života, kdy je nebezpečí vzniku hemorrhagické choroby novorozence s intrakraniálním (nitrolebním) krvácením. Z těchto důvodů se všem novorozencům aplikuje vitamín K injekčně první den života (Svačina, 2008). K předávkování dochází velmi ojediněle, příznaky nadbytku jsou především horečka a nechutenství. Doporučená denní dávka pro těhotné a kojící ženy je 65 µg. Vitamín K tvoří ve střevě bakterie, kromě toho je obsažen v listové zelenině, především v kapustě, špenátu, zelí, brokolici, hlávkovém salátu, také v červené řepě, chřestu a další (Vašut, 2007; Zempleni, 2007) Vitamín B 1 thiamin Velmi důležitý vitamín pro metabolismus glukózy a energetické zásobení nervových a svalových buněk. Působí příznivě při zvýšené námaze, stresu a únavě. 16

17 Hypovitaminóza se v dnešní době vyskytuje velmi zřídka, spíše u chudších populací, kde se projeví jako nemoc beri-beri, která způsobuje onemocnění nervového systému. Předávkování je téměř vyloučeno, lidem, kteří se předávkovali, byly diagnostikovány pouze alergické reakce, které nebyly život ohrožující (Hronek, 2004). Doporučení denní dávka u těhotných žen je 1,5 mg, v období kojení 1,4 mg. Hlavními zdroji vitamínu je maso, ryby, obiloviny, kvasnice, luštěniny (Müllerová, 2004) Vitamín B 2 riboflavin Riboflavin má v organismu významný vliv na metabolismus cukrů, tuků, aminokyselin, tím ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu. Nedostatek pouze vitamínu B 2 se objevuje velmi vzácně, většinou to bývá v kombinaci s jinými vitamíny skupiny B. V případě, že dojde k samotnému nedostatku vitamínu B 2, jsou postiženy sliznice a kůže, prvním příznakem je popraskání pokožky v koutcích úst a praskání rtů. Projevy nadbytku nejsou známy. Denní doporučená dávka v těhotenství je 1,6 mg. Hlavním zdrojem jsou kvasnice, játra, obiloviny, ryby, mléko a maso (Müllerová, 2004) Vitamín B 3 niacin Vitamín B 3 pozitivně ovlivňuje funkci nervového a trávicího ústrojí, funkci kůže, reguluje hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Nemoc pelagra je způsobena nedostatkem niacinu v těle, především v oblastech, kde se stravují především kukuřicí. Hypervitaminóza z potravy je velmi ojedinělá, spíše se setkáme s nadbytkem při využívání vitamínových doplňků. Velké dávky mohou způsobit červené skvrny na kůži, poškození jater, peptický vřed (Kunová, 2004; Štundlová, 2007). Těhotné ženy mají doporučenou denní dávku 18 mg. Zdrojem jsou kvasnice, játra, ryby, luštěniny, burské oříšky (Müllerová, 2004) Vitamín B 5 kyselina pantothenová Kyselina pantothenová se podílí v organismu na syntéze mastných kyselin, tuků, sacharidů a metabolismu aminokyselin. Stejně jako v případě u vitamínu B 2 se hypovitaminóza nevyskytuje ani u vitamínu B 5 samostatně, ale v kombinaci s ostatními 17

18 chybějícími vitamíny skupiny B. Výsledkem je nevolnost, únava, bolesti hlavy, nespavost, křeče v břiše a zvýšená náchylnost k infekcím horních cest dýchacích. U předávkování se vyskytuje průjem (Štundlová, 2007). Doporučená denní dávka se udává 6 mg denně, žádná pevná hranice stanovena nebyla. Vitamín B 5 přijímáme nejvíce z jater, vejcí a luštěnin (Müllerová, 2004) Vitamín B 6 pyridoxin Pyridoxin je v organismu důležitý v metabolických procesech, řídí tvorbu a štěpení bílkovin. U těhotných žen je důležitý z hlediska ovlivnění růstových procesů. Nedostatek tohoto vitamínu se projevuje především na kůži obličeje, která je zanícená a mastná, potom zánětlivými změnami v dutině ústní včetně jazyka. Objevují se poruchy nervů v oblasti jejich zakončení, porucha tvorby červených krvinek, podrážděnost. Vzhledem k velmi vysokému výskytu vitamínu v potravě k hypovitaminóze dochází velmi zřídka. Vysoké dávky vitamínu B 6 mohou způsobit křeče (Vašut, 2007). Doporučená denní dávka pro gravidní ženy je 2,5 mg. Zdroji ve stravě jsou játra, ryby, maso (Müllerová, 2004) Vitamín B 11 kyselina listová Nejdůležitějším vitamínem skupiny B pro těhotné ženy je kyselina listová neboli vitamín B 11. Organismus ji využívá pro buněčné dělení a růst, především hraje významnou roli v těhotenství jako ochrana a prevence v souvislosti s defektem neurální trubice a rozštěpem patra, čelisti i rtu. Je důležité doplňování kyseliny listové do organismu gravidní ženy, aby se předešlo těmto komplikacím. Nedostatečné množství kyseliny listové v těle může předcházet vzniku anémie. Dalším nežádoucím účinkem při nedostatku je způsobení předčasného porodu či potratu. Naopak při nadměrném užívání může způsobovat gastrointestinální potíže, duševní poruchy a nespavost (Vašut, 2007). Těhotné ženy by měly dodržovat doporučenou denní dávku 600 µg. Doporučuje se začít brát doporučenou denní dávku již měsíc před otěhotněním, aby se předcházelo výše uvedeným komplikacím. Kyselinu listovou najdeme v obilných klíčkách, játrech, listové zelenině (Hronek, 2004). 18

19 Vitamín B 12 kobalamin Vitamín B 12 hraje nezastupitelnou roli v organismu při syntéze mastných kyselin a účastní se vzniku stavebních kamenů DNA. Nedostatek vitamínu postihuje tvorbu nových buněk, projeví se tedy ve tkáních, kde se buňky rychle obnovují, sliznice (pálení jazyka), nejvíce se postižena tvorba červených krvinek. Nejčastěji se hypovitaminóza vyskytuje u vegetariánsky a vegansky založených lidí, kterým postupně dochází vitamín B 12 v těle, jehož zásoby vydrží v organismu okolo pěti let. Předávkování tímto vitamínem je velmi ojedinělé (Pokorná, 2008). Těhotným ženám je doporučena denní dávka ve výši 2,2 µg, ale jak již bylo psáno výše, vitamín se v těle drží dlouhou dobu, není nutné přijmout denně přesně stanovenou dávku. Vitamín B 12 se vyskytuje ve všech potravinách živočišného původu, játra, maso, vejce, mléko (Kunová, 2004). 2.5 Minerály a stopové prvky v těhotenství Minerály a stopové prvky jsou důležité pro organismus, kde jsou základními kameny enzymů a ovlivňují biochemické procesy v organismu. Rozdělení na minerály a stopové prvky je podle denní spotřeby, minerály přijímáme v množství nad 100 mg a stopové prvky v množství do 100 mg. Tyto látky si tělo neumí samo vytvořit, musíme je přijímat v potravě. Z pohledu důležitých minerálů a stopových prvků jsem vybrala pro tuto bakalářskou práci vápník, hořčík, fosfor, železo, jód a zinek. Existuje také spousta jiných minerálů a stopových prvků důležitých pro organismus, ale tyhle mají zásadní vliv na porodní hmotnost novorozence (Hronek, 2004; Mach, 2004) Vápník Vápník patří mezi nejdůležitější minerály v organismu, protože se podílí na regulaci funkce nervů a svalů, na srdeční aktivitě, při jeho nedostatku vznikají svalové křeče. V období těhotenství vápník přispívá ke stavbě skeletu plodu. Využití vápníku v organismu je závislé na výskytu vitamínu D a také na dostatku bílkovin transportujících vápník v těle. Denní doporučená dávka pro těhotné ženy je mg denně. Může ho čerpat z mléčných výrobků, listové zeleniny (Pánek, 2002). 19

20 2.5.2 Hořčík Hořčík je důležitý pro tvorbu kostí a hraje velkou úlohu v procesu srážení krve, také je součástí mnoha enzymů. Dále uvolňuje napětí a navozuje relaxaci. Denní doporučená dávka je 375 mg. Největšími zdroji hořčíku jsou zelené části rostlin, luštěniny, zelenina, ovoce, obiloviny, semena, brambory. Doporučená je určitě také minerální voda, např. Magnesia (Zempleni, 2007) Fosfor Fosfor je druhý nejrozšířenější prvek v lidském těle. Je důležitou součástí buněk a kostní tkáně, takže se spolu s vápníkem uplatňuje při tvorbě kostí, dále hraje významnou úlohu v metabolismu tuků, bílkovin a cukrů. Doporučené denní množství je 700 mg. Největšími zdroji fosforu jsou obiloviny, olejniny, kvasnice (Hronek, 2004) Železo Železo patří mezi stopové prvky, je důležitou složkou pro tvorbu červených krvinek, účastní se transportu kyslíku, je součástí hemoglobinu a myoglobinu. Nedostatek železa může způsobit anémii, proto je stav železa sledován u těhotných žen z krve. Bohatým zdrojem železa je červené maso a masné výrobky. Denní doporučená dávka pro gravidní ženy je 20 mg (Zempleni, 2007) Jód Dalším stopovým prvkem v organismu je jód. Je součástí biosyntézy hormonů štítné žlázy (thyroxinu a trijodthyroninu) a ovlivňuje metabolismus. Nedostatek jódu v organismu se projevuje zvýšenou únavou a ospalostí, v těhotenství jsou rizika závažnější, může vést k potratům, mentálnímu poškození plodu, nižší porodní hmotnost miminka. Hlavní zdroj jódu poskytuje sůl, která je obohacena jódem, a mořské ryby, proto je doporučeno sníst alespoň dvě mořské ryby týdně. Doporučená denní dávka pro těhotné ženy je 260 µg (Zempleni, 2007) Zinek Zinek zasahuje do řady významných pochodů v našem těle. Působí v metabolismu bílkovin, sacharidů, ovlivňuje imunitní reakce a i antioxidační ochranu a zvyšuje 20

21 aktivitu inzulínu a tvorby kostí. Podílí se na uvolňování prolaktinu a na kontrakcích děložního svalstva v průběhu porodu. Hlavními zdroji zinku jsou luštěniny, ořechy, maso a vejce. Denní doporučená dávka pro těhotné je 14 mg (Hronek, 2004). 2.6 Potravinová pyramida Jakým způsobem by se měly těhotné ženy stravovat? Znamená změna jídelníčku nějakou výraznou změnu v jejich dosavadním stravování? Na tyto otázky se pokusím odpovědět v následující kapitole. Důležitý je pravidelný přísun živin a dodržování pravidelného pitného režimu. Spousta gravidních žen má pocit, že v těhotenství musí jíst za dva, respektive o poznání více než v době před otěhotněním. Gravidní žena má pouze zvýšit denní příjem v průměru o kcal, což odpovídá zhruba jednomu smetanovému jogurtu (Pokorná, 2008). Neexistují nezdravé potraviny, pouze nezdravé množství. Pro lepší využitelnost je navíc výhodné stravu konzumovat v menších porcích pravidelně přibližně pětkrát denně, tedy v průběhu celého dne. Ve správném jídelníčku by měly být rovnoměrně rozprostřeny všechny látky uvedené v potravinové pyramidě (Pokorná, 2008). Obrázek 1 Potravinová pyramida (Pokorná, 2008, str. 14) 21

22 Oficiální doporučení Ministerstva zdravotnictví České republiky stanovuje čtyři patra v potravinové pyramidě. Tvar není vybrán náhodně, spodní vrstva je stejně jako stavba základ, na kterém se má stavět, trojúhelníkový tvar pyramidy představuje doporučené množství zkonzumovaných potravin v jednotlivých patrech. Čím více jdeme do vyšších pater, tím by se mělo konzumovat potravin z dané skupiny méně (Mandžuková, 2008) Obiloviny, pečivo, rýže, těstoviny Potřebnou energii v těhotenství čerpá nastávající maminka především ze sacharidů, převážně z obilovin. Základem potravinové pyramidy tvoří právě obiloviny, které obsahují sacharidy zhruba ze dvou třetin celkové hmotnosti. Zbytek tvoří bílkoviny a tuky, jsou zde obsaženy vitamíny skupiny B, minerální látky a také vláknina. Těhotným ženám se doporučuje konzumovat denně 3 6 porcí potravin z této skupiny, přičemž jedna porce činí například jeden krajíc chleba (60 g) nebo jeden rohlík, případně 125 g vařené či dušené rýže nebo těstovin (Pokorná, 2008; Cox, 2010; Fořt, 2007). Tabulka 3 Doporučené obiloviny a pečivo Doporučené potraviny celozrnné pečivo a těstoviny, rýže, pohanková či jáhlová kaše, müsli a ovesné vločky Nevhodné potraviny slané a sladké pečivo z bílé mouky, knedlíky, müsli tyčinka v polevě Ovoce a zelenina Ovoce a zelenina patří dle potravinové pyramidy do druhého patra. Hlavní složkou je u ovoce a zeleniny voda, které tvoří až 80 % celku. Zbytek ovoce je tvořen sacharidy, protože podíl bílkovin a tuků je již zanedbatelný. U zeleniny je zanedbatelné i množství sacharidů. Tato skupina je kvalitním zdrojem vitamínu C, vitamínu skupiny B, karotenoidů, významný je obsah vlákniny a různých ochranných látek, především antioxidantů. Doporučené množství ovoce je 2 4 porce, zeleniny 3 5 porcí, kde jedna porce je velká přibližně jako sevřená pěst konzumenta (Kunová, 2004). Tabulka 4 Doporučená zelenina a ovoce Doporučené potraviny ovoce: čerstvé a různorodé, čerstvě vymačkaná šťáva zelenina: čerstvá, vařená v páře, dušená, zapékaná, v sladkokyselém nálevu, kysaná Nevhodné potraviny ovoce: kompotované, sušené, marmelády zelenina: smažená, ve slaném nálevu, nakládaná v oleji 22

23 2.6.3 Živočišné produkty, luštěniny, ořechy Třetí patro v potravinové pyramidě dělíme na dvě skupiny, v první je mléko a mléčné výrobky a ve druhé skupině ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso bez tuku a ořechy. Obě skupiny jsou hlavním zdrojem kvalitnějších bílkovin, nesmíme opomenout tuky a cholesterol (Blattná, 2005; Pokorná, 2008). Mléko a mléčné výrobky nás zásobují vitamíny A, D a vitamíny skupiny B a především jsou bohatým zdrojem vápníku, který hraje důležitou roli při prevenci vzniku osteoporózy. Je doporučeno zkonzumovat 2 3 porce potravin z této skupiny, kde jedna porce odpovídá přibližně 250 ml sklenici mléka, 200 ml jogurtu či 50 g sýra. Vzhledem k vyššímu obsahu tuku je vhodnější upřednostňovat spíše nízkotučné mléko a mléčné výrobky. (Pokorná, 2008) Druhá skupina ze třetího patra potravinové pyramidy poskytuje zdroje bílkovin, dobře využitelné železo, z ryb využíváme jód a luštěniny dodávají tělu vlákninu, nesmíme opomenout vitamíny A, D a vitamíny skupiny B. Podle doporučení by měla být tato skupina zahrnuta v jídelníčku asi v 1 3 porcích denně, což je přibližně 80 g na porci ryb, drůbeže, masa, dvěma vejcím nebo 250 ml misce luštěnin (Sabersky, 2009; Štundlová, 2007). Doporučené potraviny Mléko a mléčné výrobky: méně tučné mléko a mléčné výrobky: polotučné mléko, jogurty do cca 4 % tuku, tvrdé sýry s obsahem tuku v sušině do cca 20 g ve 100 g výrobku, zakysané mléčné výrobky Ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso bez tuku, ořechy: dušené, vařené, vařené v páře, zapékané, lžíce ořechů či semínek, maso bez viditelného tuku, vařené vejce Tabulka 5 Doporučení živočišné produkty Nevhodné potraviny Mléko a mléčné výrobky: tučnější mléko a mléčné výrobky smetana, šlehačka, plnotučné mléko, smetanové jogurty, plnotučné sýry, nízkotučné jogurty (obsah většího množství umělých sladidel), tavené sýry (obsahují fosfor) Ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso bez tuku, ořechy: smažené, přepečené, více než 1 lžíce ořechů či semínek denně, slané oříšky, maso s viditelným tukem, vejce na tuku, tvrdé tučné salámy, párky, klobásy, paštiky 23

24 2.6.4 Volné tuky, cukry a sůl Na vrcholu pyramidy jsou volné tuky, cukry a sůl. Jsou zobrazeny jako špička pyramidy, tedy potřebujeme jich opravdu velmi malé množství, doporučení udává do 2 porcí, kdy jedna porce váží asi 10 g (Pokorná, 2008). Tabulka 6 Nevhodné potraviny Nevhodné potraviny slané oříšky, chipsy, slaný popcorn, uzeniny, slané sýry, sušenky, cukrovinky, zákusky, bonbony, čokoládové tyčinky, sladký popcorn, instantní polévky, paštika, škvarky, slanina, bůček, majonéza, tatarka, lahůdkové saláty, plnotučné sýry, smetanové mléčné výrobky, šlehačky, lískooříškové, čokoládové, arašídové pomazánky a různé tukové polevy 2.7 Doporučený pitný režim Voda je v lidském organismu nezastupitelná, protože lidské tělo je tvořeno až z 60 % vodou. Voda je důležitá pro transport látek, tepla, energie, krevních plynů. Má nezbytnou úlohu pro tvorbu chemických reakcí, má termoregulační a ochrannou funkci (chrání klouby, nervovou soustavu, plod atd.). Vodu přijímáme do těla nápoji nebo i potravou. Naopak odvádění vody zajišťují ledviny ve formě moči, pak také zažívací trakt (stolice), kůže (pot), plíce (pára), mléčná žláza v podobě mateřského mléka (Hronek, 2004; Kunová, 2004; Pokorná, 2006). Při nedostatečném přísunu tekutin může dojít k dehydrataci, která může ohrožovat život, u těhotné ženy v malé míře ohrožuje i množství plodové vody. Doporučené množství nelze plošně určit, protože každý má individuální potřeby příjmu tekutin. Obecné doporučení hovoří o ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti, v letních měsících může být příjem větší. Za tekutiny lze považovat nejen nápoje, ale polévky, ovoce, zeleninu, kde je také určitý výskyt tekutin. Důležité je pít včas, dříve než se dostaví žízeň (Hronek, 2004; Pokorná, 2008) Vhodné nápoje Základním nápojem by měla být voda, kterou můžeme rozdělit na vodu z vodovodu a balenou vodu. Kohoutková voda je v drtivé většině případů zdravotně nezávadná, tudíž ji můžeme doporučit pro každodenní konzumaci. Balené vody nemusí být nutně kvalitnější než kohoutková voda. Měli bychom se zaměřit na složení vody, konkrétně na 24

25 celkovou mineralizaci vody. Tyto balené vody můžeme rozdělit do kategorií slabě mineralizovaných, středně mineralizovaných a silně mineralizovaných vod (Pokorná, 2006; Svačina, 2008). Všeobecným doporučením jsou pro denní konzumaci ideální vody slabě mineralizované, naopak vody středně a silně mineralizované jsou vhodné jen jako doplněk pitného režimu v množství do 500 ml za den. Je potřeba skloubit znalosti s doporučeným množstvím minerálních látek, které jsem popsala v předchozích kapitolách a podílem těchto látek v minerálních vodách, který by neměl překročit doporučené množství za den. Těhotné ženy by se měly vyvarovat perlivým vodám, tedy vodám s vyšším obsahem oxidu uhličitého, který může v těle podporovat pálení žáhy a zvracení (Mandžuková, 2008). Další tekutinou podávanou v rámci pitného režimu je čaj. Čaje rozdělujeme na pravé, které jsou vyrobeny z lístků čajovníku čínského, a nepravé, které jsou vyráběny z jiných ingrediencí. Nevýhoda pravých čajů pro těhotné ženy, kam řadíme černé a zelené čaje, je obsah kofeinu, který negativně ovlivňuje nervový systém matky i plodu a působí jako diuretikum, a obsah tříslovin snižující vstřebávání železa nezbytného pro tvorbu červeného krevního barviva hemoglobinu. Pravé čaje mají také i výhodu, obsahují řadu látek s antioxidačním účinkem (Müllerová, 2004; Pokorná, 2006). Z nepravých čajů jsou nejčastěji konzumovány ovocné čaje. Výhodou je obsah řady látek s antioxidačním účinkem, absence kofeinu a tříslovin. Nevýhodou je vysoký obsah přídavných látek (aroma, barviva) a obsah organických kyselin. Bylinné čaje jsou také zástupci nepravých čajů. Doporučení u bylinných čajů je vybírání takových čajů, u kterých není prokázán negativní dopad na organismus (Pokorná, 2006). Džusy a nektary jsou vyráběny z ovoce a zeleniny, u džusů by měl podíl ovocné nebo zeleninové složky být alespoň 50 %, u nektarů je to pod 50 %. Nejhodnotnější jsou džusy se 100 % podílem složky, protože obsahují vyšší množství biologicky aktivních látek ve srovnání se slabšími ovocnými koncentráty. Většina džusů prodávaných v obchodě obsahují vyšší množství jednoduchý sacharidů, přídavných látek na zlepšení chuti, barvy a trvanlivosti a organických kyselin, je proto lepší tyto nápoje ředit vodou (Blattná, 2005). 25

26 2.7.2 Méně vhodné nápoje Mezi méně vhodné nápoje řadíme limonády, slazené minerální vody a colové nápoje. Obsahují vysoký podíl sacharidů, umělých sladidel, barviv, aromatických a konzervačních látek a oxidu uhličitého. U colových nápojů se vyskytuje kofein a kyselina fosforečná, která negativně ovlivňuje využití vápníku v těle. Dalším nevhodným nápojem je také tonic díky obsahu chininu působícího negativně na děložní svalovinu a podporující vznik kontrakcí (Blattná, 2005; Pokorná, 2006). Mléko sice řadíme mezi potraviny, ale můžeme ho řadit i do nápojů. Je vhodné pro každodenní konzumaci, jeho nadměrná spotřeba nemá z nutričního hlediska žádný význam. Naopak ve výjimečných případech se může u dítěte již nitroděložním vývoji vytvářet citlivost na kravskou bílkovinu. Kávu a alkohol se rozhodně nedoporučuje v období těhotenství přijímat. Alkoholismus vede k rozvoji fetálního alkoholového syndromu. Není nikde prokázáno, jaké množství již je škodlivé. Z toho důvodu se doporučuje v průběhu těhotenství alkoholu zcela vyhýbat (Hronek, 2004). 2.8 Doplňky stravy v těhotenství Existuje spousta doplňků stravy pro širokou veřejnost, v této kapitole se zaměřím pouze na doplňky stravy určené speciálně pro těhotné ženy. Doplňky poskytují tělu gravidní ženy potřebné vitamíny a minerální látky z důvodu větší spotřeby těchto látek v průběhu těhotenství. Většinou žena nedokáže pokrýt zvýšenou potřebu pouze z potravy, proto jsou jí doporučeny různé potravinové doplňky. V předchozích kapitolách jsem uvedla, jaké jsou doporučované hodnoty příjmu vitamínu, minerálů a stopových prvků. Veškeré potravinové doplňky by měla těhotná žena užívat po poradě s lékařem (Mach, 2004). Na našem trhu existuje nepřeberné množství potravinových doplňků pro těhotné, všechny více či méně kombinují stejné důležité vitamíny a minerály, je rozdíl pouze, jaké množství se zachází v konkrétním doplňku (Mach, 2004). Spousta nastávajících maminek se bojí užívání doplňků. Je to zapříčiněno pocitem, že se zvýší porodní hmotnost novorozence. Jestli má užívání potravinových doplňků vliv na porodní hmotnost, zodpovím v praktické části (Mach, 2004). 26

27 2.9 Alternativní a speciální diety Mezi budoucími maminkami je i spousta takových, které se z různých důvodů neřídí oficiálními výživovými doporučeními představovanými potravinovou pyramidou a svůj jídelníček, stravovací návyky i celý životní styl podřizují odlišným pravidlům. Zahrnuje to několik způsobů stravování lišící se od běžně doporučovaných stravování (Pokorná, 2008) Alternativní diety Mezi alternativní diety je nejvíce rozšířeno vegetariánství, které má několik podkategorií, a dále sem řadíme makrobiotickou stravu. Diet je samozřejmě více, ale já se zaměřím pouze na tyhle uvedené, protože to je v mé bakalářské práci dostačující (Svačina, 2008). Vegetariánství se vyznačuje konzumací rostlinné stravy, vegetariáni se vyhýbají živočišné stravě. Podle dalších upřesňujících detailů se vegetariáni dále dělí na několik dalších podskupin: semivegetariáni nejedí červené maso (hovězí, skopové, vepřové, zvěřinu), jedí ryby, drůbež, konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce pescovegetariáni nejedí žádné maso kromě ryb, konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce laktoovovegetariáni nejedí žádné maso ani ryby, konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce laktovegetariáni nejedí maso, ryby ani vejce, konzumují pouze mléko a mléčné výrobky vegani nejedí žádné živočišné potraviny, tedy žádné maso, ryby, vejce, mléko ani mléčné výrobky, konzumují obiloviny, ovoce, zeleninu, ořechy a luštěniny frutariáni nejedí nic z toho co vegani, k tomu nejedí luštěniny a obiloviny, konzumují pouze čerstvé nebo sušené ovoce, ořechy, med a olivový olej vitariáni hlavní definice říká, že nekonzumují stejné potraviny jako vegani, ovšem to, co konzumují, nesmí být tepelně zpracováno (Pařízek, 2008) 27

28 Makrobiotická strava má původ ve východní filozofii. Cílem je dosáhnutí tělesné rovnováhy, stability jin a jang, tedy temnoty a stínu. Lidé živící se makrobiotickou stravou odmítají maso, mléko, mléčné výrobky a vejce. Převažují zde celozrnné obiloviny, zelenina, ovoce, luštěniny a ryby. Jejich doporučení je takové, že člověk má jíst pouze při pocitu hladu. Gravidní ženy konzumující makrobiotickou stravu jsou velmi ohroženy, protože se jim nedostává všech potřebných vitamínů a minerálů (Pařízek, 2008; Svačina, 2008) Speciální diety Převážná většina gravidních žen se stravuje ze základních potravin. Existuje ovšem i menší populace těhotných žen, které mají různé druhy alergií a musí si tím pádem hledat jiné formy výživy. Mezi nejrozšířenější alergie případně nemoci v těhotenství patří celiakie, diabetes mellitus a laktózová intolerance. Díky nemožnosti konzumovat některé typy potravin, musí těhotné ženy nahrazovat příjem vyloučených potravin některými jinými (Pokorná, 2008). Celiakie je střevní onemocnění, které způsobuje lepek obsažený především v pšenici, žitu a ječmeni. Musí se mu tedy vyhýbat, léčba spočívá v aplikaci bezlepkové diety, tzn. vyloučení veškerých potravin obsahující složky z pšenice, žita a ječmene, nahrazují se sójovou a rýžovou moukou, rýží, brambory, kukuřicí. Dieta se dodržuje po celý život. Součástí diety je také náhrada všech základních živin (Sabersky, 2009). Diabetes mellitus je chronické metabolické onemocnění zasahující do metabolismu bílkovin, tuků a sacharidů. Léčba je prováděna pomocí diety a aplikování inzulínu. Diabetes mellitus má několik kategorií, pro účely této bakalářské práce stačí k pochopení problému základní znalost, že nemocné ženy se musí léčit, aby mohly přijímat veškerou stravu (Hronek, 2004; Roztočil, 2008). Laktózová intolerance je nesnášenlivost laktózy (mléčného cukru), která jako disacharid je složena z glukózy a galaktózy. Nejčastěji se projevuje po vypití sladkého mléka nebo po konzumaci některých mléčných výrobků. Lidé s intolerancí se snaží vyhýbat mléku a mléčným výrobkům, tím vzniká deficit vápníku, hořčíku a jiných minerálních látek. Řešení tedy je nahrazení bílkovin ostatními potravinami, dále se doporučuje mléko bez laktózy, které je již dostupné v obchodech (Hronek, 2004). 28

29 2.10 Novorozenec Hypotrofický novorozenec Jako novorozence s nízkou porodní hmotností podle WHO označujeme ty, jejichž porodní hmotnost je menší než g. Rozlišujeme pak 2 kategorie novorozenců: 1. Předčasně narozené (nedonošené) děti, kde nízká porodní hmotnost je přiměřená zkrácené délce gravidity. 2. Hypotrofičtí novorozenci Hypotrofie plodu je stav, který se projeví zaostáváním somatického růstu plodu, poruchami výživy, metabolismu a chronickou hypoxií. V klinice se za hlavní kritérium hypotrofie považuje zaostávání hmotnosti plodu pod hranici normálního rozptylu v příslušném gestačním věku. Hypotrofie se vyskytuje v naší populaci asi u 3 4 % novorozenců. Mezi základní příčiny hypotrofie patří: fetální mateřské placentární (Zwinger, 2004) Hypertrofický novorozenec Jako hypertrofický novorozenec je nazýván novorozenec s hmotností více než g a délkou nad 52 cm. Extrémně velkým plodem je míněn novorozenec, jehož hmotnost přesáhne g. Mezi další charakteristiky velkého a obrovského plodu jsou nadměrně silné a pevné lební kosti, tvrdá hlava, úzké švy a zúžené fontanely. Větší velikost plodu přináší matkám zdravotní problémy. Jedná se o obtíže s dýcháním, zvětšenou zátěží na cévy se tvoří tzv. varixy, se sníženou kapacitou močového měchýře souvisí častější možnost vzniku urologických infekcí, bolesti v kříži, problematickou chůzí, apod. (Čech, 2006; Roztočil, 2008). 29

30 3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Předkládaná práce je teoreticko-praktická. V praktické části jsem se zaměřila na získání informací od žen pomocí dotazníkového šetření kvantitativní metodou. Dotazník byl určen pro ženy, které porodily v posledních dnech. Dotazník jsem sestavila ze 14 uzavřených, polouzavřených a otevřených otázek. Otázky se odvíjely od hypotéz, které jsem stanovila. Zodpovězení dotazníku bylo dobrovolné a anonymní. Hypotézu č. 1 ověřuji otázkou č. 5. K hypotéze č. 2 se vztahují otázky č. 5 a č. 6. Otázkou č. 7 ověřuji hypotézu č. 3. Hypotéza č. 4 je závislá na otázkách č. 2 a č. 8. Hypotéza č. 5 je zahrnuta v otázce č. 12. K hypotéze č. 6 náleží otázky č. 8 a č Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného prostředí Dotazník jsem rozdávala sama nebo prostřednictvím porodních asistentek ženám, které projevily zájem o vyplnění bez rozdílu věku. Dosáhla jsem tedy 100 % návratnosti dotazníků (celkem 100 dotazníků). 3.3 Průběh výzkumu Dotazníky jsem distribuovala od března do dubna 2014 na oddělení šestinedělí v Nemocnici Milosrdných bratří Brno. Odpovědi byly anonymní a byly použity pouze pro účely této práce. 3.4 Zpracování získaných dat Výsledky z dotazníků jsem zpracovala přehledně do tabulek a grafů s využitím kancelářských programů Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel. 30

31 3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Jaký je Váš věk? Graf 1 Věk respondentek Nejvíce zastoupenou skupinou byly ženy let, a to 34 (34 %) respondentek. Následovala skupina let 33 (33 %) respondentek, méně zastoupena byla skupina let, kde se nacházelo 18 (18 %) respondentek. Celkem 12 (12 %) respondentek bylo ze skupiny let. Nejméně zastoupena byla skupina nad 40 let, kde se nacházely 2 (2 %) respondentek, a skupina pod 20 let, kde byla pouze 1 (1 %) respondentek. 31

32 Otázka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Graf 2 Dosažené vzdělání Na otázku týkající se vzdělání odpovědělo 49 (49 %) respondentek, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské. Dalších 37 (37 %) dosáhlo středního vzdělání s maturitou, následovalo střední vzdělání bez maturity s 6 (6 %) respondentek. Vyšší odborné vzdělání uvedly 4 (4 %) dotázané, stejně tak 4 (4 %) respondentek uvedlo základní vzdělání. 32

33 Otázka č. 3: Jaká byla Vaše váha před otěhotněním? Graf 3 Váha respondentek Celkem 47 (47 %) respondentek mělo váhu v rozmezí kg, druhá nejčastější váha byla z kategorie kg, kterou mělo 35 (35 %) žen. Pouhých 9 (9 %) respondentek bylo v rozmezí kg a 5 (5 %) respondentek mělo váhu mezi kg. Nejméně respondentek 2 (2 %) mělo váhu pod 49 kg, stejně na tom byly i 2 (2 %) respondentek s váhou před otěhotněním nad 100 kg. 33

34 Otázka č. 4: Jaká je Vaše výška? Graf 4 Výška respondentek Výšku mezi cm celých 45 (45 %) žen, dále následovalo 43 (43 %) respondentek s výškou mezi cm, pouhých 9 (9 %) žen odpovědělo na dotaz týkající se výšky, že je v rozmezí cm. Zbývající 3 (3 %) respondentek patří do kategorie mezi cm. 34

35 Otázka č. 5: Jaký byl Váš celkový hmotnostní přírůstek v těhotenství? Graf 5 Hmotnostní přírůstek v těhotenství Nejčastější hmotnostní přírůstek u dotazovaných žen byl mezi kg. Tento přírůstek uvedlo 39 (39 %) žen. Dalších 25 (25 %) žen mělo nárůst hmotnosti mezi kg, 19 (19 %) respondentek mělo nižší nárůst, který se pohyboval mezi 8 11 kg. Příbytek na váze mezi kg uvedlo 13 (13 %) respondentek, 3 (3 %) žen přibraly více než 29 kg a pouze 1 (1 %) žena nabrala během těhotenství méně než 7 kg. 35

36 Otázka č. 6: Jaký byl Váš porod? Graf 6 Typ porodu Na otázku termínu porodu odpovědělo 59 (59 %) respondentek, že přivedlo na svět dítě v plánovaném termínu porodu, 35 (35 %) žen mělo potermínovou graviditu a pouze 6 (6 %) žen ze 100 dotazovaných porodily předčasně. 36