Kojení v porodnicích - dětské sestry versus porodní asistentky

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra porodní asistence Autor práce: Eva Sokelová Kojení v porodnicích - dětské sestry versus porodní asistentky Bakalářská práce v oboru porodní asistentka Vedoucí práce: Mgr. Ivana Stehlíková Brno 2008

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Ivany Stehlíkové a všechny použité prameny literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. V Brně dne 24. dubna Eva Sokelová

3 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Ivaně Stehlíkové za odborné vedení, trpělivost a poskytnutí cenných rad při zpracovávání mé bakalářské práce. Děkuji také pracovníkům zdravotnických zařízení, u nichž probíhal sběr informací.... Eva Sokelová

4 OBSAH ÚVOD... 7 CÍLE A HYPOTÉZY NEJLEPŠÍ ZAČÁTEK Kojit a ještě jednou kojit Mateřské mléko je darem nejcennějším Složení mateřského mléka Radostné očekávání příchodu dítěte Užitečné přípravy Péče o prsa v těhotenství Novorozené dítě je na světě Zázračná první hodinka ZAČÍNÁME KOJIT- ANEB DĚŤÁTKO U PRSU Přiložit a kojit Technika kojení Pohodlné polohy při kojení Prostředí pro kojení Jen tak se novorozené dítě skutečně nasytí Je lepší kojit vždy jen z jednoho nebo obou prsů? Jak dlouho dítě zůstává u prsu? Odříhnutí Dítě po pití blinká Jak často by novorozené dítě mělo pít? PRSA V DOBĚ KOJENÍ Anatomie mléčné žlázy a fyziologie laktace Anatomie prsů Vývoj mléčné žlázy Zvyšování tvorby mléka Jak snížit tvorbu mléka? Péče o prsa v době kojení

5 3.4.1 Masáže prsů Krmení dítěte odsátým mlékem Způsoby odstříkávání mateřského mléka Uchování mateřského mléka Krmení dítěte odstříkaným mateřským mlékem Alternativní způsoby krmení dítěte RYCHLÉ ŘEŠENÍ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ S KOJENÍM Rychlá pomoc při problémech s prsy Obtíže s bradavkami Bolestivé nalití prsů Ucpané mlékovody, zadržení (retence) mléka a zánět prsu mastitida Co dělat, když dítě nepije pořádně? Spavé dítě Neklidné dítě Dítě u prsu pláče Překážky ze strany matky ÚLOHA PORODNÍ ASISTENTKY A DĚTSKÉ SESTRY V PODPOŘE KOJENÍ Profesní role porodní asistentky Osobnost porodní asistentky Osobnost dětské sestry Úloha porodní asistentky a dětské sestry v oblasti kojení PRAKTICKÁ ČÁS Metodika průzkumu Zpracování a tvorba dotazníku Cíle Hypotézy Výsledky průzkumu a jejich analýza DISKUZE ZÁVĚR ANOTACE SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

6 SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH

7 ÚVOD Málokdy se všechno sejde dohromady tak, jak jsme si to vysnili. A každé vychýlení z rovnováhy, každý moment změny je tou nejlepší situací, jakou si můžeme přát - situací, v níž se nedá uvíznout a v níž přitom můžeme zcela otevřít svoje srdce a mysl. Jsou to chvíle s otevřeným koncem, v nichž se skrývá cosi velmi vlídného a nenásilného. Pema Čhödrön V okamžiku, kdy matka poprvé drží své novorozené dítě v náručí, si uvědomuje, jak moc její dítě potřebuje lásku a péči. Její přítomnost, něžný hlas a starostlivé doteky jsou prvními vjemy, které dítě instinktivně očekává a při, kterých se začíná vytvářet jeho harmonický vztah k matce a ke světu. Od samého začátku je proto pro každé novorozené dítě důležitý stálý kontakt s matkou, zdravá výživa, péče a mazlení. Tyto všechny potřeby matka dítěti uspokojuje kojením. Již od pradávna je nejkrásnějším symbolem mateřství kojící matka. Matka, která plní svůj přirozený, ale zároveň krásný úděl ženství. Úspěšné kojení přináší matce i dítěti mnoho radostných a příjemných prožitků a pozitivního naplnění života. Pozitivní postoj matky ke kojení, její vůle, oddanost kojit a důvěra v samu sebe, jsou předpokladem úspěšného kojení. Matka si musí věřit, být vyrovnaná a klidná a to by měl být hlavní úkol porodních asistentek a dětských sester. Jsou to právě ony, které jsou největším pomocníkem matky, otce a jejich dítěti. Jejich práce chování je častým rozhodujícím vlivem na začátek a průběh kojení. Pokud porodní asistentka či dětská sestra svým chováním a svojí prací vytváří v matce negativní prožitky, které se projevují sníženou důvěrou ve schopnosti kojit, skleslostí a úzkostí. Vytváří se tím bludný kruh. Matka není schopna se vypořádat s problémy s kojení a díky tomu se kojení pro ni stává traumatizující. Proto porodní asistentka a dětská sestra musí mít vysokou profesionální úroveň a také pozitivní přístup ke své práci. Tuto práci jsem proto zaměřila právě na práci dětských sester a porodních asistentek. Chtěla jsem zjistit, do jaké míry edukace porodních asistentek a dětských sester a jejich přístup k matkám ovlivňuje začátek a průběh kojení. (Švejcar, 2003; brožurka Johnson s baby) 7

8 CÍLE Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, do jaké míry edukace porodních asistentek a dětských sester a jejich přístup k matkám ovlivňuje začátek a průběh kojení. - Zjistit, kdo lépe edukuje v oblasti kojení, zda porodní asistentky nebo dětské sestry. - Zjistit, zda klientky po odchodu z porodnice umí kojit. - Zjistit, jaký vliv má práce porodních asistentek a dětských sester na průběh kojení a na kojení dalšího dítěte. - Zjistit, zda klientky chodí do porodnice informované. HYPOTÉZY H 1 - Lze předpokládat, že dětské sestry z pohledu svého i z pohledu klientek edukují o kojení lépe než porodní asistentky. H 2 - Lze předpokládat, že většina klientek po odchodu z porodnice umí kojit. H 3 - Lze předpokládat, že práce porodních asistentek a dětských sester má vliv na průběh kojení a na kojení dalšího dítěte. H 4 - Lze předpokládám, že většina klientek chodí do porodnice informovaná v oblasti porodu a kojení. 8

9 Srdce a mléko matky jsou nenahraditelné (Velemínský, 1993 str. 58) 1. NEJLEPŠÍ ZAČÁTEK 1.1 Kojit a ještě jednou kojit Pro každého z rodičů je narození dítěte jeden z nejkrásnějších okamžiků v životě. Od tohoto okamžiku ví, že chtějí dítěti dát to nejlepší, co mohou nabídnout. Proto se většina žen po porodu rozhodne kojit své novorozené dítě. Ví, že mateřské mléko je nejpřirozenější a nejlepší způsob stravy pro jejich dítě. Je to takový velký dar pro budoucí život. V čem spočívá jeho jedinečnost? Tělo matky jej tvoří na míru novorozenci. Jeho složení se mění nejen v průběhu jednoho kojení, ale i během celého laktačního období. Tím se dítěti zabezpečuje optimální fyziologický a mentální vývoj. Důležitou předností mateřského mléka je ochrana dítěte proti nemocem. Mateřské mléko obsahuje potřebné imunitní látky, které dítě po narození nemá. Je to takový preventivní balíček, díky němuž má dítě snížené riziko vzniku vážnějších chorob v pozdějším věku. Je prokázáno, že kojené děti mají nižší počet infekcí trávicího a dýchacího systému a také nižší riziko vzniku potravinových alergií. Bezesporu další výhodou kojení je snížené riziko vzniku obezity, vlivem toho, že si dítě řídí přívod mléka samo, tak jak to potřebuje jeho organismus. Proto je u něj překrmování prakticky vyloučeno. Taktéž snižuje pravděpodobnost vzniku diabetu a přispívá k prevenci aterosklerózy. Novorozené dítě, které je výlučně kojeno po dobu 6 měsíců, je chráněno před vznikem anémií. (Klímová, 1998; Frühauf, 2005 str ; Weigert, 2006; Fialková; 2005 str ) V neposlední řadě se kojením vytváří pevné pouto mezi matkou a dítětem. Zahraniční statistiky hovoří také o výrazně nižším počtu týraných dětí mezi skupinou dětí kojených ve srovnání s dětmi uměle živenými. (Fialková, 2005 str. 22) Tyto výhody mateřského mléka dávají dítěti pevný základ pro jeho zdravý vývoj. Tento vývoj samozřejmě není jen po stránce tělesné, ale i duševní. To znamená, že dítě se kojením nesytí pouze na tělesné úrovni, ale i duševní. Když saje mléko z matčina prsu, 9

10 vytváří se mezi ním a matkou jedinečný vzájemný vztah, který ho duševně natolik uspokojuje, že v něm vytváří hlubokou základní životní důvěru. (Weigert, 2006 str. 15) Je důležité podotknout, že kojení není zdravé jen pro dítě, ale i pro matku. Vlivem kojení se rychleji stahuje děloha a díky tomu dochází k menší poporodní ztrátě krve. Také zabraňuje tzv. městnání očistků 1, což je důležité pro ochranu těla matky před infekcemi. Další velmi potěšující výhodou je rychlejší návrat k původní váze, vlivem zvýšené spotřeby energie, vynaložené pro tvorbu mléka. A v neposlední řadě kojení snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků a osteoporózy. Časté kojení oddaluje menstruaci a do jisté míry chrání ženu před dalším otěhotněním, pokud matka plně a často kojí. Mateřské mléko je kdykoliv přístupné, je bez bakterií, má vždy přiměřenou teplotu, proto je pro ženu kojení pohodlnější než příprava umělé výživy. V neposlední řadě je kojení levnější než umělá strava. (Fialková, 2005 str ; Weigert, 2006) Mateřské mléko je darem nejcennějším Složení mateřského mléka se dynamicky přizpůsobuje potřebám dítěte. Jeho složení respektuje potřeby jednotlivých systémů organismu (zejména trávicího a nervového) k jejich dozrání. První mléko, které se po porodu začne tvořit, je tzv. kolostrum neboli mlezivo. Je bohaté na energii, imunitní látky a protilátky. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je to potrava i lék. Kolostrum je totiž bohaté na leukocyty (bílé krvinky), podílející se na obranyschopnosti organismu dítěte. Tato podpora je velmi důležitá z důvodů prvního kontaktu dítěte se zevním prostředím. Nejčastější vstupní branou v tomto období je trávicí ústrojí. Pro kolostrum je charakteristické velké množství bílkovin, převážně imunoglobulinu A ( IgA), lysozymu a laktoferinu a také vitaminů a to hlavně hořčíku, který zvyšuje činnost střev. 1 Očistky neboli lochia vznikají z povrchové části sliznice dělohy, krve a lymfatické tkáně. Mění se v průběhu šestinedělí. Rozlišujeme očistky s příměsí krve (1. až 3. den), očistky serózní (narůžovělé až hnědé barvy, odchod den) a očistky bílé ( den, mohou trvat až 6 týdnů). Vrchol odchodu očistků je zhruba ve třetím až čtvrtém poporodním dni. Jejich vylučování je zvýšené pokud žena kojí, vstane z lůžka apod. (Roztočil, 2001) 10

11 o Imunoglobulin A - jeho funkcí je chránit organismus před choroboplodnými zárodky, které se usazují na sliznici. Vlivem toho, že se IgA v žaludečním a střevním traktu neštěpí a nevstřebává, chrání střevní a žaludeční sliznici před proniknutím cizorodých látek, způsobující onemocnění (převážně potravinové alergie). o Laktoferin - tvoří vhodné prostředí pro růst bakteriálního kmene Lactobacillus bifidus (bakterie důležitá pro správnou činnost střev). Také je důležitý pro příjem potravy. Díky němu může dítě přijmout železo z více než 50 % na rozdíl od pouhých 10 % u umělé výživy. o Lysozym - jeho funkcí je opět chránit organismus před bakteriemi, tím že bakterie jednoduše rozpustí. První dny po porodu dítě vypije zhruba 10 ml při každém kojení. Není nutné se obávat, že dítě bude hladné. Důvody jsou jednoduché. Prvním důvodem je malinký ještě nedozrálý žaludek a dalším důvodem je vysoká kvalita mléka, protože obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin a tím dvakrát více kalorií než zralé mléko. Mlezivo má také nezastupitelný význam pro vyloučení první stolice tzv. mekonia někdy také nazývané smolkou. Mekonium je černá stolice s tuhou konzistencí, díky níž novorozenec lépe odbourává bilirubin a tím se snižuje riziko vzniku novorozenecké žloutenky. Zhruba v druhém týdnu po porodu vytváří mléčná žláza tzv. zralé mléko. Dělí se na přední a zadní mléko. Přední mléko má více vody a cukrů, plní tedy funkci utišení žízně. Zadní mléko má naopak větší podíl tuku a tedy plní funkci zasycení. (viz tab. 1, příl. 1) Jak napsala ve své knize Weigertová 2 Děťátko nejprve utiší žízeň, potom hlad a nakonec dostane malou porci šlehačky jako zákusek. (Weigert, 2006; Hanreich, 2000; Paulová, 1998) Je nutné si uvědomit, že během kojení dostává novorozené dítě vše, co potřebuje a to v takovém množství, které jeho organismus potřebuje. Čím více se kojí, tím více se mléka tvoří. Po porodu je zcela normální, že děti ztrácejí na váze (zhruba 5-10 % své váhy), příčinou není nedostatek živin či mléka, nýbrž měnící se rozložení vody v těle. Od třetího dne začíná váha stoupat a k původní váze se dítě vrací za týden až 14 dní. (Švejcar, 1975) 2 (Weigert,V:Vše o kojení,portál, s.r.o, 2006) 11

12 Podle světové zdravotnické organizace je nutné výlučně kojit do 6. měsíců, od 6. měsíce v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle Živiny v mateřském mléce Bílkoviny: o Mají v mateřském mléce obzvláště vysokou biologickou hodnotu, to znamená, že jsou tvořeny z mnoha esenciálních aminokyselin, které jsou lehce stravitelné pro novorozence. o Jen velmi malé množství bílkovin je pro organismus nestravitelná - tyto bílkoviny neslouží ke stavbě buněk, nýbrž k obranyschopnosti. K nim patří imunoglobuliny, laktoferin, lyzosym. (viz kap ) o Hlavní bílkovinou je laktalbumin a kasein (v poměru 60 : 40); vlivem nízké hladiny kaseinu je mateřské mléko pro novorozence stravitelnější než kravské mléko, ve kterém je tento poměr opačný. Z tohoto důvodu je sraženina vznikající v žaludku kojeného dítěte jemná a opouští žaludek dříve než hrubá sraženina v žaludku uměle živeného dítěte. (Paulová, 1998 str. 40) Proto kojené dětí chtějí častěji pít a intervaly mezi kojeními jsou kratší než u dětí krmených umělou výživou. (Paulová, 1998;Weigert, 2006) o Mateřské mléko patří mezi mléka s nejnižším obsahem bílkovin. Vlivem toho nejsou ledviny novorozence přetěžovány zplodinami vznikající při metabolismu bílkovin. o Obsah bílkovin je do značné míry nezávislý na obsahu bílkovin v potravě matky. Tuky: o Jsou v mateřském mléce jemně roztroušeny v podobě nepatrných kuliček se složitou stavbou a jádrem z triglyceridů a jsou doplněny enzymem pro snadnější trávení tuků (lipáza). (Weigert, 2006 str. 17) o Jejich množství kolísá od 2 g / 100 ml v mlezivu do 4-4,5 g / 100 ml ve zralém mléce, to znamená, že se množství mléka mění v průběhu dne (nejvíce pozdě odpoledne), ale také i v průběhu jednoho kojení. o Tuky jsou hlavním zdrojem energie dítěte a to převážně zadní mléko (30 50 % energie). 12

13 o Velká část tuků je tvořena nenasycenými mastnými kyselinami (převážně linolová, linoleová a arachidonová kyselina), které jsou důležité pro neurokongitivní vývoj dítěte. 3 Zde tkví jedno z možných vysvětlení skutečnosti, že kojené děti se v inteligenčních testech umisťují daleko vpředu. (Zemanová, 2005) Dokazuje to několik studií Americké pediatrické asociace. Jedná se hlavně o studie Dr. Lucase, Dr. Jacobsona a Dr. Andersona. Podle Dr Lucase včasné kojení zvyšuje IQ dítěte. Mozek dítěte je mateřským mlékem podporován a udržován, proto by všechny děti především nedonošené měly být kojeny. Další studie byla provedena Dr. Jacobsonem, který posuzoval vliv mateřského mléka na IQ dítěte v závislosti na sociální skupině a stupni vzdělanosti matky. Z jeho práce vyplývá, že děti kojené mají výraznější IQ skóre než nekojené. Podle třetí studie, kterou provedl Dr. Anderson, vychází skutečnost, že IQ dítěte nezávisí na IQ matky ani na sociálně ekonomických faktorech, ale závisí na délce kojení. Děti, které jsou dlouhodobě kojené, mají vyšší IQ skóre než děti uměle krmené. (Zemanová, 2005) o Mateřské mléko také obsahuje velké množství cholesterolu (16mg / 100 ml). Předpokládá se, že vlivem většího přísunu cholesterolu v raném období, se dítě naučí zpracovávat cholesterol a tím si snižuje riziko vzniku aterosklerózy a výskyt kardiovaskulárních chorob v pozdějším věku. (Paulová, 1998, Weigert, 2006) Sacharidy: o Ve zralém mateřském mléce je obsah sacharidů asi 7 g / 100ml, v mlezivu 4 g / 100 ml. o Poskytují dítěti zhruba 40 % energie. o Jsou v mateřském mléce obsaženy jako mléčný cukr (laktóza), z toho desetina - což je jedinečné - ve formě více než 130 různých oligosacharidů. (Weigert, 2006 str. 17) o Tyto jednoduché cukry slouží částečně k vývoji mozku a k vybudování obranného systému dítěte proti infekcím. Posilují zdravou bakteriální mikroflóru, ta má za úkol bránit organismus před vniknutím cizích bakterií. Vitamíny: o U vitamínu rozpustných v tucích (ADEK) je po porodu nejdůležitější vitamín K 4. Při jeho nedostatku může vzniknout krvácivá nemoc novorozenců. Podle současných 3 Neurokongitivní vývoj dítěte = proces mozkového zrání 4 Vitamín K antihemoragický vitamín; účastní se při zástavě krvácení. Je přítomný především v zelenině, v mléce a také je tvořen v tlustém střevě účinkem bakterií. (Rokyta a kol., 2000) 13

14 výzkumů není u novorozence po porodu dostatek tohoto vitamínu, proto se dětem dodává. Ve 3. týdnu po porodu je vytvořena stabilní střevní mikroflóra, která společně s mateřským mlékem zásobuje novorozence vitaminem K. o K další vitamínům, které jsou obsaženy v mateřském mléce, patří vitamín D 5 a E 6. U vitamínu D se mělo dlouho za to, že je ho v mléce nedostatek a nepokryje potřeby novorozence. V poslední době byla v mateřském mléce objevená část vitamínu D v jiné formě, která je rozpustná ve vodě. Spolu se slunečními paprsky je dodávka vitamínu D u novorozence dostatečná. o Mateřské mléko obsahuje také vitamíny rozpustné ve vodě (skupina vitamínu B a C) 7. Jejich množství závisí na příjmu matky v potravě. Pokud je matka přísná vegetariánka, pak musí být tyto vitamíny dodávány, zvláště vitamín B (Paulová, 1998; Weigert, 2006) Minerální a stopové prvky o V mateřském mléce je jejich obsah nižší než v mléku kravském. I přesto mateřské mléko tyto látky dodává v dostatečné míře. Důležitou roli zde nehraje obsah těchto látek v mateřském mléce, ale jejich využitelnost pro organismus novorozence. Tomuto jevu se říká biologická dostupnost. Například mateřské mléko je relativně chudé na přítomnost železa, ale jeho využitelnost je 49 %, zatímco u kravského mléka je to pouze 10 %. Samotný příjem železa by novorozenci i přes jeho vysokou biologickou dostupnost nestačil. Proto je tělo novorozence naprogramované tak, aby si v průběhu těhotenství vytvořilo velké zásoby železa. Díky těmto mechanismům je schopen organismus pokrýt potřebu železa v prvních 4-6 měsících. Po šestém měsíci musí být kojenému novorozenci železo dodáváno v podobě masových kaší, šťávách z červeného ovoce apod. o Vápník a fosfor jsou minerální látky, které jsou obsaženy v mateřském mléce v poměru 2 : 1, tím je zabezpečeno optimální vstřebávání obou prvků. 5 Vitamin D - antirachitický vitamin, to znamená, že zabraňuje vzniku křivice. Má také význam pro metabolismus vápníků a to zejména pro jeho vstřebávání ve střevě a v ledvinách. Játra, rybí tuk, rybí maso, bílek má vysoký obsah tohoto vitamínu. (Rokyta a kol., 2000) 6 Vitamín E antisterilní vitamín; při jeho nedostatku vznikají poruchy plodnosti. Patří také mezi základní antioxidanty v lidském organizmu. Zpomaluje stárnutí, brání nádorovému bujení, podporuje metabolismus a metabolické pochody. Vyskytuje se ve všech potravinách, nejvíce v rostlinných olejích a obilných klíčcích. (Rokyta a kol., 2000) 7 Tyto vitamíny jsou důležité pro správnou funkci nervů, svalů, kůže apod. (Rokyta a kol., 2000) 8 Vitamín B 12 - podílí se na krvetvorbě, tedy tvorbě červených krvinek. Najdeme ho v játrech a živočišných bílkovinách a také jej částečně tvoří střevní mikroflóra. (Rokyta a kol., 2000) 14

15 V poslední době se do popředí medií dostávají otázky typu: Obsahuje mateřské mléko více škodlivin než umělé?, Jsou tyto látky pro dítě nebezpečné? Na tyto otázky není jednoduchá odpovědět. Mateřské mléko je tekutina vytvářená lidským tělem, a tak se do ní může dostat to, co se dostává do našeho těla. (Paulová, 2000 str. 5) Zatímco umělá strava je kontrolována, co do obsahu škodlivin, tak u mateřského mléka záleží na matce, co do svého mléka pošle. Proto je důležité, aby kojící žena dbala na svoji stravu. V žádném případě by neměla pít alkohol a kouřit. Měla by se vyhýbat konzumaci uzenin, potravin neznámého původu. Také se nedoporučuje redukční dieta v období kojení. V našich potravinách je nepatrné množství těžkých kovů (např. olova, kadmia a rtuti) a také zbytky postřikových látek. Většina těchto látek se v průběhu celého života ukládá v našem tělesném tuku. Při hubnutí by tyto látky byly vyplavovány do mateřského mléka, protože tukové rezervy se podílejí na jeho tvorbě. Každá žena by se již před těhotenstvím měla starat o to, aby v její potravě bylo co nejméně škodlivých látek. Je rozhodně moudřejší starat se o to, aby v naší potravě bylo co nejméně těžkých kovů, polychlorovaných bifenylů a dalších jedů, než ochudit děti o nejcennější tekutinu, kterou jim můžeme poskytnout. (Paulová, 2000 str. 5) Závěrem je potřebné dodat, že správná výživa novorozence, je jednou ze základních podmínek optimálního vývoje organismu a základem zdraví pro celý život. (Kopřivová, 2005 str. 57) Pro děti do jednoho roku je charakteristický rychlý tělesný růst - jejich tělesná hmotnost se zdvojnásobuje v průběhu 4 5 měsíců a ztrojnásobuje ke konci prvního roku života. (Paulová, 1998, Hanreich, 2000) Dále mají novorozené děti po porodu velmi malé rezervy, ze kterých mohou čerpat v případě potřeby (horečka, změna teploty prostředí ). Díky tomu mají vyšší požadavky na výživu než dospělí. Zároveň jejich kapacity trávení a metabolismu jsou sníženy, během prvních dnů života novorozenec může zadržet v žaludku maximálně 60 ml mléka, proto jeho denní dávka je rozdělena do několika menších dávek. Také množství a složení potravy nemůže zatěžovat zažívací orgány a nedozrálé ledviny. Samozřejmostí je, že potrava musí být bakteriologicky nezávadná, nesmí obsahovat chemické látky ve vyšší koncentraci, než povoluje hygienická norma. V prvním půlroce života tyto požadavky splňuje pouze přirozená výživa - kojení. (Kopřivová, 2005) 15

16 1.2 Radostné očekávání příchodu dítěte Těhotenství je období, ve kterém dochází k vývoji ještě nenarozeného dítěte, období fyzických a psychických změn matčina organismu, ale také období dlouhého čekání na příchod dítěte. Mělo by to být období radosti a štěstí, postupem času, ale na povrch mohou vyplavat různé pochybnosti a obavy z neznáma. Není nutné se obávat, těhotenství je dlouhé období, ve kterém je dostatek času připravit se na novou etapu života a tím získat potřebné zkušenosti a pocit jistoty, že vše dobře dopadne Užitečné přípravy V dnešní době existuje pestrá nabídka předporodních kurzů. Tyto kurzy jsou vedeny zkušenými asistentkami, které ženě pomohou získat nejrůznější informace v oblasti těhotenství, porodu a šestinedělí. Základním cílem těchto kurzů je snížení úzkosti a strachu z porodu, nabytí reálného postoje k porodu a kojení na základě poznání. Každý kurz se skládá z minimálně šesti lekcí, z nichž dvě probíhají v první polovině těhotenství a další čtyři lekce po 32. týdnu těhotenství. Množství lekcí je individuální, mohou být doplněny těhotenským cvičením, jógou, plaváním nebo relaxačním cvičením. (Šulcová, 1998) Klady předporodních kurzů jsou následovné: o setkání s novými lidmi, možnost podělit se s nimi o zkušenosti s těhotenstvím, získání cenných informací. o snižují porodní bolesti a úzkost - nastávající matky se učí jak správně dýchat a relaxovat mezi kontrakcemi. o snižují nutnost aplikace léků, jako jsou uterokinetika 9, spasmolytika 10 a jiné. o zkracují porod. o zvyšují sebekontrolu rodičky. 9 Uterokinetika jsou preparáty vyvolávající pravidelné kontrakce myometria. Používají se k indukci porodu, léčbě primárně a sekundárně slabých děložních kontrakcí a spolu s uterotoniky k léčbě poporodního atonického krvácení. (Roztočil, 2001; www. neonatologie.cz) 10 Spasmolytika jsou preparáty používající se v dávkách, které bolest za porodu nevyřadí, pouze jí ztlumí. (Roztočil, 2001; www. neonatologie. cz) 16

17 o umožňují rodičce lépe prožít porod. o kromě rodičky samotné se dnes v těchto kurzech věnuje pozornost budoucím otcům - otcové se seznámí s alternativními technikami vedoucími ke zmírnění bolestí, učí se motivovat ženu při porodu, učí se aktivnímu přístupu při porodu atd. o žena prožívá radost ze spolupráce s manželem. o vytváří se pozitivní vztah matky k novorozenci, otce k novorozenci. o jsou vytvořeny předpoklady pro zdárný průběh šestinedělí - rodičky se učí správným technikám kojení, poporodnímu cvičení atd. ( Je nutné podotknout, že každému vyhovuje něco jiného. Některým dvojicím prospívá získávání zkušeností ve skupině, jiné se ve skupině necítí dobře a jen nerady sdílejí své pocity s ostatními. ( Ty dvojice, které patří mezi druhou skupinu lidí, nemusí mít obavy. Existují i jiné možnosti. Na trhu lze najít spousty velmi dobrých publikací a také existují internetové servery, kde se žena dozví důležité informace a odpovědi na její otázky. Nastávající rodiče mohou také vyhledat soukromé porodní asistentky nebo duly, které je v průběhu těhotenství navštěvují doma, mohou být přítomny jejich porodu a také v období šestinedělí. Více informací o těchto službách lze získat na internetových stránkách (např. www. ckpa.cz) Pokud nastávající matky mají obavy se začátkem kojení, mohou ještě před porodem navštívit svou budoucí laktační poradkyni a domluvit se s ní, že jí po porodu budou moci zavolat, pokud by měly problémy s kojením. Kontakty a adresy mnoha laktačních poradkyň lze nalézt na adrese Laktační ligy na internetu ( (Weigert, 2006) V neposlední řadě je důležité vybrat si vhodné porodnické zařízení, které je alespoň částečně schopno splnit představy budoucích rodičů. (viz příl. 1). V každé dobré porodnici umožňují prohlídku porodního sálu, včetně zodpovězení všech otázek týkajících se porodní a poporodní péče. Také je důležité se informovat o podpoře kojení v daném zařízení. Protože porodnice hraje klíčovou úlohu v úsilí, aby období kojení bylo úspěšné a dostatečně dlouhé, stanovila Světová organizace (WHO) a UNICEF následujících Deset kroků k úspěšnému kojení, které mají sloužit jako směrnice pro porodnice. (Weigert, 2006 str. 23) Každá porodnice, která podporuje kojení a nepropaguje umělou stravu a splňuje těch deset daných kroků, obdrží označení Baby Friendly Hospital. 17

18 Deset kroků k úspěšnému kojení jsou následující: 1. Mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu. 2. Školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie. 3. Informovat všechny těhotné ženy o výhodách a správném způsobu kojení. 4. Umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu. 5. Ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí. 6. Nepodávat novorozencům žádnou jinou potravu ani nápoje kromě mateřského mléka, pokud to není indikováno lékařem. 7. Praktikovat rooming-in - umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně. 8. Podporovat kojení podle potřeby dítěte (nikoli podle předem stanoveného časového harmonogramu). 9. Nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka, dudlíky apod. 10. Podněcovat zakládání podpůrných skupin pro kojení a matkám na ně při propuštění z porodnice poskytnout kontakt. (Weigert, 2006 str. 23; Klímová, 1998 str. 97) Péče o prsa v těhotenství V době těhotenství je důležité věnovat zvýšenou péči ženskému poprsí. Již na začátku těhotenství nastávající matka pociťuje zvetšení prsou, ale také jejich zvýšenou citlivost a dochází ke tmavnutí bradavky. Prsa se mohou už v v prvních třech měsících těhotenství zvětšit o jedno až dvě čísla. (Weigert, 2006 str. 24) Jelikož nejde o zvětšení svalového, ale vazivového rázu, mohlo by dojít k jejich poklesu. Proto zvláště v tomto období je nutné nosit těhotenské podprsenky. Neexistuje žádné pevné pravidlo, kdy pořídit právě těhotenskou podprsenku. Všeobecně platí: zakoupit těhotenskou podprsenku ve chvíli, kdy se v normální podprsence necítíte příjemně a pohodlně. (Bartošová, 2007) 18

19 Těhotenská podprsenka by měla splňovat následující pravidla: o o o o Pohodlí V těhotenství dochází ke zvýšenému pocení, podprsenka by tedy měla obsahovat co nejvíce bavlny, která umožní pokožce dýchat. Podpora Dostatečnou podporu a zpevnění poprsí zajistí pevná a širší elastická ramínka a dále pak spodní a postranní pás podprsenky. Ochrana Pro větší pohodlí z důvodu zvýšené citlivosti je důležité mít u takovéto podprsenky více vrstev látky přes oblast prsou. Nastavitelnost Minimálně tři řady zapínání. Ženy tímto předejdou častému měnění podprsenky při nárůstu hrudníku. (Bartošová, 2007) Při zvětšování prsou je kůže namáhána a vznikají těhotenské strie jizvičky. Jejich prevencí jsou pravidelné masáže zpevňujícím krémem určený přímo pro období těhotenství. Dalším důležitým pomocníkem pro nastávající matky a jejich prsy jsou mateřské kojící podprsenky. Nejlepší čas ke koupi je od 36. týdne těhotenství. Dobře navržená podprsenka ke kojení by měla mít všechny vlastnosti těhotenské podprsenky podporu, ochranu, nastavitelnost a zvýšené pohodlí, kromě toho by ženě měla poskytnout možnost diskrétního a komfortního kojení. (Weigert, 2006; Bartošová, 2007) Jak vybrat tu správnou velikost? o Žena by měla dbát na to, aby košíčky přesně padly a překrývaly co možná největší plochu prsou. o Při nákupu podprsenky na začátku těhotenství je nutné, aby se žena prstem ruky přesvědčila, zda se dá podprsenka zapnout na první řadu oček a tím tak získává prostor pro případné nastavování. o Většina podprsenek určených pro období kojení je již vybavena systémem rychloupínání, takže košíček podprsenky nastávající matka otevřete jednoduše jednou rukou a dítě tak zůstává po celou dobu kojení v matčině náruči. (Bartošová, 2007) 19

20 Mají se bradavky v těhotenství připravovat? V naprosté většině není nutná žádná zvláštní péče. Bradavkám dopřávejte v těhotenství jen vodu, vzduch a slunce. (Weigert, 2006 str. 24) V minulosti bylo doporučováno otužovat bradavky, aby odolávaly zátěži při kojení. Tato představa je mylná, příroda je na kojení dostatečně připravila. (www. webnet.wz.cz) Větší pozornost zasluhují vpáčené a ploché bradavky. Jak pozná žena, že její bradavky jsou ploché nebo vpáčené? Při doteku nebo masírováním se bradavky napřímí, pokud se bradavky nenapřímí a spíše se vtáhnou dovnitř, pak se mluví o vpáčených bradavkách. (viz obr. 1, příl. 1) Pokud si žena není jista, může se zeptat svého gynekologa. V období těhotenství by každý gynekolog měl alespoň jednou ženská prsa prohlédnout. ( Kojení v obou případech je možné. V období těhotenství je doporučováno nošení formovačů bradavek v podprsence. (viz obr. 2, pří. 1) Tyto formovače lze používat již od šestého měsíce těhotenství. Při nošení formovačů vyvíjí podprsenka na formovače jemný tlak a tento tlak potom pomáhá bradavce se vztyčit. Svrchní část formovače má otvory umožňující cirkulaci vzduchu a dostatečná vzdálenost mezi podprsenkou a bradavkou zamezuje odírání bradavky. Formovače se nepoužívají přes noc. (www. medela.cz) Pokud žena zjistí až po porodu, že má vpáčené nebo ploché bradavky i v tomto případě je možné použít formovače. Nosí se vždy půlhodiny před kojením. Existují také tzv. kontaktní kojící kloboučky (viz obr. 3, příl. 1), pomáhající kojícím matkám v případě vpáčených nebo plochých bradavek. Tvar kloboučku umožňuje zachovat kontakt dítěte s vůní matčina prsu. ( Je důležité vědět, že na tvaru a velikosti prsou při kojení vůbec nezáleží, protože každý novorozenec si zvykne na svůj prs. (Weigert, 2006) Je nutná trpělivost, dostatek času a správná technika (viz kap. 2.2). 20

21 1.3 Novorozené dítě je na světě V první hodině po porodu není pro matku a otce na světě nic důležitějšího, než že se mohou na své dítě dívat, dotýkat se ho, seznamovat se sním a svým vlastním způsobem ho spontánně vítat. K tomu nepotřebují nic jiného než klid - na teplém, chráněném místě, kde je nikdo nesleduje a neruší. (Weigert, 2006 str. 26) Pokud probíhá porod bez komplikací, je novorozené dítě ponecháno u matky, co nejdéle. Vytváří se tím prostor pro navázání hlubokých citových vazeb mezi matkou, otcem a dítětem. Něžné doteky, tlukot matčina srdce a bezpečná mateřská náruč dodává novorozenci tolik potřebnou energii pro zvládnutí poporodního stresu a díky tomu jsou také uspokojovány všechny jeho potřeby, z nichž nejkrásnější a nejdůležitější je láska. (Šulcová, 1998) Zázračná první hodinka V první hodině po porodu novorozenec vnímá věci, které pro něj byly doposud neznámé. Cítí vzduch kolem sebe, jeho oči mrkají a mžourají v nebývalém světle. (Weigert, 2006 str. 26) Hlasem, gesty a výrazem své tváře reaguje na zvuky a matčin hlas, který doposud slyšel tlumeně přes břišní stěnu. Postupem času si dítě zvyká na nezvyklý jas, otevírá víčka a hledá matčin obličej a hlubokým pohledem se jí zadívá do očí. Toto prvotní setkání si oba vryjí navždy do paměti. Většina dětí už během první hodinky projevují, chuť pít. Pátravě pohybují hlavičkou, ručičku přibližují k ústům a ocucávají všechno, co se jim nabídne. (Weigert, 2006 str. 26) Proto se bezprostředně po porodu dítě přikládá k matčinu prsu. Novorozené děti dokážou jednoznačně odlišit svou matku od jiných žen svým jemným čichem. (Weigert, 2006 str. 28) Je-li dítě na břiše matky je schopno se samostatně obrátit k prsu a vzít bradavku do úst a sát. Je to tzv. rooting-reflex. (Šulcová, 1998; Kameníková, 2004, Weigert, 2006) Při prvním přiložení by bylo vhodné mít na zřeteli, že nejde tak o naplnění malého žaludku novorozence, spíše je to součástí intimního rituálu. Z psychologického hlediska dochází k vzájemnému poznávání a k rozvoji sociální interakce. Z fyziologického hlediska dochází ke spouštění ochranných faktorů. Patří mezi ně tvorba hormonů, důležitých pro rychlý návrat organismu do původního stavu před porodem. Řadíme sem Oxytocin, jehož 21

22 tvorba je stimulována sáním dítěte, kdy dochází k silným stahům dělohy a tím rychlejší vypuzení placenty a menší krevní ztrátě. Jeho hodnoty v první hodině po porodu dosahují maxima za celý život. Dále se vyplavují endorfiny. Ty u matky působí prožitky štěstí a radosti, pomáhají zapomenout na bolest a námahu při porodu, oslabují vnímání bolestímají určitý analgetický účinek. (Šulcová, 1998 str. 29) V neposlední řadě je to Prolaktin, hormon tvorby mléka, přítomný již během těhotenství. Jeho tvorba je však tlumena placentárními hormony, které se po vypuzení placenty přestávají tvořit. Pro všechna tato pozitiva je důležité neodkládat první přiložení, pokud to není nezbytně nutné. Nejenže to matce přinese nezapomenutelné zážitky, ale zvyšuje si tak sebedůvěru a jistotu ve vlastní schopnost kojit a v neposlední řadě dítěti vytváří láskyplné prostředí a tolik potřebné bezpečí. Je dokázáno, že děti, u kterých bylo kojení odkládáno, často pláčí, neustále si dávají do úst prsty, pěstičku a hledají matčin prs. Všechny tyto aktivity jsou marné a přináší novorozenému dítěti stres, zklamání, úzkost. Obraz světa, který v těchto okamžicích vnímá, je lhostejný, neosobní, chladný až nepřátelský. (Šulcová, 1998 str. 28) U matek, které přiložit v prvních hodinách nemohly, není nutné vzbuzovat obavu, vždy je lepší začít později, než nikdy. Všechno se dá dohonit s vědomím, že matka dělá pro své novorozené dítě maximum. (Weigert, 2006, Šulcová, 1998) 22

23 Kojení miminka je niterný a intimní zážitek, který obohatí život matky i jejího dítěte. ( 2. ZAČÍNÁME KOJIT - ANEB DÍTĚ U PRSU 2.1 Přiložit a kojit Kojení je nejpřirozenější věcí na světě. Bohužel už nestačí novorozené dítě po porodu vzít, přiložit a nakojit. V minulosti ženy získávaly jistotu v zacházení s malými dětmi už v mládí; dnes však žena, která porodila své první dítě, drží kojence v náručí často vůbec poprvé. (Weigert, 2006 str. 33) Proto se matky teprve musí naučit své novorozené dítě kojit. S dostatkem času, trpělivosti a dobrým vedením se to určitě podaří. Těchto pár kroků, které jsou popsány dále, pomůže každé ženě si osvojit vše, co je pro bezproblémové kojení klíčové. 1. Dítě žena drží co nejtěsněji u prsu Při kojení platí pravidlo břicho na břicho. To znamená, že dítě je k ní obráceno celým svým tělíčkem. Leží tedy rovně - uši, ramena a kyčle tvoří jednu osu. Dítě se dotýká jejího prsu třemi body - tváří, nosem a bradou. 2. Dítě bere prs správně do úst Žena lehce prs volnou rukou pozvedne, aby ho dítěti podala. Prs musí být přidržován tak, aby se její prsty nedotýkaly dvorce - prsty leží pod prsem, a palec nad bradavkou. (viz obr. 4 a 5, příl. 2) Tím matka umožňuje dítěti uchopit větší část bradavky do úst. Pak je nutné dítě bradavkou jemně pošimrat na dolním rtu. Vyvolá se tím hledací reflex novorozence, projevující se doširoka otevřenými ústy, v tomto okamžiku může matka dítě přitisknout k prsu. Je vhodné si zapamatovat, že platí dítě k prsu nikoliv prs k dítěti a také se nepokoušet přikládat bradavku křičícímu dítěti. (Mydlilová, 1998; Zamarská, 2005; Velemínský 1993; Lees, 2002, Weigert, 2006) 3. Při kojení by měla být žena uvolněná Dýchejte zhluboka a nechte přitom od sebe odplynout veškeré muset a chtít. (Weigert, 2006 str. 40) Matka si tak kojení více užije a mléko se lépe uvolňuje. 23

24 4. Dítě žena bere od prsu jemně Jestliže je dítě dostatečně nasyceno, prs pustí samo. Pokud matka potřebuje dítě vzít dříve, je nutné uvolnit vakuum vytvořené sáním. Neodtahuje prs od dítěte, způsobilo by jí to bolest. Stačí vložit dítěti do koutku úst malíček a jemně ho táhnout směrem k tvářičce, pak stačí malíček zevnitř vysunout. (viz obr. 6, příl. 2) 5. Bradavku nechávejte uschnout na vzduchu Kapičky mléka, které matce zůstávají po kojení na jejich bradavkách, není nutné otírat. Je lepší je nechat uschnout. Obsahují enzymy a imunoglobuliny a antibakteriálním účinkem. (Weigert, 2006 str. 40) Ženská prsa, tak dostávají nejlepší možnou péči. Má-li žena citlivé bradavky, může po krmení dodatečně vytlačit pár kapek mléka, prsty ho ťukavými pohyby nanést dokola a nechat uschnout. (Zamarská, 2005; Mydlilová, 1998; Weigert, 2006) 2.2 Technika kojení Kojení ovlivňuje: o Poloha při kojení o Prostředí pro kojení o Správné oblečení o Správná strava Pohodlné polohy při kojení Poloha při kojení by měla být pro matku a její dítě co nejpohodlnější. Každý den tráví kojením mnoho hodin, proto je velký rozdíl, zda přitom má pohodlí, uvolní se a odpočinete si, nebo ne. (Weigert, 2006) Je naprosto normální, že několik dní po porodu žena bude preferovat jednu polohu, časem až získá jistotu a zkušenosti, bude pro ni snadné, nabídnou prs i v nějaké jiné poloze. Střídání poloh má svůj velký význam. Tím, že dítě není drženo pokaždé stejně, nejsou zatěžovány bradavky. Brada děťátka prs masíruje na různých místech, takže tkáň bradavek 24

25 je méně jednostranně namáhána a všechny mlékovody jsou vyprazdňovány stejnoměrně. (Weigert, 2006 str. 41) Brání se tak vzniku retence mléka v prsou. Poloha vleže na boku (viz obr. 7, příl. 2) Tato poloha je velmi oblíbená a to hlavně při nočním kojení, kdy matky mohou podřimovat. o S lehce pokrčenými koleny žena leží na boku a je mírně prohnutá v zádech. o Hlava musí být podložena polštářem, tím se vyrovná poloha hlavy s výší ramen. To umožňuje uvolnění krčních, šíjových a ramenních svalů a matka tak může své novorozené dítě sledovat při kojení. o Dítě leží také na boku, přitisknuté těsně k matce, obličejem ve výši matčiných prsou (bradavka proti ústům dítěte). o Dítě leží v ohbí paže a matka jej přidržujete svou paží za záda a ramena. o V žádném případě by se žena neměla opírat o loket, zvedat ruku na straně prsu, ze kterého dítě právě pije, nebo ji dávat pod hlavu, vytahovala by dítěti prs z úst. Poloha na zádech (viz obr. 8, příl. 2) Tato poloha je vhodná zejména pro matky po císařském řezu a u dětí, které se špatně přisávají, u nedonošených dětí a u dětí s břišní kolikou. o Žena leží na zádech ve zcela vodorovné poloze, hlava je podložena polštářem, aby viděla na dítě i svá prsa. o Dítě leží bříškem na břichu matky, tím tak snadněji může matka své dítě přesunout k prsu bez tlaku na jizvu. o Jednou rukou přidržuje dítě a druhou rukou, nabízí svůj prs. o Tuto polohu může matka také využít při nadbytku mléka (tím, že dítě leží na bříšku a bradavku uchopuje do úst shora, saje proti gravitaci a snadněji tak polyká mléko. (Mydlilová, 1998; Zamarská, 2005, Schneidrová, 2002; Kopřivová, 2005; Weigert, 2006; www. kojení.net, Jiná varianta polohy na zádech o Dítě při ní neleží před matkou, ale na vysokém polštáři vedle ní. o Pije-li dítě z levého prsu, drží matka hlavičku ve své levé ruce. o Zádíčka podpírá levým předloktím, zadeček dítěte leží volně na polštáři (tedy pod matčiným ramenem). o Nožičky směřují k jejím zádům. 25

26 o Při této poloze je nutný dostatečně vysoký polštář, který podpírá matčinu paži i ruku. o Tato poloha je také vhodná jako prevence retence mléka (lépe jsou vyprazdňovány mlékovody na spodní vnější straně prsu, kde je uložena většina prsních žláz). o Zpočátku je toto držení vhodné při velmi plochých a vpáčených bradavkách. Poloha vsedě bříško na bříško někdy označována za polohu kolébky (viz obr. 9 a, b, příl. 2) Nejčastější používaná poloha pro kojení dítěte na veřejnosti. o Nejideálnější je použít židli s vysokým opěradlem, kdy matčina záda zůstávají vzpřímená a rovná. o Chodidla je vhodné mít podepřena stoličkou. o Je potřeba, aby matka měla dobře podepřenou ruku, v níž dítě drží, zamezí tak vzniku křečí, které se mohou objevit po dlouhém kojení. o Hlava dítěte leží v ohbí paže a druhou rukou matka přidržuje prs. o Dítě leží na boku, bříško těsně u matčina břicha a kolénka směřují k druhému prsu. o Spodní ručka dítěte je položena buď pod prsem matky, nebo otočena kolem jejího pasu. o Předloktím podpírá matka dítěti záda a její prsty spočívají na zadečku. o Při této poloze může matka využívat speciální polštáře, určené pro kojení; obloží se jim dokola a dítě na něm leží. o Tato poloha může být u maminek, které mají šitou hráz, velmi obtížná. Hojící se hráz způsobuje bolesti. Těmto bolestem může žena předejít, tím, že si vezmete nafouknutý kruh do vody a na něm může zcela uvolněně sedět, aniž by na ránu tlačila. Je důležité nezapomínat, že dítě musí být k matce natočeno celým tělem, ne jen hlavou, musí být vzájemně v pozici bříško na bříško. (Mydlilová, 1998; Zamarská, 2005, Schneiderová, 2002; Kopřivová, 2005; Weigert, 2006; Poloha tanečníka (viz obr. 10, příl. 2) Tuto polohu lze využít u nedonošených dětí, protože dítě tak díky jemnému tlaku na týl lépe setrvává u prsu. V normální poloze kolébky se tyto děti stejně jako děti se slabým svalovým tonusem rády stáčejí do embryonální polohy, takže dostatečně nenapřimují 26

27 hlavičku, aby uchopily prs. (Weigert, 2006 str. 44) Pokud už dítě pije dobře, je lepší zvolit polohu kolébky. o Dítě leží na matčině předloktí (vzdálenější prsu), která rukou podpírá ramena dítěte. o Hlavička leží v matčině ruce. o Dítě leží na boku na polštáři bříškem na matčině břiše a zadeček je v loketním ohybu. o Při této poloze žena objímá týl a šíji dítěte tak, že palec a špičky prstů leží za jeho oušky. o Prs je podpírán zevnějšku rukou téže strany. Boční fotbalové držení (viz obr. 11, příl. 2) Vhodné pro ženy s velkými prsy, plochými bradavkami a pro ženy po císařském řezu (jizvy jsou chráněny před kontaktem s tělem miminka). o Dítě leží na ženině předloktí, která rukou podpírá ramena dítěte. o Hlavička leží v její ruce. o Prsty matky spočívají na hýždích nebo stehýnku výše umístěné dolní končetiny dítěte. o Prsty podpírají hlavičku dítěte. o Nožky směřují podél matčina boku. o Předloktí, na kterém matka drží dítě, je opět podepřeno polštářem. o V této poloze se může zdát, že dítě má obtíže s dýcháním. Opak je pravdou. Novorozenci mají malý tupý nosík, který zaručuje dostatečný prostor mezi nosem a bradavkou. Při obtížích s dýcháním by dítě okamžitě uvolnilo bradavku. o Chodidla dítěte se nesmí o nic opírat (Zamarská, 2005 str. 24) Kojení v polosedě s podloženýma nohama (viz obr. 12, příl. 2) Doporučována u matek po císařském řezu. o Dítě leží v ohbí nebo na předloktí matčiny paže. o Díky polštáři na břichu matky je bráněno tlaku na jizvu. o Polštář pod koleny podpírá končetiny matky. ( Mydlilová, 1998; Zamarská, 2005; Schneidrová, 2002; Kopřivová, 2005; Weigert, 2006) 27

28 Kojení obouruč (viz obr. 13, příl. 2) Poloha je využívána ženami s velkými prsy. Nevýhodou je, že je nutná přítomnost druhé osoby. o Žena uchopí prs oběma rukama, tak že palce jsou shora a ostatní prsty podpírají prs zespodu. o Druha osoba musí dítě položit na klín matky a k prsu jej přiložit. Vzpřímená poloha (viz obr. 14, příl. 2) Tuto polohu je možno opět použít u nedonošených dětí, dětí s malou bradou a dětí, které mají problémy s přisáváním. o Novorozené dítě sedí na stehně matky obkročmo, obličejem k ní. o Jednou rukou (bližší k prsu, ze kterého dítě saje), podpírá matka hlavičku a krk dítěte. o Druhou rukou (prsu vzdálenější) drží svůj prs Je nutné nezapomínat, že dítě se musí bříškem opírat o bříško matky. Pokud ještě samo nesedí, nemělo by ani tady sedět Kojení dvojčat (viz obr. 15, příl. 2) Dvojčata může žena kojit současně, zvyšujete tím tvorbu prolaktinu. Při kojení dvojčat je možno použít více poloh, nejběžnější bývá boční fotbalové držení. Každé dítě má dlouhodobě svůj vlastní prs, ze kterého saje. Kojení trojčat Je obdobné jako u dvojčat. Dvě děti jsou kojeny v bočním fotbalovém držení současně, třetí dítě leží v klíně matky a pak je kojeno samostatně. (Mydlilová, 1998; Zamarská, 2005; Schneidrová, 2002; Kopřivová, 2005; Weigert, 2006) 28

29 2.2.2 Prostředí pro kojení Správné prostředí by mělo být klidné a tiché. Každé kojení se pro matku a její dítě stává krásným rituálem, při kterém se jí na chviličku pozastaví čas a na světě je jen ona a její dítě. Každé kojení ženě přináší spousty nových zkušeností a okamžiků. Proto je důležité vytvořit si prostředí, které pro oba bude, co nejpříjemnější. o Ideální je najít si koutek jedno místečko, kde žena své dítě bude kojit a které pro něj bude dostatečně známé. o Pokud žena kojí v jiném prostředí, měla by si sednout tak, aby její dítě mělo, co nejmenší výhled a také, aby toto místo nebylo příliš frekventované. Zamezí tím možnému rozptylování dítěte při kojení. Ze začátku se novorozené dítě jen tak něčím od kojení vyrušit nedá, ale postupem času, kdy začíná vidět, zjišťuje jak je svět kolem něj zajímavý a tím je kojení snadno přerušováno. o Žena by neměla zapomínat ani na své potřeby. Na místě, kde obvykle kojí, by měla mít připravenou láhev s vodou nebo konvici bylinkového čaje a něco zdravého na mlsání: směs ořechů, semínek a sušeného. (Hanzlová, 2006; Weigert, 2006) 2.3 Jen tak se novorozené dítě skutečně nasytí Jakmile novorozené dítě uchopí správně prs do úst, začíná sát. Ze začátku jsou to lehké, rychlé pohyby, čímž se spouští takzvaný ejekční neboli vypuzovací reflex. Tato fáze může trvat od několika málo vteřin až po několik minut. Pokud začalo téct mléko dobře, dítě začíná pít v klidnějším rytmu hlubokými pravidelnými tahy. Tato fáze trvá deset minut i déle. Je to období, kdy dítě vypije hlavní porci mléka. Říká se tomu nutritivní sání. Po této fázi se pohyby stávají opět nepravidelné, dítě polyká stále řidčeji, až nakonec přestane pít. Tato fáze se označuje nenutritivní sání. Uspokojuje emoční potřebu dítěte. (Weigert, 2006; Schneidrová, 2002) Je nutné si zapamatovat, že dítě musí uchopit nejen bradavku ale i co největší část dvorce. Právě pod ním jsou uloženy splavy mlékovodů, z kterých dítě jazykem vytlačuje mléko. (Paulová, 2000) 29

30 Jak se mléko dostává při sání z prsu? V ústní dutině se vytváří prostor nižšího tlaku, vlivem tohoto tlaku vzduchu mléko proudí z mléčné žlázy do mlékovodů až k bradavce. Stisknutím čelisti dítěte dochází k vyprazdňování mlékovodů do úst dítěte, které mléko spolkne. Lze to přirovnat k pumpování. (Švejcar, 1975) Jak probíhá správné sání? o Jazyk dítěte přesahuje spodní ret, stáčí se do pohárku a uchopí bradavku a dvorec. o Dásně stlačují dvorec, tím se bradavka protahuje do zadní části ústní dutiny ( viz obr. 16, příl. 2). o Dásně posunují mléko od bradavky směrem ven. o Jazyk se pohybuje zepředu dozadu a tím se bradavka a dvorec posunují na patro dítěte. o Jazyk tlačí na zásobníčky mléka v prsu sinusy (viz kap. 3) a tím je vytlačuje do úst dítěte. o Vytlačené mléko dítě polyká (ve fázi nutritivní po jednom až dvou sacích pohybech, ve fázi nenutritivní po každém čtvrtém až pátém sacím pohybu (Zamarská, 2006) Je nutné podotknout, že mechanismus sání z prsu se liší od mechanismu sání s láhve. Dítě, které dostává kojeneckou láhev, si zvyká na snadnější způsob sání. Může se stát zmateným, protože není schopno zvládat obě techniky, což může vést k neúčinnému kojení. Podá - li žena mléko láhví až po týdnu, poskytuje dítěti dostatek času, aby zvládlo správnou techniku kojení. Pokud dítě skutečně potřebuje dokrmit dříve, mělo by být první volbou alternativní způsob dokrmování lžičkou, kádinkou, stříkačkou, kapátkem nebo speciálním aplikátorem.(viz obr , příl. 3 ) Jak se liší sání z láhve od sání z prsu? o o o Dítě nepotřebuje široce otevírat ústa, díky tomu se naučí otevírat ústa jen částečně a při sání z prsu, uchopí jen menší část. Mléko se tak do úst dítěte dostává v nedostatečném množství, díky nedostatečnému plnění sinusů mléčné žlázy. Dítě při pití z láhve nepotřebuje příliš používat pohyby dolní čelisti. Jazyk dítěte nemůže dostatečně stisknout tuhý dudlík. To vede k slabé činnosti jazyka a proto při kojení z prsu, mléko neteče dostatečně. 30

31 o o Při pití z kojenecké láhve mléko vytéká rychleji, pokud je láhev nakloněna a pomaleji pokud je láhev vodorovně, po přiložení dítěte k prsu, je dítě zmateno, protože mléko neteče okamžitě do úst. Dítě často obemyká dudlík rty, totéž dělá s bradavkou při přiložení k prsu a tím matce působí bolest. Saje dítě dobře? To, zda dítě pije dobře, může každá posoudit pomocí svého zraku a sluchu. Sluchem nejenže může vnímat pravidelné polykání, ale i sací vakuum, doprovázející ukončení sání. Jak toto polykání zní, si může vyzkoušet každá sama na sobě. Stačí polknout a přitom nosem vydechnout, právě tak to zní u vašeho dítěte. (Weigert, 2006) Pokud není s ukončováním sání něco v pořádku, matka slyší nepatrné mlaskavé nebo klapavé zvuky, které dítě při pití vydává. Sací pohyby jsou také velmi dobře pozorovatelné - čelisti a spánky dítěte se při sání pohybují. Dále matky mohou pozorovat, že dítě nešpulí rty, nevpadávají mu tváře a volně dýchá. (Weigert, 2006,Zamarská, 2005, Schneiderová, 2002) 2.3.1Je lepší kojit vždy jen z jednoho prsu nebo z obou? Zpočátku se doporučuje střídat při kojení oba prsy. Nejenže jsou stimulovány častěji, čímž je podporována tvorba mléka, ale také se snižuje riziko ucpání mlékovodů v období mezi kojeními. Později je vhodné kojit pouze z jednoho prsu, aby dítě dostalo výživné zadní mléko. Při dalším kojení matka použije druhý prs. (Paulová, 2000) Existuje výjimka, kdy matky kojí dítě už od začátku jen z jednoho prsu. Je to situace, při které se ženě delší dobu tvoří více mléka, než je dítě schopno vypít. Z každého prsu tak dítě pije jen jednou za čtyři až šest hodin, tím nejsou tak prsy stimulovány pro tvorbu mléka. Děti, které sají pokaždé jen z jednoho prsu, přijímají během 24 hodin stejné množství energie jako dětí, které sají z obou prsů. Rozdíl je pouze v délce kojení. U dětí, které jsou kojeny jen z jednoho prsu, trvá kojení podstatně déle. Při každém kojení je potřebné, nabízet oba prsy. Z prvního dítě necháváme pít tak dlouho, dokud samo neskončí nebo nezačne prs jen tak cumlat. Nyní je vhodná doba vzít 31