Česká obchodní inspekce kontroly a jejich ekonomické dopady

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Česká obchodní inspekce kontroly a jejich ekonomické dopady Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Michaela Poremská Barbora Váhalová

Děkuji vedoucí své bakalářské práce JUDr. Michaele Poremské, která mi pomohla zpracovat vybrané téma, poskytla mnoho cenných rad a doporučení, které mi pomohly při zpracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za využití zdrojů uvedených v seznamu. V Brně dne. 2011

Abstract Váhalová, B. Czech Trade Inspection control and their economics implications. Bachelor Work. Brno, 2011 The bachelor work deals with Czech Trade Inspection. In the theoretical part are defined the basic terms occurring in the work and are described the basic information about the Czech Trade Inspection, powers, checks and penalties. The practical part is devoted to specific examples of control inspectors of the Czech Trade Inspection. The conclusion is about the assessment checks Czech Trade Inspection and recommendations for both consumers and sellers. Abstrakt Váhalová, B. Česká obchodní inspekce kontroly a jejich ekonomické dopady. Bakalářská práce. Brno, 2011 Bakalářská práce pojednává o České obchodní inspekci. V teoretické části práce jsou definovány základní pojmy vyskytující se v práci a dále jsou popsány základní informace o České obchodní inspekci, pravomocích, kontrolách a sankcích. Praktická část práce je věnována konkrétním ukázkám kontrol inspektorů České obchodní inspekce. Závěr práce patří zejména zhodnocení kontrol České obchodní inspekce a doporučení pro spotřebitele i prodejce.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl práce 11 3 Metodika 12 4 Teoretická část 13 4.1 Vymezení základních pojmů... 13 4.1.1 Spotřebitel... 13 4.1.2 Prodávající... 13 4.1.3 Výrobek... 14 4.1.4 Nebezpečný výrobek... 14 4.1.5 Služba... 15 4.1.6 Vnitřní trh EU... 15 4.2 Legislativní úprava ochrany spotřebitele v ČR... 15 4.2.1 Soukromoprávní ochrana spotřebitele... 15 4.2.2 Veřejnoprávní ochrana spotřebitele... 16 4.2.3 Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelských úvěrech... 16 4.3 Historie ochrany práv kupujících... 18 4.4 Česká obchodní inspekce základní informace... 19 4.4.1 Vznik Státní obchodní inspekce... 19 4.4.2 Vznik ČOI... 20 4.4.3 Organizační struktura... 21 4.4.4 Spolupráce ČOI... 22 4.5 Kontroly... 24 4.5.1 Povinnosti inspektorů... 24 4.5.2 Pravomoci inspektorů...25 4.5.3 Předmět kontrol... 26 4.6 Sankce a ekonomické dopady... 26

6 Obsah 5 Praktická část 29 5.1 Případ č. 1 Kontrola pohonných hmot na čerpacích stanicích v ČR v roce 2010... 29 5.1.1 Cíl a předmět kontroly... 29 5.1.2 Právní normy... 30 5.1.3 Výsledky... 31 5.2 Případ č. 2 - Kontrola ČOI u soukromého lékaře... 33 5.2.1 Cíl a předmět kontroly...33 5.2.2 Právní normy...33 5.2.3 Výsledky...34 5.3 Případ č. 3 Kontrola solárních studií... 34 5.3.1 Cíl a předmět kontroly...34 5.3.2 Právní normy... 35 5.3.3 Výsledky...36 5.4 Případ č. 4 Kontrola restauračních zařízení... 37 5.4.1 Cíl a předmět kontroly... 38 5.4.2 Právní normy... 38 5.4.3 Výsledky... 38 5.5 Případ č. 5 Kontrola cestovních kanceláří a agentur... 39 5.5.1 Cíl a předmět kontroly... 40 5.5.2 Právní normy... 40 5.5.3 Výsledky... 40 6 Diskuse 41 7 Doporučení 42 7.1 Doporučení pro spotřebitele... 42 7.2 Doporučení pro podnikatele... 42 8 Závěr 43 9 Seznam použitých zdrojů 44 10 Přílohy 48

Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 Organizační struktura ČOI (Zdroj: ČOI) 22

8 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Odebrané pohonné hmoty 01-12/2010 (Zdroj: ČOI) 31 Tab. 2 Zhodnocení výsledků kontrol (první etapa) 37 Tab. 3 Nevyhovující solární studia (druhá etapa) 37 Tab. 4 Restauračních zařízení, kde nabyla pokuta právní moci a přesáhla 10 000 Kč 39 Tab. 5 Čerpací stanice, kde r. 2010 nabyly pokuty právní moci 48 Tab. 6 Čerpací stanice, kde r. 2011 nabyly pokuty právní moci 50

Úvod 9 1 Úvod Obchod je specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje prodej a koupě zboží a poskytnutí služeb za určitou protihodnotu. (Záboj, M. 2007: 6). Předpokladem pro to, aby se obchod mohl opakovat a aby byla uspokojena strana poptávky i strana nabídky, je potřeba, aby obchod probíhal jak v souladu s právními normami, tak v souladu s morálními zásadami. Klamání zákazníků se ve společnosti objevuje vlastně od počátku obchodu. Svědčí o tom, dochovaný záznam z roku 1525, který popisuje, jak prodejci na pražském trhu nabízeli máslo falšované lojem nebo jak kupci do tlučeného pepře přidávali chlebovou kůru, do vosku hrách či sůl míchali s vápnem. Pošlého lososa rybáři na trhu zbarvovali krví jiné ryby, aby vzbudili v kupujících zdání čerstvého úlovku. Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Nejvyšší kontrolní úřad, Státní veterinární správa a další jsou instituce, které postupně vznikaly za účelem chránit spotřebitele. V současné době existují desítky institucí a občanských sdružení, které usilují o dodržování existujících právních norem a bojují proti porušování zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Pokaždé když jdeme nakoupit jídlo, pokaždé když jdeme nakoupit zboží dlouhodobé spotřeby či se rozhodneme využít některé z nabízených služeb, jsme vystaveni riziku, že budeme oklamáni prodejcem/poskytovatelem služby, že nám nebudou podány pravdivé informace o výrobku/službě nebo dokonce bude výrobek zdravotně závadný či nám služba způsobí zdravotní komplikace. Ve všech těchto případech je potřeba se proti takovému chování bránit. Spotřebitel sám se v těchto případech jen těžko brání, a proto by měl vyhledat pomoc u příslušných institucí. Po vstupu České republiky do Evropské Unie 1. 5. 2004 se občané České republiky stali spotřebiteli nejen na českém trhu, ale jsou součástí také vnitřního trhu EU (viz vymezení základních pojmů) a o to obezřetněji by měli jednat. Stěžejním programem Evropské komise je i ochrana spotřebitele právě na tomto vnitřním trhu EU. Spotřebitel má být uznán jako rovnoprávný a odpovědný účastník obchodu na vnitřním trhu. I z tohoto důvodu Evropská komise zveřejnila Deset základních pravidel 1 ochrany spotřebitele v Evropské Unii: Nakupujte, co chcete, kde chcete Pokud je zboží vadné, vraťte ho 1 Ochrana spotřebitelů [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Jaká mám práva jako spotřebitel na trhu EU?. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/ceskarepublika/service/consumer/index_cs.htm>

10 Úvod Vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin Informujte se o tom, co jíte Smlouvy musí být vůči zákazníkům férové Spotřebitelé mohou někdy měnit svá rozhodnutí Možnost jednoduššího porovnání cen Spotřebitelé nemají dostávat zavádějící informace Ochrana spotřebitele během dovolené Účinné urovnávání přeshraničních sporů

Cíl práce 11 2 Cíl práce Tato bakalářská práce je zaměřena na rozbor jedné konkrétní instituce, která vznikla za účelem chránit spotřebitele, a to na Českou obchodní inspekci. Tuto organizaci jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala, protože jsem kontrolu České obchodní inspekce zažila osobně a v kontrolním protokolu jsem byla uvedena jako osoba zúčastněná při kontrole nebo tedy jako osoba zastupující kontrolovanou osobu. S ohledem na tuto zkušenost jsem začala zjišťovat podrobnější informace o kontrolách inspektorů a celkově o problematice ochrany spotřebitele, klamání spotřebitele a konkrétně o České obchodní inspekci. Cílem teoretické části bakalářské práce je vymezit a vyhodnotit, za jakých podmínek může Česká obchodní inspekce navštívit podnikatele a provádět kontroly, jaké sankce může udělit a také jaké ekonomické dopady mohou mít kontroly na podnikatele, především na ty, kteří nesplňují požadavky České obchodní inspekce a porušují zákon o ochraně spotřebitele. Po teoretické části bakalářské práce bude pokračovat část praktická. V návaznosti na již výše uvedený cíl teoretické části bakalářské práce, se v této druhé části zaměřím na konkrétní případy kontrol a budu analyzovat, zda byly dodrženy všechny stanovené postupy kontrol a udělování sankcí a hlavně uvedu ekonomické dopady kontrol u kontrolovaných osob. Jelikož je velice důležité, aby se jak spotřebitel, tak prodejce orientoval a znal možnosti právní ochrany spotřebitele, tak v závěru své práce popíši a zhodnotím výsledky, ke kterým jsem ve své práci dospěla a navrhnu doporučení pro spotřebitele, jak se chovat pokud se setkají s nepoctivými obchodníky, tak i pro prodejce, aby bez problémů a výzev k odstranění nedostatků absolvovali kontrolu České obchodní inspekce.

12 Metodika 3 Metodika Prvním krokem ke zpracování bakalářské práce bude sběr informací. Pro tento účel bude využit zákon o ochraně spotřebitele a další literatura a internetové stránky týkající se dané tématiky. V první části práce bude použita metoda analýzy, díky níž budou rozebrány základní pojmy týkající se ochrany spotřebitele, které je potřeba definovat, jelikož se budou v práci hojně vyskytovat. Dále bude využita metoda deskripce, pomocí které budou popsány nejdůležitější informace o České obchodní inspekci. Dále je nutné získané informace utřídit do kapitol a podkapitol. První kapitola teoretické části tedy definuje základní pojmy, druhá část popisuje základní informace o České obchodní inspekci, třetí část je zaměřená na její kontroly a čtvrtá na možné sankce, které může Česká obchodní inspekce neboli zkráceně ČOI udělit. Pro praktickou část práce bude k čerpání informací využito převážně internetových zdrojů, a to zejména webové stránky České obchodní inspekce a Sdružení obrany spotřebitelů ČR. Jelikož se trh stále rozvíjí a rozšiřuje a spotřebitel si může vybírat z nepřeberného množství výrobků a služeb od různých prodejců a poskytovatelů, tak se na něj mohou dostat i laciné výrobky nebo služby, které jsou méně kvalitní ne-li dokonce zdravotně závadné a nebezpečné. Díky těmto portálům se mohou spotřebitelé právě o těchto výrobcích a službách, které se objevily na našem trhu, navzájem informovat. V praktické části bude využita metoda pozorování a díky ní budou uvedeny konkrétní případy České obchodní inspekce, konkrétních kontrol a následných ekonomických dopadů.

Teoretická část 13 4 Teoretická část 4.1 Vymezení základních pojmů V úvodu je potřeba vymezit a definovat základní pojmy, které se budou v práci objevovat. Každý z nás se běžně ve svém životě ocitne v roli spotřebitele nebo v roli prodávajícího a užívá různé výrobky či služby. Z těchto důvodů je nutné, aby každá osoba, která vstupuje na trh výrobků a služeb byla obeznámena se správným výkladem pojmů spotřebitel, výrobek, kupující, prodávající a dalšími. Každý by také měl znát svá práva a povinnosti, které se vztahují ke konkrétním rolím vystupujícím na daném trhu. Následující pojmy jsou definovány na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 4.1.1 Spotřebitel V roli spotřebitele vystupuje každý z nás den co den. Spotřebitelem se stáváme třeba už při cestě hromadnou dopravou nebo návštěvou kulturní akce. V těchto situacích se stáváme účastníky trhu a právních vztahů. Spotřebitele definuje zákon o ochraně spotřebitele jako fyzickou nebo právnickou osobu, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami ( 2 odst. 1 písm. a). Z definice je zřejmé, že spotřebitel užívá výrobky nebo služby pouze pro svoji osobní potřebu a je také konečným uživatelem. 4.1.2 Prodávající Prodávající je taktéž účastník trhu a mezi ním a spotřebitelem vznikají právní vztahy. Za prodávajícího je považován podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby ( 2 odst. 1 písm. b). Povinnosti prodávajícího mají nejen osoby, které podnikají, ale i osoby, které nenaplňují znaky podnikatele podle živnostenského zákona. Mezi tyto znaky živnostenský zákon řadí: Prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství, umožnit kupujícímu kontrolu těchto údajů Poskytovat výrobky nebo služby v předepsané nebo schválené jakosti Ceny správně účtovat a stanovit je v souladu s cenovými předpisy Nediskriminovat spotřebitele Neprodávat nebo jinak neuvádět do oběhu výrobky nebezpečné svojí zaměnitelnosti s potravinami

14 Teoretická část Neklamat spotřebitele, zejména uváděním nesprávných, neúplných, nejasných, dvojsmyslných údajů nebo údaje zamlčovat Nenabízet výrobky porušující práva z duševního vlastnictví 4.1.3 Výrobek Výrobkem se dle zákona rozumí věc nebo jiná hodnota určená k nabídce spotřebiteli, které mohou být předmětem právního vztahu ( 2 odst. 1 písm. f). Docent Janků ve své knize definuje výrobek jako jakoukoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo získána bez ohledu na stupeň zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli (Janků, M. 2010: 377). 4.1.4 Nebezpečný výrobek Pro účely tohoto zákona se nebezpečným výrobkem rozumí výrobek, který z důvodu jakékoli vady nebo nesprávné či nedostatečné informace sám o sobě nebo při obvyklém způsobu používání, sestavování nebo uchovávání, jakož i únikem škodlivých látek anebo v důsledku spoléhání se na přesnost, při náležité opatrnosti představuje nepředvídatelné nebo zvýšené nebezpečí ohrožení života, zdraví anebo majetku; výrobek nelze považovat za nebezpečný pouze proto, že byl do oběhu uveden výrobek bezpečnější ( 2 odst. 1 písm. i). Příklad: Dětská mikina značky H&S byla označena za nebezpečný výrobek. Výrobek představuje nebezpečí uškrcení, a to kvůli přítomnosti funkčních stahovacích šňůrek u kapuce. Mikina byla vyrobena v Číně a příslušné úřady nařídili okamžité stažení produktu z trhu. 2 Zvláštním případem nebezpečného výrobku je výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou. Jedná se o výrobek, který není potravinou, má však tvar, vůni, barvu, vzhled, obal, označení, objem nebo rozměry, které mohou způsobit, že spotřebitelé, zejména děti, jej mohou zaměnit s potravinou a v důsledku toho si jej mohou dávat do úst, cucat nebo polykat, což může být nebezpečné pro lidské zdraví, zejména způsobit dušení, otravu nebo perforaci či zablokování zažívacího ústrojí ( 1 odst. 1 písm. k). Příklad: Na trhu se objevilo dárková balení ručníků napodobující jahodový dort. Výrobek představuje riziko spolknutí, protože ozdoby ve tvaru jahod mo- 2 Sdružení obrany spotřebitelů, SOS: Nebezpečné výrobky [online]. 2006 [cit. 2011-05-01]. Nebezpečné výrobky. Dostupné z WWW: <http://www.spotrebitele.info/nebezpecnevyrobky/index.html>

Teoretická část 15 hou být vkládány do úst a spolknuty, zejména malými dětmi, které si výrobek mohou splést s potravinami. Výrobek byl příslušnými úřady stažen z trhu. 3 4.1.5 Služba Službou je jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s výjimkou činností upravených zvláštními zákony, kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdružením nebo jiným orgánům státní správy než uvedeným v 23 ( 2 odst. 1 písm. j). 4.1.6 Vnitřní trh EU Vnitřním trhem Evropské Unie rozumíme společné území všech členských států. Cílem vzniku vnitřního trhu bylo zajištění členům EU čtyř základních svobod, a to volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Díky existenci tohoto trhu je dnes možné cestovat za zážitky či za prací bez celních kontrol na vnitřních hranicích Evropské Unie a také široký sortiment produktů z celé Evropy, který najdeme v místních obchodech. 4.2 Legislativní úprava ochrany spotřebitele v ČR V současné době se v tržním prostředí bez právní pomoci neobejdeme. Stále roste konkurence, prodejci tvrdě bojují o přízeň spotřebitelů, jejich praktiky jsou čím dál agresivnější a podvodníci jsou stále vynalézavější. Pokud spotřebitelům nebude poskytnuta účinná právní ochrana před nepoctivými prodejci a jejich praktikami, tak nejen že obchodníci budou stále šidit zákazníky, ale dojde také k porušení základních zásad demokratického státu, které jsou zakotveny v Ústavě ČR a Základní listině práv a svobod. Uvádí se zde, že každý může podnikat, ale pouze ve vymezených podmínkách zákonem a rozhodně ne na úkor zdraví nebo majetku jiných občanů. Právo ochrany spotřebitele upravuje vztahy vznikající mezi spotřebitelem a dodavatelem. Jedná se zejména o vztahy vznikající uzavíráním spotřebitelských smluv, konkrétně smlouvy kupní, smlouvy o dílo a mnohých dalších. Právo rozděluje ochranu spotřebitele na veřejnoprávní a soukromoprávní. 4.2.1 Soukromoprávní ochrana spotřebitele Orgánem soukromoprávní ochrany je soud, a proto je nutné, aby spotřebitel podal žalobu u příslušného soudu na prodejce, který porušuje zákonem dané 3 EUROPA, Consumer Affairs [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. The Rapid Alert System for Non- Food Products (RAPEX). Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/consumers/dyna/rapex/rapex_archives_en.cfm>

16 Teoretická část povinnosti. Pouze tímto způsobem se může spotřebitel bránit proti protiprávnímu jednání a domáhat se nápravy. Soukromoprávní oblast ochrany spotřebitele se zaměřuje především na úpravu spotřebitelských smluv, jejíž legislativní základ nalezneme v občanském zákoníku, konkrétně zákon č. 40/1964 Sb. a také v zákoníku obchodním (zákon č. 513/1991 Sb.). 4.2.2 Veřejnoprávní ochrana spotřebitele Na rozdíl od soukromoprávní ochrany spotřebitele umožňuje veřejnoprávní ochrana sankciovat porušení práv a povinností bez předešlého jednání spotřebitele. Veřejnoprávní ochrana kombinuje ochranu následnou a ochranu preventivní. Následná ochrana spočívá v udílení pokut uložených na základě porušení povinností a preventivní se vyznačuje zákazem prodeje nebo například uzavřením provozovny. Veřejnoprávní ochranu spotřebitele zajišťuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. V tomto zákoně jsou definovány základní pojmy a povinnosti, které se musí prodejci dodržovat při prodeji, skladování výrobků nebo při poskytování služeb. Další veřejnoprávní předpisy, které souvisí s ochranou spotřebitele, jsou následující: Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy Zákon č. 145/2010Sb., o spotřebitelských úvěrech a další 4.2.3 Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelských úvěrech Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelských úvěrech nabyl platnosti od 1. 1. 2011. Tento zcela nový zákon kompletně nahradil zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách poskytování spotřebitelského úvěru. Dozor nad spotřebitelskými úvěry vykonává Česká obchodní inspekce a Česká národní banka (ČNB). ČOI vykonává dozor obecně nad všemi subjekty poskytující úvěry a ČNB pouze nad některými (např. nad bankami). Některé úpravy nebo novinky v zákoně jsou následující:

Teoretická část 17 Povinné informace pro spotřebitele a ochrana před porušením informační povinnosti Poskytování podrobnějších informací o spotřebitelském úvěru (jak v reklamě, tak před podepsáním smlouvy) Povinnost uvádět veškeré informace stejně výrazně Poskytnout kopii úvěrové smlouvy spotřebiteli Poskytnout zákazníkovi náležité vysvětlení, aby se mohl rozhodnout, zda mu nabízený úvěr vyhovuje jeho potřebám V případě porušení uvedených povinností se dopouští subjekt poskytující spotřebitelské úvěry správního deliktu a hrozí mu pokuta. Další sankcí za porušení informační povinnosti může být zpětné úročení od počátku úvěru diskontní sazbou ČNB, která je mnohem nižší než úroková sazba poskytovatelů úvěru. RPSN (roční procentní sazba nákladů) a celková částka splatná spotřebitelem Poskytovatel má povinnost uvádět v reklamě, v úvěrové smlouvě i během sdělování předsmluvních informací výši RPSN, která usnadní spotřebiteli rychlé srovnání nákladů na úvěr Dále musí být uvedena v reklamě, v úvěrové smlouvě i během sdělování předsmluvních informací celková částka splatná spotřebitelem Úvěruschopnost spotřebitele Povinnost posoudit před poskytnutím úvěru schopnost spotřebitele splácet úvěr Předčasné splacení úvěru Spotřebitel má právo předčasně splatit spotřebitelský úvěr kdykoliv Věřitel má právo na uhrazení nákladů, které mu vznikly předčasným splacením úvěru 4 Odstoupení od úvěrové smlouvy a výpověď úvěrové smlouvy Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu Úvěrovou smlouvu na dobu neurčitou může spotřebitel kdykoliv vypovědět 4 Náhrada nákladů nesmí překročit celkovou částku, kterou by spotřebitel zaplatil na úrocích za dobu od předčasného splacení úvěru do skončení úvěru.

18 Teoretická část Odstoupení od úvěrové smlouvy o úvěru na zakoupení zboží nebo služby Pokud spotřebitel odstoupil od smlouvy na zakoupení zboží nebo služby, zaniká také smlouva úvěrová 4.3 Historie ochrany práv kupujících Jak již bylo zmíněno v úvodu, klamání spotřebitele se ve společnosti vyskytuje téměř od počátku směnného obchodu. Společnost vytvářela právní normy, které upravovaly vztahy mezi prodávajícím a kupujícím a už v římském právu nalezneme prvky ochrany spotřebitele. Ty se týkaly zejména prodeje nemovitosti, prodeje kradeného zboží, odpovědnosti za faktické vady věci prodané, kvality prodávaných výrobků nebo výše cen a kvality a přesnosti kupeckých měr. V Egyptě, jedné z nejstarších civilizací, měly zákony psanou formu. Zapisovaly se na papyrové svitky nebo na svitky kůže a uchovávaly se v královském soudním archivu. Za první zákonodárce jsou považováni Meni, Sasychis, Amasis a Bekenrinef. Nejvýznamnější právní památkou v Mezopotámii je považován Chamurapiho zákoník, který je vyrytý archaickým klínovým písmem na čedičovém sloupu. Obsahuje 282 článků a řeší otázky občanského, obchodního a trestního práva. Ve starověkém Řecku zase Aristoteles rozlišuje závazky na závazky smluvní a závazky mimosmluvní a ve starověkém Římě byly nejvíce upravovány soukromoprávní vztahy. Rozpracovali právo rodinné, věcné, dědické a taktéž závazkové. Vytvořili také několik druhů smluv, například zápůjčka, půjčka nebo výpůjčka, smlouva o úschově, smlouva kupní neboli smlouva trhová. Kupní smlouva neboli smlouva trhová je smlouvou o výměně věci za peníze. Smlouvou se zakládaly pouze obligační závazky stran, tj. závazek podatelův odevzdat věc a závazek kupcův zaplatit trhovou cenu, a to od okamžiku, kdy se smlouva stane perfektní, tedy kdy se strany dohodnou na předmětu a jeho ceněn. Cena zásadně nemusí odpovídat hodnotě prodávané věci, pravidlo však říkalo, že cena má být spravedlivá. Jedná se o jakousi první cenovou regulaci, jež zakazuje obchodníkům nekalé praktiky při nepřiměřeném zvyšování cen, jež by bylo na újmu kupcům. (Hulva, T. 2004: 22) Povinnost kupce končí zaplacením dohodnuté tržní ceny a převzetím zakoupené věci. Povinnost prodejce jsou dvojího druhu, a to odpovědnost za právní vady věci a za jejich vady faktické. Odpovědností za právní vady se rozumí, že prodejce musí převést předmět trhu do držby kupce a kupec užívá předmět nerušeně a trvale. Odpovědností za vady faktické se rozumí, že předmět trhu musí mít vlastnosti, které prodejce sliboval. Co se týká rozvoje právní ochrany spotřebitele na našem území, tak je nutno zmínit Práva městská království Českého sepsaná Pavlem Kristiánem

Teoretická část 19 z Koldína roku 1579. Autor zde vycházel z římského práva, zemského práva a usnesení zemských sněmů království Českého. Tento soubor právních norem zpočátku upravoval pouze odpovědnost za právní vady, ale později byla přidána i odpovědnost za vady faktické. Další významné právní normy, které vznikly na našem území, byly cechovní předpisy, které vznikly při nástupu manufakturní výroby. Regulovaly množství výrobků a jejich cenu. Postupem času a příchodem průmyslového způsobu výroby ztratily ale tyto předpisy svůj význam a byly zrušeny. Roku 1859 byl definitivní konec cechovního zřízení a živnosti a řemesla byly prohlášeny za svobodné. V tom samém roce vznikl tzv. Živnostenský řád, který stanovil v rámci ochrany spotřebitele povinnosti při označování provozoven, zboží, při oceňování výrobků a dále také kontrolní a sankční oprávnění živnostenského úřadu (např. zabavení zboží, uložení pokuty, uzavření provozovny a další). Živnostenský řád řadíme do veřejnoprávních předpisů. Soukromoprávní ochrana kupujících byla zakotvena od roku 1811 ve Všeobecném zákoníku občanském. Tento předpis platil s menšími obměnami až do roku 1950. Po roce 1948 vznikl zákon č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě, který se týkal ochrany spotřebitele a umožňoval ministerstvu vnitřního obchodu konat opatření k zabezpečení distribuce zboží, kontroly oběhu a odbytu zboží. Soukromoprávní ochranu poskytoval Občanský zákoník. 4.4 Česká obchodní inspekce základní informace 4.4.1 Vznik Státní obchodní inspekce V roce 1952 vláda vydala a zveřejnila nařízení č. 98/1952 Sb. ze dne 2. 12. 1952, v němž byl ustanoven vznik tzv. Státní obchodní inspekce, jakož součást tehdejšího ministerstva vnitřního odchodu. V čele této instituce byl hlavní inspektor, kterému byli podřízení krajští inspektoři. Tito inspektoři byli jmenováni a odvolávání na základě návrhu hlavního inspektora ministrem vnitřního obchodu. Ve vydaném nařízení byly přesně vymezeny povinnosti a pravomoci inspektorů. Při zjištění porušení přepisů mohli inspektoři vedoucím pracovníkům obchodních podniků uložit pokutu nebo odevzdali materiály vyšetřujícím orgánům a tyto osoby byly následně trestně stíhány. Toto nařízení platilo deset let až do roku 1962. V tomto roce bylo nařízení č. 98/1952 zrušeno a bylo nahrazeno nařízením novým, konkrétně nařízením č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci. Díky tomuto zákonu vzniky tři státní inspekce. Vznikla tedy Státní inspekce jakosti a zemědělských výrobků při Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků, dále Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu při ministerstvu

20 Teoretická část potravinářského průmyslu a Státní obchodní inspekce při ministerstvu vnitřního obchodu. V čele každého ze tří inspekcí byl ředitel, kterého jmenoval a odvolal vedoucí příslušného ústředního orgánu. Jednotlivé inspekce se sestávaly z krajských inspektorátů a ústředního inspektorátu, který dohlížel na působení již zmíněných krajských inspektorátů. Státní obchodní inspekce prověřovala a dohlížela na dodržování předpisů ve věcech vnitřního obchodu. To obnášelo kontrolu správnosti nákupu a prodeje zboží, dodržování platných cen, materiálových norem při výrobě nápojů a jídel, dále dodržování předpisů o hygieně a sanitaci, způsob skladování a dopravy zboží a další. Při zjištění pochybení mohli inspektoři ukládat blokové pokuty podle tehdy platných norem o blokových pokutách. Nebo mohli zakázat nákup, prodej či dodávku jakostně závadných výrobků či surovin, zakázat užívání vah a měr neodpovídajících platným předpisům. Dalším trestem, který mohli pracovníci státních udělit, byla důtka, která byla udělena pracovníkovi kontrolovaných organizací či jeho přemístění na jinou práci. 4.4.2 Vznik ČOI Důležitým rokem byl rok 1986, ve kterém byly přijaty nové samostatné zákony, které rozdělovaly pravomoci a působnost jednotlivých institucí, a to: zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci a zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, který platí doposud. Zákon o České obchodní inspekci prošel od svého vzniku řadou změn, jako například změny používaných termínů, zrušení některých ustanovení, změny ve výši ukládaných pokut nebo rozšíření kontrolních pravomocí. V současné době je Česká obchodní inspekce orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu. V čele České obchodní inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ministr průmyslu a obchodu. ČOI se člení na ústřední inspektorát a jemu podřízené krajské inspektoráty. Sídla těchto krajských inspektorátů určuje ústřední ředitel. ČOI je rozpočtovou organizací. Využívá pro svou činnost stížností, oznámení a podnětů občanů a poskytuje jim poradenskou a informační činnost. Od 8. listopadu 2010 je vedením ČOI pověřen Jan Štěpánek, který byl do té doby ředitel krajského inspektorátu pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu. Na pozici ústředního ředitele ČOI vystřídal Janu Příhodou, která byla s platností právě od 8. listopadu z funkce odvolána ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem. V čele ČOI byla Jana Příhodová od dubna roku 2007. Česká obchodní inspekce zjišťuje u kontrolovaných osob nedostatky a jejich příčiny, vyžaduje jejich odstranění, popřípadě navrhuje opatření k jejich odstranění. Dále zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a předchází vzniku nedostat-

Teoretická část 21 ků, zejména včasným odhalováním příčin, provádí rozbory nebo zajišťuje provedení rozborů k ověření jakosti a bezpečnosti výrobku. Od roku 1997 Česká obchodní inspekce není oprávněna ke kontrole potravinářských výrobků. Tato pravomoc náleží od roku 1997 Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu dozor v souladu se zákony: Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, v platném znění Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, v platném znění Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, v platném znění Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, v platném znění Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, v platném znění Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, v platném znění Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, v platném znění Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění Zákon č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době, v platném znění Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění 4.4.3 Organizační struktura ČOI se dělí na ústřední inspektorát a jemu podřízených sedm krajských inspektorátů. V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel a v čele krajských inspektorátů jsou ředitelé.

22 Teoretická část Obr. 1 Organizační struktura ČOI (Zdroj: ČOI) 4.4.4 Spolupráce ČOI Aby byl dohled a kontroly České obchodní inspekce co možná nejefektivnější, spolupracují inspektoři a ostatní zaměstnanci s různými kontrolními orgány či institucemi jak na území České republiky, tak v celé Evropské Unii. Neintenzivnější spolupráce probíhá s Živnostenskými úřady. ČOI dále spolupracuje s Generálním ředitelstvím cel, Českým telekomunikačním úřadem, Policií ČR a v neposlední řadě s profesními sdruženími a asociacemi (Asociace cestovních kanceláří, Asociace obalového hospodaření, Česká protipirátská unie a další). Živnostenský úřad Spolupráce České obchodní inspekce a živnostenských úřadů je velice úzká a na vysoké úrovni. Spolupráce spočívá ve společných kontrolách, kde se dozorové kompetence obou organizací buď překrývají, konkrétně při kontrolách dodržování právních předpisů, nebo se o ně dělí. Dále spolupráce spočítá též v konzultaci metodických postupů, výměně informací nebo ve vzájemném využívání dozorových pravomocí pro vlastní výstupy z dozorové činnosti. Generální ředitelství cel Spolupráce probíhá na základě dohod uzavřených s jednotlivými inspektoráty a zástupce příslušných celních ředitelství. Spočívá v koordinaci plánů kontrol, sjednocení aplikace právních norem, dále také v konzultaci metodických postupů. Společné kontroly jsou zaměřeny hlavně na příhraniční tržnice, kde bojují proti potírání nabídky a prodeje výrobků porušující práva duševního vlastnictví. Plánuje se ještě další prohloubení spolupráce.

Teoretická část 23 Český telekomunikační úřad Hlavním cílem spolupráce je zefektivnění práce při řešení podnětů a dotazů spotřebitelů ohledně uvádění na trh, distribuce, prodeje a používání rádiových a telekomunikačních koncových zařízení, dále nabídky a poskytování služeb elektronických komunikací. Česká inspekce životního prostředí Hlavním cílem spolupráce jsou nejen společné kontroly, ale hlavně prevence zaměřující se na snížení prodeje výrobků z odpadu, který nevyhovuje legislativním požadavkům. Společné kontroly jsou zaměřeny na kontroly sběrných surovin, vrakovišť a plnění povinností výrobců a dovozců obalů. Policie ČR ČOI spolupracuje s více složkami Policie ČR, zejména s cizineckou, pohraniční a městskou policií. Spolupráce probíhá na úrovni krajských inspektorátů. Spolupracují hlavně při kontrolách týkajících se porušování práv duševního vlastnictví, sběrných surovin, podávání alkoholu mladistvým a u rizikových kontrol, kde zajišťují inspektorům bezpečnost. Policie pomáhá zejména při kontrole totožnosti kontrolovaných osob nebo při zvýšené agresivitě těchto osob. Inspektoři zase uplatňují pravomoci vstupu do skladových prostorů, oprávnění ke kontrolním nákupům. Společné kontroly jsou vždy koordinovány a vykazují vysokou efektivitu. Profesní sdružení a asociace Spolupráce slouží ke zvýšení ochrany a informovanosti spotřebitelů na úrovni prevence. Spolupráce probíhá například s Asociací cestovních kanceláří, Asociací hotelů a restaurací ČR, Asociací prádelen a čistíren, Česko protipirátskou unií, Obalovou asociací, Svazem obchodu a průmyslu a mnohými dalšími. Odborná spolupráce v oblasti metodiky Organizace si navzájem předávají podněty ke kontrole z oblasti provozu a užívání technických zařízení a výrobků. Na úrovni Evropské Unie ČOI spolupracuje v prvé řadě s výstražným informačním systémem RAPEX, CIRCA nebo PROSAFE. RAPEX Tento systém vznikl, aby rychle informoval spotřebitele o nebezpečných spotřebitelských výrobcích nepotravinářského charakteru, které se objevili na vnitřním trhu Evropské unie. Slouží tedy k oznamování rizika ohrožení zdraví nebo

24 Teoretická část bezpečnosti spotřebitele. Systém RAPEX je u nás využíván od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. CIRCA Dále ČOI spolupracuje s informačním a výstražným systémem CIRCA, který je pod záštitou Evropské komise a slouží k vzájemnému oznamování a poskytování informací o opatřeních dle ochranných doložek jednotlivých sektorových směrnic ES mezi členskými státy. Další kontakty udržuje ČOI s organizací PROSAFE a dalšími národními kontrolními orgány členských států. 4.5 Kontroly Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak. ( 2 odst. 1) Provádět kontrolu mohou inspektoři buď na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu nebo na základě podnětu spotřebitele nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci. Podnět ke kontrole také může podat majitel práva duševního vlastnictví. ČOI informuje toho, kdo podal podnět o zjištění klamání spotřebitele nebo o zjištěných nedostatcích a jejich příčinách. 4.5.1 Povinnosti inspektorů Při vykonávání kontrol jsou inspektoři povinni prokázat se kontrolované osobě služebním průkazem České obchodní inspekce, a to bez vyzvání. Dále jsou inspektoři vázáni mlčenlivostí o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství, o kterých se dozvěděli v průběhu plnění kontrolních úkolů. V neposlední řadě je povinností inspektorů při zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků, které neodpovídají stanoveným právním normám uložit zajištění těchto výrobků a zboží. Inspektor obeznámí kontrolovanou osobu nebo osobu zúčastněnou při kontrole s výsledkem kontroly a informuje o opatření zajištění výrobků a zboží, neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden jak důvod zajištění, tak množství zajištěných výrobků či zboží. Kontrolovaná osoba nebo osoba zúčastněná kontroly svým podpisem na úřední záznam stvrdí, že byla obeznámena s výsledkem kontroly. Kopii záznamu inspektor předá kontrolované osobě.

Teoretická část 25 4.5.2 Pravomoci inspektorů Pracovníci ČOI pověření plněním kontrolních úkolů jsou oprávněni: Vstupovat do provozoven, ve kterých mají provádět kontrolní činnost Ověřovat totožnost fyzických osob, které jsou osoby kontrolované nebo osob, které kontrolované osoby při kontrole zastupují kontrolovanou osobu a také ověřují oprávnění těchto osob k zastupování Požadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady či údaje a také písemná nebo ústní vysvětlení Odebrat za náhradu kontrolované výrobky nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti Požadovat od kontrolovaných osob, aby odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a popřípadě škodlivé následky, a to v předem stanovené lhůtě Vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a požadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací Při zjištění nedostatků jsou inspektoři oprávněni: Zakázat uvedení na trh, distribuci nebo nákup, dodávku a prodej nebo použití výrobků či zboží, které neodpovídá požadavkům zvláštních právních předpisů, a to až do zjednání nápravy Zakázat používání neověřených měřidel, pokud musí být ověřená, nebo měřidel neodpovídajících platným normám, a to až do zjednání nápravy Znehodnotit nebo nařídit znehodnocení výrobků a zboží, u nějž je zjevná nebo prokázaná zdravotní závadnost Zvláštními oprávněními disponují ředitelé inspektorátů. Tyto oprávnění jsou následovná: Pozastavení uvádění výrobku nebo výrobních partií na trh v případě podezření na nebezpečí vážného ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob, majetku nebo životního prostředí Zákaz uvádění výrobků nebo jeho částí na trh nebo případně stažení výrobků z trhu v případě, že výrobky mohou významně ohrozit oprávněný zájem a nápravné opatření nevedlo k nápravě Dále také mohou inspektoři ke kontrole přizvat osoby odborně způsobilé podle zvláštních předpisů, je-li to odůvodněno povahou kontrolní činnosti. Tyto osoby mají během kontroly stejná práva a povinnosti jako inspektoři České obchodní inspekce dle zákona č. 64/1986 Sb. Nemohou být ale pověřeny ukládat opatření a sankce. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit jak

26 Teoretická část inspektorům tak přizvaným odborně způsobilým osobám plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly. 4.5.3 Předmět kontrol ČOI kontroluje: Zda kontrolovaná osoba dodržuje podmínky stanovené k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu ( 2 odst. 2 písm. a). Skutečnost, zda prodejci zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu ( 2 odst. 2 písm. b). Dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb ( 2 odst. 2 písm. c). Dodržování ostatních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1 ( 2 odst. 2 písm. d). Skutečnost, zda při uvádění stanovených výrobků na trh byly podle zvláštních předpisů výrobky řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům a zda v souvislosti s označením stanoveného výrobku byly splněny i požadavky stanovené zvláštními právními předpisy ( 2 odst. 2 písm. e). Zda nedochází ke klamání spotřebitele ( 2 odst. 2 písm. f). Zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné ( 2 odst. 2 písm. g). Zda osoby poskytující spotřebitelský úvěr dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem ( 2 odst. 2 písm. h). 4.6 Sankce a ekonomické dopady Kontrolované osoby mají za povinnosti ve lhůtě stanovené zákonem odstranit zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo provést opatření k jejich odstranění a neprodleně podat zprávu o výsledcích České obchodní inspekci. Do té doby je inspektor oprávněn zakázat: Uvedení na trh, distribuci včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití výrobků nebo zboží, které neodpovídá požadavkům zvláštních právních předpisů pro činnosti uvedené v 2, nebo které byly neoprávněně nebo

Teoretická část 27 klamavě opatřeny označením stanoveným zvláštním přepisem ( 7 odst. 1, písm. a). Používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřít schváleného typu ( 7 odst. 1, písm. b). Uložené opatření sdělí inspektor ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm sepíše kontrolní protokol. Kontrolovaná osoba může podat námitku proti uloženému opatření buď přímo do písemného záznamu inspektora, nebo do tří dnů může podat písemnou námitku. O podaných námitkách rozhoduje ředitel krajského inspektorátu nebo ústřední ředitel, pokud opatření učinil inspektor ústředního inspektorátu. Kontrolované osoby se doručuje písemně vyjádření o námitkách a je konečné. Pokud inspektor při kontrole zjistí, že výrobky nebo zboží je zdravotně závadné, je oprávněn tyto výrobky nebo zboží na místě znehodnotit nebo nařídit jejich znehodnocení. Pokud je nařízeno znehodnocení zdravotně závadných výrobků nebo zboží, je kontrolovaná osoba povinna předat příslušné údaje a informace o provedení znehodnocení. To znamená sdělit jméno, příjmení nebo název či obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání subjektu, který znehodnocení vykonával. Dále je nutno uvést informace o množství znehodnocených výrobků nebo zboží a datu znehodnocení. Vše je nutné předat neprodleně písemnou formou České obchodní inspekci. Při prokázaném zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, je inspektor povinen uložit zajištění těchto výrobků nebo zboží. Inspektor ústně informuje kontrolovanou osobu a vyhotoví úřední záznam o zajištění, ve kterém musí být uveden důvod zajištění, popis zajištěných výrobků nebo zboží a jejich množství. Tyto zajištěné výrobky či zboží může ČOI uskladnit mimo dosah kontrolované osoby. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba. Pouze v případě neoprávněného zajištění výrobků nebo zboží není kontrolovaná osoba povinna hradit tyto náklady na uskladnění. Toto zajištění trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, než bude prokázáno, že se nejedná o výrobky nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům. Pokud se prokáže, že tyto výrobky a zboží neodpovídají zvláštním právním předpisům, tak se vlastníkem zabavených výrobků nebo zboží stává stát a ředitel inspektorátu učiní rozhodnutí, zda budou zajištěné výrobky nebo zboží zničeny nebo použity pro humanitární účely. Při zjištění porušení právní povinnosti, která může mít za následek ohrožení života nebo zdraví spotřebitelů, je inspektor oprávněn nařídit uzavření provozovny nebo zakázat výkon další činnosti až na dobu dvou prodejních nebo provozních dnů následujících po dni, kdy byly nedostatky zjištěny. Pokud nedojde

28 Teoretická část ke zjednání nápravy, může inspektor opatření prodloužit až do doby, kdy budou nedostatky odstraněny. Ředitel inspektorátu uloží kontrolované osobě, která Nedodrží dohodnutý nebo stanový termín nebo rozsah služby nebo neposkytuje službu v požadované kvalitě Použije úředně neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, případně schváleného typu Nedodrží stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné požadavky stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti zboží nebo výrobků a jejich bezpečného používání Poruší ostatní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro činnosti stanové v zákoně, pokud právo uložit sankční postih nemá jiný správní úřad Nesplní opatření uložená podle tohoto zákona Pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokud se porušení povinností opakuje v průběhu jednoho roku ode dne poslední kontroly, pak lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. Inspektor může přímo během kontroly udělit kontrolované osobě za méně závažné porušení povinností (uvedených v předešlém odstavci) pokutu až do výše 5 000 Kč bez dalšího projednávání, bylo-li prokázáno porušení povinností a kontrolovaná osoba je ochotna pokutu zaplatit. Proti uložení této pokuty se nelze odvolat. Inspektor je oprávněn tuto pokutu na místě vybrat s použitím bloků, které se používají pro ukládání a vybírání blokových pokut v blokovém řízení o přestupcích. Osobě, která maří, narušuje nebo jinak ztěžuje výkon kontroly, může ředitel inspektorátu uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, a to opakovaně. Při určování výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokuty, které ČOI ze zákona uděluje, jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, jsou splatné 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Uložené pokuty vybírá Česká obchodní inspekce, ale vymáhány jsou celním úřadem.

Praktická část 29 5 Praktická část Pro praktickou část bakalářské práce jsem záměrně vybrala pět příkladů kontrol, které se od sebe velmi liší. Ráda bych na uvedených příkladech ukázala jak široké pole působnosti Česká obchodná inspekce pokrývá. Jako první jsem vybrala velice diskutovanou a medializovanou kontrolu pohonných hmot na českých čerpacích stanicích. Tento případ vyvolal mnoho reakcí a dokonce díky této kauze byl novelizován zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, který nyní umožňuje zveřejňovat podrobné informace o prodejcích nekvalitních paliv. Jako druhý příklad je uvedena kontrola u soukromého lékaře v jeho ordinaci. Na tomto případu je ukázáno, že se spotřebitel nemusí bát podat podnět na Českou obchodní inspekci k prošetření jeho podnětu. Inspektoři musí prošetřit veškeré podněty od spotřebitelů. Na třetím příkladu jsem chtěla poukázat na spolupráci České obchodní inspekce s Evropskou unií a také na to, že tato kontrola byla pouze osvětová a inspektoři neukládali pokuty. Na posledních dvou případech poukazuji na širokou působnost inspekce, a že se inspektoři zaměřují nejen na výrobky, ale i na služby. 5.1 Případ č. 1 Kontrola pohonných hmot na čerpacích stanicích v ČR v roce 2010 Inspektoři České obchodní inspekce v průběhu celého roku 2010 prováděli kontroly jakosti pohonných hmot na vybraných čerpacích stanicích na území České republiky. Tyto kontroly byly pro ČOI v minulém roce pravděpodobně nejrozsáhlejší a rozhodně nejvíce diskutovanou a medializovanou kontrolní akcí. 5.1.1 Cíl a předmět kontroly Cílem kontrol bylo sledování a monitorování jakosti pohonných hmot na území České republiky podle ust. 7 odst. 2, písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a o čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách) a vyhlášky č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot). Předmětem kontrol byl odběr vzorků pohonných hmot a kontrola jejich jakosti. Konkrétně se jednalo o kontrolu benzinů, naft, směsného paliva, biopaliva, LPG, CNG a Ethanolu E85. Kontroly sledovaly dodržování ustanovení 3 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách.

30 Praktická část 5.1.2 Právní normy Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách Česká obchodní inspekce na základě tohoto zákona prováděla kontroly na čerpacích stanicích. Tento zákon byl v březnu letošního roku novelizován. Konkrétně Česká obchodní inspekce kontrolovala: Složení a jakost pohonných hmot u výrobce, distributora, dovozce, vývozce a u provozovatele čerpací stanice, a to i během přepravy, podle zvláštního právního předpisu a sleduje a monitoruje složení a jakost pohonných hmot v souladu s prováděcím právním předpisem vydaným podle 3 odst. 4 (prováděcí právní předpis stanoví požadavky na složení a jakost pohonných hmot a způsob sledování a monitorování jejich složení a jakosti); provádění rozborů je zajišťováno prostřednictvím akreditovaných osob ( 7 odst. 2 písm. a). Další právní normou, podle které se řídili inspektoři České obchodní inspekce, bylo ustanovení 3 odst. 1. Toto ustanovení zní následovně: Pohonné hmoty lze prodávat nebo vydávat, pouze pokud splňují požadavky na jejich jakost a složení stanovené prováděcím právním předpisem, zvláštními právními předpisy a českými technickými normami. Dále v novele zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách nalezneme zcela nové ustanovení 7 odst. 4, které zní: Česká obchodní inspekce zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup pravomocná rozhodnutí České obchodní inspekce týkající se čerpacích stanic pohonných hmot, provozovatelů čerpacích stanic, dopravců a distributorů pohonných hmot, u nichž kontrolou zjistila, že jakost nebo složení prodávaných, vydávaných nebo přepravovaných pohonných hmot není v souladu s tímto zákonem. Vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci V této vyhlášce nalezneme přesné tabulkové hodnoty, technické podrobnosti týkající se pohonných hmot. Definuje jednotlivé druhy pohonných hmot, jejich jakost a také způsoby, kterými lze sledovat složení, jakost, aditiva, podmínky pro kontrolu složení a jakost, předpisy pro evidenci. Technické parametry popisuje vyhláška v patnácti podrobných přílohách. Dále tato vyhláška definuje pro její účely pojmy motorový benzin, motorová nafta, biopalivo, biomasa, stlačený

Praktická část 31 ropný plyn (LPG), stlačený zemní plyn (CNG), bionaftu methylesteru mastných kyselin (FAME) a mnoho dalších. 5.1.3 Výsledky Inspektoři za celý rok 2010 zkontrolovali na 1866 čerpacích stanic a u 148 čerpacích stanic našli nedostatky. Hrubé porušení jakosti shledali inspektoři u 2,1% odebraných vzorků a spočívá ve zvýšeném riziku poškození motoru vozidla. Za takové zjištění ukládá obchodní inspekce až stotisícové někdy i miliónové pokuty. Ukládá je i při zjištění opakovaných nedostatků u stejného subjektu v průběhu jednoho roku. Často ale inspektoři zjistili pouze drobné odchylky od jakostních norem. Uložené pokuty se pohybovaly ve výši od 10 000 Kč a některé dosáhly výše 3 000 000 Kč. Inspekce ukládala i tzv. sdružené pokuty. Tyto sdružené pokuty ČOI ukládala za více nevyhovujících vzorků odebraných u stejného podnikatelského subjektu a zároveň byla pokuta uložena v jednom správním řízení. Pro upřesnění výsledků ještě upozornil ústřední ředitel Jan Štepánek, že ČOI kontroluje a nejsou statistici. To znamená, že se zaměřují z velké části na kontroly čerpacích stanic, u kterých mají podezření na porušení jakosti, a proto je podíl 2,1% hrubých porušení ve statistikách vyšší, než kolik je ve skutečnosti takových pohonných hmot u všech čerpacích stanic v celé České republice. Tab. 1 Odebrané pohonné hmoty 01-12/2010 (Zdroj: ČOI) Odebrané pohonné hmoty dle druhů leden-prosinec 2010 (dle vyhlášky č. 133/2010 Sb.) druh paliva počet odebraných vzorků % počet nevyhovujících vzorků % z druhu paliva počet vyhovujících vzorků % z druhu paliva motorové benziny 747 40,0 42 5,6 705 94,4 motorové nafty 877 47,0 84 9,6 793 90,4 směsné palivo 21 1,1 5 23,8 16 76,2 FAME 4 0,2 1 25,0 3 75,0 LPG 186 10,0 1 0,5 185 99,5 CNG 8 0,0 0 0,0 8 100,0 Ethanol E85 23 1,2 15 65,2 8 34,8 Celkem 1866 100,0 148 7,9 1718 92,1 V roce 2010 zjistila Česká obchodní inspekce rekordní počet pumpařů, kteří neprošli její kontrolou a prodávali pančovaná paliva. Veřejnosti byla sdělena pouze informace o závažnosti situace a zvyšujícím se počtu nepoctivých čerpacích sta-