Hana Poláková & Dagmar Sigmundová

Hana Poláková & Dagmar Sigmundová

FLORBAL U DĚTÍ VE VĚKU 6-12 LET Poláková Hana & Sigmundová Dagmar Tento text vychází ze vzájemné spolupráce obou autorek a z bakalářské práce studentky Hany Polákové.

OBSAH PRO a PROTI florbalu 9 Grafické značení 10 Historie florbalu 11 Historie ve světě 11 Historie florbalu v České republice 12 Florbal v České republice v číslech 13 Významné florbalové akce v České republice 17 Systém soutěží odpovídající období mladšího školního věku 19 Stručná pravidla florbalu platná od 1. července 2010 se zvláštnostmi pro soutěže mladšího školního věku 20 Podmínky hry 20 Hrací plocha 20 Čas hry 21 Vybrané přestupky 22 Účastníci hry 22 Výstroj 23 Florbalová výstroj a její výběr 24 Florbalová hůl 24 Obuv 27 Charakteristika dětí 6 12 let (mladší školní věk) 27 Tělesný vývoj 28

Poláková & Sigmundová Florbal Psychický vývoj 28 Pohybový vývoj 28 Sociální vývoj 29 Tréninková jednotka 30 Rozdělení tréninkové jednotky 30 Úvodní část 31 Hlavní část 31 Závěrečná část 31 Komunikace trenéra s dětmi 32 Pravidla 6P 33 Herní činnosti jednotlivce 34 Hry a cvičení na vybrané činnosti jednotlivce, které nejvíce trénujeme v období mladšího školního věku 38 Honičky (zaměření na držení florbalové hole a pohyb s florbalovou holí i bez ní) 38 Hry se zaměřením primárně na pohyb s florbalovou holí, sekundárně n a kličku a nácvik výhozu míčku 41 Cvičení a hry se zaměřením primárně na driblink, sekundárně na pohyb s míčkem 43 Cvičení zaměřené na vedení míčku 46 Cvičení zaměřená na zpracování míčku a přihrávku 47 Hry zaměřené primárně na střelbu, sekundárně na pohyb s míčkem 49 Hry zaměřené na nácvik kličky 1 na 1 54 Referenční seznam 55 4

PRO A PROTI FLORBALU Jako každý sport má i florbal své charakteristiky, kladné i záporné, které pomohou při rozhodování, zda je právě tento sport pro tu či onu osobu vhodný a atraktivní. Při rozhodování rodičů, na který sport své dítě přihlásí, jsou směrodatné různé aspekty. Jedná se o finanční náročnost sportu, místo bydliště a vzdálenost od místa, kde se sport realizuje, oblíbenost sportu rodičů atd. Důležitá jsou také zdravotní rizika, náročnost fyzická, psychická i časová. U dítěte samotného hraje výraznou roli kolektiv. Nadšení dítěte pro určitý sport často souvisí se zájmy jeho kamarádů. V kolektivu, kde dítě někoho zná, se cítí sebejistěji, bezpečněji a celkově lépe. Kladné charakteristiky florbalu: - levné vybavení ve srovnání s podobnými brankovými sporty jako je pozemní hokej, lední hokej, hokejbal, in-line hokej - jednoduchý kolektivní sport s jednoduchými pravidly - dynamický, rychlý sport - rychlostně vytrvalostní sport - dostupný hraje se téměř v každé škole a tělocvičně - charakteristické kolektivní nadšení (parta, zážitky, práce pro tým, nová přátelství) - mohou ho hrát všechny věkové kategorie dostatečné materiální zabezpečení - oblíbený u chlapců i dívek Záporné charakteristiky florbalu: Florbal, jako každý sport, s sebou nese určitá zdravotní rizika. Když pomineme zranění, což ve florbalu bývají nejčastěji zranění kotníků a kolen, je největším problémem florbalu jednostranné zatížení těla. Vlivem držení hole, je organismus hráčů v poli nestejnoměrně zatěžován. Proto je nutné pravidelně zařazovat kompenzační 9

Poláková & Sigmundová Florbal cvičení na závěr každé vyučovací nebo tréninkové jednotky. Při nedostatečné kompenzaci dochází v důsledku charakteristických nároků florbalu ke vzniku svalové nerovnováhy svalů horní a dolní častí těla. Florbalisté mají nejčastěji zkrácené prsní svaly, oslabené svaly břicha a zad, sklony ke skoliotickému a hyperlordotickému držení těla (Kysel, 2009). GRAFICKÉ ZNAČENÍ Obrázek 1 Grafické značení (Skružný et al., 2005, 8) 10

HISTORIE FLORBALU Historii florbalu lze rozdělit na historii ve světě a v České republice. Zatímco ve světě je florbal nebo jeho alternativy ukotven již delší dobu, v České republice patří mezi mladé sporty. HISTORIE VE SVĚTĚ Florbalová historie zahrnuje spoustu zajímavostí. Například florbalový míček nevyvinuli florbalisté, ale baseballisté a to v USA. Plastový míček podobný tomu florbalovému sloužil k tréninku baseballových nadhazovačů. Nicméně florbal není v USA příliš rozšířen (Skružný et al., 2005). Počátky organizovaného florbalu se spojují zejména se zeměmi ležícími na skandinávském poloostrově. Skandinávskými florbalovými velmocemi jsou Švédsko a Finsko. Ve Švédsku se první známky florbalu datují na začátky sedmdesátých let. Florbal byl v této době známý pod názvem innebandy (Wikipedia, 2011). Finská verze florbalu saalibandy vznikla o několik let později. Tyto země tak udávaly a stále udávají směr florbalového vývoje. Za kolébku tohoto sportu je považováno Švédsko. To se také zasloužilo o organizaci prvních mezinárodních zápasů. Právě zde byla popsána první florbalová pravidla a byly zde rovněž vydány první metodiky tréninku (Česká florbalová unie, 2010a). Vlastní cestou se ubíral florbal ve Švýcarsku. Některá pravidla se od těch skandinávských lišila. Než došlo ke sjednocení pravidel v roce 1986 Mezinárodní Florbalovou Federací, měl brankář florbalovou hůl podle hokejového vzoru. Ve Švýcarsku se florbalu říkalo unihockey. Díky velké členské základně a částečnému nedostatku velkých hal se ve Švýcarsku začal prosazovat florbal na dvou různých velikostech hřiště. Grossfeld velký florbal, se hraje pouze na vrcholové úrovni v nejvyšších soutěžích, kleinfeld malý florbal se systémem 3+1, hraje převážná většina florbalistů ve výkonnostně nižších soutěžích. Dnes se Švýcarsko společně se Švédskem a Finskem řadí k florbalově nejvyspělejším zemím (Česká florbalová unie, 2010a). Florbal se dostával do povědomí ve stále více zemích. To byl motiv pro vytvoření zastřešující florbalové organizace, která pod sebe sjednocuje jednotlivé národní svazy. 11

Poláková & Sigmundová Florbal Organizace, která za tímto účelem vznikla, se nazývá International Floorball Federation (IFF). Sdružuje země, ve kterých se hraje florbal organizovaně. Byla založena v roce 1986 ve Švédské Huskvarně největšími propagátory florbalu v Evropě Švédy, Finy a Švýcary. Ve stejném roce došlo také ke sjednocení pravidel florbalu (International Floorball Federation, 2011). Dnes má IFF 52 členů, mezi které patří i Česká republika. Florbal splnil všechny podmínky pro zařazení do skupiny olympijských sportů a od prosince 2008 je uznán Mezinárodním olympijským výborem (MOV) jako olympijský sport. Dlouhodobým rozvojovým cílem IFF je dostat florbal na program Letních Olympijských her v roce 2020. Proto, aby byl florbal zařazen do programu Olympijských her, nejsou žádné předpisy či podmínky. Je však nutné rozšířit počet zemí, které jsou v IFF (Florbal Informace ze světa florbalu, 2011). HISTORIE FLORBALU V ČESKÉ REPUBLICE Do České republiky (ČR) se florbal dostal třemi různými cestami. První setkání s florbalem v České republice se událo díky výměnnému pobytu studentů VŠE v Praze se studenty helsinské univerzity KY v roce 1984. Na svém zájezdu do Čech Finové přivezli sadu florbalových holí. Finští studenti v Čechách florbalové hole zanechali a vysokoškoláci kolem průkopníků českého florbalu Michala Bauera a Petra Chaloupky díky tomu asi rok hrávali florbal až do té doby, než se jim některé hole podařilo zničit (Skružný et al., 2005). U nás nebylo možné florbalové vybavení zakoupit, protože zde nebyl florbal známý a nic se v České republice nevyrábělo. Následovala prodleva až do roku 1991, kdy se florbal v České republice opět objevil. V tomto roce přichází druhá cesta florbalu k nám. Tentokrát se k nám znovu vrátil florbal díky cestovní kanceláři Excalibur a bratrům Vaculíkovým, kteří přivezli florbalové vybavení ze Švédska. Florbal se začal hrát ve Střešovicích. V té době také oprášila florbalky skupinka kolem Michala Bauera a bývalí studenti VŠE opět začali hrát florbal (Česká florbalová unie, 2010b). Třetí cesta florbalu do Čech je spojena s východočeskou Jaroměří, kam přivezli unihockey švýcarští Mettmenstetten Unicorns, kteří byli ve východních Čechách na předsezónním soustředění v roce 1992. Rozšíření florbalu za řeku Moravu pak zajistil Marcel Pudich, který spolupracoval ve firmě VDG s prvními průkopníky florbalu 12

v Čechách a přivezl z Prahy florbalové vybavení do Ostravy. Díky jeho iniciativě byly zanedlouho uspořádány na severu Moravy první florbalové turnaje (Česká florbalová unie, 2010b). Důležitou součástí florbalové hry jsou mantinely. Historickým mezníkem pro český florbal se tak stal zájezd střešovických průkopníků florbalu do Maďarska, odkud se do Čech přivezly první opravdové florbalové mantinely. Mohly se začít hrát turnaje a sport získával na popularitě (Skružný et al., 2005). Během několika dalších let se florbal rozšířil do všech koutů České republiky. Velká florbalová centra vznikla kromě Prahy a Ostravy také v Liberci a v Brně. Začali vznikat soutěže na různých úrovních. První kniha florbalové metodiky vyšla v roce 1997, která nesla název Základy florbalu. O florbal v České republice se stará Česká florbalová unie (ČFbU), která byla založena v roce 1992 a o rok později se stala členem IFF. Rozmach florbalu v České republice byl a stále je obrovský. Hráčské základny mají rok od roku více členů a svým nárůstem překonávají i tak velké sporty jako jsou fotbal, hokej atd. (Česká florbalová unie, 2010b). FLORBAL V ČESKÉ REPUBLICE V ČÍSLECH V roce 1992, kdy vznikla Česká florbalová unie (ČFbU), bylo u nás pouze 320 registrovaných hráčů. V roce 1998 už se k florbalu hlásilo 4 500 lidí a o pět let později, kdy se psal rok 2003, se počet hráčů dostal na číslo 20 500 a v roce 2010 to bylo již 57 584 hráčů a hráček. Tyto počty eviduje oficiální statistika Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV) (Opatrný, 2010). Následující Obrázek 2 dokazuje rostoucí zájem o tento kolektivní sport. 13

počet členů Poláková & Sigmundová Florbal Obrázek 2 Vývoj počtu členské základny v České republice 70000 60000 57584 50000 50670 40000 30000 20000 19422 23002 27682 35189 10000 0 8316 4500 320 1992 1998 2000 2001 2002 2003 2005 2009 2010 rok Rok 1992 1998 2000 2001 2002 2003 2005 2009 2010 Počet členů 320 4 500 8 316 19 422 23 002 27 682 35 189 50 670 57 584 Postavení florbalu v počtu registrovaných hráčů ve srovnání s členskými základnami ostatních sportů se florbal dostává na přední pozice. Zaujímá 3. místo, jen o několik set hráčů za druhým tenisem. Toto umístění je v součtu všech registrovaných osob bez ohledu na věk a pohlaví. Když se podíváme na čísla pouze mezi registrovanou mládeží, je postavení florbalu ještě o jednu pozici významnější. 14

Tabulka 1 Členské základny jednotlivých sportovních odvětví dospělých a mládežnických kategorií celkem (10 nejpočetnějších členských základen) Pořadí Sportovní odvětví Počet registrovaných osob 1. Fotbal 512 780 2. Tenis 58 830 3. Florbal 57 584 4. Lední hokej 55 806 5. Golf 50 461 6. Volejbal 49 472 7. Bojová umění 41 271 8. Lyžování 37 231 9. Hokejbal 36 345 10. Atletika 35 194 Obrázek 3 Procentuelní zastoupení jednotlivých sportovních odvětví dospělých a mládežnických kategorií celkem (10 nejpočetnějších členských základen) fotbal tenis florbal 5% 4% 4% 4% 4% lední hokej golf 5% volejbal bojová umění lyžování hokejbal atletika 6% 6% 6% 56% 15

Poláková & Sigmundová Florbal Tabulka 2 Členské základny sportovních jednotlivých odvětví mládežnických kategorií (10 nejpočetnějších mládežnických členských základen) Pořadí Sportovní odvětví Počet registrovaných osob 1. Fotbal 144 220 2. Florbal 22 170 3. Lední hokej 19 494 4. Bojová umění 18 813 5. Atletika 18 795 6. Plavecké sporty 17 196 7. Tenis 14 768 8. Basketbal 13 775 9. Volejbal 13 076 10. Lyžování 9 249 Obrázek 4 Procentuelní zastoupení jednotlivých sportovních odvětví mládežnických kategorií (10 nejpočetnější mládežnických členských základen) fotbal florbal lední hokej bojová umění atletika 6% 5% 5% 4% 3% 50% plavecké sporty tenis 6% basketbal volejbal lyžování 6% 7% 8% 16

V České republice je vysoký počet základních škol, kde se hraje florbal. I proto se florbal dostal do povědomí všech věkových skupin, zejména dětí. Vezmeme-li v úvahu, kolik dětí navštěvuje školy, jdou počty malých florbalistů do statisíců. Kromě chlapců, se ve velké míře věnují florbalu také dívky a to ve všech věkových kategoriích od žákyň po ženy. V nižších kategoriích hrají dívky dohromady s chlapci (přípravka, elévy). Na školách je florbal vůbec nejrozšířenější sport. Vznikají četné školní týmy a školní ligy. Dalším z výrazných rysů florbalu je, že je velmi populárním rekreačním sportem. Dokumentuje to sílu florbalu i mezi lidmi, kteří tráví aktivně svůj volný čas. Důkazem jsou různé turnaje pořádané kluby, které se florbalem přímo nezabývají. Výrazně taky přibývá firemních akcí, kdy zaměstnanci dávají přednost florbalu před známými sporty jako je volejbal nebo například basketbal. Člověk je ale tvorem hravým a soutěživým. Je pravděpodobné, že i lidé, kteří florbal provozují rekreačně, budou chtít změřit své síly a florbalové dovednosti s lidmi z jiných koutů republiky v soutěžích ČFbU. Lze tedy předpokládat, že se členská základna florbalu bude i nadále rozšiřovat a to ve všech kategoriích. K nárůstu florbalových nadšenců i mezi diváky mohou pomoci významné florbalové akce, které Česká republika pořádá. VÝZNAMNÉ FLORBALOVÉ AKCE V ČESKÉ REPUBLICE Dnes, v roce 2011, je Česká republika (ČR) pevnou součástí florbalového světa. ČR se zviditelňuje pořádáním florbalových akcí ve světovém měřítku. Nelze zde zmínit všechny florbalové akce, které u nás probíhají. Proto se následující část této kapitoly zaměří pouze na ty známější a nejvýznamnější florbalové události. Velkou popularitu si během nedlouhé existence florbalu v ČR vybudoval největší a nejznámější mezinárodní florbalový turnaj světa CZECH OPEN, který se v roce 2010 konal v Praze už po osmnácté. Hrají zde jak registrovaní, tak neregistrovaní hráči. Tento turnaj zahrnuje kategorie muži, muži U21 (rok narození 1990 a mladší), junioři (rok narození 1992 a mladší) a ženy. Obdobným turnajem v ČR ve světovém měřítku Prague Games, se koná i pro mládež do 18 let v několika věkových kategoriích chlapců i dívek. Tento turnaj má kratší historii než Czech Open a v roce 2010 se konal teprve po 17

Poláková & Sigmundová Florbal sedmé. Ještě kratší historii než Prague Games má mezinárodní turnaj Prague Masters. Tento turnaj je určen pro tzv. florbalové veterány. Je rozdělen do kategorií muži 35+, muži 40+ a ženy 30+. V mužských kategoriích mohou hrát i ženy (Tatran Střešovice, 2011a, 2011b, 2011c). Tabulka 3 Nejvýznamnější florbalové akce pořádané v České republice (Česká florbalová unie, 2011a, 2011b, 2011c) KATEGORIE ROK TYP AKCE MÍSTO KONÁNÍ Muži 1998 Mistrovství světa Ostrava, Praha 2008 Mistrovství světa Ostrava, Praha 2009 Euro Floorball Tour Brno Junioři 2003 Mistrovství světa Praha 2009 Euro Floorball Tour Brno Ženy 2008 Euro Floorball Tour Praha 2010 Škoda Floorball Cup Ostrava Juniorky 2008 Euro Floorball Tour Praha 2010 Škoda Floorball Cup Ostrava 2010 Mistrovství světa Olomouc Zatím nejvýznamnější umístění na mezinárodních florbalových akcích v mužských kategoriích zaznamenala ČR v roce 2003 na Mistrovství světa (MS) juniorů v Praze, kde jsme skončili na 3. místě. O rok později na MS ve Švýcarsku 2004 se mužská reprezentace postarala o dosud největší úspěch českého florbalu, když skončila na 2. místě. Medailové umístění v ženských kategorií obstaraly zatím pouze juniorské reprezentantky a to v roce 2010 na MS v Olomouci (Česká florbalová unie, 2011a, 2011b, 2011c, 2011d). 18

SYSTÉM SOUTĚŽÍ ODPOVÍDAJÍCÍ OBDOBÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Česká florbalová unie organizuje ligové soutěže pro všechny věkové kategorie. Věkovému období mladšího školního věku odpovídají kategorie přípravka, elévové a mladší žáci, žákyně. Ve všech chlapeckých kategoriích mohou hrát chlapci i děvčata dohromady. Liší se ale věkovým omezením v jednotlivých kategoriích (viz níže). Tyto soutěže neprobíhají celorepublikově, ale jsou rozděleny podle regionů a krajů (viz www.cfbu.cz). Ve všech věkových kategoriích odpovídajících mladšímu školnímu věku se soutěže hrají formou turnajů, které se odehrávají v jednotlivých kolech. Každé družstvo pořádá 2 turnaje. Počet účastníků se odvíjí od počtu přihlášených družstev v dané soutěži. Každý turnaj je pak vyhodnocen a družstva, která se umístila na prvních třech místech, jsou oceněna poháry. Turnaje se vyhodnocují zvlášť a nevede se dlouhodobá tabulka soutěže (Česká florbalová unie, 2010c). Tabulka 4 Soutěže podle věku minimální a maximální věková hranice, kdy dítě může soutěž hrát (Česká florbalová unie, 2010c): Liga přípravek mohou hrát přípravky chlapců ve věku 8let a mladší a žákyně 9let a mladší; hráči a hráčky mohou nastupovat po dovršení pěti let. Liga elévů mohou hrát elévové 9-11let a žákyně 9-12let; dále mohou nastupovat hráči a hráčky po dovršení sedmi let. Liga mladších žáků mohou hrát mladších žáků 11-13let, elévové 9-11let a žákyně 9-14let; dále mohu nastupovat hráči a hráčky po dovršení devíti let. Nedílnou součástí všech soutěží jsou pravidla. Ta jsou sepsána v brožuře Pravidla 2010. V mladších věkových kategoriích jsou pravidla různě přizpůsobena. 19

Poláková & Sigmundová Florbal STRUČNÁ PRAVIDLA FLORBALU PLATNÁ OD 1. ČERVENCE 2010 SE ZVLÁŠTNOSTMI PRO SOUTĚŽE MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Veškerá pravidla v této kapitole vychází z platných, aktuálních florbalových pravidel České florbalové unie (Česká florbalová unie, 2010d). Podmínky hry Florbal se hraje formou utkání mezi dvěma družstvy. Cílem hry je dosáhnout více branek než soupeř, při dodržení ustanovení pravidel. Florbal jakožto halový sport se hraje na tvrdém a rovném povrchu v místě, jež je schváleno řídícím orgánem. Hrací plocha Hřiště má rozměry 40m x 20m a je ohraničeno mantinely se zaoblenými rohy. Mantinely musí být schváleny IFF a příslušně označeny. Hřiště je obdélníkové, rozměry udávají délku x šířku. Nejmenší povolené rozměry jsou 36m x 18m, největší pak 44m x 22m. Rozměry hrací plochy se v jednotlivých kategoriích liší. - Přípravka, elévové: maximálně 32m x 16m, minimálně 28m x 14m. - Mladší žáci: 36m x 18m, minimálně 32m x 16m. Ve florbalu je kolem každé florbalové branky malé a velké brankoviště ve tvaru obdélníku. Obě brankoviště jsou stejně jako veškeré označení na hrací ploše vyznačena čarami, 4 5cm širokými, jasně viditelnou barvou od barvy hrací plochy. Velké brankoviště s rozměry 4m x 5m je vyznačeno 2,85m od kratší strany hřiště. Rozměry udávají délku a šířku včetně čar. Je umístěno centrálně vzhledem k dlouhým stranám hřiště. Malé brankoviště s rozměry 1m x 2,5m je vyznačeno 0,65m před zadní čarou velkého brankoviště. Rozměry udávají délku a šířku včetně čar. Malé brankoviště je umístěno stejně jako velké brankoviště centrálně vzhledem k dlouhým stranám hřiště. Body pro vhazování jsou vyznačeny na středové čáře a na pomyslných prodloužených brankových čarách, 1,5m od dlouhých stran hřiště a nepřesahují v průměru 30cm. Body pro vhazování jsou označeny kříži. Body na středové čáře mohou být pomyslné. 20

Brány schválené IFF a příslušně označené musí tyčkami stát na vyznačených bodech. Otevřené části obou brán směřují ke středovému bodu. Obrázek 5 Florbalové hřiště s vyznačenými rozměry Čas hry Čas hry je různý. Jeho délka se odvíjí od druhu soutěže. Čas může být tzv. čistý čas nebo čas hrubý. Čistý hrací čas znamená, že čas je zastaven, kdykoliv je hra přerušena signálem rozhodčích a znovu spuštěn, když je míč uveden do hry. Normální hrací čas je 3 x 20 minut se dvěma desetiminutovými přestávkami. - Přípravka, elévové: 2 x 8minut, přestávka 2 minuty (čistý čas) - Mladší žáci: v této věkové kategorii závisí hrací čas na počtu účastníků v turnaji. Při 4 družstvech je hrací čas 2 x 12minut, přestávka 2 minuty (čistý čas), Při 5 družstvech 2 x 10 minut (čistý čas). 21

Poláková & Sigmundová Florbal Vybrané přestupky Nepředkládám zde všechny přestupky, protože pro trénink dětí v praxi tento výběr postačí. Jsou to dle mého názoru ty nejzákladnější a nejdůležitější přestupky, které by děti měly znát a vyvarovat se jim. V utkáních za jednotlivé přestupky následuje různá délka trestu, což je vyloučení hráče ze hry na určitou dobu a tím oslabení družstva, které tuto dobu musí hrát v menším počtu hráčů než soupeř. Potrestaný hráč musí po celou dobu trestu sedět na trestné lavici. Čas vyloučení běží souběžně s hracím časem. Nejčastější tresty jsou trest dvouminutový, dalšími stupni je pětiminutový trest a osobní tresty. - Přípravka, elévové, mladší žáci: za přestupek uvedený v Pravidlech florbalu, který je trestán dvěma minutami, je hráč vyloučen pouze na 1minutu. Přestupky trestané dvouminutovým trestem - záměrné zahrání míče nad úrovní kolen - zasažení (sekání), blokování nebo zvednutí soupeřovi florbalové hole - drží-li hráč soupeře nebo jeho výstroj - hrubé strčení do protihráče - porušení třímetrového pravidla během provádění rozehrání nebo volného úderu - úmyslná hra hlavou nebo rukou - hra nebo zastavení míče vleže nebo s oběma koleny na podlaze Přestupky trestané pětiminutovým trestem - hákování soupeře florbalovou holí - hození florbalové hole ve snaze zasáhnout míč - hrubé strčení do protihráče na mantinel nebo branku Účastníci hry Každé družstvo může využít maximálně 20 hráčů. Ti musí být uvedeni v zápise o utkání. Během hry smí být na hřišti z každého družstva současně maximálně šest hráčů, z toho jen jeden brankář nebo pouze šest hráčů v poli. 22

Výstroj - Výstroj hráčů v poli Všichni hráči v poli musí mít oblečeny dresy skládající se z trika, trenýrek a štulpen. Hráč na sobě nesmí mít osobní vybavení, které by mohlo způsobit zranění. To zahrnuje ochranné a zdravotní pomůcky, hodinky, náušnice apod. - Florbalová hůl Florbalová hůl musí být schválena IFF a příslušně označena. Všechny úpravy hole, kromě zkrácení, jsou zakázány. Hůl smí být omotána nad značkou držení, ale nesmí být překryty žádné schvalovací či jiné oficiální značky. Čepel nesmí být ostrá, zahnutí čepele nesmí přesáhnout 30mm. Všechny úpravy čepele, kromě ohnutí jsou zakázány. Zahnutí čepele se měří jako vzdálenost od spodního okraje nejvyššího bodu vnitřní strany čepele a rovného povrchu, na kterém hokejka leží. Výměna čepele je povolena pokud je čepel schválená s holí a jsou stejné značky, ale nová čepel nesmí být zeslabena. Polepení spojnice mezi čepelí a holí je dovoleno, ale maximálně 10mm viditelné části čepele smí být takto překryto. - Zvláštní výstroj brankáře Brankáři musí mít oblečeny dlouhé kalhoty a triko. Výstroj brankaře může být používána pouze za účelem ochrany těla a nesmí obsahovat části určené pro zakrývání branky. Brankáři není dovoleno používat florbalovou hůl. Musí mít nasazenou příslušně označenou obličejovou masku, která je ve shodě s Materiálovými předpisy IFF. Smí používat tenké rukavice. Všechny látky lepivé nebo ovlivňující tření jsou zakázány. - Míč Míč musí být schválen IFF a příslušně označen. Povrch míčku musí být jednobarevný a nesmí mít fluorescenční barvu. Ani vnitřní barva míčku nesmí být fluorescenční. 23

Poláková & Sigmundová Florbal Obrázek 6 Výstroj brankáře, florbalový míček S pravidly seznamujeme děti postupně během tréninkových jednotek. Začínáme od těch nejzákladnějších, jako je pravidlo vysoké hole, sekání, nadzvedávání hole, hra rukou a hlavou. Později v herních situacích upozorňujeme a učíme další pravidla hry. Každý trénink se dětí ptát, co si z pravidel pamatují je cestou, jak docílit čisté hry i mezi těmi nejmenšími. Musí si hned, když s florbalem začínají, pravidla osvojovat, aby nedošlo ke špatným návykům. Pravidla, jako jsou vhazování, standardní situace a postihy za porušování pravidel, vysvětlujeme dětem, až potom, co zvládnou určité základy florbalu. FLORBALOVÁ VÝSTROJ A JEJÍ VÝBĚR Florbalová výstroj hráče v poli není příliš finančně náročná a dnes ji lze i bez problému na českém trhu koupit. Nejdůležitější je výběr florbalové hole a správné obuvi. U výstroje brankářů dbáme na správnou velikost chráničů, aby vše sedělo a nic nebylo volné, ani naopak netlačilo. Patří sem chrániče, maska a pohodlná měkká obuv. Dnes se vyrábí i speciální obuv pro brankáře. FLORBALOVÁ HŮL Hlavním kriteriem pro výběr florbalové hole je její délka a tvrdost. U čepele je potom nejdůležitější faktor zahnutí a tvrdost čepele. 24

Zahnutí čepele je nejdůležitější faktor při výběru. Florbalové hole s rovnou čepelí prodávané v obchodních řetězcích velmi často nejsou vhodné. Velmi negativně ovlivňují práci s míčkem. Ve většině případů nejsou certifikované, a tudíž nemusí odpovídat kvalitě ani bezpečnosti vyžadované ČFbU a IFF. Rozlišujeme levé a pravé zahnutí hole. Pokud dítě hůl drží levou rukou dole, jedná se o levou hůl", pokud držíte pravou ruku dole, jedná se o pravou hůl" (20TEN Sports s.r.o., 2011). - Délka florbalové hole Optimální délku hole zjistíme tak, že ji postavíme čepelí na zem a její horní konec by měl sahat do oblasti pasu, maximálně 4 cm nad pupík. U malých dětí je důležité toto pravidlo dodržovat. Často se stává, že rodiče koupí svému dítěti delší florbalovou hůl, se kterou dítě velmi těžko manipuluje a nemůže se dostatečně soustředit na cvičení, protože má problémy s délkou hole. Větší hůl dítěti neumožňuje dobře zvládnout techniku driblingu, zpracování míčku a nahrávky. Výrazně je zhoršena schopnost střelby kvůli špatnému úhlu. Dále nerovnoměrně zatěžuje hráčova záda a hrozí jejich zranění. Tabulka 5 Doporučené velikosti florbalových holí podle výšky postavy (20TEN Sports s.r.o., 2011). Výška postavy Délka florbalové hole 100-120 cm 60 cm 110-130 cm 65 cm 120 140 cm 70 cm 130 150 cm 75 cm 140 150 cm 80 cm 150 160 cm 87 cm 160 175 cm 92 cm 175 190 cm 96 cm 190 cm a více 101 cm 25

Poláková & Sigmundová Florbal - Tvrdost florbalové hole a čepele Tvrdost florbalové hole by měla být vybírána v závislosti na fyzických dispozicích a stylu hry hráče. U malých dětí je výběr správné tvrdosti hole dán hlavně váhou hráče a s ní související silou. Zvolíme-li příliš tvrdou hůl, nebude při střelbě dostatečně pružit a střela tak bude slabší. Měkčí hůl také obvykle znamená lepší kontrolu míčku. Čím vyšší je uváděné číslo, tím je hůl měkčí. Tvrdost se pohybuje v rozmezí 23 32 mm a je na holi vyznačena. Hodnota 23 mm značí průhyb zatížení tyče a tudíž největší povolenou tvrdost, 32 mm je nejměkčí. Čím větší je síla hráče, tím se doporučuje tvrdší hůl. Obecně se pro děti doporučuje hole tvrdosti kolem 30 mm. Čepele se liší na 3 druhy soft (měkká), medium (středně tvrdá) a hard (tvrdá). Obecný návod pro výběr holí a čepelí (Skružný et al., 2005): - začátečníci: měkká hůl (29 32 mm) a soft čepel - pokročilí hráči: střední hůl (26 29 mm) a medium čepel - závodní hráči muži: hůl 23 26 mm a medium nebo hard čepel - závodní hráči ženy: hůl 26 29 mm a medium čepel Pro bezpečnost hráčů je důležité, aby hole byly certifikované Mezinárodní florbalovou federací IFF. Všechny certifikované hole jsou označené logem IFF. Tyto hole jsou testovány, aby nebyly nebezpečné jejich majiteli ani ostatním hráčům na hřišti a nehrozilo jim zranění (např. fraktura nohou) při kontaktu s nimi. Zvláště nebezpečné jsou hole s hliníkovými a duralovými tyčemi, které jsou podstatně těžší a tužší. 26

Obrázek 7 Logo certifikovaného florbalového materiálu Florbalové hole nabízí několik světových značek. Liší se v technologii výroby, materiálu a váze. Nejznámější florbalové značky jsou Unihoc, Salming, Canadien, Jadberg, Fat Pipe, X3M. OBUV Ideální typ obuvi je mezi basketbalovou a házenkářskou. Několik firem již vyrábí speciální florbalovou obuv s protiskluzovou podrážkou a zesílenou stranovou stabilitou. Pro předejití zranění v kotníku, musíme dát tomuto kloubu co největší stabilitu. Tyto vlastnosti jsou důležité proto, že ve florbalu se často rychle mění směry. CHARAKTERISTIKA DĚTÍ 6 12 LET (MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK) Abychom mohli tvořit tréninkové jednotky pro děti v tomto věku, je důležité znát jejich zvláštnosti. Jde o tělesný vývoj, psychický vývoj, pohybový vývoj a sociální vývoj. Musíme se vyznat v tom, co je přiměřené danému věku, jaké činnosti mohou dítě rozvíjet a jaké naopak poškodit. Trénink dětí nevychází z filozofie tréninku dospělých, kterou je znalost zatížení, ale má úplně jiná východiska, spočívající především v nácviku a rozvoji pohybových dovedností a schopností. Děti si potřebují především hrát, bavit se (čím jsou menší, tím více). Trénink by se měl zaměřovat nejen na oblast rozvoje schopností a dovedností, ale také na prožitek dětí, radost z pohybu, atmosféru kamarádství a společných dobrodružství, které mohou přinést úžasné vzpomínky na celý život (Perič, 2008). Jako mladší školní období dítěte označujeme dobu od 6 12 let. Toto období se dá rozdělit ještě do dvou skupin, ve kterých se objevují výrazné změny pro člověka. Prvním zásadním momentem pro psychiku člověka je období 6 7 let, kdy dítě vstupuje do 27

Poláková & Sigmundová Florbal školy. Druhým obdobím je 11. 12. rok života dítěte, kdy začínají první známky pohlavního dospívání i s průvodními psychickými projevy. TĚLESNÝ VÝVOJ Tělesný vývoj je v prvních letech charakterizován rovnoměrným růstem výšky a hmotnosti dětí (výška se zvyšuje pravidelně o 6-8cm ročně). Spolu s tím dochází k plynulému rozvoji vnitřních orgánů, krevní oběh, plíce a vitální kapacita se průběžně zvětšují. Ustaluje se zakřivení páteře. Tento fakt je pro florbal velmi důležitý. Je to sport s jednostranným zatížením, proto je nutné zařazovat kompenzační cvičení. Hlavním orgánem centrální nervové soustavy je mozek, jehož vývoj je již v podstatě ukončen v předškolním období. Po šestém roce je nervový systém dostatečně zralý i pro složitější koordinačně náročné pohyby. Rozvíjí se rychlostní a koordinační schopnosti (Perič, 2008). PSYCHICKÝ VÝVOJ Příchodem do školy velmi rychle narůstá množství vědomostí, rozvíjí se paměť a představivost. Dítě se více soustředí na jednotlivosti a souvislosti mu unikají. Zvýšená vnímavost k okolnímu prostředí i faktorům, které odvádějí pozornost, může narušit provedení již osvojených dovedností. Schopnost chápat abstraktní pojmy je ještě malá. Tato schopnost se objevuje až na konci tohoto věkového období. Vlastnosti osobnosti nejsou ještě ustáleny, děti jsou impulzivní a rychle může dojít ke změnám pocitu radosti a smutku. Veškeré činnosti dítě intenzivně prožívá. Přetrvává malá sebekritičnost k vlastnímu jednání a vystupování. Velmi důležité je, že se děti dokážou plně koncentrovat přibližně po dobu 4-5 minut, poté nastává útlum a roztěkanost (Perič, 2008). POHYBOVÝ VÝVOJ Z hlediska pohybového vývoje je toto období charakterizováno vysokou a spontánní pohybovou aktivitou. Rychle se učí novým dovednostem. Tyto dovednosti je ale nutné často opakovat, aby nedošlo k zapomenutí (Perič, 2008). Charakteristické rysy dětské motoriky jsou v tom, že postrádá úspornost pohybu. Každý pohyb doprovází mnoho dalších přídavných pohybů, které zbytečně berou energii. Hovoříme o pohybovém luxusu -dítě chvíli neposedí ; mnohé komunikační 28

projevy doplňuje významným pohybem; pouhá přítomnost ve vhodném prostředí (hřiště, tělocvična, ale i zábradlí, větve stromů apod.) vyvolává u dětí potřebu pohybovat se (Sigmund, 2007). Tato potřeba se projevuje zejména na začátku tohoto věkového období přibližně od 6 do 8 let. Mezi 9. 10. rokem dochází k prudkému nárůstu percepčních schopností (vnímání okolí), děti lépe odhadují vzdálenost a rychlost pohybujících se předmětů, lépe rozlišují figuru proti pozadí, zlepšuje se periferní vidění (Krištofič, 2006, 13). Období od deseti do dvanácti let je považováno za nejpříznivější věk pro motorický vývoj. Nazývá se taky zlatým obdobím motoriky, který je charakteristický právě rychlým učením se novým pohybům. V období dětství je tedy naší snahou děti vybavit v jeho průběhu co nejširší škálou pohybových zkušeností. Naučené dovednosti se stávají stabilními a trvalými (Krištofič, 2006, 13). Problémy, které jsou v počátku mladšího školního věku z hlediska koordinace složitějších pohybů, poměrně rychle mizí a na konci tohoto období jsou děti schopny provádět i koordinačně náročná cvičení (Perič, 2008). SOCIÁLNÍ VÝVOJ Dítě přichází do formálního kolektivu, kterým je škola. Také ve sportu se dostává do nového kolektivu. Tento kolektiv na něj klade nároky ve smyslu začlenění a podřízení se jeho normám. Dítě přestává být středem pozornosti rodičů a poznává nové autority např. učitele, trenéry, kteří mohou svým vlivem mnohdy zastínit i rodiče. Ve škole a na trénincích se dítě setkává se svými vrstevníky a touží si vydobýt své postavení. Děti mezi sebou rády soutěží. Začínají se vytvářet malé skupinky, které mohou mít zvláštní utajené vazby a symboliku, vznikají první kamarádské vztahy. Na konci tohoto období nastává fáze kritičnosti v hodnocení jevů a podnětů ze sociálního prostředí (školy, rodiny i sportovního klubu). Začíná se projevovat tendence k negativnímu hodnocení skutečnosti a dochází k tomu, že se přirozená autorita dospělých snižuje. Dítě si osvojuje základní kulturní návyky, prohlubuje své zapojení do nových skupin a postupně přebírá stále větší odpovědnost za svoji činnost (Perič, 2008). Z výše uvedených skutečností vyplývá, že i když je toto období od šesti do dvanácti let souhrnně označováno jako mladší školní věk a řešeno společně v jedné skupině, jsou i uvnitř této skupiny určité rozdílnosti. Musíme tento fakt brát v úvahu při tvoření 29

Poláková & Sigmundová Florbal tréninkové jednotky a dělení do cvičebních skupin. Dále pak podle této skutečnosti vybíráme obtížnost jednotlivých cvičení a her. TRÉNINKOVÁ JEDNOTKA Trénování je vlastně řízení kolektivu, které dává dohromady lidi s rozdílným zázemím, talentem, zkušenostmi a zájmy, podporuje v nich zodpovědnost, cílevědomost a pocit sounáležitosti. Trénování neznamená jen výuku techniky nebo vytvoření perfektního herního plánu. Trénování je o skutečném zájmu o lidi o skutečné důvěře, o skutečné péči o ně. (Martens, 2006, 44) Pro děti je typická spontánní pohybová aktivita, která je charakteristická vysokou intenzitou v krátkém čase s častými přestávkami. Takto se mohou pohybovat po dlouhou dobu, aniž by se projevovaly větší příznaky únavy. Vytrvalostní zátěž je z hlediska dispozic organismu dítěte možná. Problém je však s motivací. Děti jsou schopny snášet vyšší zatížení vyvolané pohybovou hrou (Mazal, 2000, 21). Než začneme tvořit tréninkovou jednotku pro děti daného věku, je důležité si uvědomit, jakou skupinu dětí trénujeme. Jinak postavíme trénink chlapců, jinak trénink dívek. V tomto věku se od sebe charakterově liší a proto, aby je tréninková jednotka bavila a zaujala, musíme sáhnout po rozdílných cvičeních. Dále rozlišujeme, zda vedeme skupinu dětí pouze jako zájmový kroužek, kdy děti chodí jednou týdně na jednu hodinu, nebo skupinu chodící na tréninky např. do sportovního klubu. Jiný přístup k jednotce budeme mít v tělesné výchově ve škole. Rozdílná je i délka tréninkové jednotky. Pohybuje se nejčastěji od 45 do 90 min. ROZDĚLENÍ TRÉNINKOVÉ JEDNOTKY Každá jednotka, aby měla smysl, musí mít určitou strukturu. Nejčastější je rozdělení na 3 základní časti úvodní, hlavní a závěrečnou. 30

ÚVODNÍ ČÁST Úvodní část je situována na začátek tréninku a je zaměřena na přípravu organismu pro hlavní část. V této části tréninkové jednotky děti psychicky připravíme na výuku. Po přechodu ze šaten do prostoru samotného tréninku je zpravidla obtížné navodit atmosféru tréninku a uvědomění tréninkové kázně. Toto musíme překonat právě v této části hodiny. Dalším a nejdůležitějším cílem úvodní části je rozcvička, kterou můžeme rozdělit na dvě části: a) zahřátí a prokrvení organismu (podstatou je aktivace kardiovaskulárního a dýchacího systému) b) protažení hlavních svalových skupin (používáme cviky do krajních poloh a předcházíme tak i případným zraněním) HLAVNÍ ČÁST Hlavní část tréninkové jednotky má za úkol plnit cíl tréninku. Do ní je situováno hlavní zatížení. Rozvíjíme nebo udržujeme jednotlivé pohybové schopnosti a dovednosti. Nacvičujeme a stabilizujeme sportovní taktiky a techniky a upevňujeme strukturu sportovního výkonu a jeho dílčích části. Součástí této části by měla být téměř vždy hra florbalu. ZÁVĚREČNÁ ČÁST Závěrečná část tréninku slouží ke zklidnění a zahájení zotavení organismu. Můžeme ji opět rozdělit na dvě části: a) Část dynamickou, ve které jsou cvičení s nízkou intenzitou. Cílem je urychlit proces zotavení a začátek odbourávání odpadních látek, které vznikly během zatížení. b) Část statická zahrnující protažení svalů, které byly v tréninku převážně zapojené, dále svaly, které mají tendenci ke zkracování, případně dalších problémových oblastí. Statickým protažení a kompenzačními cviky hned po hlavní části předcházíme hrozícím svalovým dysbalancím a vadám držení těla. 31

Poláková & Sigmundová Florbal V tréninku musí převládat herní princip, tzn. radostný charakter veškeré činnosti, který je doprovázen příjemnými prožitky ze spontánního pohybu. Porážky by neměly být podnětem k výraznému negativnímu hodnocení trenérem či rodiči, které by děti stresovalo. Schopnost soustředit se ještě není zcela vyvinuta, proto je důležité sestavovat tréninkovou jednotku tak, aby byla činnost pestrá a často obměňovaná (Perič, 2008). Kdybychom opakovali často stejné hry a cvičení, děti budou postupně ztrácet nadšení, brzy je tréninky omrzí a začnou hledat výmluvy, proč na trénink nejít. Přílišné trenérské ambice u malých dětí jsou spíše na škodu. KOMUNIKACE TRENÉRA S DĚTMI V období mladšího školního věku, kdy se dítě velmi dynamicky vyvíjí je důležitá komunikace mezi dítětem trenérem. Děti jsou velmi spontánní a mají potřebu (mnohdy okamžitě) podělit se s ostatními o momentální tok jejich myšlenek. Musíme mít pro tento fakt pochopení a trpělivost. V naší komunikaci k dětem by měla převládat komunikace pozitivní. Síla slova je obrovská a musíme tento fakt mít stále na vědomí. Slova, která jiným říkáme, mohou i zranit. Pozitivní přístup zdůrazňuje pochvaly a pomáhá sportovcům vážit si sebe sama jako individualit a přidává na důvěryhodnosti i vám, jako trenérovi. I s pochvalami je ale třeba zacházet velmi opatrně. Přílišné chválení může vyvolat pochybnosti o jejich pravdivosti. Tento pozitivní přístup ale neznamená, že bychom měli přehlížet špatné chování. Jako trenéři, učitelé aj. také naše svěřence musíme vychovávat. Trénink je místo, kde děti tráví spoustu času. Čas od času může být sportovec také potrestán. (Martens, 2006, 115) Důležité je také umět děti povzbudit. Do komunikace patří i komunikace neverbální. Patří sem pohyby těla, tělesné charakteristiky, chování při tělesném kontaktu, hlasové predispozice a tělesný postoj (Martens, 2006). Od toho, jak trenér vysvětluje jednotlivé hry nebo cvičení, se odvíjí pochopení dětmi. Vysvětlujeme věci co nejstručněji. Novým pohybům se děti učí snadno a rychle 32

na základě ukázky a jednoduché instrukce (Sigmund, 2007, 37). K lepšímu pochopení a při nácviku jednotlivých florbalových dovedností, můžeme velmi dobře uplatnit pravidlo 6P. PRAVIDLA 6P Popiš - Ke všem hráčům se postavte (posaďte, klekněte ) čelem tak, aby na vás každý viděl. - Srozumitelně a jednoduše popište cíle hry nebo různých cvičení (dítě by si mělo uvědomit, PROČ to vlastně dělá a cvičí). - Jednoznačně vymezte prostor a pomůcky, ve kterém a se kterými se bude hra nebo cvičení provádět. - Zdůrazněte, co se NESMÍ, jak se bude střídat, kolikrát Předveď - Vhodná ukázka je vždy názornější (často i rychlejší) než sebelepší vysvětlování, zvláště při předvádění poloh, způsobu pohybu, nahrávání atd. protože děti neznají názvosloví. Ptej se - Zodpovězené dotazy hráčů předcházejí zmatkům ve hře, a proto čas věnovaný dotazům není NIKDY ztrátový. - Počet a složitost dotazů indikuje pochopení hry. Prováděj - Při hře nebo cvičení stůj tak, abys nepřekážel, ale zároveň na všechny viděl. - NAHLAS počítej body (říkej průběžné skóre během hry apod.) - IHNED rozhoduj (např. ve hře při porušení pravidel ) - DBEJ na bezpečnost. Přizpůsobuj - Citlivým pozorováním (či účastí) obměňuj (zrychluj, ztěžuj, oživuj) hru nebo cvičení tak, aby neztratila spád a atraktivnost. 33

Poláková & Sigmundová Florbal - Zrychlovat lze zmenšováním herního prostoru, ztěžovat například přidáním míčků atd. Pochval - NIKDY nezapomeň pochválit. Najdi si vždy důvod, maličkost, proč pochválit zvláště ty, kterým se hra nepovedla nebo jim nešlo některé z florbalových cvičení. - Neverbální (zdvižený palec, potlesk, mrknutí oka atd.) nebo jednoslovná pochvala ( jo, ok ), je mnohdy účinnější než košatá souvětí (Mazal, 2007). HERNÍ ČINNOSTI JEDNOTLIVCE V prvních tréninkových hodinách je nutné začátečníky neustále opravovat, aby si zafixovali správné držení hole (Skružný, 2005, 32). Florbal má své specifické dovednosti, které musíme děti naučit, aby byl výkon ve hře co nejlepší. Čím lépe ovládá dítě činnosti jednotlivce, tím lepší je potom jeho orientace ve hře. Jak již bylo řečeno, florbal je velmi rychlý a dynamický sport a každá vteřina zaváhání může znamenat ztrátu míčku. Je tedy důležité tzv. mít na čem stavět. Takovým základem, na kterém můžeme postavit kvalitního hráče, je právě činnost jednotlivce. Dětem ale bohužel tyto dovednosti mohou připadat příliš nudné a je zde riziko, že ho florbal jako takový přestane bavit. Je tedy nutné tréninkovou jednotku postavit tak, aby nácvik jednotlivých činností byl pokud možno stejně tak zábavný, jako samotná hra. Děti si hrají a zároveň se učí. Komplexně se všechny tyto činnosti vzájemně prolínají a tvoří hru florbalu. Herní činnosti dělíme na útočné a obranné (Zlatník, 2004): a) Útočné - dribling - vedení míčku - zpracování a přihrávání míčku 34

- střelba - uvolňování s míčkem - uvolňování bez míčku - dorážení a tečování míčku b) Obranné - obsazování hráče s míčkem - obsazování hráče bez míčku - obrana prostoru - blokování střel Popis vybraných herních činností jednotlivce (Zlatník, 2007, 11-12) Driblink je základní dovedností hráče, která se uplatňuje při kontaktu hráče s míčkem. Druhy provedení driblink hokejový a florbalový. Vedení míčku je činnost uplatňující se při přesunu hráče s míčkem na jiné místo na hřišti. Druhy provedení vedení jednou rukou nebo oběma rukama. Vedení míčku tlačením, tažením a prostřednictvím driblinku. Zpracování a přihrávání míčku je činnost, která umožňuje hráči získat kontrolu nad míčkem. Přihrávání je činnost, při níž hráč usměrňuje míček některému ze svých spoluhráčů tak, aby jej spoluhráč mohl zpracovat. Druhy provedení přihrávka forhendem či bekhendem. Střelba švihem, s přiklepnutím a golfovým úderem. Střelba je činnost jednotlivce, ve které se hráč snaží švihem, přiklepnutím nebo úderem dopravit míček do soupeřovy branky. Druhy provedení střelba forhendem či bekhendem. Střelba švihem (tahem), příklepem a golfovým úderem. 35

Poláková & Sigmundová Florbal Uvolňování s míčkem je útočná činnost, kterou získává hráč výhodnější postavení pro další činnost, přihrávku či střelbu. Obehráním protihráče dosahuje pro své družstvo číselné převahy Uvolňování bez míčku je činnost, při níž se útočící hráč odpoutává od svého soupeře do postavení, které mu umožňuje převzetí míčku přihrávaného spoluhráčem či odvrácení pozornosti od spoluhráče s míčkem. Postup zvládání herních činností jednotlivce: Důležitý je výběr cvičení, který podléhá tematickému zaměření jednotky. Cvičení by měla být vybírána od jednodušších ke složitějším a vždy se během cvičení více zaměřit na jednu činnost (např. střelbu, nahrávku, pohyb hráče), na kterou se soustřeďuje celá cvičební jednotka. U menších dětí je velmi důležitá názorná ukázka, jelikož si ještě nedovedou správně představit, jak má cvičení vypadat podle nákresu. Cvičení prvně vysvětlíme a načrtneme na trenérskou tabulku a poté předvedeme. Není žádoucí na každou jednotku připravovat odlišná cvičení, nýbrž opakovat a zdokonalovat cvičení již známá a pomalu zařazovat cvičení nová zvýší se tak efektivita jednotky. Obrázek 8 Rozdělení florbalových dovedností podle věku jednodušší - florbalové dovednosti složitější mladší věk - starší I II III Vedení míče oběma Vedení míče jednou Střelba rukama rukou bekhendem HČJ Střelba tahem (švihem) Obejití hráče otočkou Přihrávka na místě po zemi Střelba příklepem Obejití hráče kličkou Přihrávka v pohybu po zemi Obejití hráče obhozením Přihrávka vzduchem 36

U nejmenších dětí je důležité je naučit pohybovat se s míčkem, zvládnout úplné základy techniky ale nejdůležitější je, aby je to bavilo. Žádné herní kombinace ani systémy se jim nevysvětlují, maximálně je upozorníme, kde se mají přibližně pohybovat na hřišti. Nahrávka přes obránce na krátkou vzdálenost postrádá smysl. Je nutné dětem vysvětlit, že když si běží pro nahrávku, tak nemohou doběhnout až ke spoluhráči s míčkem. Při složitějších cvičeních je dobré děti diferencovat a pro mladší nebo méně šikovné vymyslet lehčí alternativu. 37

Poláková & Sigmundová Florbal HRY A CVIČENÍ NA VYBRANÉ ČINNOSTI JEDNOTLIVCE, KTERÉ NEJVÍCE TRÉNUJEME V OBDOBÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU HONIČKY (ZAMĚŘENÍ NA DRŽENÍ FLORBALOVÉ HOLE A POHYB S FLORBALOVOU HOLÍ I BEZ NÍ) Název: HONIČKA SE STŘÍDÁNÍM FLORBALEK Věk: 6 a více Pomůcky: florbalové hole Délka trvání: určuje trenér Zaměření: pohyb s florbalovou holí, orientace v prostoru Rozměry plochy: závisí na počtu děti Část tréninkové jednotky: úvodní část Organizace: Ve vymezeném prostoru určíme honiče. Popis: Všichni hráči mají florbalovou hůl. Jediný honič si florbalovou hůl položí na předem určené místo. Jakmile honič někoho chytí, jde si vzít svoji florbalovou hůl a chycený hráč ji naopak na určené místo odloží, a tím je z něj honič. Obměna: - Opět mají všichni florbalovou hůl, honič ji nemá. Když honič někoho chytí, ten mu předá florbalovou hůl, kterou drží a z hráče bez florbalové hole se stává honič (chytí předá atd.). Obrázek 9 Honička se střídáním florbale 38

Název: HONIČKA S ODKLÁDÁNÍM FLORBALKY NA URČENÉ MÍSTO Věk: 6 a více Pomůcky: florbalové hole Délka trvání: určuje trenér Zaměření: pohyb s florbalovou holí, orientace v prostoru Rozměry plochy: závisí na počtu děti Část tréninkové jednotky: úvodní část Organizace: Ve vymezeném prostoru určíme honiče. Popis: Všichni hráči mají florbalové hole, kromě jednoho. Ten je na začátku honič. Jakmile chytne hráče s florbalovou holí, chycený odnese florbalovou hůl na předem určené místo a začne chytat taky. Kdo zůstane poslední s florbalovou holí, vyhrává. Obrázek 10 Honička s odkládáním florbalek na určené místo znázornění postupu při odkládání florbalových holí 39

Poláková & Sigmundová Florbal Název: HONIČKA NAJDI SI SVOU FLORBALKU Věk: 6 a více Pomůcky: florbalové hole Délka trvání: do 1 minuty Zaměření: pohyb s florbalovou holí, držená florbalové hole, orientace v prostoru Rozměry plochy: závisí na počtu děti (alespoň 20 x 20m při 15 hráčích) Část tréninkové jednotky: úvodní část Organizace: Florbalové hole všech hráčů dáme na hromadu a každý si vybere nějakou florbalovou hůl. Nesmí si však vybrat tu svoji. Trenér rozmístí hráče tak, aby měli mezi sebou alespoň dvoumetrové rozestupy. Pozn.: Pokud se hráči již delší dobu znají, je dobré, aby florbalové hole trenér na začátku hry rozdělil sám, aby zabránil tomu, že si silnější bude záměrně vybírat florbalovou hůl slabšího hráče. Popis: Úkolem každého hráče je, chytit toho, kdo má jeho florbalovou hůl. Když se mu to povede, vezme si od něho svoji florbalovou hůl, dá mu tu, co právě drží v ruce a jde si sednout. Tím splnil svůj úkol a hra pro něj končí. Poslední hráč (popřípadě 2 hráči), který zůstane poslední ve hře, prohrál a může (ale nemusí) dostat nějaký trest. Pozn.: Tato honička je z pravidla velmi rychlá a je důležité ji hrát na prostoru alespoň 20 x 20m při počtu 15 hráčů. Dbáme na správné držení hole. Obrázek 11 Děti při honičce Najdi si svou florbalku 40

HRY SE ZAMĚŘENÍM PRIMÁRNĚ NA POHYB S FLORBALOVOU HOLÍ, SEKUNDÁRNĚ N A KLIČKU A NÁCVIK VÝHOZU MÍČKU Název: LAVIČKY JAKO BRANKY Věk: 6 a více Pomůcky: lavičky, míčky Délka trvání: podle varianty hry Zaměření: pohyb s florbalovou holí, klička Rozměry plochy: závisí na počtu děti (při 6 dětech cca 10m 2 ) Část tréninkové jednotky: hlavní část Organizace: Rozmístíme 3 nebo 4 lavičky dle schématu. Vytvoříme skupinky, které jsou na tom přibližně technicky stejně. 3 lavičky jsou vhodné pro 6 a méně dětí a 4 lavičky pro 7 a více. Lavičky na sebe nemusí navazovat a rozměry plochy jsou dle uvážení trenéra. Popis: Každá lavička představuje branku a zároveň ohraničí prostor, ve kterém hra probíhá. Ve hře jsou 1 nebo 2 míčky a každý hráč se snaží dát gól do lavičky. Když ho dá (míček se dotkne lavičky), sedne si za lavičku a tím jí zamkne. V tuto chvíli můžou ostatní dávat góly jen na zbývající lavičky, které ještě nejsou zamčené. Ten, kdo neobsadí žádnou lavičku, prohrává a dělá trest. Když v průběhu hry vypadne míček mimo hrací prostor, je připraven trenér nebo určený nehrající hráč, který do prostoru okamžitě hází míček jiný. Pravidla: Každý hráč hraje sám za sebe a snaží se získat míček a obehrávat soupeře v rámci pravidel florbalu. Obměny: 1. Stejný postupem se stále může střílet na všechny lavičky, a když už na ní někdo sedí, tak se vystřídají. Tato varianta je omezena časově 2. Lavičku můžeme uzavírat po gólech dvou hráčů, tj. až za ní sedí dva hráči, nebo 3 hráči atd. podle potřeby (v závislosti na vybavení tělocvičny a počtu dětí). Upozornění na chyby: Děti v zápalu pro hru mnohdy zapomínají na pravidla a správné držení hole. 41

Poláková & Sigmundová Florbal Obrázek 12 Znázornění hráčů a laviček Pozn.: Vysvětlivky ke všem znázorněným značkám u schémat používaných u jednotlivých her a cvičení, jsou uvedeny v kapitole Grafické značení. Obrázek 13 Děti při hře Lavičky jako branky 42

Název: VYMETÁNÍ PROSTORU Věk: 6 a více Pomůcky: míčky Délka trvání: 2-4min. Zaměření: nácvik výhozu, pohyb s florbalovou holí Rozměry plochy: závisí na počtu děti (20m x 10m pro 10 dětí) Část tréninkové jednotky: hlavní část Organizace: Děti rozdělíme na dvě družstva, přibližně stejně silné. Popis: Každé družstvo je na jedné polovině vymezeného prostoru a nesmí ji opustit. Na plochu se vysypou všechny dostupné míčky (nemusí být nutně florbalové). Je dobré mít tolik míčků, aby vycházel 1-2 míčky na každého hráče. Během časového úseku (2-4 minuty) musí hráči každého družstva vyčistit svoji polovinu od míčků. Způsoby, jak vyčistit prostor, je nahrávat, střílet a lobovat míčky na soupeřovu polovinu. Posledních 10 sekund trenér odpočítává nahlas, aby se hráči posledního míčku dotkli naposledy s poslední vteřinou. Po ukončení časového limitu, se nikdo nesmí dotknout míčku. Spočítáme počet míčků na každé polovině. Vyhrává to družstvo, které má na své polovině méně míčků. Pravidla: Každý hráč hraje sám za sebe a snaží se získat míček a obehrávat soupeře v rámci pravidel florbalu. Upozornění na chyby: Děti v zápalu pro hru mnohdy zapomínají na pravidla a správné držení hole a na pravidlo o vysoké florbalové holi. Obrázek 14 Znázornění hry Vymetání prostoru Obrázek 15 Děti u hry Vymetání prostoru 43