Hydrogeologické rajony v Olomouckém kraji řešené v rámci projektu Ludmila Hartlová Jaromír Kučera hydogeologie, GEOtest Brno, a.s.
Přehled rajonů v Olomouckém KRYSTALINIKUM region 14 kraji 6431 KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET 6432 KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET KVARTÉR HORNÍ MORAVY region 3 1610 KVARTÉR HORNÍ MORAVY 1621 PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - severní část 1622 PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - jižní část 1623 PLIOPLEISTOCÉN BLATY 1624 KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ 2220 HORNOMORAVSKÝ ÚVAL 6640 MLADEČSKÝ KRAS KVARTÉR ODRY region 2 2212 ODERSKÁ BRÁNA
Region 14 KRYSTALINIKUM Severní část kraje (Okresy Jeseník a Šumperk) 6431 KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET 6432 KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET
6431 KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Vymezení: S + Z státní hranice s Polskem JZ rozvodnice úmoří Baltského a Černého moře V HGR 6611 a 6612 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry a Moravy Charakteristika HGR: Hg masív budovaný krystalinickými horninami orlicko-kladského krystalinika lugické oblasti a silezika (ruly, svory, migmatity, amfibolity, krystalické vápence, kvarcity a jiné) a magmatity žulovského a jesenického masívu. HGR představuje oblast infiltrace a stoku, tj. oblast primární dotace pro sousední hg rajony zejména kvarterních sedimentů. Dotace podzemní vody probíhá přímou infiltrací srážek do horninového prostředí. V horninách rajonu se uplatňuje puklinová propustnost, ve zkrasovělých polohách (karbonátů) je propustnost puklinovo krasová.
6431 KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Pohyb a akumulace podzemní vody v zóně zvětrání v připovrchové zóně rozvolnění hornin v tektonicky porušených zónách ve zkrasovělých polohách krystalických vápenců Živější oběh podzemní vody s lokální akumulací je v oblastech stoku a akumulace, tedy v proluviálních a kvartérních štěrkopísčitých výplních údolí
6431 KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Z hydrogeologického hlediska je jeho význam oproti jiným rajonům (zvláště kvarterním) menší, zásadní význam spočívá v tom, že je funkční dotační oblastí pro rajony pánevních struktur. Drenáž podzemní vody v HGR probíhá jednak Na sever do Polska Na východ a jihovýchod do kvartérního rajonu řeky Opavy Z vodohospodářského hlediska nejdůležitější místa odběrů podzemní vody jsou v okolí Jeseníku Křížový vrch Jeseník lázně Lipová lázně
6432 KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Vymezení: S + V hlavní evropská rozvodnice JV a J kvarterní a kulmské HG rajony Z pánevní rajony VČ křídy + krátká hranice s rajonem krystalinika Charakteristika HGR: Orlických hor Hg masív budovaný horninami orlicko-kladského, zábřežského a staroměstského krystalinika lugické oblasti, na východě pak silezika moravskoslezské oblasti (svory, ruly s polohami migmatitů, amfibolitů, krystalických vápenců, kvarcitů, erlánů a jiné) HGR představuje oblast infiltrace a stoku, tj. oblast dotace pro sousední nebo nadložní pánevní hg rajony (pliocén, pleistocén) Dotace podzemní vody probíhá přímou infiltrací srážek do horninového prostředí, propustnost puklinová, ve zkrasovělých polohách (karbonátů) je propustnost puklinovo krasová.
6432 KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Oběh podzemní vody: v zóně zvětrání v připovrchové zóně rozvolnění hornin v tektonicky porušených zónách, v protáhlých tělesech metamorfovaných hornin (krystalické vápence a kvarcity) v proluviálních a kvartérních štěrkopísčitých výplních údolí
6432 KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Z hydrogeologického hlediska zásadní význam HGR - dotační oblast pro kvarterní HG rajony, zvláště rajon 1610 Kvartér Horní Moravy. Z vodohospodářského hlediska představují největší význam oblasti s výrazným tektonickým porušením (metamorfované vápence skupiny Branné). Významné vodárenské zdroje: Branná Bohdíkov Olšany (na křížení ramzovského nasunutí a bušínského zlomu)
Region 3 KVARTÉR HORNÍ MORAVY Střední a jižní část kraje (Okresy Olomouc, Šumperk, Prostějov a Přerov) Pliopleistocén Hornomoravského úvalu 1621 - severní část Pliopleistocén Hornomoravského úvalu 1622 - jižní část 1623 Pliopleistocén Blaty 1624 Kvartér Valové, Romže a Hané 2220 Hornomoravský úval 6640 Mladečský kras
1610 KVARTÉR HORNÍ MORAVY Vymezení: Území horního toku řeky Moravy v Mohelnické brázdě a řeky Desné v Šumperské kotlině Leží uvnitř HGR 6432 Charakteristika HGR: Rozsáhlé souvrství pliopleistocenních sedimentů (štěrky a písky, místy jíly) a kvartérních fluviálních uloženin (štěrky, písky údolní nivy a teras a nadložní hlíny). Mocnost kvarterních a pliopleistocenních sedimentů v HGR je proměnlivá. V některých částech přesahuje 200 m i více (zjištěno geofyzikálními měřeními i vrtnými pracemi) Štěrky a písky - významný průlinově propustný kolektor Pliopleistocenní jíly a holocenní hlíny hydrogeologický izolátor Neogenní jíly respektive starší horniny krystalinika podložní izolátor
1610 KVARTÉR HORNÍ MORAVY Dotace podzemní vody v HG rajonu 1610: Dotace z hydrogeologického masívu (hlavní zdroj) Atmosférické srážky Povrchový tok (v případě dotačního účinku řeky na příklad za vyšších vodních stavů apod.) Z hydrogeologického hlediska zásadní význam HGR spočívá v jeho schopnosti drenáže a akumulace značného množství podzemních vod z okolního hydrogeologického masívu. Z vodohospodářského hlediska HGR má značný význam i přes malé plošné rozšíření díky velkým akumulacím podzemní vody v horninovém prostředí. Významné vodárenské odběry: Šumperk Postřelmov Zábřeh Lesnice Mohelnice Bohuslavice a jiné
1621 PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - SEVERNÍ ČÁST Vymezení: Podcelek Středomoravské nivy severně od Olomouce a z části území v Uničovské plošině (na východě HGR) Charakteristika HGR: HGR zahrnuje pliocenní a kvartérní fluviální uloženiny v širokém pruhu kolem řeky Moravy (sleduje tok Moravy mezi Řimickou soutěskou na západě až po její soutok s Bystřicí u Olomouce) a jejích přítoků zejména Oskavy. Jejich složení : převážně písčité štěrky a písky, místy písčité jíly a pokryvné hlíny.
1621 PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - SEVERNÍ ČÁST Sedimentace v HGR probíhala v tektonicky predisponované akumulační oblasti, protažené ve směru SZ JV. Šířka pruhu nejmladších fluviálních sedimentů podél Moravy, kterou tvoří údolní niva a nízké terasy, je mezi Litovlí a Olomoucí až 15 km. Významnou součástí HGR jsou fluviální sedimenty Oskavy (jižně od obce Oskava). V území zjištěno přehloubené koryto vzniklé při mladých tektonických pohybech (mezi Brníčkem a Moravskou Huzovou) s výplní fluviálních uloženin o mocnosti 80 90 m. Štěrky a písky - hydrogeologický průlinově propustný kolektor Jíly a holocenní hlíny hydrogeologický izolátor Neogenní jíly a kulmské horniny podložní izolátor
1621 PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - SEVERNÍ ČÁST Dotace podzemní vody v HG rajonu 1621: Z hydrogeologických masívů okolních HGR (od S a SV v povodí Oskavy) Odvodněním krasové struktury devonských vápenců Mladečského krasu (u Litovle) Povrchový tok (Morava, Oskava) v případě dotačního účinku řeky na příklad za vyšších vodních stavů apod.) Atmosférické srážky (zvláště v terasách)
1621 PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - SEVERNÍ ČÁST Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska schopnost drenáže a akumulace značného množství podzemních vod s vytvořením jejich nemalých zásob. Z vodohospodářského hlediska: představují značný význam jímací území, vybudovaná pro zásobování pitnou vodou velkého množství obyvatel. Jímací území s významnými odběry: Litovel Náklo Pňovice Olomouc Černovír Moravská Huzová
1622 PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU JIŽNÍ ČÁST Vymezení: Rajon zabírá podcelek Středomoravské nivy Hornomoravského úvalu jižně od Olomouce. Charakteristika HGR: Budují jej kvartérní fluviální uloženiny údolní nivy Moravy a jejích přítoků včetně přilehlých nízkých teras. Kvartérní fluviální štěrky a písky, stejně jako staropleistocenní, příp. pliocenní štěrky a písky vyplňující deprese v neogenním reliéfu, lze považovat za průlinově propustný hydrogeologický kolektor, dosahující místy značné mocnosti. pokryvné hlíny působí jako stropní izolátor Relativně nepropustné jíly neogénu nebo puklinově propustné souvrství paleogénu tvoří podložní izolátor.
1622 PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU JIŽNÍ ČÁST Pohyb proudění podzemní vody v HG rajonu 1622: Směr proudění podzemní vody je závislý na geomorfologii území, hydraulických vlastnostech kolektorů a odtokových poměrech řek. V některých částech údolní nivy je proudění významně ovlivněno existencí jezů na řece Moravě. Převažující směr proudění je od SV k JZ a k J. Podzemní voda říčních teras, jejichž báze leží nad úrovní povrchu údolní nivy, je dotována převážně atmosférickými srážkami. Většinou směřuje šikmo až kolmo k povrchovému toku.
1622 PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU JIŽNÍ ČÁST Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska V HGR se nacházejí významné akumulace podzemních vod s jejich značnými zásobami. HGR má velmi příznivé podmínky pro existenci bohatých využitelných zásob podzemních vod. Z vodohospodářského hlediska: představují značný význam jímací území, vybudovaná pro zásobování pitnou vodou desítek tisíc obyvatel. Jímací území s významnými odběry: K vodárensky nejperspektivnějším patří zejména stávající jímací území: Brodek u Přerova Troubky štěrkoviště Tovačov II
1623 PLIOPLEISTOCÉN BLATY Vymezení: Hydrogeologický rajón 1623 Pliopleistocén Blaty zahrnuje kvartérní fluviální uloženiny v povodí řeky Blaty. Rajon byl vymezen jako protáhlá sníženina ssz. jjv. směru vyplněná písčitými štěrky. Ze západu a východu je vymezen promítnutím předpokládaných zlomů v podložním krystaliniku, které současně definují i depresi, která byla vyplněna fluviálním štěrky. Charakteristika HGR: Písčité štěrky a písky v údolí Blaty vyplňují převážně deprese v neogenním reliéfu a svým stářím odpovídají kralické terase. Ta představuje tzv. hlavní terasu řeky Moravy. Fluviální sedimenty vznikly v období, kdy tímto údolím protékalo jedno z ramen Moravy. Kvartérní klastické sedimenty jsou považovány za jednokolektorový zvodněný systém se zvodní s volnou hladinou podzemní vody. Kolektor představují písčíté štěrky s průlinovou propustností, dosahující místy značné mocnosti. Pokryvné hlíny působí jako stropní izolátor. Počevní izolátory vytvářejí relativně nepropustné neogenní jíly.
1623 PLIOPLEISTOCÉN BLATY Pohyb proudění podzemní vody v HG rajonu 1623: Generelně lze západně od rajonu 1623 předpokládat proudění podzemní vody od západu až severozápadu směrem k Moravě jako hlavní erozní bázi. Významným prvkem omezujícím východní okraj rajónu 1623 je výskyt pruhu proterozoických (předdevonských) a částečně i paleozoických (devon, karbon) hornin v linii Dub nad Moravou Tučapy Hněvotín. Hřbet krystalických hornin je převážně tvořen mylonitizovanými granodiority, břidlicemi a vápenci.
1623 PLIOPLEISTOCÉN BLATY Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska Zásadní význam rajonu spočívá v jeho funkci pánevní struktury drénující podzemní vody přestupující z vápenců karbonátové platformy. Z vodohospodářského hlediska: V HGR se nacházejí akumulace podzemních vod s jejich nemalými zásobami, vodárensky využívané v jímacích územích. Jímací území s významnými odběry: K vodárensky nejperspektivnějším patří zejména stávající jímací území Hrdibořice Olšany
1624 KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ Vymezení: Hydrogeologický rajon 1624 představuje rajon kvartérních fluviálních sedimentů podél toků Romže, Hloučely a po jejich soutoku Valové v s. části rajonu a v jeho j. části podél Hané. Tato dvě hydrogeologicky samostatná území spojuje pravobřežní údolní niva Moravy a řeka Morava tvoří v. hranici rajonu. Charakteristika HGR: V oblasti Valové je mocnost štěrkopísčitých uloženin údolní nivy značně proměnlivá a kolísá v rozmezí 1,5 7,0 m. V případě výskytu pliopleistocenních písčitých sedimentů narůstá mocnost klastických sedimentů až přes 10 m. V oblasti Hané kolísají mocnosti štěrkopísčitých uloženin údolní nivy převážně mezi 2 až 5 m, pliopleistocenní sedimenty zde nebyly zjištěny. Hydrogeologický průlinově propustný kolektor představují kvartérní fluviální sedimenty toků Valové, Romže a Hané, které budují spodní části údolních niv a terasové akumulace.. Pokryvné hlíny působí jako stropní izolátor. Podložní izolátor na území rajonu je tvořen pelitickými sedimenty neogenní výplně Vyškovské brány a Hornomoravského úvalu.
1624 KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ
1624 KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ Dotce podzemní vody v HG rajonu 1623: K obohacování zásob podzemní vody dochází v prvé řadě infiltrací srážkových vod skrytým příronem podzemní vody z terasových stupňů do údolních niv. V menší míře dochází k dotaci podzemních vod na hranicích rajónu z navazujících území kvartérních fluviálních sedimentů. 1. V oblasti Hané dochází k přítoku z kvartéru z navazující části nivy od Z, 2. v údolí Brodečky od S 3. v okolí Kojetína z vyšších teras. V oblasti řeky Valové dochází k přítoku z kvartéru ze štěrkových akumulací (nenakonická a hlavní terasa) v okolí Prostějova a Kostelce na Hané a v okolí Kralic na Hané (hlavní terasa). Erozní bázi pro podzemní vodu z rajonu 1624 představují fluviální sedimenty Moravy, vymezené v hydrogeologickém rajonu 1622 Pliopleistocén Hornomoravského úvalu jih.
1624 KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska Hydrogeologický rajon má vzhledem k menší rozloze a rozdílným hydrogeologickým poměrům menší vodárenský význam. V údolí Hané nejsou podmínky pro významnější vodárenské odběry. Na toku Hloučely a Romže jsou předpoklady pro pro břehovou infiltraci, (u jímacího území Smržice - čerpáním dochází ke vzniku indukovaných zdrojů podzemní vody břehovou infiltrací z Romže). V údolní nivě Moravy jsou příznivé podmínky pro existenci využitelných zásobpodzemní vody. Z vodohospodářského hlediska: V HGR se nacházejí menší vodárensky využívaná jímací území. Prostějov Smržice (jímací objekty jsou situovány převážně vně hranice rajonu, ačkoliv je využívána zvodeň kvartérních fluviálních sedimentů Romžské nivy. Hydrogeologický rajon ve svých stávajících hranicích nerespektuje rozšíření kvartérních fluviálních sedimentů především v okolí Prostějova, u Kojetína a v pokračování údolí Hané u Dřevnovic.
6640 MLADEČSKÝ KRAS Vymezení: Zahrnuje z velké části zakrytou krasovou strukturu o ploše 75 km 2, vymezenou rozšířením devonu západně od Litovle. Devonské sedimenty vystupují na povrch uprostřed spodnokarbonských hornin v přerušovaném pruhu od Ludmírova na JZ po Mladeč na SV. Hranice hydrogeologického rajonu zde probíhá sz. od Červenky. Charakteristika HGR: Území rajonu je tvořeno různými sedimenty z nichž hydrogeologicky nejvýznamnější jsou vápence. Propustnost komplexu devonských hornin je puklinovo-krasová, je vyšší než propustnost okolních hornin a současně dochází především na vápencích k vyšší infiltraci srážek. Jako u většiny karbonátů lze předpokládat střídání silně zvodněných poloh s privilegovaným prouděním podzemní vody a úseků s nepatrným zvodněním, kterému odpovídají bloky vápenců s privilegovanou krasovou propustností až bloky velmi málo rozpukné.
6640 MLADEČSKÝ KRAS
6640 MLADEČSKÝ KRAS Pohyb podzemní vody v HG rajonu 1623: K doplňování podzemní vody dochází především: ztrátami povrchové vody v tocích, které dodávají krasu vodu odtékající z přilehlého nekrasového povodí, vsakem atmosférických srážek, spadlých přímo na vápence, drenáží na tektonickém styku vápenců s horninami spodního karbonu, příp. tam, kde vápence leží v malé hloubce pod terénem. Hranici mezi infiltračním územím a odvodňovací základnou můžeme vést paralelně s tokem Moravy. Hranice hydrogeologického rajonu zde probíhá sz. od Červenky. Jihozápadní část rajonu z. od vojtěchovské poruchy je odvodňována do rajonu 6620 Kulm Drahanské vrchoviny a nepodílí se na komunikaci s dalšími oblastmi rajonu 6640.
6640 MLADEČSKÝ KRAS Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska I přes poměrně malý plošný rozsah hydrogeologického rajonu se jedná o významnoudrenážní strukturu, jejíž hlavní vodárenský význam spočívá v dotaci pliopleistocenního rajonu 1621, příp. HGR 1624. Z vodohospodářského hlediska: Vody z krasové struktury HGR jsou využívány v rozhodující míře mimo území rajonu, v místech hlavního odvodnění hydrogeologické struktury z původního zakrytého krasového pramene Čerlinka je v současnosti jímací území u Litovle. Jímací území Litovel Čerlinka
2220 HORNOMORAVSKÝ ÚVAL Vymezení: Hydrogeologický rajon 2220 Hornomoravský úval v rozsahu stanoveném rajonizací z roku 2006, zahrnuje neogenní sedimenty karpatské předhlubně. Odpovídá rozsahu deprese vyčleněné v karpatské předhlubni poruchami příčných směrů SSZ JJV (zlom řeky Moravy a holešovský zlom). Patří k němu také neogenní sedimenty Fryštácké brázdy a Kelčské pahorkatiny. Zaujímá celkovou plochu 1257,2 km 2. Jedná se o rajon základní vrstvy, na který nasedají sedimenty kvartérních a pliopleistocenních sedimentů 1621, 1622 Pliopleistocén Hornomoravského úvalu severní a jižní část, 1623 Pliopleistocén Blaty a části rajonu 1624 Kvartér Valové, Romže a Hané (mimo kvartér Hané). Charakteristika HGR: Převládající sedimentace jílů uzavírá málo mocné písčité až štěrkovité kolektory s tlakovým oběhem podzemní vody s negativní i pozitivní výtlačnou úrovní. Budují je jemnozrnné jílovité písky, směrem k okrajům a na bázi písčité štěrky. Nejmladší pliocenní kolektory jsou faciálně nestálé. Synklinálně uložené písčité až štěrkopísčité kolektory v jílech uzavírají tlakovou podzemní vodu s negativní i pozitivní piezometrickou úrovní
2220 HORNOMORAVSKÝ ÚVAL
2220 HORNOMORAVSKÝ ÚVAL Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska V HGR se nenacházejí větší akumulace podzemních vod. V HGR nejsou příznivé podmínky pro existenci větších využitelných zásob podzemních vod. Odběry podzemní vody z neogénu jsou ojedinělé. Zpravidla je jímána podzemní vodaz faciálně nestálých málo mocných kolektorů svrchních poloh pliocenního souvrství. Z vodohospodářského hlediska: V HGR jsou jen odběry podzemní vody místního významu V rámci vodohospodářské bilance je třeba v rámci hydrogeologického rajonu 2220 důsledně rozlišovat odběr z jímacích území využívajících kvarterní a pliopleistocenní zvodní nebo naopak zvodeň miocenní. Realizované práce dávají podklad pro změny rozsahu hydrogeologického rajónu, zejména v oblasti Holešovké plošiny a okolí Smržic.
Region 2 KVARTÉR ODRY Jihovýchodní část kraje (Okres Přerov) 2212 Oderská brána
2212 ODERSKÁ BRÁNA Vymezení: Území hydrogeologického rajónu 2212 Oderská brána zahrnuje neogenní sedimenty karpatské předhlubně v severovýchodní části Moravské brány v rámci povodí Odry (2-01-01) v prostoru zhruba mezi Hranicemi na Moravě a Ostravou. Téměř v celé ploše vytvářejí neogenní sedimenty Oderské brány podloží kvartérním fluviálním sedimentům budující hydrogeologický rajón 1510 Kvartér Odry. Charakteristika HGR: Neogenní sedimenty Oderské brány náleží k sedimentární výplni karpatské předhlubně a patří lanzendorské sérii spodního badenu. Jsou reprezentovány pelity, psamity a psefity (tj. převážně jíly, písky a štěrky) s častými faciálními změnami jak v horizontálním tak vertikálním směru. Představují vícekolektorový systém průlinových kolektorů a izolátorů. Z výše uvedených sedimentů jsou hydrogeologicky nejvýznamnější zvodněné průlinově propustné štěrky a hrubozrnné písky (bazální klastika) tvořící hlavní hydrogeologický kolektor. Bazální klastické sedimenty jsou v některých částech rajónu překryty až několik set metrů mocnými jílovitými izolátory, způsobujícími artéské napětí zvodně.
2212 ODERSKÁ BRÁNA Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska V neogenních zvodněných sedimentech Oderské brány je směr proudění podzemní vody od severozápadu k jihovýchodu, tedy do Moravské brány. Zvodně všech miocénních struktur, jejichž mocnost kolísá nejčastěji v desítkách metrů, jsou doplňovány infiltrací atmosférických srážek do území bilanční jednotky, která se ztotožňuje s plochou vymezenou hydrogeologickou rozvodnicí na okolních horninách kulmu Nízkého Jeseníku. Z vodohospodářského hlediska: Vodárenský význam hydrogeologického rajónu 2212 je omezený jímací objety v okolí Oder a Fulneku