SOUBORNÉ INFORMACE COMPREHENSIVE INFORMATION Ročník 2003 Informace o regionech, městech a obcích Brno Počet výtisků: 100 září 2003 Kód publikace: 13-6225-03 Č.j.: 254/2003 Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres Brno - venkov Jihomoravský kraj Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace Brno Ředitelka: Mgr. Jana Moravcová Kontaktní osoba: Iveta Konečná Telefon: 542 528 200 E-mail: konecna@gw.czso.cz Český statistický úřad, Krajská reprezentace Brno 2003
Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ: www.czso.cz Population and Housing Census 2001 Brno venkov District Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the district, selected towns, municipalities and selected data on parts of municipalities. Interdistrict comparisons and comparisons with preceding censuses where possible. ISBN 80-7223-960-0 Český statistický úřad, Krajská reprezentace Brno, 2003 2 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV
PŘEDMLUVA Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v mediích způsobila hlavně to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů, zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tematicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tématických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání v okrese, v jednotlivých obcích a v omezeném rozsahu i podle částí obcí. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace obsahuje rovněž stručnou charakteristiku vývoje ve všech sledovaných oblastech. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce v posledních čtyřiceti letech. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí i textovou charakteristikou jsou vydávány za všechny okresy České republiky (v hlavním městě Praze jsou zpracovány za 15 správních obvodů, v textové části je zdůrazněno členění na 57 městských částí). Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje, ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby. SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV 3
Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres Brno - venkov a původu statistických dat v publikaci otištěných. Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní. 4 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV
OBSAH Předmluva... 3 Metodické vysvětlivky... 8 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 v okrese... 13 Administrativní mapa okresu stav k 1. 3. 2001... 14 1. Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury... 15 1.1 Charakteristika okresu... 15 1.2 Vývoj sídelní struktury... 16 2. Obyvatelstvo... 18 2.1 Vývoj počtu obyvatel... 18 2.2 Struktura obyvatelstva... 19 2.3 Plodnost žen... 21 2.4 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva... 21 2.5 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva... 22 2.6 Ekonomická aktivita žen... 23 3. Domácnosti... 24 3.1 Vývoj počtu a struktury domácností... 24 3.2 Cenzové domácnosti... 25 3.3 Vybavení bytových domácností... 26 4. Domy a byty... 28 4.1 Vývoj domovního fondu... 28 4.2 Charakteristika trvale obydlených domů... 29 4.3 Vývoj bytového fondu... 30 4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů... 30 4.5 Úroveň bydlení... 32 4.6 Bydlení mimo byty a v zařízeních... 34 5. Závěr... 35 Grafická část... 36 Tabulková část... 48 A. 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001... 48 A. 2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví... 50 A. 3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví... 51 A. 4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin... 52 A. 5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku... 53 A. 6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin... 54 A. 7. Obyvatelstvo podle národnosti... 55 A. 8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání... 55 A. 9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví... 56 A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání... 57 A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin... 58 A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu... 59 A.13. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí... 60 A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví... 61 A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví... 62 A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti... 63 A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání... 64 A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví... 65 A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin... 66 A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin... 67 A.21. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin... 68 A.22. Základní údaje o domácnostech... 69 A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti... 69 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV 5
A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti... 70 A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti... 70 A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti.. 71 A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy... 72 A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti... 72 A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností... 73 A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností... 74 A.31. Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí... 75 A.32. Domovní a bytový fond... 76 A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu... 76 A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví... 77 A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí... 77 A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví... 78 A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení... 79 A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu... 80 A.39. Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí... 81 A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu... 82 A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu... 83 A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení... 84 A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení... 85 A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení... 86 A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu... 87 A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti... 88 A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m 2 na osobu... 89 A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě... 90 A.49. Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí... 91 A.50. Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí... 92 A.51. Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí... 92 B. 1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí... 93 B. 2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí... 96 B. 3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí... 99 B. 4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí... 102 B. 5. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí... 105 B. 6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí... 108 B. 7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí... 111 B. 8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí... 114 B. 9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí... 117 B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí... 120 B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí... 123 B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí... 126 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí... 129 C. 1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí... 132 D. Základní údaje o vybraných městech okresu... 138 Seznam tabulek publikovaných o každém městě: D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin 138 D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin.. 149 D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání. 154 D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti. 160 D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání. 165 D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů. 169 6 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV
D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti. 173 D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu 178 D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu 184 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti 195 D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů. 200 E. 1. Vybrané údaje podle krajů a okresů... 206 E. 2. Vybrané údaje podle okresů... 208 E. 3. Vybrané údaje o České republice... 211 Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu v okrese Brno - venkov... 36 2. Složení obyvatel podle národností v okrese Brno - venkov... 37 3. Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 v okrese Brno venkov podle pohlaví... 37 4. Složení obyvatel podle věku v okrese Brno venkov v letech 1991 a 2001... 38 5. Složení obyvatel ve věku 15 a více let podle rodinného stavu v okrese Brno venkov v letech 1991 a 2001... 38 6. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v okrese Brno - venkov... 39 7. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v České republice a v okrese Brno - venkov v letech 1991 a 2001... 40 8. Složení obyvatel starších 15 let podle pohlaví a dosaženého vzdělání v okrese Brno - venkov v letech 1991 a 2001... 40 9. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v České republice a okrese Brno - venkov... 41 10. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin v okrese Brno - venkov... 41 11. Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin v okrese Brno - venkov... 42 12. Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin v okrese Brno - venkov... 42 13. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví v okrese Brno - venkov... 43 14. Struktura domácností v České republice a okrese Brno - venkov... 44 15. Struktura domácností v letech 1970 až 2001 v okrese Brno - venkov... 44 16. Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v okrese Brno venkov v letech 1991 a 2001. 45 17. Trvale obydlené domy v okrese Brno venkov v letech 1991 a 2001... 45 18. Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti v okrese Brno - venkov... 46 19. Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 v okrese Brno - venkov... 46 20. Bytový fond podle jednotlivých typů domů v okrese Brno - venkov v letech 1991 a 2001... 47 21. Byty podle kategorie a velikosti v okrese Brno - venkov... 47 Seznam kartogramů 1. Administrativní mapa okresu stav k 1. 3. 2001... 14 2. Vývoj obyvatelstva v letech 1991 2001... 212 3. Podíl obyvatel ve věku 60 a více let... 212 4. Podíl věřícího obyvatelstva... 213 5. Průměrné stáří domovního fondu... 213 6. Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 2001.. 214 7. Podíl neobydlených bytů... 214 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV 7
METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával -li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). 8 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV
Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka (docházka) do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně. SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV 9
Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky tzv. faktické manželství bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list. Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci. - samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi 2. bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu 3. ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. 10 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV
Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu - byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m 2. V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti. SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV 11
Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva. Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání voják základní (náhradní resp. civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti přechodně obydlený byt. Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 7,9 m 2. Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4 7,9 m 2 ). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt /byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu rodinný dům se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970). 12 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV
Souhrnná charakteristika výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 v okrese Brno - venkov SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV 13
14 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV
1. Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury 1.1 Charakteristika okresu Okres Brno - venkov vznikl po reformě státní správy v roce 1960 a tvoří široký pás obklopující ze všech stran město Brno. Nejstarší osídlení okresu je doloženo nálezy z mladší doby kamenné u Šlapanic a Bílovic nad Svitavou, z doby bronzové v okolí Rebešovic, Deblína, Bratčic. Zbytky několika hradů a hradišť po starobylých středověkých sídlech se dochovaly v okolí Tetčic (hradisko Bučín), Čučic a Ketkovic (Ketkovický hrad Levnov), Ivančic (Réna jevišovická kultura) a Pozořic (hrad Vildenberk). Okres leží na rozhraní jihomoravských úvalů a prvních kopců Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Hraničí se sedmi okresy: na severozápadě s okresem Žďár nad Sázavou, na severu s okresem Blansko, na východě s okresem Vyškov, na jihovýchodě s okresem Břeclav, na jihozápadě s okresem Znojmo, na západě s okresem Třebíč a uvnitř svého území s okresem Brno - město. Rozložením okresu v krajině jsou dány jeho přírodní podmínky. Nejnižší nadmořská výška je kolem 180 m n. m. na jihu okresu ( oblast Přísnotice, Unkovice) a na severu a severozápadě okresu naopak přesahuje až 550 m n. m. (Babí lom 563 m n. m., oblast Tišnovsko, Deblín, Zbraslav). Převážná část okresu leží v nadmořské výšce od 250 do 450 m n. m. Z klimatického hlediska převládá teplejší podnebí s průměrnou roční teplotou v létě +14,8 C a v zimě +2,1 C. Převládají větry severozápadního směru. V porovnání se sousedními okresy je území okresu Brno -- venkov sušší, protože je pod vlivem dešťového stínu Českomoravské vysočiny. Otevřenou jižní část okresu ovlivňují teplé výsušné větry. Průměrné množství ročních srážek je 491 mm. Celková plocha okresu Brno - venkov je 110 802 ha. Jeho severní částí protékají dvě velké řeky Svratka a Svitava a po jejich soutoku pokračují jako řeka Svratka jižní částí okresu. K dalším významnějším vodním zdrojům patří řeka Jihlava, do které se u Ivančic zprava vlévá Rokytná a zleva Oslava. Celková délka vodních toků v okrese činí 785,5 km. Na území okresu leží devět přírodních parků (např. Bobrava, Říčky, Údolí Bílého potoka) a padesát maloplošných chráněných území, z nichž nejvýznamnější je jižní část CHKO Moravský kras o rozloze 920 ha (jeskyně Švédův stůl, Pekárna a Ochozská). Svým přírodním bohatstvím, množstvím lesů o rozloze více než 36 tisíc hektarů, členitostí i rozmanitostí krajinných prvků je okres Brno - venkov vyhledávanou oázou klidu, odpočinku a rekreace. Okres Brno - venkov nemá vlastní okresní město. Z územně správního pohledu je rozdělen na 137 obcí, z nichž 11 má statut města. Sídla správních orgánů jsou rozmístěna jednak ve vybraných městech a obcích okresu, jednak na území krajského města Brna. K nejmladším městům patří Rajhrad, který statut města obdržel 27. 10. 2000. Největším městem okresu, měřeno jak rozlohou 4 758 ha, tak počtem obyvatel 9 350, jsou Ivančice, které vznikly na místě pravěkých sídlišť a poprvé jsou uváděny již v 11. století. Město bylo střediskem husitského revolučního hnutí v okolí Brna. Byla zde založena bratrská tiskárna a pravděpodobně v roce 1578 zahájen tisk Bible Kralické. Vedle přírodních zajímavostí zvyšuje turistickou přitažlivost okresu množství stavebně-historických památek, rozmístěných po celém jeho území. Najdeme mezi nimi památky všech stavebních slohů od románského až po moderní architekturu 20. století, včetně technických památek a památek lidového stavitelství. Na území okresu se dochovalo přes 400 významných kulturních a uměleckých památek. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří evropské unikáty, jako cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Benediktinský klášter v Rajhradě u Brna, zámek a zámecký park v Židlochovicích nebo Mohyla Míru na Prateckém kopci (památník Bitvy tří císařů). Z technických památek železniční most na trati Střelice- Hrušovany, kovárna v Těšanech a Stará huť v Josefovském údolí. Vzhledem ke své poloze má Brno - venkov značnou intenzitu dopravy. Silniční doprava (dálnice Brno Praha Bratislava - Ostrava) i železniční trasy zákonitě procházejí územím okresu a tím kladně ovlivňují hospodářství i rozvoj podnikatelských aktivit. Okres Brno - venkov zůstal i přes strukturální změny v hospodářství v posledním desetiletí okresem průmyslově zemědělským. Díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování ovoce, zeleniny i vinné révy. Zemědělská půda zabírá 56,4% z celkové plochy okresu. Z celkového počtu 159 169 trvale bydlících osob je 78 292 ekonomicky aktivních. Z nich je 31,6% zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu a výrobě elektřiny, 11,4% ve stavebnictví, 11,3% v obchodě, 6,6% v odvětví doprava, pošty a telekomunikace, 5,3% ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech, 5,1% ve školství, stejné procento ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV 15
V zemědělství a lesnictví pracuje 4,8% ekonomicky aktivních stejně jako v činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Registrovaná míra nezaměstnanosti ke konci roku 2001 dosáhla 7,2%. 1.2 Vývoj sídelní struktury Při sčítání v roce 1961 bylo v okrese 150 obcí a 158 částí obcí. K největším změnám v počtu obcí došlo v průběhu let 1970 1991 v důsledku integrací a dezintegrací obcí. V současnosti existuje 137 obcí, které se člení na 157 částí. V roce 1996 byla převedena do okresu Brno - venkov obec Nosislav z okresu Břeclav. Okres Brno - venkov nemá vlastní okresní město. Statut města má 11 obcí Dolní Kounice, Ivančice, Kuřim, Modřice, Oslavany, Rajhrad, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Zbýšov a Židlochovice. Největším městem okresu jsou Ivančice. Nejvíce částí má město Tišnov (6) a město Ivančice (7). Tab. 1 Základní údaje o obcích obcí částí obcí Počet základních sídelních jednotek obyvatel Průměr na 1 obec rozloha v hektarech počet obyvatel Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Podíl městského obyvatelstva v % 1. 3. 1961 150 158 x 156 984 750 1 047 140 14,5 1. 12. 1970 150 166 201 158 601 729 1 057 145 28,3 1. 11. 1980 124 158 209 164 523 880 1 327 151 31,1 3. 3. 1991 135 156 244 156 189 809 1 157 143 31,8 1. 3. 2001 137 157 240 159 169 809 1 162 144 36,6 Přírůstek (úbytek) v období 1980-1991 11-2 35-8 334-72 -170-8 0,7 v % 8,9-1,3 16,7-5,1-8,1-12,8-5,1 x 1991-2001 2 1-4 2 980 0 5 1 4,8 v % 1,5 0,6-1,6 1,9 0,0 0,4 0,4 x Průměrná rozloha obce zůstala stejná jako při sčítání v roce 1991 a činí 809 hektarů. Průměrný počet obyvatel na 1 obec se nepatrně zvýšil a dosáhl 1 162 osob. Více jak třetina všech obyvatel žije v obcích se statutem města, podíl městského obyvatelstva se za posledních deset let zvýšil o téměř 5 bodů. Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001 obce 1980 1991 2001 počet obyvatel obce počet obyvatel obce počet obyvatel Přírůstek (úbytek) obyvatel 1991-2001 počet v % Celkem 137 164 523 137 156 189 137 159 169 2 980 1,9 v tom s počtem obyvatel: do 199 10 1 601 16 2 492 14 1 962-530 -21,3 200-499 33 11 106 35 12 965 32 11 230-1 735-13,4 500-999 48 34 342 42 30 181 47 33 521 3 340 11,1 1 000-1 999 27 35 868 25 32 580 24 31 670-910 -2,8 2 000-4 999 15 48 227 15 45 164 15 42 685-2 479-5,5 5 000-9 999 4 33 379 4 32 807 5 38 101 5 294 16,1 10 000-19 999 - - - - - - - - 20 000 a více - - - - - - - - Pro srovnání velikosti obcí byly počty jejich obyvatel přepočteny na sídelní strukturu roku 2001. Téměř 30% všech obyvatel okresu (stejně jako v roce 1991) žije v obcích do 1 000 obyvatel, těchto obcí je 93 a žije v nich 46 713 osob. Za posledních deset let v této velikostní skupině obcí poklesl počet obyvatel v nejmenších obcích do 500 obyvatel (o 2 265 osob, tj. o 14,7%) a naopak vzrost počet obyvatel v obcích 16 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV
ve velikostní skupině 500 až 1 000 obyvatel (o 3 340 osob, tj. o 11,1%). Absolutně i relativně nejvyšší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán ve velikostní skupině 5 000 až 10 000 obyvatel, v pěti obcích této velikostní skupiny žije zhruba čtvrtina obyvatelstva okresu. Obcím s nejmenším počtem obyvatel vévodí Zálesná Zhoř s 37 obyvateli, Skalička s 89 a Litostrov se 100 obyvateli. Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001 Rozloha v km 2 Počet obcí z toho měst Počet obyvatel Přírůstek (úbytek) Počet obyvatel 1991-2001 1991 2001 obyvatel na 1 km 2 počet v % Územní obvod POÚ: Ivančice 163 16 3 22 464 22 584 139 120 0,5 Kuřim 77 10 1 17 241 18 024 234 783 4,5 Rosice 174 24 2 22 829 22 817 131-12 -0,1 Šlapanice 343 40 2 49 674 51 197 149 1 523 3,1 Tišnov 223 35 1 20 478 20 498 92 20 0,1 Židlochovice 194 24 2 26 671 27 099 140 428 1,6 Na území okresu Brno - venkov působí 6 pověřených obecních úřadů (POÚ). Pověřený obecní úřad Šlapanice spravuje nejvíce obcí (40). Největší přírůstek obyvatel od roku 1991 o 4,5% zaznamenal územní obvod POÚ Kuřim. Vzhledem k tomu, že správní jednotky již nekopírují hranice okresu, POÚ Tišnov spravuje 13 obcí okresu Blansko a POÚ Šlapanice spravuje 1 obec okresu Blansko. SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV 17
2. Obyvatelstvo 2.1 Vývoj počtu obyvatel K zásadním odlišnostem oproti předchozím sčítáním patří, že ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva. Okres Brno - venkov je počtem 159 169 obyvatel třetím největším okresem Jihomoravského kraje. Oproti roku 1991 se počet obyvatel zvýšil absolutně i relativně nejvíce ze všech okresů kraje, a to o 2 980 osob (o 1,9%). Nejvyšší stav obyvatel v okrese v letech sčítání byl zaznamenán v roce 1980, kdy dosáhl stavu 164 523 obyvatel. Z hlediska celoplošného vývoje počtu obyvatel měl svá specifika vývoj ve městech a ostatních obcích. K největšímu nárůstu počtu obyvatel v absolutním i relativním vyjádření došlo u města Rosice (o 6,2%) a Kuřim (o 3,6%). Naopak k největšímu relativnímu úbytku obyvatelstva došlo ve městech Zbýšov (o 7,4%) a Židlochovice (o 5,0%). U venkovských obcí okresu došlo k nárůstu počtu obyvatelstva o 2 972 osob (o 3,0%). Nejvyšší absolutní přírůstky byly v obci Bílovice nad Svitavou (+259 osob), Újezd u Brna (+226 osob) a Troubsko (+158 osob). Celkově byl nárůst byl zaznamenán u 79 obcí. Z 42 venkovských obcí, které zaznamenaly pokles obyvatel, byl nejvyšší úbytek v absolutním vyjádření v Ostopovicích (-78 osob), v Mokré - Horákově (-75 osob), v Příbrami na Moravě (-64 osob). U 5 obcí okresu počet obyvatel byl stejný jak v roce 1991. Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001 Obyvatelstvo Podíl na Přírůstek (úbytek) obyvatelstvu obyvatel 1991-2001 okresu v % 1961 1970 1980 1991 2001 2001 počet v % Celkem 156 984 158 601 164 523 156 189 159 169 100,0 2 980 1,9 města 51 281 53 506 60 672 58 187 58 195 36,6 8 0,0 Dolní Kounice 2 661 2 524 2 322 2 195 2 306 1,4 111 5,1 Ivančice 8 154 8 558 9 746 9 448 9 350 5,9-98 -1,0 Kuřim 5 944 7 076 7 695 8 621 8 930 5,6 309 3,6 Modřice 2 787 3 381 4 115 3 484 3 504 2,2 20 0,6 Oslavany 5 262 5 285 4 893 4 445 4 544 2,9 99 2,2 Rajhrad 2 597 2 716 3 058 2 763 2 713 1,7-50 -1,8 Rosice 4 819 4 396 4 978 4 985 5 296 3,3 311 6,2 Šlapanice 5 387 5 410 6 841 6 172 6 214 3,9 42 0,7 Tišnov 7 017 6 947 9 097 8 566 8 311 5,2-255 -3,0 Zbýšov 3 871 4 358 4 484 4 257 3 940 2,5-317 -7,4 Židlochovice 2 782 2 855 3 443 3 251 3 087 1,9-164 -5,0 ostatní obce 105 703 105 095 103 851 98 002 100 974 63,4 2 972 3,0 Porodnost měla v průběhu celého posledního desetiletí klesající tendenci. Jak vyplývá z pravidelného statistického zjišťování o přírůstku a úbytku obyvatelstva je od roku 1994 úmrtnost vyšší než porodnost. Pokles přirozeného přírůstku obyvatelstva byl od roku 1994 vyrovnáván saldem migrace (přírůstkem obyvatelstva stěhováním), který svou výší ovlivnil i celkový přírůstek obyvatelstva, zejména v letech 1997 až 2000. Na přírůstku obyvatelstva stěhováním se významně podílí zejména počet vystěhovalých z Brna města. 18 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV
Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991-2000 Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace Celkový přírůstek (úbytek) 1991 1 977 1 933 44 2 355 2 270 85 129 1992 1 890 1 873 17 2 326 2 390-64 -47 1993 1 869 1 841 28 2 140 2 136 4 32 1994 1 654 1 827-173 2 128 1 751 377 204 1995 1 462 1 736-274 2 293 1 736 557 283 1996 1 415 1 761-346 2 094 1 654 440 94 1997 1 399 1 690-291 2 549 1 628 921 630 1998 1 417 1 619-202 2 456 1 591 865 663 1999 1 435 1 667-232 2 624 1 753 871 639 2000 1 369 1 784-415 2 424 1 568 856 441 2.2 Struktura obyvatelstva Ve věkové struktuře obyvatelstva okresu Brno - venkov se projevuje postupné stárnutí. Došlo k výraznému poklesu zastoupení věkové kategorie do 14 let. Podíl mladých lidí do 14 let se snížil z 20,2% v roce 1991 na 16,5% v roce 2001. Posílila generace 15 59 let na 64,2% v roce 2001 (nárůst podílu o 3,7 bodu proti roku 1991). Podíl populace starší šedesáti let se za posledních deset let nezměnil. Jelikož se zvyšuje střední délka života (neboli pravděpodobnost dožití) lze v příštích letech očekávat výraznější nárůst podílu osob starších 60 let. S tím souvisí i zvyšování průměrného věku obyvatel, který za okres Brno venkov činí 39,0 let, což je o 1,8 roku více než v roce 1991 a o 2,8 roku více než v roce 1980. Obcí s nejmladším obyvatelstvem s průměrným věkem 31,3 roků jsou Kupařovice, naopak nejvyšší věkový průměr je v obci Nelepeč Žernůvka, a to 65,6 roků. Z celkového počtu obyvatel okresu tvoří ženy 51,0%, tento podíl se od roku 1970, kdy činil 51,4%, výrazně neměnil. Ve všech pětiletých věkových skupinách až do věkové skupiny 40 44 roků převažuje podíl mužů, od věkové skupiny 44 49 let mají převahu ženy, od věkové skupiny 75 79 let převahu výraznou. Ve věkové skupině do 15 let je 49,0% žen (v roce 1991 to bylo 49,1%), ve skupině od 15 do 64 let je 49,3% žen (v roce 1991 49,6%) a od 65 let výše je žen již 61,3% (v roce 1991 činil tento podíl 62,2%). Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin Bydlící obyvatelstvo podle pohlaví v tom podle věkové skupiny muži ženy 0-14 15-59 60 a více (vč.nezj.) Průměrný věk v letech Počet žen na 1 000 mužů 1970 158 601 77 126 81 475 33 336 99 044 26 221 36,6 1 056 v % 100,0 48,6 51,4 21,0 62,5 16,5 x x 1980 164 523 79 902 84 621 37 827 96 395 30 301 36,2 1 059 v % 100,0 48,6 51,4 23,0 58,6 18,4 x x 1991 156 189 76 145 80 044 31 499 94 541 30 149 37,2 1 051 v % 100,0 48,8 51,2 20,2 60,5 19,3 x x 2001 159 169 78 011 81 158 26 341 102 163 30 665 39,0 1 040 v % 100,0 49,0 51,0 16,5 64,2 19,3 x x Přírůstek (úbytek) v období 1991-2001 2 980 1 866 1 114-5 158 7 622 516 1,8-11 v % 1,9 2,5 1,4-16,4 8,1 1,7 x x Údaje o rodinném stavu obyvatelstva dokumentují posun věkové hranice při uzavírání prvního sňatku. Z celkového počtu obyvatelstva staršího 15 let bylo v roce 2001 svobodných 23,7%, ženatých nebo vdaných 59,3%, rozvedených 7,0% a ovdovělých 9,6%. Celkem u 0,3% obyvatelstva ve věku 15 a více let nebyly zjištěny údaje o rodinném stavu. Proti výsledkům sčítání v roce 1991 se zvýšil podíl svobodných (o 4,0 bodu) SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV 19
a rozvedených (o 2,3 bodu), naopak poklesl podíl ženatých nebo vdaných (o 5,5 bodu) a ovdovělých (o 1,1 bodu). V roce 1991 svobodní lidé ve věku 20 29 let tvořili 35,0% této věkové kategorie a ženatí nebo vdané 61,9%, v roce 2001 v této věkové kategorii bylo svobodných 58,4% (nárůst podílu o 23,4 bodu) a ženatých nebo vdaných již jen 38,2% (pokles podílu o 23,7 bodu). Za deset let v okrese Brno venkov došlo k výraznému nárůstu počtu rozvedených osob ve věku 30 59 let. V roce 1991 bylo v této skupině obyvatel rozvedeno 4 281 osob, v roce 2001 to bylo již 7 092 osob, což je nárůst o 65,7%. Z národnostního hlediska patří okres Brno venkov do skupiny okresů s nízkým podílem jiných národností. K české, moravské a slezské národnosti se hlásilo 96,6% osob, ke slovenské národnosti 0,9% osob, k ostatním národnostem 0,7%, když 1,8% osob národnost neuvedlo. Zajímavostí je pokles zájmu hlásit se k moravské národnosti. Jestliže v roce 1991 se k moravské národnosti hlásilo 62,4% obyvatel a k české 35,6%, v roce 2001 se k moravské národnosti přihlásilo pouze 21,4% obyvatel a k české 75,2% obyvatel. Státní občanství České republiky mělo k datu sčítání 158 201 osob, státní občanství Slovenské republiky mělo 261 osob, občanství zemí Evropské unie 58 osob a státní občanství ostatních zemí včetně neuvedeného občanství mělo 649 osob. K 1. březnu 2001 žilo 85 476 občanů (53,7%) v obci, ve které se narodili a 153 115 (96,2%) osob žilo ve stejné obci jako před rokem. Stejně jako ve sčítání v roce 1991 byla i nyní možnost svobodně se přihlásit k náboženskému vyznání. Celkem 72 126 osob, což je 45,3%, uvedlo, že je bez vyznání (v roce 1991 podíl činil 25,4%) a 15 086 osob, tedy 9,5% se k této otázce nevyjádřilo (v roce 1991 neuvedlo 15,0% osob). K některému z náboženských vyznání se přihlásilo 71 957 obyvatel, což je 45,2%. Proti roku 1991 je to však významný pokles podílu věřících, neboť před 10 lety činil tento podíl 59,6%. Nejvíce je zastoupena Církev římskokatolická, ke které se hlásí 65 377 osob (téměř 91% všech věřících). Z celkového počtu věřících je 39 986 žen, což je 55,6%. Z pohledu pětiletých věkových skupin stoupá s přibývajícími roky procento věřících. Jestliže je ve skupině 20 24 let 31,7% věřících, pak v kategorii 55 59 let je to již 63,7%, ve skupině nad 80 let dokonce 78,4% věřících osob. Celkem 69 obcí má podíl věřícího obyvatelstva nad 50 procent. Nejvyšší podíl věřících v okrese má obec Nelepeč Žernůvka (89,7%) a Otmarov (84,6%), nejnižší podíl věřících byl zaznamenán v obcích Kupařovice (22,3%) a Oslavany (23,0%). Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v tom Podíl žen Podíl v % podle stupně ukončeného vzdělání v % Celkem muži ženy ve stupni muži ženy vzdělání 1991 2001 2001 Celkem 132 828 64 582 68 246 51,4 100,0 100,0 100,0 100,0 základní vč. neukončeného 30 919 9 501 21 418 69,3 34,8 23,3 14,7 31,4 učňovské bez maturity 31 180 19 020 12 160 39,0 34,1 23,5 29,5 17,8 střední odborné bez maturity 24 595 13 941 10 654 43,3 5,0 18,5 21,6 15,6 učňovské s maturitou 2 056 1 371 685 33,3 1,2 1,5 2,1 1,0 středoškolské 29 194 12 639 16 555 56,7 18,8 22,0 19,6 24,3 vyšší odborné 3 978 1 510 2 468 62,0 0,1 3,0 2,3 3,6 vysokoškolské 9 586 5 894 3 692 38,5 5,0 7,2 9,1 5,4 bez vzdělání 338 151 187 55,3 0,2 0,3 0,2 0,3 nezjištěno 982 555 427 43,5 0,9 0,7 0,9 0,6 Vývoj posledních 10 let v oblasti vzdělání obyvatelstva přesvědčivě vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Při zvýšení počtu obyvatel starších 15 let o 8 138 se počet osob se základním vzděláním snížil o 12 414 osob (4 595 mužů a 7 819 žen). Naproti tomu počet osob s vysokoškolským vzděláním vzrostl o 3 340 osob (1 757mužů a 1 583 žen), podíl vysokoškolsky vzdělaných osob tak dosáhl 7,2% a byl o 2,2 bodu vyšší než v roce 1991. Celkový podíl osob, kteří dokončili školu s maturitou, činil 26,5%, což bylo o 6,4 bodu více než v minulém sčítání. 20 SLDB 2001 OKRES BRNO - VENKOV