VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj Bakalářská práce: Významná díla malířství ve stálých sbírkách uměleckých institucí ČR jako příležitost rozvoje kulturního cestovního ruchu Autor: Mariana Štěpánková Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D. Vypracováno v roce: 2010

Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne 6. 12. 2010 podpis studenta..

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce, cenné rady a vstřícný přístup. Také bych ráda poděkovala zástupcům uměleckých institucí, kteří mi velmi ochotně poskytli konzultace a účastnili se dotazníkového šetření.

OBSAH OBSAH... 4 ÚVOD... 5 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 7 1.1 Kulturní památka... 7 1.2 Umělecká sbírka... 8 1.3 Malířské dílo... 8 2 KULTURNÍ PAMÁTKY A MALÍŘSKÁ DÍLA V CESTOVNÍM RUCHU... 10 2.1 Kulturní cestovní ruch... 10 2.2 Významné malířské dílo... 11 2.3 Význam kulturních památek a uměleckých děl pro cestovní ruch České republiky... 14 2.4 Moţnosti podpory kulturního cestovního ruchu uměleckými institucemi... 16 3 VÝZNAMNÁ MALÍŘSKÁ DÍLA VE SBÍRKÁCH UMĚLECKÝCH INSTUTUCÍ ČR... 20 3.1 Vybrané umělecké instituce se stálou expozicí malířského umění v ČR... 20 3.2 Praha... 25 3.3 Brno... 35 3.4 Ostrava... 37 3.5 Hluboká nad Vltavou... 40 3.6 Kroměříţ... 43 3.7 Významné kolekce malířského umění... 45 4 ZHODNOCENÍ POTENCIÁLU MALÍŘSKÝCH DĚL A JEJICH VYUŢITÍ PRO CESTOVNÍ RUCH... 49 4.1 Zhodnocení vybraných malířských děl dle kritérií... 49 4.2 Vyuţití vybraných děl v cestovním ruchu... 50 4.3 Zhodnocení vyuţití potenciálu vybraných malířských děl a moţností uměleckých institucí pro rozvoj kulturního cestovního ruchu... 52 ZÁVĚR... 55 ZDROJE A POUŢITÁ LITERATURA... 57 PŘÍLOHY... 60 4

ÚVOD Česká republika je destinací, ve které je cestovní ruch zcela oprávněně zaloţen především na kulturních atraktivitách. Velký počet kulturních památek zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je toho důkazem a svědčí o významném kulturním dědictví ČR v celosvětovém měřítku. Celkový potenciál rozvoje kulturního cestovního ruchu v ČR je vysoký, neboť se na území státu nachází velké mnoţství hradů, zámků, zřícenin, ale i muzeí, galerií a dalších kulturních objektů. Většina účastníků kulturního cestovního ruchu nevyjíţdí pouze za jedním cílem, ale snaţí se navštívit co moţná nejvíce kulturních atraktivit, které se nachází v dané destinaci. Přestoţe je tato bakalářská práce zaměřena především na jednu konkrétní oblast kulturního cestovního ruchu - malířské umění, je třeba na problematiku nahlíţet komplexně a tedy v souvislosti s celkovým kulturním potenciálem ČR. Hlavním cílem této práce je poukázat na významná malířská díla ve stálých sbírkách institucí ČR a zdůvodnit, proč jsou nebo by mohla být příleţitostí pro rozvoj kulturního cestovního ruchu. V teoretické části práce budou nejdříve obecně vymezeny pojmy, které s touto problematikou úzce souvisejí kulturní památka, sbírky uměleckých institucí a malířské dílo. Dále je třeba problematiku promítnout do oblasti cestovního ruchu. Bude charakterizován pojem kulturní cestovní ruch, význam kulturních památek a uměleckých děl pro cestovní ruch ČR a také bude definován pojem významné malířské dílo z pohledu účastníka cestovního ruchu. Z této definice se bude v průběhu celé práce vycházet. Dále budou v obecné rovině zmíněny moţnosti uměleckých institucí, které se významně podílejí na zvýšení návštěvnosti stálých expozic a přispívají tak k rozvoji kulturního cestovního ruchu. Na základě vymezení terminologie lze správně určit významná malířská díla uměleckých institucí. Stěţejnější z nich budou zařazena do kapitol. V příloze jsou zmíněna další díla, která byla zařazena do širšího výběru, z něhoţ byla zvolena ta nejvýznamnější dle stanovených kritérií. Aby byla daná problematika zachycena komplexně, budou jednotlivé kapitoly rozděleny podle měst, v nichţ jsou významné obrazy ke zhlédnutí. Nejdříve budou 5

stručně charakterizovány sbírky daných uměleckých institucí a dále pak jednotlivá malířská díla jako příleţitost rozvoje kulturního cestovního ruchu. Závěrem budou shrnuty moţnosti a zhodnoceno vyuţití potenciálu vybraných děl k rozvoji kulturního cestovního ruchu v ČR. Z důvodu, ţe veřejně dostupná literatura v oblasti kulturního cestovního ruchu dostatečně neodpovídá poţadavkům a cílům této práce, byla, kromě odborné literatury z této oblasti, pouţita také literatura vydaná uměleckými institucemi (např. katalogy sbírek, průvodci stálými expozicemi atd.) a odborná literatura z oblasti malířského umění. Dále byly vyuţity oficiální webové stránky jednotlivých uměleckých institucí. K výběru jednotlivých významných děl byla pouţita metoda stanovení několika kritérií, které jsou nejdříve obecně charakterizovány a poté zmíněny u kaţdého díla zvlášť. K závěrečnému zhodnocení vyuţití potenciálu vybraných malířských děl k rozvoji kulturního cestovního ruchu byla pouţita metoda dotazníkového šetření s jednotlivými uměleckými institucemi. Výsledky šetření také nastiňují způsob marketingové komunikace a vyuţití moţností nabídky uměleckých institucí. 6

1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Nejdříve je třeba vymezit základní pojmy, které jsou úzce spjaty s danou problematikou a budou vyuţívány v průběhu celé práce. První kapitola je věnována pojmům kulturní památka, umělecká sbírka a malířské dílo. 1.1 Kulturní památka Tato práce se věnuje významným dílům dlouhodobě vystaveným na území České republiky a tudíţ se jako nejvhodnější definice naskýtá vymezení pojmu kulturní památky ze zákona o státní památkové péči 1 : Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, o které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, o které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami. 2 1.1.1 Druhy kulturních památek Kulturní památky lze členit dle různých hledisek. Rozlišujeme kulturní památky hmotné, které se dále dělí na památky movité a nemovité. Movité kulturní památky představují především obrazy a sochy, ale také knihy, šperky a oděvy, nábytek a další cenné předměty. Nemovité kulturní památky představují paláce, chrámy, kostely, hrady, zámky, radnice, 1 Citován: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, paragraf č. 2 (k 20. 9. 2010) 2 Seznam kulturních památek není veřejně přístupný. Je ale moţné dotázat se například na konkrétní malířská díla v Národním památkovém ústavu, zda jsou či nejsou kulturními památkami. 7

mosty a další významné architektonické památky. Dále rozlišujeme nehmotné kulturní památky, kterými jsou například písně, pořekadla, tance a další. 3 Kulturní památky lze dělit i dle dalších kritérií, dle druhu na církevní (chrámy, kostely, synagogy a další) a světské (domy, paláce, hrady, zámky, radnice a další), dále dle uměleckých slohů (antické, románské, gotické, renesanční, barokní, klasicistní, romantické, secesní, kubistické a další), dle místa vzniku a dalších kritérií. 4 1.2 Umělecká sbírka Umělecké sbírky představují veřejné nebo soukromé soubory uměleckých děl, které jsou soustředěny a uspořádány podle určitých hledisek. Jsou zaměřeny na určitý druh umění (malířství, sochařství grafika) nebo jeho speciální odvětví (např. miniatura, medaile, ex libris). Dále se vztahují k určitému časovému úseku (např. umění 20. století), okruhu (např. skupina Osma), umělcům (např. Vincent van Gogh, Pablo Picasso), ale i technikám (např. dřevořezy), tématům a motivům (např. zátiší). 5 Pohnutkou sběratelství můţe být umělecký záměr. Co se týká veřejných sběratelů, jimiţ jsou muzea a galerie, záměr vyplývá z jejich statutu a jejich odborného, kulturního a výchovného zaměření. Důvody sběratelství mohou být ale i finanční zájmy (výhodné uloţení kapitálu) a prestiţní zájmy, sledující posílení společenského a kulturního postavení. 6 1.3 Malířské dílo Malířství představuje oblast výtvarného umění, které na rozdíl od sochařství pracuje pouze v ploše. Důleţitým prvkem pro tvorbu malířského díla je barva. Pokud chybí, jedná se o kresbu nebo grafiku. Je rozlišováno popisné a dekorativní umění, přechody mezi nimi jsou však plynulé. Pokud vzniká obraz v ateliéru, hovoří se o ateliérovém malířském díle, pokud umělec maluje v přírodě, jedná se o malířské dílo v plenéru. Podle nosiče obrazu a 3 Volně převzato z: INDROVÁ, J. a kol., Cestovní ruch (Základy), 2007, Praha, str. 65-68 4 Volně převzato z: INDROVÁ, J. a kol., Cestovní ruch (Základy), 2007, Praha, str. 65-68 5 Volně převzato z: BALEKA, J., Výtvarné umění : Výkladový slovník. Praha, 1997. str. 325 6 Volně převzato z: BALEKA, J., Výtvarné umění : Výkladový slovník. Praha, 1997. str. 325 8

formálního utváření se rozlišuje miniaturní malba, nástěnná malba, nástropní malba a desková malba. Dále je rozlišována technika, pomocí které je dílo vytvořeno. U deskových obrazů se pouţívá technika malby akvarelovými, voskovými, kvašovými, olejovými, pastelovými, temperovými barvami a tuší. 7 7 Volně převzato z: BERNHARD, M.: Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 268 9

2 KULTURNÍ PAMÁTKY A MALÍŘSKÁ DÍLA V CESTOVNÍM RUCHU Druhá kapitola je zaměřena na propojení oblastí kultury a cestovního ruchu. Nejdříve bude charakterizován pojem kulturní cestovní ruch. Dále bude věnována pozornost malířským dílům a stanovení kritérií pro výběr těch nejvýznamnějších z pohledu účastníka cestovního ruchu. Závěrem této kapitoly bude zdůvodněn význam kulturních památek a uměleckých děl pro cestovní ruch České republiky. 2.1 Kulturní cestovní ruch Dle hlediska převaţující motivace účasti na cestovním ruchu jsou rozeznávány různé typy cestovního ruchu: rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, cestovní ruch s náboţenskou orientací, cestovní ruch se vzdělávacími motivy, cestovní ruch se společenskými motivy, zdravotně orientovaný cestovní ruch, sportovně orientovaný cestovní ruch, cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí, cestovní ruch s dobrodruţnými motivy, cestovní ruch s profesními motivy, cestovní ruch specificky orientovaný a další typy. 8 Dle skript katedry cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické je kulturně poznávací cestovní ruch zaměřený především na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Plní významnou výchovně vzdělávací funkci a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Zahrnuje především návštěvu: kulturně historických památek (hradů, zámků, staveb lidové architektury a dalších kulturně historických objektů), kulturních zařízení (muzea, galerie, obrazárny, knihovny a další), kulturních akcí (divadelní představení, festivaly, folklorní a lidové slavnosti), ale i návštěvu tzv. kulturní krajiny (parky, zahrady) a další. 9 8 Volně převzato z: INDROVÁ, J., Cestovní ruch (základy), 2007, Praha, str. 18-22 9 Citováno z: INDROVÁ, J., Cestovní ruch (základy), 2007, Praha, str. 18 10

Propojením oblastí kultury a cestovního ruchu se také zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj, které ve svém dokumentu Vyuţití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch stanovuje základní aktivity, které jsou zahrnuty do kulturního cestovního ruchu: festivaly a jiné společenské události, hostiny, hudba, divadlo, soutěže, vystoupení život na vesnici a venkově (např. farmy, nedělní trhy) gastronomie, návštěva a ochutnávka místních produktů prohlídka pamětihodností, vesnických staveb a atmosféra návštěva historických a náboženských památek nebo typických krajových staveb, zřícenin apod., známí lidé žijící v kraji. 10 Při porovnání obou definic lze sledovat určité rozdíly. V odborné literatuře je větší pozornost věnována návštěvě kulturních objektů a historických památek. V dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj, který byl sestaven za praktickým účelem proškolení zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu, je kladen větší důraz na zachycení atmosféry a na nehmotné kulturní bohatství země. Lze tedy podotknout, ţe čím dál většího významu dosahují nehmotné atraktivity cestovního ruchu. Moţným řešením pro uspokojení poptávky je nějakým způsobem propojit hmotné i nehmotné atraktivity dohromady. Například lze uspořádat výstavu malířského umění přímo v kulturním objektu (např. na zámku) a záţitek její návštěvy ještě umocnit nabídkou místních gastronomických specialit. 2.2 Významné malířské dílo Pro pojem významné malířské dílo neexistuje ţádná přesná definice, která by se dala vyhledat v encyklopedii. K tvorbě této práce, k jejímu pochopení a propojení jednotlivých 10 Citováno z: VITÁKOVÁ, M.. Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu: Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch, Praha, 2007, dostupné z: http://www.mmr.cz/cmspages/getfile.aspx?guid=f2f9e2aa-a640-4d8c-bb45-38c8831cb574 (k 8. 11. 2010) 11

souvislostí je ale nutné si tento pojem nějakým způsobem vymezit a dále z něj v průběhu práce vycházet. Pohledy na to, čím by mělo být charakteristické významné dílo malířství, jsou velmi rozdílné. Hlavní náplní této práce je podpora kulturního cestovního ruchu a z toho je třeba dále vycházet. První aspekt, který bude zvaţován při určování významných malířských děl ve stálých sbírkách uměleckých institucí v České republice, je umělecká hodnota díla. Důraz bude kladen na jednotlivé umělecké směry a na malíře, kteří byli významní pro vznik, popřípadě vývoj těchto směrů. Na autory, kteří udávali tempo malířskému umění v jednotlivých obdobích v různých koutech světa. A dále především na díla vrcholného období těchto autorů a jejich zastoupení ve stálých expozicích institucí v ČR. Z těchto děl budou vybrána díla v současnosti vystavená. Dále bude zmíněno, zda bylo dílo vyhlášeno kulturní památkou České republiky, jako jedno z kritérií pro posuzování umělecké hodnoty díla. Nicméně toto kritérium není povaţováno za rozhodující, neboť předměty muzejní povahy ve vlastnictví státu, krajů a obcí jsou dle zákona č. 122 / 2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů povinně evidovány v Centrální evidenci sbírek. Takto vzniká ochrana ze strany státu srovnatelná s ochranou kulturních památek. Dílo je vyhlášeno kulturní památkou většinou v případech restituce nebo delší zápůjčky do zahraničí. 11 Dalším aspektem, který lépe vymezí opravdu významná díla, jsou informační materiály jednotlivých uměleckých institucí, především katalogy sbírek státních a soukromých galerií. V katalozích jsou zmíněna nejdůleţitější díla, která jednotlivé umělecké instituce vlastní, a to jak z pohledu odborníků na umění (kunsthistoriků), tak z pohledů odborníků na marketing, pro které by významné dílo mělo splňovat další předpoklad, a to, ţe je dílem známým. Z pohledu cestovního ruchu je tento předpoklad povaţován za velmi důleţitý, neboť účastníky cestovních ruchu za kulturou netvoří jen odborníci v tomto směru, ale většinou 11 Více o zákonu č. 122 / 2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů a Centrální evidenci sbírek na webových stránkách: http://ces.mkcr.cz/cz/intro.php (k 6. 11. 2010) 12

právě laická veřejnost se zájmem o umění, která vyhledává ta nejlepší a nejznámější díla, coţ nemusí vţdy korespondovat s jejich uměleckou hodnotou. Zohlednit by se tedy měly i další aspekty a jedním z nich je povědomí populace o malířském umění a tedy i jeho propagace. Do této oblasti lze obecně zařadit například zfilmované autobiografie a tištěné publikace o významných autorech a jejich díle, způsob výuky výtvarného umění na školách a v neposlední řadě webové zdroje a tedy způsob propagace malířství na internetu. Konkrétně pak lze do této oblasti zařadit především internetové stránky jednotlivých uměleckých institucí, případně jejich napojení na navštěvované internetové informační portály (informační portály o daném městě, kraji, zemi, portály o malířském umění apod.). Další kritérium, které bude zvaţováno, je prodej děl jednotlivých autorů na mezinárodních aukcích. Nejdraţší prodané obrazy svědčí nejen o umělecké hodnotě prodaného díla, ale i o významu autora v celosvětovém měřítku. Seznamy nejdraţších prodaných obrazů jsou často publikovány v médiích a význam autora a zájem o návštěvu expozice s jeho díly markantně roste. Dalšími aspekty, které budou zvaţovány, jsou životní příběh autora a výklad díla. Dramatický a poutavý ţivotní osud umělce zaujme a přitáhne do umělecké instituce i menší zájemce o dané výtvarné umění. Dále je podstatné zmínit velký význam výkladu díla. Díla, která jsou kontroverzní, nesou s sebou nějaké poselství nebo byla například namalována podle světoznámé báje, jsou divácky velmi atraktivní. Většina účastníků cestovního ruchu za kulturou necestuje pouze za jedním turistickým cílem, ale snaţí se během své cesty navštívit co moţná nejvíce turistických atraktivit, které daná oblast nabízí. Při výběru nejvýznamnějších děl malířství bude tedy zohledňován i další aspekt a tím je celková atraktivita místa, kde je dané dílo vystaveno. 13

Tabulka č. 1: Přehled kritérií k výběru významných malířských děl Kritéria k výběru významných malířských děl: Umělecká hodnota díla Kulturní památka Díla ve stálé expozici sbírek, případně díla krátkodobě zapůjčená do zahraničí Informační materiály uměleckých institucí (především katalogy) Propagace díla, autobiografické filmy, dokumenty, knihy Prodaná díla autora na mezinárodních aukcích Ţivotní příběh autora Výklad díla Celková atraktivita místa, kde je dílo vystaveno Tabulka 1, zdroj: vlastní 2.3 Význam kulturních památek a uměleckých děl pro cestovní ruch České republiky Česká republika je destinací, která disponuje velmi dobrými předpoklady pro kulturní cestovní ruch. Na území státu se nachází mnoho hradů, zámků, zřícenin, ale i technických, technologických, církevních, lidových památek, muzeí a galerií. Cestovní ruch v ČR je tedy zaloţen především na těchto atraktivitách a jejich potenciálu k dalšímu rozvoji. 12 Nejvýznamnější kulturně historické památky v ČR jsou zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je k 25. 9. 2010 zapsáno celkem 911 památek. ČR má v Seznamu zapsáno patnáct památek, dvanáct v kategorii kulturních památek a tři v kategorii nehmotných památek. 13 V porovnání s ostatními státy zaujímá ČR v počtu zapsaných 12 Volně převzato z: JAROLÍMKOVÁ, L., ŘEHOŘKOVÁ J., Postavení České republiky ve světovém cestovním ruchu, 2008, Praha, str. 14, 66 13 V listopadu roku 2010 byly zveřejněny dvě nové nehmotné kulturní památky, které byly zapsány v roce 2010 na Seznam UNESCO za ČR Masopustní průvody s maskami na Hlinecku a Sokolnictví. 14

památek 18. místo a v počtu kulturních památek dokonce 10. místo. O zapsání na Seznam rozhoduje mezinárodní komise. Lze říci, ţe na základě počtu zapsaných památek lze hodnotit kulturní a přírodní bohatství země. 14 Z hlediska sbírek movitého kulturního dědictví a konkrétně pak předmětů muzejní povahy, si Česká republika nevede špatně ani v této oblasti. V současné době představuje české muzejnictví 65 miliónů sbírkových předmětů, které tvoří 300 sbírek a kolem 2,5 tisíce tzv. podsbírek. Na území České republiky se nachází 282 muzeí a galerií, které mají více neţ 500 poboček. Lze zde tedy nalézt aţ 800 objektů označených jako muzeum nebo galerie. Zřizujícím orgánem muzeí a galerií jsou převáţně ministerstva, kraje a obce, dále pak jiné právnické a fyzické osoby. V muzeích a galeriích je zaměstnáno přibliţně 5 000 osob. Návštěvníkům je otevřeno kolem 400 stálých expozic, muzea a galerie kaţdoročně pořádají více neţ 2 000 krátkodobých výstav. Kaţdým rokem muzea a galerie navštíví kolem 7,5 miliónů osob. 15 Z výše uvedeného textu vyplývá, ţe lokalizační podmínky pro kulturní cestovní ruch jsou v České republice na velmi dobré úrovni. Země je turisticky atraktivní především pro památky zapsané na Seznamu UNESCO, ale i pro další kulturní objekty (zámky, hrady, zříceniny a další). Nedílnou součást kulturního dědictví tvoří také významná malířská díla vystavená v uměleckých institucích, která sama o sobě představují atraktivity kulturního cestovního ruchu. Účastníci domácího i zahraničního cestovního ruchu spolu s návštěvou umělecké instituce, která představuje cíl nebo součást cesty, vynaloţí prostředky na stravování, dopravu a často i na ubytování. Tyto oblasti spadají do zdrojů příjmů cestovního ruchu. Cestovní ruch je tedy velmi úzce spjat s kulturním dědictvím České republiky a příjmy z něj jsou nepřímo, přesto však významně, ovlivňovány úrovní kulturního bohatství. 14 Údaje převzaty z: JAROLÍMKOVÁ, L., ŘEHOŘKOVÁ J., Postavení České republiky ve světovém cestovním ruchu, 2008, Praha, str. 63, 66, dále z oficiální webové stránky organizace UNESCO, dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/ (k 25. 9. 2010) 15 Údaje převzaty z webové stránky: Centrální evidence sbírek, dostupné z: http://ces.mkcr.cz/cz/intro.php (k 2. 11. 2010) 15

2.4 Možnosti podpory kulturního cestovního ruchu uměleckými institucemi Moţností, jak zvýšit návštěvnost uměleckých institucí a zároveň tak podpořit rozvoj kulturního cestovního ruchu je mnoho. Nejdůleţitějšími z nich, které mohou realizovat pouze jednotlivé umělecké instituce, jsou nabídka krátkodobých výstav, nabídka doprovodných programů, zápůjčky děl na zahraniční krátkodobé výstavy a spolupráce s cestovními kancelářemi a dalšími subjekty cestovního ruchu. Pokud jsou tyto moţnosti realizovány v dostatečné míře, můţe to výrazně ovlivnit postavení jednotlivých uměleckých institucí. Díky tomu budou více navštěvovány také stálé expozice sbírek. Umělecké instituce by měly vyuţít potenciál svých nejvýznamnějších děl k podpoře návštěvnosti a to především v rámci doprovodných programů (komentované prohlídky, přednášky, malířské dílny apod.) a komunikace s médii a subjekty cestovního ruchu. 2.4.1 Krátkodobé výstavy Organizace krátkodobých výstav významně podporuje návštěvnost stálých expozic uměleckých institucí. Většina návštěvníků si prohlédne celý objekt umělecké instituce, přestoţe se na místo vydá pouze za účelem návštěvy krátkodobé výstavy. Do umělecké instituce jsou často zapůjčena světově významná díla z prestiţních zahraničních galerií, coţ výrazně zvyšuje její uznání ze strany veřejnosti. Pořádání krátkodobých výstav se většinou pojí s velkou pozorností médií a daná umělecká instituce se při té příleţitosti má šanci všeobecně zviditelnit. Dále jsou v době pořádání krátkodobé výstavy organizovány mnohé doprovodné akce (např. odborné přednášky, hudební koncerty, prohlídky výstavy s odborníky), kterými si umělecká instituce buduje prestiţ, poutá pozornost médií a láká další návštěvníky. 2.4.2 Doprovodné programy Návštěvnost uměleckých institucí a jejich stálých expozic dále velmi podporuje organizace doprovodných programů. V současné době vyhledává čím dál více návštěvníků galerií i něco víc, neţ jen individuální prohlídku expozicí. Kromě nabídky komentovaných 16

prohlídek se naskýtají i jiné moţnosti, jak si zpestřit návštěvu galerie. Pokud je ovšem daná galerie nabízí. Lektorská oddělení uměleckých institucí mohou vytvářet a organizovat nabídku vzdělávacích programů pro různé zájmové skupiny, mateřské, základní a střední školy a individuální návštěvníky či rodiny s dětmi z řad veřejnosti. Pro děti se například nabízí návštěva otevřených víkendových ateliérů, účast na týdenních letních výtvarných dílnách, zapojení se do různých interaktivních her a další moţnosti. Odlišné jsou typy programů pro dospělé. Těmi mohou být například: komentované prohlídky a diskuze s kurátory, umělci, odbornými lektory z různých oblastí, komponované programy s tematickým propojením uměleckých děl, recitace, hudby, kurzy dějin umění pro začátečníky a pokročilé v návaznosti na stálou expozici umělecké instituce, komentáře k jednotlivým výtvarným dílům, výtvarné dílny s lektory či vystavujícími umělci týdenní výtvarné dílny jak v expozicích a atelierech galerie, tak v plenéru, celodenní doprovodné akce s přizvanými externími odborníky a umělci, a další programy. 16 Nabízí se tedy mnoho moţností, jak zpestřit návštěvníkům prohlídku expozice, a tím docílit, aby se návštěvníci do umělecké instituce vraceli. Galerie nabízejí zmíněné programy většinou za poplatek. Ale některé z nich jsou organizovány během doby, kdy je do galerie volný vstup (například jeden den v týdnu, měsíci) a tak je moţné nalákat do stálé expozice i návštěvníky, kteří by se tam jinak nevydali. V případě, ţe shledají program zajímavým a přínosným, se tam určitě rádi vrátí. 16 Volně převzato z oficiálních webových stránek Národní galerie v Praze, stránky metodického centra, dostupné z: http://www.mc-galerie.cz/ssmu-a-suds/ (k 29. 10. 2010) 17

2.4.3 Zápůjčky na zahraniční krátkodobé výstavy Velký význam pro zvýšení prestiţe umělecké instituce a její zviditelnění v celosvětovém měřítku mají zápůjčky malířských děl sbírky na zahraniční krátkodobé výstavy. Někteří odborníci mohou namítat, ţe významné dílo ve stálé expozici sbírky na území ČR není vhodné zapůjčovat do zahraničí, neboť se tím umělecká instituce ochuzuje o potenciální návštěvníky. Nicméně prestiţní zahraniční výstavy poutají velkou pozornost médií a zapůjčené dílo má tak příleţitost se prezentovat ve srovnání s ostatními díly světového významu. Návštěvníci, kteří se výstavy zúčastní, se zajímají, které umělecké instituce díla zapůjčily, coţ podporuje nejen význam konkrétní galerie nebo muzea, ale i města, kde se umělecká instituce nachází a potaţmo celé ČR. Dalším důvodem, proč by měly být zápůjčky děl na zahraniční výstavy podporovány, je vzájemná spolupráce s prestiţními uměleckými institucemi. Často zmíněné zápůjčky fungují na tzv. principu reciproce. Za zapůjčené dílo je zahraniční uměleckou institucí vypůjčeno jiné dílo do umělecké instituce v ČR. Tato vypůjčená díla jsou většinou krátkodobě vystavena ve stálé expozici a oţivují tak místní sbírku. Díky kvalitní spolupráci a komunikaci mezi galeriemi si lze za velmi výhodných podmínek například zapůjčit díla na pořádanou krátkodobou výstavu na území ČR. 2.4.4 Spolupráce vybraných uměleckých institucí s cestovními kancelářemi a dalšími subjekty cestovního ruchu Návštěvnost stálých expozic a potaţmo i celkový kulturní cestovní ruch významně ovlivňuje míra spolupráce uměleckých institucí s cestovními kancelářemi zaměřenými na příjezdový cestovní ruch a s dalšími subjekty cestovního ruchu. Umělecké instituce nabízí především hromadné slevy na vstupenky pro účastníky zájezdu, komentované prohlídky za zvýhodněnou cenu nebo různé doprovodné programy pro jednotlivé skupiny. Spolupráce můţe být navázána s cestovními kancelářemi, ubytovacími zařízeními v okolí, ale také s informačními středisky jednotlivých měst nebo oblastí, jinými kulturními objekty atd. Nástrojem pro zahrnutí prohlídky stálé expozice do programu cestovních kanceláří mohou například být komentované prohlídky pro zástupce cestovních kanceláří nabízené uměleckými institucemi. 18

V ČR zatím není rozšířený organizovaný domácí kulturní cestovní ruch. Cestovní kanceláře, které se tomuto typu cestování věnují, jsou prioritně zaměřeny na výjezdový cestovní ruch (např. zájezdy za uměním do Vídně, Benátek, Dráţďan a dalších měst). Mezi české cestovní kanceláře, které jsou zaměřeny na kulturní cestovní ruch, patří například Ars Viva a Salve Tour. 19

3 VÝZNAMNÁ MALÍŘSKÁ DÍLA VE SBÍRKÁCH UMĚLECKÝCH INSTUTUCÍ ČR Tato část práce je věnována uměleckým institucím se stálou expozicí malířského umění, jejich nejvýznamnějším dílům a jejich potenciálu pro rozvoj kulturního cestovního ruchu. Nejdříve bude stručně představena celková nabídka uměleckých institucí na území ČR dle jednotlivých uměleckých směrů. Významné instituce se stálou expozicí malířského umění, které byly vybrány na základě umělecké hodnoty svých děl, jsou zmíněny v tabulce č. 2. Dále je uţ práce zaměřena na konkrétní malířská díla. Vymezení jednotlivých děl dle stanovených kritérií je přehledně znázorněno v tabulce č. 3. Dále jsou stručně charakterizována jednotlivá města a jejich kulturní potenciál, umělecké instituce a jejich sbírky a především jednotlivá díla. U kaţdého díla je vţdy zmíněno, dle jakých kritérií bylo vybráno a zvoleno za příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu. 3.1 Vybrané umělecké instituce se stálou expozicí malířského umění v ČR Na území České republiky se nachází kolem 800 uměleckých objektů 17, z nichţ většinu tvoří muzea a galerie. Stálými expozicemi disponují ale i hrady, zámky, tvrze a další umělecké objekty. Práce je zaměřena pouze na umělecké instituce se stálou expozicí malířského umění a pouze na ty nejvýznamnější z nich. Největší zastoupení významných děl je moţné zhlédnout ve stálých sbírkách galerií tří největších měst ČR v Praze, Brně a Ostravě. Významná díla jsou ale zastoupena i v mnoha dalších městech poměrně rovnoměrně na celém území ČR. Zastoupeny jsou všechny důleţité umělecké směry, ať více či méně početně. Sbírky čítají významná díla jak českého tak světového umění. 17 Údaje volně převzaty z webové stránky: Centrální evidence sbírek, dostupné z: http://ces.mkcr.cz/cz/intro.php (k 2. 11. 2010) 20

Rozsáhlými sbírkami gotického malířského umění disponují především Aneţský klášter v Praze a Alšova Jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou. Významná díla renesančního umění je moţné zhlédnout například ve Šternberském paláci v Praze, v Arcibiskupském zámku v Kroměříţi nebo v Obrazárně Arcidiecézního muzea v Olomouci. V ČR je poměrně vysoce zastoupena sbírka barokního umění, kterou nejlépe reprezentují Šternberský palác v Praze, Moravská galerie v Brně, Galerie výtvarného umění v Chebu, Alšova Jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie výtvarného umění v Ostravě a Zámek Ţďár nad Sázavou. Ovšem nepochybně největší zastoupení v ČR tvoří sbírka moderního umění. Nejrozsáhlejší a nejkomplexnější kolekce tohoto směru je ke zhlédnutí ve Veletrţním paláci v Praze, kde lze obdivovat významná díla romantismu, impresionismu, secese, kubismu, expresionismu i surrealismu. Velmi rozsáhlou sbírkou moderního umění také disponuje Galerie výtvarného umění v Ostravě, Oblastní galerie v Liberci, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem a další umělecké instituce. Významná díla českého malířského umění jsou zastoupena také poměrně rovnoměrně na celém území ČR. V Alšově Jihočeské Galerii v Hluboké nad Vltavou a v Aneţském klášteře v Praze je ke zhlédnutí gotické umění, ve Schwarzenberském paláci, Obrazárně Praţského hradu, v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, Moravské galerii v Brně umění barokní. Díla českých autorů moderního umění můţeme obdivovat především ve Veletrţním paláci, v Muzeu kubismu, Muzeu Kampa a Muchovu muzeu v Praze, Galerii výtvarného umění v Ostravě, v Oblastní galerii v Liberci, Galerii výtvarného umění v Chebu, Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem, Galerii Jana Zrzavého v Telči, ve Východočeské galerii v Pardubicích a v mnoha dalších uměleckých institucích. Jak z textu vyplývá, nejrozsáhlejší a nejkomplexnější sbírku malířského umění vlastní Národní galerie, která vystavuje svá díla v sedmi uměleckých objektech v Praze a jednom ve Ţďáru nad Sázavou. Velmi rozsáhlé kolekce malířského umění vlastní také Galerie výtvarného umění v Ostravě a Moravská galerie v Brně. Města Praha, Brno a Ostrava byla tedy vybrána k dalšímu rozboru. Přestoţe stálé expozice institucí ostatních měst nejsou tak početné jako u výše zmíněných galerií, jsou velmi unikátní a mohou se výrazně podílet na příjmech z cestovního ruchu. A ačkoliv některé z nich disponují pouze jedním opravdu 21

významným malířským dílem, díky dalším aspektům mají potenciál stát se samostatnou kulturní atraktivitou CR. K dalšímu rozboru byla vybrána tato města: Hluboká nad Vltavou a Kroměříţ. Tabulka č. 2: Vybrané umělecké instituce se stálou expozicí malířského umění v ČR Město Umělecká instituce 1. Brno Moravská galerie v Brně 2. Hluboká nad Vltavou Alšova jihočeská galerie 3. Hradec Králové Galerie moderního umění 4. Hrusice Památník Josefa Lady 5. Cheb Galerie výtvarného umění 6. Jihlava Oblastní galerie Vysočiny 7. Karlovy Vary Galerie umění 8. Kroměříţ Arcibiskupský zámek - obrazárna 9. Kutná hora Galerie středočeského kraje 10. Liberec Oblastní galerie 11. Litoměřice Galerie výtvarného umění 12. Olomouc Muzeum umění 13. Ostrava Galerie výtvarného umění 14. Pardubice Východočeská galerie 15. Plzeň Západočeská galerie 16. Praha Galerie hl. města Prahy - Trojský zámek 17. Praha Mucha muzeum 18. Praha NG - Dům u Černé Matky Boţí 19. Praha NG - Klášter sv. Aneţky České 20. Praha NG - Klášter sv. Jiří 21. Praha NG - Palác Kinských 22. Praha NG - Šternberský palác 23. Praha NG - Veletrţní palác 24. Praha Obrazárna Praţského hradu 25. Praha Muzeum Kampa 26. Praha Strahovský klášter - obrazárna 27. Roudnice nad Labem Galerie moderního umění 28. Telč Galerie Jana Zrzavého 29. Ţďár nad Sázavou NG - Zámek Ţďár nad Sázavou Tabulka 2, zdroj: Adresář muzeí a galerií v České republice: vlastní zpracování 22

Tabulka č. 3: Přehled vybraných měst, uměleckých institucí, malířských děl a kritérií pro jejich výběr Město Umělecká Malířské dílo Hlavní kritéria pro instituce výběr Praha NG Šternberský palác Albrecht Dürer Růţencová slavnost Praha NG Šternberský Rembrandt van Rijn palác Učenec v pracovně Praha NG Veletrţní Auguste Pierre Renoir palác Milenci Praha NG Veletrţní Vincent van Gogh palác Zelené obilí Praha NG Veletrţní Paul Gauguin palác Útěk Praha NG Veletrţní Henri Rousseau palác Já. Portrét krajina. Brno Moravská galerie Peter Paul Rubens, Frans Snyders Hlava medúsy Umělecká hodnota díla Propagace díla Atraktivita místa Umělecká hodnota díla Propagace autora Atraktivita místa Umělecká hodnota díla Prodaná díla autora na mezinárodních aukcích Umělecká hodnota díla Propagace autora Ţivotní osud autora Umělecká hodnota díla Zapůjčení díla na prestiţní výstavu Umělecká hodnota díla Propagace díla Ţivotní osud autora Umělecká hodnota díla Výklad díla Propagace díla uměleckou institucí 23

Město Umělecká Malířské dílo Hlavní kritéria pro instituce výběr Ostrava Galerie výtvarného umění Gustav Klimt Judita s hlavou Holofernovou Umělecká hodnota díla Propagace autora Výklad díla Prodaná díla autora na mezinárodních aukcích Hluboká nad Vltavou Alšova jihočeská galerie Mistr Třeboňského oltáře Adorace Páně z Hluboké Umělecká hodnota díla Atraktivita místa Kroměříţ Obrazárna arcidiecézního zámku Tiziano Vecellio Apollo a Marsyas Umělecká hodnota díla Výklad díla Atraktivita místa Alfons Mucha Slovanská epopej Umělecká hodnota díla Propagace díla Tabulka 3, zdroj: vlastní 24

3.2 Praha Praha je nejfrekventovanějším cílem pro zahraniční turisty přijíţdějící do ČR a kulturním centrem země. Tvoří tedy i hlavní zdroj příjmů cestovního ruchu za kulturou. Jak uţ bylo řečeno, v Praze jsou ke zhlédnutí malířská díla napříč všemi uměleckými směry. Národní galerie čítá osm objektů, z nichţ pouze jeden se nenachází v Praze 18. V paláci Kinských lze obdivovat sbírku umění starého světa (umění Asie a starověkého Středomoří), která byla přesunuta do Prahy ze zámku Zbraslav a doplněna výpůjčkami z Náprstkova muzea v Praze. Nejrozsáhlejší a nejkomplexnější sbírkou gotického umění 19 v Čechách a střední Evropě se pyšní galerie v Aneţském klášteře, gotické budově z 13. století. Galerie ve Šternberském paláci na Hradčanech disponuje sbírkou evropského umění od antiky do závěru baroka. V areálu Praţského hradu se nachází Schwarzenberský palác se sbírkou barokního umění v Čechách a Klášter sv. Jiří se sbírkou českého umění 19. století. Pokud se jedná o moderní umění, nabízí se Veletrţní palác a Muzeum českého kubismu, další z objektů Národní galerie. Ve funkcionalistické budově Veletrţního paláce je ke zhlédnutí umění 20. a 21. století, jak českého, tak zahraničního. Dům U Černé Matky Boţí je sám o sobě největším exponátem Muzea českého kubismu. V těchto prostorách jsou vystavena díla předních českých umělců tohoto výtvarného směru. Spolu s objekty Národní galerie se v Praze nachází další umělecké instituce se stálou expozicí malířského umění. Staré umění je vystaveno v Obrazárně Praţského hradu, která byla dříve galerií Rudolfa II. a představuje tak nejstarší kontinuálně existující sbírku obrazů v našich zemích. Jsou zde k vidění evropské renesanční a barokní malby. V Trojském zámku, který je jedním z objektů Galerie hlavního města Prahy, jsou vystavena malířská díla předních českých umělců 19. století. Sbírku secesního umění Alfonse Muchy lze navštívit v muzeu Mucha v Kaunickém paláci. Dalším neopomenutelným objektem je Muzeum Kampa v prostorách Sovových mlýnů, které disponuje sbírkou moderního umění. Zmíněny byly pouze umělecké instituce s významnými malířskými díly na světové úrovni a pro další rozbor budou vybrány pouze některé z nich a jejich sbírky budou blíţe představeny spolu s jednotlivými malířskými díly, které byly vyhodnoceny jako nejvýznamnější. 18 Jedním z objektů Národní galerie je Zámek Ţďár nad Sázavou 19 Jedná se o nejrozsáhlejší a nejkomplexnější sbírku gotického umění na území České republiky 25

3.2.1 Šternberský palác a sbírka starého umění Původ dnešní sbírky starého evropského umění tkví svými kořeny hluboko v tradicích domácího aristokratického sběratelství. Po slavných sbírkách císaře Rudolfa II. zůstaly po plenění švédskými vojsky roku 1648 pouhé trosky, ale vzpomínka na ně ţila v českém prostředí dlouho a po roce 1650 začal habsburský arcivévoda Leopold Vilém budovat na Praţském hradě novou obrazovou galerii a dále vznikaly kolekce černínská, berkovská a nostická. V 17. století jiţ patřilo sběratelství nedílně k obrazu reprezentace barokního aristokrata. Mnoho obrazů ale později odputovalo do galerií ve Vídni a Dráţďanech. Později nákupy a výpůjčky zajišťovaly a financovaly Společnost vlasteneckých přátel umění a Československý stát. Za nejvýznamnější přírůstek z 30. let je povaţována Růţencová slavnost od Albrechta Dürera. Za nejvýznamnější z akvizic po druhé světové válce je pokládána historická sbírka hrabat Nosticů, sahající svým původem do 17. století. Z této kolekce získala galerie například Rembrantův obraz Učenec v pracovně či Portrét Ambrogia Spinoly od Rubense. Současná sbírka starého evropského umění je tedy věrným obrazem pohnuté, více neţ dvousetleté galerijní historie. 20 Ze současné stálé sbírky evropského umění ve Šternberském paláci byla vybrána dle jiţ zmíněných kritérií dvě díla jako příleţitost rozvoje kulturního cestovního ruchu. 3.2.1.1 Albrecht Dürer a Růžencová slavnost Albrecht Dürer se narodil v roce 1471 v Norimberku, kde také roku 1528 zemřel. Je povaţován za nejvýznamnějšího umělce německé renesance. Z jeho rané tvorby jsou slavné především vlastní portréty. Podnikal cesty za uměním do Itálie a do Nizozemí, které ovlivnily jeho pozdější tvorbu. Období mezi lety 1505 1506 strávil autor v Benátkách, kde mu inspirací bylo dílo bratří Belliniů. Jeho tvůrčí střetnutí s italskou malbou a grafikou mělo poté pro celé německé výtvarné umění velký význam. Byl všestranným umělcem, celé jeho dílo obsahuje na 70 obrazů, 100 mědirytin, 350 dřevořezů a asi 1000 kreseb. 21 20 Volně převzato z: FRONEK, J. a kol., Evropské umění od antiky do závěru baroka, Národní galerie v Praze, 2004, str. 8, 13, 14, 15 21 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 107-108 26

Právě během druhé cesty do Benátek, v letech 1505 1506, vytvořil Dürer Růţencovou slavnost. Zlomové dílo, které mu dle jeho slov přineslo slávu a obdiv. Autor zde skloubil podněty benátských renesančních mistrů s příznačným německým smyslem pro detail a analytický popis děje. Původně obraz namaloval pro německé obchodníky, kteří si ho objednali pro svůj farní kostel S. Bartolomeo. Oltářní obraz Růţencová slavnost vzbuzoval v kostele velkou pozornost, a proto malbu zakoupil v roce 1606 císař Rudolf II. a nechal ji odvézt do Prahy do své císařské sbírky. Ve sbírkách Národní galerie tedy patří toto dílo k jedněm z mála, která oţivují zašlou slávu tehdejší rudolfínské sbírky. Přestoţe se dílo v průběhu staletí několikrát ocitlo na pokraji úplné zkázy, podařilo se československému státu obraz opět získat v roce 1934 do svých státních sbírek. Dürerův obraz představuje ideální slavnost růţencového bratrstva. Madona s Jeţíškem, sv. Dominik a andělé udělují věřícím poţehnání v podobě věnců z růţí. 22 Na malbě lze vidět i samotného autora. Je jím muţ, který stojí pod stromem na pravé straně (viz. ukázky děl v příloze) Růţencová slavnost (viz ukázka díla v příloze A) je povaţována za jedno z nejvzácnějších děl ze sbírky Národní galerie. Jak vyplývá z předchozího textu, důvodem je jeho umělecká hodnota. Autor povaţoval sám tuto malbu za zlomovou a skloubením italské a německé renesance výrazně poznamenal další vývoj německého výtvarného umění. Olejomalba na dřevěné desce je opravdu rozměrná (162 x 192 cm) a impozantní, a tak upoutá pozornost kaţdého, kdo zamíří do galerie Šternberského paláce. Růţencové slavnosti je věnována i mediální pozornost, coţ má velmi pozitivní vliv na rozvoj kulturního cestovního ruchu. Například v roce 2006 byla uspořádána Národní galerií ve Valdštejnské jízdárně v Praze rozsáhlá výstava na počest tohoto díla, od jehoţ vzniku uplynulo 500 let. Byly představeny obrazy, kresby, grafiky a předměty uţitého umění, které vznikaly v souvislosti s Růţencovou slavností. Uspořádání a úspěšný průběh výstavy mimo jiné také dokazuje, ţe o dílo Albrechta Dürera je všeobecně velký zájem a ţe tedy představuje příleţitost pro rozvoj cestovního ruchu. 22 Volně převzato z: FRONEK, J. a kol., Evropské umění od antiky do závěru baroka, Národní galerie, 2004, str. 140-142 27

3.2.1.2 Rembrandt van Rijn a Učenec v pracovně Rembrandt Harmensz van Rijn se narodil roku 1606 v holandském městě Leiden. Ve svém vrcholném období působil v Amsterdamu, kde roku 1669 i zemřel. Ve svém raném období se věnoval především malbě obrazů s náboţenskými motivy. Nejvíce se ale proslavil aţ po roce 1631, kdy se přestěhoval do Amsterodamu, oţenil se a věnoval se malbě portrétů, skupinových portrétů a krajin. Jeho nejúspěšnějšími díly jsou Noční hlídka (1642) a Návrat ztraceného syna (1636). V 50. letech 16. století upadl do finanční tísně, jeho dům a majetek byly dány do draţby a musela jej podporovat druţka se synem. Je moţné sledovat rozpoloţení autora během celého jeho ţivota, neboť vytvořil přes sto autoportrétů. Rembrandt je také proslulý pro svou techniku temnosvitu způsob malby, v níţ osvětlené tvary vystupují z temného pozadí a okolí, která vedla ke zdramatizování a zduchovnění námětu. Jeho dílo zahrnuje asi 700 obrazů, 300 leptů a 1600 ručních kreseb a autor je vnímán jako jeden z největších a nejsvébytnějších mistrů v dějinách umění. 23 Rok 1634, kdy Rembrandt vytvořil dílo Učenec v pracovně (olej na plátně, o rozměrech 141 x 135 cm) (viz ukázka v příloze A), byl nejen rokem umělcova sňatku, ale také obdobím jeho uměleckého i společenského vzestupu. Byl vyhledávaným portrétistou i malířem jiných oblíbených námětů a z tohoto období pochází i jiţ zmíněná dvě nejúspěšnější díla autora. Učenec v pracovně je imaginární podobiznou, která se nedá spojit s ţádnou konkrétní postavou. V tomto díle se soustředil na postiţení krásy starcova vznešeného zjevu, jeho kostýmu a tváře, vyjadřující prchavý okamţik vyrušení ze studia. Rembrandt se ve svém umění snaţil překročit hranice moţností malířství, jehoţ úlohou by mělo být nejen zobrazovat tělo, ale i duši. A toto dílo je toho důkazem. 24 Z výše uvedeného textu vyplývá, ţe tento obraz byl vyhodnocen jako významný především z hlediska umělecké hodnoty díla, neboť byl vytvořen nejuznávanějším holandským malířem v době jeho vrcholného období. Dalším kritériem je povědomí laické umělecké veřejnosti o autoru, o němţ bylo natočeno mnoho dokumentů a v roce 1999 celovečerní film. Autor je proslulý především pro své portréty a tím Učenec v pracovně je. Dalším 23 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 392 24 Volně převzato z: FRONEK, J. a kol., Evropské umění od antiky do závěru baroka, Národní galerie v Praze, 2004, str. 109-110 28

kritériem pro zvolení tohoto díla je atraktivita místa, kde je vystaveno, neboť první kroky téměř kaţdého domácího či zahraničního turisty, který dorazí do Prahy, vedou na Hradčany. Obraz Učenec v pracovně je jediným dílem autora ve stálé expozici na území České republiky, coţ je dalším neopomenutelným důkazem o významu tohoto díla z hlediska cestovního ruchu. 3.2.2 Veletržní palác a sbírka francouzského umění 19. a 20. století Zásadní podnět ke vzniku praţské kolekce francouzského umění dal velkorysý nákup československého státu a sbírka českého historika a sběratele umění Vincenta Kramáře, který byl zároveň jedním z prvních obhájců kubistického hnutí. V roce 1923 se v Obecním domě pod záštitou prezidenta T. G. Masaryka konala výstava Francouzské umění 19. a 20. století, pořádána Spolkem výtvarných umělců Mánes (SVU Mánes). Díla zapůjčily Louvre, Musée Luxembourg a Musée Rodin a mnoho galeristů a sběratelů. Z této výstavy bylo vybráno jedenáct děl pro chystaný nákup francouzského umění, na nějţ československý stát uvolnil částku pět milionů korun. Dalších dvacet sedm děl vybrali přímo v Paříţi zástupci zvláštní komise, v jejímţ čele stál Vincent Kramář. Poté byla původní částka ještě zvýšena o jeden milion korun k nákupu díla Renoirových Milenců ze sbírky W. Halvorsena. Tak vznikl základ praţské sbírky francouzského umění. 25 Ze současné stálé expozice francouzského umění ve Veletrţním paláci bylo vybráno dle jiţ zmíněných kritérií několik děl jako příleţitost rozvoje kulturního cestovního ruchu. 3.2.2.1 Pierre-Auguste Renoir a Milenci Renoir je povaţován za jednoho z nejvýznamnějších impresionistických malířů. Ţil v letech 1841 1919 a působil ve Francii. Impresionismu se začal věnovat v 60. letech 19. století, kdy se seznámil s G. Coubertem, C. Monetem, J. Brazillem, A. Sisleyem a jejich tvorbou. Renoirovi se přikládá zvláštní význam, neboť jeho hlavním tématem byly figurální obrazy, zatímco ostatní impresionisté dávali přednost čisté krajině. Nejdůleţitějšími díly 25 Volně převzato z: UHROVÁ, O. a kol., Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, 2003, str. 7, 9, 10, 12 29

vrcholného období autora jsou Houpačka, Le Moulin de la Galette a Snídaně veslařů. 26 Ve Veletrţním paláci je vystaveno Renoirovo rozměrné plátno Milenci (175,5 x 130 cm) (viz ukázka v příloze A) z roku 1875 - jediné dílo ve stálé expozici na území ČR z ateliéru tohoto autora. Milenci jsou nedílnou součástí státní sbírky jiţ od roku 1923. Renoir maloval obraz v zahradě svého tehdejšího ateliéru na Montmartru, kde v témţe roce vznikla i slavná Houpačka (Paříţ, Musée d Orsay). K vytvoření tohoto obrazu pouţil malíř modelů, herečky Henriette Henritové a pravděpodobně kreslíře a ilustrátora Franc- Lamyho. 27 Na plátně jsou vyobrazeni milenci v přírodě. V pravém dolním rohu je vyobrazen klobouk, který dáma odloţila. Má symbolizovat svolení dámy, ţe jí muţ můţe vyznat lásku. Dílo bylo vyhodnoceno za přínosné z hlediska cestovního ruchu mimo jiné na základě jeho umělecké hodnoty. Autor je povaţován za jednoho z nejvýznamnějších umělců impresionistického směru, především z důvodu, ţe se svou tvorbou zcela lišil od ostatních. O významu tohoto autora svědčí i cena, za kterou byl v aukci prodán jeden z jeho obrazů. V roce 1990 bylo v New Yorku vydraţeno dílo Zábava v Moulin de la Galette za 78, 1 miliónu USD a zařadilo se tak mezi deset nejdraţších prodaných obrazů na světě. 28 3.2.2.2 Vincent van Gogh a Zelené obilí Vincent van Gogh ţil v letech 1853 1890, byl nizozemským malířem a je povaţován za průkopníka moderního umění. Jeho první olejomalby vznikaly v polovině 80. let, kdy maloval v temných barvách a dusné atmosféře strastiplný ţivot sedláků a horníků. S výjimkou krátké návštěvy bruselské Akademie a učení u svého bratrance krajináře A. Mauveho byl van Gogh z valné části samouk. Léta 1886 1888 strávil v Paříţi, kde se seznámil s P. Gaugainem. Pod vlivem impresionismu se jeho díla prosvětlila, maloval krajiny, zátiší i portréty. V roce 1888 se přestěhoval do Arles, kde začalo jeho nejplodnější 26 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 393, 394 27 Volně převzato z: UHROVÁ, O. a kol., Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, 2003, str. 32 28 Údaje převzaty z webové stránky: 10 nejdraţších prodaných obrazů na světě k 5/2010, dostupné z: http://kultura.idnes.cz/picasso-prekonal-rekordy-jeho-obraz-se-vydrazil-za-106-5-milionu-dolaru-124- /vytvarneum.asp?c=a100505_095733_vytvarneum_jaz (k 20. 10. 2010) 30

období, během kterého nalezl nový malířský styl. Středem jeho zájmu se stala barva, kterou nanášel rychlými, volnými tahy štětce na plátno a která získávala na intenzitě a jasnosti. Přestoţe měl van Gogh velké psychické problémy a záchvaty pomatenosti a během jednoho z nich si dokonce sám uřízl ucho, vytvořil v Arles svá nejvýznamnější díla. V roce 1889 byl po dalších záchvatech převezen do léčebny v St-Rémy. Po léčení se v roce 1890 přestěhoval do Auvers-sur-Oise, kde stále maloval. Tentýţ rok, 27. července, si vpálil kulku do prsou. Díky své tvorbě je povaţován za předchůdce expresionismu. 29 Přestoţe dílo Zelené obilí (viz ukázka díla v příloze A) pochází z posledních let umělcova krátkého ţivota, kdy se léčil v St-Rémy, nese všechny znaky jeho vrcholného období, kdy tvořil v městečku Arles. Van Gogh nepocházel z Francie, nicméně tam část svého ţivota pobýval a byl silně ovlivněn francouzským impresionismem. Dílo Zelené obilí vzniklo v St-Rémy a tak je zařazeno do francouzské sbírky Národní galerie. Bylo zakoupeno československým státem v roce 1923 a představuje jediné dílo tohoto autora ve stálé expozici na území ČR. 30 Obraz Zelené obilí byl vyhodnocen jako příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu z několika důvodů. Autor je povaţován za průkopníka moderního umění a předchůdce expresionismu. Nalezl nový malířský styl, který je typický pouze pro jeho tvorbu a nelze ho tedy nalézt u ţádného jiného umělce světového významu. Dalším hlediskem pro vybrání tohoto díla je velmi vysoká mediální propagace autora a jeho tvorby, neboť ta se z největší části podílí na vysoké návštěvnosti děl van Gogha po celém světě. Autor je proslulý nejen pro své umění, ale i pro svůj dramatický ţivotní příběh. Díky tomu se o autora zajímá mnohem širší okruh veřejnosti neţ o jiné autory a jeho dílo dokáţe přilákat k návštěvě i okruh lidí, kterým malířské umění jinak není blízké. 3.2.2.3 Paul Gauguin a Útěk Paul Gauguin byl francouzským malířem a grafikem a ţil v letech 1848 aţ 1903. Je povaţován za hlavního představitele postimpresionismu a za předchůdce moderny. Po celý ţivot se zabýval tématem přírody a jejími obyvateli. Zpočátku stál blízko impresionismu, 29 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 152 30 Volně převzato z: UHROVÁ, O. a kol., Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, 2003, str. 46 31

od roku 1886 podnikal ale cesty do Bretaně, kde se setkal s krouţkem umělců kolem E. Bernarda a společně vyvinuli nový styl, který nazvali syntetismem. Zjednodušili principy malířství, nedbali na zachycení prostorovosti a uvolnili barvy i formy z jejich původních závislostí. Gauguin pouţíval výrazné a jasné barvy a nanášel je v celých plochách na plátno. Jeho vrcholné období ale zachycují díla vytvořená na Tahiti, kam odplul v roce 1891. K vrcholným dílům ho inspirovala příroda a primitivní ţivot obyvatel. Jeho romantický útěk z evropské civilizace přinesl podněty nastupující generaci kubistů a fauvistů. 31 Ve Veletrţním paláci se od tohoto autora nachází ve stálé expozici 3 díla. Jako nejvýznamnější z nich byl vyhodnocen obraz Útěk (Tahitská idyla) (olej na plátně, o rozměrech 73 x 93 cm, viz ukázka díla v příloze A), který Gauguin vytvořil v roce 1902. Obraz pochází z vrcholného období autora, které strávil na Tahiti a vytvořil zde svá nejvýznamnější díla. Na obraze lze sledovat pouţitou techniku syntetismu. Dílo bylo do státní sbírky zakoupeno v roce 1923 a spolu s dalšími díly autora a s dílem Vincenta Van Gogha Zelené obilí představuje významnou ukázku tvorby hlavních předchůdců moderního umění. Jak vyplývá z předchozího textu, dílo bylo vybráno především pro svou uměleckou hodnotu. Autor je povaţován za hlavního představitele uměleckého směru postimpresionismu a dílo vytvořil ve svém vrcholném období. Gauguin je uznávaným a všeobecně oblíbeným autorem především díky svému osobitému stylu. Dílo Útěk (Tahitská idyla) je od 30. 9. 2010 do 16. 1. 2011 zapůjčeno do londýnské galerie Tate Modern na výstavu Gauguin, coţ dokazuje nejen velký význam autora, neboť výstava je věnována pouze jeho umění, ale také význam díla Útěk (Tahitská idyla), které bylo na výstavu vybráno. Krátkodobé zápůjčky na prestiţní výstavy v zahraničí výrazně přispívají k většímu zájmu o dílo. Tyto výstavy se především díky velkému zájmu médií vyznačují vysokou návštěvností a návštěvníci jsou informováni, odkud byla jednotlivá díla zapůjčena. Tím je vyzdvihován nejen význam konkrétního díla, ale také posílena prestiţ umělecké instituce, ze které bylo dílo zapůjčeno a dále města a celé země, ve které se umělecká instituce nachází. 31 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 146 32

3.2.2.4 Henri Rousseau a Já. Portrét krajina Henri Rousseau, zvaný Celník, byl francouzským malířem a ţil v letech 1844 aţ 1910. V malířství byl samoukem a vzdal se pro něj i svého povolání. Stal se významným především svým naivním stylem malby, který byl v tehdejší době odmítán a nepochopen širokou veřejností. Zároveň však umělecky ovlivnil mnohé významné malíře, např. P. Picassa, P. Gauguina, C. Pissara a G. Seurata. Měl tedy obrovský vliv na umění 20. století. Rousseau se vyznačoval tím, ţe dokázal mistrně spojovat skutečnost a snový svět s originální představou barevnosti a malířskou technikou. Nejslavnějšími díly autora jsou Hladový lev a Sen, ve kterých zobrazil exotickou krajinu. 32 Ve Veletrţním paláci je vystaven monumentální obraz Já. Portrét krajina (olej na plátně, o rozměrech 146 x 113 cm, viz ukázka díla v příloze A) autorův autoportrét z roku 1890. Byl zakoupen v rámci velkého nákupu malířských děl československým státem v roce 1923. Na díle je vyobrazen sám malíř Rousseau v Paříţi. Toto dílo zahajuje řadu portrétů pod širým nebem. Rousseau je nazýval portréty krajiny a hrdě se prohlašoval za jejich vynálezce 33 Dílo bylo vybráno jako příleţitost rozvoje kulturního cestovního ruchu především pro svou uměleckou hodnotu. Rousseau se je proslulý pro svůj osobitý naivní styl malby, kterou ovlivnil malířské umění 20. století. Názornou ukázkou toho jsou obrazy z pralesa, které namaloval pouze s pouţitím své fantazie, sám se do exotické krajiny nikdy nepodíval. Druhým důleţitým kritériem zvolení tohoto díla je jeho propagace Národní galerií v Praze. Před budovou Veletrţního paláce je umístěn vysoký panel s reprodukcí tohoto díla. Samotné dílo je zavěšeno na čelném místě ve stálé expozici francouzské sbírky. Dalším aspektem je dramatický ţivotní osud autora, který upoutá pozornost mnoha návštěvníků. Kvůli zpronevěře mu hrozilo vězení, a tak se raději upsal armádě, kde strávil sedm let. Jeho umění v tehdejší době nemělo úspěch. Na pohřeb mu přišlo sedm lidí a jeho tělo skončilo ve společném hrobě. 32 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 402 33 Citováno z: GIOVANNI, A., VALLIEROVÁ, D., Rousseau, 1980, Praha, str. 92, 93 33

3.2.3 Alfons Mucha a Slovanská epopej Alfons Maria Mucha byl českým malířem a grafikem, hlavním představitelem uměleckého směru secese. Ţil v letech 1860 aţ 1939. Působil v Praze, Paříţi a USA. Nejvíce se proslavil v roce 1897 návrhem plakátu pro herečku Sarah Bernhardtovou a po něm následovaly další. Muchovy obrazy, jejichţ hlavním motivem je většinou ţenská postava, se vyznačují plošným, lineárním, splývavým slohem, symetrickou výstavbou obrazu a silně ornamentálním pozadím nebo orámováním. Za své ţivotní dílo sám povaţoval Slovanskou epopej, jímţ chtěl oslavit dějiny svého národa. 34 Slovanská epopej se skládá z 20 monumentálních pláten, na nichţ jsou vyobrazeny výjevy z dějin českého národa a z dějin dalších slovanských národů. Mucha se zabýval myšlenkou epopeje jiţ od roku 1900, kdy se konala Světová výstava v Paříţi. V rámci příprav podnikl studijní cestu po Rusku, Polsku, Srbsku a Bulharsku, aby mohl věrohodně zachytit i ty nejmenší detaily ze ţivota slovanských národů. V roce 1910, kdy se po dlouhodobém pobytu ve Francii vrátil zpět do Čech, začal malovat první plátna. Celý obrazový cyklus Slovanské epopeje vznikal téměř dvě desetiletí. V roce 1928 byl vystaven v Praze ve Veletrţním paláci a malíř věnoval toto dílo českému národu. Obrazy přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy, která je po druhé světové válce zapůjčila do Moravského Krumlova. Od roku 1963 aţ do letošního roku 2010, se cyklus vystavoval na zámku v Moravském Krumlově. 35 V současné době se o dílo vede spor a cyklus Slovanské epopeje je jiţ dlouho středem pozornosti médií. Jak uvedla kunsthistorička Jana Orlíková, která se dílem Alfonse Muchy zabývá jiţ od 70. let minulého století, epopej měl Moravský Krumlov vţdy pouze půjčenou a zápůjční smlouva se pravidelně obnovovala. V letošním roce Praha smlouvu jiţ neprodlouţila a poţádala o přesun díla do hlavního města. Ovšem úřad v Moravském Krumlově jiţ dvakrát zakázal manipulaci s epopejí na ţádost vnuka Alfonse Muchy Johna. John Mucha se opírá o Prahou nesplněnou podmínku, kterou Mucha při darování díla 34 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 309 35 Volně převzato z oficiální webové stránky Mucha muzea, dostupné z: http://mucha.tyden.cz/index.phtml?s=epop&lang=cz (k 20. 10. 2010) 34

stanovil ţe pro dílo bude vystavěn nový pavilon. Kam a kdy bude Slovanská epopej přesunuta, je stále v jednání. 36 Toto dílo bylo zvoleno jako příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu ze dvou hlavních důvodů. Prvním důvodem je umělecká hodnota díla, které bylo vytvořeno světově uznávaným malířem a grafikem a jedním z hlavních představitelů uměleckého směru secese. Autor se cyklu Slovanské epopeje věnoval osmnáct let a povaţuje jej za své ţivotní dílo. Druhým a neméně podstatným důvodem pro výběr tohoto díla je obrovská mediální pozornost, která je mu v současné době věnována. O osud díla se nyní zajímají lidé, kterým výtvarné umění Alfonse Muchy nebylo dosud příliš blízké a dokonce lidé, kteří se o výtvarné umění jinak vůbec nezajímají. Sporu o Slovanskou epopej vyuţili také mnozí politici, kteří na něm zaloţili svou předvolební kampaň a na dílo tak strhli ještě větší pozornost. O sporu se dále vyjadřují mnohá zahraniční média, čímţ se dílo stává více atraktivní a známé i pro jiný neţ český národ. Lze tedy očekávat, ţe po vyřešení sporu a přesunutí Muchova díla na určené místo, významně vzroste návštěvnost tohoto díla. Umělecká hodnota díla spolu s vysokou pozorností médií by tedy měla ovlivnit jak domácí, tak i příjezdový kulturní cestovní ruch. 3.3 Brno Brno je druhým největším městem České republiky a velmi častým cílem domácích i zahraničních turistů. Jedním z důvodů nárůstu příjezdu zahraničních turistů je druhé největší letiště v ČR, které se zde nachází a je hojně vyuţíváno. Město disponuje velmi dobrým kulturním zázemím (např. divadla, kina, hudební kluby, umělecké instituce, atd.) které je poměrně srovnatelné s praţským. Dále se zde během roku konají početné hudební festivaly, filmové festivaly, krátkodobé výstavy malířského umění, designu a další akce. Mezi významné akce patří například výstava Bienále, která se koná kaţdé dva roky v Moravské galerii a trvá přibliţně čtyři měsíce. Tento rok je věnováno umění grafického designu. 36 ORLÍKOVÁ, Jana. Lidovky.cz: Krumlov nemá právo mluvit do sporu o Epopej. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/krumlov-nema-pravo-mluvit-do-sporu-o-epopej-tvrdi-muchova-znalkyne-1pn- /ln_kultura.asp?c=a101013_100750_ln_kultura_pks (k 15. 10. 2010) 35

3.3.1 Moravská galerie V Brně se nachází mnoho uměleckých instituci, z nichţ nejvýznamnější je Moravská galerie. Galerii tvoří tři objekty Praţákův palác, Místodrţitelský palác a Uměleckoprůmyslové muzeum. Nejvýznamnější malířská díla jsou ke zhlédnutí především v Místodrţitelském paláci. Stálá expozice nese název podle svého nejvýznamnějšího díla Hlava medúzy - Pohled Medúzy evropské umění šesti století. Expozice soustředí nejcennější exponáty evropského umění ze sbírek Moravské galerie v Brně od 14. do 19. století, doplněná o díla zapůjčená z církevního majetku a sbírek dalších institucí. Mezi jednotlivými kolekcemi zaujímá významné místo umění středověku, díla barokních malířů a sochařů moravské a rakouské provenience, soubor italského, flámského a holandského malířství a umění 19. století v jeho figurální a krajinářské poloze. V dalším z objektů Moravské galerie, v Uměleckoprůmyslovém muzeu, je ke zhlédnutí stálá expozice uţitého umění a uměleckého řemesla, která představuje exponáty od období středověku po počátek 20. století. Poslední objekt Moravské galerie, Praţákův palác, je věnován modernímu umění. Jsou zde zastoupena díla českých umělců první poloviny 20. století. 37 3.3.1.1 Peter Paul Rubens, Frans Snyders a Hlava medúsy Peter Paul Rubens, nejvýznamnější představitel vlámského barokního malířství, ţil v letech 1577 aţ 1640. Rubensovo dílo vychází z nizozemského romantismu a po první fázi jeho tvorby je určující vliv italského manýrismu. Rubensův osobitý styl se začal rozvíjet právě při pobytu v Itálii v letech 1600 aţ 1608. Po návratu do Holandska stoupal Rubens stále výše na své cestě ke slávě, od vedení velké dílny přes kariéru diplomata aţ k dosaţení poct, které mu byly prokazovány jako nejslavnějšímu malíři své doby. Hlavními tématy malířových obrazů byly mytologické, náboţenské a historické výjevy, lovecké a bitevní výjevy a krajiny. Také měl oblibu v malbě nahého ţenského těla. V Rubensově dílně byli zaměstnáni mnozí umělci, kteří se specializovali na určité motivy jeho děl (krajina, zvířata a další motivy) a výrazně se tak podíleli na dílech autora. Jedním z umělců zaměstnaných v dílně Rubense byl Frans Snyders. Frans Snyders, nizozemský malíř, nastoupil jako spolupracovník do dílny Rubense v roce 1609. Jeho zvířecí, květinová a ovocná zátiší se 37 Volně převzato z oficiální webové stránky Moravské galerie, dostupné z: http://www.moravska-galerie.cz/cs/vystavy/umeni-od-gotiky-po-19-stoleti/ (k 27. 10. 2010) 36

nacházejí na mnohých obrazech podepsaných Rubensem. Rubens na oplátku maloval někdy do Snydersových obrazů, kterými většinou byla lovecká a kuchyňská zátiší. 38 Hlavu medúsy (viz ukázka díla v příloze A) vytvořil Rubens právě ve spolupráci se Snydersem v letech 1617 aţ 1618 podle známého příběhu o Perseovi. Na díle je vyobrazena nejmladší ze tří bájných Gorgon, která inspirovala k malbě i další světové autory, např. Leonarda Da Vinci a Caravaggia. Tito umělci ji namalovali v kruhovém štítu bohyně Athény, Rubens zobrazil její hlavu mrtvolně bílou na kamenné cestě, po níţ lezou hadi, ještěrky a štíři zrození z Medúziny krve. Obraz Rubensovy Medúsy vznikl ve dvou verzích. Druhou verzi vlastní vídeňské muzeum. Dílo bylo zvoleno jako příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu především na základě své umělecké hodnoty. Bylo vytvořeno jedním z nejvýznamnějších barokních malířů za jeho vrcholného období, kdy se mu dostávalo všeobecné slávy. Dílo je povaţováno za nejvýznamnější ze sbírky Moravské galerie, coţ dokazuje i fakt, ţe se podle Medúzy jmenuje celá stálá expozice v Místodrţitelském paláci. Pohled Medúsy měl, jak známo, v příběhu o Perseovi takovou sílu, ţe člověka proměnil v kámen. To, ţe se umělci podařilo přenést tuto magickou schopnost do obrazu, dokazuje skutečnost, ţe Rubensův obraz byl v původní instalaci muzea vystaven za oponou, aby se ţeny a děti nevylekaly. Dalším aspektem je tedy atraktivní výklad díla a jeho autenticita, která upoutá pozornost návštěvníka. Význam díla posiluje i jeho umístění v galerii na čelním díle a propagace díla na webových stránkách Moravské galerie, jemuţ je věnován úvodní text do expozice Místodrţitelského paláce. 3.4 Ostrava Ostrava je třetím největším městem ČR. Na rozdíl od ostatních velkých měst se nemůţe pyšnit mnoha významnými architektonickými památkami, ale z hlediska moderní architektury je Ostrava jedním z nejzajímavějších míst v ČR a dalším velmi významným centrem pro milovníky malířského umění. Potenciál Ostravy pro kulturní cestovní ruch 38 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 402, 403 37

dokládá také fakt, ţe město v roce 2010 kandidovalo na Evropské město kultury a umístilo se v těsném boji s Plzní na druhém místě. 3.4.1 Galerie výtvarného umění Ostravská Galerie výtvarného umění disponuje druhou nejrozsáhlejší sbírkou evropského malířského umění po Národní galerii v Praze. Tato sbírka obsahuje především díla italského a nizozemského umění v období mezi lety 1500 aţ 1800, malířství 19. a 20. století středoevropského kruhu a ruského malířství. Mezi nejvýznamnější umělce, jejichţ díla jsou vystavena v galerii, patří Gustav Klimt, Albrecht Dürer, Lucas Cranach, Hans von Aachen, Giovanni Domenico Tiepolo, Francisco Goya, Leopold Kupelwieser a další. Další velmi významnou součást sbírky tvoří české umění 19. století, které se řadí k předním sbírkám v kontextu České republiky tím, ţe rovnoměrně mapuje vývojové proudy a tendence celého století s přesahem do počátku moderny ve 20. století. K nejvýznamnějším umělcům, jejichţ díla jsou vystavena v galerii, se řadí rodina Mánesů, Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, František Kupka a další. Dále je v galerii ke zhlédnutí sbírka českého umění 20. století, jehoţ představitelé jsou například Emil Filla, Bohumil Kubišta, Jan Zrzavý, kteří jsou povaţováni za umělce světového významu. Další významnou součást sbírky tvoří sbírka Umění regionu, které mapuje uměleckou činnost oblasti, kde galerie sídlí. 39 Jako nejvýznamnější dílo sbírky z hlediska příleţitosti pro rozvoj kulturního cestovního ruchu byl vyhodnocen obraz Judita od Gustava Klimta, který bude rozebrán níţe. 3.4.1.1 Gustav Klimt a Judita s hlavou Holofernovou Gustav Klimt, rakouský malíř, ţil v letech 1862 aţ 1918. Je povaţován za nejvýznamnějšího představitele vídeňské secese. V roce 1897 zaloţil s J. M. Olbrichtem a J. Hoffmannem Sdruţení výtvarných umělců Rakouska, známé také jako Wiener Sezession (Vídeňská secese), kterému do roku 1905 předsedal. V tomto období Klimt rozvinul osobitý dekorativní, plošně ornamentální styl, v němţ se abstraktní mozaikové plošné prvky pojily s realisticky pojatými částmi těla (obličej, ruce). V koloritu převládalo zlato. Umělec se pro tuto formu umění proslavil a stal se vyhledávaným portrétistou vídeňské 39 Volně převzato z oficiálních webových stránek Galerie výtvarného umění v Ostravě, dostupné z: http://www.gvuo.cz/sbirky.htm (k 26. 10. 2010) 38

společnosti. Jeho obrazy se vyznačují silným erotickým vyzařováním. Po modelkách poţadoval velmi vyzývavé pózy. Smyslnost ţeny chtěl znázornit pomocí sugestivních gest, která měla vyjadřovat nejhlubší ţenskou vášeň. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří například Portrét Fritzy Riedlerové, Polibek, Judita a Salome. 40 Klimt se při tvorbě alegorií i portrétů ţen nechal inspirovat mýtickými tématy ze starověkého Egypta, japonským a byzantským uměním. V případě Judity s hlavou Holoferna namalované roku 1905 (olej na plátně, o rozměrech 100 x 53,5 cm, viz ukázka díla v příloze A) zabrousil do 6. století př. n. l., kdy Novobabylónská říše byla pod nadvládou Nabukadnezara II. Nabukadnezarův velitel Holofern se svým vojskem snaţil dobýt biblickou Palestinu. Během boje velitele ale svými intrikami přelstila krásná Izraelka Judita, mečem mu uťala hlavu a pověsila ji na městskou zeď. Babylóňští vojáci se zalekli a utekli. Na obraze je znázorněna Judita, která drţí uťatou hlavu Holoferna. Autor namaloval obrazy s Juditou tři, další dvě díla jsou vystavena v galeriích ve Vídni a v Benátkách. Dílo je povaţováno za nejcennější ze sbírky Ostravské galerie a jeho trţní cena je odhadována aţ na dvě miliardy korun. V galerii je obraz Judity chráněn pancéřovým sklem. K fondu Galerie výtvarného umění v Ostravě bylo dílo přidáno roku 1950 jako konfiskát z německého majetku. Dílo bylo zvoleno jako příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu z několika důvodů. Hlavním aspektem je umělecká a trţní hodnota díla. Gustav Klimt je hlavním představitelem uměleckého směru secese a obraz Judity s hlavou Holoferna je povaţován za stěţejní dílo autora. Klimt je světově uznávaným malířem a jeho díla patří k nejdraţším prodávaným. Například Obraz Portrét Adély Blochové-Bauerové I byl v roce 2006 prodán za 135 miliónů USD a stal se tak druhým nejdraţším prodaným obrazem na světě. Judita s hlavou Holoferna je svou uměleckou a trţní hodnotou srovnatelná se zmíněným prodaným dílem. Dalším aspektem je mediální propagace autora a jeho díla. Díky svému osobitému a provokativnímu stylu je Klimt oblíbeným autorem a jeho dílu je věnována velká pozornost médií. O autorovi byl natočen celovečerní film Klimt, mnoho dokumentů a vydáno mnoho autobiografických publikací. Dále jsou velmi oblíbené a prodávané reprodukce děl autora, především děl Polibek, Judita a Salome. Dalším 40 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 218 39

aspektem pro vybrání díla je jeho atraktivní výklad o krásné intrikánce Juditě, který zaujme pozornost mnoha návštěvníků galerie. 3.5 Hluboká nad Vltavou Hluboká nad Vltavou se nachází v jiţních Čechách, v blízkosti od druhé nejnavštěvovanější kulturní památky v ČR zámku a hradu Český Krumlov. Sama Hluboká je častým turistickým cílem především pro svůj novogotický zámek. O významu zámku z hlediska cestovního ruchu svědčí také fakt, ţe vyhlášen nejlepší turistickou nabídkou roku 2010 na portálu Kudy z nudy, jehoţ provozovatelem je agentura CzechTourism. 3.5.1 Alšova jihočeská galerie Se zámkem sousedí bývalá jízdárna, kde je od roku 1956 umístěna Alšova Jihočeská galerie. V galerii můţeme obdivovat stálou expozici flámského a holandského malířství 16. 18. století. Základ kolekce poloţila v první polovině 20. století sbírka Vlastislava Zátky, která byla do Alšovy jihočeské galerie převedena roku 1960. Alšova jihočeská galerie začala sbírku obohacovat o nové přírůstky a spolu s dlouhodobými zápůjčkami z praţské Národní galerie byla vytvořena poměrně početná kolekce. V roce 1993 byla sbírka Vlastislava Zátky vrácena jeho rodině, ale její podstatná část byla v galerii ponechána jako dlouhodobá zápůjčka. 41 Nyní můţeme na výstavě obdivovat díla významných malířů jako Jan van Goyen, Cornelis Massijs, Jakob van Ruisdael, Claes Claesz, Nicolaas van Eyck a díla dalších holandských a flámských mistrů tohoto období. Kromě sbírky flámského a holandského malířství disponuje galerie rozsáhlou sbírkou gotického malířství a sochařství 13. 16. st. Tato sbírka představuje jednu z nejucelenějších a nejvýznamnějších sbírek tohoto typu v ČR. Sbírka je sloţena z kmenového fondu Alšovy jihočeské galerie, který byl vytvářen cílenou sběratelskou činností jiţ od poloviny 19. století. Jelikoţ k zaloţení galerie došlo později, jednalo se o činnost Diecézního muzea a následně městského muzea v Českých Budějovicích. Alšova jihočeská galerie následně sbírku doplňovala a stále doplňuje. Sbírka zahrnuje díla, která 41 Volně převzato z oficiálních webových stránek Alšovy Jihočeské galerie, dostupné z: http://www.ajg.cz/cz/page/52/flamske-a-holandske-malirstvi-stoleti.html (k 29. 10. 2010) 40

vznikla především ve významných kulturních centrech jiţních Čech, nebo přilehlých zahraničních oblastech. Gotické umění na českém území je povaţováno za velmi významné a to i ve světovém ţebříčku. A to jak díla rané gotiky doby přemyslovské, tak díla vrcholného období tohoto slohu v době lucemburské. Do období vrcholné gotiky na českém území řadíme především Mistra vyšebrodského oltáře a Mistra třeboňského oltáře, jejichţ nejvýznamnější díla zahrnuje Národní galerie v Praze a právě Alšova jihočeská galerie. Mezi nejvýznamnější vystavená malířská díla v AJG patří Madona z Rudolfova z období rané gotiky, Torzo oltářního obrazu s Madonou mezi sv. Kateřinou a sv. Markétou z dílny Mistra vyšebrodského oltáře, ale především díla z dílny Mistra Třeboňského oltáře. 42 3.5.1.1 Mistr Třeboňského oltáře a Adorace Krista z Hluboké Mistr Třeboňského oltáře je pokládán za jednu z největších osobností evropského malířství konce 14. století a výrazně poznamenal pozdější vývoj evropského malířství. Jde o anonymního umělce, který byl pojmenován podle desek pašijového cyklu, jeţ tvořily původně oltářní polyptych v kostele kláštera augustiánů kanovníků v Třeboni. Není zcela jasné, kde umělec a jeho předpokládaná dílna působili. Literatura klade dílnu logicky do centra, blízko dvorskému prostředí 43, tedy do Prahy. Ovšem významná autorova díla byla nalezena v prostředí augustiánských klášterů, navíc mezi sebou institucionálně propojených. Hypoteticky mohl tedy malíř pracovat přímo pro řád augustiánů kanovníků či pro praţského arcibiskupa, pod jehoţ patronací řád byl. Jeho díla jsou charakteristická spojením skutečného a nadpozemského vnímání světa, výraznou stylizací nepřirozeně protaţených esovitě prohnutých postav a sklonem ke smyslově krásné formě malby. V Alšově jihočeské galerii je vystaveno významné dílo Adorace Krista z Hluboké. Znázorňuje Pannu Marii klanící se narozenému Kristu. Tato deska byla pravděpodobně součástí Třeboňského oltáře a její vznik se datuje kolem roku 1380. Třeboňský oltář je bezesporu nejvýznamnějším autorovým dílem, po němţ nese autor jméno. Další zachovalé části oltáře jsou k zhlédnutí v Aneţském klášteře v Praze. Dalším vzácným dílem 42 Volně převzato z oficiálních webových stránek Alšovy Jihočeské galerie, dostupné z: http://www.ajg.cz/cz/page/51/goticke-umeni-malirstvi-asocharstvi.html. (k 29. 10. 2010) 43 Některé zdroje uvádí, ţe působil na dvoře Václava IV. 41

vystaveným v galerii je Trůnící Madona mezi sv. Bartolomějem a Markétou. Obraz pochází z Českého Krumlova a je dílem následovníka Mistra Třeboňského oltáře. 44 Sbírka gotického umění v Alšově Jihočeské galerii a především deska Adorace Krista z Hluboké byly vyhodnoceny jako přínos pro kulturní cestovní ruch v ČR dle několika kritérií zmíněných ve druhé kapitole. Jedním z aspektů je umělecká hodnota díla. Mistr Třeboňského oltáře výrazně poznamenal pozdější vývoj evropského malířství. Jeho dílo je pokládáno za významné v celosvětovém měřítku, neboť vzniklo v době lucemburské, vrcholném období gotického malířství a autor je povaţován za jednoho z nejvýznamnějších evropských malířů tohoto období. Alšova jihočeská galerie představuje spolu s Národní galerií v Praze jedinou rozsáhlou a ucelenou sbírku gotického umění v ČR. Dalším důleţitým aspektem je celková atraktivita místa, kde je dílo vystavené. Autoři Mistr Třeboňského oltáře a Mistr Vyšebrodského oltáře pravděpodobně působili v oblasti dnešních Jiţních Čech a tedy v blízkosti zámku Hluboká nad Vltavou. Spolu s novogotickým zámkem vše dotváří celkový ráz gotického umění a cíl cesty pro jeho milovníky. 44 Volně převzato z: ROYT, J., Středověké malířství v Čechách, 2002, Praha str. 89, 90, 99, 102 42

3.6 Kroměříž Město Kroměříţ je oblíbeným cílem cesty domácích i zahraničních turistů především díky svému arcibiskupskému zámku s krásnými zahradami. Historický komplex byl zapsán na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO v roce 1998. V Arcibiskupském zámku jsou soustředěny kolekce o 135 tisících sbírkových předmětů, které jsou majetkem Arcibiskupství olomouckého. Sbírky (obrazová, kresebná, grafická sbírka, kolekce mincí a medailí, hudební archiv, mobiliární sbírka a knihovna) patří mezi nejhodnotnější kolekce svého druhu v celosvětovém měřítku. Jejich správa byla svěřena pobočce Muzea umění Olomouc Arcidiecéznímu muzeu Kroměříţ. 45 3.6.1 Obrazárna arcidiecézního zámku Kroměříž Obrazárna kroměříţského zámku představuje jednu z nejvýznamnějších sbírek středoevropské malby v ČR. Jádro této jedinečné sbírky ve správě Muzea umění Olomouc tvoří kolekce obrazů zakoupená biskupem Karlem Liechtensteinem Kastelkornem v 2. polovině 17. století. Celkový počet obrazů je 538, ve stálé expozici lze zhlédnout 85 z nich. 46 Za nejvýznamnější autory, jejichţ díla jsou v Obrazárně vystavena, jsou povaţováni Titian Vecellio, Lucas Cranach starší, Anthonis van Dyck, Paolo Veronese a Annibale Carracci. Jako příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu byl vyhodnocen obraz Titiana Vecellia Apollo a Marsyas, který je spolu s Dürerovou Růţencovou slavností pokládán za nejcennější díla starého umění ve sbírkách ČR. 3.6.1.1 Tiziano Vecellio a Apollo a Marsyas Tiziano Vecelio, italský malíř, ţil v letech kolem 1490 aţ do 1576. Je pokládán za nejvýznamnějšího představitele vrcholné renesance. Roku 1513 se stal oficiálním portrétistou dóţecích kníţat s ročním platem a stal se tak mezinárodně uznávaným malířem. 45 Volně převzato z oficiálních webových stránek arcibiskupského zámku Kroměříţ, dostupné z: http://www.zamek-kromeriz.cz/sbirky-expozice/ (k 27. 10. 2010) 46 Volně převzato z oficiálních webových stránek arcibiskupského zámku Kroměříţ, dostupné z: http://www.zamek-kromeriz.cz/sbirky-expozice/obrazarna/ (k 27. 10. 2010) 43

Po celý ţivot působil především v Benátkách a maloval portréty, krajiny, náboţenská a mytologická témata. Tizianova tvorba se vyvíjela od lyrismu s pestrými barvami k malířskému stylu, kde jsou kompozice vytvářeny volnými tahy štětce tlumenými barvami. Tento pozdní styl ovlivnil Tizianovy mladší benátské současníky a naznačil cestu k umění baroka. 47 Je známý pro svůj osobitý styl malby, podle svědectví malíře Palmy Giovanea maloval více prsty neţ štětci. Mezi jeho nejdůleţitější díla patří například Flora, Venuše z Urbina, Císař Karel V., Vlastní podobizna a Korunování trním. 48 Kroměříţský obraz patří do závěrečného období umělcovy tvorby a svým stylem je blízký skupině pláten z posledního desetiletí jeho ţivota jako je např. Sv. Šebestián v petrohradské Ermitáţi. Námětem Apollona a Marsyas je antický mýtus o satyru Marsyovi, který nalezl píšťalu odhozenou bohyní Athénou a zdokonalil se ve hře na ni natolik, že vyzval k hudebnímu souboji samotného Apollóna. Bůh se svou lyrou v soutěži zvítězil a potrestal troufalého vyzyvatele stažením z kůže. 49 Rozměrné dílo Apollo a Marsyas (olej na plátně, o velikosti 220 x 204 cm) namaloval autor pravděpodobně v letech 1570 aţ 1576. V letech 1673 aţ 1691 je dílo doloţeno ve sbírce Karla Liechtensteina Kastelkorna, poté v majetku olomouckého biskupství a od konce 18. století v Kroměříţi. Dílo bylo zvoleno jako příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu především pro svou uměleckou hodnotu, neboť bylo vytvořeno jedním z nejvýznamnějších představitelů renesanční malby a je pokládáno za jedno z nejcennějších a nejdraţších děl ve sbírkách na území ČR. Dalším aspektem je mediální propagace díla. Umělecká hodnota díla byla a je vyzdvihována v mnohých uveřejněných článcích, vyšly publikace věnované přímo tomuto dílu 50 a mnoho prestiţních světových galerií má zájem o jeho zapůjčení. Dalším aspektem je divácky atraktivní výklad díla, které bylo namalováno dle slavného antického mýtu. A velký význam je přikládán také místu, kde je dílo vystaveno, neboť je jím hojně 47 Volně převzato z: KONEČNÝ, L., SYSEL, F., Tizian, Apollo a Marsyas, Národní galerie v Praze, 2004, str. 5, 6 48 Volně převzato z: BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 457 49 Citováno z: KONEČNÝ, L., SYSEL, F., Tizian, Apollo a Marsyas, Národní galerie, 2004, str. 6 50 Např. KONEČNÝ, L., SYSEL, F, Tizian, Apollo a Marsyas, Národní galerie v Praze, 2004 44

navštěvovaný historický komplex kroměříţského zámku se zahradami, zapsaný na Seznam UNESCO. 3.7 Významné kolekce malířského umění Dosud byla zmíněna především konkrétní malířská díla jako příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu. Nelze ale opomenout některé umělecké instituce a jejich významné kolekce děl od jednotlivých autorů nebo z uměleckých směrů. Neboť v tomto případě představují příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu nejen jednotlivá díla, ale především celé kolekce pro svou ucelenost, rozsah či jedinečnost. Jako nejvýznamnější byly vyhodnoceny tři kolekce malířských děl sbírka děl Pabla Picassa ve Veletrţním paláci v Praze, Františka Kupky v Muzeu Kampa v Praze a sbírka českého kubismu v Domě U Černé Matky Boţí v Praze. 3.7.1 Pablo Picasso Pablo Picasso je jedním z nejznámějších umělců 20. století, proslulý především pro svou potřebu hledat stále nové formy vyjádření umění. Je hlavním představitelem kubistického směru, ale jeho díla jsou také silně ovlivněna surrealistickým a expresionistickým směrem. Picassovo dílo Avignonské slečny 51 z roku 1907 je pokládáno za počátek kubismu a zároveň počátek vrcholného období autora. 52 Kolekce výtvarného umění Pabla Picassa ve sbírce Národní galerie v Praze je významná především pro svou ucelenost a rozsah. Úvod do souboru díla představuje Ţenský akt z roku 1906 (olej na plátně, o rozměrech 151 x 100 cm). Zlom, který následoval vznikem díla Avignonské slečny, dokládá Picassův Autoportrét, malovaný paralelně s nejvýznamnějším dílem autora. Sbírka dále obsahuje mnoho stěţejních děl autora z období let 1907 aţ 1912, kdy se věnoval malbě portrétů, krajiny a zátiší. Ve stálé expozici jsou vystaveny mimo jiné díla Ţena z roku 1907 (olej na plátně, o rozměrech 65 x 50 cm), Krajina s mostem z roku 1909 (olej na plátně, o rozměrech 81 x 100 cm), Skřínka, 51 Dílo vystaveno v Muzeu moderního umění v New Yorku 52 Volně převzato z: UHROVÁ, O. a kol., Fracouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, 2003, str. 52, BERNHARD, M., Universální lexikon umění, 1996, Praha, str. 354 45

šálek, jablko a sklenice z roku 1909 (olej na plátně, o rozměrech 37,5 x 45,5 cm) a mnohá další. Sbírka obsahuje také díla z pozdějšího období autora. Nejznámější z nich jsou Stojící ţena z roku 1921 (tempera na plátně, o rozměrech 132 x 91 cm) a Únos Sabinek z roku 1962 (olej na plátně, o rozměrech 46 x 55 cm). Některá díla autora ve Sbírce Národní galerie byla zakoupena v roce 1923 státem, většina z nich byla ale v roce 1960 velkoryse darována Národní galerii Vincencem Kramářem, který patřil od roku 1910 k prvním Picassovým sběratelům a díla tehdy zakoupil. Další z děl byla od sběratele Národní galerií zakoupena. 53 Zmíněná kolekce je právem povaţována za jeden z nejvýznamnějších Picassových souborů na světě a to nejen svým rozsahem, ale především pro svou ucelenost. Neboť sbírka zahrnuje díla z průběhu celého ţivota autora a návštěvník tak můţe pozorovat proměny v jednotlivých etapách jeho tvorby. O významu a všeobecné oblibě autora svědčí i fakt, ţe tři jeho díla patří mezi deset nejdraţších prodaných obrazů na světě a v současné době obsazují první tři příčky. Jsou jimi obrazy Nahá v sochařském ateliéru, který byl prodán v květnu roku 2010 za rekordních 160,5 miliónů USD, Chlapec s dýmkou, prodán za 104,2 miliónů USD v roce 2004 a Dora Maarová s kočkou, prodán za 95,2 miliónů USD v roce 2006. 54 3.7.2 Sbírka českého kubismu Sbírka českého kubismu v Domě U Černé Matky Boţí, v jednom z objektů Národní galerie, byla vybrána jako příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu pro svou jedinečnost. Největším exponátem muzea českého kubismu je samotný dům U Černé Matky Boţí, který představuje jednu z nejvýznamnějších budov kubistického slohu na území České republiky. Architektem původně obchodního domu s prestiţní kavárnou byl Josef Gočár. V současné době je v galerii ke zhlédnutí umění českých představitelů kubismu v malbě, sochách, architektuře, uţitém umění a designu. Hlavní zástupci českého kubismu spolupracovali se světově proslulými umělci, například s Pablem Picassem a Georgem Braquem a pořádali 53 Volně převzato z: UHROVÁ, O. a kol., Francouzské umění 19. a 20. století, Národní galerie v Praze, 2003, str. 52-61 54 Údaje jsou převzaty z webové stránky: 10 nejdraţších prodaných obrazů na světě k 5/2010, dostupné z: http://kultura.idnes.cz/picasso-prekonal-rekordy-jeho-obraz-se-vydrazil-za-106-5-milionu-dolaru-124- /vytvarneum.asp?c=a100505_095733_vytvarneum_jaz (k 20. 10. 2010) 46

společné výstavy. Nedaleko od Domu U Černé Matky Boţí, v Obecním domě, se uskutečnila první výstava kubistické generace výstava skupiny Osma, na nichţ bylo moţné vidět díla Pabla Picassa, Georgese Braqua spolu s díly českých kubistů. Díla sbírky Národní galerie jsou tedy srovnatelná s díly světového umění kubismu. 55 Budova Muzea českého kubismu přiláká návštěvníky pro svou polohu v centru města a především pro svůj celkový působivý kubistický ráz, architekturou umělecké instituce počínaje a všemi vystavenými exponáty konče. Významnými představiteli českého kubistického malířství byli Emil Filla a Bohumil Kubišta, dále pak Josef Čapek, Antonín Procházka, Otakar Kubín, Václav Špála a Vincenc Beneš. Početná díla všech zmíněných autorů je moţné vidět právě v Domě U Černé Matky Boţí. Emil Filla byl hlavním představitelem tohoto uměleckého směru. Umělecká tvorba Emila Filly je přirovnávána k tvorbě Pabla Picassa. V Domě U Černé Matky Boţí lze mimo jiné zhlédnout autorova díla: Písař z roku 1912 (olej na plátně, o rozměrech 72 x 58 cm), Jitro z roku 1911 (olej na plátně, o rozměrech 116,5 x 101,5 cm), Zátiší s uměleckým měsíčníkem z roku 1914 (uhel a olej na plátně, o rozměrech 33 x 41 cm) a další. 56 3.7.3 František Kupka František Kupka, významný český malíř, ţil v letech 1871 aţ 1957. Zpočátku se věnoval secesní ilustraci pro různé časopisy, kolem roku 1910 se pak začal více věnovat abstraktnímu malířství a svým uměním se přiblíţil k orfismu. Ve vyváţených kompozicích hledal malíř výrazové prostředky (tvar a barva) analogicky k hudbě. V roce 1931 se stal členem uměleckého sdruţení Abstraction-création. Díla Františka Kupky jsou vystavena v několika uměleckých institucích na území ČR, avšak nejpočetnější sbírkou disponuje sbírka manţelů Mládkových v prostorách historické budovy Sovových mlýnů dnes v Muzeu Kampa. Sbírka Mládkových obsahuje díla autorů moderního umění jiţ zmíněná malířská díla Františka Kupky, díla Jiřího Koláře, 55 Volně převzato z: VLČEK, T., HORNEKOVÁ, J., Muzeum českého kubismu, 2004, Národní galerie v Praze, str. 5, 9 56 Volně převzato z: VLČEK, T., HORNEKOVÁ J., Muzeum českého kubismu, 2004, Národní galerie v Praze, str. 17-22 47

sochařská díla Otta Gutfreunda a sbírku středoevropského umění. Nejvýznamnější sbírkou je ale právě dílo Františka Kupky, která má dnes jiţ takřka nevyčíslitelnou cenu. Obsahuje 215 studií, kreseb a obrazů a patří nejucelenějším svého druhu na světě. Meda Mládková se s Kupkou poprvé osobně setkala za svých studií dějin umění v Paříţi v roce 1955 a od té doby se stala jeho vášnivou sběratelkou. Dnes se bez zapůjčení studií a obrazů z její sbírky nemůţe obejít ţádná velká malířova retrospektiva. K nejkrásnějším a nejrozměrnějším obrazům sbírky patřila Lokalizace grafických motivů II z let 1912 aţ 1913, kterou Mládkovi darovali Národní galerii ve Washingtonu, kde je umístěna na čelném místě. V Muzeu Kampa lze zhlédnout například krásný akvarel k dílu Koupající se z roku 1906, jeden z nejpůsobivějších Kupkových obrazů Katedrála z let 1912 aţ 1913, přípravné kresby k Dvoubarevné fuze z let 1911 aţ 1912 a další obrazy, kresby a studie. 57 O světovém významu malíře svědčí také úspěšný prodej jeho mnohých děl. Například v roce 2009 byl v Paříţi na mezinárodním veletrhu současného umění (FIAC) vydraţen Kupkův obraz Filosofická architektura za téměř 129 miliónů korun, čímţ se malíř zařadil mezi nejdraţší prodávané umělce jako je například Pablo Picasso. 57 Volně převzato z oficiální webové stránky Musea Kampa v Praze, dostupné z: http://www.museumkampa.cz/cs/sbirka-jana-a-medy-mladkovych-20.htm (k 26. 10. 2010) 48

4 ZHODNOCENÍ POTENCIÁLU MALÍŘSKÝCH DĚL A JEJICH VYUŽITÍ PRO CESTOVNÍ RUCH Tato kapitola se věnuje zhodnocení potenciálu malířských děl a jejich vyuţití pro cestovní ruch. Nejdříve budou shrnuta kritéria, která byla pouţita k výběru jednotlivých děl, a pozornost bude věnována především těm, která byla doposud zmíněna pouze ve druhé kapitole. Dále následuje část zaměřená na moţnosti vyuţití významných malířských děl v oblasti cestovního ruchu. Nakonec budou shrnuty výsledky malého výzkumu mezi jednotlivými uměleckými institucemi, které by měly zachytit vyuţití potenciálu jednotlivých malířských děl a moţností uměleckých institucí. 4.1 Zhodnocení vybraných malířských děl dle kritérií Ve druhé kapitole jsou zmíněna kritéria, dle kterých byla díla zvolena za příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu. U jednotlivých děl byla věnována pozornost jen některým z nich. Jedním z důvodů je, ţe byla snaha vybrat stěţejní přínos díla ke zdůraznění jeho významu. Dalším důvodem je, ţe vybraná díla byla zvolena na základě určitých kritérií, která všechna tato díla splňují. Bylo by tedy zbytečné opakovat je u kaţdého díla zvlášť. Všechna vybraná díla jsou obsaţena v informačních materiálech uměleckých institucí (průvodce sbírkou, katalogy sbírky apod.). Tyto materiály také poslouţily jako jeden z hlavních zdrojů čerpání informací k této práci. Dalším kritériem je podmínka, ţe vybraná díla musí být součástí stálé expozice umělecké instituce, případně krátkodobě zapůjčena do zahraničí. Tento předpoklad také splňují všechna z nich. Další kritérium, zda dílo je či není kulturní památkou, nebylo povaţováno za rozhodující, neboť předměty muzejní povahy jsou chráněny státem díky zákonu č. 122 / 2000 Sb. (viz. 1. kapitola). Ţádné z vybraných 49

děl nebylo prohlášeno za kulturní památku. Pouze Muchova Slovanská epopej je ke dni 6. 11. 2010 v řízení o prohlášení za kulturní památku. 58 Ostatní kritéria zmíněná ve druhé kapitole jsou zdůrazněna u jednotlivých děl a to vţdy ta, která byla pro výběr díla rozhodující. Všechna díla byla zvolena pro svou uměleckou hodnotu, dalšími kritérii pro některá z nich jsou především propagace autora a jeho díla, ţivotní osud autora a výklad daného díla. Všechna kritéria byla vyuţita s cílem zvolit významná díla z pohledu účastníka cestovního ruchu. Proto je přikládána podobná váha aspektu umělecké hodnoty díla a například velké propagaci autora (např. Gustav Klimt), mediální pozornosti danému dílu (např. Alfons Mucha a Slovanská epopej ), ţivotnímu osudu autora (např. Vincent van Gogh), poutavému výkladu díla (např. Peter Paul Rubens a Frans Snyders a Hlava medúsy ) a autorům, jejichţ díla patří mezi nejdraţší prodávaná na mezinárodních aukcích (např. Pablo Picasso, Auguste-Pierre Renoir, Gustav Klimt a další). 4.2 Využití vybraných děl v cestovním ruchu Byla tedy zvolena malířská díla, která jsou významná pro rozvoj kulturního cestovního ruchu nejen svou uměleckou hodnotou, ale i pro další důvody zmíněné výše. K tomu, aby byl potenciál těchto děl vyuţit pro cestovní ruch, je v první řadě vhodné maximalizovat míru spolupráce uměleckých institucí s cestovními kancelářemi zaměřenými na příjezdový cestovní ruch, s ubytovacími zařízeními, s informačními středisky jednotlivých měst a oblastí a s kulturními objekty (např. hrady, zámky, jinými uměleckými institucemi v okolí). Dále by bylo přínosné pro umělecké instituce i pro rozvoj kulturního cestovního ruchu spolupracovat s Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism. Svým rozsahem sbírky významných děl se české umělecké instituce nemohou srovnávat se světově proslulými uměleckými institucemi v zahraničí (např. galerie Louvre v Paříţi, Uffizi ve Florencii, Zwinger v Dráďanech a mnohé další), které často představují hlavní a někdy i jediný cíl cesty zahraničního či domácího turisty. V případě České republiky je návštěva umělecké instituce většinou pouze součástí cesty, ne jejím hlavním cílem. Turisté se často o programu své návštěvy rozhodují aţ na místě, na základě informací v místních 58 Dle konzultace s Mgr. Hanou Černou (za Národní památkový ústav - památkář, ref. evidence movitých památek) 50

informačních centrech, od cestovních kanceláří nebo doporučení v ubytovacích zařízeních. Proto je důleţitá výše zmíněná forma spolupráce s dalšími subjekty spolu s prezentací umělecké instituce samotné. Neméně důleţité jsou také zvolené nástroje marketingové komunikace. Umělecká instituce má moţnost se zaměřit na prezentaci své sbírky jako celku nebo prioritně propagovat jen svá nejvýznamnější díla. Z pohledu cestovního ruchu se zdá být lepší druhá moţnost. Turisté se převáţně řídí cílem navštívit nejvýznamnější atraktivity místa a slyší na jednotlivá hesla více neţ na souhrnné informace. Lze uvést názorný příklad. Zahraniční turista zajímající se o kulturu navštíví prioritně Prahu a zvaţuje, do jakého města se ještě podívá na dvoudenní výlet. Jak bylo jiţ zmíněno, uvaţuje pravděpodobně heslovitě a porovnává jednotlivá města podle nabídky konkrétních atraktivit (např. významné náměstí, jednotlivé architektonické památky, kulturní zázemí apod.). Pokud se bude rozhodovat například pro výlet do Ostravy, pravděpodobně bude přesvědčivějším argumentem prezentace Galerie výtvarného umění prioritně zaměřená na významné dílo Gustava Klimta Judita s hlavou Holofernovou neţ prezentace galerie jako celku. Přesto, ţe umělecké instituce disponují mnoha významnými díly, je pro ně výhodnější zaměřit marketingovou komunikaci jen na jedno (nebo několik) z nich, neboť tím upoutají pozornost více domácích i zahraničních turistů. Tento způsob propagace lze vypozorovat u většiny světové proslulých galerií. Vídeňská Albertina je známá pro dílo Polibek od Gustava Klimta, Paříţský Louvre pro Monu Lisu od Leonarda da Vinci, Zwinger v Dráţďanech pro Sixtinskou Madonu od Rafaela Santi atd. Návštěvníci mají většinou zájem o prohlídku celé expozice umělecké instituce, ale slyší na známá hesla, která je přesvědčí k návštěvě. Snaha byla tedy vybrat opravdu ta nejvýznamnější díla uměleckých institucí, která by se mohla stát nástrojem marketingové komunikace a hlavním lákadlem pro její návštěvu. Pouze v případě praţských galerií bylo vybráno více děl, u ostatních uměleckých institucí vţdy pouze jedno. 51

4.3 Zhodnocení využití potenciálu vybraných malířských děl a možností uměleckých institucí pro rozvoj kulturního cestovního ruchu Pro zhodnocení, zda je vyuţíván potenciál vybraných děl, byla zvolena forma dotazníkového šetření s šesti vybranými uměleckými institucemi. Dotazník je zaměřen na webovou prezentaci, informační materiály, prodej suvenýrů, doprovodné programy uměleckých institucí a na vyuţití jednotlivých děl v těchto oblastech (obecná forma dotazníku je k nalezení v příloze). Z výsledků dotazníku bude viditelné, které instituce se více zaměřují na svou prezentaci pomocí jednotlivých děl a které svou sbírku prezentují jako celek. Dále budou zmíněny moţnosti ovlivnit návštěvnost stálé expozice a jejich vyuţití jednotlivými institucemi. V neposlední řadě bude zmíněn způsob spolupráce s cestovními kancelářemi a dalšími subjekty cestovního ruchu. Dotazníky byly vyplněny za všechny poţadované umělecké instituce a to především kurátory sbírek a lektory jednotlivých uměleckých institucí. Co se týká webové prezentace, všechny vybrané mimopraţské umělecké instituce na svých webových stránkách zmiňují vybraná díla a některé z nich je dokonce vyzdvihují nad ostatní díla sbírky (např. upozorněním, ţe dílo patří k nejvýznamnějším dané sbírky, názornou ukázkou díla apod.). Například Moravská galerie v Brně podle díla Hlava medúsy pojmenovala stálou expozici starého umění a na webových stránkách jasně poukazuje na význam tohoto díla. Význam díla ( Apollo a Marsyas ) zdůrazňuje také Obrazárna arcidiecézního zámku Kroměříţ. Z praţských galerií zmiňuje na webových stránkách svá nejvýznamnější díla Šternberský palác, dílo Růţencová slavnost je zdůrazněno v podobě malého obrázku. Na webových stránkách Veletrţního paláce konkrétní díla nejsou zdůrazněna, pozornost je věnována sbírce jako celku. Další moţnost vyuţití potenciálu významného díla je jeho zahrnutí do komentovaných prohlídek umělecké instituce. Všechna vybraná díla jsou zahrnuta do komentovaných prohlídek. Jedinou výjimku představuje dílo Judita s hlavou Holofernovou od Gustava Klimta, neboť Galerie výtvarného umění v Ostravě nemá vůbec zahrnuty komentované prohlídky ve své nabídce. Pokud má být dílo viditelně zdůrazněno, mělo by být také 52

zmíněno v informačních materiálech, které dostane návštěvník zdarma spolu se vstupenkou na výstavu. Zde na dílo poukazují pouze Moravská galerie v Brně a Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou. V informačních materiálech Obrazárny v Kroměříţi a Veletrţního paláce v Praze nejsou daná díla zmíněna, v galerii výtvarného umění v Ostravě nedostane návštěvník zdarma ţádné informační materiály ke vstupence. Další moţností, jak poukázat na význam díla a zároveň zvýšit trţby umělecké instituce je prodej suvenýrů spojený s daným dílem. Všechny vybrané umělecké instituce nabízí prodej suvenýrů, ale pouze tři z nich k tomu vyuţívají jednotlivá díla. Galerie výtvarného umění v Ostravě nabízí plakáty, záloţky a pohlednice s motivem obrazu Gustava Klimta Judita s hlavou Holofernovou. Ve Šternberském paláci je moţné zakoupit plakáty nebo pohlednice s motivy děl Učence v pracovně od Rembrandta van Rijn a Růţencové slavnosti od Albrechta Dürera. Veletrţní palác ve svém obchůdku nabízí plakáty, pohlednice všech vybraných děl (Auguste - Pierre Renoir a Milenci, Vincent van Gogh a Zelené obilí, Paul Gauguin a Útěk, Henri Rousseau a Já. Portrét krajina.) a reprodukce některých z nich. Ke zvýšení návštěvnosti a trţeb a také ke zvýšení zájmu o stálou expozici vyuţívají umělecké instituce dalších moţností. Všechny vybrané umělecké instituce pořádají krátkodobé výstavy, nabízejí různé doprovodné programy a prodávají publikace o stálé expozici, pořádaných krátkodobých výstavách či jednotlivých autorech (více o jednotlivých institucích a jejich nabídce v příloze D). Téměř všechny vybrané umělecké instituce také spolupracují s cestovními kancelářemi a / nebo s jinými subjekty cestovního ruchu. Moravská galerie spolupracuje s brněnskými hotely, ve kterých je její návštěva hostům doporučována formou různých informačních materiálů. Dále poskytuje galerie skupinové slevy a komentované prohlídky pro zájezdy na objednání. Alšova jihočeská galerie spolupracuje se státním zámkem Hluboká a s místními hotely. Obrazárna arcidiecézního zámku Kroměříţ spolupracuje s místní cestovní kanceláří, s městem Kroměříţ a Agenturou cestovního ruchu jihovýchodní Morava. Národní galerie (a vybrané objekty Veletrţní a Šternberský palác) spolupracuje především s praţskými hotely a s cestovními kancelářemi zaměřenými na příjezdový cestovní ruch. Zástupcům cestovních kanceláří jsou nabízeny komentované prohlídky zdarma, aby měli moţnost se seznámit se stálou expozicí a 53

prostory umělecké instituce. Pouze Galerie výtvarného umění v Ostravě nespolupracuje s cestovními kancelářemi ani jinými subjekty cestovního ruchu. Součástí výsledků dotazníkového šetření je také přehled změny návštěvnosti za posledních pět let (údaje dostupné k 11/2010). Za posledních pět let vzrostla návštěvnost v těchto uměleckých institucích: Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Moravská galerie v Brně. Návštěvnost za posledních pět let stagnovala v těchto uměleckých institucích: Obrazárna arcidiecézního zámku v Kroměříţi a Šternberský palác a lehce klesla ve Veletrţním paláci. Nelze říci, ţe změna návštěvnosti (vzrůst či pokles) či její stagnace přímo souvisí s celkovými výsledky dotazníkového šetření. Určitě lze ale konstatovat, ţe vysoká míra spolupráce se subjekty cestovního ruchu, pestrá nabídka doprovodných programů, krátkodobých výstav, informačních materiálů, prodej suvenýrů, atraktivní webová prezentace a další faktory přispívají ke zvýšení zájmu ze strany návštěvníků. Závěrem lze říci, ţe všechny jmenované galerie realizují svou prezentaci na velmi dobré úrovni. Nicméně na základě zmíněných výsledků dotazníků je zřetelné, ţe v některých oblastech jsou určité umělecké instituce daleko před jinými a v některých zase naopak. Na marketingové komunikaci lze stále pracovat a ve slabších oblastech si vzít příklad od ostatních institucí a postupně je vylepšovat. Také byly zmíněny různé moţnosti spolupráce galerií se subjekty cestovního ruchu. Pro vyšší návštěvnost a trţby galerie je vhodné míru spolupráce maximalizovat. Díky tomu se také zvyšuje prestiţ umělecké instituce (podrobné výsledky dotazníku viz přílohy D a E). 54

ZÁVĚR V první části práce bylo ukázáno, jak úzce propojeny jsou oblasti cestovní ruch a kultura. Díky vymezení jednotlivých pojmů, které s danou problematikou souvisí, bylo moţné definovat pojem významné malířské dílo z pohledu účastníka cestovního ruchu. Tato definice napomohla k výběru jednotlivých děl uměleckých institucí v ČR, kterým je věnována hlavní část práce. Díla byla tedy zvolena na základě různých kritérií, která byla stanovena jako stěţejní z pohledu kunsthistoriků (především umělecká hodnota díla), ale také z pohledu účastníků cestovního ruchu (kromě umělecké hodnoty díla také mediální pozornost věnovaná autorovi a jeho dílu, ţivotní osud autora, poutavý výklad díla, celková atraktivita místa, kde je dílo vystaveno a další). V první části jsou také nastíněny moţnosti uměleckých institucí, které vedou ke zvýšení návštěvnosti a posílení prestiţe (např. pořádání krátkodobých výstav, nabídka doprovodných programů, různé moţnosti spolupráce s cestovními kancelářemi a dalšími subjekty cestovního ruchu apod.). Dále je zdůrazněn význam způsobu propagace uměleckých institucí. Ty mohou svou sbírku prezentovat jako celek nebo ke svému zviditelnění vyuţít jednotlivá malířská díla, která jsou nejvíce atraktivní pro potenciální návštěvníky. Druhý způsob byl z hlediska rozvoje kulturního cestovního ruchu vyhodnocen jako výhodnější. Malířská díla byla tedy zvolena za příleţitost pro rozvoj kulturního cestovního ruchu mimo jiné s účelem, ţe by se mohla stát jedním z nástrojů marketingové komunikace uměleckých institucí. Některé z nich tuto moţnost jiţ vyuţívají. Například Moravská galerie v Brně podle díla Hlava medúsy pojmenovala celou expozici starého umění a věnuje mu i úvod do expozice na svých oficiálních webových stránkách. Poslední část práce je věnována především vyuţití malířských děl v oblasti cestovního ruchu a zhodnocení vyuţití jejich potenciálu uměleckými institucemi. Kromě závěrů vyvozených z celé práce byla k hodnocení vyuţita forma malého výzkumu mezi uměleckými institucemi. Tyto výsledky jsou přínosné nejen pro srovnání způsobů prezentace jednotlivých institucí, ale i moţným námětem pro jejich zlepšení. Zástupci téměř všech uměleckých institucí, které se dotazníkového šetření zúčastnili, projevili zájem 55

o jeho výsledky, a je tedy pravděpodobné, ţe díky srovnání s ostatními uměleckými institucemi budou více usilovat o zlepšení slabých stránek marketingové komunikace. Tato bakalářská práce je také přínosná pro cestovní kanceláře zaměřené na příjezdový a domácí cestovní ruch a další subjekty cestovního ruchu, neboť kaţdé z vybraných malířských děl je prezentováno jako samostatná atraktivita cestovního ruchu. 56

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA TIŠTĚNÉ ZDROJE: [1] Asociace muzeí a galerií České republiky. Adresář muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2001. 204 s. [2] BALEKA, Jan. Výtvarné umění: Výkladový slovník. Praha: Academia, 1997. 432 s. [3] BERNHARD, Marrianne, et al. Universální lexikon umění: Architektura, fotografie, grafika, malířství, osobnosti, sochařství, umělecká řemesla. Praha: Grafoprint- Neubert, 1996. 491 s. [4] FRONEK, Jiří, et al. Evropské umění od antiky do závěru baroka. Praha: Národní galerie, 2004. 167 s. [5] INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch: Základy. Praha: Oeconomica, 2007. 120 s. [6] JAROLÍMKOVÁ, Liběna; ŘEHOŘKOVÁ, Jarmila. Postavení České republiky ve světovém cestovním ruchu. Praha: Oeconomica, 2008. 200 s. [7] KONEČNÝ, Lubomír; SYSEL, František. Tizian: Apollo a Marsyas. 2004. Praha: Národní galerie, 2004. 22 s. [8] ROYT, Jan. Středověké malířství v Čechách. Praha: Karolinum, 2002. 163 s. [9] SYNEK, M., SEDLÁČKOVÁ, H., VÁVROVÁ, H. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. Praha: Oeconomica, 2007. 57 s. [10] UHROVÁ, Olga, et al. Francouzské umění 19. a 20. století. Praha: Národní galerie, 2003. 103 s. [11] VLČEK, Tomáš; HORNEKOVÁ, Jana. Muzeum českého kubismu: Průvodce stálou expozicí v Domě U Černé Matky Boží. Praha: Národní galerie, 2004. 95 s. 57

WEBOVÉ ZDROJE: [1] Aktuálně [online]. 2006-11-03 [cit. 2010-10-03]. Nejdraţší obraz světa je od Pollocka. Dostupné z WWW: <http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=276640>. [2] Alšova Jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou [online]. 2010 [cit. 2010-10-29]. Flámské a holandské malířství 16. - 18. století. Dostupné z WWW: <http://www.ajg.cz/cz/page/52/flamske-a-holandske-malirstvi-stoleti.html>. [3] Alšova Jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou [online]. 2010 [cit. 2010-10-29]. Gotické umění, malířství a sochařství 13. - 16. století. Dostupné z WWW: <http://www.ajg.cz/cz/page/51/goticke-umeni-malirstvi-asocharstvi.html>. [4] Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž [online]. c2010 [cit. 2010-10-27]. Sbírky a expozice. Dostupné z WWW: <http://www.zamek-kromeriz.cz/sbirky-expozice/>. [5] Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž [online]. c2010 [cit. 2010-10-29]. Obrazárna. Dostupné z WWW: <http://www.zamek-kromeriz.cz/sbirkyexpozice/obrazarna/>. [6] Centrální evidence sbírek [online]. 2002 [cit. 2010-11-02]. O sbírkách. Dostupné z WWW: <http://ces.mkcr.cz/cz/intro.php>. [7] Centrální evidence sbírek [online]. 2002 [cit. 2010-11-06]. Úvod. Dostupné z WWW: http://ces.mkcr.cz/cz/intro.php [8] Galerie výtvarného umění v Ostravě [online]. c2008 [cit. 2010-10-26]. Sbírky galerie. Dostupné z WWW: <http://www.gvuo.cz/sbirky.htm>. [9] Metodické centrum pro muzea výtvarného umění: Národní galerie v Praze [online]. c2008 [cit. 2010-10-29]. Lektorská oddělení sbírky umění 19. století a sbírky moderního a současného umění. Dostupné z WWW: <http://www.mcgalerie.cz/ssmu-a-suds/>. 58

[10] Moravská galerie v Brně [online]. c2005 [cit. 2010-10-27]. Umění od gotiky po 19. století. Dostupné z WWW: <http://www.moravska-galerie.cz/cs/vystavy/umeni-odgotiky-po-19-stoleti/>. [11] Muchovo Muzeum Praha [online]. c2002 [cit. 2010-10-20]. Slovanská epopej Alfonse Muchy. Dostupné z WWW: <http://mucha.tyden.cz/index.phtml?s=epop&lang=cz>. [12] Museum Kampa : Nadace Jana a Medy Mládkových [online]. 2001 [cit. 2010-10- 26]. Umění manţelů Mládkových. Dostupné z WWW: <http://www.museumkampa.cz/cs/sbirka-jana-a-medy-mladkovych-20.htm>. [13] ORLÍKOVÁ, Jana. Lidovky.cz : Kultura [online]. c2010 [cit. 2010-10-15]. Krumlov nemá právo mluvit do sporu o Epopej. Dostupné z WWW: <http://www.lidovky.cz/krumlov-nema-pravo-mluvit-do-sporu-o-epopej-tvrdimuchova-znalkyne-1pn-/ln_kultura.asp?c=a101013_100750_ln_kultura_pks>. [14] Unesco [online]. c1992-2010, 2010-11-29 [cit. 2010-09-25]. World Heritage List. Dostupné z WWW: <http://whc.unesco.org/en/list/>. [15] VITÁKOVÁ, M.. Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu: Využití 11-08]. Dostupné z WWW: kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch.[online]. Praha:2007 [cit. 2010- <http://www.mmr.cz/cmspages/getfile.aspx?guid=f2f9e2aa-a640-4d8c-bb45-38c8831cb574>. [16] Zákon č. 20/1987 Sb. [online]., c2003-2010 [cit. 2010-09-20]., O státní památkové péči, paragraf č. 2. Dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/ 701?PC_8411_name=o%20st%C3%A1tn%C3%AD%20pam%C3%A1tkov%C3% A9%20p%C3%A9%C4%8Di&PC_8411_l=20/1987&PC_8411_ps=10 59

PŘÍLOHY Příloha A: Ukázky některých vybraných malířských děl Obrázek č. 1: Paul Gauguin Útěk (Tahitská idyla) Zdroj: Evidence sbírky Národní galerie v Praze Obrázek č. 2: Henri Rousseau- Já. Portrét krajina. Zdroj: Evidence sbírky Národní galerie v Praze 60

Obrázek č. 3: Vincent van Gogh Zelené obilí Zdroj: Evidence sbírky Národní galerie v Praze Obrázek č. 8: Auguste Renoir - Milenci Zdroj: webová stránka o umění, dostupné z: tercac.sblog.cz/.../ o35 61

Obrázek č. 4: Rembrandt van Rijn Učenec v pracovně Zdroj: Evidence sbírky Národní galerie v Praze Obrázek č. 5: Albrecht Dürer - Růţencová slavnost Zdroj: Evidence sbírky Národní galerie v Praze 62

Obrázek č. 6: Gustav Klimt Judita s hlavou Holofernovou Zdroj: oficiální webové stránky Galerie výtvarného umění v Ostravě, dostupné z: http://www.artchiv.info/galerie/obraz/10425--gustav-klimt--judita-s-hlavou-holofernovou.html Obrázek č. 1: Peter Paul Rubens a Frans Snyder Hlava medúsy Zdroj: oficiální webové stránky Moravské galerie v Brně, dostupné z: http://www.moravskagalerie.cz/cs/vystavy/umeni-od-gotiky-po-19-stoleti/ 63